ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 2c775110-660c-11dc-b682-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 45 celkem · entity: person 84, place 43, org 22, work 32
1 masthead
1ž. dubna 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listu
3 masthead
k číslu 102
4 masthead
Strana 13
5 title
Školská hlidka.
6 article Studie o našem školství obécném
Studie o našem školství obécném (Kreslení jako prostředník mez vzděláváním technickým a umě- leckým.)
8 article
Popud k pěstování kreslení školníh se strany paodagogův byl podporován se strany umění a to se strany především umění uži tého, se strany uměleckého průmyslu. Škoda, že tomuto popudu školní kreslení se vymklo a příliš oddalo se mathematickému logickému duchu Herbartovské paedagogiky didaktiky, který v učbě kresliřské zrovna tak jako v uěbě měřické a počtářské, jazy kové přírodopisné nabyl přovahy nad životem ! (Viz stati 12. a 30. Šimáčkova vydání prvé řady tčchto studií a letošních »Národních Listů« čís. 69. a 89.) 1 na rakouské kreslení školní provodily svůj — byť, bohužel, jenom netrvalý — vliv zkušenosti světové výstavy londýnské r. 1851. kdy převaha průmyslových výrobků Francie — Indie nad výrobky ostatních zemí i ohledem techniky i ohledem umění byla tak rozhodna tou měrou překvapující, že především Anglie napjala všecuny své síly, by konkurrentům — dotud neznámým — se vyrovnala. Po ní pak užily prostředků v Anglii osvědčených — jak prokázala na druhé světové výslavě londýnské r. 1862 — také jiné státy. Po vzoru proslulého musea South Kensing- tonského v Londýně z r. 1857 bylo zřízen c. k. Rakouské museum umělecko-průmyslové ve Vídni r. 1864, které časem pro kreslen dle modellů poskytlo školám bohatou sbírku odlitků, vzorných výzdob vypuklých, takže do- tčené kreslení se stanoviska uměleckého může slušnou měrou býti opatřeno.
Šimáčkův Francie Indie Anglie Londýn Vídeň South Kensing
9 article
Snůšky uměleckých památek, tvarův a vý zdob všech národův a věků — zejmena pro- slulá Owen Jonesa Grammatika ornamentu z r. 1856 — působily velmi příznivě na učivo pro ornament plochý. Lze to pozorovati již v Pražském kreslíři A. Studničky z r. 1873. především však působilo v tom ohledě veliké dílo A. Anděla Plochý ornament polychromo- vaný, od r. 1882 dosud vycházející a na všech našich školách měšťanských rozšířené a hojně užívané, někdy užívané i nesprávným způsobem, totiž nejen k napodobení ornamentů jen vkusných a slohů dosud běžných, nýbrž také ornamentů nevkusných, slohův nyní právem opuštěných. jež Anděl do své snůšky patrně jen proto za- řadil, aby byla jednak po stránce historické, jednak po stránce geografieké dosti úplná, jakýsi menší, školním potřebám uměřený snímek Owen Jonesovy Grammatiky ornamentu a dél, jí pří- buzných, zejmena skvělé snůšky Racinetovy (1881—87).
Owen Jonesa Grammaticus A Studnička Jonesův Grammaticus Racinetův
10 article
Vliv nového ruchu uměleckého, světovým výstavami londýnskými vzbuzeného a také sbír- kami, výstavami průmyslovými, knihovnami a přednáškami živeného na kreslení školní zjevil se tím, že bylo vylýkáno za prostředek v z dč- lání uměleckého. Tak již druhý sjezd učitelský v Přerově 18. srpna 1871 pro školy obecné vyslovil zásadou: »Vyučování měřictví a kreslení má za úkol, vycvičiti oko v roze- znávání tvarův a rozměrův a tříbiti vkuse. Také od komise, svolané ministrem vyučování r. 1872 pro školy rakouské, bylo očekáváno, že všecko školní kreslení posoudí a pojme se stano- viska uměleckého — vždyť předsedal ji ředite c. k. vídeňského musea prö umění a průmys Eitelberger. Avšak výsledky porad této komise osnovy ministerské z roku 1873, návody mini- sterské z r. 1874 a k jejímu vybidnuti Josefem Grandauerem zpracovaná Elementární škola kr- slici zklamaly úplně, jak v č. 89 t. č. obšírně jsme dovodili.
Eitelberger Grandauer Přerov
11 article
Ovoce všech těchto úřadních opatřeuí záhy ukázalo se neblahým. Již r. 1883 velmi střízlivý Martin Kuchynka v jubilejní (desetileté úvaze O nynějším stavu našeho kreslení škol ního při veškeré své blahovůli, nerci-li shoviva vosti a nesmělosti vůči úřadním předpisům byl nucen žalovati: »Přímočará cvičení kreslicí trvají po měm soudě příliš dlouho, vy- plňujíce nejen stupně dolní a střední, nýbrž i značnost část horního. Tato cvičení drvaji tedy aspoň pět let po sobě jdoucích. To zdá se mi příliš dlouho, zvlášť uvážím-li, že i za tří let následujících — totiž i při křivočarých cvičeních, po případě také při perspektivě — bývá hojně příležitosti, dále se cvičiti ve přimých čarách. Soudím, že se přímočará cvičení, tak dlouho se vlekouce, znechucují žákům i učiteli. Je to také plýtvání čase m, majíc účin ten, že, ač počínáme kreslením již v prvním roce školním, nepřivádíme žáky obecné školy dále nežli ti (na př. v některých zemich Německa), kteři počínají ve škole kresliti teprve až na počátku školního roku pátého. Po plných pět let — ne-li déle — vězime až po krk v suchoparu geometrického ornamentu přímočarého, jejž vymačkáváme jako eitron do poslední kapky. Můželi žákům říkati se tu pořád něco nového? Pochybuji . . . Není třeba přímočarých cvičení protahovati až do omrzení, jak se děje dosud . . .« Grandauer a ochotní následovníci ministerstvem vyučování schvále- ného díla jeho křivočará »evičení i kreslení i psaní společná« vyloučili i z I. a II. stupné vyučování, tedy odtud, kam je i ministerská na- řízení kladla, takže měřícký suchopar přímočarý opanoval naše školý téměř naprosto a vládne jimi dosud!
Kuchynka Německo
12 article
S ohledem učiva pro kreslení — i v osno- vách i ve schválených vzorech jednostranného namoze nevkusného — byl pak ministr vyučo- vání přeministrován podřízenými úřady škol- ními, které pojednou začaly prohlašovati, že smějí školy užívati jen úřadně »schválených« předloh kreslicích — ač ministerské návody dotčené o tom ani slova nešpetly! I toto sta- vídlo všeho pokroku v kreslířské učbě byl nucen střízlivý Kuchynka již r. 1883 naprosto odsou- diti, vykládaje, že »bude-li se strany inspekto- rův a ředitelů stále a bezohledně na to se na- léhati, aby všickni učitelé kreslení — ať snaživí. ať vlažní — hověli nařízení užívání jen schvá- lených pomůcek až do poslední tečky, zastavi se pokrok v tomto předmětě — nastane z tr- nulost. Neboť má-li se nějaký organismu vyvíjeti, třeba mu volnosti. Je sice pravda, že volnost někdy buď se zvrhuje ve výstřednost nebo že mívá jiné následky nedobré; ale kdož by chtěl dáti každého občana do svěrací ka- zajky, protože jeden občan své svobody zneužil? Nejlepším regulátorem volné činnosti učitelstva, v tom oboru pracujíeího, byli by odborně vzdě- laní inspektoři . . . Miním —— praví Kuchynk — že by mělo býti učiteli poskytováno mož nosti, aby směl ob čas užiti něčeho také z ně jaké neschválené sbírky předloh nebo modellů, jen když je to přiměřeno osnově a ná- vodu. Což je vše špatné, co není schváleno Víme, že se schválení vyslovuje jenom na zvláštní žádost vydavatelovu. Mnohý vydavatel však ani za sehválení nežádá . .. A dále líčí Kuchynka: »Kdo pozoruje ny nější kresleni školní u nás bedlivě, nemůže ne- viděti, že již možná znamenati v něm j e d no- tvárnost, učitele umrtvující. Rok za rokem kreslí se na v šechněch školách totěž.
Kuchynka Miní
13 article
Individualita učitelova nemůže přijíti k platnosti Šablonovitost je však hrobem slechetné řevni vosti mezi učiteli. Snaživý učitel složí ruce ne- činně v klín; neboť mu může s a m o st a t ná práce vynésti jenom mrzutost s nadřízenými orgány . .. A pokračuje: »IIlavní výtka, kteroupo mém mínění lze našemu školnímu kreslení či- niti, jest, že v něm není dosti ducha. »Co jste dnes ve škole kreslili?« táže se otec sy náčka, ze školy přišlého. »Kreslili jsme čáry«. Rok po tom činí otec tutéž otázku, a dostává se mu od synka téže odpovědi. Jako synáčeka synek, odpoví po několika letech dosti dospělý syn: »Kreslíme čáry.« Tato dvě slova char aklerisují vyučování kreslení — bohužel! — ve velmi mnoha školách jak obecných tak vyš ších. V těchto školách je kreslení předem cvi- čení ruky (gymnastikou jistých ručních svalů) teprve v druhé řadě cvičením oka. — však nižádným cvičením ducha. Ký potom div, že bývá kreslení pokládáno za pouhou zručnost t. j. vycvičenost ruky, tud ž za předmět nižšího řádu než ostatní, jimiž se pěstuje duch. » Nepo- jímá-li sám učitel, jenž kreslení vyučuje, tento předmět s vyššího stanoviska — pouhé theore- tické uznání toho stanoviska ovšem nestačí, je třeba praxí to osvědčiti — pak bylo by lépe. kdyby v našich školách kreslení vůbec se ne- vyučovalo; neboť jest i toho mála času. jenž se mu věnuje, škoda. Proč mořiti žáky kreslením (od ruky) přímek a oblouků ? Vždy v praktickém životě málo kdy se to děje volnou rukou, nýbrž obyčejně pomocí pravítka a kru- židla, »Pravé vyučování kreslení jest ovšem opakem vyučování svrchu charakterisovaného
Nepa
14 article
Ono pěstuje předem ducha, potom oko a teprve na posledním místě ruku.« Tak vůbec uznaný odborník před 17 lety A co naše osnovy učebně z r. 1898 ? Zůslalv ve všem na tomtéž stanovisku, ukládaj učivo nevhodné a rozěleňují je povrchně, ne- důsledně a nedbale, takže možno napořád jen opakovati staré výtky. Zásada Owen Jonesova »Všem ornamentům má býti základem ně jaká konstrukce geometrická«, které musí se rozuměti jen se zřetelem k ostatním zása dám jeho Grammatiky a k tomuto dílu jako celku, zvrhla se v našich školách v zásadu »Vyučování kreslení má účelem, konstruo- vati ornamenty«. I co do methody hromadného vyučo vání ministerské návody z r. 1874 se neosvěd- čily. Měly v zápětí čiročirý mechanismus jejž střízlivý Kuchynka r. 1883 takto vypsal »Učitel začne výkres na tabuli svislou čarou žáci ji zároveň kreslí na papíře; čáru na tabul učitel rozpůlí, žáci též. Rozpolovací tečkou, (o niž učitel po případě řekne, že je středem výkresu vykresli učitel i žáci čáru vodorovnou. Na ře- čené čáry nancsou se, počnouc od zmíněného středu všemi čtyřmi směry rovné délky a pod. d. Táži se čtenáře: Neni-li kreslení t kové čirý mechanismus? Není-li to pouhý cvik ruky a ducha? Co při tom činí duch žáků? Ničeho nic. Žák dělá p učiteli čáru za čarou jako stroj, neluše významu ni jediné z nich. Vždyť teprv, dohotově výkres, tedy někdy až za několik hodin, pozná, co vy kreslil. Žák tomu, co po několik hodin dělal. nerozuměl! Z čehož vidno, že se nedoděláme ničeho, »dáme-li výkresu před očima žáko vznikati.«
Jonesův
15 article
»Kuchynka tehdáž na to naléhal, aby před- kreslování na tabuli (»největší vymoženost mo- derní mothodiky kreslířské«) předcházel rozbor hotové předlohy tabulové bez čar po pomocných i pro kreslení pamětné i nápovědné i pro předkreslení učitelovo na tabuli; dovolával se tehdáž vlády, by dobře sestavenou sbírku takových předloh, co možná lacinou, vydala — dovolával se marně. Tu nasloupila svépomo učitelstva, které si takové předlohy opa třilo pro své osobní potřeby vlastním přiči něním a také je rozmnožilo stereotypně — »vláda« se dala pohnouti aspoň ke schválení některých z nich, čímž aspoň z části byl od- straněn onen mechanismus »methody«. Byly by prvé předlohy tabulové českých učitelů jestě více prospěly, kdyby byly upustily od osových sití — jak tomu také chtěl Kuchynka — ale tak učinily teprve pozdější předlohy, práce učifeln vídeň ktých. Ale na těchto tabulových předlohách p ře stává pokrok, který od jubilejní úvahy Kuchyn- kovy z r. 1883 se udál. Pranic nostalo se ohledem toho, by d uch tvořivý, duch umění pronikl kreslením školním. V tom ohledě již Kuchynka r. 1883 žádal, aby odstráněna byla cvičení pouze technická, kre- slení řad přímých čar, řad pravých úhlůva jiných tvarů za účelem jen domnělého vycvičení jich, cvičení v kreslení přímých čar dlouhých nemírné užívání vyčárkování, cvičení pouhé ruky.
Kuchynka
16 article
Doporoučel cvičení pouze ducha a oka, bez úča- stenství ruky, ústní rozbory vyvěšeného výkresu správně dokládal, že třeba, by žáci mnoho vi děli a jenom hlavní representanty cvičení kreslili, místo několika různých věcí jedinou několikráte vždy s jinou proměnou buď po- lohy nebo podoby, by žák si pamatoval a uměl z paměti vykresliti — jen kdo toto dokáže, umí kresliti a ne ten, který jen dovede předložený výkres nebo modell gra- ficky napodobiti. Kuchynka odsoudil továrnické chvatné kreslení pro docilení mnoha výkresů na konci roku školního ve skříni uložených, aby přání představených bylo vyhověno. Radil vy- loučiti cvičení s výtvarným zákonem pro žáky příliš složitým. Doporoučel, aby sa močin nost žáků byla cvičena doplňováním ornamentu souměrného aneb jeho zvětšením, zmenšením změnou směru, kreslením dle ústního návodu.
Kuchynka
17 article
hojnějším kreslením z pamětí výkresu nedávno kresleného. A stupňoval své požadavky: »Pod- statným znakem řádného vyučování kresleníje pěstování t vůrčí sily čili vynaléz a vo- sti žáků. Nikdo nelekej se slov těchto ; nebot nemíním žádati nemožností. Pokládám tuto věc jako conditio sine qua non, podmínkou ne- zbytnou, je-li naší snahou školní kreslení o du- ševniti. Všecko naše školní kreslení dosa- vadní je návod pouze ke kopíro- vání buď přediohy nebo modellu; pokrol proti jindy, kdy se také jen kopírovalo, spatřuj — psal Kuchynka — pouze v tom, že se k tomu kopírování dává nyní systomafický návod, ježto jindy tak se nedělo. Však na kopírování třeb rozumném, nelze přestati. Jako již v obecné škole nepřestáváme na tom, abýchom dovedl žáka tak daleko, aby nějaký dopis uměl pře- čisti, nýbrž vedeme ho k tomu, by dopis určitého obsahu naučil se také sám sepsat k čemuž mu dle potřeby disposici buď dám nebo nedáme, podobně i při kreslení navádějme žáky k tvoření samostalnému. Toto tvoření má však při kreslení jako při slohových cvičeních své meze. Podobně jako nelze žádati, aby všiehn žáci složili o nějakém předmětě báseň, nelze na nich žádati, by komponovali zeela samo statně původní ornament.« Kuchynka k tomu vidí nutným návod pro učitele se cvičeními od nejnižšího do nejvyššího stupné takovými, aby nikde nebyla nad dospělost žáků.
Kuchynka
18 article
Jako tužby jiné velmí snadno uskutečnitelné zanikla i tato tužba Kuchynkova úplně bez ozvěny — naše kreslení školní trvá v podstatě na témž stupni jako před čtvrt stoletíml Co do učiva lze zaznamenati aspoň někleré učitelské pokusy, vybaviti kreslení školní z přežilých norem. Tak vídeňské předlohy Stei- glovy právem pominuly ornamentů slohů neuží- vaných a položily důraz na ornament nejvíce uží- vaný, totiž renaissanční. Naši učitelé: F. Lego v Hynkově »Ročence« (1895), O. Pisch (1895) a posléze J. Skuhravý (1900) způsobem zvlášt zdařilým uvedli ornament lidový v řadu škol- ních předloh kreslicích pro školy obecné a mě- šťanské, při čemž zvláší chválíme, že obmezili linie pomocné na nejnutnější, neb je zcela vynechali, následujíce v tom zásad kreslení volného. Mohly by tyto předlohy na školách mě- šťanských působíti znamonitě pro kreslení volné a uměleckému stanovisku více vyhovující kdyby všichni žáci jejich ze škol obecných měli průpravu takovou, by nebylo pravidlem potřebí, počíti s nimi učení kreslení od samých prvopočátků. Neproniklyť do škol obee- ných všeobecně snahy J. Nedvídka aJ Důry, po kreslení volném, jakkoli tento školou elementárního kreslení volného (1894) a onen kreslením bez stigmat (1893) zcela určitě cestu vytkli, vyloživše nejen jak, ale i co kresliti. V tom ohledě Důra a Nedvídek — jichž če- ským, promyšleným a pokrokovým dílům nedo- stalo se úřadního sehválení, kterým plýtváno pro německé i bezduché a zastaralé školy kreslicí — předstihli rozhodně »školy« kreslicí, které se upjaly na úřadní osnovy a předpisy utkvěly v nich. Oprava. V minulé Školské hlídce v č. 9e ze dne 7. t. m. ve sloupci druhém v prvém odstavci čti: »Učite! v ohledě politickém jest člověkem dosu d bezprávným.«
Kuchynkův Pisch J Skuhravá J Nedvídek Nedvídek Hynkov Učite
19 title
Sportovní věstník.
20 article Jizda koňmo.
Jizda koňmo. ** Jak se nám oznamuje, pro nepříznivé počast a pro příliš rozmoklou půdu — velká louka inva- lidní jest vskutku hluboká půda - odloženy jsou koňské dostihy městské švadrony jež měly se dnes konati, na příští neděli. dne 21. dubna na 2. hodinu odpolední. Některé jízdy budou změněny oproti pořadu původně stanovenému ** Jak známo, veškeřý turí v našem soustát omezen jest takřka výhradně na Vídeň a Pešt z nichž prvé město vykazuje 37 dostihových dnů, p nichž se soutěží o pozoruhodné ceny, druhé 33 Jest dále zajímavo a nasvědčuje neobyčejné houžev natosti, s jakou jistí činitelé zasadili se o zřízen dostihů v Karlových Varech, tomto lázeňském městě kdež přes veškeré oběti pokus ten zůstává podří zeným lázeňským meelingem, že za oběma jmeno vanými městy a Kottingbrunnem nalezají se hned na čtvrtém místě — Karlovy Vary, se 7 dostihovým dny; Krakov vykazuje tři- ** K závěrku z tohoto oboru sportovního drob nůstka pro sběratele kuriosit. Známý neskonale »všestranný« vídeňský podni katel a sportovník V. Silberer, takto zapřísáhlý od půrce českého sportu, jejž v listě svém snaží se bu přehlížeti, buď o něm píše s nevraživostí, v tomté svém časopise hromadí mnoho bezděčného humoru ve slatích ze všech možných odvětví. V čísle z mi- nulé neděle na př. přináší též článek o »jízdeckém umění Burů«. Dočítáme se ve článku též následujícího výroku »Avšak také oslí spřežení, jichž řízení několikerým způsobem jest odchylné, dovedou Burové ovládati Podivaná na takovýto poštovský vůz, tažený spřeže ním osmi hbitých mulů, ujíždějící po nebezpečné silnici, sama stojí za cestu do Afriky ..
V Silberer Burová Vídeň Karlová Vary Karlov Vara Afrika
21 article
Pohříchu nenalezne se asi ani mezi čtenáři »Sp Ztg.« mnoho amatérů, kteří by k vůli zajímavé t oslovině vypravili se na moře. Z cyklistského ruch u ** Každoroční závod Paříž—Roubaix (280 km) skončil letos vítězstvím švýcarského Francouze Lešny, který za velice nepřiznivé pohody ujel vzdá lenost tuto za 10 hod. 49 m. Gruhým Garin ml. 11 15 a třetím ltsveire 11.29. V kategorii amateurů zvítězil pak Chaperon v čase 11.16. Dosud nejlepší docílený čas byl roku pledešlého 7 h. 10 m. Bouhoursem. Mimo to závodili též motorové vozy s lihovým pohonem. Nejlepšího času docílil Osmout na čtyř kolovém vozíčku 5 h. 54 m. Při příležitosti těchto distančních závodů pořá dány byly také ještě závody na dráze, v nichž zví tězil Angličan Gascoyne.
Francouz Lešno Garin Angličan Gascoyne Paříž Roubaix km
22 article
Athletika a sportovní hry- ** Dnes odpoledne na hříšti »Slavie« prvn letošní mezinárodní match Bteam s vídeňskou A. C. Victorií. Zajímavo bude sledovati výkony dorostu. Jest to druhý mezinárodní zápas B teamu. Mužstvo »Viktorie« provázeti bude dobrý známý M. D. Albala, sportsman, jenž má jisté zásluhy o utváření se poměrů mezi vídeňským a českým sportem. Matchem dnešním opatřena mož nost dorostu, ulkati se s mužstvem cizím. Začátek o 3. hod. odpolední. Dress »Viktorie« jest pruhovaný zeleně a bíle. Dale utká se C-leam »Slavie« sS K. »Nusle« ve hře o mistrovství II. třídy. Začátek přesně o 1/22. hod. odp. Dteam »Slavie« hájiti bude barvy červeno-bílé proti II. mužstvu S. k »Olympie VII.- * Příští neděli, 21. dubna, rozhodne se ve Vídni zdali poprvé po nnoha letech opustí » Challenge Cup mistrovský pohár, věnovaný členem »Crickety« Gram lickem, sidelní město. Měřiti bude v rozhodném zá pase sily své »Slavie« s nejlepším mužstvem ví deňským »Wr. Athletic-SportClub«. S muž stvem timto hráti budou naší studenti poprvé, což přispěje jen k zajímavosti utkání. Jisto jest, že zá pas podobný Vídeň ještě nespatřila, neboť pokroči- lost »Slavie« jest známa a na druhé straně jistě napne »W. A. C.« všechny slly, aby uhájil » Chal lenge Cupu« pro Vídeň. K úplnosti tuto výsledky předběžných zápasův o pohár; I. kolo: »Slavie« vítězí nad Č A. F. K. »Král. Vin hrady« 13 :1. »Cricketa« vítězí nad »First Viennou F. C. »W. A. C.« vílězí nad »W. F. C. 98« 4: 2.
A C Victoria Albal Gram lick A F K Král W F C Nusle Olympie Vídeň Slavia Viktoria Dteam Challenge Cup Athletic lenge Cup First Vienna
23 article
II. kolo: »W. A. C.« vítězi nad »Cricketou« 5:3. Rozhodující zápas jest tedy mezi »Slavií« a »W. A. C Zajímavý match tento, jímž rozhodne se, komu náleží primát ve footballu v zemích rakouských bude přípravou našim studentům k zápasu s pro fessionálským klubem anglickým, se »South ampton Football and Athletic Com pany Limited«, s nímž bude A-team hráti v středu dne 24. dubna. K posouzení kvality jmenova- ného anglického kluhu sloužiž okolnost následující Dobře tkví našemu obecenstvu v paměti převaha »Surrev Wanderers« amatérů nad »Slavil«, avšak »Soutbampton« směle lze nazvati nejlepším klubem anglickým vůbec. »Slavie« hraje s klubem »Southampton« dne 24 dubna na svém hřišti Matchem mohou přiučiti se »Slavisté« mnohému o těchto plným právem zvaných »umělců v kopané«, zejmena pro svou cestu do Dánska o svátcích svato- dušních. U příležitosti matche uspořádá redakce »Věstník S. K. Slavie« slavnostní vydání, jež bude ná vštěvníkům zápasu rozdáváno zdarma. V něm vylíčen bude stav footballu v Anglii, dějiny »South amptonu« a různé podrobnosti ze zákulisí tohot podniku. Čís. 117
Limited Surrev Wanderers Southampton Dánsko Anglie Slavia South ampton Football and Athletic Como
24 article
1911/40t. Šachy- Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adrosovány: Jan Smutný v Příbrami. Úloha čís. 297 (originál) Vojtěch Košek v Bohumilicích
Jan Košek Příbram Bohumilice
25 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat Úloha čís. 298 (reprodukce). Jiří Chocholonš v Praze Bilý: Kg6 Dh8 St5 Jes Pa3 c2 fe g Černý: Kd5 Sb8 Pd6 g2 g7 h5 mat ve 3. tazích Úloha čis. 299. Z turnaje časopisu „Strategie“ Heslo: „Gornostai“
Chocholonš Stanislav Černá Praha Kd 5 Sb 8 Pd
26 article Bílý začne a dá 2. tahiemn mat.
Bílý začne a dá 2. tahiemn mat. Úloha čís. 300. Z turnaje časopisu »Str ate g iee Heslo: »Nimm und lose« Bílý: Kb1 De8 Sd3, h8 Je3 e5 Černý: Kdž Vh5 Sal a8 Pa6 b6 e4 g5 h6 bá mat ve 3 tazích. Partie čís. 225. Hrána v Monte Carlu. Odmítnutý gambit králův. Černý: J. Marco Bílý: M. Čigorin. 1. e2—e4 e7—e5 2. f9—f4 SÍ8—c5 3. Jg1—f d7—d6 4. c2—c3 Sc8—g4 5. Sf1—e2 Sg4Xcíse Se2xf3 e5f4 7. d2—ds Dd8—h1+. 8. g2—g3 fiXKg3 9. h2)g3 Dh4Xg3- 10. Ke1—e2 Sc5—b6 11. Vh1—gl Dg3—h2+ 12. Vg1—g2 Dh2—h3 13. Vg2xg7 Jb8—ar 14. Ddl—g1 Jg8—f6 25. Sc1—e3 0—0—0 16. Jb1—ds Vh8—g8 17. 12—a4 a7—a6 18. b2—b4 h7—-h5 19. a4—a5 Sb6—a7 20. Dg1—g5 Kc8—b8 21. b4—b Vgsxa7 22. Da5g7 a6b5 23. Dg7xf7. Vd8—f 24. Dř7—b3 Dh3—h2— 25. Ko2—d3 Jd7—e5 + 96. d4e5 Sa7e3 27. Jd2—f1 Dh2xe5 28. JfI XKez Jf6—d7 29. Kd3—e2 De5—h2+ 30. Sf3—g2 Jd7—e0 31. Va1—fI Vf8xfi 32. Ke2xfi Dh2—f4-+ 33. Kfi—e2 Df4—g3 34. Db3xb5 Je5—g4 35. Je3xgt h5g4 36. Sg2—f1 Dg3e3 37. Db5—f5 g1—g3 38. Sr1—h3 Kb8—a7 39. Ke2—f1 c7—c5 40. Kf1—g De3a5 41. Kg2g3 Da5—e1- 42. Kg3— gt Del—g1- 43. Ka4—h5 Dg1—g7 44. Sh3—f1 Ka7—bv 45. D5—d5 Dg7—d4 46. Dd5d4 c5Xd4 47. Kh5—gi Kb6—c5 48. ŠfI—d3 b7—b5 49. Kg4—f3 b5—h4 p0. Kfa—e2 14—b3 51. Ke2d2 Kc5—b4 52. Sd3—ae Kb4—a3 53. Sa6—d3 Ka3—b1 54. Sd3—b1 Kb4— 55. Sb1—d3- Kc4—b4 56. Sd3—e2 Kb4—a3 57 Se2—c4 Ka3b4? 58. Kd2 —d3 b3—b2 59. Se4— e Kb4—c5 60. Sa2—b1 Ke5 —c6 61. Kd3d4 Kc6— 62. Sb1—a2 Kd7—e7 63. Kd4—c3 a černý se vzdal.
Černá J Bílá M Čigorin Vgsxa Dř Df Kb 5 Černá Monte Carlo Virginie e 1 Kh e 5 + 96 . d 4e5 sa 7e3 Jd 7 Kce 4 e Kb 4 Kb 1 jít 8 Sd 3 Kdž vh 5 Sal SÍ d 6 4 c 2 Sf 1 dh 2 xg 7 Jb 8 jít 5 4 35 Kb c 5 40 D 5 d 4 c c 5 48 e 2 14 d 2 Kc Sb 1 Kb 4 c 5 60 sa 2 61 Kd
27 article
Zprávy šachové.
28 article
Zvláštní cenu 500 franků za partii nejlépe hra nou v mistrovském turnaji v Monte Carlu obdrže J. Mieses za své hry proti Masonovi a Marcovi. Zimní turnaj berlinské společnosti šachové ukon čen. 1. cenu obdržel C. Bardeleben, 2. T. Scheve, W. Cohn, 4. H. Caro. V každoročním zápase university „Cambridgea Oxfordské“, zůstal vitězem Cambridge v poměru 5 :2 Národního turnaje ruského v Petrohradě zúčastn se Abasa, Abkin, Dackmanson, Clemous, Dubrovicl Helibach, Jurevič. Levin, Lutze, Paškovski, P'oršev Siffers. Sybin, Siegfried. Tabunčikov a Velichov. Vítězem zimuího turnaje v Rize jest K. Behting s 141/8, 2. dr. Bohl 131/2, 3. a 4. cxequo P. Kerkovius a Mikutovic s 111/ výhrami. Řešení úloh Úloha č. 217. — Jd5 atd. č. 218. — 1. Jí4 atd č. 219. — 1. c4—c5 atd. č. 220. — 1. Jh3 ald. č. 221. — 1. Sc4 atd. č. 222. — 1. Del atd. č. 238. — 1. Sa4 atd. č. 424. — 1. Sd3 atd. č. 225. — 1. Jhe atd. č. 226. — 1. Dd7 atd. č. 227. — 1. Dh8 atd. č. 228. — 1. Sh4 atd. č. 229. — 1. Dí2 ad. č. 230. — 1. Da7—a3 atd. č. 231 — 1. Da3 atd. č. 232. —1. Kd7 atd. č. 233. — 1. Je7 ald. č. 234. — 1. Kg atd. č. 235. — 1. Dd7 atd. Listárna šachů. Správná řešení zaslal p. J. Kahles v Chvatlinách č. 293—296. Srdečný pozdrav, s radostí vítáme nové známky živola !! — Paní Marie Havlíčková, č. 290. 291, 293—296 v čís. 289 jak pokračujete na 1 .. DJ aneb 1 .. . SJ, čís. 292 nestačí pro 1 .. e2—e1 Di
J Mieses Mason Marec T Scheve W Cohn Abkin Dackmanson Clemous Levin Lutz Paškovski Sybin Siegfried K Behting Bohl Kerkovius Mikutův J Kahles Havlíčková Monte Carlo Cambridge Petrohrad Abas Velichov Chvatliny Jurevič P ' oršev Siffer Dd 7 Kd 7 SJ Dubrovicl Helibach Jd 5 c 5
29 article Svou světovou pověst děkuje
Svou světovou pověst děkuje kae horka voda Prantiška Joseia výtečné své jakosti a následkem téže jest v obou hemissphärách, ano i nejmenších místech v zásobě a k dostání. Jako normální dávka do- stačí z rána na lačný žaludek napíti se plné vinné skleničky. 5092
30 article
(a v příčlně téže) ošetřo- vání sebe sama a rychlé vyléčení. Obširné brožury 50 h, mlčel., frko. Adresa: Hyglen. Anstalt, Dlr. Lorje, Berlín, 51. C. 22. e.
Berlín Anstalt Dlr 50 h
31 title
Slabost
35 title
Právě vydánoy
37 article Rozhled
Rozhled Germinal: Politický romantism Dr. E. Vlasák: Ze sjezdu proti alkoholismu E. Sokol: Brno. Psychol. studie Dr. G. Zába: Poměr národnosti k umění F. Živsa: Z pražských výstav Inž. B. Brož: Nová vlastnost světel. oblonku elekt Dr. C. Horáček: Pokrok a reakce v nár. hospod. Divadlo. — Hudba. — Ozvuky a paběrky Předplácí se 1/aletně 4 K. — Sešit po 30 h (po štou 32 h). — V knihkupectvích, trafikáchi atd.
doktor E Vlasák G Záb F Živsa Ing B Brož C Horáček Sokol : Brno divadlo
38 article JOS. PELCI
JOS. PELCI v Praze, Král. Vinohradech č. 984 8989
Pelc Král Praha
39 article Nejrychlejší kola závodní
Nejrychlejší kola závodní stsbuasnštčí bala uěsuua
41 article
Stavitelský úřadník nabízí své služby slavným vrchnostenským neb měst ským stavebním úřadům, továrním závodům, slavným úřadům dráh atd. Týž jest 34 let stár, katolík, české i německé řeči úplně znalý, jest velmi routinovaný odborník pro stavby pozemní a vodní, zvlášté však vodárenské i jiné, jakož úplně se vyzná ve všech kancelářských pracích v obor ten spadajících. Tentýž nas přání může v dané lhůtě složiti zkoušky stavitelské i geometrovské a mohl by nastoupitiv červnu t. r. Četná vysvědčení po ruce a osobní před- staveni možné. Nehledí se tak na výši služ- ného jako na úplné zaopatření exi- stenční. Laskavé nabídky vyprošuje si pod šifrou „Existence 1901. do administrace t.l.
42 article C. k. I. a nejstarší
C. k. I. a nejstarší kancelář ojenských záležitos c. a k. setníka m.
43 article Janouškovce
Janouškovce v Praze-ll.,
Praha
44 article Eliščina třída č. 1080.
Eliščina třída č. 1080. Honorář od otevření kanceláře vzdor nek. denunciacím nezměněn. 9189
Eliščin
45 article Prosha k šlechetným!
Prosha k šlechetným! Který šlechetný lidumil ujal by se sirotka, z vojny pro nemoc propuštěného? Týž nalézá se v zoufalýcl poměrech, jest znalý ve slově a pismě druhého zemsk. jazyka, českého těsnopisu, příp. frančiny a ruštiny,a vyučoval by žáka z obecné i měšť. školy jakož i z obch, akademie, po případé přijal by též, vládna krásným rukopisem, místo mundanta. Za sebe menší šlechetné podání pomocné ruky volá již předem tisí- ceré „Zaplať Bůh“ Tipřímné nab. vyprošuje si pod zn. „Sirotek 5“ do adm. t.l
bůh