1
masthead
1ž. dubna 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
6
article
Studie o našem školství obécném
Studie o našem školství obécném
(Kreslení jako prostředník mez
vzděláváním technickým a umě-
leckým.)
8
article
Popud k pěstování kreslení školníh
se strany paodagogův byl podporován se strany
umění a to se strany především umění uži
tého, se strany uměleckého průmyslu.
Škoda, že tomuto popudu školní kreslení se
vymklo a příliš oddalo se mathematickému
logickému duchu Herbartovské paedagogiky
didaktiky, který v učbě kresliřské zrovna tak
jako v uěbě měřické a počtářské, jazy kové
přírodopisné nabyl přovahy nad životem ! (Viz
stati 12. a 30. Šimáčkova vydání prvé řady
tčchto studií a letošních »Národních Listů«
čís. 69. a 89.)
1 na rakouské kreslení školní provodily
svůj — byť, bohužel, jenom netrvalý — vliv
zkušenosti světové výstavy londýnské r. 1851.
kdy převaha průmyslových výrobků Francie
— Indie nad výrobky ostatních zemí i ohledem
techniky i ohledem umění byla tak rozhodna
tou měrou překvapující, že především Anglie
napjala všecuny své síly, by konkurrentům —
dotud neznámým — se vyrovnala. Po ní pak
užily prostředků v Anglii osvědčených — jak
prokázala na druhé světové výslavě londýnské
r. 1862 — také jiné státy.
Po vzoru proslulého musea South Kensing-
tonského v Londýně z r. 1857 bylo zřízen
c. k. Rakouské museum umělecko-průmyslové
ve Vídni r. 1864, které časem pro kreslen
dle modellů poskytlo školám bohatou sbírku
odlitků, vzorných výzdob vypuklých, takže do-
tčené kreslení se stanoviska uměleckého může
slušnou měrou býti opatřeno.
Šimáčkův
Francie
Indie
Anglie
Londýn
Vídeň
South Kensing
9
article
Snůšky uměleckých památek, tvarův a vý
zdob všech národův a věků — zejmena pro-
slulá Owen Jonesa Grammatika ornamentu
z r. 1856 — působily velmi příznivě na učivo
pro ornament plochý. Lze to pozorovati již
v Pražském kreslíři A. Studničky z r. 1873.
především však působilo v tom ohledě veliké
dílo A. Anděla Plochý ornament polychromo-
vaný, od r. 1882 dosud vycházející a na všech
našich školách měšťanských rozšířené a hojně
užívané, někdy užívané i nesprávným způsobem,
totiž nejen k napodobení ornamentů jen vkusných
a slohů dosud běžných, nýbrž také ornamentů
nevkusných, slohův nyní právem opuštěných.
jež Anděl do své snůšky patrně jen proto za-
řadil, aby byla jednak po stránce historické,
jednak po stránce geografieké dosti úplná, jakýsi
menší, školním potřebám uměřený snímek Owen
Jonesovy Grammatiky ornamentu a dél, jí pří-
buzných, zejmena skvělé snůšky Racinetovy
(1881—87).
Owen
Jonesa
Grammaticus
A Studnička
Jonesův Grammaticus
Racinetův
10
article
Vliv nového ruchu uměleckého, světovým
výstavami londýnskými vzbuzeného a také sbír-
kami, výstavami průmyslovými, knihovnami a
přednáškami živeného na kreslení školní zjevil
se tím, že bylo vylýkáno za prostředek v z dč-
lání uměleckého. Tak již druhý sjezd
učitelský v Přerově 18. srpna 1871 pro školy
obecné vyslovil zásadou: »Vyučování měřictví
a kreslení má za úkol, vycvičiti oko v roze-
znávání tvarův a rozměrův a tříbiti vkuse.
Také od komise, svolané ministrem vyučování
r. 1872 pro školy rakouské, bylo očekáváno, že
všecko školní kreslení posoudí a pojme se stano-
viska uměleckého — vždyť předsedal ji ředite
c. k. vídeňského musea prö umění a průmys
Eitelberger. Avšak výsledky porad této komise
osnovy ministerské z roku 1873, návody mini-
sterské z r. 1874 a k jejímu vybidnuti Josefem
Grandauerem zpracovaná Elementární škola kr-
slici zklamaly úplně, jak v č. 89 t. č. obšírně
jsme dovodili.
Eitelberger
Grandauer
Přerov
11
article
Ovoce všech těchto úřadních opatřeuí záhy
ukázalo se neblahým. Již r. 1883 velmi střízlivý
Martin Kuchynka v jubilejní (desetileté
úvaze O nynějším stavu našeho kreslení škol
ního při veškeré své blahovůli, nerci-li shoviva
vosti a nesmělosti vůči úřadním předpisům
byl nucen žalovati: »Přímočará cvičení
kreslicí trvají po měm soudě příliš dlouho, vy-
plňujíce nejen stupně dolní a střední, nýbrž
i značnost část horního. Tato cvičení drvaji
tedy aspoň pět let po sobě jdoucích. To zdá
se mi příliš dlouho, zvlášť uvážím-li, že i za
tří let následujících — totiž i při křivočarých
cvičeních, po případě také při perspektivě —
bývá hojně příležitosti, dále se cvičiti ve přimých
čarách. Soudím, že se přímočará cvičení, tak
dlouho se vlekouce, znechucují žákům
i učiteli. Je to také plýtvání čase m,
majíc účin ten, že, ač počínáme kreslením již
v prvním roce školním, nepřivádíme žáky obecné
školy dále nežli ti (na př. v některých zemich
Německa), kteři počínají ve škole kresliti teprve
až na počátku školního roku pátého. Po plných
pět let — ne-li déle — vězime až po krk
v suchoparu geometrického ornamentu
přímočarého, jejž vymačkáváme jako eitron
do poslední kapky. Můželi žákům říkati se tu
pořád něco nového? Pochybuji . . . Není třeba
přímočarých cvičení protahovati až do omrzení,
jak se děje dosud . . .« Grandauer a ochotní
následovníci ministerstvem vyučování schvále-
ného díla jeho křivočará »evičení i kreslení
i psaní společná« vyloučili i z I. a II. stupné
vyučování, tedy odtud, kam je i ministerská na-
řízení kladla, takže měřícký suchopar přímočarý
opanoval naše školý téměř naprosto a vládne
jimi dosud!
Kuchynka
Německo
12
article
S ohledem učiva pro kreslení — i v osno-
vách i ve schválených vzorech jednostranného
namoze nevkusného — byl pak ministr vyučo-
vání přeministrován podřízenými úřady škol-
ními, které pojednou začaly prohlašovati, že
smějí školy užívati jen úřadně »schválených«
předloh kreslicích — ač ministerské návody
dotčené o tom ani slova nešpetly! I toto sta-
vídlo všeho pokroku v kreslířské učbě byl nucen
střízlivý Kuchynka již r. 1883 naprosto odsou-
diti, vykládaje, že »bude-li se strany inspekto-
rův a ředitelů stále a bezohledně na to se na-
léhati, aby všickni učitelé kreslení — ať snaživí.
ať vlažní — hověli nařízení užívání jen schvá-
lených pomůcek až do poslední tečky, zastavi
se pokrok v tomto předmětě — nastane z tr-
nulost. Neboť má-li se nějaký organismu
vyvíjeti, třeba mu volnosti. Je sice pravda,
že volnost někdy buď se zvrhuje ve výstřednost
nebo že mívá jiné následky nedobré; ale kdož
by chtěl dáti každého občana do svěrací ka-
zajky, protože jeden občan své svobody zneužil?
Nejlepším regulátorem volné činnosti učitelstva,
v tom oboru pracujíeího, byli by odborně vzdě-
laní inspektoři . . . Miním —— praví Kuchynk
— že by mělo býti učiteli poskytováno mož
nosti, aby směl ob čas užiti něčeho také z ně
jaké neschválené sbírky předloh nebo
modellů, jen když je to přiměřeno osnově a ná-
vodu. Což je vše špatné, co není schváleno
Víme, že se schválení vyslovuje jenom na
zvláštní žádost vydavatelovu. Mnohý vydavatel
však ani za sehválení nežádá . ..
A dále líčí Kuchynka: »Kdo pozoruje ny
nější kresleni školní u nás bedlivě, nemůže ne-
viděti, že již možná znamenati v něm j e d no-
tvárnost, učitele umrtvující. Rok za rokem
kreslí se na v šechněch školách totěž.
Kuchynka
Miní
13
article
Individualita učitelova nemůže přijíti k platnosti
Šablonovitost je však hrobem slechetné řevni
vosti mezi učiteli. Snaživý učitel složí ruce ne-
činně v klín; neboť mu může s a m o st a t ná
práce vynésti jenom mrzutost s nadřízenými
orgány . ..
A pokračuje: »IIlavní výtka, kteroupo
mém mínění lze našemu školnímu kreslení či-
niti, jest, že v něm není dosti ducha. »Co
jste dnes ve škole kreslili?« táže se otec sy
náčka, ze školy přišlého. »Kreslili jsme čáry«.
Rok po tom činí otec tutéž otázku, a dostává
se mu od synka téže odpovědi. Jako synáčeka
synek, odpoví po několika letech dosti dospělý
syn: »Kreslíme čáry.« Tato dvě slova char
aklerisují vyučování kreslení — bohužel! —
ve velmi mnoha školách jak obecných tak vyš
ších. V těchto školách je kreslení předem cvi-
čení ruky (gymnastikou jistých ručních svalů)
teprve v druhé řadě cvičením oka. — však
nižádným cvičením ducha. Ký potom div, že
bývá kreslení pokládáno za pouhou zručnost
t. j. vycvičenost ruky, tud ž za předmět nižšího
řádu než ostatní, jimiž se pěstuje duch. » Nepo-
jímá-li sám učitel, jenž kreslení vyučuje, tento
předmět s vyššího stanoviska — pouhé theore-
tické uznání toho stanoviska ovšem nestačí, je
třeba praxí to osvědčiti — pak bylo by lépe.
kdyby v našich školách kreslení vůbec se ne-
vyučovalo; neboť jest i toho mála času.
jenž se mu věnuje, škoda. Proč mořiti žáky
kreslením (od ruky) přímek a oblouků ? Vždy
v praktickém životě málo kdy se to děje volnou
rukou, nýbrž obyčejně pomocí pravítka a kru-
židla, »Pravé vyučování kreslení jest ovšem
opakem vyučování svrchu charakterisovaného
Nepa
14
article
Ono pěstuje předem ducha, potom oko a teprve
na posledním místě ruku.«
Tak vůbec uznaný odborník před 17 lety
A co naše osnovy učebně z r. 1898 ? Zůslalv
ve všem na tomtéž stanovisku, ukládaj
učivo nevhodné a rozěleňují je povrchně, ne-
důsledně a nedbale, takže možno napořád jen
opakovati staré výtky. Zásada Owen Jonesova
»Všem ornamentům má býti základem ně
jaká konstrukce geometrická«, které musí se
rozuměti jen se zřetelem k ostatním zása
dám jeho Grammatiky a k tomuto dílu jako
celku, zvrhla se v našich školách v zásadu
»Vyučování kreslení má účelem, konstruo-
vati ornamenty«.
I co do methody hromadného vyučo
vání ministerské návody z r. 1874 se neosvěd-
čily. Měly v zápětí čiročirý mechanismus
jejž střízlivý Kuchynka r. 1883 takto vypsal
»Učitel začne výkres na tabuli svislou čarou
žáci ji zároveň kreslí na papíře; čáru na tabul
učitel rozpůlí, žáci též. Rozpolovací tečkou, (o niž
učitel po případě řekne, že je středem výkresu
vykresli učitel i žáci čáru vodorovnou. Na ře-
čené čáry nancsou se, počnouc od zmíněného
středu všemi čtyřmi směry rovné délky a pod.
d. Táži se čtenáře: Neni-li kreslení t
kové čirý mechanismus? Není-li to pouhý
cvik ruky a ducha? Co při tom
činí duch žáků? Ničeho nic. Žák dělá p
učiteli čáru za čarou jako stroj, neluše významu
ni jediné z nich. Vždyť teprv, dohotově výkres,
tedy někdy až za několik hodin, pozná, co vy
kreslil. Žák tomu, co po několik hodin dělal.
nerozuměl! Z čehož vidno, že se nedoděláme
ničeho, »dáme-li výkresu před očima žáko
vznikati.«
Jonesův
15
article
»Kuchynka tehdáž na to naléhal, aby před-
kreslování na tabuli (»největší vymoženost mo-
derní mothodiky kreslířské«) předcházel rozbor
hotové předlohy tabulové bez čar po
pomocných i pro kreslení pamětné i nápovědné
i pro předkreslení učitelovo na tabuli; dovolával
se tehdáž vlády, by dobře sestavenou sbírku
takových předloh, co možná lacinou, vydala —
dovolával se marně. Tu nasloupila svépomo
učitelstva, které si takové předlohy opa
třilo pro své osobní potřeby vlastním přiči
něním a také je rozmnožilo stereotypně —
»vláda« se dala pohnouti aspoň ke schválení
některých z nich, čímž aspoň z části byl od-
straněn onen mechanismus »methody«. Byly by
prvé předlohy tabulové českých učitelů jestě
více prospěly, kdyby byly upustily od osových
sití — jak tomu také chtěl Kuchynka — ale tak
učinily teprve pozdější předlohy, práce učifeln
vídeň ktých.
Ale na těchto tabulových předlohách p ře
stává pokrok, který od jubilejní úvahy Kuchyn-
kovy z r. 1883 se udál.
Pranic nostalo se ohledem toho, by d uch
tvořivý, duch umění pronikl kreslením školním.
V tom ohledě již Kuchynka r. 1883 žádal, aby
odstráněna byla cvičení pouze technická, kre-
slení řad přímých čar, řad pravých úhlůva
jiných tvarů za účelem jen domnělého vycvičení
jich, cvičení v kreslení přímých čar dlouhých
nemírné užívání vyčárkování, cvičení pouhé ruky.
Kuchynka
16
article
Doporoučel cvičení pouze ducha a oka, bez úča-
stenství ruky, ústní rozbory vyvěšeného výkresu
správně dokládal, že třeba, by žáci mnoho vi
děli a jenom hlavní representanty cvičení
kreslili, místo několika různých věcí jedinou
několikráte vždy s jinou proměnou buď po-
lohy nebo podoby, by žák si pamatoval
a uměl z paměti vykresliti — jen kdo toto
dokáže, umí kresliti a ne ten, který
jen dovede předložený výkres nebo modell gra-
ficky napodobiti. Kuchynka odsoudil továrnické
chvatné kreslení pro docilení mnoha výkresů na
konci roku školního ve skříni uložených, aby
přání představených bylo vyhověno. Radil vy-
loučiti cvičení s výtvarným zákonem pro žáky
příliš složitým. Doporoučel, aby sa močin
nost žáků byla cvičena doplňováním ornamentu
souměrného aneb jeho zvětšením, zmenšením
změnou směru, kreslením dle ústního návodu.
Kuchynka
17
article
hojnějším kreslením z pamětí výkresu nedávno
kresleného. A stupňoval své požadavky: »Pod-
statným znakem řádného vyučování kresleníje
pěstování t vůrčí sily čili vynaléz a vo-
sti žáků. Nikdo nelekej se slov těchto ; nebot
nemíním žádati nemožností. Pokládám tuto věc
jako conditio sine qua non, podmínkou ne-
zbytnou, je-li naší snahou školní kreslení o du-
ševniti. Všecko naše školní kreslení dosa-
vadní je návod pouze ke kopíro-
vání buď přediohy nebo modellu; pokrol
proti jindy, kdy se také jen kopírovalo, spatřuj
— psal Kuchynka — pouze v tom, že se k tomu
kopírování dává nyní systomafický návod, ježto
jindy tak se nedělo. Však na kopírování třeb
rozumném, nelze přestati. Jako již v obecné
škole nepřestáváme na tom, abýchom dovedl
žáka tak daleko, aby nějaký dopis uměl pře-
čisti, nýbrž vedeme ho k tomu, by dopis
určitého obsahu naučil se také sám sepsat
k čemuž mu dle potřeby disposici buď dám
nebo nedáme, podobně i při kreslení navádějme
žáky k tvoření samostalnému. Toto tvoření má
však při kreslení jako při slohových cvičeních
své meze. Podobně jako nelze žádati, aby všiehn
žáci složili o nějakém předmětě báseň, nelze
na nich žádati, by komponovali zeela samo
statně původní ornament.« Kuchynka k tomu
vidí nutným návod pro učitele se cvičeními od
nejnižšího do nejvyššího stupné takovými, aby
nikde nebyla nad dospělost žáků.
Kuchynka
18
article
Jako tužby jiné velmí snadno uskutečnitelné
zanikla i tato tužba Kuchynkova úplně bez
ozvěny — naše kreslení školní trvá v podstatě
na témž stupni jako před čtvrt stoletíml
Co do učiva lze zaznamenati aspoň někleré
učitelské pokusy, vybaviti kreslení školní
z přežilých norem. Tak vídeňské předlohy Stei-
glovy právem pominuly ornamentů slohů neuží-
vaných a položily důraz na ornament nejvíce uží-
vaný, totiž renaissanční. Naši učitelé: F. Lego
v Hynkově »Ročence« (1895), O. Pisch (1895)
a posléze J. Skuhravý (1900) způsobem zvlášt
zdařilým uvedli ornament lidový v řadu škol-
ních předloh kreslicích pro školy obecné a mě-
šťanské, při čemž zvláší chválíme, že obmezili
linie pomocné na nejnutnější, neb je zcela
vynechali, následujíce v tom zásad kreslení
volného.
Mohly by tyto předlohy na školách mě-
šťanských působíti znamonitě pro kreslení
volné a uměleckému stanovisku více vyhovující
kdyby všichni žáci jejich ze škol obecných
měli průpravu takovou, by nebylo pravidlem
potřebí, počíti s nimi učení kreslení od samých
prvopočátků. Neproniklyť do škol obee-
ných všeobecně snahy J. Nedvídka aJ
Důry, po kreslení volném, jakkoli tento školou
elementárního kreslení volného (1894) a onen
kreslením bez stigmat (1893) zcela určitě cestu
vytkli, vyloživše nejen jak, ale i co kresliti.
V tom ohledě Důra a Nedvídek — jichž če-
ským, promyšleným a pokrokovým dílům nedo-
stalo se úřadního sehválení, kterým plýtváno
pro německé i bezduché a zastaralé školy
kreslicí — předstihli rozhodně »školy« kreslicí,
které se upjaly na úřadní osnovy a předpisy
utkvěly v nich.
Oprava. V minulé Školské hlídce v č. 9e
ze dne 7. t. m. ve sloupci druhém v prvém odstavci
čti: »Učite! v ohledě politickém jest člověkem
dosu d bezprávným.«
Kuchynkův
Pisch
J Skuhravá
J Nedvídek
Nedvídek
Hynkov
Učite
19
title
Sportovní věstník.
20
article
Jizda koňmo.
Jizda koňmo.
** Jak se nám oznamuje, pro nepříznivé počast
a pro příliš rozmoklou půdu — velká louka inva-
lidní jest vskutku hluboká půda - odloženy jsou
koňské dostihy městské švadrony
jež měly se dnes konati, na příští neděli.
dne 21. dubna na 2. hodinu odpolední. Některé jízdy
budou změněny oproti pořadu původně stanovenému
** Jak známo, veškeřý turí v našem soustát
omezen jest takřka výhradně na Vídeň a Pešt
z nichž prvé město vykazuje 37 dostihových dnů, p
nichž se soutěží o pozoruhodné ceny, druhé 33
Jest dále zajímavo a nasvědčuje neobyčejné houžev
natosti, s jakou jistí činitelé zasadili se o zřízen
dostihů v Karlových Varech, tomto lázeňském městě
kdež přes veškeré oběti pokus ten zůstává podří
zeným lázeňským meelingem, že za oběma jmeno
vanými městy a Kottingbrunnem nalezají se hned
na čtvrtém místě — Karlovy Vary, se 7 dostihovým
dny; Krakov vykazuje tři-
** K závěrku z tohoto oboru sportovního drob
nůstka pro sběratele kuriosit.
Známý neskonale »všestranný« vídeňský podni
katel a sportovník V. Silberer, takto zapřísáhlý od
půrce českého sportu, jejž v listě svém snaží se bu
přehlížeti, buď o něm píše s nevraživostí, v tomté
svém časopise hromadí mnoho bezděčného humoru
ve slatích ze všech možných odvětví. V čísle z mi-
nulé neděle na př. přináší též článek o »jízdeckém
umění Burů«.
Dočítáme se ve článku též následujícího výroku
»Avšak také oslí spřežení, jichž řízení několikerým
způsobem jest odchylné, dovedou Burové ovládati
Podivaná na takovýto poštovský vůz, tažený spřeže
ním osmi hbitých mulů, ujíždějící po nebezpečné
silnici, sama stojí za cestu do Afriky ..
V Silberer
Burová
Vídeň
Karlová Vary
Karlov Vara
Afrika
21
article
Pohříchu nenalezne se asi ani mezi čtenáři »Sp
Ztg.« mnoho amatérů, kteří by k vůli zajímavé t
oslovině vypravili se na moře.
Z cyklistského ruch u
** Každoroční závod Paříž—Roubaix (280
km) skončil letos vítězstvím švýcarského Francouze
Lešny, který za velice nepřiznivé pohody ujel vzdá
lenost tuto za 10 hod. 49 m. Gruhým Garin ml. 11 15
a třetím ltsveire 11.29.
V kategorii amateurů zvítězil pak Chaperon
v čase 11.16. Dosud nejlepší docílený čas byl roku
pledešlého 7 h. 10 m. Bouhoursem.
Mimo to závodili též motorové vozy s lihovým
pohonem. Nejlepšího času docílil Osmout na čtyř
kolovém vozíčku 5 h. 54 m.
Při příležitosti těchto distančních závodů pořá
dány byly také ještě závody na dráze, v nichž zví
tězil Angličan Gascoyne.
Francouz
Lešno
Garin
Angličan
Gascoyne
Paříž
Roubaix
km
22
article
Athletika a sportovní hry-
** Dnes odpoledne na hříšti »Slavie« prvn
letošní mezinárodní match Bteam
s vídeňskou A. C. Victorií. Zajímavo bude
sledovati výkony dorostu. Jest to druhý mezinárodní
zápas B teamu. Mužstvo »Viktorie« provázeti bude
dobrý známý M. D. Albala, sportsman, jenž má
jisté zásluhy o utváření se poměrů mezi vídeňským
a českým sportem. Matchem dnešním opatřena mož
nost dorostu, ulkati se s mužstvem cizím. Začátek
o 3. hod. odpolední. Dress »Viktorie« jest pruhovaný
zeleně a bíle. Dale utká se C-leam »Slavie« sS
K. »Nusle« ve hře o mistrovství II. třídy. Začátek
přesně o 1/22. hod. odp. Dteam »Slavie« hájiti
bude barvy červeno-bílé proti II. mužstvu S. k
»Olympie VII.-
* Příští neděli, 21. dubna, rozhodne se ve Vídni
zdali poprvé po nnoha letech opustí » Challenge Cup
mistrovský pohár, věnovaný členem »Crickety« Gram
lickem, sidelní město. Měřiti bude v rozhodném zá
pase sily své »Slavie« s nejlepším mužstvem ví
deňským »Wr. Athletic-SportClub«. S muž
stvem timto hráti budou naší studenti poprvé, což
přispěje jen k zajímavosti utkání. Jisto jest, že zá
pas podobný Vídeň ještě nespatřila, neboť pokroči-
lost »Slavie« jest známa a na druhé straně jistě
napne »W. A. C.« všechny slly, aby uhájil » Chal
lenge Cupu« pro Vídeň. K úplnosti tuto výsledky
předběžných zápasův o pohár;
I. kolo: »Slavie« vítězí nad Č A. F. K. »Král. Vin
hrady« 13 :1.
»Cricketa« vítězí nad »First Viennou F. C.
»W. A. C.« vílězí nad »W. F. C. 98« 4: 2.
A C
Victoria
Albal
Gram lick
A F K
Král
W F C
Nusle
Olympie
Vídeň
Slavia
Viktoria
Dteam
Challenge Cup
Athletic
lenge Cup
First Vienna
23
article
II. kolo: »W. A. C.« vítězi nad »Cricketou« 5:3.
Rozhodující zápas jest tedy mezi »Slavií« a »W. A. C
Zajímavý match tento, jímž rozhodne se, komu
náleží primát ve footballu v zemích rakouských
bude přípravou našim studentům k zápasu s pro
fessionálským klubem anglickým, se »South
ampton Football and Athletic Com
pany Limited«, s nímž bude A-team hráti v
středu dne 24. dubna. K posouzení kvality jmenova-
ného anglického kluhu sloužiž okolnost následující
Dobře tkví našemu obecenstvu v paměti převaha
»Surrev Wanderers« amatérů nad »Slavil«, avšak
»Soutbampton« směle lze nazvati nejlepším klubem
anglickým vůbec. »Slavie« hraje s klubem
»Southampton« dne 24 dubna na svém hřišti
Matchem mohou přiučiti se »Slavisté« mnohému o
těchto plným právem zvaných »umělců v kopané«,
zejmena pro svou cestu do Dánska o svátcích svato-
dušních.
U příležitosti matche uspořádá redakce »Věstník
S. K. Slavie« slavnostní vydání, jež bude ná
vštěvníkům zápasu rozdáváno zdarma. V něm
vylíčen bude stav footballu v Anglii, dějiny »South
amptonu« a různé podrobnosti ze zákulisí tohot
podniku.
Čís. 117
Limited
Surrev Wanderers
Southampton
Dánsko
Anglie
Slavia
South ampton Football and Athletic Como
24
article
1911/40t.
Šachy-
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adrosovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Úloha čís. 297 (originál)
Vojtěch Košek v Bohumilicích
Jan
Košek
Příbram
Bohumilice
25
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Úloha čís. 298 (reprodukce). Jiří Chocholonš v Praze
Bilý: Kg6 Dh8 St5 Jes Pa3 c2 fe g
Černý: Kd5 Sb8 Pd6 g2 g7 h5 mat ve 3. tazích
Úloha čis. 299.
Z turnaje časopisu „Strategie“
Heslo: „Gornostai“
Chocholonš
Stanislav
Černá
Praha
Kd 5 Sb 8 Pd
26
article
Bílý začne a dá 2. tahiemn mat.
Bílý začne a dá 2. tahiemn mat.
Úloha čís. 300.
Z turnaje časopisu »Str ate g iee
Heslo: »Nimm und lose«
Bílý: Kb1 De8 Sd3, h8 Je3 e5
Černý: Kdž Vh5 Sal a8 Pa6 b6 e4 g5 h6 bá
mat ve 3 tazích.
Partie čís. 225.
Hrána v Monte Carlu. Odmítnutý gambit králův.
Černý: J. Marco
Bílý: M. Čigorin.
1. e2—e4 e7—e5 2. f9—f4 SÍ8—c5 3. Jg1—f
d7—d6 4. c2—c3 Sc8—g4 5. Sf1—e2 Sg4Xcíse
Se2xf3 e5f4 7. d2—ds Dd8—h1+. 8. g2—g3 fiXKg3
9. h2)g3 Dh4Xg3- 10. Ke1—e2 Sc5—b6 11. Vh1—gl
Dg3—h2+ 12. Vg1—g2 Dh2—h3 13. Vg2xg7 Jb8—ar
14. Ddl—g1 Jg8—f6 25. Sc1—e3 0—0—0 16. Jb1—ds
Vh8—g8 17. 12—a4 a7—a6 18. b2—b4 h7—-h5 19.
a4—a5 Sb6—a7 20. Dg1—g5 Kc8—b8 21. b4—b
Vgsxa7 22. Da5g7 a6b5 23. Dg7xf7. Vd8—f
24. Dř7—b3 Dh3—h2— 25. Ko2—d3 Jd7—e5 + 96.
d4e5 Sa7e3 27. Jd2—f1 Dh2xe5 28. JfI XKez
Jf6—d7 29. Kd3—e2 De5—h2+ 30. Sf3—g2 Jd7—e0
31. Va1—fI Vf8xfi 32. Ke2xfi Dh2—f4-+ 33.
Kfi—e2 Df4—g3 34. Db3xb5 Je5—g4 35. Je3xgt
h5g4 36. Sg2—f1 Dg3e3 37. Db5—f5 g1—g3 38.
Sr1—h3 Kb8—a7 39. Ke2—f1 c7—c5 40. Kf1—g
De3a5 41. Kg2g3 Da5—e1- 42. Kg3— gt
Del—g1- 43. Ka4—h5 Dg1—g7 44. Sh3—f1 Ka7—bv
45. D5—d5 Dg7—d4 46. Dd5d4 c5Xd4 47. Kh5—gi
Kb6—c5 48. ŠfI—d3 b7—b5 49. Kg4—f3 b5—h4 p0.
Kfa—e2 14—b3 51. Ke2d2 Kc5—b4 52. Sd3—ae
Kb4—a3 53. Sa6—d3 Ka3—b1 54. Sd3—b1 Kb4—
55. Sb1—d3- Kc4—b4 56. Sd3—e2 Kb4—a3 57
Se2—c4 Ka3b4? 58. Kd2 —d3 b3—b2 59. Se4— e
Kb4—c5 60. Sa2—b1 Ke5 —c6 61. Kd3d4 Kc6—
62. Sb1—a2 Kd7—e7 63. Kd4—c3 a černý se vzdal.
Černá
J Bílá
M Čigorin
Vgsxa
Dř
Df
Kb
5 Černá
Monte Carlo
Virginie
e 1
Kh
e 5 + 96 . d 4e5 sa 7e3
Jd 7
Kce 4
e Kb 4
Kb 1 jít 8 Sd 3
Kdž vh 5 Sal
SÍ
d 6 4
c 2
Sf 1
dh 2
xg 7 Jb 8
jít 5
4 35
Kb
c 5 40
D 5
d 4 c
c 5 48
e 2 14
d 2 Kc
Sb 1
Kb 4
c 5 60
sa 2
61
Kd
27
article
Zprávy šachové.
28
article
Zvláštní cenu 500 franků za partii nejlépe hra
nou v mistrovském turnaji v Monte Carlu obdrže
J. Mieses za své hry proti Masonovi a Marcovi.
Zimní turnaj berlinské společnosti šachové ukon
čen. 1. cenu obdržel C. Bardeleben, 2. T. Scheve,
W. Cohn, 4. H. Caro.
V každoročním zápase university „Cambridgea
Oxfordské“, zůstal vitězem Cambridge v poměru 5 :2
Národního turnaje ruského v Petrohradě zúčastn
se Abasa, Abkin, Dackmanson, Clemous, Dubrovicl
Helibach, Jurevič. Levin, Lutze, Paškovski, P'oršev
Siffers. Sybin, Siegfried. Tabunčikov a Velichov.
Vítězem zimuího turnaje v Rize jest K. Behting
s 141/8, 2. dr. Bohl 131/2, 3. a 4. cxequo P. Kerkovius
a Mikutovic s 111/ výhrami.
Řešení úloh
Úloha č. 217. — Jd5 atd. č. 218. — 1. Jí4 atd
č. 219. — 1. c4—c5 atd. č. 220. — 1. Jh3 ald. č.
221. — 1. Sc4 atd. č. 222. — 1. Del atd. č. 238. —
1. Sa4 atd. č. 424. — 1. Sd3 atd. č. 225. — 1. Jhe
atd. č. 226. — 1. Dd7 atd. č. 227. — 1. Dh8 atd. č.
228. — 1. Sh4 atd. č. 229. — 1. Dí2 ad. č. 230. —
1. Da7—a3 atd. č. 231 — 1. Da3 atd. č. 232. —1.
Kd7 atd. č. 233. — 1. Je7 ald. č. 234. — 1. Kg
atd. č. 235. — 1. Dd7 atd.
Listárna šachů.
Správná řešení zaslal p. J. Kahles v Chvatlinách
č. 293—296. Srdečný pozdrav, s radostí vítáme nové
známky živola !! — Paní Marie Havlíčková, č. 290.
291, 293—296 v čís. 289 jak pokračujete na 1 ..
DJ aneb 1 .. . SJ, čís. 292 nestačí pro 1 ..
e2—e1 Di
J Mieses
Mason
Marec
T Scheve
W Cohn
Abkin
Dackmanson
Clemous
Levin
Lutz
Paškovski
Sybin
Siegfried
K Behting
Bohl
Kerkovius
Mikutův
J Kahles
Havlíčková
Monte Carlo
Cambridge
Petrohrad
Abas
Velichov
Chvatliny
Jurevič
P ' oršev Siffer
Dd 7
Kd 7
SJ
Dubrovicl Helibach
Jd 5
c 5
29
article
Svou světovou pověst děkuje
Svou světovou pověst děkuje
kae
horka voda Prantiška Joseia
výtečné své jakosti a následkem téže
jest v obou hemissphärách, ano i
nejmenších místech v zásobě a k
dostání. Jako normální dávka do-
stačí z rána na lačný žaludek napíti
se plné vinné skleničky.
5092
30
article
(a v příčlně téže) ošetřo-
vání sebe sama a rychlé
vyléčení. Obširné brožury
50 h, mlčel., frko. Adresa:
Hyglen. Anstalt, Dlr. Lorje, Berlín, 51. C. 22. e.
Berlín
Anstalt
Dlr
50 h
37
article
Rozhled
Rozhled
Germinal: Politický romantism
Dr. E. Vlasák: Ze sjezdu proti alkoholismu
E. Sokol: Brno. Psychol. studie
Dr. G. Zába: Poměr národnosti k umění
F. Živsa: Z pražských výstav
Inž. B. Brož: Nová vlastnost světel. oblonku elekt
Dr. C. Horáček: Pokrok a reakce v nár. hospod.
Divadlo. — Hudba. — Ozvuky a paběrky
Předplácí se 1/aletně 4 K. — Sešit po 30 h (po
štou 32 h). — V knihkupectvích, trafikáchi atd.
doktor
E Vlasák
G Záb
F Živsa
Ing
B Brož
C Horáček
Sokol : Brno
divadlo
38
article
JOS. PELCI
JOS. PELCI
v Praze, Král. Vinohradech č. 984
8989
Pelc
Král
Praha
39
article
Nejrychlejší kola závodní
Nejrychlejší kola závodní
stsbuasnštčí bala uěsuua
41
article
Stavitelský úřadník
nabízí své služby slavným vrchnostenským neb měst
ským stavebním úřadům, továrním závodům, slavným
úřadům dráh atd. Týž jest 34 let stár, katolík, české
i německé řeči úplně znalý, jest velmi routinovaný
odborník pro stavby pozemní a vodní, zvlášté
však vodárenské i jiné, jakož úplně se vyzná
ve všech kancelářských pracích v obor ten spadajících.
Tentýž nas přání může v dané lhůtě složiti zkoušky
stavitelské i geometrovské a mohl by nastoupitiv
červnu t. r. Četná vysvědčení po ruce a osobní před-
staveni možné. Nehledí se tak na výši služ-
ného jako na úplné zaopatření exi-
stenční. Laskavé nabídky vyprošuje si pod šifrou
„Existence 1901. do administrace t.l.
42
article
C. k. I. a nejstarší
C. k. I. a nejstarší
kancelář
ojenských záležitos
c. a k. setníka m.
43
article
Janouškovce
Janouškovce
v Praze-ll.,
Praha
44
article
Eliščina třída č. 1080.
Eliščina třída č. 1080.
Honorář od otevření kanceláře
vzdor nek. denunciacím nezměněn.
9189
Eliščin
45
article
Prosha k šlechetným!
Prosha k šlechetným!
Který šlechetný lidumil ujal by se sirotka, z vojny
pro nemoc propuštěného? Týž nalézá se v zoufalýcl
poměrech, jest znalý ve slově a pismě druhého zemsk.
jazyka, českého těsnopisu, příp. frančiny a ruštiny,a
vyučoval by žáka z obecné i měšť. školy jakož i z
obch, akademie, po případé přijal by též, vládna
krásným rukopisem, místo mundanta. Za sebe menší
šlechetné podání pomocné ruky volá již předem tisí-
ceré „Zaplať Bůh“ Tipřímné nab. vyprošuje si pod
zn. „Sirotek 5“ do adm. t.l
bůh