Periodikum ALTO Viewer

1

8. března 1903.

2

Přiloha „Národních Listu

3

K čislu

4

Strana 17.

5 title

Národní hospodář.

6 article Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)

Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) znlo (Venkované v ovzduší peněžním. — Vklad na knížku a uložení kapitálu v cenných papírech. — Výklad o cen- ných papírech před směnárenským pultem. — Posudek cenných papíru dle bausy. — Koupěchtivost pro do- mácí papíry kuložení kapitálu. — Trh akeiov ý.) Ve směnárně u bariery se tísní hlouček venkovanů, každý křečovitě svírá v pěsti hrst bankovek. Sedadla stači sotva jen pro stařičké ženy. Muži stojí a přešlapují, se zájmem po- zorujíce život ve směnárně, poklady v širokýeh skřiních tresorů nakupené a sloup zlata nasy- paný na mísách. Svažečky bankovek divnýel barev šusti v rukou úřadníků a rty venkovanů bezděky počitají sebou, když papírové peníze jsou vypočítávány na břídlicovou desku stolu Tak pozorujíce, žmolí své jmění zmačkaných papírových peněz a přešlapují, až na ně dojde řada. V nezvyklém ovzduší Prahy ztrácí náš venkovan svůj prudký temperament a zkroušeně vyznává cinost trpělivosti. Však si ty chvile od- řikání vynahradí doma, až s temperamentem bude o nich vykládat. Pfuj, cetsakra K pultu pokladníkovu se dotlačuje konečně také stará paní, již dlouho čekající, a podává brst bankovek, aby uloženy byly na knížku.

Praha

7 article

»Kolik platíte na ni?« ptá se však opatrně předem. Do dvaceti tisic 33, přes tento obnos 315 »Ale já chei čtyři procenta !« K naší litost nám není možno. Peněz je nyní mnoho, po- plávka po nich skrovná, a poněvadž je nemá- žeme půjčovati na více nežli čtyři procenta, nemůžeme z nich čtyři procenta platit. Čtvř procentního zúročení můžete ještě jen dociliti koupí cenného papíru. (Paní rázně vrtí hlavou.) Uložení peněz v cenném papíru jest věc velice prostá. Chcete uložit deset tisíc korun. Koupite si za tento obnos cenný papir, který jest vlastně dlužním upsáním, nebo takovou listinou jako byste vy sama půjčovala na hypotéku. Jenže v byste asi na hypotéku nepůjčila tak opatrně, neboť byste se nedotazovala dřive tolika znaleů a odborníků, zda ta půjěka je spolehlivá. Ten papír, v němž máte uložený svůj kapitál, mu- žele nechati v uschování u nás — za to ničeho neplate — a banka sama v době, když dopa- dají úroky, vám je vybere a uloží buď do knížky nebo na účet, odkud si je kdykoli můžete vy- brati. A když nechicete vybírat, za obnos v knížce, jakmile destoupí určitého obnosu, koupíme vám cenný papír zase. Kdybyste ale někdy potřebo- vala celý kapitál, můžete kdykoli prodati papíry a máte ihned hotovost. Ale jako dlužníci a pe- něžní ústavy jsou také cenné papíry dobréa měně dobré. Tu musíte spolehnouti na radu svědomitého odborníka. Zde máte úpisy Zemské banky, jež půjčuje městům, obeím a železnicím, zde zástavní list Hypoteční banky, která půjčuje rolnikům a na domy, však také asi u vás máte od ní výpůjčky — ty nesou čtyři procenta, — zde jsou dlužní úpisy České průmyslové banky. která půjčuje na továrny, ty nesou čtyři a pů procenta.

hypoteční banka Český průmyslový banka

8 article

Všecky tyto papíry vám k uložení kapitálu mohu co nejlépe doporučit zvláště nyní, když je vám poskytnuta možnost, abyste si je kou pili za cenu levnou. — —— Venkované pozorně poslouchají prostoná- rodní výklad přívětivého pokladníka a úkosem pohližejí na sebe. jak se kdo tváři k tom projeklu. Paní ale prohlašuje, že »papír, to je přece nebezpečná spekulace« a odchází, peníze svázané do uzliku strkajíc za život. Za půl hodiny se ale vraci a táhne po- kladníka k výkladnímu oknu: »Pane, jás koupím támhle ten papír čer venýl« . .. Z uvolněného poslední dobou kapitálu byl na cenné papíry uložena přímo toliko malá část. Většina jeho putovala v původním stavu hoto vosti do měst a vesnic. Tu velké obnosy byly ulozeny do důvěry požívajicích ústavů míst- nich hned, ytek připlyne sem, až si nějakou dobu odpočine v truhle nebo za hambálkem. A tyto uvolněné obnosy všecky oživí trhi pa- píry k uložení kapitálu, neboť to jest jediná nyní césta na záchranu vyššího zúročení.

9 article

Také v minulém období nebyla pražská bursa obrazem svého peněžního ústředí. Kdežto v bariéře bursovního sálu se nudila bezobchod- nost a čas skrovně vymněřený, byl zabijen ještě úvahami z Ferdinandovy třídy, byl čilý život českých peněžních ústavech větších i menších Událost jedna vzbud-la totiž události jině. Když vybídka českých papírů k uložení kapitálu sní žila jejích kurs, neviděly ústavy a četná ban- kovní klientela výhodnější příležitosti k zacho- vání 4 zúročení v nejbezpečnějším umistěni, nežli koupí 4 zástavních listů České hypoteční banky a papírů Zemské banky král. českého za kleslého kursu. Vybízené ve Vídni položky snižily záznam prvých na 99 80 až 100.80, kategorie druhé na 99.60 až 100 60. Útok do kursové brány těchto papírů ulomil pouze třísku, ale touto úzkou mezerou se hned vztahovalo sta rukou, aby pro sebe zachránily položku oněch cenných papírů. V běhu dvou dnů také ve Vídni nastal nedostatek těchto hodnot a na bídky, které odtud byly činěny, byly neku Ianiní . . ..

Ferdinandov třída Vídeň Český hypoteční banka papír zemský banka král 60

10 article

Touto dobou vidíme, že papíry obou oněeh emisních ústavů jsou velkou sumou umistěny v rukou českých a v rukou německých krome výjimek, že jsou umístény také na místech pevných. Velké naše obecenstvo — nejšírší — nev snad, co počiti zatím s penězi — ale naše ka- pitalistické obecenstvo soudně a proziravě ve- nuje událostem plnou pozornost. Nyní těži zisk, majíc příležitost své pohotovosti uložitiv nejlepších papírech při kleslém kursu a zisk ten by byl stále větší, čím by se kupci nížil kurs zástavních a komunálních úpisů. Kdežto papíry k uložení kapitálu na burse znamenané ve velkých položkách byly jednány mimo bursu, zaznamenáváme několik závěrův akeitch. Tak zejmena v akciích České banky »Union« (255.255.50), České průmyslové banky (402.403.—), které byly brány z trhu na po- věsti o přiznivé bilanci a vyšší dividendě. Obor akcií průmyslových tentokráte by úplně nepozšlmnut.

Český banka Český průmyslový banka 402.403

11 article

V Praze, 7. března.

Praha

12 article Týdenní přehled bursovní.

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 7. března. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Důsledky událostí pražských potud působí, že přechodně klesají hodnoty ukládacích papírů, jež Česká spořitelna jest nucena prodávati. Obchod po- bybuje se v nejmenších rozměrech, protože mraky, které se nad bursou vztahují, nevěstí nic dobrého. Z Nového Yorku docházejí zprávy o velice chab tendenci zejmena bavlny; zda jest rázu toliko pře- chodného anebo puhou předehrou velkých fluktnací bursovních, jež obyčejně volbu presidentovu dopro- vázejí, nelze ještě s určitostí říci, tolik však jest jisto, že spekulace považuje poměry novoyorského trhu pro ten čas za velice důležité a že úzkostlivě k nim hledí. Jinou chmurou, jež nedá burse klidně spáti, jesl Makedonie. Není pochyby, že Turecko musí býti k provádění žádaných reform donuceno; jakými pro- středky, ukazuje na příklad nedávná offiiciální zpráva, dle níž Rusko Vysoké Portě »oznámilo«, že má připraveny dva armádní sbory a loďstvo na Čer- ném moři. I jinak jsou poměry na burse nezdravé, nebo kursy hlavních spekulačních papírů nikterak neodpo- vídají vnitřní hodnotě. Není tomu dávno, co »se státněníme a »konversí« se mnoho lidí za krvácelo, ale přes to předce na nové zprávy o se- slátnění kupuje se dále. Přes to, že přemnohé papíry jsou předraženy, animováno jest publikum ke kou pím. Tak na přiklad píše se již nyní, že pražská že- lezářská společnost bude platiti 80 K dividendy. To překvapuje. Pražská železárna nemá dobu finančně nejskvělejší a místo reserv, jež kdysi byly známými soudruhy rozděleny, nezbyly než dluhy, jež vedle prodeje 6000 mladých alpinek musí býti novou půjčkou zvětšeny.

Vídeň Nový York Makedonie Turecko Rusko

13 article

Alpinka jest prý dostatečně zaměstnána, ale za to v železářském kartelu se to podezřele bortí. Když nelze utvořili kartel uherských továren na plech, proč lim má býti — a to jen z pouhé zásady — ro bit celý železářský kartel rakousko-uherský? Jsou snad páni ze známé skupiny engažování k la baisse? Montanní deroutou poměrně již dosti dl ouho bursa oblažena nebyla. Důtežitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: Rak. korunová renta . . . Rak, zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . Jižní dráha . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost . Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .

živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger

14 article

Berlínská bursa. Z Borlína, 7. března. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Bilance bankovních ústavů, o něž se zdejší speku- lace zvláště zajímá, byly již publikovány s u všech. ať pro bursu uspokojivých nebo neuspokojivých opa- koval se stejný zjev: realisace Pokud se lýče vyšších dividend, byly tyto v kursech již napřed eskomptovány a když nebylo nových momentů, prodávalo se, aby zajištěn byl zisk. Bilance diskonto-komanditní spo- lečnosti neuspokojila tentokráte ve dvou směrech předně pokud se dividendy týče, za druhé co do ne- jasností. Obchod tohoto týdne vztahoval se zvláště na hodnoty uhlářské, pro něž známými, ve službách po- rýnské spekulace se nalézajícími listy dělána byla nátada. V popředí byly zvláště Konsolidace a Hibernia, jež jedním peněžním ústavem stále byly brány z lrhu. Obchod uhlálský jest sice špatný, ale kursy přec stoupají; chlějí-li se totiž pání ředitelové zbaviti effek- tů, jest nutně zapotřebí haussy. Železářské hodnoty zůstávaly ve volném obchodě bez zájmu, kdežto pro mnohé papíry této kategorie byla na urhu kasovním slušnější poptávka.

15 article

Hodnoty dopravní, kleré po dlouhou dobu zůstá- valy nepovšimnuty, upozornily na sebe nejdříve kle- sáním akcií kanadské dráhy. Důvodem rapidního kles- nutí Kanady byly zprávy novoyorské o tamějších po- měrech na trhu peněžním mimo to se také proslý- chalo, že v Novém Yorku utvořilo se baissekonsor- tium, což i zde učinilo nepříznivý dojem. Naproti tomu sluší zaznamenati pevnou tendenci golihardské dráhy, východopruské dráhy a dortmund-gronauské. Státní dráha podléhala zprávám a tendenci vídeňské bursy. Na kasovním trhu byl obchod dosti živý. Hodnoty ukládaci následkem přiostřování se po- měrů peněžních klesaly. Soukromý diskont stoupal Nový York hledal na zdejším trhu peníze za značně vyšších sazeb. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 28. února 7. března Rakouské kreditky . . . . 215.62 216 - Diskonto . . . . . . 194.25 193.50 216.— 216.25 Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . 159 12 160 50 Drážďanská banka . . . . 149.— 148.50. 91.75 91.75 Španělské exterieury . .. 187.12 186.25 Bochumské ocelárny . .. 217. 50 Lauřina huť . . . . . . 217.25 74.25 74.50 Dortmund Union lit. C. . 174.— 176.50 Harpenské doly 175.50 177.50 Gelsenkirchenské doly . . . 180.— Hlibernia . . . . . .. 172 50 368.— 363.— Consolidace . . . . . . 95.25 Severoněmecký Lloyd .. 105.— 105.75 Hamb.-amer. dopravní spol.. 134.30 128 50 Kanada . . . . . . .. 170.75 171.37 Transvaal . . . . . . .

Hlibernio Consolidace Lloyd Kanada Nový York Dortmund Harpenský dol německý banka drážďanský banka Lauřin huť

16 article

130.— 131.25 Turecké losy Z kasovních papirů: 276.— Concordia . . . . . .. 224.— Eschweiler . . . . . .. 148.60 Geisweider . . . . . . 165.— Hochdahl . . . . . . . 214.50 Katovické doly a železárny 189.— Wilhelm . . . . . . . 134.75 Phönix . . . . . . . . 372.— Schalker Gruben . . . . 126.— Westfalia 129.75 Orenstein á Koppel. . . . 154.75 Hasper . . . . . . . . 207. 50 Donnersmark . . . . . . 100.— Huldschinský . . . . . . 209.— Vulcan . . . . . . . . 228.50 Bismark . . . . . . . . 160.— Hoesch . . . . . . .. 143.— Königsborn. . . . . . . 240.— Nordstern Česká průmyslová banka. (Rozvaha za rok 1902.) Správní rada České průmyslové banky schválil rozvahu za obchodní rok 1902. Obraty a výlěžky vy kazují vesměs vzestup; čistý zisk s přenosem zisku z r. 1901 po srážce daní a výloh správních činí K 268.737.14 oproti K 235.950.27 v roce předešlém. P návrhu ředitelstva bylo usneseno doporučiti valné hromadě, která se budě konati dne 8. dubna, aby rozdílena byla dividenda pětiprocentní prot 4/aprocenini v roce předešlém, dále by reservám bylu přiděleno K 32.578 66 a po uhražení tanliem vyplý vajicí zbytek K 20 185.16 přenesen byl na účet nový Účet ze zisku a ztráty u srovnání s ro kem předešlým jeví tyto číslice« Výtěžky 1902 oproti 1901 koruny Převod čistého zisku zr. 1901 12.950.50 + 1.388.57 Úroky z obchodů bankov- ních a hypotečních . . 620.069.23 + 78. 088.39 Odměny a různé výtěžky . 201.015 65 + 25.941.76 Hrubý výnos . 834.035.38 + 105.418.7

Concordia Eschweiler Hochdahl Wilhelm Orenstein Koppel Hoesch Königsborn Phönix Schalker Gruben Český průmyslový banka

17 article Vydání:

Vydání: 1902 oproti 1901 koruny Režie a výlohy správní. . 209.867.88 + 18.468.47 Daně a poplatky . . . . 68.540.14 + 1.009 65 Úroky ze vkladů . . . . 138.446.60 + 12.107.36 Úroky z bankovních dluž- ních úpisů . . . . . 134.395.— + 31.783.— Odpis pohledávek. . . . 9.166 88 + 9.166.88 Odpis inventáře . . . . 4.881 74 + 96. 9 Úhrn . . 565.298.24 + 72.631.85 Čistý zisk K 268.737.14. Zisk oproti roku předešlému vzrosil tudížo K 32.786.87 a po srážce převodu zisku zúrokuje akciový kapitál 6.4 proc. oproti 5.6 proc. v r. 1901. Hospodářská konstellace stále nepříznivá a z ni vy- plývající nízká úroková míra byly sice výtěžkům na újmu, okolnost ta však byla plně vyrovnána dale postupujícím vzrůstem obchodů, který se dokumen- tuje ve větší číslici čistého získu. S rozšířením ob- chodu stoupla také poměrně položka nákladů, po- hybujíe se však v přiměřených mezích. Čistá roz- vaha u srovnání s rokem předešlým obsahuje tyto položky

Dana + 12.107

18 article

Aktiv a 1902 oproti 1901 koruny 260.095.06 — 122.35969 10,374.181.58 - 3,438 151.40 1,180.018.51 + 419.25240

+ 419.25240

19 article

Hotovost . . . . . Směnky a devise . . Cenné paplry . . Cenné papíry zajišťo- vacího fondu bank. dlužních úpisů . Dluž níci v běžných účtech . . . . Hypoteční zápůjčky lnventář . . . . úhrnem

20 article

117.262.— + 7.857.— 6,512 819.08 — 1,379 727.59 3,796 000 — + 1,245 000.— 868.60 43.935.60 22,284311.83 + 3,609.042.2 s s i v a: 1902 oproti 1901 korun 4,000,.000.— Akciový kapitál .

21 article

28. února 7. března 101.30 101.10 121.— 121.10 121.10 121.05 99 60 99.55 116.— 117.75 684.— 681 2) 410 75 410.25 737.— 743.— 481.— 498.50 957.— 948.— 258. — 254 50 684.50 691.— 51 50 451.— 451.— 1018.— 1020.— 910.— 895.— 339.— 342.— 384.— 384.50 478.— 480.— 1630.— 1635.— 1159.— 1147.— 714.— 710.— 712.— 720.— 565.— 585 — 240 10 240 50 117.05 117.15

22 article 39.44146 + 22.797.52

39.44146 + 22.797.52 Reservní fond . . Zajišťovací fond bank. dlužních úpisů .

23 article 17.29752 + 7.79752

17.29752 + 7.79752 Slosovací fond pro bank. dlužní úpisy

24 article 158.553.93 + 71.9185

158.553.93 + 71.9185 Úrok. fond pro bank. 42.705.— + 14.006.25 dlužní úpisy. Vydané 41/aproc. bank.

25 article 3,796.000.— + 1,245.000.—

3,796.000.— + 1,245.000.— dlužní úpisy Vklady na spořitelní knížky a pokladnič.

26 article 3,566.446.34 + 623.34189

3,566.446.34 + 623.34189 pouku zky Věřitelé v běžných

27 article 10,363.930.69 + 1,582.45077

10,363.930.69 + 1,582.45077 účtech . . .. Úroky z hyp. zápůj-

28 article 28.403.— + 8.702 41

28.403.— + 8.702 41 ček předem přijaté Nevyzdvižené kupony 427.50 bank. dluž. úpisů

41

29 article 1.824.75 +

1.824.75 + 180.— Nevyzdviž. divide da . . . 268.737.14 + 32 786.8 Čistý zisk

Nevyzdviž

30 article

úhrnem . 22,284 311.83 + 3,609.042.2 Povšimnutí zasluhuje mobilnost banky. Oproti vkladům a věřilelům v sumě K 13,930.377.03 stojí pohotová akliva (pokladna, směnky, cenné papíry úhrnem K 11,814.295.15, k nimž možno připočitati jestě část dlužníků cennými papíry zajíšlěných a po- hledávky u bank. Provedených hypotečných zápůjček se vykazuje K 3,798.000.—; 41/sproc. bankovní diužní úpisy na jich základě vydané byly zcela umístény. Důkazem o stálém vývoji ústavu jsou tylo číslice čistého zisku: roku 1899 K 194 636.94, roku 1900 K 217.515.74, roku 1901 K 230.950.27, roku 1902 K 268.737.14. Akcie Ceské průmyslové banky za nynějšího kursu se zúrokují téměř úplnými pěti procenty. Středosvropský hospodářský spolek. Tradice sjed- nocování německého naroda jsou stále stejné inten- sivny, snad v poslední době vlivem politických udá losti rakouských tím působivější. Na to se v Ně- mecku nezapominá, že cesta ke sjednocení vedla přes severoněmecký celní svaz, jímž Prusko tak jasně (svitilo své poslání v moderní historii Nemecka. Čím více sílily myšlénky sjednocení všeho Německa.

Prusko Německo Ceský průmyslový banka

31 article

tím více přicházela v popředí úvaha o celní uni rakouskorněmecké. Jsou ještě v čerstvé paměti de baty Společnosti rakouských národních hospodářů, kde tak vřele hájena myšlěnka celní unie s Něme ckem a kde v rozluce celní s Uhiry spatřována jen tím výdatnější páka unie cislajtánskoněmecké. Pří- pravy tarifof do jisté míry odsunuly pozornost veřej nosti v jiný směr — ale jen na krátko. Válečný ryk proti vysoce ochranářskému tarifu německému přestal záhy po jeho přijetí říšským sněmem německýma a brzy na to publikovaný rakouský taril podal ne zvratný důkaz, že se u nás na boj s Německem na prosto nepomýšlí. Naopak: s jislým důrazem upo- zorňováno na zájmovou jednotnost, zračicí se v obo tarifech a činěny z toho snadno pochopitelné dů sledky, o kterých jsme se na tomto místě již několi- kráte zmínili, Ale jako obyčejně není od slov k či nům v Německu ve vážných otázkách daleko. Prof dr. Wolí čin v této otázce připravuje. Prof. Wol není stoupencem celní unie. Nezří pro ni ještě dost půdy, pracuje ale pro myšlénku hospodářské allianc středoevropských slátů v prvé řadé pro myšlénku hospodářské allinnce německo-rakouské. Nejnověji opětně uvádí zevrubně toho důvody. »Myšlénk a celn unie německo-rakouské jest chimériekou. Obdivovai jsem se vždy idealismu rakouských průmyslníků. kteří přes to, že jim unie hrozila škodami, přece jen vřelé, ba někdy i nadšeně ji propagovali.« Ale tento idealismus nestačí. Němečtí průmyslníci nejsou na- dšení pro unii. Do jisté míry hraje zde úlohu i pod- ceňování rakouské zdalnosti politické a hospo- dářské.« Německo sesílilo a sili dále. Předstihlo ostatní národy a nejeví ochoty spojili se s Ra- kouskem. Ale proli čemu odporu není, lo je společný postup v jednotlivých olázkách, kterých není málo. Zde také bude lze snadno dosící dohody.

jít bat společnost doktor Wolit profesor Wol Německo Německo sesílit

32 article

Temto proudům vyhovuje myšlenka slředoevropské- ho hospodařského spolku, která naleza tím více oz- věny, čím více mohutní zámořský sok: Spojené státy; a třeba tomu bylo méně v kruzích přímo na Unií interessovaných, jest živa nicméně myšlenka spojení s Rako uskem v kruzích vzdělaného mešťanstva.« Ji přístupní jsou stejně rakouský ministr obchodu i zahraničních věcí, jako řada vážných pra- covníků pohlických a národohospodářských v Něme- cku. Wolf dotýká se i poměru klausule nejvyšších výhod frankfurtské smlouvy o mír. Wolf ma za to, že klausuie tato spolku rakousko-německému na zá- vadu není. »A tak věřím přes veškeru skepsi, která mi vnucena poměry, přes veškery rivality a nepřá telství, s jakými se již potkávají myšlenky středo- evropského hospodářského spolku, že myšlenky tylo prorazí. Umožňují pozvolný postup a nechtějí ka- ždým dnem dobývati světů, uzpůsobí svoji formu obsahu, ne naopak, nesrážejí se platnými výjimkami, nevadi autonomii států. Nechť již se to jakkoli pojímá a vykládá: národní mo ment je st čestným bodem států, a právem, a kde se s ním hospodářský moment sráží, pod- lehá tenlo. Fichtovo stanovisko : »Plám se, co jes vlastí skutečně vzdělaného Evropana? Všeobecná Evropa, speciálně jest jí ale v každé době ten slát, který stojí na výši kultury«, mělo svou dobu. »Jea dnes nejen opuštěno, jest — zapomenuto.« Ale proí.

Wolf Wolf ma Fichtův Evropan spojený stát Evropa národní mo mento

33 article

Wolf — jak již zmíněno — přechází ke skutkům. Zakládá propagnění »Spolek pro hájení spo- sčných hospodářsko-politických zá- jmů středoevropských státůt. Program tohoto spolku, který vypracován professorem Wolfem. pravi: »Spolek má zá účel. aby za bezpodmi nečné- ho odmitnutí všech polilických cílů obracel pozor- nost vlád na takové hospodařské předměly, ohledně nichž mají středoevropské státy stejné zájmy. Nepo mýšli se při tom naprosto na obmezení hospodář- ského práva sebeurčovacího těch kterých států. Také

Wolf Nepa spolek pro hájený

34 article

277.50 148. 50 167 50 212.— 187.— 136 50 373 50 125.50 132 25 155.— 206.— 102 30 229.— 161.— 141.70 243.— nechce spolek tam, kde jsou rozpory zájmové, pře kážeti jich uplatňování. Ale jeho zakladatelé jsou na druhé straně přesvědčeni, že mohou středoevropské státy více pojistiti svůj rozvoj, než tomu dnes, bu- dou-li: 1. více než dosud stejnom ěrn upravovati jisté předměty hospodář- ské politiky a hospodářského práva, 2. učiní-li přístupnými i jiným státům zřízení, jichž samy po- užívají, 3. skytnou-li výhody při clech, sazbách do- pravních a p, 4. ověří-li svým zastupováním v dálné cizině společné orgány, 5. budou-li proti daleké cizině společně postupovati a 6. sblíží-li se stavbou doprav ních cest z jednoho stálu do druhého.« Přípravná jednání k tomuto spolku provedena, řada osok získána. Prof. Wolf jest opatrnější ostatních propa- gátorů hospodářské jednoty a vědomě chce z men- šího dospěti k vyššímu cíli. Zcela správně. Ale prota jsou jeho snahy pro nás tím nebezpečnější! At nutno míti stále na mysli, že cesta k Velikému Ně mecku vede hospodářskou jednotou! Náš kontingenlační zákon cukerní a hrusselská konvance. Z Paříže se sděluje: Francouzská vláda na- byla přesvědčení, že v rozhodujících kruzích brussel- ských převládá názor, že novým rakouským cukernín zákonodárstvím porušen duch smlouvy brusselské.

Wolf Ata Paříž

35 article

Následkem toho naléhá na svolání brusselské komise permanentní, která má býti dle dohody brusselské svolána nejpozději 1. června t. r. Komise tato má vy- šetřiti, lze-li spatřovati v nových cukerních zákonech rakouských porušení nebo obejití konvence a možno- v tomto zákonodárství spatřovati utvoření velikého všeobecného cukerního kartelu. Dle zpráv brusselských zdá se, že tam vrchu má názor, že možno na základě cukerního zákonodárství rakouského zatížiti tamějš cukrtrestním clem při dovozu do zemí konven- čních. Bude věcí komise, aby rozhodla, srovnává-li se zákonodárství rakouské s doslovným zněním kon- vence, která praví: Toto zvláštní clo nemůže býti nižší než nepřímě nebo přímé prémie, které se těmi kterými výrobními zeměmi skýtají.“ V Paříži a Brusselu čeká se svolání komise koncem dubna. Členové permanent- ní komise nejsou dosud jmenováni, stane se tak ale v nejbližších dnech. O stanovisku, které zaujme 1i- nanční správa rakouská před brussel- skou komisí, proslýchá se v kruzích blízkých fi- nančnímu ministeriu toto: Státní tajemník Thielmann

Thielmann Paříž Brusel

36 article

označil v německém sněmu říšském rakouské cukerní zákonodárství jakožto zdroj nepřímých prémií. D- vodů pro tento názor nepodal a také by se mu to tak snadno nebylo zdařilo, protože řada vážných důvodů mluví pro to, že kontingentace duchu a znění kon- vence úplně vyhovuje. Nebylo již v době, kdy kon- ference zasedala, tajemstvím, že Rakousko zamýšil kontingentovati svoji cukerní výrobu. Plán tento pře- třásán veřejností i parlamentem. Dle celé konstrukce brusselské smlouvy jest kontingentace výronem zá- konodárného výsostního práva státu, kterého se Ra- kousko smlouvou nevzdalo. Otázka zní tedy, lze-li kon- tingentaci považovati za druh nepřímé prémie čili nic, a je-li kontingentace opatřením, z něhož nepřímá prémie plyne. Tím není, neboť sama v sobě nezaručuje plného využilí 6ír. cla, nýbrž pojišťuje pouze továr- nám účast na zásobování domácího konsumu. Teprve průmyslová organisace, kartel — a kartely nejsou zapovězeny — umožňujc využiti části ochranného cla, a to stejně jako i ve státě, kde kontingentace není.

Rakousko

37 article

Kontingentační zákon má chrániti malé továrny proti velikým. Ruský kontingentační systém podněcuje přímo k vývozu, rakouská kontingentace nemá ale s vývozem nic společného. Ra- kouské vlády jsou přesvědčeny, že jich názor zvítězí. Co by se stalo, kdyby přes veškeré očekávání názor rakouský podlehl, nebylo dosud rozhodnuto, protože rakouská finanční správa je přesvědčena o lom, ž takového rozhodnutí nebude třeba, ježto brusselská komise rakouské stanovisko akceptuje., Anglie a nový německý celní tarií. V pátek od poledne konala se v Londýně konference svolaná londýnskou obchodní komorou, která jednala o no- vém celním tarifu a jeho významu pro anglický ob- chod. Předseda Rogers dovozoval, že Anglie musí se především o to pokusiti, aby sjednala a Německem novou obchodní smlouvu; nemůže zavésti žádná differenční opatření proti Německu, nemůže mu ale také skylnonti výhod, kterých nedá svým koloniím. Schůze přijala resoluci, kterou se vyzývá vláda, aby vyjednávala o zvláštní tarifní smlouvu s Německem a ostatními zeměmi. Jiná resoluce přimlouvá seo utvoření výborů, které by zkoumaly vliv tarfu n jednotlivá odvětví průmyslová a obchodní. Různé zprávy. Dle zprávy »Berl. Tagbl.« došla do Berlina z Nov. Yorku poptavka po 6 proc. penězích. Veliké banky jsou ale vzhledem k udalostem na burse new yorské velmi zdrželivy. — Londýnské »Tímes« odhadují cenu zlata z Anglie do Německa dovezeného na 150.000 a 400 000 lib. št. a dodává, že správnou bude asi cifra druhá. — Specialní cla a hodnotní cla na cukr, který se dová í z Veliké Brilanie a její jiho afiických držav do Trausvaalu, byla 15. t. m. zrušena.

Rogers Anglie Berl Anglie Londýn Německo Berlín

38 article

Hospodářsko-politický spolek okresn bělského ko nati bude v neděli dne 15 března o 1. hod. odpol v místnostech Občanské besedy na Skalsku valnou a všeobecnou hromadu, na kteréž posl. J. Maštálka pojedná o cukerní otázce a podá zprávu o po stupu prací pro stavbu místní dráhy Sudoměř—Starí Z Vývozního spolku pro Čashy, Moravu a Slez sko v Praza V měsíci únorn opatřila kancelář spol kova odbylných a nákupních pramen rozličného zboží, agentů, zá stupc sazeb dopravních a celních, pak růz ných přelladů z cizích a do cizích jazyků podobné celkem 1216, dále podal Vývozní spolek písemně v té době 1967 informací o so lid nosti a úvěru hodnosti tirem domá cich a cizích. Z Petrobradu píše jistá za stupiteiská česká firma: »Přátelské vztahy ruské říše k monarchii rakousko-uherské a nové obchodn smlouvy, jež se mají uzavříti mezi oběma státy budou míti zajisté za následek, že styky obchodn značně vzrostou. Bohužel, rakouský průmysl jest dosud velmi slabě zastoupen ve velkém obchodním světě ruském a příčinu toho třeba hledati ne v po- slední řadě, že rakouské vývozní firmy uživají málo reklamy. Věrni jsouce svému předsevzetí a svému cíli, navrhujeme proto firmám, aby prostřednictvím stálé inserce v ruských listech, je: jsou nejvíee čteny, zjednávaly si známosti a činíme dotaz zdali by se některé české lirmy ne- chtěly zúčastniti společně reklamy Chceme nejprve inserovati hromadně v ruskýcha německých lislech v Petrohradě a na venkové at jednou týdně a bude příspěvek jednotlivých firem různý, avšak v každém případě mírný. Poněvadž chceme po novém roce ruském, na počátku nové sezony se svou reklamou na veřejnost vystoupiti. žádáme o laskavé obratné rozhodnutí.« Bližsí zprávy ochotně podá kancelář spolková.

J Maštálek Skalsko Morava Petrohrad spolek pro Časha

39 title

Paka

40 article

Tahákový prodej v Karlíně čp. 205, spojený s lo- terní sběrnou, propůjčí se veřejnou soutěží. Týž smí se provozovati jen na dosavadním místě nebo v domech nejbližšího okolí. Výtěžek trafikantů z ta- bákového materiálu za dobu od 1. února 1902 do 31. ledna 1903 činil 1768 K 46 h. Z prodeje kolků (obrat materiálu v hodnotě 27.246 K), nákladních listů a blan- ketů směnečních poskytne se provise 11/2 procenta hodnoty, z loterní sběrny na místa tahu Praha a Brno (sázek za 25.202 K 88 h) provise 3 procent. Kauci pro loterní sběrnu v obnosu 2400 K dlužno složiti po vy- zvání do čtyř neděl u c. k. loterního úřadu v Praze, jenž podá zprávy ve příčině kauce a podmínek obsta- rávání sběrny. Nabídky na předepsaném tiskopise, zapečetěné a doložené kvitancí, že vadium 177 K bylo u c. k. hlavního berního úřadu v Karlíně složeno, sluší podati do 1. dubna 1903 do 11. nodiny dopoledníu přednosty c. k. finančního okresního ředitelstvív Praze. Spolek pro chov drůbeže a ochranu plactva v krá- lovství českém konati bude dne 11. března (ve středu 1903 přesně ve 4 hodiny odpoledne v čítárně zeměděl- ské rady v Praze schůzi výboru Výstava plemenného hovězího a vepřového dobytka v Holešově. Hospodářský spolek okolí holešovského společně s družslvem pro chov dobytka s plemennou knihou okr. holešovského pořádá ve středu dne 1. dubna 1903 VI. výstavu plemenného vepřového hovězího dobytka v Holešově. Výstava tato vzlaho- vati se bude na býky a jalovice plemena bernského simmenského, kříženců a ušlechtilého domácího: na vepřový dobytek plemene vorkshirského a kříženců dále na drůbež. Zemědělská rada, hospodářský spo

Kauc Karlín Praha Brno Holešov

41 article

lek a jmenované družstvo povolili některé odměny; mimo to udělovány budou odměny jiné, o něž ho- spodářský spolek žádal. Vystavovatelé nechť se při- hlásí v mlékárně do 20. března 1903. Při tom udáno budíž stáří a plemeno vystaveného kusu. U kusů na prodej určených jest žádoucno, by i cena jich uve- dena byla. Poplatek z místa obnáší 1 K za jeden kus hovězího dobytka. Členové hospodářského spolku a jmenovaného družstva, mající příspěvky zaplacené, zaplatí 50 h. Z vepřového dobytka obnáší poplatek bez ohledu na členství a počet Zvystavených kusů 2 K. Dobytek k výstavě určený musí býti dopraven v den výstavy nejděle do 9. hod. ranní na výstavi- ště. Odměny udělovati se budou o 2. hod. odpol. téhož dne. Úřadní adresář lipského veletrhu: Seznam pro- davačů velikonočního předběžného veletrhu a veli- konočního hlavního veletrhu 1903 právě vyšel a jest jeden výtisk tohoto adresáře vyložen ve vývozní kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory interessentům k nahlédnutí. První česko moravská továrna na stroje v Praze konati bude 33. valné shromáždění dne 30. března o 11. hod. dopolední v místnostech Pražské bursy (palác Zemské banky, vchod z Nekázanky), v němž učiněn bude návrh, aby vyplacena byla 6procentní dividenda, t. j. za 1 akcii 24 K. Výroční trh na dobytek a koně v Klatovechi konš se dne 17. března 1903.

Praha Nekázanka zemský banka

42 article

Banky, záložny a spořitelny. Lidová záložna v Žižkově koná v neděli dne 29. března o 2. hodině odpoledne valnou hromadu v zasedací sini městské radnice v Zižkově. Hledie k § 25. stanov koná se o hodinu později druhá valná hromada. Občanská záložna v Dymokurech má řádnou valnou hromadu v neděli dne 8. března o 8. hodině dopolední v místnostech školní budovy v Dymokurech. Občanská záložna v Táboře koná v neděli dne 15. března o 2. hodině odpoledne v zasedací síni městské radnice valnou schůzi. Účet rozvážní za rok 1902 vykazuje aktiva: Půjčky na směnky K 471.731.62, půjčky na hypotéky K 480.027.60, vlastní cenné papíry K 60.105.80, úroky do 31. prosince ne- doplacené a) z půjček K 1989..98, b) z cenných papíra K 674.17, pokladniční přebytky uložené K 111.638.50, nemovitosti K 58.868.—, kauce úřadníků K 4200.— věci inventární K 1378.22, zásoba tiskopisů K 111.70. zálohy k zúčtování K 16.65, hotovost dne 31. pro- since 1902 K 20.751 46, úhrnem K 1,211.493.70. — Passiva: Závodní podíly členské K 47.510 71, dividenda a úroky ze závodních podílů K 12.110.60, reservní fond K 105.083 48, pensijní fond K 7500.— fond pro ztráty kursové z vlsstních cenných papírů K 1000.—, vklady členů a ukladatelů K 1,0 9.985.65, požadavek za kauce K 4200.—, úroky z půjček na r. 1903 předplacené K 10.437.25, předplacené nájemné pro r. 1903 K 68.—, správní přebytek K 13.593.01.

Žižkov Dymokury Tábor

43 article

Občanská záložna a půjčovna v České Třebová koná v ponděií velikonoční dne 13. dubna o 1. hodině odpolední v místnostech tělocvičné jednoty Sokol »na Skále« svou výroční valnou hromadu. Rozvaha z správní rok 1902 vykazuje a ktiva: Hotovost dne 31. prosince 1902 K 10.937.78, půjčky K 1,170.413.62, uložené přebylky hotovostí K 123.054.49, úroky z půj- ček hypotečních a směnečních do 31. prosince 1902 ne- doplacené K 11.984.41, inventář a tiskopisy K 1212.14, uhrnem 1,317.602.44. — Passiva: Závodní podily členů K 28.128.—, volně vklady členů K 608.483.91, úroky ze závodních podílů K 1153.—, úroky z vol- ných vkladů čienů K 24.531.10, volné vklady nečlenů K 565.666 72, úroky ze vkladů nečlenů K 21.151.21. úroky z půjček na r. 1903 vybrané K 2144.63, reser- vní fond K 56.887.56, úroky 4procentní z fondu toho za r. 1902 K 2275.48, správní přebytek K 7180. 83.

Sokol Český Třebová

44 article Trhy peněžni

Trhy peněžni V Praze, 7. března. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Dnešní bursa minula dosti pevně a uskutečněny zá- věrky železničních úpisů Zemské banky za K 99.85, dále akcii České banky »Union« za K 254.50 a akcil Živnostenské banky za K 255.—. — Dále podáváno za akcie: České společnosti pro průmysl cukerní K 154.—, strojírny Daňkovy K 326.—, Pražské úvěrní hanky za K 567..50, Zajišťovací banky K 180.— České průmyslové banky K 402.—, Rakousko-uherské banky K 1589.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Oliiciální záznamy zněji

Daňkův Praha Rakousko Český banka Český průmyslový banka

45 article

Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. Č. Budějovic 1893 Plzně r. 1886 Teplice r. 1887 „ » Smichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „ » , » mel. úpisy „ . . » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poleční listy důchodkové . . Bušlěhradská dráha . . .. dto. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . . . . . Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka. . . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy . Moravská eskomptní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) (it B.

Smichův Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy německý Brod Humpolec Morava Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka it B

46 article

Duchcovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vítavě a Labic. . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cemenlárna . .. Česká spol. pro prům, cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť, banka Strojnická spol. dě Daněk a spol. Pražská železářská společnost. „ stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav. tov. na stroje x. Z Vídaě, 7. března. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Smýšlení z počálku pevné, později ochablo, protože výklady ministra železnic o otázce postátňovací byly posuzovány již měně příznivě. Mimo to pociťovány byly obavy v příčině parlamentní situace. Značně se zhoršily akcie státních dráh, která nejen že pozbyly původního svého zisku, nadto ještě zlaciněly proti včerejšku. Na trhu dopravním zlepšily se polabské. Z bankovních dražší akcie bankvereinu, což odůvodňováno přížnivým dojmem bilance. Obě kreditky, bodenkrediiky a akcie länderbanky zacho- valy mírný zisk. Alpinky z počátku dražší, později povolily. Pražské železářské a české báňské lacinější, za to rýmavsko-muráňské zachovaly zisk. Elektrické opětně zlaciněly, turecké losy klesly. Obrat na trhu rentovním skrovný. Společné renty nezměněny. rakouská korunová lepší, zástavní a priority se mnoho nezměnily. Devisy a valuty opět zlepšeny. na eskomptním nezměněno, 23/49%. x. Z Vídně, 7. března. (Telefgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kredilky 684.25 (po —.—) uherské kreditky 743.—, anglobanka 277.—, bankovní jednola 499 50. unionka 538.—, ländierbanka 411.25, státní dráha 691 25. jižní dráha 52 —, polabská dr. 452 50, severozápadní dráha 449.—, turecké tabákové 346.50, rýmavskomuráňské 478 —, alpinky 386.25, květnová renta 100.50, uherská korunová 99 40, turecké losy 117.75, marky za hotové 117.21, na ultimo leden 117.20. Smýšlení klidné.

Daněk Ruston Č . Budějovice Vídeň Český akciový . pivo banka strojnický společenský Kredilka 684.25

48 article

peníne 98.25 96.75 96.50 96.5 103.75 100.— 101.2 99. 60 99.60

49 article

104.75 101.— 102.25 100.60 100.60 100.60 101.— 99.60 100.— 100.— 103.25 103. 25 9765

50 article

98.65 254.50

51 article

255.50 402.— 404.— 567.50 255.— 2550 394.— 2550 1017

52 article

256.— 2570 396.— 2570 1021 154.—

53 article

156.— 200.— 180.— 1630