Periodikum ALTO Viewer

1

8. března 1903

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 66.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Zeyerův památník. = Dvě leta sotva minula od smrti Zeyerovy a pomník, jejž mu přátelé a ctitelé si předse vzali postaviti, nabyl už prvního pevného tvaru Komitét i umělec jeho důvěry pracovali pilně vytrvale, jistě tentokráte ryehleji a úspěšněji nežli bývá v obdobných připadech. Jak dalek je ještě k vlastnímu postavení pomníku, vt chvili nevím a mohu jenom tušit, že snad ani tak hladce vše nepůjde, jako šlo dosud, ačkoliv projekt, klerý jsem lyto dny viděl v dilně so- chařově, model k odliti hotový, stěží si vyžádá jakých základných změn. Projekt vzníkl na při- mou objednávku a komitět tentokráte volil do- brou cestu. Kdo ji volí, musí arci být vyzbrojen patřičnou znalostí uměleckých poměrů a mus míti silný osobní vkus umělecký. Silný proto. aby dovedl nejen prosaditi, nýbrž také obhájiti, co umělecky eltí. Nic není snadnějšího dnes, než utvořiti s obraz některého budoucího pomníku. Každý pomnikový komitét, každý člen jeho ví zcel přesně, jak má pomník vypadat. Podstavec, na hoře socha nebo poprsí oslavencovo, kolem pod- stavce několik sedicích anebo stojících dam nyvých nebo extalických zraků, a tyto ženyv draperiích, ne v kroji, dostanou jména podle toho co právě v rukou drží. Na podstavci vedle ná- pisů a ornamentů několik reliefů s výjevy ze života oslavencova, nebo plastické illustrace z jeho dél. Celek stojí na několika stupních, což prý hlubokomyslně naznačuje povýšenost

Zeyerův

6 article

pomníkového muže nad všednost života, kterou zase dlažba náměstí, kde pomník stojí, symbo- lisuje. Myslím, že vskutku k takové představě není mnoho zapotřebí, vždyť není nic jiného, nežli zapamatovaný reflex skoro všech moder- ních pomníků, jež kdo ve skutečnosti nebov reprodukci viděl. Jest ujednanou věcí, že na pomník dějepisce patří Historie nebo Věda, n hudebníkův Musica a pod. K takovým vymy- šlenostem věru že netřeba čekat na umělce, na jeho vlastní inspiraci a tvořívost. Ty se mu mohou předepsati z protokolovaného usnesení v pomníkovém výboru. Umělci sami nejsou beze vší viny na tomto stavu věci, třeba že mají své spoluvinníky, a také každé svoje vybočení z této konsekrované šablony, každý pokus poraziti toto pomníkové passepartout platí buď porážkou, aneb aspoň mnohým podlamujícím protiven- stvím. Méla by jednou býti napsána historie pomníků. Byla by to kniha vysoce zajímavá a poučná, neboť by v ní mluvily kultura, kultus a umění zároveň a vykládaly o svých vzá- jemných vztazích. V jejich posledních kapito- lách bychom se dočetli, kterak vlastně všechny naše pomníky, jichž minulé stoleti posta- vilo na tisice a za milliardy, ačkoliv po většině vycházejí z lidu a k němuse obracejí, nejsou v podstatě nic jiného, nežli do únavy opakovanou formulí dvorských, re- gentských a generálských pomníků se vší tou družinou umělkované alegorie, kterou si splše nadiktovala devotní filosofie nežli svobodné a vzletné umění. Takové pomníky jsou tížícím

hudebníkův Musica

7 article

odkazem devatenáctého věku, který se ukázal býti — podle pomníků soudě — ke svým sku- tečným neb i jen domnělým velikánům nepoměrně vděčnějším, nežli kterýkoli předchozí. Dřive sta věli pomníky zesnulým jejich potomci ea dědici, nebo jejich vděční vladaři a páni, teď sbíráme na ně po národě a tak velká společnost demokra- tická, lid skládá po groši v přesvědčení, že vděčně uctívá paměti těch, kteři svým živolem a svými činy k jeho prospěchu a povznesení tu byli. Také umělec není dnes více ve dvor- ských nebo šlechtických službách a patří vlastně zase znovu lidu, z něhož pochází. Žije, nebo může žili a pracovati bez diktátů, ale za tute svobodu, jemu danou, očekává lid, že dá pevný umělecký tvar tomu, co snad teprve ve hlub nách duše a mysli lidu jen temně žije a silným uměleckým činem může býti odtud na vědomý povrch vyneseno. Nežádáme na každém novém pomníku nie víc a nic méně, než aby byl vskutku novým, aby byl syntetickým výrazem změněných po- měrů soeiálných, našeho osobního poměru k oslavenci, jemuž pomník patří a mocným pro- jevem umělecké a poetické invence, očistěné od překonaných přísad vědeckých nebo libomu- drckých. Suchardův pomník Palackého, jehož provedení je na štěstí na jisto ujednáno, vy nesl tyto nové elementy u nás na světlo a sice s takovou vehemencí nadšení a silou tvarového výrazu, že jsme všichni bez otálení přiznali se k jeho obsahu i formě.

Suchardův Palacký

8 article

Nyní se nejedná o dílo takově rozměrnosti. ale problém je v zásadě týž, leda že jde tento- kráte spíše o památník nežli pomník. Co žije z poety Julia Zeyera dál do budoucnosti? Co jeho přešlo v naši mysl, představu a naše srdce? Jeho zevní podoba, zajisté. To u těch, kteří se s ním po leta v přátelství stýkali. Ale dalším a vzdálenějším, co ta, třeba ve fotogra- fické věrnosti, poví? Ne o jeho lidskou podobu, ale o jeho velké krásné dílo poetické se jedná jen v tom přechází na pokolení příští a žije už v našem. Nelzeje arci oddělit od člověka, ale od človéka vnitřního a psychického, který se spíše v letoře nežli v karakteru osobních styků vyjadřuje. A toto dílo žije a působí nehlučněa tiše, ne na náměstích a ulicích rachotem se otřásajících, nýbrž v kontemplativném ústraní duševních požitků, v podo bném ovzduší, v jakém samo bylo vzniklo. Dvě reliefní hlavy na balvanu u Barbizonu stačí vyvolati všechnu něhu i silu Milletovu a Rousseauovu, kterou vyčerpali z okoli a lesa kolem tohoto pamá niku. Medaillon hlavy a poetický ženský zjev na balvanovém kameni v Rouenu dovede pověděti, že tam vzpomínaji tvůrce Salamboy a Bovaryové. Své vojsko haran- gující imperator nebo některý Ludvík na těžkém vzpínajícím se koni patří slušně a správně na pole Martovo, velké shromaždiště nebo před prů- čeli palácového zámku, Goldoni, veselý pozoro- vatel komedie života na benátské tržiště, ale památník Julia Zeyera prostřed shonu a neklidu velkoměstského života byl by jako hlas marně volajícího na poušti. Kol něho by nebylo ani místa ani času nořit se do vlastního nitra a vy- volávati si kouzelné vzpomínky na jeho báje pootická, čístá, v tichu trpící stvoření.

Zeyer Milletův Rousseauův Salamboy Bovaryová Ludvík Martův Goldoni Rouen

9 article

Přede dvěma lety jsem právě zde o tom mluvil a mohu, aniž bych se směl obviňovati ze samolibosti, snad svěřiti se, že jsem byl r- doslně překvapen, když mi Josef Mauder uká- zal a vykládal svůj projekt Zeyerova památníku. Přišel jsem do jeho světlé dilny a před jeho náčrt, nemaje v mysli žádný hotový pomník, žádný ideňlný a pevný obraz, podle něhož bych Mandrovo dílo měřil a zamital je nebo akklamoval dle toho, pokud s mojí apriorní před- stavou by souhlasilo nebo se jí stavělo na příč. Nejsem serenissimus nebo autokratický milliardář, který si může a smí poroučeti a objednávati svoje myšlenky v cizím provedení. Přicházím k umělci, jemuž jsem důvěru věnoval, v jistém očekávání, že on svoje představy o pamálném významu oslavencově s takou silou výrazu ve hmotnou formu převedl, že je v radosti za své přijímám. V tom, myslím, že leží vůbec vše chna jakost uměleckého smyslu. Maudrovi se i ten kout městského parku, kde stávala kdysi Zeyerova pila, zdá pro pa- mátník poety, s nímž jej spojito životní přátel- ství, ještě příliš hlučný a ne dost v ústraní přírodní, a nepru se s ním o to. Vyhlédl pro pomník místo tišší, odlehlejší, za to přemýšlení a dumání, sebrání mysli jistě přihodnější v Chotkových sadech, na malé vypuklině půdy- Kolem zeleň stromů, při něm septavý klokou vody. Hluk města je daleký, ale město samose rozkláďá dole v údoli a na úpatích v panorámě. jakou býval J. Zeyer až k pohnutí nadšen

Mauder Zeyerův Mandrův Maudr J Zeyer Chotkův

10 article

V tomto okoli, kde děli si hrají a jež samo- táři vyhledávají, chce Mauder postaviti památ- ník — neříkám pomník — z jehož formy vy- loučil předem vší architekturu. Ani slechu po ní. Umělec si jej představuje jako ze země vyrostlý, jako kus přírody, jako organické po- kračovaní toho, co tu kolem vás. Navalil ve- liké balvany žulové na sebe v malebné nepra- videlnosti a při jejich vreholi umístil prostý profil ušlechtilé hlavy snivého básníka. Co v této hlavě se zrodilo, co její jasné oko vi- dělo, v kouzelných dálkách, v mylických hori- zontech, postavy jeho mimosních žen, jeho ide- álných bohatýrů, to jako bílé zjevy, tesknivé, melancholické, vynořuje se z měkkého polostinu jeskyňového otvoru uprostřed. Pramen čist vody, jejíž křišťal a smaragdové nebo azurové zreadlo Zeyer neskonale miloval a vždycky opě- val, prodírá se mezi kameny a voda steká do vedlejšího basinu. Přiroda ve své rodivé radosti obalí jednou tyto skály svým ornamentem listi a pestrých květů. Ne v profanní blizkosti, uetivé dálee může se pozorovatel zastaviti, neboť jde umělci o ilusi poetického zjevení, o snivou visii, ne o hmotně realistickou illustraci k tomu, co Zeyer nejkrásnějšího vytvořil. Li- buše a její sestry stojí tu sdruženy, sestra Pa- skalina opírá se o kamenou sténu, Radůz Mahulena prosvitají přítmím, Amil a Amis se skoro v něm ztrácejí.

Mauder Zeyer krásný Radůza Mahulena Amis Amil kouzelný dálka

11 article

Popisuji toliko, nekritisují. Sleduji jen výtvarné myšlenky zde vyjádřené a doplňuj si v mysli jen to, co umělec sám má v před- stavě svého díla při jeho konečném provedení, a odcházeje, pravím si, že jsem viděl návrh památníku, který není ani šablonový, ani všední který místem, obsahem, formou i svojí měkkou melancholií je s to vyvolati dojem a probuditi vědomí, že je vytvořen a postaven, aby před ním zaletaly naše myšlenky v ony čarovné světy, v nichž Julius Zeyer až do posledního svého dechu žil. Karel B. Mádl.

Julius Zeyer Mádl

12 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Rieger o školách a učitelích Zesnulý politický vůdce národa českého JUDr. František Ladislav Rieger, proslulý řečník a šťastný organisátor, byl především poli tikem a národním hospodářem, s tohoto stanoviska hlavně pojímal také školství Pro stanovisko politické jest význačna jeho interpellace o vyučovací radě pro země rakouské v říšské radě v dubnu 1861. Náš vlastenec a Slovan vždycky, i na říšské radě i na sněmě českém byl jedním z předních bojovníků za rovnoprávnost jazyko- vou ve školství a užival každé příležitosti, b ujímal se našeho školství vysokého, pražské uni- versity a techniky, v tom smyslu, by české jich posluchačstvo bylo stejně dobře ve všem opa- třeno, jako posluchačstvo německé.

Rieger JUDr Slovan

13 article

V tom ohledu zvlášt proslula jeho řeč sně- movní z 22. ledna 1865: „Věda jest ještě víee než mocí, je též důstojnosti mravní a sociální jak národů tak i jednotliveův, jejich postupem k hu- manitě, ctí a slávou národův i jednotlivcův, jest konečně též blahobyt a chléb národů. Je-li tomu tak, a jsou-li to pokladové vznešení, ba neoceni- temní, kterak můžeme uznati za spravedlivé, aby všichni tito pokladové byli dáváni plnýma ru- kama jen jedinému národu, a druhý aby z nich byl vyloučen?... Když po válce třicetileté naše země zpustošena byla na čtvrtinu svého obyvatelstva, po stránce hmotné bylo ne- štěstí to v nedlouhé době opraveno, a obyvatel- stvo opět vzrůstalo: ale že Komeniové naši a jiní výteční duchové této doby byli vyhnáni z vlasti. že nemohli položiti úrodné semeno vědy v na- rod svůj, z něhož by byla vyrůstala vlasti nasi vzdělanost národní — to byla ještě větší záhuba pro nás. Všechny ty proudy krve a ty haldy mrtvol a všeliké to neštěstí, jež tehdáž potkalo národ náš, by se mohlo napraviti během času. Ale to, že páleny byly naše knihy po tisících a naše vzdělanost byla zahubena násilím, to se nedalo napraviti až do dnešního dne... Tenkráte za- vázali národu našemu oči, aby neviděl, zaepali mu ústa, aby nemohl mluviti, svázali ho a mrštili jím, abych tak řekl, do kouta nevědomosti, aby byl zapomenut. Tento stav musí jednou přestati!

14 article

My žádáme o své právo, o svou osvětu. Přejte nám tedy, co nám náleží zákonem lidským a zá- konem božím!“ — Se stanoviska rovnoprávnosti jazykové byl Rieger pro povinné vyučování oběma jazykům zemským na školách středních — jak vůbec smýšleli vlastencové naši v letech šedesátých — a v programním článku „Nár. Listů“ dne 1. ledna 1861 napsal: „Úřady a školy naše buďtež v krajinách českých právě tak české jako v ně- meckých německé. Při tom přejeme si, aby školy naše vůbec byly tak zřízeny, aby každý vzdě- lanec u nás znal druhý jazyk zemský. Tomuto stanovisku zůstal Rieger věren, když poměry v našich prostředcích vzdělavacích se měnily a změnily a 20. července 1882 tvrdil, že „je toho potřeba, aby každý vzdělanec náš byl dokonele mocen jazyka německého. Toto — dle charakteristiky dra. Edvarda Grégra — „slovo o sudné“ vzbudilo odpor a skutečná potřeba němčiny byla uvedena na pravou míru. Ovšem Rieger na svém přesvědčení o hodnotě němčiny trval a opět r. 1884 na říšské radě je projevil. Ovšem dvoujazčnost škol Rieger po- tíral, pro gymnasia s českou řečí vyučovací mlu- vil na radě říšské 1861 a na sněme českém 24. května 1864 hájil zásadu: „Vyučovacím jazykem veřejných škol v Čechách má býti jen jeden z obou jazyků zemských a to sice mateř s ký jazyk obyvatelstva, pro něž škola jest určena.

Rieger Grégr Čechy kon boží

15 article

Mluvil: „Účelem škol jest vzdělávati obyvatel stvo, zejmena mládež. Školy nemohou sledovaíi zvláštních účelů národnostních či admini- strativných; účelem jejich jest rozšiřovati vzděla- nost v obyvatelstvu. Nikomu však nelze též po- pírati druhé zásady, že vzdělání mládeže nej lépe a nejrychleji prospívá v oné řeči, kteráž jest právě mateřskou řečí obyvatelstva toho, řeči oné mládeže, o jejíž vychování tu jde. Jazyk mateřský, živel národnostn u výchově byly heslem Riegra, jenž jako muž v tom směru význačný, byl v I. 1880—90 vo- lán za předsedu prvého našeho obranného spolku národního Ústřední Matice školské. — Již r. 1850 v studiích O statcích a pracíeh nehmotných a jich významu a postavení v ná- rodním hospodářství uznával Rieger „v plné míře pravdu krásných slov Lamartinových, že nepo- stačí rozšířiti práva politická mezi lidem, že třeba mezi ním rozšířiti rovnou měrou i vzdř- lanost.“ I tato byla mu statkem; pravilt „Hodina učení, již dává professor žáku svému, se stráví jako práce, již si dává hrnčíř k vy robení své nádoby — ale vzdělání, jež tím způ- sobem žák obdržel, zůstává na duchu jeho tk nezrušitelně jako forma, kterou hrnčíř vtiski dílu svému... Učenec neb učitel pracují slo- vem nebo písmem na osvícení ducha našeho ... Každodenní zkušenost nás učí, že bohatství ná- rodů jde rovným krokem s jich vzdělanosti a že s oběma zároveň kráčí jich moe.

Riegr Rieger Lamartinův

16 article

Se stanoviska národohospodářského pod- poroval Rieger vznik a vývoj českých škol prů- myslových a hospodářských, všímal si pokroku i u vyučování hluchoněmých a ústavy tělocvičné a umělecké chtěl míti při polytech- nice (viz jeho řeči sněmovní z r. 1866). Ono stanovisko původně bylo rozhodné pro jeho názor o školách obecných. Ve spise Průmysl a postup výroby jeho v působení svém ke blaho- bytu a svobodě lidu zvláště pracujícího 1860 líčí Rieger vývoj lidového vzdělání, chváli účin- livou vzájemnou methodu Laneastrovu, správně naznačuje význam učení občanského a byť stříz- livě, tož přece pokrokově, oceňuje hodnotu školy obecné: „Pravda, že vychování jen tehdy zadost učiní nadějím lidumilův i z ohledu mravnosti, když se bude více pečovati o vzdělání povahya srdce a o mravní přesvědčení, než pouze o po- dání některých známostí, aneb vlastně jen pro- středků ke známostem... Nemyslím ani, že by vyučování školní, kteréž obyčejně neobsahuje nie více než čtení a psaní, mohlo ochrániti proti ne- dostatku... Tolik ale je jisto, že za našeho času nikomu bez nich býti nelze, kdo se neodhodlá zůstati v nejnižších třídách společenstva. Ne jsouť ony přímo pramenem statkův a bohatství ale jsou jakoby klíčem k bohatým pokladům vě domostí, kterými těchto nabýti možná.“ Čtení, psaní a počítání byly mu pro děti tak nutnou po- třebou jako oděv a obuv, opatřiti je a povinnost rodičů viz sněmovní jeho řeč 4. března 1863 Rieger lidové vzdělání přirovnával k pro- středkům pokroku, který náš věk má ve strojích parních. Bylo mu mocnou pákou v rukou i sebe chudšího dělníka, prostředkem k rovnoprávnosti mezi stavy a občany z nejdůležitějších známek demokratické a vyrovnávající povahy na- šeho věku.

Rieger Laneastrův

17 article

Rieger tedy původně Inul k lidové škole přispíval i do pokrokového časopisu Škola a ži. vot a pro svůj Slovník naučný dovedl získati spo- lupracovníky, kteří o školství obecném psaliv duchu novodobém, vyslovujíce se pro vymanění škol i od církve i od státu. Teprve pozděj politika, jíž mínil národu svému prospěti, uvedla ho do tábora strany, která pokrokovému školstvé obecnému nepřála a r. 1883 na říšské radě ví- deňské novellou školní neblahé paměti o zpá- čení obecné školy se pokusila. Hodnotu učitelstv a Rieger uznával. Ve studii O statcích a pracích nehmotných mluvi o učiteli, že „utvořil novou cennotu, zplodiv ve hlavě svého žáka novou vědomost užitečnou spolu vzácnou.“ Dokazuje trvání práce vzděla- vací a schopnost její výměny za statky nebo práce Rieger uznával potřebu, bídný plat učitel- stvu českému rychle zlepšiti — viz jeho sněmov ní řeč 4, března 1863. Mluvil (24. března 1863) pro úlevy učitelům v obec. přirážkách školních — ač jinak horlil pro rovnoměrné rozvržení ná- kladu školního na všechny účastníky: „Učite působí předně vlastní svou osobou, svým namá- háním a neustálým přičiněním svým ke blahu obce. Především tím, že povznáší blahobyt obee prostředkem vyučování, dále tím, že povznášt mravnost v obci a tedy patrně i obecní bezpeč nost, toť jsou služby a břemena, kterých jiný člen obce tímto způsobem nepodniká.“ Dále při- mlouval se Rieger za zřejmé vytčení, že pla učitele od obce nezbavuje toholo práva, býti vo- lenu do zastupitelstva obecního.

Rieger

18 article

Dne 28. dubna 1864 na sněmě českém ují- mal se Rieger učitelův intelligentních a zaslou- žilých, kteří náhodou ve svém mládí přišli na špatné místo a jimž by — obsazováním míst uči- telských od místních školních rad, kde by ne jednalo se vždy podle spravedlnosti, nýbrž po dle kmotrovství, příbuzenství a kamarádství — docela vzala se naděje, dostati se na lepší místo čímž by ochromila se jejich duševní síla a cel povaha.“ Také r. 1866 na sněmě českém mluvi pro učitele zasloužilé a způsobilé. Později mezi pokrokové učitelstvo české Riegra některé osoby a směr jeho politiky vnesly mnohá nedorozumění, nesouhlas a nelad . .. Ovšem dnes nad hrobem velikého bojovník za práva národa, Františka Ladislava Riegra, také české učitelstvo vzpomíná především světlých stránek jeho silné povahy ušlechtilé, oceňuje jeho snahy o národní ráz české školy, uvě- jiné.

Rieger Riegr

19 article

demuje si jeho zásluh o českou samosprávu,o probuzení zájmu pro otázky osvětné Slovníkem naučným, o povznesení školy uměn v Národním divadle, uznává jeho živý zájem pro všechny národní a kulturní potřeby českého národa až do posledních chvil jeho života, a řadí Riegra výtečníkům jimž sluší vděčná paměť a nehy- nouci sláva. J. K.

Riegr národní divadlo

20 article

Česká škola v únoru 1903. Dne 1. „Sborník Ústř. spolku jednot učit. na Mo- ravě“ přináší čl. K. Křivého „Lombroso ve světle vědy“, dále „K jubileu Jaroslava Vrchlického“, S. Tunce „Z novější nauky o síle elektrické“ a „Znal- cové v zemských školních radách“. — „Paedagogické rozhledy“ doporučují E. Rufra „Speciální methodiku jazyka vyučovacího“ a Volných směrů „Sníh“, od- suzují spisy pro mládež K. Čermáka a v „Hnutí pro uměleckou výchovu“ pokračují v potírání osob, které nejdou po německých a kolínských cestách této „vý- chovy“; v Rozhledech čl. J. Tůmy „Karel Alois Vina- řický“; v nových oddílech Paedopsychologie úvod a Ze školství slovanského list z Moskvy, ve Zprávách „Ze Slovenska“. — „Škola měšťanská a živnostenská? přináší čl. „Prohloubení naší organisace“ a doporučuje Kranichův časopis „Příroda a škola“. — „Příroda a život“ přináší práce K. V. Prokopa „K článku Uvažuj- me o nových směrech“, A. Chlebovského „Učitel-pre- parator“, J. Fapežáka „O pokusech Hertzových“ „K výrobě kyslíku ve školách“ a „Jak možno znázor- niti elektrickou resonanci“. — „Zdraví“ přináší před- nášku dra. J. Chodounského „Nastuzení“ a zprávu „Mezinárodní sjezd k ochraně dětí“ Dne 2. valná hromada Jednoty učitelstva měšťan- ských škol v Praze prohlašuje, že odbor měšťanských škol při Zemském spolku učitelském nepovažuje za svého zástupce, doporučuje sjezd v Pardubicích, vý- stavku zde a v Kutné Hoře, konstatuje příjmů 5390 a vydání 5048 K, snáší se na vydání samostatného Kalendáře, způsobu pojišťování na život a zřízení na- kladatelského družstva.

K Křivý Lombroso Vrchlický E Rufr K Čermák J Tůma Karel Alois Kranichův K V Prokop J Fapežák Hertzův Moskva Slovensko Praha Pardubice Kutná hoře

21 article

Dne 4. „Posel z Budče“ přináší čl. „Sankce“,J Bačovského „Kolegialita a solidarita“ a „Kulturní pro gram české strany agrární“; doporučuje Štollovu „Theoreticko-praktickou školu hudební“. — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a soudr. dotazují se po ško- lách menšin v Krušných Horách. Ministr vyučován dr. Hartel připovídá na březen anketu o reorganisac měšťanských škol. Dne 5. „Beseda učitelská“ přináší čl. J. Gregor „Sankcel Dne 6. „Komenský“ přináší čl. J. Jeřábka „O zá chraně mládeže opuštěné a zanedbané se zřetelen ke škole a učitelstvu“ Dne 7. „Školský obzor“ přináší čl. „A ještě § 26. o peněžitých pokutách učitelům a „Nová úprava plato matičního učitelstva“ Dne 8. ,Učitelské noviny“ posuzují „Kulturní pro gram české strany agrární“ a přinášejí charakteristiku „Dvorní rada dr. J. V. Grohmann Dne 10. „Učitel“ přináší čl. „Hry a hračky dět ské“. Dne 11. „Posel z Budče“ přináší čl. „Podmračn a deštivo“ o české politice a „Maďaři a Slováci“. Dne 13. v Libhošti u Nového Jičína umírá nad učitel Kajetán Kocián, pokrokový muž, o novojičín skou jednotu učilelskou a český život v ohroženém území lašském zasloužilý. — „Účitelské noviny“ pro školství obecné přejí si „Ne fráse, ale skutky!“ — „Komenský“ přináší čl. „Co s jubilejním fondem?“ a K. Eichnera „T. E. Tisovský“ Dne 14.Školský obzor“ přináší „Výroční zprávu c. k. zemské rady slezské o stavu školství v r. 1901-2 a úvahu „Polévky“. V Moravské hlídce čl. „Na obranu a „Stůjte na stráži a bděte, neboť se připozdívá“ proti klerikalismu. — „Věstník Ústř. spolku učit. jednol na Moravě“ přináší „Naše požadavky“ v petici pro sněm zemský, čl. „Osobní kult nebo záslužná prácer a „Zakládejme lidové knihovny!

Bačovský Štollův Hartel J Gregor Komenský J Jeřábek doktor J V Grohmann Maďar Slovák Kocián K Eichner Budeč krušný hora Libhošť Nový Jičín Morava lidový knihovna Theoretickopraktický

22 article

Dne 15. „Časopis učitelek“ přináší čl. „Jaroslav Vrchlický“, v Hovorně „Hlas proti coelibálu učitelek“ a „Ty naše vesničky!“ Ve Škole ženských ručních prací čl. A. Mrázové-Brouskové „Dětské šatečky“ a M. A. Smolkové „Kterak opatřiti učebný materiál chu- dým žákyním“. — „Věstník národní jednoty severo- české“ líčí školství na Jesenicku a přináší charakteri- sliku „Učitel německé školy v Lipenci na Žatecku “ — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší čl. dr. E. Formánka „Nověji odkryté součásíky atmosféry“ a „Očkování proti neštovicím“. — „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší čl. „Po sankci zákona o pla- tech učitelských“ a „Řádná valná hromada Jednoty učitelstva měšťanských škol českých“ Dne 17. 50. narozeniny professora české univer sity Jaroslava Vrchlického, jehož celý národ slaví z básníka nejskvělejšího, nejplodnějšího a nejvšestran nějšího. — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a spol. dolazují se po vysvědčení způsobilosti učitelů ze zkušební komise kroměřížské. Dne 18. „Posel z Budče“ přináší čl. „Jarosl Vrchlický“ s výpočtem jeho spisů, „Herbert Spencen o smíru náboženství a vědy“ a v čl. „Proti umělecké výchově odpovídá Moderní Revui.

Vrchlický A Mráz Brousek Smolek doktor E Formánek Černá Jarosl Vrchlický Herbert Spentit Jesenicko Lipence Žatecko Budeč

23 article

Dne 19. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O vyšším vzdělání učitelstva“ a v Methodické příloze čl. V. Bo- sáčka „Rána stále otevřená čili vyučování mateřštině u nás“ Dne 20. „Věstník Ústřední Matice školské“ přináší čl. „Jubileum 30leté činnosti Matice školské v Olo- mouci“, vzpomínku „Dobrovodská Matice školská“ a „Něco o Schulvereinu“. V čísle za leden úvaha „§ 19.“ a „Platy učitelův a pěstounek Ú. M. S.“ s ta- bulkou a petice „K úpravě platův učitelských“. — „Komenský“ přináší čl. Č. Broučka k obsazení míst „Čest naše stavovská a protekce“ a E. Kršky „Re- forma vyučování přírodopisného“. — „Učitelské no- viny“ oceňují „České časopisy paedagogické“, počí- nají přinášeti obrazy školství v obcích českých a vy- počítávají čistý zisk z pivní dávky pro hostinské na 21,827.000 korun. Dne 21. u věku 67 let umírá v Praze professor české university PhDr. František J. Studnička, math - matik světové pověsti, nejplodnější spisovatel náš z oboru mathematiky vyšší, šťastný zprostonárodňovate hvězdářství a z dějin mathemaliky a věd přírodních. se zvláštním zřetelem k výtečníkům českým a cizím vychoval řadu zdatných professorů mathematiků, středním školám posloužil pokrokovou Algebrou, po celé vlasti rozšířil pozorování dešťopisná. — V Kate- řinkách u Opavy umírá vlastenecký farář P. Antonín Gruda, bývalý poslanec zemský, svou dobou jedenz nejúčinnějších pracovníků pro národní a osvětné zájmy slezských Čechů. — „Věstník ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přináší čl. „Ústřední spolek J. U. M. Š. a J. U.“, J. Noháče „Několik slov k organisačnímu příspěvku a k úpravě našich platů“ a „K obsazování míst učitelských“. — „Školský obzor“ přináší čl.

Komenský E Kršek Re J Studnička P Gruda Čecho M Š J Noháč Ola Č . Brouček Praha Opava Morava český univerzita PhDr spolek J . U

24 article

„K novému zákonu“ a „Naší dědouškové“. V Morav- ské hlídce „Něco o činnosti „Jednoty moravských učitelek“ a „Na okraj Věstníku Dne 22. Čechové budějovičtí uctívají památku slovutného biskupa-vlastence Jirsíka, o české školské osvětné a lidumilné zájmy vysoce zasloužilého; stu- dentům českého gymnasia účastenství při oslavě za- kázáno. Dne 25. „Posel z Budče“ přináší čl. „Reforma živola rodinného“ u učiteld. Dne 26. „Beseda učitelská“ doporučuje „Svan českého učitelstva“ Dne 27. z úřadu starosty měst pražských odstu- puje JUDr. Vladimír Srb, za jehož tříletého starosto- vání věci a osoby v obecném školství pražském roz hodně získaly. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Nej lepšími knihovnami k sebevýchově“ a upozorňují na výborný Dlouhého „Přírodopis pro školy měšťanské“ — „Komenský“ přináší „Postupní rozjímání“ o vý voji učitelského stavu“ a V. K. Jeřábka „Několik úko- lů slohových“. V Příloze leták J. Sedláčka k lidu „Nejméně platíš na školu“. Dne 28. dovršuje 50 let svého živola spisovate Josef Holeček, jenž svými spisy z Černé Hory a „Naši““ mohutně působil k mravní výchově svých čtenárů v směru slovanské samosvojnosti. — „Školský obzor přináší čl. „Prokletá pivní přirážka“ a „Přetěžování učitelstva škol obecných pracemi písařskými“. V Mo- ravské hlídce čl. „Naše ženy“ a „Potřeba nového listu učitelského“

Jirsík JUDr Vladimíra Srb Komenský V K Jeřábek J Sedláček Holeček Morava Budeč Černá Hora

25 article

Sirotčince učitelské obracejí se k učitelstvu krá- lovství, by na ně pamatovalo při svém zvýšení služ- ného. — Řovněž tak na sehe upozorňuje Ústřední Ma- tice školská. — Brněnská Malice školská žádá o pod- poru českou veřejnost pro svě školy Východočeský a severočeský odbor Jedn. českosl. učitelek oznamují na srpen kreslířský kurs pro učitelky v Nové Pace za řízení prof. Boudy. Pracovní komise školská Klubu národní strany svobodomyslné (v Praze, Měšťanská beseda ve Vladi- slavské ulici) snáší se, podávati informace a rady ve všech olázkách školských. Sešit 53. „Stručného Slovníku Paedagogického“ přináší čl. Sěmantika. — Slepci a jich výchova. — Nakladatelství Beaufortovo v Praze za prvý svazek „Vychovatelské čílanky“ vydává „Právní svazky uči- telstva v království českém v zákonech zemských nyní platných“. — Nakladatelství V. Krausa v Táboře vy- dává výbor K. V. Raisa „Malým pro radost“ z dělských básní Karla Vinařického s illustracemi M. Aleše (v. 9° str. 38, cena 1 K 40 h). V knihovně Krausově „Jako rosa květům vydávají se za č. 4. Josefa Holečka „Černohorští junáci“ (str. 107, cena 1 K 20 h), kter knihovny chlapeckých škol rády uvítají.

Řovněž Bouda Beaufortův V Kraus K V Malá Karel vinařický Krausův Holeček Ma Nová Paka Praha Vlad Tábor brněnský Malice školský klub národní strana

26 article

Listárna redakce. P. V. Z. Na tomto místě mů- žeme oznamovati jenom ty spisy, které nás došly. — Každý skutek a úspěch zmíněných spolčení je od nás tak zevrubně během a koncem roku registrován, že jen nebedlivý nebo předpojatý čtenář může vytýkati, že jich podceňujeme. Že vyšší a akademické vzdělání nejsou věci totožné, nejlépe dokazují proslulí samo- ukové: Herbert Spencer na př. jest z mužů, kteří došli vzdělání nejvyššího bez pomoci jakékoli „akademie“. P. J. Š ve Z. § 75 zákona ze dne 27. ledna 1903 o 3 proc. do pensijní pokladny pro učitele i de- finitivní i zatímní nabyl platnosti 1. ledna 1903 (dle čl. IV.). Jen ty definitivní osoby učitelské, jimž »služné« se nezvýšilo, mají platiti 2 proc., doku tak se nestane, a mobou proti 3 proc. srážkám reku- rovati u svých okresních rad školních.

Spencer

27 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Na hříšti S. K. »Slavia« na Letně koná se dnes zápas »Slavia-Union«. Zápas slibuje býti dosti zajímavým, přes to, že »Union« do pole staví čá- stečně nové muže. Ku dnešnímu zápasu stanoveno vstupné: sedadlo v loži K 2.—, sedadlo v hřišti K 1.—, I. místo 60 h, II. místo 30 h. Členové se upo- zorňují, že mohou vyměniti si staré legitimace za nové u pokladníka kol. Lince, kterýž přijímá též při- hlášky nových členů přispívajících. ** Dnes koná se trainingový zápas »Č. A. a F. C.« versus S. C. Sport-Favorit« na hřišti na Letné. Ve 2 hod. hrají B-teamy, o půl 4 hod. As teamy. A mužstvo »Č. A. F. C.« jest definitivně po- staveno takto Košík Nechvátal Nový Kulatý Mülle (capt.) Beck Milda Eda B. Modřinka Rázný M. Jenda.

S K S C sportFavorit Nechvátal Beck Mild Letná Slavia Asa team Bteam

28 article

Vstupné na hříště jest 40 b. První mezinárodní zápas »Č. A. F. C.« bude konán 12. dubna. Rozhodovací zápas o »C allerge Cup« hraje »Č. A. č F. C.« 24. května ve Vídni. Dnes koná Č. A. a F. C.« na Král. Vinohradech v 8 hod. večer řádnou valnou hromadu v restaurantu Hoffmannově v Korunní tř. na Král. Vinohradech. ** Pushballový zápas (velmíčem) mezi mužsívy A. F. K. »Karlín« a S. K. »Union«, který minule neděle pro poškození míče nemohl býti dokončen. opakuje se dnes o 3. hod. na hřišti A. F. K. »Kar- lin« na býv. vojenské střelnici u malé Invalidovny. Obal míče po nedělních zkušenostech byl důkladně sesílen, tak že bude lze zápas bez přerušení sehráti. Dle zájmu, který nedělní zápas vzbudil, lze očeká- vati opětně přečetnou návštěvu sportumilovného obe- censtva, které nedělní ukázkou této nové u nás hry bylo úplně uspokojeno. Vstupné ponecháno opět nízké a to I. místo 80 h., II. místo 40 h., sedadla 1 K 20 h. Vstupenky z nedělního matche zůstávaji v platnosti. Po ukončení tohoto matche sehraje A-team »Karlína« zápas se S. K. »Čechie« (Karlin), který vzhledem k dobré formě obou mužstev nebude postrádati zajímavosti.

Král Hoffmannův A F K S K Karlin Vídeň Karlín Kara allerge Cup Čechie

29 article

** Z kruhů českých hráčů lawn-tennisu docházl nás následující zpráva: Bylo by velice záhodno (léž i z národnostních důvodů), aby se utvořil buď na Smichově nebo v Praze—III. český řádný klub, lawn-tennis výhradně pěstující. České rodiny na této straně Prahy bydlící, nemají tam řádného klubu če- ského a tak mnohá dáma a pán jsou členy kluba německých. Tolik náš důvěrník. Smutné faktum sice, že snad pro delší kus cesty jsou příslušníci českého národa členy německých klubů, na kterém ale nedá se tak dalece ničeho změnit, dokud povolané kruhy samy o nápravu se nepostarají a po případě na jed- notlivé takové případy veřejně nepoukáží a a tako- vými »mezinárodními sportovními obojživelníky« ve- škeren styk nepřeruší. Že by čeští sportovníci proto vstupovati musili do klubů německých, že na Smí- chově není pro hru tennis klubu českého, toho ná- zoru z daleka nesdílíme, neb na Smíchově av Praze—III. je dosti českých klubů, které hru tennis pěstují. Tak na Střeleckém ostrově hrají tennis v klubu »Ruch«, na Židovském ostrově v klubu »Praha« atd. Pan pisatel dále nám sděluje, že by ostatní české kluby lawn tennisové a sportovní podnik tento ze všech sil podporovaly a že vděčné pole se tu skýtá organisatorskému talentu sportmanskému.

Praha Smíchov

30 article

Veslařetví a plovectví- * Veslařský klub »Slavia« koná v úterý 10. března o 8. hod. več. valnou hromadu v restaurantu su Pinkasů« v Praze, Jungmannovo náměstí. Amatérská fotografie ** Fotografický kurs pro začáteč- níky. Doba přihlášek prodloužena do úterý dne 10. března, kdy počne prvá vyučovací hodina. Schůze pánů účastníků v 7 hodin večer v místnostech Če- ského klubu fotografů-amatérů v Praze« (Smetanova ul., 126, 4. patro). Písemné dotazy v příčině kursu zodpoví a stanovy klubu na požádání zašle shora jmenovaný spolek. Poplatek za celý kurs 15 K, pro členy klubu za 5 K.

Pinkas Praha Jungmannův náměstí Smetanův ulice veslařský klub Slavia

31 article

Z různých stran.

32 article

** V Paříži hráno so mistrovství světa« na kuleč- níku v partii čtvercové (cadre). Výsledek dosud ale neprohlášen, neb tři hráči docífili stejného počtu bodů a sbor soudcovský nerozhodl se ještě, kterému hráči by vítězství přisoudil. Výsledky byly následující: Vignaux Slosson Cure Sutlon vyhrál partií . .. probrál partií . . .1 docílený počet ka- rambolů . . . . 1471 671 1403 1415 79 71 počet přijmutí . . . 66 všeobecný průměr . 22 28 8.49 19.77 20.60 nejlepší průměr . . 29.43 11.35 20.85 31 25 největší serie . . . 136 71 113 200 součet tří nejlepších 366 150 276 343 serií . průměr z těchto serií 122 50 92 114.33 Doba hry nejdelších serií: Sutton 200 pojnla 35 m. 25 vt., Vignaux 136 p. za 26 min. 6° s vt., Cure 113 p. za 17 min. 21/s vt. a Slosson 72 p. za 14 min. 25 vt.

Paříž Sutton Vignaux Slosson Cure 19.77 20.85 Cure 113 p

33 article 3 11

3 11 Čís. 326. 193/403. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami.

Jan Příbram

35 article

Úloha čís. 566. („Illustreret Familie Journal.“) J. Jespersen, Srendborg Bílý: KfI Da5 Sc3 f7 Jdl Pb7 g6 b5 Černý: Ke4 Dh4 Va7 g8 Sa8 f8 Je7 Pas c4 f2fs f4 g5 h3 mat 3. tahem. Úloha čís. 567. (II. cena ze soutěže Armceblattu odděl. A.) Jan Hostáň, Brzice. Bílý: Kg3 Des Ve3 h6 Sa3 Jb7 b3 Pd2 e4 e6 fe Černý: Ke5 Da4 Sb8 f3 Pa7 c3 mat 2. tahem. Zároveň můžeme prozraditi, že úloha I. cenou poctěná, naše čís. 560, jest páně Havlov a, čís. 561 III. cena dra. Palko sky.

J Jespersen Srendborg Pb Černá Armceblatta oddělení Hostáň pán Havlov Illustreret Familie Virginie Brzice e 4 e da 4 Sb pa