Periodikum ALTO Viewer

1

8. března 1903. Číslo 66.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

Strana 3

4 article

Z Turneva. Lékařská župa severních Čech. Dr Jidrich Tálský vyslovuje hlubokou soustrast vysoce clěnému příbuzenstvu zesnulého velikého vlasten- ce a státníka českého dra. Fr. Lad. Riegra. Ze Žižkova. Měšťanská beseda v Žižkově proje- vuje nad úmrtím velikého Čecha, jednoho z nejlep ce a státníka českého dra. Fr. Lad. Riegra. O. Stě- párek, předseda, dr. Kotýnek, jednatel. Z Braníka. Obecní zastupitelstvo v Braníku pro- jevuje usnesením svým ze dne 5. března t. r. hlu boký zármutek nad úmrtím dra. Fr. Lad. Riegra, obě tavého vlastence, neohroženého bojovníka a muže nehynoucích zásluh o národ český. Z klubu českých velocipedistů Praha—IV. Nad nenabraditelnou ztrátou velikého vlastence a ne- ohroženého bojovníka za svatá práva naše projevuje hlubokou soustrast Brož, předseda. Z Proseka u Prahy. Jménem stoupenců národn strany svobodemyslné na Proseku projevujeme hlu- bokou soustrast nad skonem slovutného pana JUDra Frant. Lad. Riegra, jehož povždy šlechetné snahy tužby a práce nesly se po celý věk jeho jenom dosažení a upevnění všeho dobra a blaha pro náro náš český, kterýž jej co nejzdárnějšího syna svého zachová ve věčné a vděčné paměti. Jindřich Kneifl maj. realit. Václav Malý, inženýr.

Jidrich Tálská František Riegr Čecho doktor Kotýnek Brož JUDr Kneifl Malá Čechy Žižkov Braník Praha Prosek

5 article

Z Pyšel. Jménem městské rady vyslovujeme nač úmrtím velikého Čecha dra. Frant. Lad. Riegra nej- hlubší soustrast. Fr. Doležal, starosta. Fr. Vondráček radní. Z Třebiče. S hlubekým dojmem želíme ztráty našeho velikého Čecha a neochvějného bojovníka za práva českého lidu p. dra. Fr. Lad. Riegra. Svěllý život jeho nechť vzpružuje naše síly k dalšímu boj dle jeho hesla: „Nedejme se!“ Za tělocvičnou jednolu „Sokol“ v Třebíči: Ant. Jakubec, starosta Z Borohrádku. Rada městyse Borohrádku pro jevuje vřele cílěnou soustrast nad úmrtím JUDra. Fr Lad. Riegra, muže o náš národ nad jiné zasloužilého který svůj život blahu naší vlasti cele a nezištně vě noval. Kéž památka na zesnulého nikdy, nikdy ne- vymizí ze srdcí českých. Budiž zesnulému nehynouc čest a sláva. Ant. Smrtka, starosta.

Čecho František Riegr Doležal Vondráček Jakubec František Lada Smrtka Pyšely Třebíč Borohrádek Sokol

6 article

Z Bělé u Bezděze. Remeslnická beseda v Běléu Bezděze projevuje hlubokou soustrast nad ztrátou velikého Čecha, neohroženého bojovníka za práva národa českého, vynikajícího a nezištného vlastence dra. Fr. Lad. Riegra. Jos. Procházka, místopředseda. Z Hulína. Tělocvičná jednola „Sokol“ v Hulíně. truchlí nad ztrátou nenahradítelného Čecha, jednoh z nejlepších synů vlasti, dra. Fr. Lad. Riegra. Frant Zlámal, starosla Obec král. horního města Březových Hor pro- jevuje nejhlubší soustrast nad úmrtím slovutného pána dra. Frant. Lad. bar. Riegra, nejpřednějšího bu- ditele českého národa, dlouholetého jeho vůdcea udatného bojovníka za práva lidu v dobách nejtěžších. Věčná nehynoucí paměť nechť v srdcích všeho českého národa jesl mu zachována. St. Novák, starosta. Z Nového Bydžova. Nejhlubším žalem naplnilo veškeré obyvatelstvo okresu zdejšího, že neúprosný osud odňal národu našemu syna, jednoho z nejlep- ších, který povznesení jeho jak politickému, tak ná- rodnímu věnoval veškerý, přebohatě nadaný fond ducha svého, dra. Frant. Lad. svob. pána Riegra. Jměnem obyvatelstva okresu zdejšího projevuje vý bor okresní nad úmrtím věhlasného státníka a nej- upimnějšího národovce hluboce cílěnou soustrast V knihách dějin českého národa zapsáno bude jmě- no zvěčnělého pismem nesmazatelným a místo jeho bude mezi bohatýry našeho národa. Jindřich Doležal okr. starosta. Z Horoměřic. Truchlíme nad rakví velikého Če- cha a vůdce národa dra. Fr. Lad. Riegra, jehož ztráta jest nám nenahraditelna. Za obec horoměřickou Čacký, starosta. Z Vídně. Želíme ztráty velkého našeho Riegra.

Čecho František Riegr Procházka Zlámal Březův Novák Doležal Bělá u Bezděz Bělé Bezděz Hulín Nový Bydžov Horoměřice Vídeň Sokol

7 article

Věčná čest a sláva jeho památce! Spolky okresu III. Klub. rak. národ., „Záboj“, „Komenský“, „Barák“ Sckol „Havlíček“, Spolek „100“, Česká záložna, Va noční stromek, stol. společnost v hostinci p. Strinzla Z Terezina. Náš nezměrný bol nad nenahraditel- nou ztrátou již národ náš úmrtím největšího Čecha. dr. Frant. Lad. Riegra, utrpěl. Nehynoucí památka budiž mu zachována. Výbor Občanské besedy v Te- rezíně. Z Adamova. Místní odbor Ústřední Matice školské v Adamově hluboce truchlí nad rakví velikého Čecha. Co Čech Čechem bude, bude památky jeho vděčně vzpomínáno. Jos. Deutsch, předseda, Bohdan Keindl jednatel. Ze Znojma. Výbor besedy znojemské s hlubo kým dojmem přijal na vědomí zprávu, že zemře vynikající syn a zároveň vůdce českého národa, par Fr Lad. bar. Rieger Za příčinou projovení smutku nad touto ztrátou usneseno, by v den pohřbu t. j v sobotu, vyvěšen byl smuteční prapor na spolkověn domě a darován zároveň obnos 50 K Ústřední Matici školské pro fond Riegrův. Z Nuslí. Velkému muží českého národa dru. Pr Lad. Riegrovi pro zásluhy jeho o vlast vděěnou pa- měť zachová učitelstvo města Nuslí. (Následují pod- pisy) Ze Žižkova. Výbor Občanského klubu proževuje nejl ubší soustrast nad úmrtím velezasloužilého vla- stence a dlouholetého vůdce národa p. dra. Fr. Lad.

Záboj Komenský Barák Sckol Havlíček Terezin Čecho doktor František Riegr Čo Deutsch Keindl Rieger Riegrův Adamov Znojmo Nusle Žižkov občanský beseda Francie Lada školský pro fond pr Lada

8 article

Riegra, který neohroženým a obětavým působením svým o rozvoj národa českého nehynoucích zásluh sobě ziskal. Karel Gause, jednatel Z Úslřední jednoly pekařů v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Nad nenahraditelnou ztrátou velikého syna národa našeho, prvního to neohroženého bojov- níka českého i za práva středních našich stavů výrob- ních, projevujeme nejhlubší bol a soustrast. Ant. Jung- mann, předseda F. Opll, jednatel. z Čakovic. Nad úmrtím velikého Čecha, muže dobrého srdce a duševní síly, nezapomenutelného pracovníka v národě českém, projevujeme nejhlubší soustrast. Těl. ped. „Sokol“ v Čakovicích Z Prahy. Hluboce dojati bolestnou a neoceni- teln.ou ztrátou, kterou každé české srdce dotknuto, prolevujeme nad rovem dra. Riegra soucit nejvrouc- nějšf. Lázeňské družstvo v král. českém. MUDr. Víir Schul Z Mladé Boleslavi. Spolek akademiků mlado- boleslavských „Šmilovský“ těžce nese ztrátu veli- kého Čecha dra. Fr. L. Riegra. Smrtí jeho povstala ve veřejném životě mezera, která nemůže býti vy- plněna. Působil za sjednocennosti národa, zemřel době, kdy jeho lid rozerván, rozeštván. Kalla, práv- ník, předseda Úřadnická beseda v Praze—VII. ve své poradě ze dne 5. března řečí svého předsedy dala místa hluboce cítěnému zármutku nad ztrátou vzorného syna národa našeho JUDr. Frant. Riegra, jehož zá- sluhy o drahý národ náš jsou tak veliké ceny, že nelze ani slovy vyjádřiti hluboce cítěný vděk každého vpřímného Čecha. Posmrtná vzpomínka tato vepsána v protokol a usneseno ve smyslu přání zvěčnělého vě- povati místnímu odboru Ústřední matice školskév náhradu za věnec obnos 20 kor Z Dymokur. Dovolujeme si projeviti upřímný žal nad úmrtím slavného Čecha dra. Riegra. Úřadnictvo cukrovaru v Dymokurech.

Riegr Gause Jung F Opll Čecho Víir Šmilovský František L Riegr Kalla JUDr Čechy Morava Čakovice Praha Mladá Boleslav Dymokury Sokol

9 article

Telegrafické projevy zaslali naší redakci: Z Londýna. Česť pamáice Riegrově! Za jednotu „Žižka“ v Londýně: Albány, starosta. Z Písku. Zelíme ztráty vynikajícího bojovník za práva národa českého, dra. Frant. Lad. Riegra. O bor Národní jednoty pošumavské. Z Dombrové. Truchlíce nad rakví našeho milova- ného velikána, vzpomínáme nesmrtelných zásluh jeho o národ náš. Česť budiž jeho památce. Čtenářský spolek v Dombrové ve Slezsku. Z Brandýska. Velikému buditeli našeho národ budiž věčná paměť, Matička, starosta. Z Pardubic. V hlubokém bolu nad nezměrnou, nenahraditelnou ztrátou, která národ náš úmrtím ne- ohroženého a nezdolného vůdce našeho dra. Riegra potkala, vyslovujeme svoji upřímnou soustrast. Jednota „Sokol“, Pardubice. Z Cmuniu. Cítíme hluboký žal nad ztrátou horli- vého zastance lidu českého dr. Frant. Lad. Riegra Spolek paní a divek ve Cmuntu.

Česť Riegrův Žižek František Riegr doktor Londýn Písek Slezsko Brandýsko Pardubice Cmunt Sokol Riegr spolek paní a divka

10 article

Ze Sázavy. Beseda „Prokop“ v Sázavě želí ztráty slavného, vždy lid svůj milujícího národovce. Z Lomnice u Tleboně. Oceňujíce vděčně nesmrtel- né zásluhy velikého Čecha, želíme hluboce ztráty jeho pro vlast i národ. Za okresní výbor v Lomnici na Lužn. Frejlach, starosta Ze Žamberka. Nad úmrtím otce národa dra. Pr Lad. Hiegra, klelému celý národ zavázán iest nejvyšái vděčností, projevuje sbor dobrovolných hasičů v Žam- berku svou nejhlubší soustrast. Schopí, starosta. Vor- lický, jednatel. Z Králové Dvora. Obecní zaslupitelstvo města Dvora Králové n. L. v dnešní schůzi na počest čest- ného měšťana zdejšího zemřelého dr. Fr. Lad. Riegra svolané usneslo se jednomyslně, věnovati 500 koru k uctění jeho památky a zaslati je spolku „Svatobor aby jich užil dle intencí zvěčnělého. Městská rada. Z Plzně. Klub českých obchodníků v Plzni proje- vuje upřímnou soustrast nad úmrtím největšího Čech naší doby, dra, Frant. Lad. Riegra Ze Žiželic. Nad ztrátou velikého Čecha, vůdce národa českého, neohroženého bojovníka za svatá práva naše, JUDra. Frant. Lad. Riegra, hlubokou sou- strast projevuje: Městská rada v Žiželicích Ze Zákolan. Tělocvičná jednola „Sokol“ želí hlu- boce ztráty velikého Čecha, dra. Fr. Lad. Riegra, jehož naši odpůrcové nejen nenáviděli, ale také se báli.

Prokop Čecho Frejlach Riegr František Sázava Lomnica Lomnice Žamberk Žam Králové Dvůr Dvůr Králové Plzeň Žiželice Zákolany pr Lada Sokol

11 article

Jméno jeho bude na věky naší chloubou, vzorem pra vého charakteru a nepoddajného vlastence. Sousa Lad. starosta. Ze Zvoleňovsi. Hluboce nenahraditelnou ztrátou vůdce národa dra. Frant. L. Riegra dojati sdělujeme s vámi svou nejhlubší soustrast a skládáme na místo věnce 25 korun Ústřední Matici školské. Obec Zvole- ňoves: Zdrubecký, starosta. Z Brandýsa n. L. Nehynoucí památka zachována budiž neohroženému bojovníku za právo národa če- ského, dra. Fr. Lad. Riegrovi. „Sokol“ v Brandýse nad Labem Z Nechanic. Okresní výbor nechanický, dojat hlu- boce náhlým skonem slavného muže a nezdolného bo jovníka za práva lidu českého, dra. Fr. Lad. Riegra projevuje nad ztrátou muže tak vzácných ciností nej hlubší svou soustrast. Kéž jasná památka tohoto muž vzpruží nás k tuhému zápasu za lepší budoucnost Frant. Bednář, okresní starosta. Ze Žirovnice. Přistupujíce v kruh hluboce truchlí cích projevujeme vřelou soustrast nad ztrátou dra Riegra, upřímného syna národa. Městská rada v Z rovnici. Z Lišova. Nad ztrátou nejlepšího syna národa dra. Fr. Lad. Riegra, neůmorného zastance práv lidu. projevuje nejhlubší soustrast: Rada města Lišova. Purkmistr Maděra Z Krucemburka. Městys Krucemburk věnuje svě- mu čestnému měšťanu, velikému Čechu, který oběto- val nezištně život svůj práci a obraně národa, vděčnou vzpomínku. Požehnaná budiž památka jeho mezi námi Z Branná u Jilemnice. Nad úmrtím velikého Čecha, čestného občana zdejšího dra. Františka Lad Riegra, projevujeme nejhlubší soustrast svoji! Obecní zastupiteistvo.

František L Riegr Riegr Bednář Maděra Krucemburka Čech Čecho Brandýs Brandýs nad Labe Nechanice Žirovnice Lišov Krucemburk Jilemnice Sousa Lada Sokol Rada město Lišov František Lada

12 article

Z pražské plodinové bursy. V sezení bursovní rady ze dne 6. t. m. věnoval předseda p. Ignáe Kallberg zvěčnělému p. JUDru. Fr. Lad. Riegrovi vřelou vzpomínku a stalo se usnesení, by tento pro- jev smuleční do protokolu sezení byl zapsán. Spolek rodáků Neveklova a okolí v Praze ve schůzi výboru, konané dne 7. t. m., uetil památku bojovníka za práva českého národa dra. Fr. Lad. Riegra povstáním a projev ten byl zapsán v zápia o schůzi. Dary. Místo věnce na rakev dra. Frant. Lad Riegra věnovali: České dětské nemocnici pan P Šebor, továrník, býv. president obchodní a živn. ko mory 20 K, pí. Antonie Šimková, vdova po obchod- níku na Král. Vinohradech 10 K. — Redakce časo pisu »Právník« věnovala pomocnému spolku nadace Jonákovy 25 K. — Sbor učitelský městské průmysl pokrač. školy dívči v Praze 50 K fondu Riegrovu při Ústřední Matici školské. — Městské úřadnictv na Král. Vinohradech »Nadání Riegrovu« při Svato- boru 150 K. — Město Rychnov n. Kn. 50 K na na- daci Riegrovu a míšto věnce 50 K Ústřední Matic školské. — Městská rada No ých Dvorů u Kutné Hory 20 K fondu ke zřízení místní opatrovny. — Zemský ústřední spolek jednot učitelských v král českém 10 K Bolzanovu a 10 K Samostatnému si- rotčinci učitelskému. — l'an JUDr. Dom. Zachystal, řed. Hypoteční banky král. českého 31 K Ústřední Maticí školské. — Fondu JUDra. Frant. Lad.

JUDr František Riegr P Šebor Šimková Král Riegrův Svata Bolzanův JUDr . Dom Zachystal Neveklov Praha Vinohrady Rychnov Kněžná Kutná Hora nadace Jonákův 25 K Judra

13 article

Riegra, který zřídil k uclění jeho památky výbor Ústřední Matice školské, věnovali na místě věnce na rakev: dr. Ladislav a Běla Pavlouskovi v Kralu- pech 20 K, městská rada v Soběslavi 20 K, Jan Trnka, maj. mlýnů v Praze 30 K, okresní výbo v Třeboni 40 K, spolek paní a dívek »Světla«v Písku 10 K, občanska beseda v Nov. Bydžové 15 K. sbor dobrovol. hasíčů v Žernově u Č. Skalice 10 K, JUDr. Jos. Vojáček, advokát na Smíchové, s rodinou 20 K, sbor dobrov. hasičů v Horuměřicích sbírku K 13.72, občanská beseda na Skalsku 20 K, městys Peruc 100 k (na uelění památky svého čestného občana), Václav Jirásek, statkář v Hříškově 50 (na uctění památky nesmrtelného vůdce našeho ná- roda), školní rada Jan Štastný, vysl. teditel I. české reálky na Kr. Vinohradech 15 K, okresní výbor v Č.

Riegr doktor Ladislav Pavlousek Trnka JUDr Jos Jirásek Štastná Kristus Kral Soběslav Praha Třeboň Písek Žernov Č . Skalica Skalsko Peruc Hříškov spolek paní a dívka

14 article

Brodé 50 K, správní rada cukrovaru v Hrochově Týnci 50 K, Cyrillo Methodějská záložna v Brně 100 K, městská rada v Hořicích 40 K. Vincenc. Pod hajský, okr. šk. inspektor na Král. Vinohradech 20 K, JUDr. M. Kotiner, advokát a předseda odboru Ú. M šk. v Milevsku 10 K, obec Radonice u Karlína 20k (na uetění památky čestného svého člena a velkého Čacha), Josef Stára, statkář v Radonicích 20 K, ob- čanská beseda v Doksanech 40 K. — První pražský spolek stenografů Gabelsbergských 30 K, spolek pě- stounek pro zájmy škol mateřských v Praze 10 K, Karel Hrazánek, vrchní ředitel První české vzájemne pojišťovny v Praze 20 K, Vilém Tomsa, ředitel Prví české vzájemné pojisťovny v Praze 20 K, Antonín Treybal v Praze 10 K, Alois Jelínek, bankovní úřad- hik v Praze 5 K, mužský odbor Ústřední Matice šk na Král. Vinohradech 100 K, Albrecht Chvala, velko- obchodník v Praze 50 K, Bohumi! Zap, emer. ředile cukrovaru na Král. Vinohradech 10 K, sbor učitelský městské průmyslové pokračovací školy pro dívky v Praze 50 K. Po těchto darech má fond K 4219 42

Král JUDr M Kotiner Stára Karel Hrazánky Tomsa Treybal Jelínek Chval Bohumi Zap Hrochov Týnec Brno Hořice Milevsko Radonice Karlín Doksany Praha 10 K Praha 20 Praha 5 Praha Vinohrady Cyrillo Metodějský záložna odbor Ú spolek stenograf Gabelsbergský 30 K

15 article

— Ministr dr. Rezek 50 K české Mense a kademicné — Svobodná sobec baráčníků« v Kolíně mistnímu odboru Ústřední Matice školské 25 K. —— Ústřední Matici školské k rukám místního odboru matičního v Písku věnovali pp.: J. Černý, president krajského soudu 5 K, dr. V. Pacovský 5 K, dr. Pavelec J. 2k. dr. Kohn Rob. 1 K, Hejduk A., školní rada 3 K Malijovský A, státní návladní 4 K, dr. Malsovský Fr., okr. lékař 3 K, dr. Kavalír O., lékař 2 K, Brož V., lékárník 2 K, Hančl O., inženýr 2 K, P. Poustk J., kaplan 2 K, Babánek V., rada zem, sondu 5 K Cafourek J., inženýr 2 K, dr. Sýkora J., advokál 10 K, Pírchan A., školní rada 4 K, dr. Žofka J. advokát 5 K, Kopecký Th., knihkupec 4 K, Špirhanzl V., stavilel 2 K, Sedláček Aug., školní rada 10 K dr. Ryba J., vrch. ber. inspektor 2 K, Fischer J. rada zem. soudu 4 K, Hahn Ad., továrník 1 K, Kodl J., inženýr 5 K, dr. Rus A., rada vrch. soudu 4 k, Fajerer J., rada zem. soudu 3 K, Kalous A., stavitel 1 K, Šebánek Jind., místodrž. rada 2 K, dr. Bláha Fr., lékař 2 K, Holý M., nadlesní 1 K, Dig in V. hotelier 2 K, dr. Bloch Leop., advokát 2 K, dr. Vích Al, kand, advokacie 2 K, Jeremiáš R., ředitel kůru 1 K, Krouský J., soudní adjunki 2 K, Soukup Fr. rada zem. soudu 2 K, P. Pech Fr, kanovník děkan 2 K, P. Simek Jos., kooperator 2 K, P. Tupý J. kaplan 2 K, Apfelbach A., vrch. okr. zvěrolékaf 2 K. Jahelka J, vrch. evid geom. 2 K, dr. Procházka J.- lékař 2 K, Baudys V., prof. 2 K, Kůrka E., vrchní berní inspektor 3 K, dr. Sebek L., advokát 2 K, Pa- točka K., prof. 2 K, Kopecký J., řed. gymn. 2 K. Šimek Fr., notář 2 K, dr. Vokatý F., lékař 2 K. Suda J., prof. 2 K, Šimek V., cís. r. 2 K, dr. Mácha J., lékař 2 K, Chroust J., vrch. okr. inženýr 2 K.

Rezek J Černá doktor V Pacovský Pavelec Kohn Hejduk Kavalír O Brož Hančl O Cafourek Sýkora Žofka Kopecká Sedláček Aug Ryba Fischer Kodl Rus Kalous Šebánek Bláha Bloch Vích Al Krouská Soukup Pech Tupá K Jahelka Kůrka Sebek K Šimek Vokatá K Sud Šimek Mácha Chroust Kolín Písek Malsovský Francie Fajerer J Francie Mensa krajský soud 5 K P . Poustk P . simka Jos Malijovský A 4 K Hahn Ada Leop Apfelbach A

16 article

Kadeřábek V., okr. inž. 1 K, Bergauer Jul., lékárník 2 K. Rozsypal A., místodrž. komisař 2 K, Frenzl B. mistodrž. rada 2 K, dr. Kavalir J, advokát 2 K, dr. Vodička V., advokát 2 K, Havelka J., maj. domu 2 K dr. Štěpán A., advokát 2 K, Spitz M., továrník 2 k dr. Sachs Š., lékař 2 K. — České úřadnictvo elektro technické akciové společnosti (dříve Kolben a spol.) ve Vysočanech 54 K ve prospěch Ustřední Matice školské. — Na nadaci dra. Frant. Lad Riegra pro nemajetné studující příští české univer- sity na Moravě složili během včerejšího dne u Živno- stenské banky v Praze pp.: Ant. Soustružník, správce porodnice a nalezince v Praze 20 K, úřadnictv fihálky Živnostenské banky v Taboře 50 K, obřanská záložna v Karlíně 100 K, dr. Fr. Voldan v Českém Brodě 50 K dvorní rada ryt. Antonín Hlávka v Praze 100 K, J. Špitálský, ředitel filiálky Živnostenské banky ve Vídni 20 K, Berta Brumlíková v Praze 100 K, Karel Tichý, cis. rada v Praze 100 K, Ne- jmenovaný prostřednictvím dra. K. Mattuše v Praze 300 K, Řemeslnicko živnostenská beseda v Praze 30 K, vládní rada dr. J. Diviš v Praze 20 K, rodina Důrasova ze Želenic 20 K, obecní úřad v Hluboké 25 K. B. Marečková-Vraná v MI. Boleslavi 10 K Vojtěch Formánek, maj. mlýna v Kolině 25 K, dr. Matěj Petřík v Poděbradech 10 K. MUDr. Karel Wachsmann v Praze 10 K, Jan Michälek, ředitel dolů s chotí Marií v Teplicích 40 K. Karel Srba, sladmistr, Niedersedlitz u Drážďan 10 marek, výmě- nou K 11 72, ústřední spolek českých žen v Praze 50 K, dr. Jaroslav Sekerka v Unhošti 25 K, k tomu dle výkazu ze dne 6. t. m. K 6880.—, úhrnem K 7896.72. Obraz dra. Fr. Lad. Riegra vydala mimo oba portrety Maxa Švabinského »Česká grafická spole nost Unie« z postední Riegrovy fotogra fie.

Ing K Rozsypal doktor Kavalir Vodička Havelka Spitz Sachs Š František Riegr Voldan Hlávek J Špitálský Brumlíková Tichá K Mattuš Důrasův Marečková Vraná Formánek Petřík MUDr Wachsmann Michälek Marie K Srba Sekerka Maxa Švabinský Riegrův Morava Praha Praha 20 Tabora Karlín Francie Český Brod Praha 100 Vídeň Želenice Boleslav Poděbrady Praha 10 K Teplice Drážďany Unhošť Bergauer Jula Frenzl B Český úřadnictvo elektrický technický akciový společnost živnostenský banka živnostenský beseda v Praga 30 K obecní úřad Vysočan

17 article Před možnou bouří v Pešti.

Před možnou bouří v Pešti. Z hlavního města království uherského, na jehož starobylém hradě budinském právě sidl J. M. uherský král, dolétají velmi vážné zprávy Dnešní neděli hledí se u všeobecném roz- čilení a napjetí vstříc. Neboť strana košutovská. přesvědčena, že zanítila pro svou věc duší ma- darského lidu, chysta se dnes k velkolepe pouliční demonstraci proti brann předloze a pro požadavek vlastní ho národního vojska zemí koruny uherské. Obrovský průvod profestujícího lidu má se nastalým večerem ubírati hlavními uli- cemi peštskými před novou, nádhernou budovu říšského sněmu uherského na ná- břeží dunajském, aby zde při záři tisícerých pochodní vůči protějšímu budinskému hr adu královskému veřejnými řečmi a nejrázněj- šími zpěvy vlasteneckými — zvláště ovšem hymnou Košutovou — manifestoval svou ne spokojenost žhoucí s nynější vládou Szell- Fejervárovou a její schovankou: branno předlohou. Kdežto nám podálným pozoro- vatelům, zvyklým na vlády nemající k národu našemu ni jiskry citu laskavého, ale za to spíše tvrdý led nepřízně a předsudku nepřátelského, jeví se býti nynější uherská vláda Szellova jednou z nejnárodnějších, jaké kdy Maďaři měli kdežto my ubozí pastorkové Vídně domohše s takovéto své domácí vlastenecké vlády šťast- nými bychom se na světě pokládali: — ráz- ným Maďarům ani tato vláda Szellova není ještě dosti silnou, spolehlivou a maďarsky pevnou nýbrž podezřívají ji ze slabosti a ochotné po- volnosti vůči kruhům dvorním, zvláště vůči »vojenské kamarille« a z neupřímnosti vůč vlastnímu národu. Koloman Szell odvolává se rád na proslulého mudrce národa a šťast- ného vůdce Maďarův Františka Deáka. jenž kdysi pravil: »Nesčetné pohromy, tisíceré rány osudu podlomily naděje národa: čeh staletí zkazila, nelze napraviti několika utěšli vými slovy. K tomu náleží čas a upřím- nost.« —

uherský král Košutův Maďar Szell Maďarův Deák Pešť Vídeň

18 article

Leč opposice košutovská trpce mu odpo vídá: »Což jste neměl času ? Měl jste ho dost Ale chyba je v tom, že vám schází upřím nost k národu! Vy slibujete národu hory doly, avšak nemáte buď vůle, nebo síly. abyste slovu svému dostál! Jest tomu již 35 le co byl nám vydán královský reskrip srpnový z r. 1868, v němž se čte: »Prohlašu- jeme, že jest Naší vůlí, aby v zájmu nastáva- jícího nového systému branného, z ohledu na opětně projevená přání jakož i v zájmu pro- spěšné organisace vojska byli ke pluků a sborům doplňovaným ze zem Naší koruny uherské, pokud to možno, přidělováni důstojnícijen v těchto zemlch zrozenl.« »Proč jste se za celou dobu své vlády ne- zasadil o provedeni této důležité vymože- nosti naší? Proč ani dnes ještě netroufáte s oznámit národu lhůtu, do které tato 35letá pří- pověď stane se skutkem, nýbrž ukazujete na slova »pokud to možno bude« a utěšujete nás neurčitou nadějí v budoucnost. A otázku ná rodních projevů a odznaků při plucích uherských — nemohl byste ji rozřešit ve dvou nedělích, kdybyste opravdově chtěl? A proč pořád ještě nevíte, kdy bude vám lze předložit nový lidštější trestní zákonník vojenský sněmu, ačkoliv pravite, že jest dávno hotov? Poněvadž jste neupřímným ke vlastnímu národu, hledě jej uchlácholit jalo- vými sliby, o nichž dobře víle, že nemáte moe a sily je splnit !« To jest bojovná methoda, kterou opposice košutovská Szellovu vládu potírá.

19 article

Nuž, pravda-li, co se naproti tomu z vládn strany uherské, ovšem jen šeptem a důvěrně, odpovídá, že prý toliž Koloman Szell právě touto dobou prostřednictvím ministra uherského při osobě králové hr. Szechena o brzké splnění těchto tužeb a požadavkův Maďarstva pilně vyjednává, lze si pomyslit, jaké rozpaky, nesnáze a úzkosti působí ministerskému předsedovi uherskému vyhlídka na nepředvítatelné události a mo- žnosti zejtřka, Tato bouřná neděle pešt- ská mohla by se mu státi krkolomnou. Přiro- zeně musí vše vynaložit, důvtip, lest i veškeru moc státní, aby to vlnobití rozvášněného moře lidového nevytrysklo až k vrcholku hory budin- ské, aby se za té obrovské demonstrace, jíž zúčastní se v první řadě ohnivé studentstvo rázné živnostnictvo maďarské, nepřihodilo cosi tak přílišného a přemrštěného, aby tím věc maďarská mohla na konec býti poškozena.

Szell Přiro

20 article

A tu podobá se, že připadl vtipný Koloman Szell na manévr, již tak často jinde vládami vy- zkoušený: aby totiž způsobil rozkol mezi nepo hodlnou sobě opposicí národní a mez dělnictvem, hlásícím se k inter nacionále. A v skutku zdá se, že manévr se mu podařil. Do předevčírka pokládalo se vše obecně za jisté, že při zejtřejší veliké demon straci peštské batailony dělnictva sociálně demo kratického svorně postupovati budou ulicemi mez řadami Košutovcův. Vždyť jsou taktéž rozhod- nými a zásadnými odpůrci militarismu vůbee a nynější branné předlohy, požadující o 15.00 rekratů více, zvlášť. Však nastojte, nenadále v sám předvečer demonstrace vůdci sociální demokracie uherské vydávají provolání, ve kte- rémž ostře vystupují proti straně košutov ské, jako by prý to nemyslila se svým odpo- rem proti branné předloze do opravdy, nýbrž byla ochotna, za jisté koncesse ji na konec pro- pustit. »Domnívali jsme se v košutovské straně nalézti poctivého spojence,« žalují sociálně-demo- kratičtí vůdci ve svém provolání, »avšak jsme zklamáni! Tito Košutovci čálí lid a jsou ochotn

Szell

21 article

povoliti milliony na účely vojenské, pak-li že se jen na vysílené tělo národa pověsí troj barevná národní pentlička.« »Toť mrzká intrika vlády, kterů získala vůdce sociálně demokratické, aby rušili a kazil nám spravedlivý náš boj« — bouřili dnes v sněmovně Košutovci proti Szellovi, který ovšem ze všech sil toho popiral a velmi nakvašen opposící odtušil: »Hledím událostem a všemu terroru klidně vstříc, u vědomí, že jednám správně. Nedopustím nikdy, aby opposice pro- sadila svou vůli proti většině, která vyšla z či- stých voleb a představuje tudiž vůli národa. Začež se ovšem vládní strana odvděčila svému mistru a pánu nadšenými ovacemi, hledie pře- hlušit bouřný odpor opposice, jměnem kteréž navzájem opět posl. Rakovszky prohlásil Bude-li zejtra náš demonstračn projev vládou násilně překolná a zmařen: pak dojde v této sněmovně ku demonstracím, jakých dosud nevídáno a které prolomí všechny hráze pořádku !« Vyhrůžkou tou poněkud zaleknut, odpo- věděl předseda ministerstva: »Mohu je tolik říci, že policie dostojí své povinnosti! Rozumí se samo sebou, že nemohu schvalovat, aby se provozovala po- litika na ulici!« — Když ji ale Maďaři již o r. 1848 tolikráte právě na ulici s nejlepším zdarem prováděli! Polom konala uherská sněmovna poslaneck tajnou schůzi, v níž rokováno prý o tom. jakou stráži by nazejtří měla býti bl ez- pečně opatřena budova sně m uherského, aby vzbouřený li snad do ní nevtrhl a nejal se v n sněmovati sám, jako se v dobách revo- lučních už leckde přihodilo. — To vše věru svědčí o tom, že vášně Pešti dosáhly bodu vara a že bude si moc vláda Szellova blahopřáti, mine-li dnešní neděle bez vážných výtržností a bez krveprolit.

Szell Maďar Polom Pešť

22 article „Česká spořitelna“.

„Česká spořitelna“. Největší škůdce »České spořitelny«, jestliže se jí vzdor prohlášení vrchního jejího kurátora vzdor interpellačním odpovědem předsedy mini sterstva a vzdor návěštím ve všech okresníc hejtmanstvích po celých Čechách nalepovaným vůbec uškoditi může — »Bohemia« přičinila k nejvýznačnějšímu odstavci našeho včerejšíh odpoledního článku spořitelního několik vět, oza řujících situaci září přímo acetylénovou. Na nej důležitější požadavek český oproti »České spoři telně«, aby totiž do správy její byli povolán také mužové české důvěry, kteří požívají neméně věhlasu ve světě hospodářském při nejmenšín jako pan Kukuk a jako pan Rademacher i aby učiněn byl počátek aspoň povoláním Čechů na uprázdněná místa členská, odpovídá hassovská karyatida spořitelní následovně: »To tedy zna mená tolik, že by musilo napřed zvítěziti če s k násilí nad německým právem, napřed by musil nynější stav, zákonem zaručený (l lí) a posledním prohlášením předsedy ministerstva za nedotknutelný prohlášený zru šen býti násilným zasáhnutím ve pro- spěch štváčů dychtivých po kořisti.

Kukuk Rademacher Čecho Čechy Český spořitelna Bohemia

23 article

I nejlysejší česká lebka musí obrůst p čtení léto infamie. Kde jest jaký zákon, který nařizuje, že členem »České spořitelny«, jejím ředitelem, jejím kurátorem smí býti jenom Němec Kde to stoji v jejím statutu? Věříme, že t Němci pokládají za své právo, vykořisťovati Čechy hospodářsky všemožně a zvlášť tam, kde se daji ale toto právo není nikde psáno, a odvozují- i je Němci z práva zvyklosti, musí se jim právě ukázat, že to nejde a už nepůjdel »Česká spořitelna« octla se prostě v ně- meckých rukou a to pouhým obratem, velikým cirklem těchto rukou, kteréž nyní nemají zapo třebí než při výročním dělení v »České spoři- telně« shrábnout nečitané statisíce, jež s při- mhouřenýma očima na německo-nacionální účely odhlasují, aniž by se o nich veřejný účet vedl. ale že by takovéto jednání zaručoval z á k on to bude i panu vrchnímu kurátoru i panu před- sedovi ministerstva novinkou, tomuto tím větší, že se něco podobného do jeho odpovědi vkládá.

Němec Čecho Český spořitelna Český spor

24 article

Takově zákony nejsou dnes mezi myslícími lidm možny, a jsou připustnými jedině v obcích společenstvech — hmyzů ! Snad právě, že taková organisace panuje v »České spořitelně«, má tato za emblem, jehož používá na všech budovách. jejím nákladem stavéných, kamennou v čelu Takovou včelou v ohromném úlu na Fer- dinandově třídě jest český vkladatel, a meda řem tohoto včelařského hospodářství jest německá její správa, kteráž se domnívá, že stejně jak včelat nemá vůči svému úlu zodpovědnosti. anžto si může vzíti z jich nánosu co chce ponechati družstvu kolik za dobré uzná. In došlo konečně jednou k rojení v nezvykle zimní době a proto vidíme každého jitra česno v České spořitelně tak hustě obsazeno. i ukáže se, kleré včelstvo bude silnější, zda t které v úlu zůstane, či které rojem odlétá. V odpovědích pana předsedy ministerstv na přislušné interpeliace v obou sněmovnách, nepraví se niktersk, že jest to zákonem zaru čené německé právo, jak dí »Bohemia «,že nesmí v členstvu a správě České spořilelny za sedati ni jediný Čech. Jeho výroku o ne dotknutelnosti právní personality České spořitelny nemůže přece nikdo jinak rozuměti, leč tak, že vláda nehodlá změniti dosavadní statut spoři- telny této.

Fery Čechy Český spořitelna Bohemia

25 article

Ani tento veskrze zastaralý, s platným zákony spořitelními v naprostém odporu se na cházející statut neznemožňuje při dobré vůl členstva spořitelního, příslušným zakročením vrchního kurstora upravené, zastoupení české v její správě, třeba hned od zejířka. V České spořitelně jsou uprázdněna tř místa. Jakkoli tudiž bylo by nám Čechům ve- lice hořko z rukou německých přijímati milost. kde nám přisluší právo, přece bychom viděli v tom počátek dobrých snah, kdyby na tat místa povoláni byli Češi. Jde li vládě a jejím vysokým úřadům, především pražskému místo- držiteiství tak upřímně, tak vroucně horlivě zastavení hromadného odchodu českých vkla- dalelů z České spořitelny, jak se to dává na jevo horečnou prací celého politického aparátu v Čechách, proč se neučiní pokus s prolomením výhrady železného kruhu německé správy České spořitelny, kteráž proti všemu zjevnému zněn a povaze spořitelního zákona jest vlastně t aj nou společností jako frajmaurovská lž anebo expositura či filiálka pražské »Schlar- affie « ? Tedy, raději se dává v sázku celý ten ve- liký hospodářský boj na celé čáře mezi obéma národnostmi, celé to otřesení všeobecného úvěru v zemi, než aby se Čechům ukázalo dobré oko, než aby povoláni byli na uprázdněná místa člen- ská Češi, což by bylo jenom částí spravedlno- sti, slušnosti a kupecké počestnosti, jakou se páni správcové v České spořitelně tak chlubl. Není ani nejmenší pochyby, že by se tak stalo na pouhý pokyn pana mlstodržitele, který by tak jednal jen v intencích svého pa- novnika, jenž učinil si smír národů ellem život- ním. Neboť nestane li se podle tohoto nej- skromnějšího požadavku českého, národnostní peklo v Čechách změní se a vlastně rozšíří se o novou adaplací o pole hospodářské.

Čecho Čech Čechy Český spořitelna Schlar

26 article

Neboť nikdo už nezastavi odchod českých vkla- datelů z České spořitelny, a spořitelna tato se mýli, domnívá li se, jak souditi lze z projevů jejího tisku, že je to v naší moci, přerušiti anebo dokonce zameziti toto hospodářské hnutí české, které se nazývá »runem« na Č. spořitelnu. Lid náš naučil se totiž samostatně mysleti a ví, že kdyby nyní ustal, že předně dá spořitelna svým tiskem prohlásit, že českých millio nů už ve spořitelně není, a že chlubným plicím došel vzduch, že za druhé by se Česká spořitelna teprve podle toho zařídr la a vzavši si z »runu« záminku, teprve by nedala ani haléře na české pod- niky, jak se jí to radí, jak se na ni naléhá nejen říšsko-německým tiskem (na př. »Dresďener Nachriehten«), ale i resolucemi ně- meckých obecních zastupitelstov. Jenom k vůli úplnosti uvádíme zde jako jeden z četných do- kladů závěrek karlovarské resoluce: »Úvaze České spořitelny ponechává se, zdali má budoucnosti také české ústavy podporovati, aneb máli se v důsledcích českého jednáni obmeziti podporami svými jenom na německé ústavy a účely.« Není pochyby, že české účely budouv příští valné hromadé České spořitelny na dobro vypuštény, a poněvadž se české veřejnosti, zvlášté veřejnosti zaujaté, tedy českým vkla- datelům nepodává o tom žádných výkazů, musí každý český vkladatel býti přesvědčen, že Če- ská spořitelna vyhovi splš německým resolucim než českému přání. Pokud my rozumíme nynějšímu stavu hnutl českého proti spořitelně a jeho psychologiekým momentům, nedá se zastaviti, poněvadž jeho proud není ovládán, nýbrž strhuje.

Český spořitelna Dresďener Nachriehten

27 article

Představy o tom, co se zatajuje v České spo- řitelně, nesmějí-li toho české oči viděti, jsou sice neurčité, ale patrně blíží se skutečnosti, když předtuchy tyto obirají se pojmy o věcech velikých. A tyto úvahy živí se v lidu nejen ještě tím pomyšlením, že ráději než by se mu vyhovělo ústupkem, který lze tak snadno pro- vésti, připravuje se boj, jehož konce nelze ani odhadnoutil Nechť se nikdo nediví rozhořčenosti, s jakou uvažuje o poměrech těchto česká veřejnost tisk, který lidu českému zůstal věren. Stalo se, že eisař odměnil vývoj českého výtvarného umění základem jednoho millionu na zakupo- vání uměleckých děl, vzniklých z českých rukou. Žádně bárvení a zatírání nezamaže svědky i autoritativními výrok, že to byl dar vyhražený umění českému naprosto a bezpodminečně. Ač- koliv tisk německý, a byla to v první řadě »Bohemia«, uznal, že německého ulmě n v Čechách není, stačila naprosto neodů- vodněná, za to s veškerou německou imperti- nencí pronesená žádost, ano pánovitý nárok, aby se český národ rozdělil s německým lidem v Čechách o tento eísařský dar v poměru 60 procent ke 40, jež připadají beze všeho Němcům, týmž Němeům, kteří ve svých novinách nazývají českou žádost za spolusprávu jmění ze 70 procent českého pi- tomostí ?1 Může se kdo divili, pakliže Vašek popadá svou českou lebku oběma rukama a po nějakém přemýšlení přísahá k nebesům, že Mlichla pře- svědčí, že té české pitomosli už je dosti !!7 Úhrnný obnos vkladů z České spořitelny vybraných dostoupil včerejškem výše:

Němec Vašek Čechy Bohemia Český spořitelna

28 article

29,851.310 korun. Při včerejším návalu vkladatelů v »české« spo- řitelně bylo na 1112 knižek vyplaceno 1,221.055K 48 h. Dnes bude vstup dovolen pouze od 9 h. do 11 hod. dop. Vstupenek vydáno jen 150.

29 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. března. (Rakouský kon- sulát v Mitrovici.) Od té doby, co se Rusku podařilo vymoci na Portě exekvatur pro svého konsula v Mitrovici a zejmena co nový konsul Ščerbina přibyl do Mitrovice a ujal se svého úřadu, v rakouském vnějším ministerstvě vyrostla důležitost Mitrovice náhle tak vysoko, že uznáno nezbytným, míti tam také rakouského konsula. Mělo-li Rakousko v Mitrovici nějaké zájmy dříve, nevíme; nyní je má zcela jistě: musí tam mařiti vliv konsula ruského a proto tam musí míti svého konsula. Bude jím dosa- vadní místokonsul antivarský Zambaur, pro něhož dle vládních listů vymoženo na Portě již exekvatur. Oba orgány vnějšího ministerstva, ví- deňský i peštský, podávají o tom dnes zprávu, z níž vyjímáme některé poznámky. Jmenováním konsula pro Mitrovici vyhovělo se prý především účelu souběžné akce rakouské říše s Ru- skem. Sama Mitrovice, malé město s asi 4000 obyvateli, neměla by prý významu, kdyby ne- byla konečnou stanicí a překladištém solunské dráhy. Rakousko vyjednává nyní s Portou o pro- dloužení bosenské dráhy přes novopazárský sandžak až do Mitrovice a Turecko prý a si stavbu povolí. Ale hlavní věc jest, že Mitrovice má význam strategický. Jeť branou ze sandžaku na jih, do severní Albanie a do Make- donie. V berlinské smlouvě byl tento strategický význam Mitrovice charakterisován v odstavci 25., jímž se dává Rakousku právo proniknouti „jusqu'au delů de Mitrowitza“. K tomuto od- slavci dodává vládní list, že „rakousko-uherská vláda v dodatečné konvenci ze dne 27. dubna 1897, ponechávajíc si všechna svá práva, pro- zatím upustila od proniknutí za Mitrovici.“ Ve vládním prohlášení mluví se, jak vidno, c sou- běžné akci s Ruskem. Jsme zvědaví n

Mitrovic Ščerbin Mitrowitza Praha Rusko Mitrovice Rakousko Turecko Albánie