ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 0ea18250-8f0f-11dd-af0f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 27 celkem · entity: person 79, place 98, org 5
1 masthead
27. dobna 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k čísla 11x.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 17.
6 article
OBSAH Jos. Penižek: Hrabě Julius Andrássy. školství: Ant. Kostinec, řed. obch. akademie v Plzni: Mezinárodní výstava obchodního školství Lékařství: MUDr. Z. Janke, lázeňský lékai v Luhačovicích: Kam do lázní? Literatura. Bibliografie.
Julius Andrássy Kostinec Janke Jos Plzeň Luhačovice
7 article Hrabě Julius Andrássy.
Hrabě Julius Andrássy. Jeho život a jeho doba jako ministra zahraničnícl záležitostí. Napsal Jos. Penížek. Ve šlépějích Beusťových. — Protek- tor německé oligarchie v Rakousku. — Dirigent vládni politiky uherské. — První maďarská obstrukce. — Ko- loman Tisza na obzoru. — Strana De- ákova v úpadku. — Nové formace na uherském sněmě. — Fuse starých s mladými a založení strany t. z v. li- berální. — Hr. Andrássy v reservě za církevních bojů Bismarkových. — Ne- bezpečí druhé války německo-fran- couzské. — Car Alexandr a kníže Gor- čakov zachránci míru. — Porážka Bismarkova. — Carský trojspolek otřesen. — První nepokoje na Bal- káně. — Schůze zákupská.
Julius Andrássy Penížek ákův Fus Andrássy Bismarkův Rakousko ko Hradec Bala
8 article
Hr. Julius Andrássy nechtěl se bráti sto- pami svého předchůdce Beusta. Nechtěl být opakem jeho, ale chtěl býti jiným. Alespoň tak ujišťoval. Alespoň tak ujišťuje biograí jeho.“) Pravda, v lecčems byl hr. Andrássy lepší. Byl, krátce pověděno, karakter. Myslím. politický karakter. Pevně vyhráněný. Neko- lísal, nevrtkal se, stál na svých nohou a šel rovnou cestou. Nešněroval silnici, nedělal kli- katiny. Byl upřímný, pravdomluvný, přímý. Neoperoval v diplomacii své lžemi neb úsko- ky. Řekl, co chce a co může a co nechce a nemůže. Řekl, že chce smír s Ruskem a šel za tím cílem, neuhýbaje v pravo, ni v levo. Měl odvahu a nebál se klevet a pomluv, že zradil Maďary vítězi világošskému, že přislu- huje caru Alexandru II. a jest jeho lokajem a panošem a že na druhé straně koří se mi- nistr poraženého Rakouska před vítězným Pruskem. Byl hrdým a nechýlil hlavy k na- šeptávačům. Ba byl tvrdým a příkrým, když něco se stalo, co pokládal nemožným. Vyjel si někdy zle na referenty svoje, ale přesvěd- čiv se, že je neprávem činil zodpovědny z nepříznivou zprávu, kterou mu přinesli, změkl, udobřil se a pak omlouval svůj ton a způsob mluvy svojí. V jedné věci předstihl Beusta. V ovládání směru a ducha vniterní politiky cislajtanské.
Julius Andrássy Beust Andrássy Maďar Hradec Rusko Rakousko Prusko
9 article
Německého. Podporoval je nikoli z obzvláštní lásky k Němcům, centralistům, ale jen z ohle- dů na Maďary. Jeho protivenství ke Slovanům zdejším, hlavně pak k nám Čechům, prýštilo z jednoho zdroje: z obavy, že každé politické posílení národa našeho pobodřilo by nema- darské návodyv Zalitavsku. Hr. Andnássy byl muž prozíravý, by neviděl, na jak chatrných nohou spočívá samovláda Němců tady, Ma- ďarů ve východní polovině říše. Též on žil ve věčném strachu, že by nějaký obrat větru nahoře mohl chalupu nadvlády té povalit. Pro- to staral se pečlivě, by se Němcům nic nepři- hodilo nemilého, proto bděl nad nimi jako kvočna nad kuřátky, proto je napomínala peskoval, když dělali chyby, proto je vodil a poručníkoval, proto působil na prospěch je- jich u koruny, proto stavěl plachty lodi svojí jejich směrem, proto couvl od pokusu smíru s Poláky, proto namáhal se, by tito nespolčili se s Čechy. Zasloužil-li si Beust od Němců pomník, zasloužil si Andrássy dva. Hrabě Gustav Kálnoky následoval jeho přikladu. Věda, že každé rozšíření volebního práva do sněmovny poslanecké bude míti následek ztrátu posic, které Němci uchvátili násilím a měli v držbě neprávem a protekci s hůry, brojil proti volební opravě hr. Taaffa, proti které popichl také velevyslance něme- ckého prince Reusse. Hr. Agenor Goluchow- ski, maje volbu mezi hr. Badenem a Němci. vozhodl se pro tyto. Jako Polák činil, seč byl. aby v kritických okamžicích stalo se jim po vůli. Zrovna úzkostlivě varoval se každé dů- minky, jako by nebyl jejich orodovatelem. Hr.
Němec Maďar Čecho Polák Andrássy Kálnoky Taaff Zalitavsko Hradec Ma Čechy Reuss Agenor Goluchow Baden
10 article
Aehrenthal byl celý jejich. Osudy německé tabulky na jeho paláci pražském určily směr- nici jeho politiky proti nám. Zanevřel na nás. Očerňoval nás jako velevrádce a vrahy říše. Stal se z něho urputný nepřítel národa na- šeho. Vládě Bienerthově vnutil protičeský ráz Musila plovati po vodě, jak chtěl on. Byla slabou kocábkou na vlnách, které rozdmy- choval a konejšil a řídil on. Jeho ctižádosti bylo, státi se dědicem hr. Thůna ve Vídni. Ně- kdo mu namluvil, že splnění touhy té zmařili Čechové a konservativní velkostatkáři. Od té chvíle proměnil se v zavilého protivníka na- šeho. Nikdo nám tolik neuškodil, jak on. Ve- řejnost nemá tušení, jak dovedl vykořistiti v náš neprospěch každou hloupou demonstra- ci v Praze nebo jinde. Napsal ji do passiv ce- lého národa, potom ji udal a zveličil, sevše- obecnil. Proti volební reformě Gautschově a
Bienerthův Musil Čecho Gautschův Vídeň Praha
11 article
Beckově agitoval na místech nejvyšších. Tlu- močil tam „vlastenecké obavy“, že rakouská delegace, zvolená sněmovnou, vyšlou ze vše- obecného práva hlasovacího, neschválí zahra- niční politiku, spočívající na spolku s Něme- ckem, a neschválí nové výdaje vojenské.A přece tentýž hr. Aehrenthal musil říci málo neděl před svojí smrtí čelnému poslanci ně- meckému, náležejícímu k jeho důvěrníkůma „Nejslušněji zachovali se ke mně Čechové z všech, jak čeští delegáti, tak čeští novináři“ „Cosi fan tutti,“ tak to dělají všichni mohlo by se povědět o rakouských ministrech zahraničních. Všichni se pletou do vniterní politiky tohoto státu a všichní nadhánějí vodu na mlýny německé. To byla příčina, proč národ český stá proti hr. Andrássovi. Wertheimer je na omylu, myslí-li, že motivy odporu našeho byly tytéž, jako německých klerikálů nebo jako konser- vativní šlechty, a hází-li nás důsledně s nimi ) von Wertheimer, Graf Julius Andrássy I. und III. Band. Stuttgart, Deutsche Verlags mnstalt. 1913.
Čecho Wertheimer Graf Julius Andrássy Beckov Stuttgart Deutsche Verlags
12 article
do jednoho pytle. My jsme ho nepodceňovali nikdy. Neklamali jsme se o tom, že je silným a nebezpečným. Nikoli pouze proto silným a nebezpečným, že byl podporován svými sou- kmenovci a Němci. Dovedl si zjednati pevnou posici nahoře. Uměl u nohou mocnářových uklízeti kameny úrazu. Naposledy padl, nikoli ranami svých četných a různých závistníků. nikoli svojí slabostí, ale svojí velikostí. Po uzavření smlouvy rakousko-německé čněl pří- liš vysoko. Zacláněl a tížil svojí postavou. Stal se nepohodlným svými úspěchy. Užilo se první příležitosti a když byl na vrcholu slávy a mo- ci, byl odstaven. Nelpěl křečovitě, jako jeho předchůdce, na svém úřadě. Baron Orczy psal o něm roku 1874 svojí matce, že se vyslovil k němu: „Ni- kdy nedopustím, aby příšel ke mně, jakok Beustovi, ředitel císařovy kabinetní kanceláře Braun a mně vyřizoval, že by panovník byl tuze rád, kdybych podal žádost za propuště- nou. Odstoupím v okamžiku, kdy budu moci třeba jen tušiti, že nepožívám plné důvěry mocnářovy.“ Nástupcem hr. Andrásse v čele uherské vlády stal se Melchior Lónyay. Muž nadaný, ale žádný vůdce. Stárnoucí a chřadnoucí Deák neměl ho rád a nepodporoval ho. Andrássy. jenž právem usuzoval, že rozvratem v Uhrách trpí sám a trpí celá monarchie, pomáhal, jak mohl. Ale hr. Andrássy byl ve Vídni a ve chvíli, ve kteréž ocitl se Lónyay v krisi, meš- kal právě — v únoru r. 1874 — v Petrohradč s císařem. Způsobena byla dvěma předlohamí vládními. Jednou prodlužovala se platnost mandátu ze 3 let na 5, druhou zvyšoval se volební census. Oposice řekla si: tu jsou dva akty, určené k mému seslabení, a zahájil proti nim řečníckou obstrukci, která jest usnadněna v uherském parlamentě kromě ji- nými prostředky také nedostatkem klotury.
Němec Baron Orczy Beust Braun Melchior Lónyay Deák Andrássy Uhry Vídeň
13 article
konce debaty. Koloman Tisza zúčastnil se obstrukce té. Netušil tenkrát, že bude sám obstrukcí povalen. Lónyay padl, Szlávy jeh vystřídal. Za něho zhoršily se státní finance uherské tou měrou, že nebylo týden před koncem měsíce peněz k výplatě úřadníkůma že hrozil bankerot. Hr. Andrássy rozpoznal. že náprava je možna toliko, přejde-li Tisza se svým levým středem do tábora deákov- ských sedmašedesátníků, spojí-li se s nimi provede-li se berní reforma ve smyslu zvý šení daně osobní. Po dlouhém a trapném jed- nání sehnán přechodní kabinet s provisorním ministrem financí, osmačtyřicátníkem Ghy- czem, když byl Koloman Széll tento resort nepříjal. Finance zhoršily se ještě víc, až ne- bylo peněz ani k úhradě vydajů nejvšedněj- ších. Tisza povolán ke slyšení do Vídně, ale ještě se nevrátil jako ministerský předseda. Tak rychle věci nezrály. Ale již měl jednu nohu rozkročenu ke stolci chefa vlády uher- ské. Jednak chtěl ve svém kabinetě mítí ještě čtyři stoupence svoje, jinak zdráhal se povo- liti zvýšení daní přímých. Bál se ho vzhledem na blízké všeobecné volby. Do těch vládl baron Wenckheim. Po nich nastolena nová vláda, Tiszova, s novou většinou, spojenouto stranou Deákovou a t. zv. levou stranou střední v novou stranu: liberální. Zajisté: byla to veliká událost, když ochočený „tygr“ Tisza šel do klece vládní a když Deákovci svěřili se jeho vedení, ale tvrditi, že fuse ta měla světodějný dosah, jak činí Wertheimer, zdá se mi přece jen hyperbolou.
Koloman Tisza Andrássy Tisza Széll Wenckheim Tiszův Deákův Deákovec Wertheimer Hradec Vídeň
14 article
S dobrou potázal se hr. Andrássy, že nedal strhnouti Rakousko, jehož panovník byl a je věrným a zbožným katolíkem a je- hož obyvatelstvo jest ohromnou převahou katolické, do boje „kulturního“, který vedl kn. Bismark s papežskou kurií vášnivě. V Nč- mecku všechen zájem soustředil se na veliký tento souboj, jenž tam nebyl zápasem nábo- ženským anebo církevním, ale světským, po- litickým a národním. Kníže Bismark viděl sjednocené Německo nebezpečně ohroženo spojenými katolíky domácímí, polskými a francouzskými. Kn. Bismarkovi jednalo se o moc, o převahu, o práva státu proti církvi. Při tomto duelu hr. Andrássy a Rakousko ne- mohli býti sekundanty. Ten si musili vybojo- vati kn. Bismark a Německo sami. Když hlomoz válečný vnikl z Německa do Rakouska, když katolíci tohoto sympati- sovali s věcí papežovou proti německému kancléři, dostavila se v únoru r. 1872 ke hr. Andrássovi deputace vídeňská vyslovit mu přání, by Pius IX. byl přestěhován nékam mimo Italii — do Tridentu. Ministr mínil, že mimo Řím neměl by papež nikde takového postavení, a zeptal se potom deputace, po- kládá-li úkolem Rakouska, vtrhnouti do Italie Pro Německo protestantské měl hr. An- drássy plné porozumění. Chápal, že je mu pravoslavné Rusko milejší jako spojenec nežl stát katolický. Neklamal se o tom, že návště- va krále sjednocené Italie Viktora Ema- nuela II. ve Vídni, 16. září 1873, je nepřímo podporou Německa proti Vatikánu. Ale mě sto důvodů, nevykročovati z reservy více. nežli stalo se se souhlasem k podání čtyi osnov, které předložila vláda cislajtanská k úpravě poměrů mezi státem a církví kato- lickou v poslanecké sněmovně 21. ledna 1874
Andrássy Pius Viktor Ema Rakousko Německo Trident Řím Italia Rusko Vídeň Vatikán
15 article
S těží jen zachoval reservu svoji, když papež vydav encykliku proti předlohám těm, zasla císaři list, kterým zapřisáhal jej, aby nikdy nedopouštěl, aby v jeho říší byla církev vy- dána nečestné porobě a katoličtí poddan uvádění byli v nejhorší strázeň. Připojen byla douška, ve které hrozí se panovníkovi že bude vyobcován z církve, dá-li konfeslo- nálním zákonům oněm sankci. Ve Vatikáně dali se brzy důkladně na ústup, když poznali že byli klamáni o křesťanském smýšlení cí- sařově pražským kanovníkem, jejž považovali mylně delegátem episkopátu rakouského. Ale slovo Bismarkovo, že lidstvo strádající hledá horlivěji oporu v církvi, nežli hmotně spoko- jené, má platnost na věky věkův. Počátkem r. 1875 jel náš císař do Dal- mácie, odtamtud pak — nemoha se zřetelem na papeže do Říma — do Benátek, aby splatil italskému králi jeho návštěvu vídeňskou z r. 1873. V Berlíně mrzeli se, uslyševše, že entrevue tato byla smluvena, aniž Německu bylo pověděno napřed jediné slůvko. Také Viktor Emanuel II. byl papežem vyloučen z církve. Ale snášel exkomunikaci tu vesele a fídelně a řekl na dotaz hr. Andrásse, jak se mu ve stavu tom vede: „Enfin, tout-de- měme on rit, on mange, on dort, on fait l'amour espěre en Dieu.“. Ve svém zápolení s Římem zůstal kníže Bismark osamocen. Hr. Andrássy nedal se zlákati jím k žádné alianci v této choulostivé pro něj věci. Německý kancléř hněval se proto na Rakousko, hněval se na Italií, že s papeže nadchází, hněval se konečně na Bel- gii, že nechtěla zakřiknouti svoje biskupy vyzývající katolické duchovenstvo v Něme- cku k vytrvalosti a že zdráhalo se změnío ústavu jedině za tím účelem, aby potrestala kotláře Duschesnea, nabídnuvšího se arzi- biskupovi pařížskému, že za 60.000 franků kn. Bismarka zavraždí.
Bismarkův Viktor Emanuel II Bismark Andrássy Vatikán Dal Řím Benátky Berlín Německo Hradec Rakousko Nout
16 article
Záhy přesvědčil se ještě o jiných nepří- jemnostech: že novou válku s Francií by vedl sám, ale Francie že by sama, jako r. 1870. podruhé nezůstala. R. 1875 vydána brožura „Úvahy stra organisace dělostřelectva“. Její autor postavil se proti spolku Rakouska s Německem, které nazval ohrožovatelem celistvosti Rakouska. Spolek s Ruskem naproti tomu prohlásil je- dinou zárukou zdárného vývoje této říše. Spís způsobil velikou sensaci, když vyšlo na jevo, že jeho původcem jest arcikníže Jan Salvator Toskanský (Jan Orth). To stalo se v době, kdy kn. Bismark pozoroval, že se snují niti mezi. Petrohradem a Paříži. že jeho sok, kn. Gorčakov usiluje pokořiti jej ve Francii, že vroucí styky rusko-německé ochladly, že roste intimita mezí Ruskema Francií a že aliance mezi nimi může brzy z oboru možnosti dospěti ke skutečnosti. Chtěje zvěděti, jaké jsou po té stránce dísposice v Petrohradě, poslal tam p. Rado- witze, kterého car ujistil nezměněnými sym- patiemi pro starého císaře Viléma I. U Gor- čakova však nepochodil. Nabídl mu, že Ně- mecko zůstaví Rusku celý Východ, dopřeje- vzájemně Německu volnosti na západě. Roz- uměj proti Francii. Gorčakov tuto nabídku zhola odmítl a kn. Bismark věděl, kolik uhodilo. Zvláště když Francie koupila v Ně- mecku 10.000 vojenských koní a počátkem března rozmnožila jednomyslným votem ná- rodního shromáždění armádu 144.000 muži To stalo se 12. jmenovaného měsíce. Dne 8. dubna poplašil německý kancléř celý svět statí „Je válka na obzoru?“, kterou dal uve- řejniti v „Post“ a statí měsíčníku „Preussísche
Jan Salvator Toskanský Orth Gorčakov Vilém Roza Francie Rakousko Německo Rusko Petrohrad Paříž Gor
17 article
Jahrbücher“, v níž doporučována Německu válka preventivní v ten rozum, aby nečekalo, až Francie bude míti za dva roky vojsko zor- ganisované, nýbrž udeřilo na ni neprodleně Neminul zas ani celý měsíc a známý pařížský zpravodaj „Times“, Blowitz, zaslal listu své- mu dopis, ve kterém se pravilo: „Německ aťsi dělá, co chce — žádný stát nemůže mi bránit, vyjma jediný, Rusko, jež musí po stihnoutí nezbytnost, zakřiknouti samo věč ného kazimíra, Německo.“ Hr. Andrássy pomyslil si: Nestrkej prsty kde se svírá. Nepletl se do choulostivého konfliktu toho. Ale čtyři dni po publikaci vý zvy Blowitzovy byli car a Gorčakov v Ber líně. Tento položil kn. Bismarkovi alterna- tivu: buď císař Vilém I., tehdy 76letý, zachová mír, aneb ať se připraví, že Rusko půjde, kam bude chtít ono — s Francií. Tato kategorická mluva účinkovala. Odpověď vyzněla pro alternativu první. Gorčakov rozeslal církulář nadepsaný: „Maintenant la paix est assurée!“
Blowitz Andrássy Blowitzův Gorčakov Německo Francie Rusko Hradec
18 article
Car a Gorčakov uchránili kontinent nové války. „To mu neodpustím nikdy!“ řekl kn Bismark o Gorčakovi velevyslanci hr. Káro- lyovi. Hr. Andrássy v netištěném referátě podaném císaři, shrnul svůj úsudek o zapla- šeném nebezpečí válečném ve slova: „Zdá s mi, že výsledek jest uspokojivější pro nás nežlí pro Bismarka. My jsme dostali mín Němci dostali lekci.“ Do přátelství německo-ruského udělána takto trhlina, která ještě rozšířena, když kn Gorčakov dal úřadně vyhlásiti, že se vyslovi k vyslanci francouzskému: „Rusko doved útoku Německa na Francii zabránit!“ Hrab Andrássy, když dočetl o výroku tom pověře- nou depeši, byl u vytržení. Vyskočil na stůl vyhazoval si jako bujné dítě, z kopýtka, já- saje: „To mu Bismark nepromine nikdy! Z tohoto jásotu však ozývala se naděje, že Bismark, Ruskem odstrčený, nakloní se ted cele Rakousku. V nové chvíli zrodil se spolek rakousko-německý.
Kára Andrássy Němec Gorčakov Hrab Andrássy Bismark Hradec Rusko Německo Francie Rakousko
19 article
Takový byl konec krise r. 1875: Mezi Německem a Ruskem odcizení, mezi Ruskem a Francií sblížení, Rakousko bylo ve stycích stejně dobrých s Německem i Ruskem. Troj- spolek carský ovšem utrpěl ránu smrtelnou spolek, na kterém spočíval celý dosavadn politický systém evropský. Jediný silný ná- raz byl by dostačil a celá zvetšelá budova spolku toho byla by se sřítila. Netrvalo dva měsíce a zraky celé Evropy byly odvráceny k Balkánu. Tam vznikly červenci r. 1875 nepokoje v hercegovském okrese nevesinjském, jichž plameny rychle přešlehly do Bosny, nepokoje, které byly předehrou krvavých bojů křesťanů balkán- ských a slovanských malých národů, jižně o Dunaje bydlících a jařmených, a které do dnes nejsou ještě skončeny, bojů za samostat- nost a svobodu, za národnost a za víru, za lidskost a za pokrok. Hrabě Andrássy toto hnutí podceňoval Myslil a věřil, že jsou to přeháňky. Že celý oheň bude buď udušen násilně, Tureckem, anebo shasne sám nedostatkem paliva. Bál se však sympatií národů jihoslovanských pro povstalce, bál se zakročení jak Milana tak Mikuláše černohorského v jich prospěch bál se hlavně intervence Ruska. Plán Gorča- kova, dáti Bosně a Hercegovině autonomi a neodvislost, nezamlouval se mu. Byl by se smířil, kdyby obě země byly se svěřily správě tureckým pašou. Ale sám netajil si, že by t byla práce příštipkářská. (Pokračování)
Andrássy Milan Mikuláš černohorský Německo Rusko Francie Rakousko Evropa Balkán Bosna Dunaj Turecko Boseň a Hercegovina Troj
20 article Školství.
Školství. Mezinárodní výstava obchodního školství. Napsal Ant. Kostinec, ředitel obchod. akademi v Plzni. Ku povznesení obchodního školství, jehoj důležitost sice se všeobecně uznává, jež všal přes to dosud je popelkou mezí odbornými školami, jsouc odkázáno skoro docela jen n vlastní síly, založena byla před lety Mezi- národní společnost pro povzne- sení obchodního školství, k níž dnes náležejí zástupcové obchodních i průmyslo- vých kruhů a zástupcové učitelstva i vlád skoro všech národů evropských a mnohých národů mimoevropských. K šíření svých idejí pořádá Společnost každého roku v některé zemi velký kongres, při němž vedle otázek hospodářských a specielních otázek obchod- ního školství se týkajících podává se účast- nikům též zevrubný obraz o hospodářských průmyslových a osvětových poměrech státu v němž se kongres koná. R. 1910 konal se takový kongres ve Vídni, letos bude v Pešti Na kongresu loní v Antverpách konaném bylo usneseno, aby r. 1914 uspořádala Mezi- národní společnost spolu s Německým sva- zem pro obchodní školství a s obchodní ko- morou v Lipsku mezinárodní výsta- vu obchodního školství, která má býti přičleněna k mezinárodní výstavě kni- hařství a grafiky, jež se koná v Lipsku r. 191 od května do října pod protektorátem krále saského. Obchodní školství naše dosáhlo v po- sledních letech potěšitelného rozkvětu. Je proto také naším národním zájmem, abychom se postarali o to, aby školství naše bylo na této mezinárodní výstavě důstojně zastoupe- no. Proto upozorňujeme včas na pořádání- této výstavy a uvádíme také podrobně její pro- gram.
Kostinec Plzeň Vídeň Pešť Antverpy Lipsko
21 article
Výstava má obsahovati těchto 20 oddílů- 1. Celkový přehled obchodníh školství v jednotlivých zemích. Druhy škol organisace a návštěva škol, výlohy a jejich úhrada, učebné osnovy, pomůcky školní, uči- telé, rozvoj škol. 2. Školní budovy a místnosti Modely, pohledy, plány a náklad. Výbava tříd a chodeb, rozdělení místnosti, osvětlování, to- pení, větrání, školní nábytek a nářadí. 3. Dějiny hospodářské. Obrázk z hospodářského života na rozličných kultur- ních stupních (obchod ve starogermánské do- bě, doba hansy, hornoněmecký obchod), kul- turní obrázky ze života obchodníkova. 4. Hospodářský zeměpís. Výrob- ní území, obrázky krajin a osad. Důležitá ho- spodářská zařízení (průplavy, přehrady údol- ní atd.). Obrázky z kolonií. Jako doplněk národopisné obrázky. 5. Dopravnictví. Dopravní mapy dopravní prostředky a poměry v dřívějších dobách. Železnice: organisace, vozy, osobní nákladní nádraží, obrázky z dopravy, mapy železniční, vyobrazení sítí železničních, vý- konnost dopravní, výlohy, poplatky. Námořní plavba. Námořní lodi, přístavy a jejich zaří- zení, paroplavební linie, obchodní loďstva. Říční plavba: cesty plavební, přístavy, lodi, výkonnost dopravní, výlohy. Místní doprava: předměstské dráhy, malé dráhy, vodní cesty ve velkých městech, doprava automobily lodmi. Pošta. Rozdělení a organísace pošt. úřadů, personál, výkony, zařízení. Telegraí telefon, rourová pošta: organisace, výkony. přístroje, systémy. Skladiště, dopravnictví a jiné.
22 article
6. Nauka o zboží a přírodn vědy. Technologie, sbírky a schránky vzor ků. Katalogy. Způsob výroby, pomůcky pro přírodopisné vyučování, obchodní laboratoře 7. Obchodv národním a světo vém hospodářství. Schematické zo- brazení funkcí obchodu, obchodní statistika trhy, bursy, aukce (dražby). výstavy, sklady vývozních vzorků, celní zařízení. 8. Obchodní podnikání. Rozličn typy, organisace a opatrování kapitálu, sprá- va, vnější služba, nákup a prodej. 9. Obchodní domy, obchodn místnosti a jejích výbava. Modely plány pozoruhodných obchodních domů, sbír ky vzorků, nábytek a nářadí do kontoru, krá mu, skladiště a špýcharu. 10. Práce v kontoru. Koresponden ce, účetnictví, kupecké počty (nauka o pe nězích, směnkách a úvěru), pokladnictví, re gistratura. Jako doplněk: prodej v krámě. 11. Stroje a přístroje do kupe- ckého kontoru. Psací stroje, stroje k dik- tování a počítání, kombinované psací a sčí- tací stroje, stroje k účtování, registrační po kladny, stroje výplatní, stroje kopírovací, pří stroje rozmnožovací, stroje adresní, karto theky, systémy nalepovací, sestavení přístrojí pro vyučování a vyučovací methody. 12. Materiál ku psaní i pro kon tor a obchodní knihy. Inkousty, pera tužky, klíh, gumy atd. Papír, obchodní knihy kalendáře, příručky. 13. Reklama. Organisace, reklamn tiskopisy, plakáty, ostatní reklamní předměty 14. Tříbení vkusu. Obchodní domy obchodní zařízení, výkladní skříně, výprava a balení, zboží, grafické výrobky, umění v škole. 15. Řeči. Mateřská řeč a literatura, ciz řečí a obvody jazykové, řeči v osadách, gra mofon a fonetické přístroje v jazykovém vy- učování. 16. Všeobecně vzdělávajíc obory. Nauka životní a občanská, dějepis mathema tika.
23 article
17. Krasopis a těsnopis. Vyučo vací methoda a pomůcky (předlohy, sešity papír na cvičení), těsnopisné soustavy, stati stika, vydčovací methody, podníky ku pěsto vání těsnopisu. 18. Péče o tělo a mládež. Zdrav t nictví, tělocvik, sport, hry, besídky učednické 19. Světelné obrazy a filmy ze všech oborů kupeckého vzdělání a přístr j k jich projekci. 20. Mezinárodní výstava vnitř- ního rozvoje hotelového. Výstava nemá býti snůškou všelikých po- můcek při vyučování školním a názorném. nýbrž má podati jen výběr nejlepších ukázek toho, co dosud v oboru obchodního školství bylo vytvořeno školní technikou a moderním průmyslem, a má upoutati nejen pozornost odborníkovu, nýbrž i každého laika. Práce žáků jsou z výstavy vyloučeny, za to však mohou se výstavy účastniti nakladatelé i ob- chodní firmy. Na obchodních školách zahájena již byla přípravná akce pro obeslání lipské výstavy. a to na českých prostřednictvím pana Frant. Kováře, ředitele obchodní akademie v Kar- líně, jenž na vyzvání přípravného pořadatel- stva vešel ve styk se všemi českými obchod- ními ústavy v Čechách a na Moravě. Většina ústavů také již přislíbila účast na této vý- stavě s přáním, aby české školství tvo- řilo na výstavě jednotný celek a aby se mu dostalo místa, přísluše- jícího mu dle významu českého obchodního školství. Česká exposice má se vztahovati na všechny druhy obchod- ních škol (školy pokračovací, dvoutřídní, aka- demie, obchodní oddělení při technice) a tý- kati se stránky vnitřní i vnější. V oné má býti znázorněna síť obchodního školství a statisti- ka žactva (počet, věk, předchozí vzdělánía sociální původ, prospěch, percentuální počet absolvujících), péče o tělesnou a uměleckou výchovu, nepovinné předměty a jich návštěva.
František Kovář Kara Čechy Morava obchodní akademie
24 article
zábavné i studijní exkurse, stipendia žákov- ská, podpory od spolků, zaměstnání absolven- tů, konečně statistika učitelských sborů: vzdě- lání, aprobace, příjmy a vedlejší zaměstnání. ukázky odborné a vědecké činnosti atd. Dru- hou (vnější) stránku obchodního školství má znázorniti sbírka modelů, fotografií, pohledů a plánů budov, školních místností, sbírek. ukázky vnitřního vybavení, typické sbírky. školní pomůcky, modely, diagramy, prepará- ty, mapy a j. Nápisy na vystavených předmě- tech mají býti české, německé a fran- couzské, dle možnosti má býti pro celou exposici opatřen i vhodný slovní výklad se stručnou historií českého obchodního škol- ství. Pro uspořádání této exposíce má býti zřízen zvláštní český komitét ze zástup- ců vystavujících ústavů. Z podrobného programu výše uvedeného je však patrno, že výstava nemá býti pouze školská, nýbrž že má zobraziti veškeren ži- vot obchodníkův i veškery poměry hospodář- ské s obchodním ruchem souvisící. V obo- dech školských budeme, jak právem lze dou- fati, důstojně zastoupení; záleží však velmi na tom, abychom se uplatnili přiměřenou mě- rou i vostatních oborech, pokud to vůbec lze učiniti národu, nemajícímu vlastní vlády. To však mohou opatřiti jen velké hospodářské organisace naše, snad obchodní museum, ob- chodní a živnostenské komory, Jednota ob- chodních gremií a gremia sama, hospodářské organisace rolnické a j. Čas však jíž velmi kvapí a je nutno brzy a energicky přiložiti ruce k dílu, nemáme-li na světové soutěží v Lipsku býti representování pouze obchodním školstvím.
Lipsko živnostenský komora Jednota
25 article Lékařství.
Lékařství. Kam do lázní? (Dokončení.)
26 article
Článek nebyl by úplný, kdyby připojen nebyl seznam lázeňských lečébních míst českých a též i těch mimočeských,v nichž provozují lázeňskou praxi čeští lé- kaři. Ke každým těm lázním připojena je stručná jejich charakteristika, pokud rozměry tohoto listu to dovolují. Bechyně nad Lužnicí. Nad hlad. moř. 423 m. Romantická krajina. Léčí se: chudo- krevnost, blednička, dna, rheumatismus, ne- moci nervové, vady srdce. Lázně sluneční říční. Koupele slatinné. Léčba pitná. Bělohradu Paky. Lázně slatinné a ra- šelinné; indikace; dna, rheumatismus, nem. ženské. Běloves u Náchoda. Krásná, pohorská krajina. Vděčné procházky a výlety do okolí. Tři pitné minerální prameny, zejména vše- obecně již známá kyselka Ida. Vodoléčba. lázně slatinné, uhličité, železité, parní, též je- hličnaté. Indikace: chudokrevnost, blednička. dna, otylost, rheumatismus, nemocí nervové. žaludeční a rekonvalescence. Bohdaneč u Pardubic v rovině polab- ské, 216 m nad hlad. moř. Indikace: dna. rheumatismus, nemoci ženské, choroby srdeč- ní, skrofulosa, nem, žaludku a jater. Ústav vodoléčebný. Lázně slatinné a rašelinné. Té sluneční a vzdušné.
Ida Bechyně nad Lužnice Bělohrad Paka Běloves Náchod Bohdaneč Pardubice
27 article
Brandýs n. Orlicí. Vodoléčeb. ústav, lázně slatinné, okolí lesnaté. Koupele říční. Indíkace: dna, rheumatismus, nervosa. Houška u Brandýsa n. L. Lázně sla- tinné a říční. Pitný železitý pramen. Letiny u Blovic. Pěkná, romantická krajina. Ústav vodoléčebný. Lázně uhličité proudící, lázně slatinné, vzdušné a sluneční. Pitný alkalický pramen sv. Vintíře. Indikace: Katarrhy, dna, rheumatismus, vady srdce, ne- moci ženské, neurasthenie. Luhačovíce na Moravě. Spojení Čech na Brno a odtud vlárskou drahou. V sai- soně jezdí rychliky s přímými vozy. Příme vozy taktéž z Olomouce, Vídně, Krakova. Pře- krásná, lesnatá krajina s vděčnými výlety do okolí. Pět pitných pramenů: Vincentka, Amandka, Janovka, Ottovka, Alojska. Ja- novka hodí se též výborně ke kloktání. Vodo- léčba. Přirozené lázně uhličité. Lázně slatin- né, sírnaté, sluneční, říční, vzdušné. Kloktár- ny. Inhalaforium. Indikace: Katarrhy dýcha- del, exudáty, choroby srdce a cév (arterio sklerosa), chudokrevnost, dna, otylost, cu krovka, písek v moči, žlučové kamínky, k tarrhy žaludku, nemoci ženské a nervov skrofulosa.
Houška Vintíř Brandýs Orlice Brandýs můj Letiny Blovice Morava Čechy Brno Olomouc Vídeň Krakov Janovka Ottovka Alojsko