1
masthead
27. dobna 1913.
3
masthead
Příoha „Národních Listů“ k čísla 11x.
6
article
OBSAH
Jos. Penižek: Hrabě Julius Andrássy.
školství: Ant. Kostinec, řed. obch. akademie
v Plzni: Mezinárodní výstava obchodního školství
Lékařství: MUDr. Z. Janke, lázeňský lékai
v Luhačovicích: Kam do lázní?
Literatura.
Bibliografie.
Julius Andrássy
Kostinec
Janke
Jos
Plzeň
Luhačovice
7
article
Hrabě Julius Andrássy.
Hrabě Julius Andrássy.
Jeho život a jeho doba jako ministra zahraničnícl
záležitostí.
Napsal Jos. Penížek.
Ve šlépějích Beusťových. — Protek-
tor německé oligarchie v Rakousku.
— Dirigent vládni politiky uherské.
— První maďarská obstrukce. — Ko-
loman Tisza na obzoru. — Strana De-
ákova v úpadku. — Nové formace
na uherském sněmě. — Fuse starých
s mladými a založení strany t. z v. li-
berální. — Hr. Andrássy v reservě za
církevních bojů Bismarkových. — Ne-
bezpečí druhé války německo-fran-
couzské. — Car Alexandr a kníže Gor-
čakov zachránci míru. — Porážka
Bismarkova. — Carský trojspolek
otřesen. — První nepokoje na Bal-
káně. — Schůze zákupská.
Julius Andrássy
Penížek
ákův
Fus
Andrássy
Bismarkův
Rakousko
ko
Hradec
Bala
8
article
Hr. Julius Andrássy nechtěl se bráti sto-
pami svého předchůdce Beusta. Nechtěl být
opakem jeho, ale chtěl býti jiným. Alespoň
tak ujišťoval. Alespoň tak ujišťuje biograí
jeho.“) Pravda, v lecčems byl hr. Andrássy
lepší. Byl, krátce pověděno, karakter. Myslím.
politický karakter. Pevně vyhráněný. Neko-
lísal, nevrtkal se, stál na svých nohou a šel
rovnou cestou. Nešněroval silnici, nedělal kli-
katiny. Byl upřímný, pravdomluvný, přímý.
Neoperoval v diplomacii své lžemi neb úsko-
ky. Řekl, co chce a co může a co nechce a
nemůže. Řekl, že chce smír s Ruskem a šel
za tím cílem, neuhýbaje v pravo, ni v levo.
Měl odvahu a nebál se klevet a pomluv, že
zradil Maďary vítězi világošskému, že přislu-
huje caru Alexandru II. a jest jeho lokajem
a panošem a že na druhé straně koří se mi-
nistr poraženého Rakouska před vítězným
Pruskem. Byl hrdým a nechýlil hlavy k na-
šeptávačům. Ba byl tvrdým a příkrým, když
něco se stalo, co pokládal nemožným. Vyjel
si někdy zle na referenty svoje, ale přesvěd-
čiv se, že je neprávem činil zodpovědny z
nepříznivou zprávu, kterou mu přinesli,
změkl, udobřil se a pak omlouval svůj ton a
způsob mluvy svojí.
V jedné věci předstihl Beusta. V ovládání
směru a ducha vniterní politiky cislajtanské.
Julius Andrássy
Beust
Andrássy
Maďar
Hradec
Rusko
Rakousko
Prusko
9
article
Německého. Podporoval je nikoli z obzvláštní
lásky k Němcům, centralistům, ale jen z ohle-
dů na Maďary. Jeho protivenství ke Slovanům
zdejším, hlavně pak k nám Čechům, prýštilo
z jednoho zdroje: z obavy, že každé politické
posílení národa našeho pobodřilo by nema-
darské návodyv Zalitavsku. Hr. Andnássy byl
muž prozíravý, by neviděl, na jak chatrných
nohou spočívá samovláda Němců tady, Ma-
ďarů ve východní polovině říše. Též on žil
ve věčném strachu, že by nějaký obrat větru
nahoře mohl chalupu nadvlády té povalit. Pro-
to staral se pečlivě, by se Němcům nic nepři-
hodilo nemilého, proto bděl nad nimi jako
kvočna nad kuřátky, proto je napomínala
peskoval, když dělali chyby, proto je vodil
a poručníkoval, proto působil na prospěch je-
jich u koruny, proto stavěl plachty lodi svojí
jejich směrem, proto couvl od pokusu smíru
s Poláky, proto namáhal se, by tito nespolčili
se s Čechy. Zasloužil-li si Beust od Němců
pomník, zasloužil si Andrássy dva.
Hrabě Gustav Kálnoky následoval jeho
přikladu. Věda, že každé rozšíření volebního
práva do sněmovny poslanecké bude míti
následek ztrátu posic, které Němci uchvátili
násilím a měli v držbě neprávem a protekci
s hůry, brojil proti volební opravě hr. Taaffa,
proti které popichl také velevyslance něme-
ckého prince Reusse. Hr. Agenor Goluchow-
ski, maje volbu mezi hr. Badenem a Němci.
vozhodl se pro tyto. Jako Polák činil, seč byl.
aby v kritických okamžicích stalo se jim po
vůli. Zrovna úzkostlivě varoval se každé dů-
minky, jako by nebyl jejich orodovatelem. Hr.
Němec
Maďar
Čecho
Polák
Andrássy
Kálnoky
Taaff
Zalitavsko
Hradec
Ma
Čechy
Reuss
Agenor Goluchow
Baden
10
article
Aehrenthal byl celý jejich. Osudy německé
tabulky na jeho paláci pražském určily směr-
nici jeho politiky proti nám. Zanevřel na nás.
Očerňoval nás jako velevrádce a vrahy říše.
Stal se z něho urputný nepřítel národa na-
šeho. Vládě Bienerthově vnutil protičeský ráz
Musila plovati po vodě, jak chtěl on. Byla
slabou kocábkou na vlnách, které rozdmy-
choval a konejšil a řídil on. Jeho ctižádosti
bylo, státi se dědicem hr. Thůna ve Vídni. Ně-
kdo mu namluvil, že splnění touhy té zmařili
Čechové a konservativní velkostatkáři. Od té
chvíle proměnil se v zavilého protivníka na-
šeho. Nikdo nám tolik neuškodil, jak on. Ve-
řejnost nemá tušení, jak dovedl vykořistiti
v náš neprospěch každou hloupou demonstra-
ci v Praze nebo jinde. Napsal ji do passiv ce-
lého národa, potom ji udal a zveličil, sevše-
obecnil. Proti volební reformě Gautschově a
Bienerthův
Musil
Čecho
Gautschův
Vídeň
Praha
11
article
Beckově agitoval na místech nejvyšších. Tlu-
močil tam „vlastenecké obavy“, že rakouská
delegace, zvolená sněmovnou, vyšlou ze vše-
obecného práva hlasovacího, neschválí zahra-
niční politiku, spočívající na spolku s Něme-
ckem, a neschválí nové výdaje vojenské.A
přece tentýž hr. Aehrenthal musil říci málo
neděl před svojí smrtí čelnému poslanci ně-
meckému, náležejícímu k jeho důvěrníkůma
„Nejslušněji zachovali se ke mně Čechové z
všech, jak čeští delegáti, tak čeští novináři“
„Cosi fan tutti,“ tak to dělají všichni
mohlo by se povědět o rakouských ministrech
zahraničních. Všichni se pletou do vniterní
politiky tohoto státu a všichní nadhánějí vodu
na mlýny německé.
To byla příčina, proč národ český stá
proti hr. Andrássovi. Wertheimer je na omylu,
myslí-li, že motivy odporu našeho byly tytéž,
jako německých klerikálů nebo jako konser-
vativní šlechty, a hází-li nás důsledně s nimi
) von Wertheimer, Graf Julius Andrássy
I. und III. Band. Stuttgart, Deutsche Verlags
mnstalt. 1913.
Čecho
Wertheimer
Graf
Julius Andrássy
Beckov
Stuttgart
Deutsche Verlags
12
article
do jednoho pytle. My jsme ho nepodceňovali
nikdy. Neklamali jsme se o tom, že je silným
a nebezpečným. Nikoli pouze proto silným
a nebezpečným, že byl podporován svými sou-
kmenovci a Němci. Dovedl si zjednati pevnou
posici nahoře. Uměl u nohou mocnářových
uklízeti kameny úrazu. Naposledy padl, nikoli
ranami svých četných a různých závistníků.
nikoli svojí slabostí, ale svojí velikostí. Po
uzavření smlouvy rakousko-německé čněl pří-
liš vysoko. Zacláněl a tížil svojí postavou. Stal
se nepohodlným svými úspěchy. Užilo se první
příležitosti a když byl na vrcholu slávy a mo-
ci, byl odstaven.
Nelpěl křečovitě, jako jeho předchůdce,
na svém úřadě. Baron Orczy psal o něm roku
1874 svojí matce, že se vyslovil k němu: „Ni-
kdy nedopustím, aby příšel ke mně, jakok
Beustovi, ředitel císařovy kabinetní kanceláře
Braun a mně vyřizoval, že by panovník byl
tuze rád, kdybych podal žádost za propuště-
nou. Odstoupím v okamžiku, kdy budu moci
třeba jen tušiti, že nepožívám plné důvěry
mocnářovy.“
Nástupcem hr. Andrásse v čele uherské
vlády stal se Melchior Lónyay. Muž nadaný,
ale žádný vůdce. Stárnoucí a chřadnoucí Deák
neměl ho rád a nepodporoval ho. Andrássy.
jenž právem usuzoval, že rozvratem v Uhrách
trpí sám a trpí celá monarchie, pomáhal, jak
mohl. Ale hr. Andrássy byl ve Vídni a ve
chvíli, ve kteréž ocitl se Lónyay v krisi, meš-
kal právě — v únoru r. 1874 — v Petrohradč
s císařem. Způsobena byla dvěma předlohamí
vládními. Jednou prodlužovala se platnost
mandátu ze 3 let na 5, druhou zvyšoval se
volební census. Oposice řekla si: tu jsou dva
akty, určené k mému seslabení, a zahájil
proti nim řečníckou obstrukci, která jest
usnadněna v uherském parlamentě kromě ji-
nými prostředky také nedostatkem klotury.
Němec
Baron Orczy
Beust
Braun
Melchior Lónyay
Deák
Andrássy
Uhry
Vídeň
13
article
konce debaty. Koloman Tisza zúčastnil se
obstrukce té. Netušil tenkrát, že bude sám
obstrukcí povalen. Lónyay padl, Szlávy jeh
vystřídal. Za něho zhoršily se státní finance
uherské tou měrou, že nebylo týden před
koncem měsíce peněz k výplatě úřadníkůma
že hrozil bankerot. Hr. Andrássy rozpoznal.
že náprava je možna toliko, přejde-li Tisza
se svým levým středem do tábora deákov-
ských sedmašedesátníků, spojí-li se s nimi
provede-li se berní reforma ve smyslu zvý
šení daně osobní. Po dlouhém a trapném jed-
nání sehnán přechodní kabinet s provisorním
ministrem financí, osmačtyřicátníkem Ghy-
czem, když byl Koloman Széll tento resort
nepříjal. Finance zhoršily se ještě víc, až ne-
bylo peněz ani k úhradě vydajů nejvšedněj-
ších. Tisza povolán ke slyšení do Vídně, ale
ještě se nevrátil jako ministerský předseda.
Tak rychle věci nezrály. Ale již měl jednu
nohu rozkročenu ke stolci chefa vlády uher-
ské. Jednak chtěl ve svém kabinetě mítí ještě
čtyři stoupence svoje, jinak zdráhal se povo-
liti zvýšení daní přímých. Bál se ho vzhledem
na blízké všeobecné volby. Do těch vládl
baron Wenckheim. Po nich nastolena nová
vláda, Tiszova, s novou většinou, spojenouto
stranou Deákovou a t. zv. levou stranou
střední v novou stranu: liberální. Zajisté: byla
to veliká událost, když ochočený „tygr“ Tisza
šel do klece vládní a když Deákovci svěřili
se jeho vedení, ale tvrditi, že fuse ta měla
světodějný dosah, jak činí Wertheimer, zdá
se mi přece jen hyperbolou.
Koloman Tisza
Andrássy
Tisza
Széll
Wenckheim
Tiszův
Deákův
Deákovec
Wertheimer
Hradec
Vídeň
14
article
S dobrou potázal se hr. Andrássy, že
nedal strhnouti Rakousko, jehož panovník
byl a je věrným a zbožným katolíkem a je-
hož obyvatelstvo jest ohromnou převahou
katolické, do boje „kulturního“, který vedl
kn. Bismark s papežskou kurií vášnivě. V Nč-
mecku všechen zájem soustředil se na veliký
tento souboj, jenž tam nebyl zápasem nábo-
ženským anebo církevním, ale světským, po-
litickým a národním. Kníže Bismark viděl
sjednocené Německo nebezpečně ohroženo
spojenými katolíky domácímí, polskými a
francouzskými. Kn. Bismarkovi jednalo se
o moc, o převahu, o práva státu proti církvi.
Při tomto duelu hr. Andrássy a Rakousko ne-
mohli býti sekundanty. Ten si musili vybojo-
vati kn. Bismark a Německo sami.
Když hlomoz válečný vnikl z Německa
do Rakouska, když katolíci tohoto sympati-
sovali s věcí papežovou proti německému
kancléři, dostavila se v únoru r. 1872 ke hr.
Andrássovi deputace vídeňská vyslovit mu
přání, by Pius IX. byl přestěhován nékam
mimo Italii — do Tridentu. Ministr mínil, že
mimo Řím neměl by papež nikde takového
postavení, a zeptal se potom deputace, po-
kládá-li úkolem Rakouska, vtrhnouti do Italie
Pro Německo protestantské měl hr. An-
drássy plné porozumění. Chápal, že je mu
pravoslavné Rusko milejší jako spojenec nežl
stát katolický. Neklamal se o tom, že návště-
va krále sjednocené Italie Viktora Ema-
nuela II. ve Vídni, 16. září 1873, je nepřímo
podporou Německa proti Vatikánu. Ale mě
sto důvodů, nevykročovati z reservy více.
nežli stalo se se souhlasem k podání čtyi
osnov, které předložila vláda cislajtanská k
úpravě poměrů mezi státem a církví kato-
lickou v poslanecké sněmovně 21. ledna 1874
Andrássy
Pius
Viktor Ema
Rakousko
Německo
Trident
Řím
Italia
Rusko
Vídeň
Vatikán
15
article
S těží jen zachoval reservu svoji, když papež
vydav encykliku proti předlohám těm, zasla
císaři list, kterým zapřisáhal jej, aby nikdy
nedopouštěl, aby v jeho říší byla církev vy-
dána nečestné porobě a katoličtí poddan
uvádění byli v nejhorší strázeň. Připojen
byla douška, ve které hrozí se panovníkovi
že bude vyobcován z církve, dá-li konfeslo-
nálním zákonům oněm sankci. Ve Vatikáně
dali se brzy důkladně na ústup, když poznali
že byli klamáni o křesťanském smýšlení cí-
sařově pražským kanovníkem, jejž považovali
mylně delegátem episkopátu rakouského. Ale
slovo Bismarkovo, že lidstvo strádající hledá
horlivěji oporu v církvi, nežli hmotně spoko-
jené, má platnost na věky věkův.
Počátkem r. 1875 jel náš císař do Dal-
mácie, odtamtud pak — nemoha se zřetelem
na papeže do Říma — do Benátek, aby splatil
italskému králi jeho návštěvu vídeňskou
z r. 1873. V Berlíně mrzeli se, uslyševše, že
entrevue tato byla smluvena, aniž Německu
bylo pověděno napřed jediné slůvko. Také
Viktor Emanuel II. byl papežem vyloučen
z církve. Ale snášel exkomunikaci tu vesele
a fídelně a řekl na dotaz hr. Andrásse, jak
se mu ve stavu tom vede: „Enfin, tout-de-
měme on rit, on mange, on dort, on fait
l'amour espěre en Dieu.“.
Ve svém zápolení s Římem zůstal kníže
Bismark osamocen. Hr. Andrássy nedal se
zlákati jím k žádné alianci v této choulostivé
pro něj věci. Německý kancléř hněval se
proto na Rakousko, hněval se na Italií, že s
papeže nadchází, hněval se konečně na Bel-
gii, že nechtěla zakřiknouti svoje biskupy
vyzývající katolické duchovenstvo v Něme-
cku k vytrvalosti a že zdráhalo se změnío
ústavu jedině za tím účelem, aby potrestala
kotláře Duschesnea, nabídnuvšího se arzi-
biskupovi pařížskému, že za 60.000 franků
kn. Bismarka zavraždí.
Bismarkův
Viktor
Emanuel
II
Bismark
Andrássy
Vatikán
Dal
Řím
Benátky
Berlín
Německo
Hradec
Rakousko
Nout
16
article
Záhy přesvědčil se ještě o jiných nepří-
jemnostech: že novou válku s Francií by vedl
sám, ale Francie že by sama, jako r. 1870.
podruhé nezůstala.
R. 1875 vydána brožura „Úvahy stra
organisace dělostřelectva“. Její autor postavil
se proti spolku Rakouska s Německem, které
nazval ohrožovatelem celistvosti Rakouska.
Spolek s Ruskem naproti tomu prohlásil je-
dinou zárukou zdárného vývoje této říše.
Spís způsobil velikou sensaci, když vyšlo na
jevo, že jeho původcem jest arcikníže Jan
Salvator Toskanský (Jan Orth). To stalo se
v době, kdy kn. Bismark pozoroval, že se
snují niti mezi. Petrohradem a Paříži.
že jeho sok, kn. Gorčakov usiluje pokořiti jej
ve Francii, že vroucí styky rusko-německé
ochladly, že roste intimita mezí Ruskema
Francií a že aliance mezi nimi může brzy
z oboru možnosti dospěti ke skutečnosti.
Chtěje zvěděti, jaké jsou po té stránce
dísposice v Petrohradě, poslal tam p. Rado-
witze, kterého car ujistil nezměněnými sym-
patiemi pro starého císaře Viléma I. U Gor-
čakova však nepochodil. Nabídl mu, že Ně-
mecko zůstaví Rusku celý Východ, dopřeje-
vzájemně Německu volnosti na západě. Roz-
uměj proti Francii. Gorčakov tuto nabídku
zhola odmítl a kn. Bismark věděl, kolik
uhodilo. Zvláště když Francie koupila v Ně-
mecku 10.000 vojenských koní a počátkem
března rozmnožila jednomyslným votem ná-
rodního shromáždění armádu 144.000 muži
To stalo se 12. jmenovaného měsíce. Dne
8. dubna poplašil německý kancléř celý svět
statí „Je válka na obzoru?“, kterou dal uve-
řejniti v „Post“ a statí měsíčníku „Preussísche
Jan
Salvator
Toskanský
Orth
Gorčakov
Vilém
Roza
Francie
Rakousko
Německo
Rusko
Petrohrad
Paříž
Gor
17
article
Jahrbücher“, v níž doporučována Německu
válka preventivní v ten rozum, aby nečekalo,
až Francie bude míti za dva roky vojsko zor-
ganisované, nýbrž udeřilo na ni neprodleně
Neminul zas ani celý měsíc a známý pařížský
zpravodaj „Times“, Blowitz, zaslal listu své-
mu dopis, ve kterém se pravilo: „Německ
aťsi dělá, co chce — žádný stát nemůže mi
bránit, vyjma jediný, Rusko, jež musí po
stihnoutí nezbytnost, zakřiknouti samo věč
ného kazimíra, Německo.“
Hr. Andrássy pomyslil si: Nestrkej prsty
kde se svírá. Nepletl se do choulostivého
konfliktu toho. Ale čtyři dni po publikaci vý
zvy Blowitzovy byli car a Gorčakov v Ber
líně. Tento položil kn. Bismarkovi alterna-
tivu: buď císař Vilém I., tehdy 76letý, zachová
mír, aneb ať se připraví, že Rusko půjde, kam
bude chtít ono — s Francií. Tato kategorická
mluva účinkovala. Odpověď vyzněla pro
alternativu první. Gorčakov rozeslal církulář
nadepsaný: „Maintenant la paix est assurée!“
Blowitz
Andrássy
Blowitzův
Gorčakov
Německo
Francie
Rusko
Hradec
18
article
Car a Gorčakov uchránili kontinent nové
války. „To mu neodpustím nikdy!“ řekl kn
Bismark o Gorčakovi velevyslanci hr. Káro-
lyovi. Hr. Andrássy v netištěném referátě
podaném císaři, shrnul svůj úsudek o zapla-
šeném nebezpečí válečném ve slova: „Zdá s
mi, že výsledek jest uspokojivější pro nás
nežlí pro Bismarka. My jsme dostali mín
Němci dostali lekci.“
Do přátelství německo-ruského udělána
takto trhlina, která ještě rozšířena, když kn
Gorčakov dal úřadně vyhlásiti, že se vyslovi
k vyslanci francouzskému: „Rusko doved
útoku Německa na Francii zabránit!“ Hrab
Andrássy, když dočetl o výroku tom pověře-
nou depeši, byl u vytržení. Vyskočil na stůl
vyhazoval si jako bujné dítě, z kopýtka, já-
saje: „To mu Bismark nepromine nikdy!
Z tohoto jásotu však ozývala se naděje, že
Bismark, Ruskem odstrčený, nakloní se ted
cele Rakousku. V nové chvíli zrodil se spolek
rakousko-německý.
Kára
Andrássy
Němec
Gorčakov
Hrab Andrássy
Bismark
Hradec
Rusko
Německo
Francie
Rakousko
19
article
Takový byl konec krise r. 1875: Mezi
Německem a Ruskem odcizení, mezi Ruskem
a Francií sblížení, Rakousko bylo ve stycích
stejně dobrých s Německem i Ruskem. Troj-
spolek carský ovšem utrpěl ránu smrtelnou
spolek, na kterém spočíval celý dosavadn
politický systém evropský. Jediný silný ná-
raz byl by dostačil a celá zvetšelá budova
spolku toho byla by se sřítila.
Netrvalo dva měsíce a zraky celé Evropy
byly odvráceny k Balkánu. Tam vznikly
červenci r. 1875 nepokoje v hercegovském
okrese nevesinjském, jichž plameny rychle
přešlehly do Bosny, nepokoje, které byly
předehrou krvavých bojů křesťanů balkán-
ských a slovanských malých národů, jižně o
Dunaje bydlících a jařmených, a které do
dnes nejsou ještě skončeny, bojů za samostat-
nost a svobodu, za národnost a za víru, za
lidskost a za pokrok.
Hrabě Andrássy toto hnutí podceňoval
Myslil a věřil, že jsou to přeháňky. Že celý
oheň bude buď udušen násilně, Tureckem,
anebo shasne sám nedostatkem paliva. Bál se
však sympatií národů jihoslovanských pro
povstalce, bál se zakročení jak Milana tak
Mikuláše černohorského v jich prospěch
bál se hlavně intervence Ruska. Plán Gorča-
kova, dáti Bosně a Hercegovině autonomi
a neodvislost, nezamlouval se mu. Byl by se
smířil, kdyby obě země byly se svěřily správě
tureckým pašou. Ale sám netajil si, že by t
byla práce příštipkářská.
(Pokračování)
Andrássy
Milan
Mikuláš černohorský
Německo
Rusko
Francie
Rakousko
Evropa
Balkán
Bosna
Dunaj
Turecko
Boseň a Hercegovina
Troj
20
article
Školství.
Školství.
Mezinárodní výstava obchodního
školství.
Napsal Ant. Kostinec, ředitel obchod. akademi
v Plzni.
Ku povznesení obchodního školství, jehoj
důležitost sice se všeobecně uznává, jež všal
přes to dosud je popelkou mezí odbornými
školami, jsouc odkázáno skoro docela jen n
vlastní síly, založena byla před lety Mezi-
národní společnost pro povzne-
sení obchodního školství, k níž dnes
náležejí zástupcové obchodních i průmyslo-
vých kruhů a zástupcové učitelstva i vlád
skoro všech národů evropských a mnohých
národů mimoevropských. K šíření svých idejí
pořádá Společnost každého roku v některé
zemi velký kongres, při němž vedle otázek
hospodářských a specielních otázek obchod-
ního školství se týkajících podává se účast-
nikům též zevrubný obraz o hospodářských
průmyslových a osvětových poměrech státu
v němž se kongres koná. R. 1910 konal se
takový kongres ve Vídni, letos bude v Pešti
Na kongresu loní v Antverpách konaném
bylo usneseno, aby r. 1914 uspořádala Mezi-
národní společnost spolu s Německým sva-
zem pro obchodní školství a s obchodní ko-
morou v Lipsku mezinárodní výsta-
vu obchodního školství, která má
býti přičleněna k mezinárodní výstavě kni-
hařství a grafiky, jež se koná v Lipsku r. 191
od května do října pod protektorátem krále
saského.
Obchodní školství naše dosáhlo v po-
sledních letech potěšitelného rozkvětu. Je
proto také naším národním zájmem, abychom
se postarali o to, aby školství naše bylo na
této mezinárodní výstavě důstojně zastoupe-
no. Proto upozorňujeme včas na pořádání- této
výstavy a uvádíme také podrobně její pro-
gram.
Kostinec
Plzeň
Vídeň
Pešť
Antverpy
Lipsko
21
article
Výstava má obsahovati těchto 20 oddílů-
1. Celkový přehled obchodníh
školství v jednotlivých zemích. Druhy škol
organisace a návštěva škol, výlohy a jejich
úhrada, učebné osnovy, pomůcky školní, uči-
telé, rozvoj škol.
2. Školní budovy a místnosti
Modely, pohledy, plány a náklad. Výbava tříd
a chodeb, rozdělení místnosti, osvětlování, to-
pení, větrání, školní nábytek a nářadí.
3. Dějiny hospodářské. Obrázk
z hospodářského života na rozličných kultur-
ních stupních (obchod ve starogermánské do-
bě, doba hansy, hornoněmecký obchod), kul-
turní obrázky ze života obchodníkova.
4. Hospodářský zeměpís. Výrob-
ní území, obrázky krajin a osad. Důležitá ho-
spodářská zařízení (průplavy, přehrady údol-
ní atd.). Obrázky z kolonií. Jako doplněk
národopisné obrázky.
5. Dopravnictví. Dopravní mapy
dopravní prostředky a poměry v dřívějších
dobách. Železnice: organisace, vozy, osobní
nákladní nádraží, obrázky z dopravy, mapy
železniční, vyobrazení sítí železničních, vý-
konnost dopravní, výlohy, poplatky. Námořní
plavba. Námořní lodi, přístavy a jejich zaří-
zení, paroplavební linie, obchodní loďstva.
Říční plavba: cesty plavební, přístavy, lodi,
výkonnost dopravní, výlohy. Místní doprava:
předměstské dráhy, malé dráhy, vodní cesty
ve velkých městech, doprava automobily
lodmi. Pošta. Rozdělení a organísace pošt.
úřadů, personál, výkony, zařízení. Telegraí
telefon, rourová pošta: organisace, výkony.
přístroje, systémy. Skladiště, dopravnictví
a jiné.
22
article
6. Nauka o zboží a přírodn
vědy. Technologie, sbírky a schránky vzor
ků. Katalogy. Způsob výroby, pomůcky pro
přírodopisné vyučování, obchodní laboratoře
7. Obchodv národním a světo
vém hospodářství. Schematické zo-
brazení funkcí obchodu, obchodní statistika
trhy, bursy, aukce (dražby). výstavy, sklady
vývozních vzorků, celní zařízení.
8. Obchodní podnikání. Rozličn
typy, organisace a opatrování kapitálu, sprá-
va, vnější služba, nákup a prodej.
9. Obchodní domy, obchodn
místnosti a jejích výbava. Modely
plány pozoruhodných obchodních domů, sbír
ky vzorků, nábytek a nářadí do kontoru, krá
mu, skladiště a špýcharu.
10. Práce v kontoru. Koresponden
ce, účetnictví, kupecké počty (nauka o pe
nězích, směnkách a úvěru), pokladnictví, re
gistratura. Jako doplněk: prodej v krámě.
11. Stroje a přístroje do kupe-
ckého kontoru. Psací stroje, stroje k dik-
tování a počítání, kombinované psací a sčí-
tací stroje, stroje k účtování, registrační po
kladny, stroje výplatní, stroje kopírovací, pří
stroje rozmnožovací, stroje adresní, karto
theky, systémy nalepovací, sestavení přístrojí
pro vyučování a vyučovací methody.
12. Materiál ku psaní i pro kon
tor a obchodní knihy. Inkousty, pera
tužky, klíh, gumy atd. Papír, obchodní knihy
kalendáře, příručky.
13. Reklama. Organisace, reklamn
tiskopisy, plakáty, ostatní reklamní předměty
14. Tříbení vkusu. Obchodní domy
obchodní zařízení, výkladní skříně, výprava
a balení, zboží, grafické výrobky, umění v
škole.
15. Řeči. Mateřská řeč a literatura, ciz
řečí a obvody jazykové, řeči v osadách, gra
mofon a fonetické přístroje v jazykovém vy-
učování.
16. Všeobecně vzdělávajíc
obory. Nauka životní a občanská, dějepis
mathema tika.
23
article
17. Krasopis a těsnopis. Vyučo
vací methoda a pomůcky (předlohy, sešity
papír na cvičení), těsnopisné soustavy, stati
stika, vydčovací methody, podníky ku pěsto
vání těsnopisu.
18. Péče o tělo a mládež. Zdrav t
nictví, tělocvik, sport, hry, besídky učednické
19. Světelné obrazy a filmy ze
všech oborů kupeckého vzdělání a přístr j
k jich projekci.
20. Mezinárodní výstava vnitř-
ního rozvoje hotelového.
Výstava nemá býti snůškou všelikých po-
můcek při vyučování školním a názorném.
nýbrž má podati jen výběr nejlepších ukázek
toho, co dosud v oboru obchodního školství
bylo vytvořeno školní technikou a moderním
průmyslem, a má upoutati nejen pozornost
odborníkovu, nýbrž i každého laika. Práce
žáků jsou z výstavy vyloučeny, za to však
mohou se výstavy účastniti nakladatelé i ob-
chodní firmy.
Na obchodních školách zahájena již byla
přípravná akce pro obeslání lipské výstavy.
a to na českých prostřednictvím pana Frant.
Kováře, ředitele obchodní akademie v Kar-
líně, jenž na vyzvání přípravného pořadatel-
stva vešel ve styk se všemi českými obchod-
ními ústavy v Čechách a na Moravě. Většina
ústavů také již přislíbila účast na této vý-
stavě s přáním, aby české školství tvo-
řilo na výstavě jednotný celek a
aby se mu dostalo místa, přísluše-
jícího mu dle významu českého
obchodního školství. Česká exposice
má se vztahovati na všechny druhy obchod-
ních škol (školy pokračovací, dvoutřídní, aka-
demie, obchodní oddělení při technice) a tý-
kati se stránky vnitřní i vnější. V oné má býti
znázorněna síť obchodního školství a statisti-
ka žactva (počet, věk, předchozí vzdělánía
sociální původ, prospěch, percentuální počet
absolvujících), péče o tělesnou a uměleckou
výchovu, nepovinné předměty a jich návštěva.
František
Kovář
Kara
Čechy
Morava
obchodní akademie
24
article
zábavné i studijní exkurse, stipendia žákov-
ská, podpory od spolků, zaměstnání absolven-
tů, konečně statistika učitelských sborů: vzdě-
lání, aprobace, příjmy a vedlejší zaměstnání.
ukázky odborné a vědecké činnosti atd. Dru-
hou (vnější) stránku obchodního školství má
znázorniti sbírka modelů, fotografií, pohledů
a plánů budov, školních místností, sbírek.
ukázky vnitřního vybavení, typické sbírky.
školní pomůcky, modely, diagramy, prepará-
ty, mapy a j. Nápisy na vystavených předmě-
tech mají býti české, německé a fran-
couzské, dle možnosti má býti pro celou
exposici opatřen i vhodný slovní výklad se
stručnou historií českého obchodního škol-
ství. Pro uspořádání této exposíce má býti
zřízen zvláštní český komitét ze zástup-
ců vystavujících ústavů.
Z podrobného programu výše uvedeného
je však patrno, že výstava nemá býti pouze
školská, nýbrž že má zobraziti veškeren ži-
vot obchodníkův i veškery poměry hospodář-
ské s obchodním ruchem souvisící. V obo-
dech školských budeme, jak právem lze dou-
fati, důstojně zastoupení; záleží však velmi
na tom, abychom se uplatnili přiměřenou mě-
rou i vostatních oborech, pokud to vůbec lze
učiniti národu, nemajícímu vlastní vlády. To
však mohou opatřiti jen velké hospodářské
organisace naše, snad obchodní museum, ob-
chodní a živnostenské komory, Jednota ob-
chodních gremií a gremia sama, hospodářské
organisace rolnické a j. Čas však jíž velmi
kvapí a je nutno brzy a energicky přiložiti
ruce k dílu, nemáme-li na světové soutěží v
Lipsku býti representování pouze obchodním
školstvím.
Lipsko
živnostenský komora
Jednota
25
article
Lékařství.
Lékařství.
Kam do lázní?
(Dokončení.)
26
article
Článek nebyl by úplný, kdyby připojen
nebyl seznam lázeňských lečébních
míst českých a též i těch mimočeských,v
nichž provozují lázeňskou praxi čeští lé-
kaři. Ke každým těm lázním připojena je
stručná jejich charakteristika, pokud rozměry
tohoto listu to dovolují.
Bechyně nad Lužnicí. Nad hlad. moř.
423 m. Romantická krajina. Léčí se: chudo-
krevnost, blednička, dna, rheumatismus, ne-
moci nervové, vady srdce. Lázně sluneční
říční. Koupele slatinné. Léčba pitná.
Bělohradu Paky. Lázně slatinné a ra-
šelinné; indikace; dna, rheumatismus, nem.
ženské.
Běloves u Náchoda. Krásná, pohorská
krajina. Vděčné procházky a výlety do okolí.
Tři pitné minerální prameny, zejména vše-
obecně již známá kyselka Ida. Vodoléčba.
lázně slatinné, uhličité, železité, parní, též je-
hličnaté. Indikace: chudokrevnost, blednička.
dna, otylost, rheumatismus, nemocí nervové.
žaludeční a rekonvalescence.
Bohdaneč u Pardubic v rovině polab-
ské, 216 m nad hlad. moř. Indikace: dna.
rheumatismus, nemoci ženské, choroby srdeč-
ní, skrofulosa, nem, žaludku a jater. Ústav
vodoléčebný. Lázně slatinné a rašelinné. Té
sluneční a vzdušné.
Ida
Bechyně nad Lužnice
Bělohrad Paka
Běloves
Náchod
Bohdaneč
Pardubice
27
article
Brandýs n. Orlicí. Vodoléčeb. ústav,
lázně slatinné, okolí lesnaté. Koupele říční.
Indíkace: dna, rheumatismus, nervosa.
Houška u Brandýsa n. L. Lázně sla-
tinné a říční. Pitný železitý pramen.
Letiny u Blovic. Pěkná, romantická
krajina. Ústav vodoléčebný. Lázně uhličité
proudící, lázně slatinné, vzdušné a sluneční.
Pitný alkalický pramen sv. Vintíře. Indikace:
Katarrhy, dna, rheumatismus, vady srdce, ne-
moci ženské, neurasthenie.
Luhačovíce na Moravě. Spojení
Čech na Brno a odtud vlárskou drahou. V sai-
soně jezdí rychliky s přímými vozy. Příme
vozy taktéž z Olomouce, Vídně, Krakova. Pře-
krásná, lesnatá krajina s vděčnými výlety do
okolí. Pět pitných pramenů: Vincentka,
Amandka, Janovka, Ottovka, Alojska. Ja-
novka hodí se též výborně ke kloktání. Vodo-
léčba. Přirozené lázně uhličité. Lázně slatin-
né, sírnaté, sluneční, říční, vzdušné. Kloktár-
ny. Inhalaforium. Indikace: Katarrhy dýcha-
del, exudáty, choroby srdce a cév (arterio
sklerosa), chudokrevnost, dna, otylost, cu
krovka, písek v moči, žlučové kamínky, k
tarrhy žaludku, nemoci ženské a nervov
skrofulosa.
Houška
Vintíř
Brandýs
Orlice
Brandýs můj
Letiny
Blovice
Morava
Čechy
Brno
Olomouc
Vídeň
Krakov
Janovka
Ottovka
Alojsko