ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e8520b0-8f0f-11dd-87e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 60, person 48, org 4, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 27. dubna 1913.
Praha
3 masthead
v drobnem prodej
4 masthead
Číslo Il4.
5 article
Baranni a večerní liasty předplácí se v Praze v administrn na tertieta . . . . S K = s dvoji donáško ne Eěrloja. . . kel na měslo "o ALlálkácho ndslo. Poštous na rP íeta : : : : minie dvojí zásmik ert o ia t tre zen Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 28. dubna v ob- vyklou hodinu polední.
ALlálkácho Praha
6 article Rozpaky evropské diplomacie.
Rozpaky evropské diplomacie. Od chvíle, kdy rozlétla se světem zvěst o dobytí Skadru mečem Černohorců, obrá- til se zájem evropské veřejnosti k londýn- ské „besedě“ velvyslanců pěti velmo evropských. Zcela přirozeně. Neboť zte- čením pevnostních hradeb skaderskýcha tarabošských postavila malá, avšak sporá Černá Hora vůli svou činem nejráznějším odpor naprostý proti vůli a vetu všech pěti velmocí evropských. Nedbala domluv ofi- cielního Ruska, nedbala not. zákazů a blo- kády a vzala si turecký Skader, poněvadž toho žádal životní její zájem, poněvadž nemohla tuto strašnou osman- skou pevnost při hranicích svých zůstavit barbarským nepřátelům svým — Arnautům, od nichž by se nemohla pro věky nadíti dobrého sousedství, nýbrž jen věčného příkoří, a nebezpečného ohro- žování lidu svého. Vyložila tyto své obavy a důvody nutné sebeobrany dávno velmo- cem, důvěřujíc v jejich moudrost a sprave- dlivost.
Černá Hora Rusko
7 article
Než, tyto vynesly nález, Černé Hoře zhola nepříznivý, přiřknuvše Skader jednomyslně budoucí, dosud ne- existující „autonomní Albanii“, následkem čehož zapovídaly Černé Hoře důtklivě, aby ho neobléhala a nedobývala z rukou — Turků. Proto všechen svět po pádu Skadru byl zvědav a dychtiv, jak se nyní, po verdiktu Bellony, na Taraboši velmoci evropské rozhodnou a to tím více, poně- vadž chrabrý král Černé Hory, za jednos národem svým, pevně prohlásil, že se do- bytého Skadru za žádnou cenu nevzdá, děj se co děj. Nuže, dnes víme ze zpráv londýn- ských, že v páteční schůzi velvyslanců svých, velmoci evropské sice znovu ve- spolně prohlásily pevný svůj úmysl, aby Skader zůstal městem příští Albanie bez ohledu na to, že ho Černohorci se zbraní v ruce vítězně dobyli — avšak že se naprosto neusjednotily na tom, jak a kým má býti Černohorcům vyrván z rukou. Rakousko navrhlo, aby se proti Čer- né Hoře zakročilo ostřejšími donu- covacími prostředky nežli jest pouhá lodní blokáda pobřeží černohorského- Žádalo, aby mocnosti provedly vůli svou buď pospolitým vojenským zakročením proti Černé Hoře, anebo aby Rakousko s Italií, nebo Rakou- sko samo bylo od nich tou exekucí pově- řeno.
Turek Bellon Skader Černohorec Albánie Černá Hora Rakousko
8 article
Avšak zpráva „Reuterovy kanceláře“ ani slovem nenaznačuje, že by ostatní velmoci byly na tyt ostré návrhy přistoupily, na- opak, vysvítá z ní, že Rakousko se svýminávrhy na páteční konfe- renci velvyslanců propadlo Sděluje, že usnesení konference přístal na tom, vyrozuměti v několika dnech krále Mikuláše úřadně, že musí se Skadru vzdá- ti a mezitím pokračovati v blokádě a dáti velitelům lodí nové příkazy, aby blokáda byla zostřena v blokádu dokonalou“. „To nic není!“ soptí dnešní „Neue Fr. Presse“. „Tu novinku, že má vykliditi Ska- der, slyšel král Mikuláš již několikráte, aniž by se byl po ní i jen ohlédl, a čeho sobě dělal z posavádní relativní blokády, víme také. A proto ani absolutní blokáda neoloupí ho o klidný noční spánek v novém sídelním městě — černohorském Skadru. V říšském sněmu německém prohlásil včera státní tajemník Jagow: Již před delší dobou usnesly se velmoci, že Skader má náležeti k Albanii. My, i jiné velmoci, prohlásily nyní opětně, že na tomto usnesení nic nemůže býti změněno okol- ností, že černohorský král Skadru dobyl Pro nás jest tato otázka „res judicata“ („věcí rozsouzenou“). Poslední vysla- necká konference usnesla se vyzvati krále černohorského, aby město vyklidil. Kdyby však toho Černá Hora neučinila, bude rokováno o dalších krocích. Více nemohu pro dnes sdělit.
Reuterův Mikuláš Neue Skader Rakousko Francie . Presse Albánie Jagow
9 article
Tedy ani státní tajemník německý ne- učinil o osudu návrhů rakouských zmínky nejmenší. Diplomacie tváří se klidnou a trpělivou. Nechce ještě horempádem vy- sáhnout k válečnému násilí proti Černé Hoře, obávajíc se patrně, aby z toho ne- praskla její těžce získaná a udržovaná svor- nost a z praskliny nevyšlehly plameny nej- nebezpečnějšího požáru.. Ve Vídni čekají nyní na příští schůzi velvyslaneckou, zdali v té se popojde proti Černé Hoře o krok dále. Schůze ta koná se zítra a bude jí předsedati snad již opět sir Grev. Pokud by se dalo soudit z mluvy ví- deňského tisku na náladu rozhodujících kruhů, tož by v těchto převládala roz- mrzelost z tak pomalého tempa diploma- tické konference londýnské. Za to tisk an- glický, francouzský a ruský zrazuje ode všeho unáhlení a doporučuje Rakousku trpělivost. „Duch konference jest takový“, pravil dle zprávy Reuterovy jistý diplomat, „že s trpělivostí, bohdá, vyvázneme kol toho úskalí se zdravými údy“. V tisku francouzském a ruském doufá se v kom- promis. Za slušnou náhradu jiným územím snad prý Černá Hora oželí Skadru. Ale černohorský král se svýmí státníky odmítá dosud co nejpevněji a nejrozhodněji každou podobnou kompensaci. Jedině násilí prý Černá Hora ustoupí, neboť krev není voda. K násilné evakuaci Černohorců ze Skadru pobádá Rakousko-Uhersko jedině ne- svědomitý tisk německý, jenž hoří netrpělivostí po exemplárním zkárání Černohorců a nedbá, že rakouský kabínet zaříkal se ještě nedávno, moudře, každé agresivnosti vůči státům balkánským. Poměrně rozvážněji vede si tisk ma- ďarský, jemuž odvaha a pevnost krále černohorského namnoze imponuje.
Reuterův Černohorec Černá hoře Vídeň Rakousko Uhersko Černohorec
10 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Rakousko-Uhersko není spokojeno s usnesením velvyslanecké konference londýnské. sneseno oznámiti všem velmocím, že Rakousko-Uhersko uznává včerejší u- snesení konference velevyslanců za na- prosto nedostatečné a že s ním spoko- jeno býti nemůže. Rakousko-Uhersko trvati musí na bezodkladném vyřízenl otázky skaderské a nemůže přijmouti usnesení, které by znamenálo pouze dal- ší průtah. Z té příčiny žádati musí o roz- hodnutí, jež by zaručovalo, že skaderská otázka rozřešena bude nejdéle do čtvrt- ka příštího týdne. Jinak by rak.-uherská vláda byla nucena sama učiniti opatření, aby rozřešení toto bezodkladně způso- bíla.
Balkán Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
11 article Situace zahraniční.
Situace zahraniční. Z Vídně, 26. dubna. (Zvl. telef. zpr. „Nár. Listal Ze zdejších kruků diplomatie- kých dostalo se nám dnes těchto informací- „Stav věcí v prošlém týdnu pohříchu se ne- zlepšíl. Všechny velmoci sice ubezpečují, že trvají na usnesení londýnském, podle kterého město a pevnost Skader a také Taraboš při- padnouti mají Albánsku, avšak pokud se týče provedení stanoviska toho, podobá se, že vel- moci evropské mají úmysl prodlužovati dosa- vadní, krajně pomalou a dosud bezvýslednou taktiku. To vychází na jevo z příhod, jež udály se na včerejší vyslanecké konferenci lon- dýnské, o kterých dosud zpráv autentických není, vyjímaje jednu, že tam návrh Ra- kouska, by užito bylo proti Černé Ho- ře opatření rozhodnějšího, dote chvíle přijat nebyl. „Nebezpečí, které spočívá v novém prů- tahu této věci, záleží blavně v tom, že tento postup by mohl v Rakousku způsobiti dojem, jakoby ostatní mocnosti chtěly plány monar- chie rakousko-uherské zkřižovati. Takovým způsobem mohla by říše rakousko-uherská býti zatlačena do — samo s ťa t né zvláštní akce, která tady ve Vídni jest všem lidem rozmyslným tím nesympatič- tějši, jelikož veškerá politika, zachovávaná monarchií rakousko-uherskou od prvopočátku nynější krise balkánské, čelila k tomu, nevy- stoupiti proti žádnému státu a národu balkán- skému aggressivně, na druhé straně však také z toho důvodu, že nepoměr mezi vojen- skou mocí monarchie rakousko-uher- ské a mezi vojenskou mocí malé země, jakou je Černá Hora, kdyby došlo k uplatnění této převahy a přesily Rakouska, nebylo by žád- ným uspokojením politické a vojenské ctižá- dosti rakousko-uherské říše a také by jím po- kládáno býti nemohlo.
Skader Taraboš Vídeň Rakousko
12 article
Záleží tedy nyní jedině na Evropě, by jed- nala rychle a takovým jednáním zabránil samostatné a zvláštní akci rakousko-uherské říše, akci, jež by mohla míti za následek ještě komplikacejiné. Co se týče ko- nečně kompensací pro Černou Horu za Ska- der, o kterých za dnů posledních byla řeč v li- stech francouzských a ruských, jsou kompen- sace takové vyloučeny, dokud nebude záleži- tost skaderská urovnána.“ Z Londýna, 26. dubna. (K. k.) „West- minster Gazette“ chválí Rakousko- Uhersko, že osvědčilo velkou zdrželivosta přineslo značné oběti. Kdyby mocnosti ne- splnily své závazky, byl by zníčen celý ob- tížně dobytý výsledek a společná akce na za- chování evropského míru byla by pro tuto ge- neraci ztracenou věcí. Morální právo není
West Evropa Londýn RakouskoUhersko
13 article
vždy na straně malých národů. Zmíněný časo- pis varuje před příliš dlouhým protahováním akce mocností, soudí však na druhé straně, že Rakousko-Uhersko může si dovoliti vývinouti rozumnou trpělivost, poněvadž ny- nější situace je definitivně vyjasněna. Skaderská otázka. Z Berlína, 26. dubna. »Vos s. Ztg. oznamuje z Petrohradu: Ze srbské strany na- vrhují, aby Černá Hora byla odškodněna přenecháním pobřežního pruhu p ř ústí Drinu až po jezero skader- ské, za kteréžto odškodnění mohla by Skader přenechat Albansku. Je naděje, že návrh tento bude pro Rakousko-Uhersko přijatelným kompromisem. Ruský zahraniční úřad potvrzuje ve sdě- leních inspirovaným listům, že zabrání Ska- dru nemůže měnit nic na usnesení lon- dýnské velevyslanecké konference a Rusk trvá ve příčině Skadru na svém dřívějším stanovisku. Z Petrohradu, 26. dubna. (K. k.) No- viny zabývají se již otázkou territoriální kompensace Černé Hoře. »Ruskaja Mol- va« považuje takový kompromis za jediné vychodisko. »Birž. Vědomostí« při- znávají, že kategorický požadavek, aby Ska- der byl vyklizen, musil by býti provázen kategorickým aktem. »Rěč« přináší infor- maci z diplomatických kruhů, dle níž moc- nosti jsou zajedno v tom, že pád Skadru nezpůsobí žádné změny hledisk velmocí. Jde nyní o to, jak má býti usnesení mocností uskutečněno.
Vos Ztg Černá Skader Albansko Rusk RakouskoUhersko Berlín Petrohrad Černá hoře Ruskij mol
14 article Odvolání bulharského vojska a j. ze
Odvolání bulharského vojska a j. ze Soluna. Ze Soluna, 26. dubna. (K. k.) Ústup bulharského vojska odtud do Sěresu začal včera odjezdem dělostřelectva. Dnes budou odvezeny všecky vojenské věci, střelivo a archivy. Současně odtáhne pěchota. Bulhar- ský poštovní a telegrafni úřad, jakož i ná- rodní banka zavrou své úřadovny. Také bulharské vojsko z Langasy ustupůje k Sě- resu. (Viz poslední zprávy.)
Bulhar rodný banka
15 article Bulharsko-srbská dohoda.
Bulharsko-srbská dohoda. Do stísněné nálady ve slovanských du- ších, kterou vzbuzovalo rozdmychávání sporu bulhársko-srbského, zazněla osvě ž ujfe zpráva, že obě spojené moci jiho- slovanské se dohodly o rozdělen zabranýchúzemi. Jistě nebylo ani třeba tolik povyku, který se rozlehl v jihoslovan- ských novinách, když se ukázala potřeba změ- nit únorovou smlouvu z r. 1912 mezi Srbskem a Bulharskem tak, aby Srbí za zvýšenou po- moc ve válce byli odměněni zvětšením jich údělu v západní Makedonii. Kdyby na jihu nepracovala příliš rozvášněná žurnalistika, nebylo by se do veřejnosti dostalo tolik pře- hnaných zpráv o vzájemných křivdách. Co hřích tajit, staly se patrně některé přehmaty, ale jistě peccatur intra et extra muros, na obou stranách. Za takových poměrů bylo úko- lem vlád obou spojených států vzájemné ste- sky vyslechnout a hledat cestu smíru a veřej- nost měla čekat na výsledek obapolného vy- šetřování. Vlády vykonaly svou povinnost. Byla ustavena bulharsko-srbská komise, která měla vyšetřit, co je pravdy na stížnostech bulharského obyvatelstva na levém břehu Vardaru proti srbským okupačním orgánům.
Srbsko Bulharsko Makedonie Vardar
16 article
a s večmn čislo . sone Ve fliálkách na venkově veeer. . . . . . : e Inseráty plati se hotové napře dopscn. Pjím Tam nacházají ao tée odako tiskárna, k srpedlee Rukopiny so novraca
17 article
Členem této komise, která tyto dni skončila svou činnost, byl i náčelník bulharského štábu makedonského vojenského gubernátorstva, major Mustakov. Telegrafické zprávy o dohodě mezi Bul- harskem a Srbskem uvádějí, že Srbsko jest ochotno ustoupit Bulharům města Skoplji, Ochridu a Bitolji. Čeká se též dohoda mezi Bulharskem a Řeckem o Solun. Při této zprávě, která přišla z Vídně oklikou přes Pa- říž, bude nutno asi opravit jméno města „Sko- plje“. O Skoplji mezi Srby a Bulhary nebylo sporu, poněvadž i v únorové smlouvě Skoplie uvádí se mezi budoucími srbskými městy. Patrně jde tu o záměnu města Skoplie (Csküb) s městem štiplje (lštib), které leží jižněji v oblasti bulharské.
Mustakov Bulhar Srba Srbsko Skoplja Ochrid Bulharsko Řecko Vídeň Sko Skoplie
18 article
Potvrdí-li se dosavadní zprávy, znamenalo by to, že sporná oblast, o které se ani v úno- rové smlouvě nedohodli, byla rozdělena tak. že hranice mezi Bulharskem a Srbskem půjdou od Küstendilu rozvodím mezi řekami Pčinou a Krivou přes Ovčí Pole. Na bulharské straně zůstane Kratovo a Kriva Palanka, na srbské Skoplje a Kumanovo. Podle dosavadních zpráv není dosti jasno, komu připadne Veles, kte- rý je právě na rozhraní obou národnostních živlů. Od Velesu hranice povedou asi přes Babu planinu k Ochridskému jezeru, takže Bitolie. Ochrida, Kruševo zůstanou na bul- harské straně, Struga, Dibra, Tetovo na stra- ně srbské. Podle dosavadních zpráv nelze též určit, komu bude patřit Prilep. Prof. Cvijič tvrdí, že hranice srbského živlu zahýbají už. jižněji pod sám Prilep. U Ochridského jezera se Bulhaři asi vzdali Strugy, kterou chtěli získat, poněvadž tam se narodili sběratelé bulharských národních písní, bratří Miladi- novi. Ochrida má jaksi hístorické právo bul- harské, poněvadž tam bývalo bulharské kní- žectví. Srbí kdysi podle zpráv „Trgovinského Glasniga“ chtěli, aby hranice byly posunuty na západ od Küstendilu ke Džumaji, odtud přes Strumici a Doiran k Solunu. Tento návrh bylo by bývalo těžko uskutečnit, poněvadž převážná většina obyvatelstva tohoto území hlásí se k bulharskému exarchátu a jest pod vlivem bulharské kultury. Hranice, stanovené v nynější dohodě, v celku nejvíce odpovídaií hranicím obou národností, jak je určuje běle- hradský profesor Cvijič, znamenitý znalec balkánských zeměpisných a národopisných poměrů. Cvijíč také upozorňuje, že Bulhar- sko nemusí příliš skoupě se dívat na každý konfek sporného národnostního území na zá-- padě, poněvadž na východě nabývá území které je více než z polovice osídleno Turky a Řeky
Kratův Veles profesor Cvijič Bulhar Struga Miladi Trgovinský Glasnig Turek Bulharsko Srbsko Kruševo Struga Dibro Tetovo Džumaja Kriva Palanka
19 article Černá Hora na prahu nové budoucnosti.
Černá Hora na prahu nové budoucnosti. (Rozmluva s čer
20 article
m finančním ministrem S. Drljeviče m) Bělehrad, 23. dubna. Na bělehradských ulicích jásot a ples. Davy proudí, tančí kolo. Pijí na slávu Černé Hory. Sedím s černohorským finančhím ministrem p. S. Drljevíčem v pokoji „Grandhotelu“. Po- otevřeným oknem doléhají k nám výkřiky, zvuky hudby. Dvakrát, třikrát zaproudí to hlučněji, pře- ruší náš hovor i donutí přistoupiti k oknu. Živela Crna Goral hlučí ulice. A my hovoříme o tom, co Černou Horu čeká v zejtřcích, jaké jsou výhledy její na prahu nové budoucnosti. Ministr, jenž jest mlád, vyličil mi především situaci bojiště. Pád Skadru byl nevyhnutelným. jakmile padl Malý Taraboš. Dobytí Velkého Ta- raboše, jenž dominuje nad Skadrem, bylo už jen
S Drljevič Davy Goral Bělehrad Černá Hora
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praz e, 26. dubna. š. — (Kronika.) Na šumné projevy evropského koncertu a hrozivé kroky spoje- ných velmocí už před sto lety mnoho nedali Tenkrát na Francii přikvačil veliký převrat věci společenských řádů se příčily a ježily trůn byl ohrožen, bylo nebezpečí, aby účin idejných třaskavin, nepřekypěl hranice země. Velmoci zlekány, odhodlaly se zakročit. — Jakmile silná branná moc zabuší na vrata, však už lomozivé, převratné živly uvnitř se vzpamatujíl doufalo se. Naděje zklamala nadobro. Na podzim r. 1792 vojska velmocí pře- kročila Rýn. Velitel spojenecký, vévod z Brunšvíku, řízný válečník, vydal prokla- mací k obyvatelům Francie. Sršela jiskry plameny — Kdo se opováží to a to, tak či tak ucítí pěsť válečného práva. Životy budou utraceny, příbytky strhány, spáleny. Bude-l na Tuillerie podniknut útok a sebe menší násilí způsobeno, příkladný trest a krvavá pomsta pro věčné časy stihnou v zápětí. ... Atakdále. Lid v Paříži nebyl právě naladěn pro takovou četbu. Manifest spojenců prohlášen za urážku. A na tu třeba odpovědět.A ne snad písemně! Druhého dne stečen Tuillerie, trůn starých Bourbonů povalen do prachu. A co se spojených vojsk dotýče. rozeznaly velmoci až dost pozdě vlastn čertovinu. Akce velmocí už tehdy trpěla vadou— špatných informací. Čteme dnes o hrozných »zvěrstvech«. jakých prý se v kraji dopouštěla vojska Balkánců. Ani to není nové. Podobným tá- nem pojednávala veřejnost evropská před sto léty o vojskách republikánských. Jakým asi právem, vidět ze zprávy současníka, očitéh szědka, Je hodnověrný muž a milovník
Bourbon Balkánec Francie Rýn Brunšvík Paříž
22 article
Z Vídně, 26. dubna. (Zvl. teleg. „N L.“) Na kompetentních místech bylo u-
Vídeň N L
23 article
pravdy. Účastnil se výpravy do Francie jako dobrovolník v řadách pruských. Pravda, co se dotýče zástupců veřejného mínění své doby, není právě velikých jejich ctitelem. — Kdyby naši němečtí novináři a ma- zalové do almanachů dovedli chladněji posu- zovat Novofranky, píše, a dovedli srovna věci s docela obdobným chováním Němců kdyby hned od počátku nebyli je prostě za Kanibaly vydávali a hluboko snižovali, pak byla by dojista i knížata německá a jich ministři mohli zachovati trochu jasnějšíh rozhledu .. A něco dále: — Mám jistě v opovržení francouzské lupiče a zatracuji barbařinu, kterou ve Fale prováděli, sám jsem Falcan, ale vpády a lou- pežné zájezdy Němců do Lotarink a šam- paně také nemohu chválit. Buď každému tolik práva, co mu patří . . .) Arci, kdyby se každému opravdu do- stávalo tolik práva, co mu patří, kam by s vlastně poděly Dějiny? Neboť, medle, c jiného jsou Dějiny, ne-li věčný boj lidí s lidmi, národů s národy o práva, která nedostávají, ačkoli jim patří? Účastník spojenecké výpravy do Francie před sto lety je přímo klassický svědek. Okolnostmi doveden, poznal dobře obě strany. Inteligent, znalý frančiny, hodil se veliteli pruského sboru pro zvláštní úkol. S tajným záměrem vypraven do nepřátelského tábora. uvízl zde chtě i nechtě za šos, octl se ča- sem v řadách bezkalhotníků, pocítil v týle drápek hrůzovlády, vyvléknuv leda s nouzí hrdlo zpod ostří už už namířené sekačky Bystrý chlapík, má otevřený smysl pro vše co se děje v levo, co v pravo a nemaje proč lichotit zde, ani pomlouvat tam, povídá pozoruhodné věci. Mnohá srovnávka se nabízí, co kde jak je dnes, co a jak bývalo před sto lety. ) Mag. F. Ch. Laughards Leben u. Schick sale. Stuttgart. II. Band.
Němec Mag F Ch Schick Francie Stuttgart Laughard Leben u
24 article
Balkáncům těžko dnes upírat vojenskou zdat- nost. Nacházejí se tedy jiné úhony. Tu prý to, tu zase ono nebylo v pořádku. A přece jde o věci na březích Marice nebo Vardaru, jež do včerejška ještě byly turecké, asijské. A břehy Rýna? Ty přec už celé tisíci- letí dělily od sebe závod dvou nejchlubněj- ších civilisaci! A jaké věci se tu děly! Vojska spojenců vytrhla za Rýn na obranu evropského pořádku, ale sotva pře- kročila veletok, ukázaly se povážlivé sla- biny. Ani o dodávku potřeb nebylo posta- ráno. Sehnán sice dobytek z okolních vesnie na vrub válečné daně, však to bylo vše. — Což byla platna vojáku libra mas ze starých krav, když sotva po třech dnech mu poskytnuto na den chleba! Hladověl. Nej- lepší kusy dobytka ostatně cestou zase hned prodávány — sedlákům Stržené peníze, rozumí se, mizely v urči- tých kapsách. Byl tehdy takový pořádek v německých řadách. Zima, déšť, bláto, ne- dostatečná výživa přinášely nemoce a jiné horší strasti. Jen znamenitý duch ve vojště mohl by překonat takové svízele a nesnáze.
Marika Rýn
25 article
Zatím v řadách spojenců? Reptalo se, láte- řilo, klelo. Kdež byl starý duch Velkého Be- dřicha! Dávno už vyvětral z pruských pra- porů. Vojáci z dešperace stávali se lupiči. — Viděl jsem i generály zcela klidně při ohni sedět a mlčky přihlížet, jak si vo- jáci kradenou drůbež k snědku upravují . .. Srážky s nepřítelem nedopadaly slavně. Spojence pronásledoval zlý osud. Francouzů bylo vždycky — více. A byli lépe ozbrojeni. Pruský král, aby vojsku dodal odvahy, vedl si velmi statečně. Vystavovnl se okázale dešti kulí. Znamenitý příklad však mnoho neprospíval. Vojáci odkázáni na svůj rozum a svoji pověrčivost, vysvětlovali si svým způsobem, co viděli. Pisatel vyslechl rozmluvu dvou starých hrdlořezů. — Viděls starého, jak mu kulky kolen hlavy fičely2 Aby, ho některá nezasáhla
Francouz
26 article
— Blázinku, železná kule krále netrefí. — Co povídáš? — Netrefí. Byl jsem v sedmileté, vím to. Můžeš mi věřit. Korunované hlavy oby- čejný kov se netkne. — Jak pak? Kolik králů v boji už padlo . .. — Padlo, ale jakou kulí! Stříbrnou. Starý Fricek míval kulek plné kapsy. Krá- lům je hej, vystavovat se železnému dešti! . . Vůbec nálada vojska byla tuze nebo- jovná. Ukázalo se to za krátkého příměří. Francouzi znali dobře slabinu protější strany. Na předních strážích nacházely se hromadně podezřelé cedulky. Vyzývaly německé vojáky. aby sběhli. Byly roztrušovány nepřátelskými hlídkami. A mnohý statečný spojenec pod- lehl lákadlu. že jich nepadlo víc, pisatel vysvětluje — Z našeho pluku pohřešeno v nepřá- telské zemi sotva 30 mužů. Každý věřil, že mír je už za dveřmi. Byla naděje, dostat se brzo za pec. Kdyby dobráčkové byli tehdy tušili, co na ně čeká, sázím život, celá tře- tina byla by vzala nohy na ramena. Uvi- děli jsme to roku 1793 na zpátečním po- chodul . .. Tak se měly věci v řadách spojenců. Přes to vrchní vedení se naparovalo, jakoby vládlo bezvadným mocenským strojem. Bývá už taková slepota v místech, jež mají roz- hodovat. A bída okolností byla přece dost zjevna. — Bylo mnohé vidět, kteři už neměli ani pušky ani torby. Chudáci vlekli sotva tělo. Král sám, vida ty vyhladovělé kostlivce. radil jim, aby zbraň odhodili, že jim novou opatří... Nemocní nakládáni na vozy jako telata. Nikdo o ně nedbal. Zemřel-li který, smeten prostě s vozu do příkopu. Mnohý shozen i živ. Teprv v blátě bídně pošel. Chcípat je neušlechtilé slovo, ale hodí se docela ke způsobu, jak tu naši bratři o život přicházeli . Zpravodaj je otrlý chlapík, žádná citlivka. ale má smysl pro spravedlnošt.
Fricek Francouz
27 article
Kde má co
28 article
povědět, nerozpakuje se o slovo. — Kdyby nás byli Francouzi tehdy do- opravdy napadli, jak jsme v lese u Chatil- lonu stáli, myslím, že bychom byli ztraceni bývali . .. poznamenává. Republikánská vojska cítila svoji pře- vahu. S nepřítelem si leda pohrávala. Za- jali jednou německého důstojníka, který se svojí hlídkou statečně se bránil. Generál Dillon poslal po zajatém list spojeneckému veliteli, hessenskému landgráfu. V listě byla obsažena kavalírská lekce: — Vracím vám důstojníka, který se sta- tečně držel, na důkaz, kterak si národ Francouzů umí vážit mužného činu. Rád bych, aby Vaše Jasnost uvažovala o tom, má-li celý národ právo či nemá, dát sobě ústavu, jakou za dobré uzná, a nikomu druhému že do toho nic není . . . Vaše Jasnost z Hessen-Casselu vypravil jste také svůj sbor do Francie. Jako kníže obětujete své poddané pro věc, do které vám nic není, jako válečník, snad už poznáváte v jaké rozpoloze jste se octl. Není doloženo, jaký měla lekce u land- gráfa osobní úspěch. JJisto je, rozpoloha voj- ska byla trudná. Za to souperný postup na francouzské straně nepostrádal pevné ele- gance. A bylo teprv na začátku velkých udá- losti! Ještě neletělo světem jméno velikého reka, jenž na svůj výstup teprv se chystal. Rýn, tenkrát před sto lety, jako kdysi za Césara, ještě jaks taks označoval hranici národnostní. Co bylo na pravo, bylo něme- cké, co na levo, aspoň příbližně. francouz- ské. Měšťákům bylo hej. Střídali své vy- znání vesele podle okolnosti. Na štěstí zpra- vidla vyznali se v obou jazycích. Mohli snadno přesedlávat. čí byla právě garni- sona, k té straně se hlásili. S novou po- sádkou obracelo se smýšlení města jako rukavička. A tou dobou v Porýnsku stří- daly posádky velmi často.
Francouz Dillon Hessen Francie Rýn Porýnsko