1
masthead
Z1. dubna 1913. Číslo 114.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Politický přehled.
6
article
Zášť zaslepuje.
Zášť zaslepuje.
Kterak zášť, a zvláště zášť osobní, za-
slepuje, skvěle ukázal včerejší „čas“ svým
doslovem k zakročení učitelstva obou národ-
ností z Čech u předsedy ministerstva za ve-
dení poslanců dra. Rašína z české a Pacher
z z německé strany. Jenom té okolnosti, že se
dučitelům českým dostalo doprovodu drem.
B Rašínem, sluší děkovati nenávistné po-
zámky protiučitelského nájezdu „Časova“
Posl. dru. Rašínovi, jejž nazývá „vládním
Mladočechem“, vytýká, že prý uvádí k mini-
sstrům deputaci učitelstva, kteráž prý prosí
1 hr. Stürgkha za částečné vyrovnání podle
projektu Stürgkh-Hochenburge-
rovy vlády zasedáním sněmu, v němž by
došlo vedle věcí zemského hospodářství pou-
ze k uzákonění nejpodstatnějších částí no-
vého zemského zřízení. „Čas“ lže
itentokráte jako rozený Kréťan.
Rašín
Pacher
Časův
Posl
Stürgkh
Hochenburge
Kréťan
Čechy
7
article
Mluvčí českých organisací, starosta zemskéh
ústředního učitelského spolku p. Smrtka, žá-
dal vládu, aby opustila svou posavadní re-
servu a vlivem svým sprostředkovala ale-
spoň částečně oběma stranám při-
jatelný smír. Tedy nikoli „smír na
základě jednostranného ústupku Něm-
cům vyřízením pouze zemského zřízení,“
smír to českým stranám nepřija-
telný. A nejenom to, p. Smrtka ohradil se
jménem všech zemských organisací učitel-
ských proti každé zatímní výpomoci, anebo
zatímní úpravě, tedy výslovně proti
vládní proposici, kteroužto velmi podstatnou
zevrubnost z oslovení p. Smrtkova „Čas“ ze
své telefonické zprávy ovšem vypouští, snad
by mu byla překážela v jeho odvážných tvrze-
ních. Není tedy pravda, že deputace učitel-
stva, drem. Rašínem k ministrům vedená,
prosila za projekt vlády v „české žurnalistice
politické co nejrozhodněji odmitnutý,“ nýbrž
právě naopak za hospodářskou úpravu ve
smyslu mladočeských i agrárních poslanců
takovým národním vyrovnáním, podle něhož
„se za ústupky Němcům musí Čechům dostati
jazykové úpravy u zeměpanských a autonom-
ních úřadů“.
Smrtka
Smrtkův
Rašín
Němec
Čecho
Německo
8
article
Avšak „Čas“ nejen lže, ale dopouští se
krom toho ještě infamií, když dodává, že pr
dr. Rašín „prostřednictvím mladočeského ve-
dení učitelstva oznamuje vládě a Němcům, že
to s tím přerváním jazykových porad není tak
zlé a že Češi přes junctim (!) z r. 1911 jsou
ochotni o částečné dohodě jednat a dojednat.
Od mluvčích českého učitelstva ani od dra.
Rašína při celém slyšení u vlády nebylo pro-
neseno ni jediného slova, z něhož by se dala
konstatovat nestoudnost „Časova“ tvrzení, i
kdyby skutečně dr. Rašín prostřednictvím
vedení učitelstva opravdu někomu něco byl
chtěl „oznamovati“, ač i to jest vyloučeno.
Vrcholem této nestoudnosti „Časovy“ jest pak
jeho tvrzení, že pan učitel Skála přednášel
předsedovi německého sněmovního svazu
prosebné nabídky za české poslance,
a stejně dlužno přibití narážky Drtinova listu
za „zvláštnosti vládní politiky rašínovské bez
Svazu českých sněmovních stran a za jejich
zády“. Pan Skála mluvil za sebe a za učitel-
stvo a posl. dr. Rašín náleží k nejhorlivějším
obhájcům stanoviska českých stran ve vy-
rovnání slovem i pérem a to především jako
dlen jazykového komitétu.
Uvidíme ostatně hned, jak statečně se
Čas“ pustí do předsednické deputace klubu
českých sociálně-demokratických sposlanců,
kteří včera dostavili se ke vládě s požadavky.
na jichž třetím místě stojí český sněm s vo-
lební opravou. Uvidíme, dostane-li se poslan-
cům Němci, dru. Soukupovi a ostatním sou-
druhům, v deputací zastoupeným, časovské
důtky za to, že se dovolávali „zakročení nám
lak nepřátelské vlády ve věcech nejsamostat-
nější autonomie zemské“, a bude-li mít „Čas
dosti odvahy nazvat je poslanci vládními..
doktor
Rašín
Němec
Čech
Časův
Skála
Drtinův
Soukup
9
article
Kutnohorská resoluce.
V německých listech jistou úlohu hraje
resoluce městského zastupitelstva kutnohor-
ského, sama „N. Fr. Presse“ dává si zvlášt
z Kufné Hory oznamovati o kutnohorském
přípisu ke Svazu českých zemských poslan-
celá udýchaná. Je ještě dobře, když přileti
v osm a nepřijde až ve tři ráno! Ale taky
k tomu dojde, neboť „zmešká se poslední vlak
nebo parník“ a šlo se domů pěšky. Proti ta-
kovým malérům není nikdo pojištěn. A tu
ž obyčejně praskne, že Máry má „šamstra“.
Tímto přiznáním se mění situace do té
níry, že dlužno dáti Máry také každodenně
večer asi tak dvouhodinnou chvilku volnou,
neboť od pradávných dob tito „šamstři“ mají
skrutnou podobnost s netopýry: vylézají jen
večer. Podle různých nálad, ve kterých se
Máry vrací domů, není těžko uhodnout, cosi
řekli. Když se rozešli špatně, pozná se toi
druhého dne: Máry zavaří kávu bez kávy.
nechá vytéci smetanu, boty natře Amorem
nísto krémem, nejí, nemluví, vzdychá av
zestřežených chvílích si zapláče. A někdy do-
staví se konečně u ni také nenasytnost: ve-
černí schůzka nestačí, chce ještě na tajnou
noční toulku. Moudrá paní proto jí nechá
klíče ode dveří a po případě i od domu, nebot
jak případ včerejší ukazuje, taková rozmil -
vaná Máry, když nemá po ruce hromosvod
je s to skočit s okna.
Mára
Amor
10
article
Hudba.
Hudba.
(Třetí jubilejní večer Uměle-
eké besedy.) Koncenty a hudební večery Umě-
lecké besedy byly v minulosti, kdy ještě koncertní
život český byl úžasně chudičký, nejčastěji první
tribunou českých skladatelů. Bylo by možno vypo-
čísti nepřehlednou řadu prací, které zde poprvé
byly provedeny a odlud teprve cestu si dále razily.
Od té doby pak, co mnohé z bývalých úkolů těch-
to produkci U. B. učinily později vzniknuvší kor-
porace svým specielním, soustřeďuje hudební od-
bor spolku ve svých koncertních večerech hlavní
zřetel k domácím skladbám mladších autorů, kte-
rým třeba upravovati cestu a poskytnouti příle-
Hitost, aby o zdařilosti svých děl z jich živého pro-
vádění sami se přesvědčili. Programy těchto novin-
kových večerů ukazují, že hudební odbor nezná
strannického propagování jen určitého směru
sýbrž že vítaným mu je každý opravdový, třeba
ců, v němž se dovozuje škůdnost německé
obstrukce, nutnost rychlé a vydatné změny
nynějších poměrů možné podle všeobecného
poznání jenom poctivým mírem mezi oběma
národy zemi obývajícími. „N. Fr. Presse“ pro-
loženým tiskem sděluje, že z té příčiny obrací
se městské zastupitelstvo kutnohorské ke
Svazu českých zemských poslan-
ců s důtklivým vyzváním, aby se ze
všech sil zasadili o to, by poctivým do-
rozuměním s Němci v nejkratší lhůtě
docíleno bylo klidného a vydatného zasedání
zemského sněmu. Rozumí se samo sebou, že
Němec
Uma
11
article
„N. Fr. Presse“, která české resoluce zpra-
vidla, ba šmahem přezírá, v tomto případě
české resoluce zneužívá, dodávajíc jí takového
smyslu, jakoby podle českého svědectví docí-
lení poctivého vyrovnání s Němci záviselo je-
nom od českého poslaneckého Svazu. Tako-
vého úmyslu ovšem u resoluce kutnohorského
zastupitelstva přirozeně není a nebylo, nebot
jest i v Kutné Hoře dobře známo, že právě
na poctivost vyrovnání s Němci vynakládá
český Svaz všechny své síly až do nejzazší
možnosti a námahy a že vyrovnání, jaké až
dosud Němci na Češích žádají, setkalo by se
ve všech českých radnicích snad s kutnohor-
skou v čele s nejříznějším odporem.
Němečtí agrárníci a vyrovnání.
V pátek konala se za předsednictví posl.
Zulegera schůze výkonného výboru německé
strany agrární v Čechách a to výhradně o po-
sledních událostech česko-německého vyrov-
nání. Ode všech řečníků bylo prý jednomy-
slně konstatováno, že výsledek těchto po-
sledních jednání nemohl býti jiný. Německá
agrární strana od samého prvopočátku hájila
stanovisko, že nelze jednotlivé otáz-
ky z vyrovnacího souboru vyjí-
mati a že události již nadešly, daly tomuto
stanovisku za pravdu. Pro německou agrární
stranu v Čechách není prý důvodů, aby o
svého stanoviska ve vyrovnání ustupovala.
Němec
Čech
Kutná hoře
Čechy
12
article
Z Moravy.
Morava
13
article
Dne 23. dubna.
(Chystá se německý vpád do Morav
ského Krumlova.)
Německá troufalost na Moravě roste velm
povážlivě. Měli jsme již příležitost ukázati na to.
jak první moravská spořitelna v Brně tisíce vě-
novala na nový podnik germanisační v Mor.
Krumlově. Bohužel, naše kruhy mlčí — jako by
to bylo jedno, jestli české město Krumlov Mor
bude poněmčeno čili nic. Ukázali jsme na to, že
vláda, která staví se hezkou ve věcech národ-
nostních, neměla dáti souhlas k tomuto věnování
I. mor. spořitelny a že Heinold i Bleyleben měli by
poučeni býti, že si vyzývavost takovou nemůžeme
klidně dáti líbiti. Avšak mluvili jsme k hluchým
uším. Mor. Krumlov má býti určen patrně k tomu.
aby německá nadvláda, která nečestnými pro-
středky se udržuje, tam proměnila se v trvalou.
Němectví tohoto českého města vládě německé
menšiny vydaného musí v každém směru býti
posilováno a česká většina tamní ustavičně od-
strkována a provokována. Nejnověji chystá se
do Mor. Krumlova na výbojnou štvavou něme-
ckou výpravu »Südmährerland«, jenž má troufa-
lost svolati tam na 5. a 6. července svou valnou
hromadu spojenou se slavností. Naše české
obranné jednoty nemohou si troufati jíti do měst
Jihlavy. Znojma, Mikulova atd. se svými valnými
hromadami. Úřady byly by ihned po rucea
z důvodů veřejného pořádku by zakázaly podobné
podniknutí. Ale do českého města s německou
vládou, s okolím ryze českým Němci jdou-
Hřebínek jim roste a naše rozháranost a vládní
přízeň jim dodává kuráže. Myslíme, že celý
český kraj kolem Mor. Krumlova si zavčas prot
německé troufalosti důrazně zaprotestuje a řekne
úřadům, že česká trpělivosť ani na vzorné Mo-
ravě nesmí býti napínána do krajnosti!
Mor
Němec
Morava ský Krumlov
Morava
Brno
Krumlov
Jihlava
Znojmo
Mikulov
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Po pádu Skadru.
RakouskoUhersko
15
article
Mezi listy, které jsou velmi nespokojeny
s balkánskou politikou hr. Berchtolda, náleži
také krakovská „Nová Reforma“. Ne snad
z lásky k Srbsku a Černé Hoře, nýbrž proto,
že si přála vítězné rakouské války proti Ru-
sku, kterou měla za možnou při vypuknutí
války balkánské. Nyní, když padl i Skader,
„Nov. Ref.“ v článku „Co nyní?“ píše: Jest
vyloučeno, aby Černá Hora vydala Skader
ze zdvořilosti nebo z úcty před Evropou,
anebo za peníze. Zbývá jen možnost, že ji
Evropa ze Skadru vypudí. Ale na tak roz-
hodný krok Evropa se nezmůže. Evropský
koncert jest fikce, kterou všemi silami udr-
žují, poněvadž kdyby tato fikce zmizela, na-
stalo by nebezpečí evropské války. O Rusku
prozatím někdy teprv do budoucnosti slibný talent.
V posledním z těchto novinkových večerů došel
velkého uměleckého úspěchu Rudolf Karel se svojí
sonatou pro housle a klavír (op. 17.). Je to dílo
veliké a silné,které lze přiřaditi k nejznamenitěj-
šímu, čím tvorba naše v posledních letech byla
obohacena. Hned první práce Karlovy svědčily
jeho zcela mimořádném, osobitém tvůrčím talen-
tu. V přítomné sonatě přistoupila k tomu v plné
míře i potřebná ukázněnost umělecká, které dříve
tu a tam jsme postrádali. Teprve podrobná analysa
sonaty ukázala by, jak velkým invenčním bohat-
stvím tato skladba oplývá. Jaká tu abundace a
rozmanitost motivických a rytmických prvků, jaká
překvapující originalita harmonická a jak při tom
vše v logický, průzračný celek je spiatol Skladatelí
zde nedochází — jak v dnešní době není vzácným
zjevem — dech, nikde není pouhého štěrkování
z nouze, všude závažná myšlenka za myšlenkouv
plynném, přirozeném proudění. A celek nikde ne-
klesá, ale stoupá, volnou větou počínaje a vyvrcho-
luje se závěrečným Allegrem. Až dojde na vydání
Berchtold
Černá
Skader
Rudolf Karel
Černá hoře
Evropa
Rusko
Karlův
16
article
Karlovy sonaty tiskem, jsem přesvědčen, že vzbudí
ve světě rozruch. Její reprodukce v obou nástrojích
je ovšem vypietím výrazových prostředků nesmírně
obtížná. Karel Hofímann a Roman Veselý zahráli
ii s nedostižnou dokonalostí a dopomohli ji k vel-
kému úspěchu u posluchačstva. V skladatelských
začátcích svých pravým opakem Rud. Karla je
Václ. Štěpán. Karel musil zápasiti a probíjeti se.
aby dovedl jasně a s plnou působivostí prostředků
sděliti světu, čím tvůrčí duch jeho překypoval.
Štěpána představilo nám hned první opus jako skla-
datele, který se narodil hotovým mistrem. Toto
dokonalé ovládání prostředků, prozíravé jich uží-
vání, uvědomující si a priori jich účinnost, je před-
ností i jeho trojdílného klavírního kvintetta, jež
svým titulem „První jara“ zdá se prozrazovati kus
autobiografie. V reprodukci Ševčíkova kvartetta
(s autorem u klavíru) duchaplné dikce, důmyslné
obraty harmonické i četné zvukové půvaby Štěpá-
nova kvintetta plně vystoupíly. — Další část pro-
gramu věnována byla klavírním skladbám. Kuncova
sonata z e-moll označena je jako opus 1. Přišla
k nám tedy v době, kdy poznali jsme před tím již
pozdější práce moravského skladatele. I v ní staví
se do popředí element melodického krásna i v ní
prosvítá — zvlášť důrazně ve větě třetí — ráz
národní dvořákovského zabarvení. Dvě piecyz
klavírních skladeb Viléma Petrželky (Moravan, pů-
sobící v Brně), jež nesou název „Jarní píseň“a
„Elegie“, ukazují na eklektický talent autorův, jsou
poněkud stereotypně pracovány, řadí se více k mi-
Zevloun.
Karlův
Hofímann
Veselá
Karel
Václ
Štěpán
Kuncův
Petrželka
Zevloun
Brno
Moravan
Ševčíkův kvartetta
sonáta z emoll
17
article
nemůže být řeči, že by samo chtělo nějak
spolupůsobiti na vypuzení Černohorců ze
Skadru. Francie v této věci nemůže dělati
jinou politiku, než Rusko. Stanovisko Italie
jest obojetné a nebude jiné už proto, že ital-
ský král je zetem krále Nikoly. Anglie ko-
nečně nemá ve Skadru svých zvláštních zá-
jmů a spíše vyhoví veřejnému mínění, které
se projevilo i v anglickém parlamentě přá-
ním, aby se Skader ponechal Černé Hoře,
jež má na něj právo. Proč by Černá Hora
neměla mít právo na to, co vzala s ohromný-
mi obětmi svou mocí, odvahou a rozmyslem,
o němž nemůže býti podrobnosti.
„Nov. Ref.“ pochybuje dále, že Rakousko
by se chtělo pustiti samo do války s Černou
Horou a Srbskem pro Skader. Byla by to
válka, pro kterou by ve většině obyvatelstva
nebylo nijakého porozumění. Vždyť už nyt
je třeba nejostřejších policejních opatření, aby
se v různých zemích zamezily projevy sym-
patií národům balkánským. Proto zdá se
nejvíce pravděpodobným, že Skader zůstane
v držení Černé Hory
Černohorec
Skader
Francie
Rusko
Anglie
Rakousko
Italia
18
article
Halíčská kríse.
Halíčská kríse.
Směrodatní polští politikové varují před
optimistickým nazíráním na haličskou krisi
Schůze všech sněmovních polských klubů byla
odročena sice proto, že hr. Stürgkh se ještě
nevzdal naděje, že novým vyjednáváním může
se opět dojít ke kompromisu. Ale z kruhů
polské většiny se upozorňuje, že změna smlu-
veného již kompromisu mohla by se provésti
pouze za souhlasu Ukrajínců, kteří všako
žádné změně ani slyšeti nechtějí. Většina
polského kola svolila k odročení společné
schůze jen proto, že rozčilení v zemi je nyní
tak značné, že by poslanecká schůze nikoho
neuklidnila, naopak rozčilení by ještě zvýšila.
K uklidnění nepřispěje také návrh kom-
promisu, vypracovaný konservativnou skupi-
nou podolskou. Dle tohoto návrhu mají se za-
mítnouti sněmovní volební kurie polská
maloruská a členové zemského výboru i sně-
movních komisí mají býti voleni poměrnými
volbami v kurii venkovských obcí a celým
sněmem. Mimo to zemský výbor má míti o
Poláků a 2 Malorusy, kdežto dle kompromisu
měl míti 5 Poláků a 2 Malorusy. Konečně Po-
doláci si přejí, aby při volbách z venkovských
obcí do okresních zastupitelstev zůstalo vše
při stavém, totiž aby zástupct venkovských
obcí volili jen obecní starostové. Není ani
pomyšlení, že by Ukrajinci přijali některý
z těchto podolských návrhů.
Rozsudek v sarajevském „velezrádném“ pro-
cesul.
Dne 24. dubna bylo skončeno v Sarajevě
přelíčení s gymnasisty Pjaničem a Ljubibrati-
čem, obžalovanými z velezrady. Miloš Pja-
nič za to, že rozšířoval dva bělehradské ča-
sopisy s útoky na Rakousko, odsouzen na
4 měsíce do žaláře. Ale poněvadž se mu od-
počítávají 3 měsíce, strávené ve vyšetřovac
vazbě, posedí si jen měsíc. Dragoslav Lju-
bibratič byl žaloby sproštěn a propuštěr
na svobodu.
Stürgkh
Polák
Ukrajinec
Pjanič
Pja
Polák
Sarajevo
Rakousko
Malorus
Dragoslav Lja
19
article
Z polského »zatímného« revolučního výboru.
Z polského »zatímného« revolučního výboru.
Obdrželi jsme nový bulletin z tiskové kance-
láře haličského revolučního výboru. Otisk tento
je věnován celý balkánským událostem Projevuje
se v něm především radost nad rozhodnutím vel-
mocí, že Albanie má dostati samostatnost. Přeje-li
Evropa samostatnost Albáncům, jest naděje, že
dopřeje také samostatnosti daleko kulturnějším
Polákům, jichž jest aspoň desetkrát tolik, jak
Albánců. Výbor přeje také ujařmeným dosud
Bulharům, Srbům a Řekům, že se sprostí nadvlády
turecké a pak se obrací k Turecku, jemuž jako
dávnému příteli Poláků a přirozenému nepříteli
Ruska věnuje obšírný nekrolog.
Současně s tímto bulletinem byla nám zaslána
ze »zatímného« výboru německá brožura Vladi-
slava Studnického o rak.-uherské otázce.
Pan Studnický snaží se v této brožuře opětně do-
kázati, že úhlavním nepřítelem Rakouska jest
Rusko a proto Rakousko musí se s Ruskem dáti
do boje, aby osvobodilo Polsko a zřídilo z něho
samostatný stát (rozumí se i s Haličí), který by
byl svou polohou mezí Ruskem a Rakouskem
záštitou Rakouska proti příštím útokům východní
velmoci. Válku musí prý Rakousko vypověděti
Rosku hned, dokud Rusko nezakončilo své válečně
reformy, Italie ještě neodpadla od trojspolku a
balkánské slovanské státy, vyčerpané nynější
válkou, nemohou Rusku přispěchati na pomo
Vše, co Rakousko na Rusku vyhraje, celou Kon-
gresovku a západní Rus až do Dněpra a balti-
ckých provincií, musilo by ovšem postoupíti no-
vému polskému státu, aby pan Studnicki byl spo-
kojen.
Albánec
Polák
Bulhar
Srba
Řek
Vlad
Italia
Studnický
Albánie
Evropa
Turecko
Rusko
Rakousko
Polsko
Halič
Kon
20
article
nulosti než k přítomnému stavu naší hudby, při tom
však jsou všude ušlechtilé ve výraze a působivé ve
zvuku. Přítomný večer hudebního odboru U. B. byl
poslední z jubilejních. Ostatní podniky své pak
uzavře odbor vydáním Škroupova „Dráteníka“
první české opery, která v hudebních kruzích jistě
vděčně bude přijata.
aš.
+ Koncert České Filharmonie spojený s kon-
certem na varhany virtuosa p. Bedřicha Wieder-
manna, varhaníka opatství emauzského, pořádá
Spolek mag. a obec. úřadníků a pom. úřad-
níků král. hlav. města Prahy ve Smetanově sále
v Obecním domě u Prašné brány v pondělí dne
28. dubna t. r. o 8. hod. večerní při restauračním
zařízení. Program vynikajících autorů. Řídí d
Vilém Zemánek. Vstupenky za osobu do přízemí
1 K, balkon 70 h lze dostati u p. V. Drahoráda.
vrátného staroměstské radnice, u všech členů
zábavního a správního výboru, jakož i v kanceláři
České Filharmonie v Praze-II., Václavské nám.
č. 53.
+ Bohumil Benoni vystoupí na koncertu
Svazu českoslovanského studentstva 2. května
v Obecním domě města Prahy. Účinkuje též paní
Hanna Benoniová, dramatická umelkyně, jež před-
nese Fibichův melodram »Věčnost«, vírtuoska na
harfu sl. Věra Kruisová, vírtuos na kontrabas p.
Škroupův
Wieder
Zemánek
V Drahorád
Benon
Hanna Benoniová
Fibichův
Kruisová
Praha
Václavský já
Český filharmonie
Smetanův sál
II
svaz českoslovanský studentstvo
obecní dům město
obecní dům
21
article
Vojta Kuchynka a Symfonický orchestr za řízení
p. Karia Nedbala. Vstupenky (lože 30 K, křesla
10. 8. 6 K, sedadla 6, 5, 3. k stání 2 K, pro stud.
1 K (lze koupiti ve Svazu česko-slov. studentstva
v Praze, Spálená ul. č. 20 (Akademický dům).
+ Pražské orchestrální sdružení koncertovalo
v sobotu 19. t. m. ku pozvání místního komitétu
v Kolině. Obecenstvo vyplnilo všechny prostory
sálu Sokolovny a přijalo souborné provedení sym-
fonických básní Fibichových v osvědčeném podání
diridenta O. Ostrčila s vřelou pochvalou. Po
koncertě, jehož úspěch byl všestranný, konal se
v místnostech Grand hotelu přátelský večírek.
kterého se zúčastnil starosta města p. dr. Jelí-
nek s pány komitétu. Občanstvo kolínské osvěd-
čilo porozumění ke snahám O. S. i tím, že se řada
předních rodin se vzácnou ochotou postaralao
ubytování členů Sdružení. — V pondělí 28. t. m.
účinkuje O. S. při jubilejním koncertě zpěváckého
spolku »Lukes« na Smíchově. — Na přání z kruhů
profesorských koná se v neděli 4. května t. r.
o půl 4. hod. odpol. v Rudolfině Fibichův kon-
cert se symfonickými básněmi mistrovými pro
žactvo středoškolské: do veřejného rozprodeje
lístky dány nebudou.
Vojta Kuchynka
Kario Nedbal
Fibichův
O Ostrčil
Jelit
Praha
Smíchov
svaz českýslovit
pražský orchestrální sdružený
Grand
sdružený
zpěvácký spolek » Lukes
22
article
Za hranicemi.
Dobytí Skadru, oceněno historickya
vojensky.
Dobytí Skadru jest jedno z největších ví
tězství, co znají dějiny. Zvláště velikým je
činí, že se proti Černé Hoře po bok Turecka
postavilo šest velmocí — šest Goliášů prot
Davídkovi. Ale i bez toho jest úspěchem tak
velikým, že i dobytí Odrinu před ním o něco
ustupuje.
Velikost jeho vystoupí vypoukle, srovná-
me-li obé dobytí Skadru: od Turků a nyní od
Černohorců.
R. 1474 oblehlo Skader 70.000 mužů pravi-
delného vojska tureckého pod Sulejmanem
pašou. Skader hájilo 25.000 Benátčanů i Černo-
horců společně. Obléhání trvalo 12 měsíců.
Všecky zuřivé útoky Turků byly marné, Turci
byli nuceni odtáhnouti. Ale r. 1477 po vzet
Kroji přitrhli znova pod vedením samého sul-
tána Mehmeda II. Dobyvatele, jenž měl s se-
bou armádu 350.000 mužů. Obléhání trvalo do
r. 1479. Tedy teprve po dvouletém dobýváni
Turci Skader vzali a opanovali. Srbské pravo-
slavné obyvatelstvo se vystěhovalo do hor z
jezerem, jež potom nabyly jména Černé Hory.
Opevnění skaderská na Taraboši, Brdici
Bardaňolu byla pořízena podle návodu von der
Goltz paši podle posledního slova opevňova-
cího umění. Znalci nazývají vojenské výkony
černohorské pod Skadrem přímo výjimečnými.
Goliáš
Davídek
Odrin
Černohorec
Skader
Sulejman
Benátčan
Černo
Turek
Mehmed II
Turecko
Skadr
Brdice Bardaňol
23
article
Stopujeme-li Černohorce od samého po-
čátku války, vidíme, že projevovali bezmez-
nou chrabrost, jíž se vyznamenali ve všech
bitvách. Příkladem této chrabrosti může býti
dobytí pevnosti Dečiče útokem, jejž řídil krá-
levič následník Danilo. Černohorci musili hnáti
vzhůru do svahu pod úhlem téměř 50°. V té
bitvě padlo 84% obléhatelů, mezi nímí ko-
mandýr kučského praporu.
To, co se dálo při dobývání Bardaňolu
Taraboše, nelze vylíčiti. Tu z jednoho pra-
poru, jehož úkolem bylo roztrhati drátěnou
ohradu, zbylo jen devět mužů živých.
Černohorská armáda měla 50.000 mužů o
20—50 let. Mezi vojíny byl také 13letý synek
gen. Mitra Martinoviče, jenž se vyznamenal
ve všech bítvách.
O bojovnosti, sebeobětavosti a houževna-
tosti Černohorců pod Skadrem už nyní pro-
skakují pravé divy. Černohorci vždycky umí-
rali na bojíšti bravurně, neboť smrt na bojišt
jest jim slávou a cílem prahnutí. Tato vlastnost
je novým armádám neznáma. Přátelé i ne-
přátelé od ní očekávali, že se Černohorci pod
Skadrem vykrvácejí, vysíli a na konec nuceni
budou ustoupiti. Ale kdo to myslil, kdo se
toho bál nebo v to doufal, nezná černohorskou
psychologii. Čím více Černohorců junácky pa-
dalo, tím více rostlo junácké prahnutí osta-
lých. I oni se chtěli junáckou smrtí proslavit
a drali se s Turky o vavříny s ještě větším
nadšením.
Jaša Tomič zaznamenal, že po onom zmí-
něném útoku, v němž padl celý prapor až na
devět mužů, Černohorci tonuli v radosti.
Danila
Černohorec
Martinovič
Skadr
Turek
Jaša Tomič
24
article
Slavné zmínky zasluhují také Černohorky
Že své muže doprovázejí do války a nosí jin
poživu, že padlé odklízejí a často i činem bo-
jovníkům pomáhají, je známo.
Ale není doposud známo, kterak Čer
nohorky oblehatele Skadru k vytrvání nu-
tily, kde se jim zdálo třeba. Jistý muž z Nik
šíče dostal šestidenní dovolenou, aby se podí-
val domů. Černohorky, kdekoli ho zočily, do-
tíraly na něj: „Utíkáš, pravda? Arci, pro tebe
není puška, tu máš vřeteno! A tu máš i zá-
stěrul“
Posléze přece Černohorci počali uznávat
že umírají příliš lehkomyslně. Dokazovali jim
to jejich otcové a dědové, starci za šedesát let.
Starci se nabídli, že mladým ukáží, jak se
vrhají pumy do drátěných ohrad. A skutečně
ukázali, že to lépe umějí mladých, ačkoliv
za jejich časů se ještě pumami nebojovalo.
I zdvihli se, ozbrojeni pumami, proti drátěné
ohradě zvolna a jistě. Nekryli se a dílo své
konali pravidelným tempem sekáčů. A sku-
tečně drát lépe trhali než mladí. A nejzvlášt-
nější při tom bylo, že jim nepřátelské střely
jen málo ublížily, ačkoli se i na ně deštěm sy-
paly.
Při posledních útocích na drátěné ohrady
Taraboše Černohorec, kterému turecký pranát
utrhl pravou ruku, šel přece vpřed ohradu ni-
čit: asi po padesáti krocích teprve, vysílen
ztrátou krve, padl a umřel.
Srbský bojkot rakouského zboží.
»Trgovinski Glasnik« v úvodním článku ozna-
muje, že v Srbsku je všecko k bojkotu rakou-
ského zboží připraveno a nadšeno. Pro bojkoh
rozhodlo, že Rakousko brání Srbsku přístup
k Jaderskému moři a stváří autonomnou Albani
s tím úmyslem, aby Srbsko mělo na jihu ne-
přítele, který je vždycky bude znepokojovati.
Černohorka
Černohorec
Starek
Albani
Srbsko
Rakousko
Trgovinski Glasnik
25
article
Dosud Rakousko mělo v Srbsku nečetné přátele
odtud nemá tam nikoho. »Úřadní Rakousko svým
jednáním popudilo proti sobě všecko naše veřejno
mínění bez rozdílu stran a stavů. Ono dovedlo-
že v hromadě Obchodního združení usnesen
o bojkotu bylo jednohlasné a že hromada vyslo-
vila přání, aby bojkot byl bez meškání zahájen
protože by byl bezúčelný, kdyby se s ním otálelo
Z toho vidno, že naši obchodníci tuší, že Rakousko-
Uhersko svého chování nezmění.«
Rakousko
Srbsko
RakouskoUhersko
26
article
List upozorňuje ještě na jeden bod resoluce
srbského obchodnictva, jenž prý bude hojivým
nálepem na rány těch rakousko-uherských ob-
chodníků, kteří budou bojkotem postiženi. V tom
bodu se srbští obchodníci omlouvají a praví: Náš
bojkot není namířen proti našim kolegům v sou-
sední monarchii. Ne. Naopak, srbští obchodníci
v Bělehradě, vděční svým kolegům v Rakousko-
Uhersku a svorni se vším obchodnictvem srbské
země, tímto způsobem jen protestují proti úřadní
práci sousedního mocnářství, jež je stále ke škodě
našeho národa a vlasti. Srbští obchodníci nikdy
toho nezapomenou svým kolegům v Rakousko-
Uhersku, že jim za války vycházeli vstříc a přejí
si, aby brzy se vrátila doba normálných poměrů;
ale dnes u nich rozhoduje vyšší zájem, který je
nutí přerušiti s Rakousko-Uherskem styky, a to
je zájem vlasti, jemuž srbští obchodníci jsou hotovi
obětovat i své osobní city, i své obchodní pro-
spěchy právě tak, jako srbské vojsko za války
obětovalo za vlast své životy.« Na konci resoluce
jest ubezpečení, že srbské obchodnictvo i za
bojkotu dostojí správně všem svým platebním
závazkům, kterými je z dřívějška povinno ob-
chodním kruhům rakousko-uherským.
Článek končí: Jen čásek už nás dělí odskutku
V celé zemi se pozoruje jednomyslné hnutí prot
Rakousko-Uhersku a jeho obchodu. Pozdravy
z celé země manifestují, že národ schvaluje roz-
hodnutí obchodnictva a je s ním za jedno. Srbský
národ je těžce uražen. Vlast vyžaduje i těchte
obětí.
Vlasta
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
27
article
Z hromady srbského Obchodního združení
o bojkotu vyjímáme ještě, co Djordje Radojlovič
pravil o tom, že se Rakousko domahá protekto-
rátu nad katoliky v Srbsku. Srbové i v tom vidí
nepřátelství. Oni byli ke katolíkům vždycky
snášelivi, nad nimi netřeba zřizovati rakouskou
komisi. V Srbsku katolíci i protestanté zaujímali
nejvyšší hodnosti a nikdo se na to neohlížel, že
jsou jiného vyznání. Na př. generál Dragutín
Franasovič, předseda srbského Červeného kříže,
bývalý ministr vojenství, zahraničných záležitostí
a vyslanec na italském dvoře, byl katolík, katolík
je také býv. ministerský předseda, ministr vnitra
a vyslanec na dvoře bulharském Jovan Gjaja.
Ministrem osvěty a církevních záležitostí
býval u nás protestant Pavel Šafařik, syn slav-
ného Čecha. V Rakousku ale pravoslavný nikdy
nebyl ministrem a nemůže (?) býti. Rakousko
i své řády má rozděleny tak, že některé jsou
vyhraženy jen katolíkům. A to Rakousko, hle,
jež dělí národy podle věr, se domahá, abychom
byli postaveni pod dozor komise, která by bděla
nad tím, jak se srbský stát chová ke katolíkům
a mohamedánům!
Reformy v Alžírsku.
Radojlovič
Srba
Gjaja
Pavel Šafařik
Čecho
Rakousko
Srbsko
Alžírsko
Dragutín Franasovič
28
article
V poslední době byla zahájena ve francouz-
ském tisku horlivá kampaň pro reformy v Alžírsku,
aby domorodci byli postaveni na roveň evropským
osadníkům, pokud jde o zastoupení ve správě io
daňová břemena.
V Alžírsku nejen že domorodý živel není za-
stoupen ve správě země, takže osadníci sami roz-
hodují o rozpočtu, ale je také nepoměrně více
zatížen. Domorodci platí především všechny daně.
které postihují Evropany, nad to pak platí asi 16
až 18 milionů zvláštních daní, které se zahrnují
pod jménem „arabské daně“, a ještě jsou zatíženi
robotami, jež záleží v úpravě cest, hlídání lesů
a pod.
Loni v létě přibyla do Paříže delegace alžír-
ských domorodců žádat za rovnoprávnost v obou
směrech, a vláda jim slíbila, že prozkoumá jejich
přání s upřímnou vůlí vyhověti jim. Neudržitelnost
nynějšího stavu uznává se všeobecně, ale snahy
o náležité reformy srážejí se se zájmy evropských
osadníků v Alžírsku, jichž vlivu zřejmě podléhá
i generální guverner Lutaud.
Evropan
Alžírsko
Paříž
29
article
Proto obrací se nejnověji „Temps“ ostře proti
Lutaudovi, jehož projekt volební opravy prohla-
šuje za nedostatečný a mnohem horší nežli projekt,
vypracovaný dřívějším generálním guvernerem
Jounartem, zvláště pak mu vytýká, že na banketu
alžirských obchodníků minulou sobotu v řeči, ve
které mluvil o chystané reformě daní, řekl přímo,
že se kloní k názoru, že Evropané jsou více zatí-
ženi než domorodci. „Temps“ poukazuje, že není
možno mluviti o větším zatížení, platí-li Evropan
z 15.000 franků ročního příjmu 80 franků, kdežto
arabský sedlák ze svých 600 franků výdělku
zaplatí 16 franků, i prohlašuje přímo, že za nyněj-
šího zřízení, kdy domorodý živel není zastoupen
ve správě alžírské, nemůže tato správa hráti úlohu
rozhodčího mezi oběma rasami, ježto je v zajetí
osadníků.
Poměry v Alžírsku nejsou francouzské správě
ke cti, za to však je tím krásnějším zjevem, že
veřejné mínění francouzské tak šlechetně a roz-
hodně se staví na stranu utištěných.
Temps
Lutaud
Evropan
Alžírsko
Jounart
30
article
Otevřený lis
Otevřený lis
české delegaci na radě říšské.
Česká mládež akademická, sdružená ve „Fe-
deraci českého studentstva vysokoškolského“
obrací se na slavnou českou delegaci na říšské ra-
dě ve Vídni v záležitosti hluboce se dotýkající ne-
jen jí, ale všeho českého národa. Pocit, s nímž
předstupuje před českou delegaci a jenž naplňuje
hrudi všech českých studentů, jest pocit upřímné
lítosti nad pravdou, které marně brání se opti-
mism a důvěřivost mladých srdcí nad pravdou, zje-
vujíc se v rysech stále určitějších, smutnýcha
pokořujících. České studentstvo trpce si uvědomu-
je, že česká delegace na říšské radě v posledních
dobách skoro zcela odsunula z řady národních po-
stulátů: druhou českou universitu.
Vídeň
31
article
Bylo by krutým výsměchem, kdyby mládež a-
kademická chtěla dnes dokazovati důležitost toho-
to našeho požadavku, bylo by hanbou, kdyby chtě-
la důvody přesvědčovati o životném jeho významu
pro náš kulturní vzrůst, ale není o nic méné kruté
a trapné, musíme-li dnes hlasitě volati, aby se na
druhou českou universitu nezapomínalo. Byly do-
by, kdy druhá česká universita byla rouškou, za
níž skrývaly se politické neúspěchy. Dnes poža-
davek ten vržen přes palubu za cenu, které nedo-
vedeme pochopiti. Práce, kterou po léta obětavě
konalo nejen české studentstvo, ale i české profe-
sorstvo, jest dnes zcela znehodnocena právě tam,
kde úspěch našeho požadavku měl býti potvrzen
na místě nejdůležitějším. Zapomíná se na obohace-
ni kulturní pro obohacení hospodářské. A odsunu-
je-li česká delegace požadavek druhé české uni-
versity stranou, nezdá se to mládeži býti důkazem
politické prozíravosti, ale dokumentem politické
neplodnosti a malomoci. Za takových okolností
popularisovati náš požadavek jest nemožností,a
práce, kterou po léta v oběť přinášelo české stu-
dentstvo a jeho učitelé vysokoškolští, jest marna.
32
article
Mládež akademická nechce přeceňovati svě
práce, ale to, co české studenistvo dosud vykona-
lo, dává mu jistě plné právo pronésti své mínění
a svůj soud o věci, jež — bez sentimentality — mě-
la by nám všem lpěti více na srdci. Mládež nebyla
by mládeží, kdyby v boji za právo národní nestá-
la na prvém místě a vždy na stráži. Boj za drua
hou českou universitu ochabnul, a tato resignace
doléhá na mladé mysli těžce. Za několik dní sjede
se česká mládež akademická ze všech vysokých
škol do Prahy a jedním z nejdůležitějších úkolů
bude: Manifestovati před celou če-
skou veřejností za druhou českou
universitu.
Federace č. S. Vobrací se na slavnou českou
delegaci tímto otevřeným listem a dovoluje si ji
upozorniti již dnes, že bude s důrazem a celou
silou svého hlasu žádati, aby se ku požadavku
druhé české university vrátila a hájila tak, jak to-
ho hluboký význam jeho zasluhuje.
Za Federaci českého studentstva
vysokoškolského:
IngC. Vojta Večeřa, t. č. předseda. Za Svaz aka-
demických spolků v Brně: IngC. Karel
Skřepský, IngC. Jan Rosík. Za Sdružení če-
ského studentstva ve Vídni: PhC. Otto
Placht, IngC. Frant, Strohalm. Za „Proko p,
spolek slovanských posluchačů vysoké školy mon-
tanní v Příbrami: Jos. Janečka, báňský aka-
demik. Za Kroužek českých posluchačů zvěro-
lékařství ve Lvově: Med. Vet. Jaroslav Páv.
Za Svaz českoslovanského studentstva v Pra-
ze: JUC. F. S. Ježek. MUC. Marta Krupičková,
JUC. Vladimír Šponar — členové generální rady.
Vojta Večeřa
Skřepský
Ingc
Rosík
Placht
František
Strohalm
Janeček
Med
Páv
F S Ježek
Mars Krupičková
Šponar
Praha
Vídeň
Příbram
Jos
Lvov
demický spolek v Brno
svaz českoslovanský studentstvo
IngC
33
article
Ze strany.
Ze strany.
Ústřední výbor odboru státních úřadníkůa
úřadníků státních drah konal pravidelnou schůzi
dne 25. dubna za řízení p. presidenta Krause.
Probrána byla řada záležitostí osobních, pak ná-
vrh organisace v Hradci Králové na přibírání
znalců z řad úřadnických při zavádění relorem ve
správě a zákonodárství státním, Ve všech těchto
záležitostech stalo se usnesení. Jako delegát od-
boru na valnou hromadu Klubu českých státních
úřadníků byl stanoven pan vrchní rada dr. Chlu-
mecký. K dotazům, které došly odboru, se upozor-
ňuje, že vhodné příspěvky pro »Úřadnickou
Hlídku« jsou vždy vítány; příspěvky ty buďtež
adresovány: Odbor státních úřadníků při národní
straně svobodomyslné v Praze-II., Marianská ulice
č. 3. Konečně byla přijata řada nových přihlášek.
Příští schůze dne 9. května v obvyklou hodinu.
Nusle-Údolí. Organisace mládeže má v pon-
dělí dne 28. dubna o 8. hod. večerní v restauraci
»u Panochů« členskou schůzi, na níž pro-
mluví »O politice positivní a radi-
kální« kol. inž. J. Dvořáček, předseda ústřed-
ního výboru org. mládeže.
Kraus
Chla
Nusl
Panoch
Ing
J Dvořáček
Hradec Králové
Praha
marianský ulice
II