ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0e89b490-8f0f-11dd-a75c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 117, place 60, org 17, work 12
1 masthead
Z1. dubna 1913. Číslo 114.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 title
Politický přehled.
5 title
Země české.
6 article Zášť zaslepuje.
Zášť zaslepuje. Kterak zášť, a zvláště zášť osobní, za- slepuje, skvěle ukázal včerejší „čas“ svým doslovem k zakročení učitelstva obou národ- ností z Čech u předsedy ministerstva za ve- dení poslanců dra. Rašína z české a Pacher z z německé strany. Jenom té okolnosti, že se dučitelům českým dostalo doprovodu drem. B Rašínem, sluší děkovati nenávistné po- zámky protiučitelského nájezdu „Časova“ Posl. dru. Rašínovi, jejž nazývá „vládním Mladočechem“, vytýká, že prý uvádí k mini- sstrům deputaci učitelstva, kteráž prý prosí 1 hr. Stürgkha za částečné vyrovnání podle projektu Stürgkh-Hochenburge- rovy vlády zasedáním sněmu, v němž by došlo vedle věcí zemského hospodářství pou- ze k uzákonění nejpodstatnějších částí no- vého zemského zřízení. „Čas“ lže itentokráte jako rozený Kréťan.
Rašín Pacher Časův Posl Stürgkh Hochenburge Kréťan Čechy
7 article
Mluvčí českých organisací, starosta zemskéh ústředního učitelského spolku p. Smrtka, žá- dal vládu, aby opustila svou posavadní re- servu a vlivem svým sprostředkovala ale- spoň částečně oběma stranám při- jatelný smír. Tedy nikoli „smír na základě jednostranného ústupku Něm- cům vyřízením pouze zemského zřízení,“ smír to českým stranám nepřija- telný. A nejenom to, p. Smrtka ohradil se jménem všech zemských organisací učitel- ských proti každé zatímní výpomoci, anebo zatímní úpravě, tedy výslovně proti vládní proposici, kteroužto velmi podstatnou zevrubnost z oslovení p. Smrtkova „Čas“ ze své telefonické zprávy ovšem vypouští, snad by mu byla překážela v jeho odvážných tvrze- ních. Není tedy pravda, že deputace učitel- stva, drem. Rašínem k ministrům vedená, prosila za projekt vlády v „české žurnalistice politické co nejrozhodněji odmitnutý,“ nýbrž právě naopak za hospodářskou úpravu ve smyslu mladočeských i agrárních poslanců takovým národním vyrovnáním, podle něhož „se za ústupky Němcům musí Čechům dostati jazykové úpravy u zeměpanských a autonom- ních úřadů“.
Smrtka Smrtkův Rašín Němec Čecho Německo
8 article
Avšak „Čas“ nejen lže, ale dopouští se krom toho ještě infamií, když dodává, že pr dr. Rašín „prostřednictvím mladočeského ve- dení učitelstva oznamuje vládě a Němcům, že to s tím přerváním jazykových porad není tak zlé a že Češi přes junctim (!) z r. 1911 jsou ochotni o částečné dohodě jednat a dojednat. Od mluvčích českého učitelstva ani od dra. Rašína při celém slyšení u vlády nebylo pro- neseno ni jediného slova, z něhož by se dala konstatovat nestoudnost „Časova“ tvrzení, i kdyby skutečně dr. Rašín prostřednictvím vedení učitelstva opravdu někomu něco byl chtěl „oznamovati“, ač i to jest vyloučeno. Vrcholem této nestoudnosti „Časovy“ jest pak jeho tvrzení, že pan učitel Skála přednášel předsedovi německého sněmovního svazu prosebné nabídky za české poslance, a stejně dlužno přibití narážky Drtinova listu za „zvláštnosti vládní politiky rašínovské bez Svazu českých sněmovních stran a za jejich zády“. Pan Skála mluvil za sebe a za učitel- stvo a posl. dr. Rašín náleží k nejhorlivějším obhájcům stanoviska českých stran ve vy- rovnání slovem i pérem a to především jako dlen jazykového komitétu. Uvidíme ostatně hned, jak statečně se Čas“ pustí do předsednické deputace klubu českých sociálně-demokratických sposlanců, kteří včera dostavili se ke vládě s požadavky. na jichž třetím místě stojí český sněm s vo- lební opravou. Uvidíme, dostane-li se poslan- cům Němci, dru. Soukupovi a ostatním sou- druhům, v deputací zastoupeným, časovské důtky za to, že se dovolávali „zakročení nám lak nepřátelské vlády ve věcech nejsamostat- nější autonomie zemské“, a bude-li mít „Čas dosti odvahy nazvat je poslanci vládními..
doktor Rašín Němec Čech Časův Skála Drtinův Soukup
9 article
Kutnohorská resoluce. V německých listech jistou úlohu hraje resoluce městského zastupitelstva kutnohor- ského, sama „N. Fr. Presse“ dává si zvlášt z Kufné Hory oznamovati o kutnohorském přípisu ke Svazu českých zemských poslan- celá udýchaná. Je ještě dobře, když přileti v osm a nepřijde až ve tři ráno! Ale taky k tomu dojde, neboť „zmešká se poslední vlak nebo parník“ a šlo se domů pěšky. Proti ta- kovým malérům není nikdo pojištěn. A tu ž obyčejně praskne, že Máry má „šamstra“. Tímto přiznáním se mění situace do té níry, že dlužno dáti Máry také každodenně večer asi tak dvouhodinnou chvilku volnou, neboť od pradávných dob tito „šamstři“ mají skrutnou podobnost s netopýry: vylézají jen večer. Podle různých nálad, ve kterých se Máry vrací domů, není těžko uhodnout, cosi řekli. Když se rozešli špatně, pozná se toi druhého dne: Máry zavaří kávu bez kávy. nechá vytéci smetanu, boty natře Amorem nísto krémem, nejí, nemluví, vzdychá av zestřežených chvílích si zapláče. A někdy do- staví se konečně u ni také nenasytnost: ve- černí schůzka nestačí, chce ještě na tajnou noční toulku. Moudrá paní proto jí nechá klíče ode dveří a po případě i od domu, nebot jak případ včerejší ukazuje, taková rozmil - vaná Máry, když nemá po ruce hromosvod je s to skočit s okna.
Mára Amor
10 article Hudba.
Hudba. (Třetí jubilejní večer Uměle- eké besedy.) Koncenty a hudební večery Umě- lecké besedy byly v minulosti, kdy ještě koncertní život český byl úžasně chudičký, nejčastěji první tribunou českých skladatelů. Bylo by možno vypo- čísti nepřehlednou řadu prací, které zde poprvé byly provedeny a odlud teprve cestu si dále razily. Od té doby pak, co mnohé z bývalých úkolů těch- to produkci U. B. učinily později vzniknuvší kor- porace svým specielním, soustřeďuje hudební od- bor spolku ve svých koncertních večerech hlavní zřetel k domácím skladbám mladších autorů, kte- rým třeba upravovati cestu a poskytnouti příle- Hitost, aby o zdařilosti svých děl z jich živého pro- vádění sami se přesvědčili. Programy těchto novin- kových večerů ukazují, že hudební odbor nezná strannického propagování jen určitého směru sýbrž že vítaným mu je každý opravdový, třeba ců, v němž se dovozuje škůdnost německé obstrukce, nutnost rychlé a vydatné změny nynějších poměrů možné podle všeobecného poznání jenom poctivým mírem mezi oběma národy zemi obývajícími. „N. Fr. Presse“ pro- loženým tiskem sděluje, že z té příčiny obrací se městské zastupitelstvo kutnohorské ke Svazu českých zemských poslan- ců s důtklivým vyzváním, aby se ze všech sil zasadili o to, by poctivým do- rozuměním s Němci v nejkratší lhůtě docíleno bylo klidného a vydatného zasedání zemského sněmu. Rozumí se samo sebou, že
Němec Uma
11 article
„N. Fr. Presse“, která české resoluce zpra- vidla, ba šmahem přezírá, v tomto případě české resoluce zneužívá, dodávajíc jí takového smyslu, jakoby podle českého svědectví docí- lení poctivého vyrovnání s Němci záviselo je- nom od českého poslaneckého Svazu. Tako- vého úmyslu ovšem u resoluce kutnohorského zastupitelstva přirozeně není a nebylo, nebot jest i v Kutné Hoře dobře známo, že právě na poctivost vyrovnání s Němci vynakládá český Svaz všechny své síly až do nejzazší možnosti a námahy a že vyrovnání, jaké až dosud Němci na Češích žádají, setkalo by se ve všech českých radnicích snad s kutnohor- skou v čele s nejříznějším odporem. Němečtí agrárníci a vyrovnání. V pátek konala se za předsednictví posl. Zulegera schůze výkonného výboru německé strany agrární v Čechách a to výhradně o po- sledních událostech česko-německého vyrov- nání. Ode všech řečníků bylo prý jednomy- slně konstatováno, že výsledek těchto po- sledních jednání nemohl býti jiný. Německá agrární strana od samého prvopočátku hájila stanovisko, že nelze jednotlivé otáz- ky z vyrovnacího souboru vyjí- mati a že události již nadešly, daly tomuto stanovisku za pravdu. Pro německou agrární stranu v Čechách není prý důvodů, aby o svého stanoviska ve vyrovnání ustupovala.
Němec Čech Kutná hoře Čechy
12 article
Z Moravy.
Morava
13 article
Dne 23. dubna. (Chystá se německý vpád do Morav ského Krumlova.) Německá troufalost na Moravě roste velm povážlivě. Měli jsme již příležitost ukázati na to. jak první moravská spořitelna v Brně tisíce vě- novala na nový podnik germanisační v Mor. Krumlově. Bohužel, naše kruhy mlčí — jako by to bylo jedno, jestli české město Krumlov Mor bude poněmčeno čili nic. Ukázali jsme na to, že vláda, která staví se hezkou ve věcech národ- nostních, neměla dáti souhlas k tomuto věnování I. mor. spořitelny a že Heinold i Bleyleben měli by poučeni býti, že si vyzývavost takovou nemůžeme klidně dáti líbiti. Avšak mluvili jsme k hluchým uším. Mor. Krumlov má býti určen patrně k tomu. aby německá nadvláda, která nečestnými pro- středky se udržuje, tam proměnila se v trvalou. Němectví tohoto českého města vládě německé menšiny vydaného musí v každém směru býti posilováno a česká většina tamní ustavičně od- strkována a provokována. Nejnověji chystá se do Mor. Krumlova na výbojnou štvavou něme- ckou výpravu »Südmährerland«, jenž má troufa- lost svolati tam na 5. a 6. července svou valnou hromadu spojenou se slavností. Naše české obranné jednoty nemohou si troufati jíti do měst Jihlavy. Znojma, Mikulova atd. se svými valnými hromadami. Úřady byly by ihned po rucea z důvodů veřejného pořádku by zakázaly podobné podniknutí. Ale do českého města s německou vládou, s okolím ryze českým Němci jdou- Hřebínek jim roste a naše rozháranost a vládní přízeň jim dodává kuráže. Myslíme, že celý český kraj kolem Mor. Krumlova si zavčas prot německé troufalosti důrazně zaprotestuje a řekne úřadům, že česká trpělivosť ani na vzorné Mo- ravě nesmí býti napínána do krajnosti!
Mor Němec Morava ský Krumlov Morava Brno Krumlov Jihlava Znojmo Mikulov
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Po pádu Skadru.
RakouskoUhersko
15 article
Mezi listy, které jsou velmi nespokojeny s balkánskou politikou hr. Berchtolda, náleži také krakovská „Nová Reforma“. Ne snad z lásky k Srbsku a Černé Hoře, nýbrž proto, že si přála vítězné rakouské války proti Ru- sku, kterou měla za možnou při vypuknutí války balkánské. Nyní, když padl i Skader, „Nov. Ref.“ v článku „Co nyní?“ píše: Jest vyloučeno, aby Černá Hora vydala Skader ze zdvořilosti nebo z úcty před Evropou, anebo za peníze. Zbývá jen možnost, že ji Evropa ze Skadru vypudí. Ale na tak roz- hodný krok Evropa se nezmůže. Evropský koncert jest fikce, kterou všemi silami udr- žují, poněvadž kdyby tato fikce zmizela, na- stalo by nebezpečí evropské války. O Rusku prozatím někdy teprv do budoucnosti slibný talent. V posledním z těchto novinkových večerů došel velkého uměleckého úspěchu Rudolf Karel se svojí sonatou pro housle a klavír (op. 17.). Je to dílo veliké a silné,které lze přiřaditi k nejznamenitěj- šímu, čím tvorba naše v posledních letech byla obohacena. Hned první práce Karlovy svědčily jeho zcela mimořádném, osobitém tvůrčím talen- tu. V přítomné sonatě přistoupila k tomu v plné míře i potřebná ukázněnost umělecká, které dříve tu a tam jsme postrádali. Teprve podrobná analysa sonaty ukázala by, jak velkým invenčním bohat- stvím tato skladba oplývá. Jaká tu abundace a rozmanitost motivických a rytmických prvků, jaká překvapující originalita harmonická a jak při tom vše v logický, průzračný celek je spiatol Skladatelí zde nedochází — jak v dnešní době není vzácným zjevem — dech, nikde není pouhého štěrkování z nouze, všude závažná myšlenka za myšlenkouv plynném, přirozeném proudění. A celek nikde ne- klesá, ale stoupá, volnou větou počínaje a vyvrcho- luje se závěrečným Allegrem. Až dojde na vydání
Berchtold Černá Skader Rudolf Karel Černá hoře Evropa Rusko Karlův
16 article
Karlovy sonaty tiskem, jsem přesvědčen, že vzbudí ve světě rozruch. Její reprodukce v obou nástrojích je ovšem vypietím výrazových prostředků nesmírně obtížná. Karel Hofímann a Roman Veselý zahráli ii s nedostižnou dokonalostí a dopomohli ji k vel- kému úspěchu u posluchačstva. V skladatelských začátcích svých pravým opakem Rud. Karla je Václ. Štěpán. Karel musil zápasiti a probíjeti se. aby dovedl jasně a s plnou působivostí prostředků sděliti světu, čím tvůrčí duch jeho překypoval. Štěpána představilo nám hned první opus jako skla- datele, který se narodil hotovým mistrem. Toto dokonalé ovládání prostředků, prozíravé jich uží- vání, uvědomující si a priori jich účinnost, je před- ností i jeho trojdílného klavírního kvintetta, jež svým titulem „První jara“ zdá se prozrazovati kus autobiografie. V reprodukci Ševčíkova kvartetta (s autorem u klavíru) duchaplné dikce, důmyslné obraty harmonické i četné zvukové půvaby Štěpá- nova kvintetta plně vystoupíly. — Další část pro- gramu věnována byla klavírním skladbám. Kuncova sonata z e-moll označena je jako opus 1. Přišla k nám tedy v době, kdy poznali jsme před tím již pozdější práce moravského skladatele. I v ní staví se do popředí element melodického krásna i v ní prosvítá — zvlášť důrazně ve větě třetí — ráz národní dvořákovského zabarvení. Dvě piecyz klavírních skladeb Viléma Petrželky (Moravan, pů- sobící v Brně), jež nesou název „Jarní píseň“a „Elegie“, ukazují na eklektický talent autorův, jsou poněkud stereotypně pracovány, řadí se více k mi- Zevloun.
Karlův Hofímann Veselá Karel Václ Štěpán Kuncův Petrželka Zevloun Brno Moravan Ševčíkův kvartetta sonáta z emoll
17 article
nemůže být řeči, že by samo chtělo nějak spolupůsobiti na vypuzení Černohorců ze Skadru. Francie v této věci nemůže dělati jinou politiku, než Rusko. Stanovisko Italie jest obojetné a nebude jiné už proto, že ital- ský král je zetem krále Nikoly. Anglie ko- nečně nemá ve Skadru svých zvláštních zá- jmů a spíše vyhoví veřejnému mínění, které se projevilo i v anglickém parlamentě přá- ním, aby se Skader ponechal Černé Hoře, jež má na něj právo. Proč by Černá Hora neměla mít právo na to, co vzala s ohromný- mi obětmi svou mocí, odvahou a rozmyslem, o němž nemůže býti podrobnosti. „Nov. Ref.“ pochybuje dále, že Rakousko by se chtělo pustiti samo do války s Černou Horou a Srbskem pro Skader. Byla by to válka, pro kterou by ve většině obyvatelstva nebylo nijakého porozumění. Vždyť už nyt je třeba nejostřejších policejních opatření, aby se v různých zemích zamezily projevy sym- patií národům balkánským. Proto zdá se nejvíce pravděpodobným, že Skader zůstane v držení Černé Hory
Černohorec Skader Francie Rusko Anglie Rakousko Italia
18 article Halíčská kríse.
Halíčská kríse. Směrodatní polští politikové varují před optimistickým nazíráním na haličskou krisi Schůze všech sněmovních polských klubů byla odročena sice proto, že hr. Stürgkh se ještě nevzdal naděje, že novým vyjednáváním může se opět dojít ke kompromisu. Ale z kruhů polské většiny se upozorňuje, že změna smlu- veného již kompromisu mohla by se provésti pouze za souhlasu Ukrajínců, kteří všako žádné změně ani slyšeti nechtějí. Většina polského kola svolila k odročení společné schůze jen proto, že rozčilení v zemi je nyní tak značné, že by poslanecká schůze nikoho neuklidnila, naopak rozčilení by ještě zvýšila. K uklidnění nepřispěje také návrh kom- promisu, vypracovaný konservativnou skupi- nou podolskou. Dle tohoto návrhu mají se za- mítnouti sněmovní volební kurie polská maloruská a členové zemského výboru i sně- movních komisí mají býti voleni poměrnými volbami v kurii venkovských obcí a celým sněmem. Mimo to zemský výbor má míti o Poláků a 2 Malorusy, kdežto dle kompromisu měl míti 5 Poláků a 2 Malorusy. Konečně Po- doláci si přejí, aby při volbách z venkovských obcí do okresních zastupitelstev zůstalo vše při stavém, totiž aby zástupct venkovských obcí volili jen obecní starostové. Není ani pomyšlení, že by Ukrajinci přijali některý z těchto podolských návrhů. Rozsudek v sarajevském „velezrádném“ pro- cesul. Dne 24. dubna bylo skončeno v Sarajevě přelíčení s gymnasisty Pjaničem a Ljubibrati- čem, obžalovanými z velezrady. Miloš Pja- nič za to, že rozšířoval dva bělehradské ča- sopisy s útoky na Rakousko, odsouzen na 4 měsíce do žaláře. Ale poněvadž se mu od- počítávají 3 měsíce, strávené ve vyšetřovac vazbě, posedí si jen měsíc. Dragoslav Lju- bibratič byl žaloby sproštěn a propuštěr na svobodu.
Stürgkh Polák Ukrajinec Pjanič Pja Polák Sarajevo Rakousko Malorus Dragoslav Lja
19 article Z polského »zatímného« revolučního výboru.
Z polského »zatímného« revolučního výboru. Obdrželi jsme nový bulletin z tiskové kance- láře haličského revolučního výboru. Otisk tento je věnován celý balkánským událostem Projevuje se v něm především radost nad rozhodnutím vel- mocí, že Albanie má dostati samostatnost. Přeje-li Evropa samostatnost Albáncům, jest naděje, že dopřeje také samostatnosti daleko kulturnějším Polákům, jichž jest aspoň desetkrát tolik, jak Albánců. Výbor přeje také ujařmeným dosud Bulharům, Srbům a Řekům, že se sprostí nadvlády turecké a pak se obrací k Turecku, jemuž jako dávnému příteli Poláků a přirozenému nepříteli Ruska věnuje obšírný nekrolog. Současně s tímto bulletinem byla nám zaslána ze »zatímného« výboru německá brožura Vladi- slava Studnického o rak.-uherské otázce. Pan Studnický snaží se v této brožuře opětně do- kázati, že úhlavním nepřítelem Rakouska jest Rusko a proto Rakousko musí se s Ruskem dáti do boje, aby osvobodilo Polsko a zřídilo z něho samostatný stát (rozumí se i s Haličí), který by byl svou polohou mezí Ruskem a Rakouskem záštitou Rakouska proti příštím útokům východní velmoci. Válku musí prý Rakousko vypověděti Rosku hned, dokud Rusko nezakončilo své válečně reformy, Italie ještě neodpadla od trojspolku a balkánské slovanské státy, vyčerpané nynější válkou, nemohou Rusku přispěchati na pomo Vše, co Rakousko na Rusku vyhraje, celou Kon- gresovku a západní Rus až do Dněpra a balti- ckých provincií, musilo by ovšem postoupíti no- vému polskému státu, aby pan Studnicki byl spo- kojen.
Albánec Polák Bulhar Srba Řek Vlad Italia Studnický Albánie Evropa Turecko Rusko Rakousko Polsko Halič Kon
20 article
nulosti než k přítomnému stavu naší hudby, při tom však jsou všude ušlechtilé ve výraze a působivé ve zvuku. Přítomný večer hudebního odboru U. B. byl poslední z jubilejních. Ostatní podniky své pak uzavře odbor vydáním Škroupova „Dráteníka“ první české opery, která v hudebních kruzích jistě vděčně bude přijata. aš. + Koncert České Filharmonie spojený s kon- certem na varhany virtuosa p. Bedřicha Wieder- manna, varhaníka opatství emauzského, pořádá Spolek mag. a obec. úřadníků a pom. úřad- níků král. hlav. města Prahy ve Smetanově sále v Obecním domě u Prašné brány v pondělí dne 28. dubna t. r. o 8. hod. večerní při restauračním zařízení. Program vynikajících autorů. Řídí d Vilém Zemánek. Vstupenky za osobu do přízemí 1 K, balkon 70 h lze dostati u p. V. Drahoráda. vrátného staroměstské radnice, u všech členů zábavního a správního výboru, jakož i v kanceláři České Filharmonie v Praze-II., Václavské nám. č. 53. + Bohumil Benoni vystoupí na koncertu Svazu českoslovanského studentstva 2. května v Obecním domě města Prahy. Účinkuje též paní Hanna Benoniová, dramatická umelkyně, jež před- nese Fibichův melodram »Věčnost«, vírtuoska na harfu sl. Věra Kruisová, vírtuos na kontrabas p.
Škroupův Wieder Zemánek V Drahorád Benon Hanna Benoniová Fibichův Kruisová Praha Václavský já Český filharmonie Smetanův sál II svaz českoslovanský studentstvo obecní dům město obecní dům
21 article
Vojta Kuchynka a Symfonický orchestr za řízení p. Karia Nedbala. Vstupenky (lože 30 K, křesla 10. 8. 6 K, sedadla 6, 5, 3. k stání 2 K, pro stud. 1 K (lze koupiti ve Svazu česko-slov. studentstva v Praze, Spálená ul. č. 20 (Akademický dům). + Pražské orchestrální sdružení koncertovalo v sobotu 19. t. m. ku pozvání místního komitétu v Kolině. Obecenstvo vyplnilo všechny prostory sálu Sokolovny a přijalo souborné provedení sym- fonických básní Fibichových v osvědčeném podání diridenta O. Ostrčila s vřelou pochvalou. Po koncertě, jehož úspěch byl všestranný, konal se v místnostech Grand hotelu přátelský večírek. kterého se zúčastnil starosta města p. dr. Jelí- nek s pány komitétu. Občanstvo kolínské osvěd- čilo porozumění ke snahám O. S. i tím, že se řada předních rodin se vzácnou ochotou postaralao ubytování členů Sdružení. — V pondělí 28. t. m. účinkuje O. S. při jubilejním koncertě zpěváckého spolku »Lukes« na Smíchově. — Na přání z kruhů profesorských koná se v neděli 4. května t. r. o půl 4. hod. odpol. v Rudolfině Fibichův kon- cert se symfonickými básněmi mistrovými pro žactvo středoškolské: do veřejného rozprodeje lístky dány nebudou.
Vojta Kuchynka Kario Nedbal Fibichův O Ostrčil Jelit Praha Smíchov svaz českýslovit pražský orchestrální sdružený Grand sdružený zpěvácký spolek » Lukes
22 article
Za hranicemi. Dobytí Skadru, oceněno historickya vojensky. Dobytí Skadru jest jedno z největších ví tězství, co znají dějiny. Zvláště velikým je činí, že se proti Černé Hoře po bok Turecka postavilo šest velmocí — šest Goliášů prot Davídkovi. Ale i bez toho jest úspěchem tak velikým, že i dobytí Odrinu před ním o něco ustupuje. Velikost jeho vystoupí vypoukle, srovná- me-li obé dobytí Skadru: od Turků a nyní od Černohorců. R. 1474 oblehlo Skader 70.000 mužů pravi- delného vojska tureckého pod Sulejmanem pašou. Skader hájilo 25.000 Benátčanů i Černo- horců společně. Obléhání trvalo 12 měsíců. Všecky zuřivé útoky Turků byly marné, Turci byli nuceni odtáhnouti. Ale r. 1477 po vzet Kroji přitrhli znova pod vedením samého sul- tána Mehmeda II. Dobyvatele, jenž měl s se- bou armádu 350.000 mužů. Obléhání trvalo do r. 1479. Tedy teprve po dvouletém dobýváni Turci Skader vzali a opanovali. Srbské pravo- slavné obyvatelstvo se vystěhovalo do hor z jezerem, jež potom nabyly jména Černé Hory. Opevnění skaderská na Taraboši, Brdici Bardaňolu byla pořízena podle návodu von der Goltz paši podle posledního slova opevňova- cího umění. Znalci nazývají vojenské výkony černohorské pod Skadrem přímo výjimečnými.
Goliáš Davídek Odrin Černohorec Skader Sulejman Benátčan Černo Turek Mehmed II Turecko Skadr Brdice Bardaňol
23 article
Stopujeme-li Černohorce od samého po- čátku války, vidíme, že projevovali bezmez- nou chrabrost, jíž se vyznamenali ve všech bitvách. Příkladem této chrabrosti může býti dobytí pevnosti Dečiče útokem, jejž řídil krá- levič následník Danilo. Černohorci musili hnáti vzhůru do svahu pod úhlem téměř 50°. V té bitvě padlo 84% obléhatelů, mezi nímí ko- mandýr kučského praporu. To, co se dálo při dobývání Bardaňolu Taraboše, nelze vylíčiti. Tu z jednoho pra- poru, jehož úkolem bylo roztrhati drátěnou ohradu, zbylo jen devět mužů živých. Černohorská armáda měla 50.000 mužů o 20—50 let. Mezi vojíny byl také 13letý synek gen. Mitra Martinoviče, jenž se vyznamenal ve všech bítvách. O bojovnosti, sebeobětavosti a houževna- tosti Černohorců pod Skadrem už nyní pro- skakují pravé divy. Černohorci vždycky umí- rali na bojíšti bravurně, neboť smrt na bojišt jest jim slávou a cílem prahnutí. Tato vlastnost je novým armádám neznáma. Přátelé i ne- přátelé od ní očekávali, že se Černohorci pod Skadrem vykrvácejí, vysíli a na konec nuceni budou ustoupiti. Ale kdo to myslil, kdo se toho bál nebo v to doufal, nezná černohorskou psychologii. Čím více Černohorců junácky pa- dalo, tím více rostlo junácké prahnutí osta- lých. I oni se chtěli junáckou smrtí proslavit a drali se s Turky o vavříny s ještě větším nadšením. Jaša Tomič zaznamenal, že po onom zmí- něném útoku, v němž padl celý prapor až na devět mužů, Černohorci tonuli v radosti.
Danila Černohorec Martinovič Skadr Turek Jaša Tomič
24 article
Slavné zmínky zasluhují také Černohorky Že své muže doprovázejí do války a nosí jin poživu, že padlé odklízejí a často i činem bo- jovníkům pomáhají, je známo. Ale není doposud známo, kterak Čer nohorky oblehatele Skadru k vytrvání nu- tily, kde se jim zdálo třeba. Jistý muž z Nik šíče dostal šestidenní dovolenou, aby se podí- val domů. Černohorky, kdekoli ho zočily, do- tíraly na něj: „Utíkáš, pravda? Arci, pro tebe není puška, tu máš vřeteno! A tu máš i zá- stěrul“ Posléze přece Černohorci počali uznávat že umírají příliš lehkomyslně. Dokazovali jim to jejich otcové a dědové, starci za šedesát let. Starci se nabídli, že mladým ukáží, jak se vrhají pumy do drátěných ohrad. A skutečně ukázali, že to lépe umějí mladých, ačkoliv za jejich časů se ještě pumami nebojovalo. I zdvihli se, ozbrojeni pumami, proti drátěné ohradě zvolna a jistě. Nekryli se a dílo své konali pravidelným tempem sekáčů. A sku- tečně drát lépe trhali než mladí. A nejzvlášt- nější při tom bylo, že jim nepřátelské střely jen málo ublížily, ačkoli se i na ně deštěm sy- paly. Při posledních útocích na drátěné ohrady Taraboše Černohorec, kterému turecký pranát utrhl pravou ruku, šel přece vpřed ohradu ni- čit: asi po padesáti krocích teprve, vysílen ztrátou krve, padl a umřel. Srbský bojkot rakouského zboží. »Trgovinski Glasnik« v úvodním článku ozna- muje, že v Srbsku je všecko k bojkotu rakou- ského zboží připraveno a nadšeno. Pro bojkoh rozhodlo, že Rakousko brání Srbsku přístup k Jaderskému moři a stváří autonomnou Albani s tím úmyslem, aby Srbsko mělo na jihu ne- přítele, který je vždycky bude znepokojovati.
Černohorka Černohorec Starek Albani Srbsko Rakousko Trgovinski Glasnik
25 article
Dosud Rakousko mělo v Srbsku nečetné přátele odtud nemá tam nikoho. »Úřadní Rakousko svým jednáním popudilo proti sobě všecko naše veřejno mínění bez rozdílu stran a stavů. Ono dovedlo- že v hromadě Obchodního združení usnesen o bojkotu bylo jednohlasné a že hromada vyslo- vila přání, aby bojkot byl bez meškání zahájen protože by byl bezúčelný, kdyby se s ním otálelo Z toho vidno, že naši obchodníci tuší, že Rakousko- Uhersko svého chování nezmění.«
Rakousko Srbsko RakouskoUhersko
26 article
List upozorňuje ještě na jeden bod resoluce srbského obchodnictva, jenž prý bude hojivým nálepem na rány těch rakousko-uherských ob- chodníků, kteří budou bojkotem postiženi. V tom bodu se srbští obchodníci omlouvají a praví: Náš bojkot není namířen proti našim kolegům v sou- sední monarchii. Ne. Naopak, srbští obchodníci v Bělehradě, vděční svým kolegům v Rakousko- Uhersku a svorni se vším obchodnictvem srbské země, tímto způsobem jen protestují proti úřadní práci sousedního mocnářství, jež je stále ke škodě našeho národa a vlasti. Srbští obchodníci nikdy toho nezapomenou svým kolegům v Rakousko- Uhersku, že jim za války vycházeli vstříc a přejí si, aby brzy se vrátila doba normálných poměrů; ale dnes u nich rozhoduje vyšší zájem, který je nutí přerušiti s Rakousko-Uherskem styky, a to je zájem vlasti, jemuž srbští obchodníci jsou hotovi obětovat i své osobní city, i své obchodní pro- spěchy právě tak, jako srbské vojsko za války obětovalo za vlast své životy.« Na konci resoluce jest ubezpečení, že srbské obchodnictvo i za bojkotu dostojí správně všem svým platebním závazkům, kterými je z dřívějška povinno ob- chodním kruhům rakousko-uherským. Článek končí: Jen čásek už nás dělí odskutku V celé zemi se pozoruje jednomyslné hnutí prot Rakousko-Uhersku a jeho obchodu. Pozdravy z celé země manifestují, že národ schvaluje roz- hodnutí obchodnictva a je s ním za jedno. Srbský národ je těžce uražen. Vlast vyžaduje i těchte obětí.
Vlasta Bělehrad Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
27 article
Z hromady srbského Obchodního združení o bojkotu vyjímáme ještě, co Djordje Radojlovič pravil o tom, že se Rakousko domahá protekto- rátu nad katoliky v Srbsku. Srbové i v tom vidí nepřátelství. Oni byli ke katolíkům vždycky snášelivi, nad nimi netřeba zřizovati rakouskou komisi. V Srbsku katolíci i protestanté zaujímali nejvyšší hodnosti a nikdo se na to neohlížel, že jsou jiného vyznání. Na př. generál Dragutín Franasovič, předseda srbského Červeného kříže, bývalý ministr vojenství, zahraničných záležitostí a vyslanec na italském dvoře, byl katolík, katolík je také býv. ministerský předseda, ministr vnitra a vyslanec na dvoře bulharském Jovan Gjaja. Ministrem osvěty a církevních záležitostí býval u nás protestant Pavel Šafařik, syn slav- ného Čecha. V Rakousku ale pravoslavný nikdy nebyl ministrem a nemůže (?) býti. Rakousko i své řády má rozděleny tak, že některé jsou vyhraženy jen katolíkům. A to Rakousko, hle, jež dělí národy podle věr, se domahá, abychom byli postaveni pod dozor komise, která by bděla nad tím, jak se srbský stát chová ke katolíkům a mohamedánům! Reformy v Alžírsku.
Radojlovič Srba Gjaja Pavel Šafařik Čecho Rakousko Srbsko Alžírsko Dragutín Franasovič
28 article
V poslední době byla zahájena ve francouz- ském tisku horlivá kampaň pro reformy v Alžírsku, aby domorodci byli postaveni na roveň evropským osadníkům, pokud jde o zastoupení ve správě io daňová břemena. V Alžírsku nejen že domorodý živel není za- stoupen ve správě země, takže osadníci sami roz- hodují o rozpočtu, ale je také nepoměrně více zatížen. Domorodci platí především všechny daně. které postihují Evropany, nad to pak platí asi 16 až 18 milionů zvláštních daní, které se zahrnují pod jménem „arabské daně“, a ještě jsou zatíženi robotami, jež záleží v úpravě cest, hlídání lesů a pod. Loni v létě přibyla do Paříže delegace alžír- ských domorodců žádat za rovnoprávnost v obou směrech, a vláda jim slíbila, že prozkoumá jejich přání s upřímnou vůlí vyhověti jim. Neudržitelnost nynějšího stavu uznává se všeobecně, ale snahy o náležité reformy srážejí se se zájmy evropských osadníků v Alžírsku, jichž vlivu zřejmě podléhá i generální guverner Lutaud.
Evropan Alžírsko Paříž
29 article
Proto obrací se nejnověji „Temps“ ostře proti Lutaudovi, jehož projekt volební opravy prohla- šuje za nedostatečný a mnohem horší nežli projekt, vypracovaný dřívějším generálním guvernerem Jounartem, zvláště pak mu vytýká, že na banketu alžirských obchodníků minulou sobotu v řeči, ve které mluvil o chystané reformě daní, řekl přímo, že se kloní k názoru, že Evropané jsou více zatí- ženi než domorodci. „Temps“ poukazuje, že není možno mluviti o větším zatížení, platí-li Evropan z 15.000 franků ročního příjmu 80 franků, kdežto arabský sedlák ze svých 600 franků výdělku zaplatí 16 franků, i prohlašuje přímo, že za nyněj- šího zřízení, kdy domorodý živel není zastoupen ve správě alžírské, nemůže tato správa hráti úlohu rozhodčího mezi oběma rasami, ježto je v zajetí osadníků. Poměry v Alžírsku nejsou francouzské správě ke cti, za to však je tím krásnějším zjevem, že veřejné mínění francouzské tak šlechetně a roz- hodně se staví na stranu utištěných.
Temps Lutaud Evropan Alžírsko Jounart
30 article Otevřený lis
Otevřený lis české delegaci na radě říšské. Česká mládež akademická, sdružená ve „Fe- deraci českého studentstva vysokoškolského“ obrací se na slavnou českou delegaci na říšské ra- dě ve Vídni v záležitosti hluboce se dotýkající ne- jen jí, ale všeho českého národa. Pocit, s nímž předstupuje před českou delegaci a jenž naplňuje hrudi všech českých studentů, jest pocit upřímné lítosti nad pravdou, které marně brání se opti- mism a důvěřivost mladých srdcí nad pravdou, zje- vujíc se v rysech stále určitějších, smutnýcha pokořujících. České studentstvo trpce si uvědomu- je, že česká delegace na říšské radě v posledních dobách skoro zcela odsunula z řady národních po- stulátů: druhou českou universitu.
Vídeň
31 article
Bylo by krutým výsměchem, kdyby mládež a- kademická chtěla dnes dokazovati důležitost toho- to našeho požadavku, bylo by hanbou, kdyby chtě- la důvody přesvědčovati o životném jeho významu pro náš kulturní vzrůst, ale není o nic méné kruté a trapné, musíme-li dnes hlasitě volati, aby se na druhou českou universitu nezapomínalo. Byly do- by, kdy druhá česká universita byla rouškou, za níž skrývaly se politické neúspěchy. Dnes poža- davek ten vržen přes palubu za cenu, které nedo- vedeme pochopiti. Práce, kterou po léta obětavě konalo nejen české studentstvo, ale i české profe- sorstvo, jest dnes zcela znehodnocena právě tam, kde úspěch našeho požadavku měl býti potvrzen na místě nejdůležitějším. Zapomíná se na obohace- ni kulturní pro obohacení hospodářské. A odsunu- je-li česká delegace požadavek druhé české uni- versity stranou, nezdá se to mládeži býti důkazem politické prozíravosti, ale dokumentem politické neplodnosti a malomoci. Za takových okolností popularisovati náš požadavek jest nemožností,a práce, kterou po léta v oběť přinášelo české stu- dentstvo a jeho učitelé vysokoškolští, jest marna.
32 article
Mládež akademická nechce přeceňovati svě práce, ale to, co české studenistvo dosud vykona- lo, dává mu jistě plné právo pronésti své mínění a svůj soud o věci, jež — bez sentimentality — mě- la by nám všem lpěti více na srdci. Mládež nebyla by mládeží, kdyby v boji za právo národní nestá- la na prvém místě a vždy na stráži. Boj za drua hou českou universitu ochabnul, a tato resignace doléhá na mladé mysli těžce. Za několik dní sjede se česká mládež akademická ze všech vysokých škol do Prahy a jedním z nejdůležitějších úkolů bude: Manifestovati před celou če- skou veřejností za druhou českou universitu. Federace č. S. Vobrací se na slavnou českou delegaci tímto otevřeným listem a dovoluje si ji upozorniti již dnes, že bude s důrazem a celou silou svého hlasu žádati, aby se ku požadavku druhé české university vrátila a hájila tak, jak to- ho hluboký význam jeho zasluhuje. Za Federaci českého studentstva vysokoškolského: IngC. Vojta Večeřa, t. č. předseda. Za Svaz aka- demických spolků v Brně: IngC. Karel Skřepský, IngC. Jan Rosík. Za Sdružení če- ského studentstva ve Vídni: PhC. Otto Placht, IngC. Frant, Strohalm. Za „Proko p, spolek slovanských posluchačů vysoké školy mon- tanní v Příbrami: Jos. Janečka, báňský aka- demik. Za Kroužek českých posluchačů zvěro- lékařství ve Lvově: Med. Vet. Jaroslav Páv. Za Svaz českoslovanského studentstva v Pra- ze: JUC. F. S. Ježek. MUC. Marta Krupičková, JUC. Vladimír Šponar — členové generální rady.
Vojta Večeřa Skřepský Ingc Rosík Placht František Strohalm Janeček Med Páv F S Ježek Mars Krupičková Šponar Praha Vídeň Příbram Jos Lvov demický spolek v Brno svaz českoslovanský studentstvo IngC
33 article Ze strany.
Ze strany. Ústřední výbor odboru státních úřadníkůa úřadníků státních drah konal pravidelnou schůzi dne 25. dubna za řízení p. presidenta Krause. Probrána byla řada záležitostí osobních, pak ná- vrh organisace v Hradci Králové na přibírání znalců z řad úřadnických při zavádění relorem ve správě a zákonodárství státním, Ve všech těchto záležitostech stalo se usnesení. Jako delegát od- boru na valnou hromadu Klubu českých státních úřadníků byl stanoven pan vrchní rada dr. Chlu- mecký. K dotazům, které došly odboru, se upozor- ňuje, že vhodné příspěvky pro »Úřadnickou Hlídku« jsou vždy vítány; příspěvky ty buďtež adresovány: Odbor státních úřadníků při národní straně svobodomyslné v Praze-II., Marianská ulice č. 3. Konečně byla přijata řada nových přihlášek. Příští schůze dne 9. května v obvyklou hodinu. Nusle-Údolí. Organisace mládeže má v pon- dělí dne 28. dubna o 8. hod. večerní v restauraci »u Panochů« členskou schůzi, na níž pro- mluví »O politice positivní a radi- kální« kol. inž. J. Dvořáček, předseda ústřed- ního výboru org. mládeže.
Kraus Chla Nusl Panoch Ing J Dvořáček Hradec Králové Praha marianský ulice II