1
masthead
13. srpna 1905
2
masthead
Příloha „Národnicn Listu
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Kdo má zastupovati správce školy
A místní školní radě?
Zákonný poměr církve ke škole a školské
samosprávě všude v zákonodárství našem a v na-
řízeních školských úřadů jeví se jako sostupný
poměr, jehož chráněným prvním činitelem je
mocná církev, nikde ze svého dominujícího
postavení neslevující, kdežto škola moderní jeví
se namnoze jako instituce podružná, měně
cenná. Příčinou toho je nejen zakořeněná mo
církve a příslovečná bdělost církevních orgánů
nad osnováním všech zákonnýeh textů, zabiha-
jící i do podrobnosti a eventualit, které se zdajl
na prvn pohled malichernými, ale i na druhé
straně nedostatečná bdělost neekkovníeb intor
esentů školských. Jeť škola moderní vůči staro-
bylé instituci církve novum, které musí te-
prve svého pevného, zákonného postavenísi
dobyti tuhým bojem o každé slůvko r zákonech
a nařízeních. Musíť škola pomoci vSech pokro-
kových lidí přemoci starou, vžitou tradicla
praxi, a učitelstvo moderní školy, jakožto stav
poměrně velmi mladý, musí teprvo si rovnocen-
nosti a uznání plných práv pracně dobývati —
ve věcech velikého dosahu i v partifch, na první
pohled snad měně důležitých
Dokladem novým a velice pádným jest mi
nevý řád školní a vyučovaci, který má o těehto
prázdninách ministerstvem vručování býti pu-
blikován a který očekáván je učitelskou obei
s pochopitelným zájmem a namnoze i obavou.
6
article
Byla mi dána příležitost, elaboráty řádu i ko-
nečné znění jeho podrobně prostudovati a s ob-
sahem řádu i jeho duchem důkladně se obe-
známiti. Nový řád školní není a ovšem také
nemůže býti nějakým podstatným zvrácením do-
savadního, o říšský zákon a zákony zemské
opřeného stavu, a nebude tudiž, jak se kdesi
vytrvale a lapidárním tiskem hlásá, hrobem
moderní školy. Až na jistou řadu nových
ustanovení, ze školské praxe vyplývajicích a
škole i učitelstvu namnoze příznivých, neobsa-
huje nic v podstatě zvláště nového a překva-
pujícího, spokojuje se s úkolem svými 233 para-
grafy býti regulativem dosavadní praxe
vzniklé ze zákonů říšských a zemských a pře-
četných vynesení školských úřadů. Ale právě
z tohoto souboru nařízení znovu proniká všude
neobyčejně horlivá, do podrobností zabihající
péče církevní o zachování vlivného, zákonem
tak horlivě chráněného postavení církví ve škol-
ství národním. Vždy bdělá církev dovedla toho,
že do poslední trochy využila všech výhrad, zá-
konem jí přisouzených, aby každě i na pohled
nepatrné a samo sebou se rozumějící zákonné
ustanovení došlo v novém řádu školním a vy-
učovacím svého místa. Mnohý passus, který nám
se zdá býti pleonasmem, anebo nepatrností, nie-
méně do řádu jest vsunut, jen aby práva církví
zákonem uznaná znovu a znovu tu byla
připomínána.
7
article
A jako zde v řádě školním, tak i v záko-
nech shledáváme se každé chvíle, že církev na
všechny oventuality pamětliva, dovede uhájiti
svého postavení a vlivu do nejmenších podrob-
ností. Příkladem tomu nám může býti zákon
zemský, daný dne 24. února 1873 č. 17 pro
království české, jenž se týče místní, okresnía
zemské dohlídky ke školám. Paragraf 3. tohoto
zákona stanoví, že zastupiteli společností nábo-
ženských v místní radě školní jsou ducho vn
správcové vyznání víry křesťanské, neb jieh
zástupcové, kteří jim úřady církevními při-
dáni byli.
8
article
V § 4. téhož zákona pak ustanoveno pouze.
že zastupitelem školy v místní radě školní jest
ten, kdo školu řídí. O zástupci není ani
zmínky. Zdáloť se snad zákonodárci samozřej-
mým, že vždy tu někdo býti musí, kdo by školu
řídil i v tom případě, že by skutečného, ustano-
veného správce školy něco zašlo, ale litera
je litera, a nynější praxe ukazuje, že vsunutím
malého dodatku o zástupci správce školy přede-
šlo by se mnohým zmatkům a nedorozuměním
Onemocní-li správce školy anebo zajde-l
ho něco, že i při nejlepší vůli do schůze mistní
školní rady dostaviti se nemůže, zdá se býti při-
rozeným a dodatku § 3. řečeného zákona odpo-
vídajícím, aby do místní školní rady dostavil se
v pořadí první nejstarší učitel, kterému i jinak,
na př. při domácí učitelské poradě a pod. pří-
sluší, správce školy zastupovati. Ale poněvadž
právě na tomto místě při § 4. nábodou nic bliž-
šího není o zastupování správce školy ustano-
veno, může se státi, a bohužel se i stává, že
škola není při sezení místní školní rady žádným
učitelem zastoupena, kdožto o zastoupení církve
je za každou cenu a v každém připadě řádně po-
staráno.
9
article
Zdálo by se snad na první pohled, že zá-
stupcové duchovních správců mohou dle zněni
§ 3. svrchu citovaného zákona delegováni býti
jen pro určité školy, tak že by nebylo přípustno.
aby na př. v jedné a téže místní školní radě za-
sedal jednou farář a podruhé kaplno. Avšak vy-
nesení c. k. zemské školní rady ze dne 31.
května 1881 č. 8310 k biskupské konsistoři
Budějovicích vydané, zřejmě uvádí, že „není
závady, aby faráři, nemohou-li se dostaviti, vy-
sílali kaplany, od úřadů církevních jim přidělené
jako zástupce k sezením místní školní rady.“
Patrne tudiž, že duchovní správě vyhra-
ženo je právo spolurozhodovati v místním úřadě
školním vždy, kdežto správě školy jen tehdy
může-li ustanovený správce školy do sezení
místní školní rady se dostaviti.
konsistoř Budějovice
10
article
Tato nesrovnalost potřebuje nápravy. Bude
nujno, aby veškeré učitelstvo společně s pokro-
kovým a škole přejícím občanstvem usilovalo
o doplnění § 4. zákona zemského ze 24. února
1873 č. 17 v tom smyslu, aby zákonem stano-
veno bylo, kdo jest oprávněn správce školy v
místni školní radě právoplatně zastupovati, kdy-
by on do sezení se dostaviti nemohl.
Nežli však řečený dodatek uzákoněn bude,
měla by zemská školní rada pro království české
vydati příslušné nařízení, aby učitelstvo mohlo
v místní školní radě býti zastoupeno i tenkráte,
když náhodou ustanovený správce školy one-
mocněl a p.
Věc není tak nepatrná, jak se snad někomu
udá, kdo prakticky neprožívá trpký život škol-
ský a krušné boje o každou píď práv našeho
učitelstva. Nejen že tu jde o dosažení rovného
práva Skoly vůči církvi, ale běží také o to, aby
vždy, za každé okolnosti, ba i tenkráte, když
některý opatrnický správce školy „nemůže“ (i)
se do schůze dostaviti, byl v místní školní radě
nájem školy a učitelstva hájen.
Náprava v této věci jest při dobré vůli po-
volanýcn činitelů snadna a možna, a nepo-
chybuji, že zemský úřad školnía
později i sněm království české-
ho učímí tu učitelstvu a škole po
právu.
Skola
11
article
Publikace redakce této rubriky došlé:
Publikace redakce této rubriky došlé:
Učitelský kalendářna rok 1905—6. Vy
dal Zemský ústřední spolek jednot uči-
telských v král. českém Cena 1 K 60 hi
s přílohou. V Praze. Tiskem dra. Ed. Grégra a syna.
Nákladem vydavatele.
Letošní kalendář. je milým překvapením. Jet to
Pravé vademecum pro učitele, a věru není učiteli
možno bez kalendáře toho se obejíli. Obsahujeť vedle
zápisch pro rozvrhy hodin a informačních poštovních,
právních a jiných přehledů, kalendarium se zápiskami
a přehledné soupisy a labulky nutně učiteli potřebné
Phpojeny jsou praktické rady z různých oborů. Vy-
jímámo instruktivní články: Školství národní v ze-
mích koruny české, hmotné poměry učitelstva, pod-
niky svépomocné atd. Kalendář obsahuje podrobný
s mravenčí píli sebraný a přehledný, přesný a úplný
schematismus učitelstva, který jest zároveň vhodným
adressářem každému, kdo je s učitelstvem v jakém-
koliv styku. Znamenitě seslavena je příloha, která
v úpravně, příruční formě podává šest obsažných.
věených, zhuštěných článků z oboru školského. Na-
lezáme zde článek Krejčího o umělecké kultuře, dra
Babáka o biolozil, Zemana o školní hygieně. O studiu
pomocných věd jedná Mikan. O něm. literatuře pae-
dagogické za r. 1903 píše Maner. Jos. Pešek na konec
podává pojednání o tom, co mají rodiče věděti o vý-
chově svých dítek. Doporučujeme kalendář vřele.
Grégr
Babák
Zeman
Mikan
Praha
12
article
Poučení o zkouškách dospělosti i
způsobilosti učítelské pro školy obe-
ně i měšťanské (zkoušky pěstounek, industriálek
a zkoušky z jazyka francouzského i anglického a
státních zkouškách, kterě učitel ko-
nati můžo. Sebral a upravil Václ. Procházka,
c. k. cvičný učitel a člen c. k. zkušební komise pr
školy obecné a měšťanské v Praze. Druhé vydání
rozmnožené. Nákladem Zem. Ústř. spolku jednot učit
v král. českém. Cena 90 hal.
Nezbytná pomůcka a příručnice pro každého
učitele, který ke zkouškám se připravuje. Vedle zákon-
ných předpisů a informačních rad uvedena oři všech
předmětech, zkušebních pomocná literatura.
Václ
Procházka
Praha
13
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Baumruck a Nový, dosud členové A. C
Sparta, zůčastní se zápasů Slavie ve Švýcarech, tak
oznamují totiž Pražské Noviny.
** »S. K. Slavia« hraje v nejbližší době (z0.
t. m. 7) v Drážďanech, v Lipsku a podnikne tourné
po Švýcarsku, kdež bude hráti v Curychu, Basileji.
Ženevé proti »Old Boys«, »Young Boys«, »Grashop
pers« a »Servelte F. Č e.
** Trainer Slavie Maden zůstane prý v Praz
až do polovice září.
** Mužstvo »First Vienny« ve Vídni trainuje ji
pod dozorem Pekárny a to dvakráte denně. Ráno o
8 do 10 a večer od 6 do 8 hodin.
** Frištenský vyzval oba po Čechách se potu-
lující zápasníky-černochy, Delavareho i Sandersa ku
zápasům, neb oba tito »černí« nepěkně se o morav-
ském mistru vyslovovali. Se Sandersem bude zápasiti
v Praze, kdežto s Delavarem na Olomoucku.
** Pět »mistrů« pokládal opravdový mistr Fri-
štenský včera v Náchodě v círku Andltově. Dle za-
slaného nám programu vyzval Frištenský pět »mistrů-
na zápas, které chce všechny za 10 m. s kobercem
seznámit. Nešťastné oběti umění a síly Frištenského
jsou: Antonín Petrák, mistr zápasů v Čecbách ,
Boh. Veselý, mistr ve zvedání činek v Čechách l
Savero Boreš (snad Bobeš ?), mistr pro Polsko !, Jan-
kovský (?), místr pro Rusko! a Fürst mistr pro Ty-
rolsko ! Frištenský uvolil se zaplatiti 100 K »Ústřední
Matici školské«, když za 10 m. mistrý tyto nesloží.
** I u nás dobře známý berlinský »B. T. č .
Baumruck
A C
Grashop
Frištenská
Sanders
Petrák
Veselá
Savero Boreš
Bobeš
Jan
Fürst
Švýcar
Drážďany
Lipsko
Švýcarsko
Curych
Basilej
Č e
Vídeň
Praha
Olomoucko
Náchod
Čecby
Čechy
Polsko
Rusko
Sparta
Slavia
Old Boy
Young Boy
Slavia Maden
First Vienna
14
article
C. Viktoria« otevře dne 3. září velkým meziná-
rodním zápasem své nové hřiště, které nalézá se
Berlína v Tempelhof Mariendorfu ve Feldstrasse-
Hřiště zřízeno velkým nákladem a pojme 8000 až
10.000 diváků. Rozměry hřiště jsou 110—- 65 m.
** Naši footballisté započínají již s trainingem
a hřiště všech klubů užívají. Nově oseto bylo hřiště
Slavie, které ukazuje již pěkný zelený koberec
Sparta podníkla důkladnou opravu svého hřiště,
které jest teď rovné jako kulečník a čeká se jen jak
se zazelená. Mužstva obou »červeno-bílých« klubo
budou asi stejna jako loni. Změny budou nepatrne
možná však i překvapující.
** Amateur-trainerem a kapitánem všech mužstev
»Sparty« jmenován byl Jenda Sharp, jehož jméno
ručí za to, že členové »Sparty« dobře připravení k
zápasům přijdou.
** Přebíhání hráčů z jednoho klubu
do druhého jesť bolestnou stránkou ve sportu
footballovém a přivádí často velké rozmíšky mezi
kluby. Tak opět z Vídně se oznamuje, že Schö-
necker, dosud pravé křídlo »Rapidu«, přestoupil do
»Wiener Athletic Sportclubu«. Též Bugno, bývalý
člen »Crickety«, vstoupil prý do »W. A. C.« Iv Praze
teď před početím období mnoho se povidá o přebí-
hání hráčů a jmenují se docela určité osoby, které
prý opět »převléknou kůži«. Jsou to bohužel smutné
zjevy, které zvláště přinesl sport footballový. Maně
tak vzpomínáme dřívějších dob, kdy cyklisté, veslaři
i athleti s láskou inuli ke svému klubu a pro barvy
jeho podstoupili oběti největší. To byli ale sports-
mani-gentlemani. Časy se arci mění.
Sharp
Wiener
Iva Praga
Berlín
Tempelhof
Feldstrass
Vídeň
Schö
Bugno
Slavia
Sparta
Rapid
16
article
** Německý automobilní týdenv
Mnichově počal včera tak zvanou »soutěží krásy«
vozů, účastnících se závodu o cenu Herkomerovu.
Přes to, že silně pršelo, dostavil se značný počet
obecenstva. Soudcové, konsul Rosipal, svob. pán
z Brandsteinu, tajný rada F. Friedländer a j. přísně
prohlíželi četný materiál, neb nebylo lehko správně
»body« určovati. Ze 105 přihlášených vozů bylo jich
82 na místě. V barvě byly vesměs skoro stejné.
Většinou pak jsou to stonneaux« s postranním vstu-
pem a stříškami. Všecky jsou opatřeny motory o čty-
řech cylindrech. Bohužel, malé vozy úplně scházejí.
Vozy továren Horch Comp., Opel — Rüsselshelm.
Fogel — Frankfurt, Scharrer — Rannstatt, Bernhardt
— Frankfurt vynikají elegantní výpravou. Vůz
známého závodníka Fritze Opla mů v soutěži » krásy
největší chance. »Coupés« jsou v meušině, ale vý-
prava jich jest velmi luxuriesní. Výstava předvádí
jasný obraz pokroku ve stavbě automobilů
karosseril.
** Výstava kol a automobilů v Be-
líně. Při příležitosti letošního sjezdu německých
obchodníků s velocipedy a automobily v Berlíně bude
tamtéž pořádána výstava kol a automobilů ve dnech
od 21. do 27. září ve výstavní budově »Neue Welt«,
na které i cizozemské výrobky připuštěny budou.
Výstavní řád této výstavy vyložen jest ve Vídni
v c. k. ministeriu obchodu (I. Poslgasse 8).
F Friedländer
Horch
Fogel
Frankfurt
Scharrer
Rannstatt
Bernhardt
Fritz Opel
Mnichov
Be
Berlín
Vídeň
Opel
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 12. srpna.
(Pův. zpráva »N. L.-)
Vestigia terrent! Co bylo proroků, kteř
ohlašovali rychlý zánik řemesla, co těch, kteří
vypočítávali, co zůstane zachováno při vítězném
postupu velkovýroby, kapitalistní výroby, jak
navykli jsme si ji označovati. Speciálně na ho-
spodářském poli těžko býti prorokem, aby vývoj
nepřinesl hojně korrektur prognos, které se
zdály tak pravděpodobnými. Marx není jediným,
jichž předpovědi byly negovány rozvojem dal-
ším, ač jeho učení o koncentraci kapitálové
jiné ovšem formě a při jině distribuci důcho-
dové, než jak tanula na mysli největšímu my-
sliteli socialismu, není bez pravdy. Předpověa
o budoucnosti řemesla byly méně šťastny. Z ve-
likých ústředí výrobních, z velikých moderních
měst mělo utrpěti rány nejhlubší a smrtelné.
pravým opakem k těmto závěrům stává se mo-
derní velkoměsto s mnohostí svých potřeb hlavní
oporou řemesla, zatím co na venkově vysazeno
prudké soutěži tovární. Některé obory řemeslné
výroby ustupují v pozadí, zatím co nové povstá-
vají a není známek, že by řemeslo v dohledno
době bylo zatlačeno úplně. Jeť právě proces
vývojový složitějším, mnohotvárnějším, pozvol-
nějším, než se zdá na prvý pohled s hlediska
nauk národohospodářských. Anketa o poměrech
výroby obuvnické, jejíž výsledky v kritickém
uspořádání právě vydány, podala nový a zajt
mavý doklad.
Marx
Praha
18
article
Bylo sojva ještě před málo desetiletími ř -
meslné výroby typičtější než obuvnictví. Samo-
statný mistr byl hlavním Jodavatelem obuvl
pro všechny vrstvy společenské. Spracoval si ce-
lou obuv sám, v dílně, kam teprve v nejnovějš!
době slavil svůj vstup šicí stroj. Svrškář jako
samostatný podnikatel prolomil prvý vlastně
tento stav a vnesl sem princip dělby práce. Ale
zároveň oznamoval nové formace výrobní, ohla-
šoval nové seskupení podnikatelské. Ten proces
dnes do jisté míry skončen a anketa nalezla
již tento stav, konstalovala již tyto stopy vý-
robců, respective podnikatelů. Starý samostatny
mistr, pracující pro své zákazníky a zhotovující
pro ně obuv dle míry, zachován stále. V jeho
dílně pracují tovaryši a učedníci, zaveden sem
stroj šicí, začasté zhotovuje celou obuv sám,
nebo kupůje svršky již hotové. Čím poměr,
méně pokročily, tím více zachována původní
forma výroby, zhotovení celé obuvi (i svršků)
v dílně. Ve větších městech Haliče není dodnes
obuvníků, kteří by měli ve své dílně stroj šict.
Stinnou stránkou jest nutnost skýtati dlouho-
dobý úvěr odběratelstvu, moment,
který působí velmi zhoubně na rozvoj těchto
mistrů, nutě je začasté vzdáti se samostatnosti
a pracovati pro faktory. V některých případech
denucen jím samostatný mistr oddati se výhrad-
ně výrobě některých jen specialit. V poměrech
hospodářských, méně pokročilých, zachoval se
i mistr, pracující pro trh. V tomto oboru lze al
pozorovati speciálně v Čechách ubývání zaměst-
naných pomocníků a vzrůst samostatných mi.
strů. Zatím co tento typ výrobce zůstává obme-
zen na závody menší a jen v některých při-
padech (zvláště ve velikých městech) se pře-
sunuje v závody střední, rozvinují se podnik
prodejových ristrů ve větší rozměry.
Halič
Čechy
19
article
Od samostatného, zakázkového mistra liší se
tato skupina tím, že jen výjimečně pracuje pru
přímého zákazníka, stálým zdrojem zaměstnán
jest mu oproti tomu obuv, určená pro obchod-
níka a továrníka. Obuv vyrábí tu místr ještě ze
svých vlastních prostředků. Typ tento zastoupeu
zvláště ve Vídni, kde nazývají ho dokonce i to-
várníkem a kde zaměstnává někdy až 100 děl-
níků. I Praha má tento typ. Práce jest zde
ovšem méně výnosnější, než u skupiny prvé, ale
za to pravidelnější, protože jsou obchodní spo-
jení trvalá a dobrá, ježto spotřeba velikých měst
uvyká nákupu obuvi hotové. Mistři tito zaměst-
návají začaslé jen malý počet dělníků ve své
dílně, většina dělníků pracuje ve svých domác-
nestech. V dílně vyrábějí se zvláště jen svršky.
domácímu dělníku připadá práce ostatní. V tuto
skupinu spadají i tak zvané zasílací podniky.
které dodávají z části na svůj vlastní účet, z čá-
sti firmám vývozním a vyrábějí zvláště zboží
modní.
Ještě více závislým na obchodu jsou t. zv.
mistři kusoví. Jeho zákazník dodává mu po-
třebný materiál a platí mu za jeho práci od
kusu. Ještě dále pokročila závislost oněch mi-
strů, kteří jsou sice na venek samostatnými vý-
robei, kteří ale pracují brzy pro tu, brzy pro
cnu firmu jako faktoři, od firem těchto dostávají
materiál a jsou z části honorováni pevnými pro-
visemi, stanovenými dle poměru mzdy zaměst-
naných dělníků, z části tak, že v přejímací cenu
zboží pojat a vkalkulován zisk faktorův. Svršky
vyrábějí faktoři tito sami, práci ostatní svěřují
domáckým dělníkům. Poslední skupinou mistrů
jsou konečně mistři tovární, kteří mají sice prů-
kaz způsobilosti, ale proto jsou jen pouhými
zřízenci továrními. Rozumí se, že typy uvedene
(až na poslední) se začasté proplétají, kom-
binují.
Vídeň
Praha
20
article
Vyššími typy výrobními a organisačními
jsou vznikající výrobní společenstva. Tak utvo-
řeno ve Štyrském Hradci devíti samostatnýml
mistry společenstvo podobné. Mistři tito zaměst-
návají společné pomocníky a hradí režii ze spo-
lečných prostředků. Mají své vlastní stroje, pře-
jímají státní dodávky a prodávají pouze mistrům
nebo obchodníkům. Neméně zajímavo jest spo-
lečenstvo v Dobrušce, ke kterému náleží devět
mistrů a dvé pomocníků, ktoří pracují na spo-
lečný účet. Podobné společenstvo existuje tak
v Praze, Ve všech těchto případech zachován
ale německý ráz výroby.
Velkovýroba proniká však v oboru obuv-
nické výroby v poslední době dosti značně. Ve
třech formách. Hlavní z nich tvoří závody, stro-
jově neprovozované. Svým způsobem výroby
podobají se závody tyto podnikům prodejových
neb zasílacích mistrů, četní podnikatelé této
skupiny vyšli přímo z řemeslných producentů,
jak dokazuje jich dosavadní příslušnost ke spo-
lečenstvu, z většiny jsou ale bývalými obchod-
níky, z nichž čásť si opatřila potřebné odborné
vědomosti v odborných školách. Stroje jsouv
této výrobě ovšem již hojně zastoupeny, z vět-
šiny zapůjčuje je podnikatel svým zaměstnan-
cům do domu. Úprava materiálu děje se (zvláště
za účelem kontroly) v závodě podnikatelově.
Štyrský Hradec
Dobruška
Praha
21
article
Výzznačným znakem jest zde pronikající dělba
práce. Tak jsou v království českém místa, kde
obuv projde pěti až šesti rukama, než jest ho-
tova. Oddělení výroby mužské a ženské obuvi
jest všeobecným. K těmto charakteristickým
znakům druží se další: práce není vázána na
jedno místo. Podnikatel zaměstnává dělníky do-
mácké v různých městech, často i v různých ze-
mích. Platí to zvláště o výrobě obuvi hrubší.
Rozměry podniků tyto jsou různy a počet za-
městnaných kolísá, protože nutno počítati se
saisonou. Tak vyrábí se „lehké zboží“ o
května do listopadu, zatím co nutno v ostatních
měsících různě si vypomoci. Skutečská kterási
továrna obuvi jest jen dvakráte v roce plně za-
městnána a to vždy jen na krátkou dobu, tak že
by podnikatel bez spekulačních nákupů a pro-
dejů jen stěži vyhověl všem svým odběratelům.
Odbyt děje se zvláště pomocí skladů a pro vý-
voz, začasté dodávají však továrny tyto sve
zboží i německým výrobcům, kteří mají své
vlastní sklady. Druhou formu velkovýroby tvoři
22
article
závody, pracující z části strojově ve vlastních
dílnách, z části zaměstnávají domácké dělníky.
Obyčejně konaji se práce přípravné až do spo-
jení svršků s podrážkami továrně, ostatní práce
domácky. Jde tu zvláště o obuv prošívanou.
I zde je práce po výtce saisonní. Tak pracuje
značná čásť zaměstnanců továrny této skupiny
v Kostelci nad Orlicí v létě na polícb a nemohl
by podnikatel tohoto závodu v létě ani převzlti
sebe výhodnější objednávky příliš velikých roz-
měrů. Továrny tyto pracují zvláště pro celní
území domácí, v prvé řadě pro Uhry. Nejmenst
skupinou tohoto odvětví jest výroba strojní, zá-
vody pracující buď jen určitý typ obuvi, nebo
pro veřejné dodávky. Továrny tyto majt svě
vlastní sklady. Praeuje se tu po celý rok stejno-
měrně. Zaměstnanost saisonní ustupuje v po-
Rozumí se, že tento vývoj provázen ostrým
scutěžním zápasem, jehož jevištěm jsou zvláště
země české. Vítězí zde pozvelna, ale soustavně
tovární podniky, založené na domácké práci.
Levná režie jest jim mocnou oporou a zboží jieh
proniká stále více v široké kruhy spotřebné.
Kostelec nad Orlice
Uhry
23
article
Český tovar této skupiny razi si svou lácí cestu
do všech zemí říše. Bývalý dodavatel vídeňskýeh
firem, stal se takto jich soutěžníkem. Důsledkem
teho zřizují si vídeňské podníky v Čechách fi-
liálky, aby těžily z levných pracovních poměrů
zdejších. Ale k otázce této se ještě jindy snad
vrátíme. Dnes šlo nám jen o nastínění obrazu
stavu výroby, která dle hojných proroctví měla
býti prvá obětována vývojem kapitalistní pro-
dukci. Zatím udržuje se tu řemeslný mist
stále, byť posice jeho vyžadovala více obhajo-
vání. Ale moment tento jest zase jen podnětem
ke snahám o pokrok. —
Na naší burse bylo po celý týden smý.
šlení klidné, ale obraty byly četnější.
K závěrkám došlo v komunálních
dlužních úpisech České Zemské banky
za K 100.40, ve zlaté rakouské rentě
za K 119.50, v rakouské korunové
rentě za K 100.621/, v červencové
rentě za K 100.471/4, ve 4149% zástavních li-
stech Haličské akciové hypoteční
banky za K 101.50, v 31/4%% zástavních li-
slech České hypoteční banky z
K 95.25, v akciích České zajišťov a ct
banky za K 234.—, v akciích České ban-
ky Union za K 247.—, v akciích Česko-
moravské strojírny za K 600.—
v akciích strojírny Daňkov) za K 472.—a
K 470.—.
Dále bylo podáváno za akcie Živno-
stenské banky K 246.— a K 246.50.
České banky Union K 247.—, Zaji-
šťovacíbanky K 230.— a K 229.50, stro-
jírny Daňkovy K 467.— a K 470.—, stro-
jírny Ruston K 292.—, První česko-
moravské strojírny K 595.—, Česke
společnosti pro průmysl cukerni
K 155.50, Podolské cementárny K
175.— a továrny na vyrábění umělých hnojiv
v Kolíně K 380.—.
Daňkův
Čechy
Daňkov
Zaj
Kolín
Český zemský banka
K 100.40
Český banka
Union
25
article
Z pražské plodinové bursy. V poslední době byl
pozorováno, že provádí se v okolí budovy pražské
plodinové bursy a v jistých sousedních kavárnách
čilý pokoutní bursovní obchod. C. k. po-
licejni ředitelství, které nabylo vědomosti o této sku-
tečnosti, učinilo přísná opatření k potlačení tohoto
pokoutního bursovního obchodu a žádalo zároveň pre-
sidium bursy, by s důrazem upozornilo interesenty
na zákaz bursovního pokoutního obchodu, obsaženýv
bursovním zákoně ze dne 1. dubna 1875 a na po-
kuty, kterými osobám proti tomuto zákonu jednajícím
jest bursovním zákonem vyhrožováno.
Český odbor rady zemědělské pro království če-
ské v Praze, II., na Václavském náměstí č. 799 m
při české techníce výzkumnou stanici fysi-
ologickou, jejímž prostřednictvím zcela zdarma
zodpovídá dotazy zemědělců po chorobách rostlin p-
stovaných. K dolazům přiloženy buďtež: chorobná
rosllina neb její část a domnělý škůdce. Dopisy
vzorky na český odbor rady zemědělské jsou porta
prosty, když zašlou se prostřednictvím obce neb ho-
spodářského spolku a když na obálce napsána jest
poznámka: „K vyzvání rady zemědělské, prosto po-
štovného.“
Hospodářské poměry na Černé Hoře. Poslední
zemětřesení na Černé Hoře, jež vzbudilo v rakouských
obchodních kruzích, s Černou Horou pracujících.
značné obavy, nemělo ve skutečnosti na obchod ta-
mější vlivu žádného, poněvadž bylo poměrně slabé
a škody způsobeny jen nepatrné, nejvýše v obnosu
50.000 K. Sklizeň obilí bude letos dobrá. Teprve o
r. 1903 věnuje se na Černé Hoře větší pozornost roz-
voji zemědělskému, obchodnímu a průmyslovému.
Praha
Václavský náměstí
Černá hoře
Český odbor rada zemědělský pro království če
II
26
article
Bude-li se ve směru tom pokračovati dále, budou v ně-
kolika málo létech finance Černé Hory úplně uspo-
řádány a Černá Hora bude náležeti ke státům hospo-
dářsky pokračujícím. Za loňský a letošní rok odešlo
více než 20.000 Černohorců do ciziny a to většinou do
Ameriky. Poněvadž tito vystěhovalci posílají do své
vlasti stále peníze (denně docházejí dosti značné ob-
nosy), zlepšila se situace obyvatelstva velice značně
a obchod i doprava v poslední době potěšitelně stouply.
Dovoz na Černou Horu v r. 1904 činil asi 3.762
millionů korun (72.668 ), z čehož bylo asi 769
zboží (2.719 mill. K) z Rakousko-Uherska. Na
druhém místě je pak Turecko se 673.808 K, jež
dováží lam zejmena sušené jižní ovoce, koně a mezky.
Z Italie, jež se zúčastní dovozu černohorského asi
6% (230.075 K), dováží se zejmena papír, plodiny
polní a nářadí, vozy, zboží kovové a víno. Značnou
měrou soutěží Italie r Rakousko-Uherskem zejmena
v papíru balicím, novinářském i listovém. Naproli
tomu jest Rakousko ve zboží lněném, nehledě k ne-
patrnému dovozu z Turecka, téměř bez konkurence.
Amerika
Černá Hora
RakouskoUhersko
Turecko
Rakousko
Italia r RakouskoUhersko
Černohorec
27
article
V látkách a šňůrách hedvábných musí Rakousko silně
soutěžiti s Tureckem. Také ve zboží bavlnářském
provaznickém jest Rakousko-Uhersko téměř bez sou-
těže, kdežto ve zboží lněném je silná konkurence
s Velkou Britanií a s Tureckem. Ve zboží konfekčním
hraje velkou úlohu vedle Rakousko-Uherska také ještě
Turecko. Kůže dovážejí se téměř výhradně jen z Ra-
kousko-Uherska vedle malého dovozu z Turecka. Na-
proti tomu je podíl na položce „nábytek, nářadí, vozy
léměě stejně velký jako naší říše a podíl Turecka do-
sahujo téměř polovici. Také ve zboží kovovém musí
Rakousko-Uhersko těžce soutěžiti s Italií a s Ture-
ckem a speciálně v hospodářských strojích předstihuje
Ilalie Rakousko. Ve zboží hliněném, porcelá novém
skleněném zaujímá naše monarchie místo daleko
přední a jen ve skle okenním jest italská soutěž po-
někud cilelnější. Také s konservami, suchary, jemným
pečivem a cukrovinkami dělá hlavní obchody Ra-
kousko-Uhersko, což platí též o olejích, barvách, che-
mických výrobcích, petroleji, zápalkách, střelném
prachu, patronách, lécích a voňavkách. Cukr a kávu
dováží téměř jen výhradně naše říše, kdežto v kakau
a koření soutěží s námi těž Turecko. Ve vínech stol-
ních i šumivých převyšuje nás Ilalic, naproti tomnu
Rakousko
Turecko
RakouskoUhersko
Velká Británie
Uhersko
RakouskýUhersko
28
article
však jest Rakousko mnohem zúčastněnějším na do-
vozu lihovin a minerálních vod.
Z Obchodnické jedifoty pro Morava a Slozske
v Brně. Zákony mění a upravují se, až další napínání
trpělivosti interessovaných kruhů je nemožné. Vláda
pustí z ruky jen to, co jí lid vyrve. Po reformě řádu
živnostenského musilo živnostnictvo volati celá deseti-
letí, než došlo k předložení ledabylé a dle všeho zů-
myslně kusé vládm osnovy. Předložení této osnovy
znamená, že vláda chce míli od stavů živnostenských
na novo po dlouhá léta klid a pokoj. Co tedy který
stav zúčastněný dnes získá, to bude míti. Vybojuje-l
si stav obchodní při této řídké a vzácné příležitosti
svoje polřeby, mnohé zlo, jež v přítomných dobách
stav kupecký znehodnocuje a ubíjí, zanikne samovolně
a zabezpečen bude tak zdravý a mocný rozvoj stavu.
Nedocílí-li uskutečnění svých potřeb, upadati bude
nově a nově až do míry, za níž stane se k účelnému
životu neschopným. Možnost nápravy poměrů ve
stavu našem leží v našich rukou. Ponecháme-li ruce
v klíně, ponechá je v klíně i vláda — nedá nám ni-
čeho. Ozveme-li se a ozveme-li se často a důrazně
bez ohledu na to, je-li to vládě po chuti či proti chuti,
dá nám dojista a bez odkladů vše, co nám patří a čeho
je nám třeba. V úterý dne 15. srpna 1905 připo-
mene kupectvo naše vládě vídeňské povinnosti její
opětně a učiní tak způsobem, jakého dosud nevolilo.
Rakousko
Morava
Brno
29
article
Bude to způsob ostrý, neboť ostré zbraně volí i naši
odpůrcové. Voláme k úternímu projevu veškery kupce
Moravy a Slezska. Chyběti nesmí nikdo! Deputace a
telegramy nestačí. V dnešním kritickém okamžiku
přiložiti musi ruce k dílu i lenoch. Musí býti ze ztrnu-
losti své ostatními vyburcován. Pamatujme, že řád
živnostenský nemění se každým dnem! Schůze koná
se v úterý dne 15. srpna 1905 přesně o 2. hodině od-
polední ve dvoraně brněnského Besední-
ho domu.
Vyhlídky na leložní sklizsň lnu v Rusku. Slv
Inu v Rusku jest následkem příznivých poměrů povč-
trnostních úplně uspokojivý a opozděný ve svém vý-
vinu len se podslatně zotavil. Dosud ještě len stále
kvete. Kvěl dostavil se letos celkem asi o dva týdny
dříve než loni. Okolnost ta jest jak pro pěstitele Inu
tak i pro obchodníka se lnem zvláštního významu
jak co do jakosti, tak i co do doby uzrání.
Sklireň v Rusku. Dle dat, uveřejněných v pátek.
možno očekávati v evropském Rusku sklizeň obilí
asi prostřední. Zimní obilí slibuje žně o něco menší
než prostřední, kdežto čbilí letní o něco lepší než
prostřední.
Morava
Slezsko
Rusko
Slv Ina
Ina
30
article
Bulharský průmysl olejový. Ruščucká továrna n
olej řepkový byla převzata deseličlennou akciovou
společností, jež byla zapsána do obchodního rejstříku
pod firmou „Postojanstov“. Jmenovaná společnost
která složila v akciích kapitál základní v obnosu
100.000 franků, zamýšlí továrnu rozšířiti a opatřiti
nejmodernějšími stroji na výrobu různých olejů a che-
mických přípravek.
Roosovelt o trustech. V Chautauvě promluvil pre-
sident Roosevelt řeč, v níž mluvil též o trustech.
Pravil, že ukážou-li se dosud platně zákony nedosta-
tečnými, bude nutným dalši vybudování zákonodárství
na ochranu před trusty. Dle názoru presidentova,
měly by státi veškeré korporace, které provozují ob-
chod mezistátní, pod dozorem národní vlády. Dále pravil
Roosevell, že není pro ukvapené a nepředležené kro-
ky. Vše, co snad bude nutno učiniti pro dobu nejbližší,
jest vydání zákona, kterým by se dala některému od-
dílu vlády moc s úspěchem postupovali proti zlo
řádům ve spojení se železniční dopravou
ale konečně vláda zajisté uzná, že musí učiniti ve pří-
čině všech korporací, jež provozují obchod mezi-
státní, další kroky.
Rumunské žně. Dle spolehlivých zpráv možno
považovati následkem stálého velkého vedra kuku-
řici selskou zejmena v Moldavě za ztracenu. Panská
kukuřice, pěstěná v hornalých krajích, slibuje sklizeň
slabou. Za starou kukuřici bylo placeno 153/2 franku
za 100 kg. Žito a ječmen vykazují žně prostřední.
Moldava
kg
31
article
Výsledek žní ovsa je naproti tomu špatný. Intensivní
parna za posledních osm dnů změnily vyhlídky na
žně úplně. Vinice potřebují nutně deště, hrozny zů-
staly ve vývinu pozadu, stejně stromy ovocné. Řepa
i pastviny utrpěly zhoubným žárem veliké škody
Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské banky.)
Jak v týdnu předešlém, tak i v tomto týdnu byla pro
bursu petrohradskou směrodalnou bursa pařížská. Ta-
mější optimismus v otázce mírové působí zvláště na
papíry železářské, ktěré vesměs těšily se značné po-
plávce. Pevné záznamy hodnot na pařížské burse zna-
menaných působily i na ostatní ruské místní hodnoty,
takže dokonce i trh papírů petrolejových mohl se po
přechodném oslabení opětně zlepšiti. Petrohradské bur-
sovní kruhy nemají v olázce míru určitého stanoviska
a vyčkávají hotového fákta. Pevnou náladou působ
též očekávání proklamace lidového zastupitelství ca-
rem v Moskvě. Dojde-li ke splnění těchto dvou pod-
mínek, nastane zajisté ruským peněžním trhům nová
epocha. Trh bankovních hodnol setrval v prvních
dnech na nezměněné kursovní úrovni a teprve koncem
týdne vykazuje přískoky. Největší poptávce těšily se
akcie mezinárodní banky, jejíž průmyslové podníky
nalézají se v nejlepší konjunktuře. Kurs vzpružil se cel-
kem o 7 rublů na 373.—. Akcie ruské banky zvedly
svůj záznam ve stejné době o 4 ruble na 340.—. Akcie
diskontní banky obchodovaly se po 391.— až 393.—.
Čilejší poptávka vyskytla se pro akcie průmyslové
banky, které mohly zvýšiti svůj záznam ze 253.— na
259.—. Velmi pevný směr měly akcie rusko-čínské
banky. Tytéž obchodovaly se v předešlém lýdnu ještě
po 186.— a v minulém týdnu stouply až na 210. —.
Řepa
Vinica
Moskva
průmyslový banka
zpráva živnostenský banka
32
article
Akcie volžsko-kamské banky zlevnily o 5 rublů na
795.—. Akcie privátní banky byly brány z trhu po
214.— Po pojišťovnách ukazovala se poptávka. Akcie
společnosti „Salamandra“ byly hledány po 385.—,
akcio druhé pojišťovny po 185.—. Zemelné panky
zůstaly bez obchodu. Trh papírů železářských opa-
noval těměř celou bursu. Spekulace soudí, že v pří-
padě míru právě průmysl železářský nejvíce bude
z nové situace těžiti a proto panovala pro všecky dru-
hy příbuzných hodnot značná koupěchtivost. Vedení
podržely opět akcie harimanských lokomotiv, které
na stálé pařížské koupě stouply o 15 rublů až na
286.—. Akcie sormovských závodů zůstaly v prvních
dnech bez obchodu a teprve koncem týdne vzpružily
svůj kurs o 7 rublů na 242.—. Pevná nálada panovala
dále pro akcie ruské konstrukce, které stouply o 5r.
na 239.—. S dobrých stran kupovány byly za účelem
uložení kapitálu akcie petrohradské metallurzické spo-
lečnosti, jež získaly 2 ruble a znamenaly 172.—. Akcie
brijanských železáren zlepšily se o 2 r. na 175.—.
Pevný směr vykazovaly dále akcie kolomenských že-
lezáren, které stouply o 5 r. na 380.—. Akcie malcev-
ské spol. zlepšily se o 3 r. na 337.—. Doněc jurjev-
ské zvýšily svůj záznam o 3 r. na 121.—. Vagonky
měly velice nepravidelný obchod. Akcie baltických
vagonek byly tísněny realisacemi a zlevnily o 20 r.
na 910.—. Naproti tomu těšily se „Fénix“ značné kou-
pěchtivosti a stouply o 11 rublů na 295.—. „Dvigatěl““
vyšinuly se o 4 ruble na 93.—. Papíry petrolejové
trpěly v první polovici týdne realisacemi a vesměs
citelně zlevnily. Posléze mohly se záznamy zotaviti
příbližně na dřívější kursovou úroveň. Akcie spol.
Fénix
33
article
Baku ustoupily o 12 rublů na 420.— a zlepšily se po-
sléze na 430.—. Akcie mantaševské spol. ochably pře-
chodně o 7 rublů na 199.— a vyšinuly se opětně až
na 207.50. Akcie kaspijské spol. zůstaly téměř bez
obchodu a zachovaly nezměněný záznam. Z uhlář-
ských papírů uplatňovala se poplávka po akcifch bri-
janské uhlářské společnosti, které byly brány z krhu
po 130.25 až 135.—. Ze státních papírů znamenala
nová 5% ruská vnitřní renta 97.— a 4% unifikovaná
renla 84.87 až 85.25. Pevné smýšlení panovalo pro
ruské losy z r. 1864, které stouply ze 407.— na 413.—
a pro losy z r. 1866, které zvýšily svůj kurs o 4 ruble
na 411.—.
Zdražení zinkovéhio plechu. Následkem neustálého
zdražování surovin zvýšily spojené válcovny zinko
věho plechu v Rakousko-Uhersku cenu zinkového
plechu ve všech druzích o K 1.— pr. 100 kg.
Výslava drábeže. Odbor zemského spolku pro
chov drůbeže a ochranu ptactva v království českém
pro Nový Bydžov a okolí v Novém Bydžově,
pořádá ve dnech 11. a 12. listopadu v Novém Byd-
žově všeobecnou velkou výstavu drůbeže: slepic,
kachen, krůt, hus, perlíček, holubů, králiků a ka-
nárů, spojenou s výslavami aquarií, terarií, sbírek
entomolozických, ptactva cizokrajného a ozdobného,
krmné drůbeže, vajec všech druhů drůbeže, veškerých
potřeb včelařských, výrobků z medu a vosku, kromě
živých včelstev, výtvarných a řemeslných výrobků,
které se chovu drůbeže, králíků (zpracování koží na
kožešiny, boty atd) a včelařství lýkají, jakož i litera-
tury těchto odborů z pomůcek k ochraně plactva.
Vynikající předměty odměněny budou holovými pe
Bak
Rakousko
Uhersko
Nový Bydžov
Nový Bydy
český pro Nová Bydžov
kg