13. srpna 1905. Číslo 221.

NÁRODNI LISTY

Strana 5.

stoupí Trepov, který dosud byl jeho po- mocuíkem. Nepravda o kozácích donských, Ve spoustě vylhaných zpráv z Ruska nej podezřelejší bylo sdělení, že se při mobilisac z choperského okruhu vzbouřilo šest pluků donských kozáků, prohlašujících, že nepojedou konat vojenskou policejní službu uvnitř Ruska. Zatím vychází pravý opak. Mladí kozáci přišli se svými otci přesně, jak u nich zvykem, na zavolání carovo, vše měli v pořádku, zvláště pěkné koně. Vůdčí ataman, plně svou povinnost jako náčelník území, přijel ku přehlídce pluků a upřímně mluvil se staříky-otci, děkuje jim srdečně. Srážka s policlí. Z Lodi, 12. srpna. (C.-B.) V blízkém Tlotovu konalo asi 2000 dělníkův schůzi, jež byla policit obklíčena. Z účastníků byli dva usmrceni vý- střely, 20 zraněno. Přes 400 dělníků zatčeno. Z Petrohradu, 12. srpna. Dne 10. t. m. (23. srpna dle našeho kalendáře) odebere se ná- mořní sekce válečného soudu do Libavy. Bude se tam konati přelíčení proti námořníkům 3. alexandrijského přístavu. Obžalovaných je 106. Přelíčení začne dne 14. t. m. Z Varšavy, 12. srpna. Dle zpráv zdejších listů má býti zdejší rakousko-uherský generální konsul Štěpán Ugron jmenován civilním jed- natelem rakousko-uherským v Makedonii. Na- rtoupí již v nejbližší době tentn úřad.

Válka rusko-japonská. Jednání o mír a Sachalin. Zvláštní zpravodaj „Nov. Vr.“ sděluje z New-Castlu dne 9. t. m., že požadavky japon- ské tak převyšují nabídky, jež mobou učiniti Rusové, že brzkého uzavření míru nadíti se ne- lze. Ale ruské poselstvo má mír dosud za možný. Očekává se, že ve vyjednávání na- stanou přestávky, v nichž zmocněnci obou stran budou se dožadovati nových instrukcí o svých vlád. Avšak i při tom vyjednáván neprotáhne se na dlouho, tak že na- pjatá pozornost všeho světa bude v brzku upo- kojena. Důležitým předmětem vyjednávání v Ports- mouthu bude ostrov Sachalin. Jest tomu třicet let, co tento ostrov přešel celý v držení Ruska. Ale po celou tu dobu nestalo se s ruské strany nic, aby se zužitkovala ohromná bohat- ství, tající se v půdě Sachalinu. Teprve nyní široká veřejnost ruská se dovidá, že tento opo- vržený a proklínaný ostrov jest jednou z perel državy ruské a že může býti nevyčerpatelný zdrojem státních příjmů. Celý ostrov jest skoro pokryt bohatými vrstvami kamenného uhlí, jež nezadá svou jakostí uhlí anglickému, a pod uhlím jsou stejně bohatá ložiska nafty. Teprve nyní, když Japonci ostrov zabrali a počínají se na něm zřizovati po domácku, Rusko se do- vídá o tom, co má ztratiti.

Sám „Pravit. Věstn.“ přináší dnes referát o díle P. J. Šmidta: Menskije promy sly ostrova Sachalina a uvádí z něho, že ostrov má 850 verst délky dle meridiánu, v nejširší části má 183, v nejužší 24 versty šířky a povrch jeho zaujímá 49.000 čtver. mil. Bohatství vod, obklopujících Sachalin, jest tak- též ohromně, jako bohatství jeho půdy. Žádné jiné moře při březích Ruska nemá takovou spou- stu ryb, jake moře kolem Sachalina. Zejmena vyskytují se tu v nevyčerpatelném množství sledě, tresky, paltusy, kambaly a jiné, výhradně mořské ryby. Vše to znají ovšem dobře i Ja- ponci i Američané, a proto nepřekvapují po- věsti, že američtí millionáři byli by ochotni vzít celý ostrov za ohromné sumy do nájmu a svými penězi umožniti Rusku splacení válečné kon- tribuce.

K mírovým poradám. Čím méně se vi o japonských podmínkách mírových — a neví se vlastně nic přesného dosud, poněvadž ministr Vitte dal čestné slovo, že nesdělí nic, dokud na základě informace instrukce od cara neodpoví na podmínky japon- ské, tím více hemží se protichudných domně- nek, byť pravděpodobných, proč Japonci začli válku a oč jim jde. A vílězíeí obyčejně chce válečnou náhradu a nové územi, odtud příro- zené kombinace, že Japonsko chce náhradu, rozumí se hned velkou, aby mělo co slevit při nárazu na ruský odpor, dále ostrov Sachalin jenž jest zdrojem příjmů a výživy Japonska. uznání protektorátu nad Koreji, kde opanovali, a postoupení části Mandžurie s Port Arturem i východočínskou železnicí. Japonští zástupci Rusům písemně své požadavky podali ve čtvr- tek a ti je depešovali caru a již jest odpověd carova v rukou Vitlových. Jaká, toť prozatím veřejnosti neznámo. V pondělí jest opět schůze a pokračování ve vyjednávání. Dojde na odpo- věď ruskou.

Depeše z Portsmouthu se předstihují v do mněnkách, div neslyší trávu růsti. Jedna do konce praví, že na obou stranách jest nejhlubší pessimismus, jiná, že Vitte nevěři v možnos shody atd. Nalze ovšem zprávy takové brát vážně a dlužno vyčkati věrohodných. V Rusku, jak vidéti z nejnovějšího projevu městské dumy chabarovské, nechtějí slyšeti ani o jediném rublu válečné náhrady a odstoupení ani pídě ruské půdy. Než vroucí přání ustoupiti musí mnohdy skutečnosti mocnější; právě proto zástupei ruští při poradách vynasnaží se dle nej- lepších sil o sprostředkování míru, na nějž by Rusko čestně přístoupiti mohlo. Jest to veliký úkol a těžký. Ministr Vitte dle jedné depeše vyslovil se na otázku, je-li situace přízniva nebo nepří- zniva: »Můj ty bože, to se tak rychle nedá rozhodnout jako otázka, je-li tato káva dobrá neb špatná.« I při mírových poradách bude třeba ztrpění, snad většího, než se myslilo. Velké dílo vyžaduje velké práce a obezřetnosti. Pozer uhodný hlas z Asie o mírn Černiehovský, jenž byl za války nynější poblíž bojiště, navrátil se ze Šanchaje do Ruska a ličí v »Ruském Slově« své dojmy z námořní cesty své. Jakmile došla do Šanchaje zprávao porážce ruského loďstva v cušímské bitvě, vy- pravuje, že Evropané všech národnoslí byli zn jedno v tom, že jest mir zabezpe če a — blízký.

Redaktor velice slušného listu »Shanghai- Timesů« začal k Černichovskému při poslední rozmluvě: »Mír, arciť mír . . . Co může nyní dělat Rusko, pohřbivši na dlouhý čas svou ná- mořní moc v cušimských vodách . . .« O po- zemním vojsku ruském vyslovil se rovněž bez- nadějně týž redaktor-Američan; Rusku zbývá prý ůtěcha, že Japonsko jest unaveno válkou, tak že při vyjednávání o mír Rusko může pro- saditi více méně netížící podmínky. Černichovský na německé lodi »Zeitene besedoval s tělesním lékařem mikadovým, ně- meckým professorem Welzem, jenž jel se po- dívat se svou ženou-Japonkou do staré otčiny. Týž vřele miluje Japonce a strachuje se o ná- rody evropské, jež ohrožují vyrostší a sesílivší Japonci-vílězi jako vůdcové »žlutého plemene« v boji s bílým plemenem . . Dále vypravoval doktor, že o válce dávno věděl a upozorňoval ruské agenty vojenské na vojenské přípravy japonské a dalekosáhlé zá- měry Japonska, ale ti se mu smáli a řekli vysadíme jeden sbor do Japonska a nic z něho nezbude . .. V Evropě prý se mylně přičítá porážka ruská vnitřním nepořádkům ruským. Kdyby se bylo Německo utkalo s Japon- skem, byl by vítězem rovněž Ja- ponec, s tím rozdílem, že vítěz- ství to bylo by přišlo Japonsku dráže nežli za války s Rusy. Ale v Německu prý doktoru neuvěřili, čem síla Japonců; uvěři prý patrně, až bude pozdě! Cizinci žijící na dálném Východě, hlavně Němci prý již pocitili sllu Japonců vílězných, ač tito ještě nepřivykli k nové sitnaci.

Welz pravil při své poslední audienci u mikada po cušimském ví- tězství: Nyní již nestojí nic v cestě k ukončení války a uzavření pěkného pro Japonce míru. Mikado živě odvětil: »0, ne. není ještě všechno uděláno k to- mu . . « Ale jako všichni Japonci i mikado umí mlčeti v nejvážnějším okamžiku, kde toho vyžadují státní zájmy a tak přešel na jinou věc a řekl že doktoru přikázal dáti v odměuu z dvorníeh penéz tisíc yenů. Tehdy Japonci neměli ještě ani píď rusk země. Černichovský liči dále, že zavčas též tele- grafoval do Ruska o připravách k obsazení Sa- chalina a soudí, že nyní vyhlídky na mlr, byť poměrně jen výhodný, jsou nyní pro Rusko velice pochybny Japonsku jest nezbytně třeba Sa- chalinu pro bohatství(ryby, tu le ně lesy, kovy atd.). A stejně bude usi- lovat, aby Vladivostok se stal vol- ným přístavem a vliv japonský se rozšířil po úplném odchodu Rusu do Mandžur ie. A o Korei již netřeba mluvit, té již nenl, patří Japonsku. Dle názoru Da- vidsohna, amerického hlavního konsula v Šan- chaji, výtečného znalce Japonska a dálného Vý- chodu, rozřeší se otázka čínsko-vý chodn železnice tím způsobem, že čásť o Charbina na Dělný a Port Ar tun připadne Japoneům a bude přene- chána mezinárodní potřebě. Japonsku, jako vítězi, připadnou prý též válečné ruské lodi, vyzbrojené v Čifu, Šanchaji, Sajgoně a na Manille, tak tvrdí japonštl diplo- A to vše pokládají prý Japonci za umír něně požadavky . .. Černichovský dovozuje, že za situace ta- kově bylo by nejlíp otázku o válee a míru ponechati lidovému zastu pitelství k rozhodnutí. maté.

Ohlas u dvora a v Petrohradě. Z Petrohradu, 12. srpna. Ujišťuje se, že hned, jak došla chiffrovaná depeše Vitto va, která obsahovala japonské podminky míru, ko- nala se v Petěrhofu u cara rodinná porada. Velkoknížata Vladimír a Mikuláš rozechvěným způsobem žádali okamžité přerušení jednání v Portsmouthu. Zda došlo k nějakému rozhod- nutí, není známo, ale hned po skončené poradě byly odeslány dva dloché telegramy ruským vy- jednavačům v Portsmouthu. Nálada u dvoraa v nejvyšších kruzích je velmi stísněná. Úspěch porad mírových se posuzuje vše- obecně pessimisticky. Kamenem úrazu je japonský požadavek válečného odškodnění. Car je pevně odhodlán, že za žád- ných okolností a pod žádným ná- zvem naň nepřistoupí. I liberálně smý- šlející Rusové prohlašují, že toto odhodlání carovo bude provázeno souhlasem celého Ruska. Nejnovější projev Vittův. M. Z Londýna, 12. srpna. (Pův. telegram »Národních Listů«.) »Daily Telegraph« obdržel od svého amerického zástupce, jenž má bližst styk s Vittem, sdělení, že vyhlídky na mír nejsou valně příznivy. Vitte označil poměr vyhlídek mezi válkou a mírem jako 3:1. Nejhlubší (?) pessimismus na obou stranách! Z Portsmonthu, 12. srpna. (C.-B.) Včera večer panoval na obou stranách mírových nej hlubší pessimismus. Jak se určitě () proslýchá považuje Vítte možnost shody za vyloučenou Otázka o pověřovací listině byla přátelsky vyří zena. Po ujištění Japonců, že na plnomocích, udělených baronu Komurovi, šetřeno bylo pravi- delně a vždy od Japonců užívané formy, Ville neučíní dalších kroků ve věci té.

K odpovědi ruské. Z Porismonthu, 12. srpna. (Reut.) Mluvč Rusů Korostovec potvrzuje sděleni, že od pověď Ruska má býti o 1410. hod. dopol. před nesena. Dle jedné pověsti obsahuje odpověd ruská souhlas k některým bodům, podmíněný souhlas k některým jiným bodům a odmítnut jiných bodů. Nový projev Vittův. Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna- muje z Portsmouthu: Jak Vitte prohlásil, pod- mínky Japonců ho nepřekvapily. Ale Vitte ne- věří, že pobude v Portsmouthu dlouho. Proslýchá se, že Rusko zdráhá se vydati válečné lo internované nyní v neutrálních přístavech omeziti výši svých námořních branných sil n nejkrajnějším východě. Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Petit P risien« oznamuje z Newcastlu: Vitte prohlásil že japonské podminky mohly by sloužiti za základ dalšího jednáni Ale teprv až bude doručena Komurovi odpověe Rusů, bude se moci seznati, přejí-li si Japone uzavříti mír či nepřejí.

Rozmluva Rusa s japonským zástupcem v Berlině. —— z Varšavy, 12. srpna. (Pův. teleg „N. L.“) Zdejší „Dněvník“ přináší zprávu svéh zástupce s tajemníkem japonského vyslanectva v Berlíně, p. Hedinem, jenž byl pět let v Rusku V rozmluvě pravil, že miluje ruský národ, ruský mužík jest dobrý, pěkný, ale ne činovníci, byro kracie a šlechta, ostatně tato jest prý i jinde ta- ková. O politice se mluvilo málo, jen na Port Ar- tur přešla řeč. Proč prý r. 1895 Rusko zabralo Port Artur, japonskou krví dobytý? tázal se Ja- ponec. Na námitku, že Japonsko ohrožuje Čínu Indočínu, odvětil: O, toť zcela něco jiného. Jest to přirozené... malý ostrov, mnoho lidí.. Toť otázzka životní, ale Rusko .. Při zmínce, že Japonsko bude žádati Sa chalin, usmál se rychle a děl: Vy víte, Sa- chalin byla japonská země... Ru- sové nám ji vzali. Nyní si ji vezmou Japone zpět ... Japonec choval se roztomile k Rusu, ni jak se nepovýšuje pod dojmem vílězství svých krajanů; o podmínkách mírových nemohl ni bližšího říci, nevěda prý sám ještě nic e nich. Z bojiště. Na frontě armád jest klid; ano dle »Rusie panuje prý přátelství mezi oběma vojsky jako v předzvěsti míru brzkého, o němž Japonci šíř pověsti, prohlašujíce šarvátky nynější již za zbytečné krveprolévání. Jinak však gen. Li- něvič. Stále objíždí a připravuje se k nové bitvě. Vydal nyní rozkaz, že s mladými vojáky má se cvičiti v četách a pod. a že má voj sko dostávati chutnou a dobro stravu.

Telegrai Petice za mír. Z Paříže, 12. srpna. (C.-B) Bedřich Possy jménem komitétu, kterýž chystal petici ve pro- spěch míru na dálném Východě, zaslal telegram Vittcovi a Komurovi, v němž projevuje s přání po uzavření příměří i míru. Petice má již 100.000 podpisů, jež sebrány byly v Rakousko- Uhersku, Francii, Hollandsku a Švýcarsku. »Pallada«. Z Tokia, 12. srpna. (C.-B.) Obrněnec »Pal lada« byl opět zdvižen nad hladinu. Text ruské odpovědi. Z Porlsmouthu, 12. srpna. (C.-B.) Ruská odpověď na japonské podminky zkoumá, jak se proslýchá, jednu po druhé podmínky japonsk a vykládá přičiny a důvody pro rozhodnutí, k němuž se v každém hodu dospělo. Jakožto důvod proti zapla- cení náhrady nebo proti odstou- pení území uvádí se všeobecný názor, že Rusko není za vál ku zodpovědno a že když Rusko jest ještě na pokračování války při praveno a když války nehledalo, nemůže býti pokládáno za zemi přemoženou a nežádalo takéo podmínky jako stát přemožený. nýbrž proto, že si vážně míru přeje. Má-li býti možným mír čest- ný, nemůže ani Japonsku nábrad platiti, ani území odstupovati. Důvody znějí asi takto: Rusko není přemoženo. Utrpělo nehody ale není nuceno přijmouti mír za všech okol- nosti. Rusko přeje si míru nyní jako vždy, jako si ho přálo dříve, nežli Japonsko nepřá telství zahájilo. Že Rusko války nezpůsobilo ani si jí ne- přálo, vyplývá z toho, že ani vojensky an v správním oboru nebylo na válku připraveno. Proti Rusku mohlo by býti pronešeno na- nejvýše jen obvinění, že poskytlo příležitost Ja- ponskem hledanou, na kterouž se Japonsk po léta již připravovalo, totiž začiti spor Ruskem. Zodpovědnost za válku spadá na Japonsko a ne na Rusko.

Balkán.

Relormy na Černě Hoře. Úřadní „Glas Crnogorca“ onlašuje tři pro Černou Horu vážné reformy. Minulý týden zří- zen na Cetyni národní bank; pracujese o zákoně tiskovéma v prosinci bude svo- lána národni skupština. Národní bank zřízen na akciích. Vy dají se tři serie po 1000 akciích, z nichž prvá serie již se upisuje. Hned v prvé schůzi inter essentů upsáno 500 akcií, z nichž velkou čás upsal sám kníže Nikola. Provedení přípravnýeh prací a založení banku svěřeno zvláštnímu pěti člennému výboru. Tiskový zákon má za bezpečiti na Černé Hoře svobodu tisku Hlavním úkolem veřejného tisku má býti poctivá kritika a hájení pravdy. Za to nutno v zá koně učiniti přísná opatření proti úmyslnému šíření zpráv 1živých, jež by snadno mohly rozeštvati vznětlivý lid černohorský. Národn skupština, jež bude svolána v prosinci, ne bude sbor zákonodárný, nýbrž bude provádět kontrolu nad státními příjmy a výdaji a nad správností účtování. Členy skupštiny bude svo bodně voliti lid; volební právo bude neobme zené pro všechny zletilé muže.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Milost německým odsouzencům. Z Vídně, 12. srpna. Také německým opav- ským křiklounům dostalo se nyní po definitiv- ním rozhodnutí otázky slezských poboček vlád- ního odpuštění. Jak se z Opavy oznamuje, byla sedmi německým výtržníkům při demonstracieh proti slovanským pobočkám, kteří byli odsouzen k těžkému žaláři šestitýdennímu až dvouměsíč- nímu, udělena milost. Ostatní odsouzení v nejbližších dnech dostanou prý také milost. Demisse srbského ministerstva. sp. Z Bělehradu, 12. srpna. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Ministerská rada usne- sla se podati demissi, poněvadž má z to, že je skončeno poslání, pro které byla ny nější vláda povolána ke kormidlu. Ministerský předseda Stojanovič odevzdal dnes o 10 hodině demissi kabinetu. Sestavení nové vlády aneb rekonstrukce dosavadní svěřeno opět Stoja noviči, který ještě dopoledne bude hotov.

Skupština dnes znova rozdělena na sekce a když byla ministerským předsedou písemně zpravena, že vláda demissionovala, předseda přerušil schůzi a odročil skupštinu do sestaven nové vlády. Předsednictvo sněmovny bylo ke králi po voláno. Sp. Z Bělehradu, 12. srpna. Večer. (Zvl telgr. »Nár. Listů«.) Stojanovič sestavil vládu, kterou třeba pokládati jako rekonstrukci dosa- vadní vlády, poněvadž všechny dosavadní mi- nistři zůstali v kabinetu; jen někteři změnil křesla. Tak ministerský předseda převzal mini- sterstvo osvěty a vnitro odevzdal Pavíčeviči. dosavadnímu ministru orby. Zujovič převzal zahraničné ministerstvo. Ministrem orby jmeno- ván poslanec Milorad Draškovič, advokát. Mini- stři vojenství plukovník Antonič, financí Marko- vič a komunikací Jodorovič, zůstanou v dosavadní hodnosti. Ministrem spravedlnosti jmenován Dragutin Pečič, advokát a poslanec Jagodin Pozejtří v pondělí nová vláda přečte skupštině svůj program. Všichni členové vlády jsou samo- statní radikálové.

Telegramy korresp. kanceláře. Poláci v Německu. Z Poznaně, 12. srpna. »Dzienik Poznaňski píše k řeči Viléma II.: »Každý soukromník má právo svého náboženství i národnosti hájiti. Císař navštivil Poznaň, avšak ne Poláky, ani nemocného arcibiskupa, což jest nejcharakteristi- čtejší z celé návštěvy, jež se konala nedlouho po jeho schůzce s carem.« Schůzka císaře rakouského s králem anglickým Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) „Reuterova kancelář“ sděluje tuto úřadní zprávu: Král Eduard navštíví na své cestě do Marianských Lázní císaře Františka Josefa. Návštěva tato oplacena nebude, ježto císař rakouský již před několika léty dlel návštěvou u krále Eduarda. Schůzka francouzského a italského ministra. Z Thononu, 12. srpna. („Ag. Havas“. (C.-B.) Italský ministr zahraničných záležitost Tittoni sem včera večer přibyl. Myslí se, že se sejde s ministerským předsedou a ministrem zahraničných záležitostí Rouvierem. Loubet a Eduard VII. Z Milána, 12 srpna. »Corriere della Sera« oznamuje z Paříže: Z dobře zprave- ného pramene se dovídáme, že ohlášená schůzka krále Eduarda s presidentem Loubetem uskuteční se teprve, až král Eduard skonč svou léčbu v Marianských Lázních.

Francie a Německo. Z Berlína, 12. srpna. Francouzský vyslanee Bihourd prodlévá od včerejška návštěvou u Vi- léma II. na zámku »Wilhelmshöhe«. M. Z Paříže, 12. srpna. (Pův. tel. »N. L e Vážné listy jako »Temps« a »Figaro« zahajuji náhle opět nepřátelskou výpravu proti Německu. Útočí ostrými slovy na hraběte Tattenbacha, kterýž bez ohledu na Francii jen v zájmu Ně- mecka samostatně postupuje. (Viz i »Polit. zpr zahran.« v čísle včerejším. Pozn. red.) Listy projevují potěšení nad tím, že španělský krá nevyhověl přání německého císaře, aby byl pří- tomen německým manevrům. Také schůzka Vi- léma II. s Eduardem není prý ještě nijak jistou Eduard VII a Vilém II. Z Londýna, 12. srpna. (Zvl. telgr.) Oproti nové zprávě, že Eduard VII. sejde se s císa- řem německým na zámku Friedrishofu, prohla- šuje soukromý tajemník krále lord Knollys po- znovu, že není ani slova pravdy na tétc zprávě. Nelze ani čekat, že dojde mezi císařem Vilémem a králem Eduardem při ná- vratu jeho z Čech do Anglie k nějaké schůzce. Ostatně král Eduard za své jízdy Německem pojede výhradně v noci a odpadne tl i obvyklé vítání úřady německými. Z Londýna, 12. srpna. »Truth« oznamuje z Vídně: Jest naděje, že anglický král sejde se na půdě rakouské s císařem Vilémem. Též dozvuk anglo-francouzské smlouvy. Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Francouzský smírčí soud přiznal rybářům, kteří se musil zříci rybolovu při březích newfoundlandských odškodné 1,375.000 franků.

Odluka Norska od Švédska. Ze Štokholmu, 12. srpna. (C.-B.) Ve státn radě předloženo bylo tyto dny poznovu král Oskaru usnesení říšského sněmu v otázce od luky. Král projevil souhlas s návrhem ministra spravedlnosti Berya, k němuž i ostatní členové státní rady přistoupili, aby, až po volbách do storthingu nebo po hlasování lidu Norsko pro jeví touhu po zrušení říšského aktu a po zru- šení unie, ihned zahájeno bylo vyjednávání v smyslu usnesení říšského sněmu. President říš- ského sněmu uvědomí se o tomto rozhodnutí Attentát v jižní Americe. Z Frankfurtu, 12. srpna. (C.-B.) »Frank furter Zeitungu« oznamuje se z Buenos Aires Jistý španělský anarchista byl zatčen v oka mžiku, když chystal se vypáliti ránu na presi denta republiky argentinské. President Loubet a ministerský předseda francouzský Rouvier blahopřáli presidentu tele graficky ke zmaru atlentátu. K attentátu cařihradskému. Z Cařihradu, 11. srpna. (C.-B.) Belgičan zatčený pro attentát nejmenuje se Jauris, nýbrž Joris. Jest jediný cizozemský účastník neb spoluvinník attentátu, kterého Turci mají v moe své. Výslechy s Jorisem konají se u přítomnosti dragomana belgiekého vyslance. Před několik dny belgický vyslanec ujistil mezi čtyřma očima Jorise jménem sultána, že učiní-li úplné doznání a udá své spoluvinníky, bude dle tureckých zákonů propuštěn a jen vypovězen. Joris přes to neučinil žádného doznání. Zdá se, že Turci zúmyslně rozšiřovali pověst, že Joris se přiznal a to jen v zájmu vyšetřování. Joris jest vzhle- dem na své odpory, listiny u něho nalezené a na jednotlivá svědectví velmi podezřele z attentátu.

Národní hospodář. Příznivá semestrální bilance vídeňských bank. Z Vídně, 12. srpna. »N. Fr. Presse oznamuje: Obrat v bankách vídeňských možno za minulý semestr považovati za dobrý. — Anglobanka má o 200.000 K čistý zisk větší než roku minulého. Na podzim pomýšlí se na rozmnožení akciového kapitálu na 60 mil- lionů K vydáním 50.000 akcií. — Čistý zisk Bankovní jednoty zvětšil se o 1—14 mil. K, k čemuž hlavně přispěly prosperující nově zřízené závody tohoto ústavu a pak ta okolnost, že banka tato byla letos ušetřena ztrát, které ji loňského roku postihly. Banka pro země rakouské vykazuje čistý zisk o 900.000 K větší. — Dolnorakouská společnost eskomptní páčí své plus také o několik set tisíc korun více. Přes to však nezvětší dividendu, nýbrž užije tohoto plus k zvětšení závodů. — Unionka dosud bil- lanci nesestavila ale i u ní bude příznivější oproti roku loňskému. Přípravy pro briketovou továrnu v Oseku. Z Vídně, 12. srpna. »N. Fr. Presse oznamuje: Průpravné práce a zkoušky stran zamýšleného zařízení továrny na brikety v Oseku nejsou ještě skončeny. Dokud zkotškami těmito se nezjistí, že továrna by byla sehopna života. nepřikročí se k jejímu budování. Dosavadní přípravné práce omezily se jen na stránku technickou, jmenovitě na zkoumání materiálua výhřevnosti jeho. Teprve potom bude uvažo- vána rentabilita podniku a vezmou se v úvahui odbytiště, která pro tento nový druh briket, jichž fabrikace bude záležeti ve způsobě dosud neobvyklé, by mohla býti získána. Počítá se nejen na konsum tuzemský, ale i na vývoz jmenovitě do Německa, které až dosud bylo zásobováno briketami americkými.

Bulharský solní monopol. Ze Sofije, 13. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Bulharsko zavedlo vedle monopolu na sirkya cigaretový papír i monopol solní i vypsalo nyní offerty na dodání 110 mill. kg soli (na pět let od 1. ledna 1906). Offerty podalo pět firem, mezi nimiž Marmarosch, Blank a spol. v Buku- rešti, Uherská obchodní společnost v Pešti Pavel Adler v Hamburku; nejlevnější offertu podala prý »Rumunská režijní správa«, a sice nabízí kamennou sůl I. jakosti za franků 3.17, kamennou sůl II. jakosti za franků 2.97, roze- mletou sůl za franků 3.47 za 100 kg. Vzorky předložené offerenty dodány byly laboratoři ku prozkoumání. Konečné rozhodnutí o dodávce stane se v několika dnech. st. Z Pešti, 12. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centu pšenice o 10 haléřů levněji. Znamenala z 100 kg: pšenice tisská 81 kg K 17.— 79 kg K 17.25, z okoli Pešti 80 kg K 17.40, 79 kg K 17.15, banátská 75.5 kg. K 17.—, obecká 76 kg K 17.05, nová tisská 81 ks K 17 30, 80 kg K 16.95, stolno-bělehradská 81 kg K 17.10, 79 kg K 16 90, 76 5 k K 16.50, z okoll Pešti 80 kg K 17.10, 79 kg K 17.—, 78.5 kg K 16.70, 76.5 kg K 16.45, 76 kg K 16.40, banátská 78.8 kg K 16.80, törökkanižská 80 kg K 17.05, török bhečská 79 kg K 17.—; žito nové (— 5 halérů) K 13.—, K 12.85, ječmen nový K 12.45, oves nový K 12.20, K 12.70, kukuřice K 16 90. Na termínovém ťrhu na deštivé počasí smýšlení chabé. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 16.02, na duben K 16.50; žito na říjen 12 98, na duben K 13.46, oves na říjenk —, na duben K —.—, kukuřice n srpen K 1674, na květen K 13.06, řepk na srpen K 24.40.

Na plodinovém trhu bez odbytu a změny. Z Vídně, 12. srpna. Ústřední trh dobytčí ve Sv. Marxu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Kontumační trh. Přihnáno bylo na trh 52 kusů dobytka, mezi nímž byl 1 kráva. Nepatrná nabídka byla za úplně uháje- ných cen pondělních rychle odprodána. Zname- nali: němečtí nejlépe vykrmení voli K 90—93, výjim. 94, 95, němečtí střední voli K 75—88, uherští vykrmení voli ——, býci — krávy —, 66 za 100 kg. živé váhy bez po- travní daně. K nejbližšímu dne 14. t. m. kona- nému trhu jatečného dobytka ohlášen přihon asi 3000 kusů vykrmeného dobytka. H. Z Paříže (la Vilette), 10. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Na dnešní trh přihnáno 15.663 kusů. Ob- chod byl celkem nesnadný a cen pondělních ne- docíleno. Neprodáno asi 2000 kusů. Znamenaly: franeouzské ovce 80 až 112, africké 80 a 102 cent. za půl kilogr. masné váhy. Přímý dovoz do jatek obnášel až do 10. t. m. 10.642 kusů, v těchže zbylo do 9. t. m. 1555 kusů. Z Nového Yorku, 12. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenaji zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo povolné. Znamenala: pše- nice na září 86.50 (87.50), na prosine 88.— (887/s), kukuřice na září 60.—. (60.—), cukr (Fair Muscovad.) 3.50 a 317/2s (3.50—317/22), bavlna 10.65 (10.75). Závěrečné smýšlení na peněžním trhu nepravidelné. Hlasy z obecenstva. Pro pány stavitele a majitele domů atd. Známý první a nejstarší závod Heyhalův na vý- robu a půjčování visutých lešení, žebřiků a rokvisit dále provozuje nyní Růžena Heyhalovů Praze, Vl., Libušína ul., 97, u Vyšehrnd- ského tunelu. (Bližší viz dnešní inserát)