Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

13. srpna 1905. Číslo 221

4 article

a patrně ani proti maďarskému komandu národ- nostní poslanci, uznávající jináče ústavní práva uherská, by se ostře nestavěli v tom případě, bude-li zachován a snad i rozšířen plukovní jazyk té národnosli, která je v pluku zastou- pena. Ovšem, zde částečně křížují se jejich požadavky s maďarisačními choutkami snaživého kandidáta presidentství, barona Bánffya, který by byl ochoten k ústupkům v otázce maďar- ského komanda za cenu maďarské plukovní řeč ve všech uherských plucích. Ovšem postrádá tento bod národnostní adresy praegnantní urči- tosti, což možno vysvětliti tím, že jednak kluk národnostní není na tolik stejnorodý, aby se tam odchylných mínění nevyskytlo, jednak musil být brán ohled i na neaktivní politiky národnostní, jako na Slováky Markoviče, Stodolu neb Ru- muna Koesónya, kteří stojí straně Košutově dosli blizko.

Bánffya Slovák Markovič Stodola Košutův

5 article

Podobně ne příliš radikální stanovisko za- ujímaji v otázce odluky. Je sice patrno, že zásadně nestojí proti odluce, avšak žádají vzhle- dem k nepřipravenosti uherského stálu a vzhle- dem k eventuálnímu ohrožení zemědělství, aby postupně chystali se k úplnému celnímu oddě- lení. Vedou je v tom směru s jejich hledisk ovšem oprávněné obavy, že v případě rychlého provedení odluky snad povznese se i průmysl v Uhrách, ale to nebude čistě domácí průmysl, poněvadž dnes ještě není k tomu uherský ka- pitál dostatečně sžlný, a tak by zaujal pole zase cizí kapitál, z čeho by arci Uhry neměly tak velikého užitku. Toto stanovisko nabývá vždy víc a více půdy mezi předními bojovníky za státní samostatnost uherskou, a rychlá rakouská akce s autonomním tarifem nepřichází právě vhod neodvislým, kteří vidí, že si trochu — ku své škodě — přispíšili. Poslavení národnostních poslanců je dost těžké. Jednak jsou na půdě uherského sněmu, přes honosivou rytiřskost ne právě tolerantního- jednak jsou nuceni od základů stavěti budovu národnostní politiky. A že činí tak se širokým demokratickým rozhledem, bez pobuřující vyzý- vavosti, získali si prozatím značně sympatii mezi mírnějšími živly. Snad se jim podaří sesílenou organisací nabyti větší moci, a pak zajisté bu- dou se moci lépe uplatnit na prospěch ujařme- ných národů nemaďarských i na prospěch uher ského státu vůbee.

Uher Uhry

6 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Rovnoprávnost u rezsortu ministerstva financi. Není oboru ve správě státní, v němž by se tou měrou uráželo rovné právo jazyků neněmeckých, najmě právo jazyka českého, jak v oboru finančním. Dělo se tak za ministra Böhm-Bawerka a děje se tak měrou ještě větší dnes za ministra Kosla, tohoto inkarnovaného německého fiskalisty. Všimněme si pouze, jak šetří se našeho práva, pokud jde o výrobky ta- bákového monopolu. Správa tohoto státního podniku jakoby na konsumenty neněmecké vůbec nereflektovala. Každý továrník a výrobce, třeba by byl nejzarytější Němec a nepřitel ná- roda českého, ve vlastním prospěchu respektuje na svém zboži jazyknáš a není dnes výrobku, jenž by nebyl ozin nápisé také v ja zyku českém. I toväriíci zabraňiční v ohledu tom si počinají tak, aby získali si přízně če- ských odběratelů, jinak ale počíná si velko- výrobce doutníků a cigaret — rakouský stát.

Böhm Němec

7 article

Ignoruje zásadně oprávněně jazykové nároky ná- rodů neněmeckých a urážlivě vnucuje konsumen tům zboží své výhradně německy označenéu vědomi, že jinde si výrobků takových opatřiti nemohou. Letos bylo k této nešetrnosti pouká- záno v rozpočlovém výboru, ovšem ne s dů- razem takovým, jak by byla věc zasluhovala. A co opovážil se přílomný zástupce minister- stva financi na to odpověděti? Že prý není na zboží tabákové regie pro označení jinými jazy ky místa. Tím věc byla odbyta. Jak by ne ! Vždyt to maličkost, požadavek »nacionální umíněnosti« Jak frivolní je to výmluva, může se každý pře- svědčiti z obálek doutníkových. Zevně jsou ba- líčky opatřeny nápisem jen na jedné straně, kdežto tři strany jsou úplně prázdné. Na pá- skách uvnitř balíčků, jimiž zpravidla je spjato 25 kusů, opakuje se název druhu doutníkového šestkrát po něme- cku. A oproti tomuto faktu, o němž každý může se přesvědčiti, opovažují se Němci z finanč- ního ministerstva, za blahovolného souhlasu pana chefa, vymlouvat se na nedostatek místa. I kdyby toho nebylo, bylo by povinností jejich, o ně se postarat. Tak zachází se s právy ja- zykovými neněmeckých národů v zevním jejieh užívání, možno-li se diviti zoufalému odporu vy- sokých byrokratů proti češtině vnitřní?

Němec

8 article

— Boj »Volksratssiegelu« proti »Bundes- stempelu«. Jak jsme již sdělili, usnesla se ně- mecká národní rada pro Čechy (kopie naší ná- rodní rady), vyzvati »Bund der Deutschen«, aby upustil od svého vlastního národního kolku (kopie našeho národního kolku), vydávaného pod jménem »Bundesslempel« a staral se radějio odbyt národního kolku, Volkaratem pod názvem »Volksratssiegel« vydávaného, z jehož výtěžku slibeny Bundu dvě dvanáctiny. Ale Bund ne- uznává svrchovanost třebenického Wenzeslausa Titty a odpověděl odmítavě a prohlásil, že i na dále bude pečovati o prodej svého vlastního »Bundesstempelu« v první řadě. Orgány Volks- ratu domlouvají nyní Bundu, aby si dal říci poukazují zase na český přiklad: »Češí nedo- volují si rovněž luxus vydání několika národ- ních kolků, což musí býti smutná sláva umíně- nosti vyhražena vždycky jenom Němeům ?« Přes to vše daří se Volksratu obchod s Volksratesie- gelem znamenitě. Wenzeslaus Worowka z České spořitelny, kdež je skladiště, posílá do Třebenie utěšené výkazy, pomalu nebude jediného prů- myslového závodu německého v Čechách, jediné kanceláře, která by nebyla zavedla pečeť ná- rodní rady německé, o německých obeích ani nemluvě, tyť už všechny neužívají v úřadním dopisování ani listiny bez »sieglu«. Na naší straně se ovšem národní kolek velice slibně ujat a utěšeně prospívě, ale vůči zprávám o úspěchu nacionálních známek v německém táboře nutno aby v českém světě obrácena byla k tomuto vzoru národní daně všechna pozornost, aby na konec nedospělo k tomu, že Němec kořistí z českého nápadu vydatněji, než to Češí sami dovedli.

Bunda Worowka Němec Čechy mecký národní rada pro Čechy bund der Deutschen Český spořitelna Volksratssiegel

9 article

— Resoluce politckého klubu v Liherci. Politický klub pro Liberec a ob- vod krajského soudu libereckéh usnesl se ve své valné hromadě dne 20. čer- vence 1905 v české besedě konané takto: Vládou navržená změna volebního řádu a zřízení zemského pro království české budiž naší delegací na českém sněmu co nepřijatelná odmítnuta aspoň v tom znění, jaké novi- nami nám sděleno bylo. Neboť jisté části zmí- něného volebního řádu a zřízení zemského protiví se naprosto zákonité rovnoprávnosti spravedlnosti vůči českému národu, neodpovídajíee ani § 19. stát. zákl. zákonů, ani početnosti poplatnosti jeho. Chee-li vláda výhody Němcům českou delegací dosud dobrovolně na českém sněmu a zemské správě poskytnuté uzákoniti, musí předem veškeré nespravedl- nosti ve volebním řádu a zřízen zemském nyní platném ve pro- spěch českého národa odstraniti, jazykovou rovnoprávnost ve smyslu § 19. st. z. z. ve skutek uvésti a o menšinovém školství nový návrh zákona před- ložiti, ve kterém by toto zemí vydržovánoa od dotyčných menšin autonomně spravováno bylo. Totěž budiž v ma- krabství moravském a vévodstv slezském ve prospěch českého národa sou- časně provedeno. V Liberci, 9. srpna 1905. Za »Politický klub« dr. V. Šamánek, staro- sta, Jaroslav Novotný, jednatel.

Němec doktor V Šamánek Novotná Liherec Liberec

10 article

— V zájmu dobrého vkusu, slušného vzhledu pražských ulic jest nutno upozorni na prasprostý hnus německý, roztahující se v výkladních skříních některých obchodů s po- hlednicemi a to i na hlavních třídách praž- ských. Lecco se snese na tomto výrobku drobného poštovnického průmyslu, leejaký hřich pohlednicové obscenity a frivolnosti projde pod záminkou uměleckého provedení těsně pod hra- nicí slušnosti, ale co v tom ohledu Německo vyrábí a do Prahy zasílá, přesahuje přece je- nom možnost a přípustnost. Jsou nízkosti, které sníží i smetiště, a právě tyto nízkosti zobraziti, obrala si za úkol jistá pohlednicová továrna v Německu, jejíž výrobkům vykazuje se ve výkladních skřiních čestné místo. Šmejd bez veškeré, byť i jen prostřední kresličské zruč- nosti, křiklavé kolorovaný, s hanebnou úmysl- ností výstřední sprostoty. »Sujety« těchto po- hlednie nelze slovy ani z daleka označiti, každý slušný pasant odvrací se od nich s nevoli anebo s hlasitým »fuj!«. Není třeba míti návaly Bérangerovy pruderie ani umělecké názory středu bavorské sněmovny, — neboť nejedná se zde o umění ani z daleka, — k tomu, aby podobné barvotisky evropskou civilisaci v tvár bijící byly odsouzeny. Je-li něco takového možno v městech německých bez odmluvy, v Praze přece jenom neklesla slušnost tak nízko, aby se její mínění neopřelo proti tako- vému zhyzdění vzhledu jejich ulic a v očích ciziny kompromilování vkusu jejího obyvatelstva o němž se potom předpokládá, že něco podob- ného kupuje.

Bérangerův Německo Praha

11 article

— Vandalismus na Husově skále u Pra- chatic, který má Böhmerwaldbund v úmyslu pře- krtěním télo skály na skálu Schillerovu, zasaze- ním Schillerovy desky u příležitosti své letošní valné hromady, bude dle všeho skutečně pro- veden. Valná hromada měla se odbývati dne8. září, byla však k vůli návštěvě mocnářově ve Vimperce na onen den ohlášené přeložena již na den 27. srpna. V programu ke slavnosti vy- dsném uvádějí se na neděli dne 27. srpna násle- dující podniky: O 10. hod. dopol. valná hro- mada Něm. Böhmerwaldbundu v turnéřské tělo- evičně, o 2. hod. odpol. slavnostní průvod, hol před pomníkem císaře Josefa, odhalen Schillerovy desky na Schillerově skále atd. Z toho lze seznati, že se c. k. okresnímu hejtmanství nevidělo tento kus slav- nosti Böhmerwaldbundu zakázati. Nemělo laké k tomu příčiny. Nemá-li sám český lid tolik historického citu, tolik úcty k vlastní minulosti, ku památce na největšího Čecha všech věků, aby se ozval s náležitě říznou ráznosti proli takové sveřeposti německé, kterak lze něco podobného očekávati od c. k. hejtmana. Jest ovšem jisto, že jméno »Husovy skály« musí býti zaneseno i katastrálně jakožto všechny po- pulární názvy parcel a objektů v terénu, a že již z toho důvodu bylo by povinnosti politického úřadu zakročiti proti nikým a ničím neautoriso- vané zvůli, kteráž není pouhým vandalismem idejovým, neboť do skály až dotud Husovy, po- svěcené tklivou, ryze poetickou tradicí o dětstv Husově, bude vražena také deska se jménem

Husův Schillerův Josef Čecho Vimperk Německo

12 article

Schillerovým. Kdyby pouhý pozemkový majetek opravňoval ke změně historického místopisu če- ského, mohla by se každý rok vydávat jiná autentická mapa království českého. Jako každý vandalismus i tento tají v sobě ohromné hlupství. neboť eo má dělat u Prachatic Sehillerova skála V jaké souvislosti nachází se se Schillerem Jen nízká kulturní úroveň spolku, jehož před- sedou jest Taschek, mohla se dopustit takového nekulturního činu. Co však je všechno platno, když česká veřejnost neprocitila divošskou bru- talitu německého skutku, jemuž je všechna oslava Schillerova daleka (neboť spíše jméno ně- meckého velikána zneuctívá), a který nemá ji- ného účelu než urážku historického lidu krajiny a země? Kromě rozčilené zprávy, která pro- běhla všemi listy českými, nie se nestalo, ne- ozvala se žádná korporace, žádný autonomní sbor, žádná jednota; protest tisku vyzněl — bez ozvěny. Kterak by mohl tedy ukázat poli- tický úřad na »značné rozčilení příslušníků druhé národnosti a sice hrubé veřejné pohoršení«, jaké přezvání Husovy skály u Prachatic na Sehillerovu způsobí, když takového ve veřejnosti neznamená?! A tak se stane, co se děje jenom ve vlasti národů, na nichž dobyvatelem prove- dena expatriace, v níž vymazují se jména jeho jazykem daná. Stopa Husova, již zaznamenala zbožná mysl husitských předků našich na jeho cestě z Prachatic do Husince, bude Němci vy- hlazena . . . V ústech lidu nebude se ovšem skála Husova nikdy Schillerovou nazývati, ale Schillerova deska bude ji hanobiti. V očích soudných lidí i Němců bude ovšem na větši hanbu německou.

Schillerův Sehillerův Schiller Husův Němec Prachatice

13 article

— Co se stane na podzim? Je nápadno, jak na všech stranách horlivě se uvažuje o ťom, jak vyvinou se politické poměry v této říši, až po schylující se mrtvé saisoně nastane opět ruch v životě veřejném. Je to znamení nejistoty, v níž se nalézáme, oné nejistoty, jež podlamuje jakou- koli práci a působí větší škody, než nepříznivý vývoj věcí. Příčina této nejistoty je dvoji. Jednak ji hledati lze v prudkém ústavním boji, jenž odehrává se v Uhrách a o němž nelze tušiti. jak skončí a potom též v nehotovosti poměrů cislajtanských, jež vylučují jakoukoli kombinaci do budouenosti. Od vývoje věcí uherských zá- visí průběh politiekých událostí v této polovině říše. Jakkoli nedá se prozatím mysliti, že by zápas uherský o plnou státní samostatnost, neb dnes o nic menšího již nejde — skončil úplným rozvratem poměrů, není vyloučeno, že dojde za Litavou ku vécem, o nichž před rokem nikomu se ještě nezdálo a jež osudný by měly vliv též na vývoj věcí zdejších. Řišský sněm uherský bude dle zákonného ustanovení svolán dne 15 září, kdy dojde na říšskou radu vídeňskou, je dosud záhada. Jedni tvrdí, že bude ponechán podzim činnosti sněmovní, takže by na vídeňský parlament došlo až v listopadu, s jiné strany zase se tvrdí, že řišská rada svolána bude již ve druhé polovině září a sice jednak proto, aby oproti eventuálním událostem v Uhrách byl po- hotově parlament eislajtanský a potom také zté příčiny, že asi podaří se na sněmu českém, co má proň baron Gautsch uchystáno a co má býti v tomto zastupitelském sboru projednáno.

Gautsch Uhry

14 article

Pokud nám známo je — a připomínáme, že dovolati se můžeme v ohledu tom výroku ze strany velice kompetentní — dojde k opětnému svolání rady říšské dřív, než se z mnohé strany očekává. Na záležitosti zemské, a třeba byly sebe důležitější, se v tomto státě, jak známo, přilišná váha neklade, zejmena když je odůvod- něna obava, že na sněmu nejdůležitějším, na sněmu českém, tak hladce to nepůjde, jak se chéf nynější vlády domníval. Sněmy opěť budou nuceny vyčkat dobu, jež z parlamentního reper toiru snad vybude. Ostatně se neví v tomto okamžiku, jak vyvinou se věci na říšské radě, zda-li také tam nevyskytnou se opět překážky. jež v opak zhroutí libeznou náladu, jaká v parla- mentě tom panovala před prázdninami. Máme za to, že zástupci národa českého zkoušeti budou, zdali a jak vláda splnila sliby, jejž tvo- řily podklad taktického obratu, jež poslanci čeští po pádu dra. Körhra provedli. Zejmena zodpovědí na základě nabytých zkušeností otázku, zda li skutečně vláda dbalá je toho, aby pokud se týče uživáni jazyků při soudech a úřadech, respektována byla platná ustanovení zákonná.

15 article

Rovněž bude míti na jejich chování se rozhodný vliv stanovisko vlády v otázec druhé české university, neboť věc ta děle odkládati se nedá. Nebylo by také ani rozumné se stanoviska vlády, protahovati otázku tu dál. Baron Gautsch barvu v tétu věci doznati musí. Domnívá-li se, že také v této záležitosti propluje šťastně mezi Seyllou a Charybdou, jest to optimism, jemuž by se neměl oddávati. Není pochybnosti, že na- stává v Rakousku velice zajímavé a velice vý- znamné politické období, — Rodiuné zprávy. Slečna Mařenka Pulta- rova a pan Jaroslav Urban, vrchní číšník »Grand Hotelu« v Hradci Králové, slaviti budou sňatek dne 14. srpna v kathedrálním chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. — Slečna Boženka Křečkova a pan Vá- clav Křeček, správce elektrárny v Táboře, slaviti budou sňatek dne 14. t. m. v chrámu P. Marie v Če- ské Skalici.

Baron Gautsch Pult Urban svatý . duch Křeček Rakousko Hradec Králové Tábor ský Skalica Grand hotel Boženek Křečkov

16 article

— Úmrti. Zde zemřel člen bratrstva vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníků v Prazea okolí pan František Kulil, obchodník s potra- vinami. Pohřeb koná se dnes v neděli o půl 4. hod. odpol. z německého pathologického ústavu. — Dne 10. t. m. zemřela v Praze paní Márie Veverková, vdova po správci dřívějšího městského úřadu vážn. a cejchovního. — V Praze zemřel pan Kare Uartig. stavitel a majitel realit, pražský měšťan, býv. starosta města Žižkova, čestný měštan města Sedlčan, česlný člen Ústředního sboru spolků maji- telů domů v království českém, spolku majitelů do- mů na Král. Vinohradech a spolku m. d. v Žižkově, jakož i člen mnoha vlasteneckých a humanních spolků. Zesnul u věku 72 let. Tělesná schránka ze- snulého bude v ponděli dne 14. srpna o 4. h. odp v chrámu u sv. Jana na Skalce (Karlovo nám.) vy- kropena a pak na hřbitově olšanském do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena. — Dary. Místo věnce na rakev zemřelého MUDra. Eduarda Windische, c. a k. nadlékaře, věnoval MUD . pan Adolf Eysselt šlechtic z Klimpely, c. k. okres. lékař v Litovli na Moravě, 15 K podpůrnému fondu »Purkyně« při spolku českých mediků v Praze. K uctění památky zesnulého přítele Jana Bejčka velkoobchodníka na Smíchově, věnuje firma J. B Pešina 20 K ve prospěch české dětské nemocnicev Praze. — K uctění pamálky zesnulého kollegy pana Jana Bejčka, velkoobchodníka na Smichově, vě- novali členové výboru podpůrné jednoty obchodni- ctva jejímu základnímu fondu, místo věnce, 41 K.

František Márie Veverková Kare Král Jan Windisch Eysselt Purkyně Bejček J B Pešina Praha Žižkov Sedlčany Vinohrady Karlův já Olšanský Klimpet Litovel Morava Smíchov spolek m . d podpůrný jednota obchodeň

17 article

— Čestné občanství. Obecní výbor obce Radkovi s osadou Osobovy v okresu nepomuckém jmenoval ve schůzi dne 15. července konané jednohlasně pana Adolfa Stadlmanna, správce velkostatku v Žin- kovicích (palřícího Karlu ryt. z Wesselých) svým čest- ným občanem pro jeho zásluhy o obec Radkovice. Toto vyznamenání, udělené velkou a pokročilou obcí. podává důkaz, že jest možna shoda mezi velkostatky a obcemi, když obě strany svých úkolů jsou dbalé když vzájemně k dobru obce pracují — Padesáté narozeniny Eug. Mír. Ruttaho, hu- debního skladatele a notáře-spisovatele, připadají na dnešek. — E. M. Rutle narodil se dne 13. srpna r. 1855 v Jičíně. Působil jako nolář v Hořovicích. Rulte již z mládí objevovaí se svými příspěvkya skladbičkami na veřejnosti. Přispívaí literárními pra- cemi do všech českých čelných časopisů, ponejvíce však svými zdařilými cestopisy do »Zl. Prahy« a do našeho lislu. Samostatně vydal dílo »Průvodce po Karlových Varech« a populární spis »Švýcarsko«. Jako hudební skladatel vynikal melodičností a la- hodou svých skladeb. Z četné řady jeho drobnějších prací hudebních jmenujeme jen jeho zdařilé písně »Milostně.« Z větších jeho prací buďtež uvedeny komická operela »Spiknutí na Olympu« a drama- tická báseň »Štědrý den«, oděná v krásný háv hu- dební. Žel, že v mužném rozvoji své umělecké čin- nosti byl nám odňat! Kéž tyto řádky v den jeho padesálých narozenin přispějí k oživení čestné jeho O. J

Radek Osobův Stadlmann Karel Wesselá Rutle Žin Radkovice Jičín Hořovice Karlová Vary Švýcarsko Olymp

18 article

památky — Pan MUDr. E. Slavik, majítel světloléčebného ústavu v Praze, Ovocný trh č. 11, dli ode dneška do 16. t. m. v Lutichu na prvním mezinárodním sjezdu pro physiotherapii (léčení methodami fysikálními jako jsou: léčení světlem, Rönígenovými paprsky proudy vysoké frekvence atd.). — Vlastenecký dar. Soused Ant. Krumpole sládek pivovarního závodu v Maykepě na Kavkaze. čestný člen I. obce Baráčníků olšanských v Žižkové. opětně vzpomněl si na svoji obec a zaslal pro hlavní účel její, na baráčnickou školu, která se právě do- stavuje ve Věžovaté pláni na Kaplicku v Pošumaví. vzácný dar 100 K, který právě sousedem rychtářem J. Doležalem pokladně obecní odevzdán byl. Tento vlastenecký skutek vzdáleného Baráčníka nechť do- jde hojného následování. — Národní radě české do její kanceláře v Praze II., Jungmannova třída 28, zasílají ve smyslu prone- sené žádosti její volné redaköní výtisky tyto časopisy Národní Listy, Národni Politika, Hlas Národa, Politik. Čech, Pražské Noviny, Plzeňské Listy, Moravská Orlice, Lidové Noviny, Hlas, Česká Demokracie, Radi- kální Listy, Slovo, Osvěta (revue), Rozhledy, Vlast (revue), „Vlast“ (orgán Jednoty českých -polků za- hraničních v Berlíně), Pražská lidová revue, Kronika (revue), Věstník Ústřední Matice školské, Věstník Ná- rodní jednoly severočeské, Pošumaví (věstník Národní jednoty pošumavské), Sokol, Sokolský věstník, Zájmy samosprávných úřadníků, Věstník samosprávný a ná- rodohospodářský, Hlasičské rozhledy, Finanční lisly.

MUDr E Slavik Antonín Žižek J Doležal Hlas Praha Lutich Maykepa Kavkaz Kaplicko Pošumaví Jungmannův třída Čechy moravský Orlice Berlín baráčník Olšanský pražský novina Český demokracie Radi Sokol

19 article

Českoruský lit „Zvěsti“, Sludeniský obzor menšinový (vydávaný Akademickým odborem N. J. S.), Studentský věstník (Svazu českosl. stud.), Časopis pokrokového studentstva, Věstník českých professorů, Časopis pro- fessorů zemědělských škol, Skola měšťanská, Časopis českých učitelek, Časopis českého úřadnictva želez- ničního, Sborník české zeměvědné společnosti, Časo- pis českých turistů, Máj, Český svět, Rudé kvěly Zář, Volná myšlenka, Ženský obzor, Ženská revue Ženský list, Česká Vídeň, Slovan (ve Vídni), Český sever, Moravský sever, Českoslovanské železniční listy, Přírodní lékař, Českoslovanská Morava, Selské listy (Olomouc), Selské noviny, Selská stráž, Selsk hlasy, Našinec, Okresní věstník (Jičín), Naše hlasy Nezávislé listy (Plzeň), Nový Havlíček, Jihlavské listy Trutnovský věstník, Budivoj, Jihočeské listy, Stráž na Kladském pomezi, Náchodské noviny, Český východ, Obnova, Táborský kraj. Vinohradské listy, Hlasy od Blaníka, Podřipan, Občanské listy, Nájemník, P- platník, Labské Proudy, Kolínské listy, Pravda, Záboj Posel z Podhoří, Heřický obzor, Krakonoš, Jičínské noviny, Posel od Čerchova, Klalevské listy, Šumavan Stráž na Šumavě, Třebízský, Rakovnický obzor, Kra- kovec, Naše listy. Oděvník, Sberník mládeže sociálně- demokratické, Slovanské listy, Hanácký kraj, Hlasy z Pobečví a Lubina (Příbor). Pokračování časopisů příště, jakož i došlé dary pro příruční knihovnu Národní rady české z poučných oborů písemnictví na- šeho budou s díky kvitovány.

Skola Budivoj Táborský Záboj Šumavan Vídeň Olomouc Jičín Plzeň Blaník Podřipan Čerchov Šumava hanácký kraj Pobečví a Lubina Příbor fessor zemědělský škola Český Vídeň Slovan Český sever , moravský sever českoslovanský Morava Český východ Krakonoš okresní věstník závislý list Nová Havlíček Pplatník Heřický obzor Jičínský novina

20 article

— Rodičům českých dítek na Duchcovsku. Vzhle- dem k tomu, že ve zněmčených krajinách obecní úřady vše možné činí při každém školním zápisu, aby se zmenšila návštěva českých škol v těch kterých místech zřízených a že činí se na rodiče neslýchaný nátlak, aby své děli posílali do škol německýcha že zejmena soupisu dítek se používá k tomu, aby rodičové byli v omyl uvedeni a dítky jejich proti jich vůli do německých škol zapsány, rozhodl se Po- litický klub pro Duchcov a okolí uspořádati ně- kolik schůzí na Duchcovsku, kde by jednak rodičům vyložena byla důležitost zásady: „České dítě patří do české školy!“ a kde by zejmena také se jim dostalo poučení, jak se mají při nastá- vajícím školním zápisu zachovati. 1 svolá vá proto zminěný klub veřejně schůze a to dne 15. t. m. o 2. hodině odpolední do hostince p. Šedivého v Hostomicích, pak dne 20. t. m. v 10 hodin dopoledne do sálu Českého domu v D uch- cově, odpoledne téhož dne do Oseka. Čas a míst- nost osecké schůze budou ještě oznámeny. Na pořadu těchto schůzí je mimo přednášku o důležilosti výchovy českých dílek jazykem českým i výklad platných škol- ních předpisů, pokud tyto vztahují se ke školnímu zápisu, načež delegát klubu promluví o pohnuíkách a účelu, které vedly ke zřízení Polilického klubu pro

Duchcov Duchcovsko Hostomice Osek Český dítě Český dom

21 article

Duchcov a okolí. K tomu pak připojí se debata. Zá- dají se tímto všichni češlí rodičové, zejmena pak ti. kteří snad z jakékoli příčiny dítky své do něme- ckých škol posilali, aby schůze cné se zúčaslnili, aby tam jim mohlo býti objasněno, jaké bezpráví pášou na svých dělech, posílajíce je na místo českých škol do škol německých. Agituj každý upřímný Čech proto aby schůze ty vyzněly v důstojný projev proti všem útiskům, jichž Čechové na Duchcovsku zakoušet musí, zejmena proti různým machinacím, seka turám a hrozbám, jež se proti Čechům se strany obecních úřadů i německých zaměstnavatelů provádějí v č zápisu školních dítek — Zpráva časopisecká. Zářím počínaje bude vy- cházeti v Brně nový časopis „Heznické Zájmy“, prvn odborný týdenník toho druhu, hájící zájmy řezníků uzenářů, obchodníků s dobytkem a pod. List vydává a řídí odborník Jos. Soška, Redakce a administrace v Brně, Ryčlová ulice č. 5, kamž možno vříspěvky a inserty, jakož vše jiné zasílati. První číslo vyjde ve středu dne 6. září.

Čecho Duchcov Brno Jos Ryčlová ulice

22 article

— Z městské rady kalínské. Ve schůzi městské rady v Karlině, dne 2. srpna konané, oylo usneseno mimo jiné: Dodávka kuželů zadána 1 kus za 80 nalér panu Pelčíkovi. Práce malířská, zadaná panu Skramlí- kovi, zadá se jeho vdově. Úprava klosetů v chudinei za 311 korun zadána HI. Kurzovi. Příjata nabídka pana architekta Štěrby na koupi parcely čís. 4, bloku VI 1 čiv. sáh za 170 korun. Účet z nadačních domů Srncových od 1. května do 1. srpna 1905 necnť pře- zkoumá důchod, návrh správce na rozdělení požilků od 1. srpna 1904 do 1. května 1905 schválen a pan ofliciál Pták jmenován definilivně správcem. Usnesení místní školní rady z 26. června 1905 v příčině opa- tření učebných pomůcek pro novou chlapeckou školu schváleno. Povolen náklad na opravy v přírodopisném a fysikálním kabinetě v měšťanské chlapecké škole. V. Klelnerovi prodá se pozemek čís. 4 bloku I. 1 čtv. sáh za 130 korun za trvajících podmtnek. Výnos tržních, ohlédacích a jatečních poplatků za červenec 1905 vzat k vědomi. Vzata k vědomi zpráva o umístění něm. mateřské školy a usneseno sděliti okresní školní radě, že obec na místnosti ty věcného nákladu te- ponese. Trvá se na usnesení z 31. května 1905 stran podjezdu do Trocnovské ulice a buď domáháno se nápravy podáním společným s obcí žižkovskou u mi- nisterstva železnic za pomoci dra. Fledlera a ministra Randy.

Pelčík Skramle Kurz Štěrba Pták V Klelner Randa Karlin

23 article

— Sjezd abiturientů reálné školy v Rakovníkt z let 1878, 1879, 1880 a 1881 a jich spolužáků bude 8. září o svátku Nar. P. Marie v Rakovníku. Po čtvrtstoletí vzrostla zajisté u všech vzájemná touha po opětném shledání v místech, kde prožili své růžové mládí. Přihlášky přijímají: Florentin Ouolfinge ryt. ze Steinsbergů, člen Nár. divadla: Karel Kádner, redaktor „Nár. Politiky“; Ant. Mohl. ředitel rolnické školy v Rakovníku; Václav Trejbal, učitel v Rakovníku, a Fr. Vait lamtěž. — Absolventům a bývalým žákům II. ročníku c. k. stální školy řemeslnické v Kladně se sděluje, že utvořil se komilét k založení Spolku absolventů žáků II. ročníku jmenovaného ústavu a žádají se prolo všichni kollegové, aby neobtěžovali si, pokud možno- nejdříve, oznámiti své adresy s poznámkou, v kterém roce ústav opouštěli, za účelem zaslání blížších po- drobností kollegům: Náprstek Václav, stav, kreslič v Kladně č. 1459 nebo Froněk Václav, soukr. úřadnik v Kladně č. 667 — K doplňovacím volbám do berních komisí pr daň výdělkovou v Praze. Remeslnicko-živnostenská beseda v Praze svolává na čtvrtek dne 17. t. m. na 8. hod. večer do místností svých schůzi delegátů společenstev řemeslnických a živno- stenských, besed a obchodních gremii za účelem dohody o kandidátech pro volby tyto jež konati se budou dne 7. září 1905. Páni členové a náhradníci berních komisí poplatnictvem volených z III. a IV. trídy, kterým činnost jich buď vystoupením nebo z jiného důvodu přestává, se důtklivě žádají aby do schůze této se dostavili, nebo vyjádření svá o tom, zda chtějí znovu voleni býti čili nic, písemně zaslali.

Ouolfinge Steinsberg Kádner Antonín Trejbal Náprstek Froněk Nara Rakovník Francie Kladno Praha národní . divadlo Remeslnickoživnostenský beseda

24 article

— Schematismus okresních nemocenských po- kladen v zemích koruny české uveřejniti hodlá — jal se nám sděluje — Batovcovo nakladatelství ve svém „Politickém Kalendáři“ na rok 1906 a rozeslalo z tím účelem všem okresním nemocenským pokladnám příslušné dolazníky. Vítáme tento úmysl, podati česk veřejnosti účelný a praktický přehled jedné z před- ních institucí, jež mají napomáhati k řešení naší so- ciální otázky a očekáváme na jisto, že správy všech okresních nemocenských pkladen dolazníků náležilě si povšimnou a redakci Batovcova „Politického Kalen- dáře“ žádanými daly ochotně poslouží.

Batovcův

25 article

— Schůze roskriptové. Ke svolávání reskriplo vých schůzí vydáno tolo vyzvání: Konejme schůze reskriptové! Jako je nám měsíc červenec dobou ži- vého vzpomínání našeho velikého národního a kultur- ního světce Husa, je nám měsíc září dobou živolného usilování o státoprávní probouzení českých hlav a českých srdcí! Husem a v Husovi chceme návrat k če- ské národní osvětě předbělohorské, kterou zlomilo cizí násilí a kterou cizina chtěla nám nahraditi slu- žebností Římu a jezuitství, služebností beznárodní, nevzdělanostní, počílající na vymýtění naší národní i osvělové zvláštnosti. Schůzemi reskriptovými opět chceme pokračovati ve vštěpování uvědomění a pře- svědčení našemu národu o tom, že jeho právo na samostatné státní zřízení Čech, Moravy a Slezska ve dnešních hranicích těchto tří zemí dosud platía že právo to uznal zejmena i nositel dědického nároku na královsko-vladařskou moc, úřad i česť v zemích koruny české, jakož i v lomto soustátí. Proto konáme reskriptové schůze státoprávní. Proto od deseti let stále soustavněji oživujeme státoprávní ruch, v němž upozorňujeme nejen náš lid, ale i panovníka na zá- vazný slib reskriptu ze dne 12. září 1871. A konáme tyto státoprávní schůze reskriptové zejmena i letos. kdy jest nám mimo to vzpomínati 550letého státního základního zákona Karla IV. o trvalém připojení Mo- ravy a Opavska ke koruně české. Konáme schůze ty pro vznicení venikě a silně myšlenky státoprávní v na

Hus Karel Iva Řím Čechy Morava Slezsko Opavsko

26 article

šem lidu a v celém našem národě a zvouce k mani- lestacím těm všecek náš národ bez rozdílu stran, pro- buzený i neprobuzený, ujišťujeme jej, že jen v jeho státní samostatnosti spočívá jeho záchrana národní, možnosí polepšení jeho života hmotného i kulturního a zároveň i veškera jeho česť veřejná. Nuže, drahý národe český, zúčastní se mobulným počtem schůzí státoprávních! Zúčastni se, vzpominej, přemýšleja žádej svého práva! Žádej a připravuj se! Neboť ho- dina Tvé svobody dostaví se, budeš-li vážně chtiti! — V Praze, 8. srpna 1905. Za společnou radu strany ra- dikálně-pokrokové, nár. soc. a státoprávní: JUDr. Karel Baxa, poslanec. PhDr. Ant. Hajn, redaktor „Samo- statnosti“. Antonín Hubka. Václav Choc, poslanec. J. V. Klofáč, poslanec. JUDr. Ant. Klouda, advokát. JUDr. Lad. Macháč, advokát. Jiří Pichl, redaktor „České Demokracie“. J. Sajdl, tajemník strany ná- rodně sociální, JUDr. Antonín Sobolka, advokát, Karel Stan. Sokol, redaktor „Kroniky“. Edv. Šeplavý. — Z okresního výboru na Smichově. Za příčinou čištění místností v úřadovnách nebude se v pondělí dne 14. srpna 1905 úřadovali, peníze přijímati ani vydávati.

JUDr Baxa PhDr Antonín Hajn Hubka Choc J V Klofáč Kloud Lada Macháč Pichl J Sajdl Sobolka Karel Stan Sokol Praha Český demokracie

27 article

— Náprstkovo české průmyslové museum ole- vřeno jest dnes, jakož i každou neděli a svátek o 9—12 hod. pol. Vstupné 20 hal., děli 10 nal. Společné vycházky, v poslední době tak četné, není sice nutno napřed ohlašovati, v zájmu návštěvníků však doporu- čuje se přece jen tak učiniti aspoň několik dní předem. Z bohalých sbírek zasluhují povšimnutí národopisné sbírky maloruské a rusínské (sobrané většinou za- pomenutým již skoro f spisovatelem Řehořem), své- rázné české dětské hračky lidové (o nichž nedávno rozepsal se „Č. Lid“), jakož i sbírka výšivek jak če- ských tak i jinoslovanských a jiných národů, jež umístěna je v několika sálech 2. poschodí, bohatstvím svým návštěvníky překvapuje. V grafickém oddělení dostane se návštěvníkům jako vždy odborného vý- kladu, — Překládání jmen pražských ulic. Jak známo a dojista v prvé řadě úřadům státním známo býti má, rozhodnutím nejvyššího správ- ního soudu není přípustno překládati, ná- zvy ulic, neboť tím způsobem došlo v úřadních aklech k četným omylům. Ustanovení to však, jak se zdá, neplatí pro pražské policejní orgány, jež v svých úřadních oznámeních k soudům stále mají »Wassergasse«, »Wenzelsplatz«, »Quergasse« atd. atd. Nehledě k tomu, že je to věc násilná a směšná, chlít překládat ryze české názvy ulic, běží tu i o možnost značných omylů, neboť mnozí soud- cové, přišlí z venkova a neznalí poměrů, nemohou znáti správných názvů. Je-li už samospasitelná jedi- nou řečí, kterou policie se soudem musí se doroz- umívati, přece měla by se šetřiti rozhodnutí nejvyš- šího správního soudu a názvy ulic přinášeti v jazyku českém, tak jak jedině jsou správnými a nepře- ož itelnými.

Náprstkův Řehoř Lido

28 article

— Obrazárna v Rudollinu bude opět v neděli 13. srpna otevřena a zůstane obecenstvu zdarmia pří- stupnou deně výjma pondělí od 11..-3 hod. Obra- zárna obohacena byla řadou znamenitých děl, za- koupených v letošní jarní výstavě Krasoumne jednoty, jež zhjisté vzbudí svrchovaný zájem uměnimilovných kruhů. Jsou to: Henry Bisbing »Ráno na pastvě«, Walter Crane »Cesta na věčnost«, Ferd. Le Gout Gerard »Návrat rybářů«, Luigi Loir »Pařížská pod- zemní dráha v podvečer«„, Bedřich Moondriaan »Lesní idyla«, Luiza E. Permannová »Růže a fialky«, Gaston la Touche »Hostina«, Van der Way »Studie k podo- bizně«. Mimo to dostalo se obrazárně velkomyslného daru obětavým mecenášem panem Vojtěchem rylířem Lannou dvěma pro domáci umění velevýznamnýmy obrazy, olejomalbou od Kvidona Manesa »Hrající děti« a roztomilým akvarelem od Bedřicha Havranka »Chalupa v horách«. — Výlet do Krkonoš, uspořádaný ve dnech 7. —10. srpna p. J. Bucharem, řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích, vydařil ze skvěle. Z Jilemnice nastou- pena cesta povozy do Spindelmühle, odtud pak po- chod Kotelnými jamami přes Dvorské boudy do No- vého Světa. Druhý den po zacházce k vodopádu Zackemu obdivovala se společnost úlvaru Kobyll hlavy, Tvarožníku, vodopádu labskému i Sněžným jamám a dospěla, únavy téměř nepociťujíc, po hřbelě horském do Petrovy boudy. Třetího dne překrásná vyhlídka se Sněžky byla korunou výletu. Po pro- hldce Janskýcn lázní odjela společnost do Truinova, kde účasnila se v Národním domě tamějšími Čechy uspořádaného společenského večera, při čemž p. řed.

Obr Bisbing Crane Luigi Moondriaan E Permannová Vojtěch Lanna Kvidon Havranka J Buchar Zacke Petrův Krkonoše Dolní Štěpanice Jilemnice Spindelmühle Truinov Čechy Gaston le Touche národní dům Le Gout Gerard

29 article

Buchar přednášel o krásách Krkonoš, provázeje slova svá velikou řadou světelných obrazů. Jenom nerada rozcházela se společnost po prohlídce světoznámých skal aberšpašských a teplických, litujíc, že společná cesta za vedení pana řídícího Buchara netrvá děle. Bylť účastníkům poskytnut požitek neobyčejný; pan řídící upozorňoval a vysvětloval každou zvláštnost přírody, která jednotlivci snadno ujíti může. Ale také o pohodlí a slušné zaopatření každého v době od- počinku staral se svědomitě, ba až úzkostlivě, a obec- ná, nepokrytě projevovaná pochvala byla důkazem spokojenosti všech. Přejeme panu řídícímu Bucharovi, aby při stálém zdraví ještě dlouho a často byl českým turistům průvodčím v Krkonoších, dosud, jak jsme svědky byli, Čechy tak málo navštěvovaných. Těm pak, kdož Krkonoše navštíviti hodlají, vřele doporu- čujeme výpravy p. říd. Buchara, za jehož vedení v krátké době a pohodlně lze viděti veškeré krásy Krkonoš. Ant. Elšleger, ředitel kůru u sv. Petra v Pra- ze, Václav Hrdina, úřadník zemského výboru, Krato- chvíl, účetní cukrovaru v Mochově s chotí, Karel Kučera, učitel v Lounech, JUDr. Jos. Malina, konc. úřadník na Smíchově 271, Fr. Michl, učitel, Edv. Po- spíšil, učitel v Jičíně se synem Jiřím, Ant. Šedivý jun.; Smíchov 321, Rudolí Šiěka, místodrž. koncipistn, Praha III., Václav Vlk, obchodník v Praze, Příkopy, s cholí, PhDr. Jan Vojtěch, professor v Lipníku, Mo- rava. Za souhlasu všech uvedených podepsal dr. Jos.

Buchar Čecho Petro Hrdina Kučera JUDr Jos Malin Michl Edv Jiří Vlk PhDr Jan Vojtěch Buchara Krkonoše Krato Mochov Louny Smíchov Francie Jičín Anta Rudolit Šiěk Praha Lipník

30 article

Malina. — Na vzděláni českých dítek Ústř. Matici školsk dne 10. a 11. srpna 1905 přispěli: Odbor Ú. M. Š. v Cerhovicích 50.—, odbor v Mirovicích 126.50, odbor v Kroměříži 120.—, JUDr. J. Moural v Třeboni z trest- ní věci 10.—, mládenci v Přepeřích 41.50, J. Pospíšil v Loukově 25.—, Beseda v Přešticích 5.—, Spolek divadelních ochotníků ve Skřivanech 10—, sdruženě spolky v Kunraticích z výletu 83.—, administrace „Času“ v Praze od pana JUC. Arnošta Scharfspitze 2.—, z pokladny na Žofině v Praze 33.44, Rud. Ždárek. učitel ve Stratově, zasílá sbírku 12.—, J. Křemen, od- borný učitel v Hoře Kutné, zasílá sbírku kursistů „Šlě- pařského a včelařského kursu v Hoře Kutné“ 14.46, za vydražený medomet, darovaný ve prospěch Matice p. J. Pokorným z Tuchovic 6.—, JUDr. M. Petřík, ad- vokát v Poděbradech, z trestní věci 10.—, „Prázdni- nový kroužek“ v Stránčicích 50.—, odbor Ú. M. Š. v Nýřanech 600.—, obecní úřad v Újezdě Podhorném 68.14, odbor v Dymokurech 31.—, odbor v Horní Ce- rekvi 140.—; odbor v Dřevohosticích 20.—, odbor v Bedihošti 23.10, odbor v Dolanech u Olomouce 147.94, tentýž 19.14.

Malin JUDr J Moural J Pospíšil Scharfspitz J Křemen J Pokorná M Petřík Ú M Š Cerhovice Mirovice Kroměříž Třeboň Přepeře Loukov Přeštice Skřivan Kunratice Praha Stratov Kutná Poděbrady Stránčice Nýřany Újezd Podhorný Dymokury Horní Ce Dřevohostice Bedihošť Dolany Olomouc obecní úřad odbor Ú . M . Š Tuchovic

31 article

— I. souborná výstave Kupkova v Kolině, jeníz zahájení musilo býti posunuto ze 6. na neděli 20. srpna, je neustále předmětem živého zájmu v ce- lém českém světě. Zjev velmi vzácný, ježlo je lo zájem po výtce ideový — projevují se jim sympalie s hlubokými myšlenkami, které Kupka do veškerých děl svých vkládá. Mnohé organisace ohlásily již do- konce pořadatelstvu hromadné návštěvy. Tak připra- vují na 27. srpna společnou návštěvu výstavy sociálnědemokratické organisace z vý- chodních Čech a na 3. září pokroková sdružení pardubická. I druhé organisace, které hodlají výslavu navšííviti, měly by ve vlastním zájmu pořadatelstvo (Liter. vzdělávací sdružení „Ne- ruda“) o tom uvědomiti, aby proud návštěvníků byl poněkud regulován a aby mohlo být postaráno o vý- klad. Nelze pochybovati, že návštěva výstavy bude opravdu hojné, poněvadž nikdo zajisté nenechá si ujíli tak vzácné příležitosti, poznati Kupku celého;a ve vystavených pracích, jichž bude celkem asi 150 (100 kreseb a na 50 olejomaleb) bude se jistě umě- lecké snažení Kupkovo plně obrážeti Jak již bylo ohlášeno, uspořádány budou během vy- stavy přednášky předních uměleckých kritiků a spiso- vatelů českých. Zatím projektovány jsou dra. Arnu Nováka: „Zrození satiry z ducha novověké kultury“ a F. V. Krejčího: „Umění a společnost“. Myšlenka pořadatelstva je opravdu velice šťasiná a nám velmi sympatická, ač nelze popříti, že v poměrech našich i hodně odvážná; ale jsme přesvědčen o jejím plněm

Kupkův Kupka Novák F V Krejčí Kolina Čechy