Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

13. srpna 1905.

4

Číslo 221.

5 article

cenné vázy a skokem stál u ní. Jeho oči podlily se krví a příšerně se rozvíraly, jeho ústa ronila proud slin a jeho zuby drtily se na vzájem. „Zabij mne!“ zaštkala v tom nešťastná, „zabij mne! Nic není už pro mne na světě. Jeho ruce sklesly a on se zamyslil — —— „Nic už není pro mne“ — opakoval si zá- dumčivě a jeho oči stesklivěly, zadivavše se bo- lestně na Emu. „Ládo, zabij mne!“ zvolala Ema a vrhlas mu na krk. „Nic není už pro mne“ — opakoval Láda jako bezvědomky. Necítil jejího objetí, necitil jejích horkých slz, neslyšel jejího pláče — cítil jen, že svět je náhle pustý, prázdný, nic že už není, co by se dotýkalo jeho duše, co by ho poutalo a vázalo... On byl volným a přec cíti okovy na svých nohou. Kleště nepoddajného že- leza svíraly jeho ruce, nedovedl se vyprostie z kovového objetí této neočekávané opušténosti. „Jak je to možné?“ tázal se sama sehe, j k je to možné . .. „A což — je to skutečnost, je to pravda, že moje Ema...“ ale nedomyslil, nemohl do- myslit, celá jeho bytost vzpříčila se tomu, my- slit dál o tom, co přece nikdy se nemohlo stát. „Jistě se to nestalo,“ volala jeho touha, „není to pravda,“ opakovalo mu srdee.

Ema Lád

6 article

„Emo!“ vytrhl se náhle z myšlenek . . „Emo —1 viď — není to pravda...“ prsa se mu dmula, čekal něco neočekávaně krásného a věděl, že se ozve opět to příšerné „ano“. Ne- dočkal odpovědi, vyskočil, stržen proudem krve. který se mu vehnal do hlavy. Jeho oči se za- kalily, ruce zachvěly, třásl se, aniž slyšel, že se směje. Smál se své bolesti, smál se té hirozno pravdě ... „Zab mne!“ volala Ema. Zabij ji,“ opakovalo se v jeho duši a on najednou rozběhl se ke zdi a strhl revolver. Ne- znal sebe, neznal nikoho, neviděl ničeho, an Emy. Jako slepý doběhl k ní — nevěděl již. eo činí. „Emo — viď, že to není pravda?“ — z- řval pološílený a nasadil jí revolver ke spánku. „Láďo...“ zašeptala a něco příšerného chvělo se v tom hlasu. — „Láďo, vždyť já jsem už mrtva . . . Prohlédl... Jeho duši opustily mraky, pře- ludy se rozprchly a jenom stíny se smály po stěnách... Na podlaze u jeho nohou černal se tenký proužek krve...- opodál leskl se re- volver . .. Byla mrtva — mrtva byla jeho Ema. Padl na její mrtvolu a šeptal: „Emo, vid. že to není pravda...?“ jeho hlas se třásl a jeho slzy stékaly na mrtvolu jeho ženy . ..

Ema Láďa Ema

7 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Kde není starých panen. Ve virginských horách jenom pořidku lze nalézti neprovdané ženy. Na své letní cestě hornaté krajině staré Virginie jeden turista se známil se sedmi sty osobami a mezi těmi na- lezl pouze jednu »starou pannu«, která však také »mluvila s hochem«. Děvčata tam počínají míti známost s hochy ve třinácti, ba i v dvanácti letech, v místecl daleko od železnice vzdálených. Mladá děvčata odloží zástěrku z červeného kalika, pásku, která jim zadržovala uvolněné vlasy, stočí si tyto vzadu na hlavě ve velký uzel a spustí si sukně — což vše oznamuje, že jsou hofovy k vdavkám. Mladí muži nejraději vybíraji si za milenky své sestřenice. Stupeň přibuzenský — třeb sebe bližší — není jim v tom směru žádnou překážkou. Nebývajíť mladici obyčejně dosta- tečně osvíceni, aby pomýšleli na následky tako vých sňatků — následky velice zřetelné na vel- kém počtu horalů se stočenýma nebo šilhavýma očima, s velikými hlavami, s tělem nevyspělým. s mysli slabou. Když takový mladík vyběře si děvče, jemuž se chce dvořiti, nedovoli nikomu jinému, aby s ním »mluvil«. On sám sico může mluviti s ně- kolika děvčaty, pakli se mu to líbí, třeba v ně- kolika osadách, avšak jemu do zelí nesmi nikd lézti — jeho děvče nesmí s nikým jiným mlu- viti, než s ním. Pakliže děvčata z Roll Pone obdivují ho- chy z Crane Nestu více, než ony z vlastního sousedství, anebo naopak, zavdá to obyčejně příčinu k zuřívému nepřátelství a běda tomu, kdo odloudí jinému vyhlédnuté děvče! Hlavními místy pro námluvy jsou dřevěné kostely, kde staří sedají na hrubých lavicíeh uvnitř a oddávají se pobožnosti a mladí sedi venku pod stinnými stromy a baví se hovorem mimo to ovšem hlavním zdrojem námluv jsou večerní táčky v domech, při nichž se tančí a jež obyčejně trvají od soumraku do úsvitu.

Nesta Crane

8 article

Učitel, jenž obyčejně má vybranějši způ- soby, jest oblibeným, zvláště když není přílis skoupým, avšak, ježto se často stává, že střádi si peníze na dalši studie a není proto okamžitě schopným sňatku, nemůže si dovoliti důvěrného »namlouvání«. Námluvy prováděny jsou velice otevřeným způsobem. Veřejné projevy náklonnosti nejsou ve virginských horách pranic obmezovány. Při »dýchánefch« a při »krájení koláčů«, jak obll- bené společenské dostaveničko se nazývá, mi- lenci věnují pouze sobě pozornost; drží se v objetí a vyměňují si polibky a medová slova. Zasnoubené děvče zcela veřejně prohlašuje své právo na snoubence a že samo mu též náleží. Připíná si pásku do vlasů a knofiik s fo- tografii svého milence připne na stuhu a nechá ji viseti do čela — činí si nejprvnější nároky na svého hocha přede všemi jinými děvěsty ;a pakliže v tanci baví se s jiným děvčetem, jež ona nemá ráda, stává se z pravidla, že jej uchopí a vytáhne z kola. Horal oddán jest velice pilí. Při celonoční zábavě mladíci přes tu chvili vyhledávají si láhve ve dvoře a pijí kořalku, až klesnoun podlahu, spiti pod obraz. Okolnost ta však ne- snižuje je v očích děvčat. »Mám ráda hocha. když hodně whisky vypije,« doznala mladá ho ralka, »aspoň je živějšl.« Jediným hudebním nástrojem v lesnatých horách jest »banjo«, avšak hudba vzdor tomu hraje nemalou roli při námluvách. Pakliže mi- lenec přiučí se nové písni, »ve světě«, klerá rozmnoží jeho repertoir, učí tomu svou milenku. »Ellen Smith«, starý anglický popěvek a jediní snad milostná píseň, zpívána jest milencem ustavičně bez omrzení. Jest to historie dívky

Smith

9 article

zavražděné svým milencem, a vypravuje zároveň o bědách a utrpeních jeho po spáchaném činu. Refrain vypravuje, že »Nikdy nechápal, jak ji miluje, až když ji v rakvi odnášeli« a že »šerlí s vlkodlaky nedopřejí mu nikdy pokoje.« Když doslaví se den svatby, obyčejně po velice krátkých námluvách, mladý párek v noe se vytratí z obce a zmizení to zovou »útěkem«. třeba že rodiče proti sňatku ničeho nenamílali. Skutečný útěk málo kdy se udá. Obyčejnou pře- kážkou v průběhu pravé lásky jest nepřátelstv matky »druhé dívky«. Jedna matka rozhořčí rozlílí se do té míry, že mladik »přestal mlu- vit« s její dcerou, ježto zalibila se mu víee dívka druhá, že vyhrožuje vyzrazením pokouln vinopalny rodiny mladikovy celníkům, o čemž dobře ví, že by celou rodinu zničilo. Horalský lid jen zřídka kdy zůslává svo- bodný, když ovdověl. Tak dlouho, pokud muž není připoután k lenošce následkem vysokého stáří, považuje se za »plenty young enough t marry«. Aniž čeká dlouho s ženěním po smrti své ženy. Paklíže Marta zemřela v dubnu, Dick v červenci už »mluví« s jinou a v září jest že- nat a když Martin pohřeb koná se v říjnu, Annie, jeji nástupkyně, připravuje oběd pro po- hřební hosty. Sňatky z lásky z pravidla dějí se v horách, avšak sňatek z pohodlí není tam neznám, zvláště pk sňatek druhý. — Pálení kořalky přináší odměnu a babička, která přestoupila 60. rok věku svého, provdává se za nemocného 40le- tého muže, poněvadž »s rodinou svou přeje s získati nejlepšího vinopalníka v zemi« . ..

Mars Dick Martin pohřeb Annie

10 article

= Unesli mu ženu. Buffalské policii podána byla stížnost J. Barlemasem, že jeho mladá žena byla na hlavní ulici unesena. Barlemas jest obchodním cestu jícím novoyorské firmy. Žena jeho jest 19letá a ro- zená ve Floridě; Bartemas oženil se s ní před třemi roky. Panička vypravuje, že v sobolu večer asi o po dvanácté stála na nároží živé ulice, místě to jasně osvětleném, čekajíc na svého muže, který měl při- jeti po trolleyové dráze z Falls, Pojednou zastavil se na blízku ní kočár, dva muži z něho vyskočili, vtáhli ji dovnitě násilím a rychle odjeli. To vše stalo se tak rychle, že ani nechápala v prvním okamžiku, co se s ní děje. Mladá žena není dobře ještě v Buffalu známa, ale dle slov její soudí policie, že byla ve- zena po Niagarské ulici a Prospect Parkem. Cestou ji muži prohledali, máli jaké peníze; nalezli pouze něco měně než dollar. Klenotů žádných neměla. Když přijeli na osamělé místo na břehu řeky, vytáhliji muží z kočáru a zbili ji. Kočí seděl na svém místě, aniž by byl zakročil. Žena praví, ze křičela a násil- níci prý ji konečně ucpali ústa. Když zotavila se ze mdloby, prosila muže, aby se vzdálili, avšakti vsadili jí znovu do kočáru a odvezli ji zpět do měsla. kde ji vysadili nedaleko od místa, odkud ji unesli.

J Barlemas Bartemas Klenot Kočí Florida Buffalo niagarský ulice Prospect park

11 article

Ona pak odebrala se domů. Nemě a žádných přátel v městě a ježto muž její oné noci nepřijel, byla vzhůru až do rozednění. Pak došla na telegrafní úřad a poslala depeši svému muži, aby ihned vrátil se domů. Když pak manžel v neděli odpoledne při byl do Buffala, sdělila mu smutnou zkušenost. Po- licie nezdá se věřiti ženíně historce. Zatkla sice již několik podezřelých osob, obzvláště drožkářů po celou noc jezdících, ale paní Bartemasová nedovedla ani blíže popsati muže, jenž řídil drožku. Manžel věř pevně udání své ženy = Zapomenulý odsonzenec. John Gales, vrah, odsouzený k smrti před 23 roky, strávil všechna léta ve státní kázníci v Jolietu, strachuje se den ze dne. že dostaví se jeho konec a že povlekou jej na po- praviště. Před delším časem dospěl odsouzenec k ná hledu, že bylo na něbo zapomenuto lidmi, kteří jej měli oběsili, avšak samo řejmě neodvažoval se mlu- viti o záležitosti své s vězeňskými úřadníky. Sestry Galesovy věděly, že bratr jejich odsouzen byl k smrti.

Bartemasová Gales Galesův Buffalo Joliet

12 article

Divily se tomu, jak to přijde, že dopraven byl z vě- zení v Cooku do káznice právě před tím, než měla býti konána jeho poprava. Avšak právě tak jako vě- zeň sám, bály se o tom mluvili i před nejdůvěrněj- šimi přáteli, ježto mohly se řeči ty snadno doněsli k sluchu úřadů a státi by mohly bratrův život na popravišti. Třiadvacet lel skrývaly lajemství to v prsou, ale pak už nemohly je děle sněsti. Katelina Gale- sová, jedna ze sester, využitkovavši vhodné příleži- tosti, vyprávěla podivnou historii mezi členy luzen- burského klubu. Ti neměli ovšem nic pilnějšího n práci, než sděliti celý případ právníkům. Jednohlasný úsudek jich pak byl, že zákon zlratil své právo obě- siti Galesa, ježto poprava nebyla provedena dle znění soudního nařízení. Na popud sestry podal pak advokát Haas žádosl k soudům o propuštění Galesa.

Cook Galus Haas

13 article

Jak Gales přišel k zapomenutí v káznici, jest tajem stvím, jež nemůže býli vysvělleno ani soudními zá- znamy. V lěchto není poznamenáno provedení roz- sudku aniž odložení jeho na základě guvernerova svolení. Rovněž šerif nemá žádných záznamů, pro na Galesovi nebyl soudní rozsudek proveden. Vězeů nemá nejmenšího tušení, proč byl převežen z vězení okresu cookského a dopraven do káznice. Jsoucnos jeho právně zdá se býti úplně ztracena. Pak ale na- stávají otázky: Jest Gales zákonně mrtev? Ztratil zá- kon svou moc, aby jej trestati mohl pro vraždo, na kterou žalobu byl zákonitě souzen a porotou správně odsouzen? = Archasologické výkopy v Řecku. V Delfách. kde podnikl francouzský archaeologický ústav výkopyi byly nalezeny tři olověné nádoby se starořeckým athénskými čtyrdrachmami. Největší z nádob obsahuje asi tři sta kusů těchto peněz, jež jsou tak zachované a čisté, že nemohly býti nikdy v oběhu. U Gythionu odkryty byly základy starobylé budovy, v níž jest mramorová deska opatřena několika starořeckými slovy. Nemá pražádné ceny, ale jak se obyčejně stává, příkládají jí někteří archaeologové značný vý- znam. V poslední době příšlo do mody zase, prová- děti s řeckou archaeologií švindle a zvláště Řekovés přičiňují, aby vzbudili zájem pro staré domácí pa- mátky, z nichž věru málokteré mají nějakou cenu z nichž většina jsou litěrné padělky. Na Leukadě po kračují Němci v hledání paláce Odysseova a dosáhli nesmírných úspěchů, neboť odkryli několik staroby- lých čtyřhranných kamenů, které dostačují bujné fan- tasii ke zbudování ohromného paláce. Rozumí se samo sebou, že je až na půl millimetru vyměřují že o nich napíšou celé knihy. Pořádný stavitel by nevěděl, přináležely li k základům chléva nebo ně jaké ohrady. Za týmž účelem konají se i výkopy na

Němec Odysseův Řecko Delfy Gale

14 article

Ihace. Jakmile konečně se naleznou dva Odysscovy paláce, archaeologové se servou o ně. Na věc vyna- ložil mnoho peněz jeden bohatý Hollanďan. Udělaí by mnohem lépe, kdyby peníze ony daroval chudým dělníkům v Hollandsku. Než není se co diviti, shle- dáváme-li, že se mládež olupuje na gymnasiich staro- řečtinou, by mohla konečně přeložiti několik řádků Thukydidových atd. K jinému cíli neslouží, nebo jakmile hoch opustí střední ústav, zapomene za půl roku na řečlinu, poněvadž jí při žádné příležitosti nepotřebuje. = „Ztracsné dítky israelské“. Konec světa jes určitě předpovídán sektou, která laké činně připravuje se pro onu katastrofu. Družina těch vyznavačů proši nedávno také Novým Yorkem na své cestě z Austraii do Michiganu, kde prý budou očekávati konec světa Katastrofa předurčena jest na rok 1916. Sekta dalasi jméno „Ztracené dítky Israela“. Většina členů kmene jsou lidé bohatí. Jsou všichni přísní vegeta riáni nepožívají ničeho, leda co si sami ze země vypěstuj. Na své cestě po lodi „Princess Irene“ stravovali se tím, co si sebou přinesli a nedali do úst jediného sousta, jež jim bylo předloženo lodním kuchafem. Prvním vůdcem kmene byl Johann Southcott, jenž úřad zastával roku 1792. Po něm následovali v úřadě Richard Brother, Peter Shaw, George Turner, James Jezrill a přílomnými královskými manželi jsou Ben- jamin a Mary Purnellovi, kteří očekávají, že odjedou na zlaté dvojkolce do nebe, až konec světa nadejde.

Odysscův Thukydidův Irene Southcott Brother Shaw Turner James Jezrill ben Maro Purnell Nová York Austraie Michigan

15 article

Penize každého člena složeny jsou do obecné po- kladny a tato svěřena jest rukám vůdcovým, který dle potřeby čini z ní vydání. Původní členové sekty vydali se z Bentonu v listopadu 1903 na mísslonářskou cestu kolem světa. Jeli směrem k Vanvouveru, odkud vy- dali se na cestu do Orientu. Po krátké zastávce v Ho nolulu pokračovali na své cestě do Melbournu Australiš. Tam byly schůze jejich četně navštěvovány. jak jeden z jejich předáků Edmund Burley oznamoval. Pořádali mnoho shromáždění v témže čase, kdy Eliás Dowie vyhnán byl z téhož města a přinucen opustí zemi. Po založení kolonie v Singatonu v Austranii. vyznavači jejich valně se rozmnožili. Mnoho Australců dobrovolně se přihlásilo, že odebéřou se s nimi na cestu kolem světa. Počet jejich vzrostl také v Anglii. kde konali schůze. Vzezření a celý zjev členů kmene jest vypočten, aby vzbudil pozornost. Muži nosí dlouhý vlas i vous, který jim často spadá přes vestu. To děje se — jak tvrdi — dle učení Mojžišova, avšak zvláštní důvod pro dlouhé jich vlasy a vousy prý jest ten, že kráčejí v šlépějí Kristových, jehož vlasy nikdy prý nebyly stříhány. Oděv mužů jest fantastickým. Vysok plstěné klobouky kryjí jejlch hlavy. Dlouhé frakov kabáty z dobrého materiálu a dobré okované boty tvoří jich oděv. „Ztracený kmen“ dospívá k náhledu a závěru o konci světa, jenž, jak podotknuto, jes k očekávání již roku 1916, uvažováním, že uplynulo dva tisíce roků mezi Adamem a Noem a dva tisíce roků mezi Kristem a přítomným časem a rok 1916 dopln celý cyklus =Příšerné rodinné drama. Před několika dny zmizela celá rodina rolníka Barthela v Gythionu.

Burley Eliás Dowie Mojžišův Kristův Adam Krist Benton Vanvouver Orient Melbourne Anglie

16 article

Prvé dva dny nebylo to nikomu nápadným, neboť se stává, že celé rodiny v době žní setrvaji na polích pod širým nebem. Když ale po Barthelových nebylo nikde památky, upozornili na to sousedé osady po- licii, která vnikla do bylu a podrobila místnosti dů- kladné prohlidce, neboť shledala, že jest tam ná padný nepořádek. Tu však nalezli strážníci pod slam- níky a pokrývkami mrivolu Barthelovu v prvém roz- kladu. Byla mu roztříštěna lebka sekerou, ležící mrtvoly, kterou vrahové potom zabalili do pokrývek a skryli pod slamníky. Není pochybnosti, že hroznou vraždu spáchala jeho žena se svou matkou; nikdo si však nemůže vysvětliti příčiny, jež je pohnuly k ukrutnému zločinu, protože Barthely nebyl dlouho ženat a žil se svou ženou v míru. Alespoň nikdo ze sousedů neviděl, že by se kdy byli hádali. Obě ženy zmizely a vzaly s sebou veškeré cennější předměty. jež mohly odnésti, dosud pak se nepodařilo poliei naleznouti je. Bezpochyby že utekly do pustých hor Taygetu a přidruží se tam k jiným, kteří tam hle- dají útulek. Tak bude míti Recko pomalu nejen lou pežníky, ale i zvláštní loupežnice, jež se budou sta- rati o veřejnou bezpečnost. Snad se tam i obě pa- ničky provdají a postarají o své potomstvo.

Barthelův Barthel

17 article

= Smutné zkušenosti. Před komisařem Keatin- gem byly v posledních dnech projednávány různé připady proti jistým obstaravatelům práce. Tentokrále uvádime nový připad, který podává látku k označené záležitosti. V listopadu m. r. jakýsi Pavel Winkler uveřejnil v časopisech poznámku, že hledá rodiny pro Mills na jihu a zaručoval dobrý výdělek. Mezí lěmi, kteří se přihlásil i, byl též Herman Müller, do- movník v č. 1067 v Lexingtonově třídě, V domácno- sti Winklerově bylo mu řečeno, že může dostati práci v Greenvillu, v Jižní Karolině, při mzdě 1.50 až 2 doll, denně, kdežto jeho manželka vydělá 1.25 doll. a jeho 1iletá dcera 75 centů denně. Pakli rodina vytrvá na místě rok, prý jí budou nahraženy cestovní výlohy.

Pavel Winkler Mills Herman Müller Winklerův Lexingtonov třída Greenville jižní Karolina Keatin cent

18 article

které jinak budou ji ze mzdy strhovány. Mzda bude prý vyplácena, jak Winkler ujišťoval, každé dva týdny. Tato lákavá nabídka přiměla Müllera k tomu. že místo přijal a s manželkou a dcerou odcestoval do Grenvillu. S ním cestovalo 46 rodin s dětmi, ne- boť manželé bez dítek přijímáni nebyli. Jakmile vy- stěhovalci dospěli na místo, dali se ihned do práce a rodiny rozděleny na něko lik částí. Příchozí musili bydleti v domech společnosti a vše, co potřebovali, musili kopovati v obchodech společnosti. Když pak mužové, ženy a dítky osm týdnů pracovali, došlo k první výplatě mzdy. To jest mzda nebyla vypla- cena v hotových penězích, nýbrž každý obdržel poukázku, dle které byl oprávněn vybrati zboží z ob- chodů společnosti. Po tomlo zklamání hned o první výplatě bylo překvapení dělníků ještě větší, když poukázky náležitě prozkoumali. Na místě slíbené mzdy 1.50 až 2 doll. denně obdržel Müller 50 centů. jeho manželka 16 centů a jeho dcera 5 centů. Zou- falství zmocnilo se nebohých lidí, kteří byli zbavení všech prostředků, do dluhů zapadali slále víc a více, poněvadž mzda nestačila k zaplacení zboží, které obchodech společnosti kupovali. Toto otroctví snášel Müller po čtyry měsíce, načež odebral se do Colum- bia v Jižní Karolině, kam jej manželka a dcera po- zději následovaly. Ačkoliv vylíčené okolnosti jsou dosti smutné, přece dle všeho nebudou ještě z nej horších. Jak pak asi vede se těm nebožákům, kteio jsou úplně cizí a neznámí, neznajíce se v anglick řeči a jsouce stále zastrašováni, že neodváží se an si stěžovati, ani uprchnouti. Číslo 94.

Winkler Müller Col jižní Karolina cent

19 article Sachy.

Sachy. Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostrob, Morava.

J Rašovs J Rašovský Ostrob Morava

20 title

Úloha čís. 174. (originál) Hubert Procházka v Brně

Procházka Brno

21 article

Mat ve 3 tazích

22 article

Partie čís. 148. Hrána na mezinárodním mistrovském turnaji v Ostende dne 17. června 1905. Hra dvou jezdců v obraně. Černý: S. Tanbenhau Bílý: Dr. S. Tarrasch 127. Ve1—67 Vas—fs i) e7—05 1. e2—e4 28. VevKb7 Ví8—er 2. Jg1—3 Jb8—e 3. Sř1—c4 Jg8—fe 29. Vb7—b8f+- Ví7—f 30. Vb8xfs Kgsx fs e5xd4 4 d2— dt VhiG—as d7—de 31. Va! —dl 5. 0—0 Va6—de 6. Jf3xd4 Sf8—ez 32. a2—ak o—0 Vd6—dr 33. Vd1—ct 7. Jb1 —cs Vd7—b7 34. Kgl—fi s. h2—h3b) Jebxk«dt 35. Vě1—e Kf8—e7 Scs —ee 9. Ddtxed4 Ke7—de f7xkee 36. Kf1—e2 10. Sc4xke6 e) Vl.7—f 37. Ke2—d Jf6 —d? 11. e4—e5 Ví7—b7 38. f2— f9 e7xKde 12. e5de Vb7—e7 39. Kd3—c d6—d5 13. Sc1—e Ve7—b7 Ví3—f 40. Kc2—d2 14. Víl—el Ser—de Vb7— e7k 41. Kd2—ds 15. Jc3—e2 Ve7—en 42. b3—b4 Jd7—e5 16. Dd4—d2 Je5—e4 43. b4— b5. Ve1—gt 17. Je2—da Ví5—e5 44. Ve3 — co- Kd6—e5 18. Dd2—d3 Ve5—h5e Vgl xge 45. Vc6—as 19. Jd4—f3 46. f3—ft-- Ke5xkik Jc4 — eh 20. b2—b3 Kf4—e5 Sdexcen 47. Va6xkcavi) 21. Jf3xe5 Ke5—de Se5)kdlt) 48. b5—b6 22. Se3—dl Vg2—g3.

Černá S Tanbenhau doktor S Tarrasch VevKb Vb jít 6 jít f 7 Kd Vc Ostende 67 Vasa Virginie Sera 5 Sdextit e 7 — 05 1 . e 2 e 4 28 Sf 8 d Jf e 7 Jg Vd Kgl — fi s . h 2 c d e Vgl xge Vg 2

23 article

Vh5—h6 49. a4—a5 23. Dd3xKd4 d5xc450. Kd5—c2 Vg3—g2- 24. c2—ct Dd8—d5 h) ! 51. Kc2—b3 Vg2—g 25. Dd4xcl e6xd5 52. b6—b7 a č. se vzda 26. De4xd5 Poznámky dra. Tarrasche v „Berl. Lokalanzeiger“ a) Po tomto tahu má černý stísněnou hru. Lepší je 5. . . Sf8—c5. b) Připravuje Sc1—e3. c) Bílý hraje na oslabení pěšce e6, který se stane čer- nému konečně osudným. Dobré bylo též 11. Sc1 —e3 nebo 11. Se4—ba. d) Oba střední pěšci jsou slabí, postoupivše však, mohl by se státi případně silnými- Na 19. . . . Ve5—e4 hrál by bílý jednoduše 20. Se3—d4 a nikoli 20. Jí3—gó, načež mohlo násle- dovati 20. . . Je4x«b2 s násl. Ve4—b4. Černý bránil se v zajímavé šarvátce velmi dovedně. 22. . . Dd8—f6 bylo by chybným pro 23. Vet xe5 Vh5xe5 24. Däs.c3 a 22. . . Dd8—d6 též pr 23. Vele5 Vh5e5. 24. Dd3— g3. Bod e6 zůstal slabým. Lepší bylo 25. . .. Dd8—b6. Nyní ztrácí čern, pěsce. Kryje-li černý pěšce b násl. 28. Ve7—d7. Čern mohl též hráti 27. . . Vl6—dé, by přivedl volného pěšce k platnosti; k vyrovnání hry však by to té nestačilo. Nevýhodným bylo by 32. . . Va6—b6 pro 33 Vd1xd5 Vb6xb3 34. Vd5—d7 Jinými tahy mohl ovšem černý bílému výhru stížiti ale nikoli partii zachrániti. 1) Oba spojení volní pěšci vyhrají nyní lehce.

vh Kd Berl Vd Virginie Vela 5 vh d 7 Vg c 2 c 5 Vd 1

24 article

Partie čís. 149. Hrána v témž turnaji dne 10. července 1905. — Hra čtyř jezdců. — Bílý: D. Janowski Černý: A. Bure 1. e2—e1 e7—05 14. Sc2—c4 Kg8—h8 Jb8—c6 2. Jg1—í3 15. Dd4xe4 Se6xKdo 3. Jb1.-c3 Jg8—fe c7—c0 16. Sc4Xd5 17. Sd5—e6 d6—dů 4. 8f1—b5 S18—e7 5. d2—d4 e5xKd4 18. De4—g4 Jd7—f 6. Jf3xd4 19. Dg4—h3 Se7—c5 Jesxk« d4 20. Se6—f5 Dd8—e7 8. Dd1xídk d7—d6 21. g2—g1? g7—g6 9. Sc1 — go Scs— e6 22. St5g6 Vi8—gs 37—a 10. Vat—dl 23. Sg6—15 Jfexg4 Jf6—dz 11. Sb5—e2 24. Kg1—ht JgiXte? f7—f 12. Sg5—ct 25. VIx2 Se5xs fe 13. Jc3 —d5 f5xe4 126. Sc1—f41 a č. se vzda Úloha čís. 175. (originál). Kristian Nielsen, HIamar (Z úlohové soutěže „Národních Listů“ č. 19.)

D Janowský Černá A Bure Xd Sd Nielsen d 7 Jb c 6 2 c 3 Jg 8 c 7 c 0 16 Jesxk d 4 20 Sb 5 — e 2 24 d 5 f HIamar

25 article

Mat ve 3 tazích

27 article

Oprava. V úloze čís. 173. vytisknuta černá věž na a8, kterou nutno škrtnouti. Zprávy šachové. Scheveningy. Přerušenou partii z 10. utkán vyhrál Regio proli Důrasovi. Tato partie měla dost zajímavý průběh. Nejprve získal Důras malou po- siční, kterou zvolna zvýšil, lakže partie Regiova s zdála neudržitelnou. V rozhodném okamžiku však kdy bylo možno přinutiti Regia několika lahy ke vzdání partie, počal Důras hráti tak slabě, že záhy všechnu výhodu a pak i partii ztratil. Duševní únav se dostavila. A ta i v posledních dvou utkáních Du rasa již neopustila. Prohrál ve 12. ulkání se Spiel- mannem a ve 13., nechtěje remissou se spokojili, se Swiderským španělskou hru. Ostalní partie měly následující výsledek: Přeru šená partie Spielmann—Swiderski skončila neroz- hodně. Loman ve 12. utkání vyhrál s Blejkmansem a ve 13. utkání prohrál s Marsballem, Shories vyhrál s dr. Esserem a prohrál s Te Kolstém, Regio vyhral s Te Kolstém a prohrál s Leonhardtem, Úskam re misoval s Leonhardem a Leussenem, Marshall remi soval s Leussenem, Swiderski s dr. Trimbornem, Spiel mann vyhrál s dr. Esserem a dr. Trimborn s Blejk mansem. Konečný výsledek je tody následující: Marshal 111/ výbrami dobyl první cenu 800 K, Leu sen 9 vý hrami druhou cenu 600 K, Spielmann 81/2 výhram třetí cenu 500 K, Důras a Swiderski 8 výhrami čtvr- tou a pátou cenu 700 K, Loman 71/s výhrami šestou cenu 200 K a Leonhardt 7 výhrami sedmou cen 160 korun.

Regio Důras Spielmann Swiderski Loman Blejkmans Shories Esser Leonhard Leussen Marshall Trimborn doktor Blejk Lea Leonhardt Spiel mann Spielmann

28 article

Skončilo tedy první utkání representanta českého šachu s mistry první třídy neočekávaně dobře. Do- ciliti stejného úspěchu jako Sviderski, který na vel- kých turnajích v Monte Carlu a Koburgu dělil seo první cenu, dává vyspělosti českého šachu nejlepšt vysvědčení. — Nakonec ještě několik nešachových. ale významných gloss. Poštovní úřadník v Scheve- ningách po delším prohlížení adressy: Praha, Böhmen. osloví vašeho referenta: »Co jest to Praha?« Vy světluji mu tedy: »Prag in Böhmen«. Pokrčením rameny jasně mi naznačil, že opět neví, kde a c Praha jest. Pomahám jeho zeměpisným vědomoste dále: »Böhmen in Oesterreich«. Opět totéž pokrčení rameny. »Rakousko- Uhersko« skutečně neznáte?«, ptám se již přímo zoufale. »Ach, Uhersko, proč jste to ale neřekl ihned?« — Vědomosti Holanďanůo Rakousku charakterisuje také tento případ. Jako všechny největší časopisy holandské, tak i amstero- damský »Handelsblad« přinášel podrobné referáty turnaji v Scheveningách. Dne 2. srpna přinesl tak tuto zprávu: Včerejšího dne vzbudila největší in- teres partie Blejkmans Důras, ke které Důras dostavi se o 34 hod. později. Vzdor tomu sehrál však tento

Blejkmans Důras Důras Monte Carlo Scheve Praha RakouskoUhersko Uhersko Rakousko Scheveningy Praga in Böhmen Böhmen in Oesterreich

29 article

»Tcheque campion« partii v tak skvostném komb- načním stylu, že ukazuje se býti vzorným nástup cem Porgesa (Němec) a Makovtze (Maďar) Tablenu Ostende. Po ukončení turnaje sehráli mistř Leonhardt, Marco, Marshall a Teichmaun malý turnaj na nějž obnos 600 marek věnovali R. Begas a A. Hall- garten z Hamburku. Vítěz obdržel 60 marek, poražen 40, při remise každý 50 marek. Výsledek byl následu jící: Marco vyhrál s Leouhardtem a Marshallem prohrál s Teichmannem, Leonhardt remisoval s Mar- shallem a vyhrál s Teichmannem, Marshall vyhrá s Teichmannem. Židenice. Šachový kroužek pořádá letní turnaj, jehož se zúčastní: ve skupině A): Brach, Dedrle, Dro- řák, Pivoc, Procházka H., Rothröckl, Skopal a Volf ve skupiné B): Bauer, Drahovzal, Kron. Pátek, P cházka K. a Slezák. Pořadatelem je p. HI. Procházk Brno. V poslední době navštivili „Český spolel šachistů“ pp. Jiři Chocholouš z Prahy a N. Maximo z Petrohradu. 1911/,05.

Němec Maďar Marco Marshall Begas A Hall Leouhardt Teichmann Leonhardt Brach Dedrle Dro Rothröckl Skopal Volf Bauer Drahovzal Kron Slezák Ostende Hamburk Mar Židenice Brno Praha Petrohrad Makovtz

30 article

Končící hra č. 16 (reprodukce). J. Sehwers, Port Kunda. Poctěna 2. cenou v turnaji čas. „Rigner Tageblatt“

J Sehwers Kunda Rigner Tageblatt

31 article Bílý na tahu remisuje

Bílý na tahu remisuje (Zasláno.) Požívání Nestléovy dětské moučky v horké letní době. V pravdě hrůzyplné te- legramy vyskytly se v minulém týdnu v nejčtěnějších listech. Z Londýna a New-Yorku došla zvěst, žez vlivu kromobyčejně velikého vedra umíralo mnoho ko- jenců a dítek, v některých dnech až 200 dítek, na choleru nostras a průjmy z vedra a to nikoli jedině následkem velkých veder, nýbrž i následkem zkažen potravy, poněvadž také sterilisované mléko, jež se n př. v New-Yorku na účet obce rozdílí, zhoubným roz- kladům podléhalo. Ve všech těchto případech mělo by se Nestléovy dětské moučky používati. V ní obsažené s jemnou pšeničnou moukou smíšené, zárodků spro- štěné alpské mléko jest následkem svého fixního a ne změnitelného složení úplně neodvislé od klesání nel stoupání teploty, pročež může se ho s prospěchem po- užívati právě v horkém letním období ve všech těchto případech k plnému vyživování kojenců a též jako vhodného příkrmu. Prášek barvy v 50 oe- stín., vodou k rozmíck., umývatel., povětr. vzd. ohnlvzdor.« Jak omul tvrdé, avšak poravůto jen l nátěr. lepěi než ele- Jová barva. Nejlev. nátěr. barva na fapudy, vaitlní prostory a předměty všcho druha. Výlohy za čtv. mot 21/2 krejnaru. — Výstedak přskvapujíni Povětrnosti vzdoraů fapadní barva va vápně rozpou s tná. olejovému nitěru rovnl. v 49 olstínech od 12 krej- čarů za kilogram výše. Zidnlte vdureu roram výdo, . . 11713 KAREL KRONSTEINER, Vídeň, III. Hauptstr. 120 Hlavní sklad u E. KOWEIEA v Prazs, 935-I

Nestléův Prášek Kronsteiner Londýn NewYork Vídeň

32 title

Kronsteinerova nová mall. fagadní barva

Kronsteinerův

33 title

KRAKOV

Krakov

34 article

Hotel vldeňiský „HOIEL BOVAL. rvé rr. vldeňským rostauranteni a kavárnou. z2 vslesleg. kostin. poke n saloní od 2 K výše. Domov pp. obch. eestujicich. Transenálu ukyfov, a společ. hotel pro c. k st. úřadníky Rakonska. Hloteloi amnibus ke všam vlakům. Překrásná velká kavára nská verano a kráisná zihrada rostauračn ned širým nebam Int. telef. č. 453 Gestav Sacber, hotalie stel„ Métropole ve Vídni 1. Morzinplata, 4. (Franz-Josefs Qnsi Velký hotel I. řádu, doporučuje velké i malé elegnnirě Vykravené appaitementy jakož i jodnetlivé pokole zu nejlevnější eeky, — Flektr, svérlo, obsluha n vý- top se zvláště neúčtui. Pokoje od K 3.50 poč. Sazby v každém pokojí. Výtah pro osoby. — Ústřadní topení horkou vodou. 146 Prvvní světová známka

Sacber Josefs Qnsi Vídeň

35 article Psací stroje Remington.

Psací stroje Remington. Model 1904. 1410 Demonstrace věude zdarma

Remington

36 title

GLOGOWSKI a SPOL., PRAHA, Příkop, I7.

Glogowski Praha

39 article Slaměným

Slaměným vdovcům jakož i všem, kdož jsou udkázánl na hoslin skou síravu,

40 article

doporučujeme vřele, aby si zakoupili dílo dra Lahmanna „Potravou zkažená krev (dysaemie základní příčinou všech nemocí“ a upozorňujem je zvlášť na „Pokyny“ na str. 198. Kniha právé vyšla a lze ji koupiti v každém knihkupectví Vázaný výtisk za 3 K 50 h. Za předem zaslaný obnos posílá franko nakladatelství B. Kočího 16390 v Praze, Františkovo nábř., 14.

Lahmann Praha Františkův nábřeží

41 article Pravou lidovou četbou

Pravou lidovou četbou jsou sebrané dějepisné romány Josefa Svátka které vycházejí ve velmi laciných sešitech po 40 hal. (každý sešit má 64 strány!) a na které předplácí se s pošt. zásilkou: na 10 seš. 4 K, na 20 seš. 8 K Dosud vyšly I. Tajnosti pražské. Román z roku 1848. 4 K 70 h, skv. váz. 6 K 20 h. II. Praha a Řím. Román ze stoleti XVI. Svazek I. 3 K 10 h, skv. váz. 4 K 60 h. — Svazek II. 3 k 30 h, skv. váz. 4 K 80 h. III. Sedláci u Chlumce. Román z dob Marie Terezie. 3 K 30 h, skv. váz. 4 K 80 h IV. Pasovští v Praze. Román ze století XVII. 3 K 20 h, skv. váz. 4 K 70h V. Bitva bělohorská. Román ze století XVII. Svazek I. 4 K 20 h, skv. váz. 5 K 70 h. — Svazek II. 4 K 30 h, skv. váz. 5 K 80 h VI. Paměti katovské rodiny Mydlářův Praze. Vychází v čtyřarchových sešitech po 40 h. Skvostné desky jsou pořízeny v barvách modré, hnědé, šedé a olivové dle návrhu akad. maliře V. Olívy a lze je také zvlášť po 1 K dostati. Sešit na ukázku zašle každé knihkupeciní, jakož i nakadatel Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec v Praze, Žitná ulice číslo 55. 16970

Svátek Sedlák Marie Terezia doktor František Bačkovský Praha Řím Chlumec Žitná Mydlářův Praga

44 article Konservatoř hudební v Praze

Konservatoř hudební v Praze Přijímací zkoušky konaji se I. Do školy klavírní (do 1., 2., 3., 4., 5. 6. ročniku) v ponděli dne 11. září 1905 o 8. hodině ranní (ve školní budově, Kouviktská ul. č. 20 n.) II. Do školy instrumentální (do 1., 2. 3., 4. 5. n 6. roč.), housle, cello, basa, flétna, hoboj. klarinet, fagot, lesní roh, trompeta, křídlovka, pozouu. tuba, harfa, v úterý dne 12. září 1905 o 8. hod. ranní (v Rudolüinu) III. Doškoly varhanioké a pro skladbu (do 1., 2. a 3. roč.) ve středu dne 13. září 1905 ( školní hudově, Konviktská ul. č. 20 n.) IV. Do školy pěvecké (do 1., 2., 3. a 4. roč.) ve středu dne 13. září 1905 o 3. hodině odpoledni (v Rudolfinu) Školného jest platit ročně: ve škole instru- mentální a varhanické tuzemcům 80 K, ve škole klavírni, pěvecké a pro skladbu 200 K Bližší podmínky stran přijetí podá na písemnou neb ústní žádont kancelář ředitelství Písemné žádosti za přijetí, opatřené prů- kazy o školním vzdělání a o stáří, budtei podány u ředitelství do 1. září 1905 Žáci, kteří ve vyučování na ústavě pokračují, do- staví se bez výminky v sobotu dne 16. září 1905. Zkoušky doplňovací a opravné konají sev čtvrtek dne 14. září 1905. V Praze, v červencic 1905.

Praha Kouviktský ulice Rudolfinum lesní roh

45 article

K. Knitti, ředitel.

K Knitti