2
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2 11. ze dne 2. srpna 1008.
3
article
Městská průmyslová škola pro
divky v Praze.
Předůležilé učiliště, jež od svého založení roku
1884 do dnešního dne odchovalo hlavnímu městu
našeho království mnoho tisíc dcer, opatřivší je vě-
domostmi a dovednostmi tou měrou, aby mohly
zdárně vésti občanskou domácnost, anebo věnovati
se povolání živnostenskému nebo obchodnímu: jediné
veřejné (nikoli soukromou obětavostí zřízené) uči
liště, založené naší veleobci, podalo opět skvěřý dů
kaz, že zasluhuje vším právem výbornou svou pověst.
rozšířenou i daleko za hranicemi naší vlasti.
Ač jsme, znajíce uměleckou vyspělost i paeda-
gogickou dovednost slečen učitelek, jakož i obezřelé
řízení celku panem ředitelem a paní inspektorkou.
očekávali velmi mnoho, musíme s radostí doznati
že očekávání naše daleko bylo překonáno. Na slo
mistrovských kusů z nejrůznějších oborů ženských
ručních prací je tu vyloženo na odiv a divák je
v rozpacích, co dříve prohlížeti, neboť sotva že se
na jeden kus zadivá, již tu jiný vábí jeho po-
zornost.
Než přistupme již k jednotlivostem. Městská
divčí průmyslová škola vyslavuje na dvou místecl
a to v pavílonu prům. školství práce žaček těch kte-
rých odborů, ve zvláštním pak interieuru v průmy-
slovém paláci výrobky pracoven a speciálních kursů.
Odbor šití prádla a bilého vyší ván
podal ukázky všebo druhu prádla oděvního i ložního.
Praha
4
article
Škvostné ženské košile bohaté zdobené krajkami
vložkami svědčí o tom, jak znamenitě ovládají mla-
distvé umělkyně tento choulostivý materiál. Košile
mužské zamlouvaji se vkusným střihem; kabátky.
spodky, sukně, dětské prádélko, zvláště pak nádherné
»matiné« a spodní živůtky jsou nejen bezvadně, ale
i tak vkusně provedeny, že zapomínáme, že je to
práce žákyů. Neméně přesné a vkusné je i vyší-
vání; sedlo ženské košile, kapesníčky, sachet —
těžko říci, co je pěknější.
Odbor šití šatů rozvinul se rovněž k nelu-
šené dokonalosti. Nenadsazujeme nikterak, tvrdice, ž
mnohý kus, na př. divadelní plášť, župan vyšitý ste-
hem žebřikovým, černá toaleta ald. mohl by byt
přední okrasou některého oděvnického závodu, jenž
vystavuje v průmyslovém paláci.
Odbor drobných prací vystavuje kolekci
kabelek, pompadurek, límců a límečků, peněženek
vázanek a j. provedených v různých technikách
zvláště se zmiňujeme o pěkném upotřebení techniky
frivolil, jinde neprávem zanedbané, jakož i o vkus-
ných ukázkách irského háčkování.
5
article
Odbor umělého vyšívání a malby n
lálkách má mnoho vzácných kusů Jsou tu pře-
devším skvostné polštáře, z nichž první místo při-
řknouti slušno polštáři v slohurokoko! Umírněnosta
soulad barev působí velice mile, kresba je překrásná
a provedení (práce stužková) dokonalé. K nim řadí
se pompadury zlatem vyšívané a rozličné sa-
chely. Z těchto velice nás poutal sachel vyšitý režně
a modře stehem uzlíčkovým. Krásná ukázka práce
point-lace provedéna v ereme hedvábí a přidaná
k světle modré hedvábné tkanině jest velice půso
bivá. Koruna všeho je ovšem povlak na modlitební
knihu. Na zlaté půdě, vytvořené těsně vedle sebe
kladenou zlatou nití, vyšit je krásný vzor (invence
pí. Urbanové-Zahradnické) stehem gobelinovým v ba
revném hedvábí; tyto desky zakoupilo
umělecko- průmyslové museum.
Urban
Zahradnický
6
article
Odbor krajkářský, nejmladší svým trváním
dodělal se takových výsledků, že nad nimi žasneme
Kdybychom chtělí jmenovati vše pěkné, nezbývalo
by, než vyjmenovati veškeré vyslavené práce.
Koneck divadelní šátce zakoupilo umě-
lecko-průmyslové museum; »stolůvku« přinesl »Če
ský Svět« ve velmi zdařílé reprodukci. Však límce
čipky, okolky kapesníků, milieux, vějiře, z nichž je-
den s ceským znakem, jsou rovněž umělecká dila
jakož i překrásné »f garo«.
Třeba upozorniti na skvostné výkresy žákyň
jak z odboru střihů, tak i invencí k různým druhům
ručních prací. Sujet šátečku vyšívanébo na tylu
dělal by čest i profesorosodborníku; návrh k vyší
vání županu (župan proveden). jakož i žnpan
dle slavenského kroje velice se nám zamlouvaly.
Zmiňojeme se na tomlo místě o kreslení zvláště proto,
že Městská průmyslová škola dívčí v Praze dokázala
skutkem, jak má na divčích učilištích kreslení ji
ruku v ruce s ročními pracemi.
Proč nevzbudila posud tato čásí výslavky žákyř
Městské průmyslové školy dívčí pozornost veřejnostit
Odpověď je na snadě: je bídně umístěna. Je jí
vykázáno tak maloučko místa (ač hned vedleje
místnost docela prázdná, jen tak »pro jměno« ma-
pami ověšená) a to v tak špatně osvětlen
místnosti, že jsme musili pracně jednotlivé kousky
shledávati, elitějíce si je prohlédnouti. Kdyby bylo
ubil
Praha
7
article
Jo ni tak postaráno, jako na př. o práce c. k. ústřed-
ního kursu krajkářského, shledal by každý nepřed
pojatý návštévník, že kray kursu krajkářského při
M. pr. šk. dívčí možno směle řaditi k nejlepším
výrobkům loho druhu. Také jsme neradi postrá-
dali toho, že obrazy skvostného dila »Česká krajka«,
ovoce to mnohaleté mravenči píle učitelek MI. prům.
šk. div. v Praze + Marie Smolkové a Reginy Bibové.
nejsou nikde vyvěšeny ani vyloženy, aby tím uve-
deny byly v známost obecenstva. Snad by se mezi
státisíci návštěvníků výstavy našlo přece několik
znalců a znalkyň, kteří by ocenili toto monumen-
tální dílo, ojedinělé v literaturách světových.
Druhá část výstavy v interieuru v pr-
myslovém paláci, představuje zařízení dam-
ského pokuje. Nábyt k dle návrhů prol. J. Kouly
zhotovil V. Mich, majitel truhlářského závodu
Praha IlI
Pracovna šiti prádla a kurs krajkářský vystavují
ložní zařízení bohatě vyšivané, prolamováním
a krajkami zdobené, pak storu z jemných paličko-
vých ornamentů, pěkně na batist aplikovaných.
Smolek
Bibová
J Koula
V Mich
Praha
Český krajka
Praha Ili
8
article
Pracovna šití šatů vystavuje dvoje šaly, šedy
elegantní úbor domácí a nádherné žlulé šaty plesové.
mimo to děts č šatečky s dětvanskou kordulkou.
Pracovna vyšívání dodala dva ozdobné pol-
štáře, čtyři vyšívané pruhy na pohovku a výplně
nábylku.
Dekorační obraz »Anděl strážce« je proveden
aplikaci v kursu malebného vyšívání. Štuby, šály,
skřínky a vásy provedeny v kursu pro malbu n
různých lát ách.
Na konec ještě vybízíme pečlivé rodiče dorůsta
jících dcer: Jáěte, prohlédněte si výstavu Městské
průmyslové školy, jediné to obcí pražskou vy-
držované školy toho druhu, jež za řízení p. ředitele
Vildvalda a za dozoru pl. Renaty Tyršov
tak utěšeně vzkvětá; přihlaste pak v čas své dceru-
rušky k zápisu, neboť nával bude veliký. Doufáme,
že veleobec pražská postará sa i dále o tot
své vzorné učiliště, jež ročně na 600 žákyř
odchovává, a rozštři i nadá je zajistě tak, aby mobl
býti vyhověno v šem dcerám rodičů v Praze bydli-
cích, jež se o přijetí ucházejí,
Gabr. Pleiferov á sl.
Tyršov
Pleiferov
Praha
městský průmyslový škola
9
article
Kolektivní výstava klempířská.
Kolektivní výstava klempířská.
Mnohostrannost klempířských výrobků znemož
nila, aby všichní vystavovatelé tohoto odboru byl
soustředěni. Selkáváme se s nimi v odděleni pro za-
řizování bytů, ve strojovně a na jiných ještě ml-
stech. Snaha po soustředěném vysloupení tohoto od-
boru však přece jenom byla; dokladem toho je ko-
lektivní výstava klempiřská, umístěná v
středu pravého křídla pavilonu železářského (tř. IX.)
Uspořádala ji »Jednota mistrů klempíř
ských z Čech, Moravy a Slezska«. Činí, a
není velká, přece velmi pěkný dojem a jest dokla-
dem upřímné snahy, uplatniti výrobky i menšího
mistra nejen pražského, nýbrž i venkovského. Upo-
zorňujeme také zvlášť na několik vyslavovatel
v oboru osvětlování plynem acetylenovým. Předve
deny jsou zde několikeré druhy acetylenových apa-
rátů. Větší kolekci toho druhu má zde firma Fr.
Kasl na Král. Vinohradecb, ve které krom
pěti acetylenových aparálů a přislušných armatur
vlastní výroby, vystaven je velice pěkně zpracovaný
model městské centrály pro osvětlování plynem ace-
tylenovým. K tomu druží se čestně acetylenové npa-
ráty, jež vystavují pp. Fr. L. Živný v Loune ch.
Kasl
Král
František
L Živná
Loun
Čechy
Morava
Slezsko
Francie
Jednota
10
article
Fr. Grund v Lounech, Alexander Jirsák
v Novém Městě n. Met. — Vysoce zajímavou
a opravdn uměleckou praci jest uprostřed salonku
postavená plechová kaple na 4 sloupcích. Jest to
ukázka krásně pracované ornamentální práce z plechu
zinkového. Vystavuje ji p. Bedřích J. Bartošek
ve Smiřicích. Zajímavy jsou také výstavní před-
měty klempířského a štukaterského závodu Vá-
clava T. Stefána, Praha, Smečky. Jsou to
koupací vany, lázeňská kamna a přistroje k ohři
vání vody. Koupací vany vystavují dále pp. Jo se
Wollmann, Praha III., Plasků ul. (své pa-
tentované vany ve stole), Ludvík Hájek. Praha
II. »U Hopfenštoků«, Vlad. Brauer v Ko-
1íně (vanu spojenou výhodným způsobem s kamny).
Vkusné kuchyňské nádobí z plechu vystavuje A nt.
Bejr v Milevsku. Přístroje k vaření kávy a při
stroje pro kadeřníky, plechové písmeny a okrasné
práce pro stavby Fr. Lann, Praha, Neká-
zanka. Potřeby divadelní, jako plechová brnění
přilbice a j., jakož i z plechu vysekávané orly vy-
stavuje Albín Mužik, Praha II., Růžová ul
Plechové šablony a písmeny Jose! Hellebrand
Praha I, »U Štupartů«. Praktické novinky
předvádi p Jindřich Janata z Nové Paky,
Omě
František
Grund
Alexander Jirsák
J Bartošek
Wollmann
Hájek
Vlad
Brauer
Bejr
Jose
Janata
Louny
Nový město
Met
Smiřice
Praha
Plask ulice
ko
Milevsko
Francie . Lanna
růžový
Nová Paka
Praha II
U Hopfenštok
Hellebrand Praha I
U Štupart
Neká
11
article
stava v Praze r. 1908.
Praha
12
article
jednak kropicí konve s rozebíracím kropáčem a že-
lezná oka ku připevňování odkapních rour. Plechové
hrnce na prádlo a jiné drobné výrobky vystavuje V
Messner v Žižkově. Plynoměry Heřman Řů
žička, Praba II., Jerusalemská ul. Krásně
zpracované sprchy a sedací vanu vystavuje A lojs
Janák na Král. Vinohradech, Slezská ul.
80. tlačené předměty z mědi, mosazi a zinku Jo seí
Klika na Král. Vinohradech. Nitranská
ul. Vložky do van k úpravě jehličnaté lázně v do-
mácnosti vystavuje maj. patentu Alois Fu chs
v Mor. Ostrávě. Suroviny, polotovary a různé
potřeby pro klempíře vystavuje firma S. Ringho
ler v Praze. Z uvedeného stručného seznamu
vidna zajímavost klemplřské výstavy. Ve dnech 15,
16. a 17. srpna konati se bude v Prave sjezd s lo-
vanských mistrů klempířakých, jenž za-
jisté hojně bude obeslán.
Heřman
Praba
Janák
Král
Alois f
Mor
Žižkov
jerusalemský ulice
Krásno
slezský
nitranský
Praha
S . Ring ler
13
article
. Konec líslkové alairy? Hostinští, kavárnie
a jini živnoslníci výstavní konali v pátek večer schůzi
v restauraci Procházkově, kde usneseno vyslati de-
putaci k řediteli výstavy p. vl. r. dru. Hotowtzovi, aby
požádala za zrušení přísné kontroly děl
nických listků. Šestičlenná deputace navštivi a
včera dopoledne ředitele v jeho úřadovně v komor
ním pavilonu, před nímž ji očekávalo na 300 osoh
z výstavních živnostenských kruhů. Mluvčí depulace
restaurater p. Kamenský upozornil, že přísná
praxe nynější poškozuje živnoslnictvo na výstavě
Zejmena nynější prázdninová doba se k tomu ne-
hodí. Ředitel výstavy vl. r. dr. Hotowetz prohlá-
sil, že prý nařízení o kontrole nelze odvolati, ž
však budou vydávány ve větším množství s pol
kové lístky a dány do prodeje u všech pokladen
a průvodčích na tramwayí za 64 b, ktoré budou vy
dávány i ženám na průkaz legitimací jakého
koli spolku. Je-li tím vyřízena záležitost definitivně
jest otázkou.
doktor
Kamenský
Hotowetz
14
article
. Dnešek na výstavě. Výslava olevřena denně
do 12. hod. noční. Vzlet balonu capliť na trávník
před průmyslovým palácem. Ou 10 čo 12 hod dopo
promenádní kancert kapely pěšího pluku čís. 75 pře
porgolou za průmyslovým palácem. Ve 4 hod. odpol.
populární koncert výstavního orchestru v koncerin
síni. Řtídí pan dr. Vilém Zemánek. Program: Ant
Dvořák: 1. Slavnostní pochod. 2. Ouvertura k Šam-
berkovu dramatu „J. K. Tyl“. 3. Legenda č. 6. a 9.
4. Slovanská rhapsodie č. 3. As-dur. B. Smelana: 5
Ouverlura k op „Hubička“. 6. Balet z op. „Dvě vdo-
vy“. 7. Entr akl z op. „Dalibor“. 8. Fantasie na op
„Prodaná nevěsta“ (upravil K. Kovařovic). Od 4 hod
odpol. do 10 hod več. promenádní koncert před prů-
myslovým palácem pěšího pluku čís. 75, v dolením
hudebním pavilonu kapely Sokola žižkovského p
Hormanna. O 7. hod večerní populární koncert vý-
stavního orchestru v koncerlní síni. Řídí pan dr.
doktor
Zemánek
Tyl
B Smelan
Hubička
Dalibor
K Kovařovic
Šam
Sokol žižkovský p Hormann
Ant Dvořák
15
article
Vilém Zemánek. Program: 1. Kreutzer: Ouvertur
k e1. „Nocleh v Granadě“. 2. Bohata: Silhuela, 3.
Meyerbeer: Ouvertura k op. „Severní hvězdaí
Ries Adagio a Perpetuum mobile z houslové suity
č. 3 (přednese pan Ant. Maixner). 5. Rossiní: Ouver-
tura k op. „Straka zloděj“. 6 Windorstein: Valse
caprice. 7. Blodeki Ouvertura k op. „V studni“
O 9. hod. večerní umělecký kabaret pí. Mařenky Zie-
glorové v koncortní sívi. Po 9. hod. večerní bude ua
pergole vypálen velký ohňostruj. Po ukončcní ohno-
stroje bude slavnostní osvětlení do 10. hod. noční.
Štencovy grafické závody mají vlastní ex-
posici v pavilonu grafickém. Dle návrhu architekta
O. Novolného upravena v pravoúhlém koutě noo
stěnách řada polí, orámovaných a pod nimi vysoké
pultové vitriny pro ukázky hotových prací firmy; mi-
mo to na slyku dvou passáží kolem exposice vede-
ných postavena ještě se všech stran přístupná vitrina
s náslavcem. Vkusná úprava celku bije na první po-
hled do očí: zaobleně tvary činí diváku obcházení
vitrin pohodlnějším, dístinguovaný imavý kolorit
nábysku, do ocelova naběhlý dobře harmonuje s ple-
tivem, v rámcích na stěnách a ve vitrinách podlože-
ným a také reklamní prostředky omezují se na zla-
tem napsanou firmu dle návrhu J. Bendova ve sko-
seném rohu a na dya plakátky, dle kolorovené pěro-
kresby Švabinského provedené. Zmiňujeme se o všem
tom z toho důvodu, že exposice p. Stencova mimo
několik málo jiných (na př. tiskárenské oddělení p
Wiesnera, knihkupecký výklad p. Laichtrův a Wein-
furterův) je oasou vkusu mezí tolika exposicemi,
upravenými nejběžnějším způsobem výkladních
skříní.
Zemánek
Kreutzer
Meyerbeer
Antonín
Maixner
Straka
Zie
Štencův
Novolný
J Bendův
Švabinský
Wiesner
Laichtrův
Wein
Granada
Vals
16
article
Pan Šlenc, jehož závody existují vlastně teprv
půl roku, vyslavil jen několik kusů, jimiž se před
stavuje obocenstvu. Tato rozumná okonomie učinil
exposici přehlednou, neunavující a zároveň dovolil
vystaviti z dobrého nejlepěí. Divák má dokonalý ná
zor o schopnosti závodu, má-li na malé ploše sela
děny zástupce jednotlivých oborů grafických a neubí
há-li jeho pozornosti na konci prohlídky, co vidě
na počá tku.
V exposici jsou zastoupeny: fotogralie, foto-
zinkografie, autolypie, Uli- a člyřharvolisk; mimo te
jest vyslaveno několik prací z oboru, který firm
Stencova zejměna propaguje a jemuž věnuje zvláštní
pěči: ukázky dekorativně (písmem, kresbou) zdobe-
ných tiskopisů. Že jsou fotografické snímky architek
tur, inlericurův a plastik dokonalé, nepřekvapuje ani
tolik při nynější výši folografie vůbec, ale již v tomto
oboru bychom nalezli určité nuance pojelí a trakte-
vání přednětů kamerou, kleré závod výhodně dopo
ručují, zejména výtvarným umělcům k zachycení jich
děl. Také folozinkografie vyrovná se nejlepšímu
co jsme viděli dosud u nás v oboru télo reprodukční
techniky; kdo si nozorně prohlédne v exposici visící
reprodukci Remyovy mědirytiny dle Frogonardovy
„Ženy s psíkem laškující“, užasne nad dekonalosl
tohoto lislu, který jen z bližší vzdálenosti prozraí
se měkkosti čar jako leplaná práce, nebo kdo zná
Švabinského portréty, kreslené uhlem nebo perem.
bude překvapen jich podáním, jak to dovede Štencův
závod. Brilaniním kouskem techniky jsou však Šten-
covy autotypie a barevné tisky o 3 a 4 barvách. Na
výstavě jsou příkladddy reprodukce dle skutečnosti i dle
malob, ale oboje jsou na výsost dokonalé. Na př
u Manetovy „Kavárny“, Rembrandlovy „Saskie“ nebo
Šlenc
Stencův
Remyův
Frogonardův
Švabinský
Manetův
Rembrandlův
Saskie
17
article
Úprkovy „Svadby“ nebo Běmovy „Zátočiny“, máte
lojem nejen pastósně nanesené barvy, struktury
plátna a jednotlivých tahů štětcem, ale tyto reproduk-
ce přibližují vás k chápání originálu na nejkralší
vzdálenost; je z nich přímo cítiti barvy a lak, hraší
průhledností a svěllem svých barev i tam, kde je
reprodukce nebarevná a monochromní. Stejně lze to
říci o autotypiích dle plastiky (Rodin) a barevných
liscích dle skulečnosti. Džbánečky lidové práce, talíře
vyšívaný kožich a řada výšivek, reprodukované pro
národopisné číslo časopisu „Styl“, mají na těchto
tabulích svoji pravou plastiku, mají žhavou barvu
keramiky a zase krásně zharmonované a zilumené
akordy barevných nití, praním vybledlých. Svého
času, kdy po náhlém nadšení nad vynálezem troj-
narevného tisku prozíraví lidé počali v zápalu pro
luto techniku vychládati, byla u nás skutečně nej
řemeslnější výroba štočků jediným důkazem techniky
Dnes, po výsledcích práce Štencovy, může u nás
důvěra k trojbarevnému tisku zase stoupsti, protože
lisky Štencovy se vyrovnají světovým výrobkům,
jak je vídáme v nejdražších publikacích cizojazvě-
ných.
Jak Štenc pojímá svůj úkol majitele grafickéh
závodu vážně, ukazuje hned od začátku jeho pěče
o získání vlivu na vkus veřejný v jeho oboru.
Úprkův
Svadba
Běmův
Štencův
Štenc
18
article
Štenc již od počátku pojímá zakázku sobě svěřenou
lak, že na ní je angažována čest ústavu a hledí
vypraviti dle požadavků moderních názorů na tisko-
pis. Pro potřebný aparát umělecký obrací se přímo
na výtvarníky a zaměslnává tak již nyní řadu grafiků
českých. Vyslavené tiskopisy pro slovanský sjezdv
Praze (pozvání, legitimace), svatební oznámení, re-
klamní nálepky a vignety, obchodní tiskopisy, vstu-
penky atd, zejména dle návrhů Bendových a Šimá-
kových provedené, ukazují již nyní vysoké nivenu
jeho snahy a rychlý výsledek. Že Štene nezklame
důvěru v něj kladenou, ukazuje, jak se zhostil úlohy.
vloženě naň obcí pržskou, jež od něho objednala
publikaci, na dar hostům z ciziny určenou. Je to sou-
bor 30 reprodukci pražských pohledů a uměleckých
děl, vyslavených v pavilonu měsla Pruohy na výstavě
upravených v knihu v původní vazbě. Štenc převzal
na se celou úpravu publikace a vypravil ji v dob
velice krátké (od 3. května do 6. června) s dekorem
Šimákovým a vzornými reprodukcemi.
Toť obraz nového závodu, kam dospěl v dob
půlroční, jak se jeví v exposici na výslavě. Nepochy-
bujeme, že úměrně se vzrůstem závodu poroste ještě
produktivní schopnost jeho chela a že se po-
slaví v čelo grafických závodů českých poctivostí
svých cílů a uměleckou snahou své práce. A.
Slovinšlí sludenti, kteří v počtu asi 50 osob
přijeli na Jobilejní výstavu z Lublaně, zvěděvše
o Alešově výstavě v Topičově Saloně právě uspořá-
dané, navštívili včera Topičův Salon, aby pokochal
se pohledem na řadu rázovilých a krásných kreseb
našeho vysloveně českého mistra, jehož i nejne-
patrnější práce jest vzácné ceny umělecké, výrazně
originality a plna hlubokého citu. V tom smyslu
také slovinští studenti dílo slavného maliře pocho-
znn
Bendův
Štenc
Šimákův
Alešův
Topičův
Praha
Lublaň
19
article
pili, jsouce nadšení, že mohli shlédnouli originály
těch výlvorů, jimž mnozí měli příležitost obdivovati
se již dříve jen v repredukcíeh. Nepochybujeme, že
příkladu slovinských studentů následovati bodou
i jiní hromadní návštěvníci Jubilejní výstavy, zvláště
naše žactvo, spolky, korporace a jiná sdružení, aby
z vlastního názoru seznali pravé české umění. Správa
Topičova Salonu přijde jim zajisté tak vstříc, jako
sludentstvu slovinskému, jemuž vzhledem k hromadné
návštěvě snížila vstupné do této výstavy.
. Hynek Goltwald. Procházime-li se výstavou,
shledáme se zde se jménem, které na žádné výstavé
během posledních 30 let v Čechách pořádané neschá-
zelo, jest to firma Gottwrald.
Firma ta jest jisté známa každému návštěvníku
výstavy a přemnozi znají krásné prodejní síné, v nichž
v ladném pořádku narovnáno neb vystaveno obrovské
množství perských koberců všeho druhu, záclon, při-
krývek, zlatolesklého mosazného nábytku, rozmilých
dětských postýlek a vůbec veškerého železného náby-
tku atd. Pirma Gottwaldova jest dnes všeobecně zná-
ma, téměř každé dítě zná dnes dobrou pověst firmy
Gottwaldovy, která jest nejstarším a nejsolidnějším
nákupním pramenem v Praze.
Na letošní výstavě vyniká exposice firmy Hynek
Gettvald zvláště vystaveným kovovým nábytkem,
vlastním to výrobkem. Jaký široký rozsah tento sou-
hraný název v sobě chová, uvádí firma Gottwald ná-
zorně svou exposicí, zaujímající pět místnosti v pavi-
lonu pro zařizování bytů. Celá řada dětských postýlek
nejrozmanitějšího provedení, ze železa a plechu, mo-
sazi a niklu, názorně ukazuje, jak možno všech těchto
kovů k výrobě nábytku použiti a ladně sloučiti.
Topičův
Goltwald
Gettvald
Gottwald
Čechy
Praha
Gottwrald
Pirma Gottwaldov
Gottwaldov
20
article
Ve střední místností Gottwaldovy exposice spatřu-
jeme pokoj mosazným nábytkem nádherně zařízený.
A nelze upříti, že působí velmi ladně přizpůsobení
ostatního nábytku, jejž nelze dobře z kovu zhotoviti,
ke vzorům postelí, s čímž se zde ponejprv shledáváme;
mosazné ozdoby skříní a umyvadel jsou solidně zpra-
covány a na níčem není znáti zbytečné přeplnění.
Další dvě proti sobě nalézající se místnosti uvá-
dějí nás náhle do zcela jiného oboru. Spatřujeme zde
operační síň, zařízenou veškerým zdravotnickým ná-
bytkem. Mnohý se zachvěje, podívá-li se na operační,
vyšetřující neb obvazový stůl; lékař, znalec neb odbor-
ník prohlédnou si však s potěšením tyto pečlivě zpra-
cované, bíle smaltované neb niklové předměty, zhoto-
vené přesné dle moderní hygieny. Na protější strané
nalézá se pokoj pro nemocné dvou různých provedení;
na jedné strané jest model správné postele nemocniční
z plného železa, natřené hliníkovým bronzem, velice
praktické a opatřené všemi pomňckami, které slouží
jak k opatrování, tak ku pohodlí nemocného. Na druhé
straně nalézá se zařízený pokoj v sanatorin. Zde lze
seznati, že jednotvárnost pokoje přesně dle sanitních
zásad zařízeného, možno mosaznými ozdobami na po-
stelich, umyvadlech, nočních stolcích atd. uvésti v sou-
měmou ladnost. Jest samozřejmo, že takové pokoje
možno zříditi v rozmanitých sestaveních a vzorech,
takže snadno lze každému vkusu vyhověti. V zájmu
vznešenosti exposice Gottwaldovy možno jen s povdě-
kem uznati, že firma spokojila se vystavením jen ně-
kolika nejnovějších modelů.
Gottwaldův
Gottwaldov
21
article
Vycházíme-li z pavilonu směrem ku koncertní síni,
překvapí nás mile výstava zahradního nábytku firiny
Gottwaldovy, který je zde v úpravné zahrádce ladné
rozestaven; jsou zde stany, lavice, velké zahradní
slunníky, židle atd. v pestré směsici účelně umísténé,
zvonce k odpočinku.
Prohlídka zajímavé exposice Gottwaldovy utvrdív
každém návštěvníku přesvědčení, že jen neúmornou,
dlouholetou pílí a usilovnou praci zdařilo se této firme
vyšinouti se na vrchol svého oboru.
. Sjezd rakouských sládků v Praze 1908. N
podnět spolku pro průmysl pivovarský v král. če-
ském rozhodl se Ústřední svaz rakouských spolků
pivovarských ve Vídni, svolati letošní sjezd u příle-
žitosti výstavy pražské obchodní a živnostenské ko-
mery ve dnech od 12. až 16. září t. r. do Prahy.
Dle četných již došlých přihlášek lze souditi, že my-
šlénka sjezdu nalezla všude živý soublas a že v le-
tošních záříjových dnech zástupcové nejenom ra-
kouských pivovarů, nýbrž i mnozí v cízině působící
krajané a interesenti průmyslu pivovarského se se-
jdou do Prahy. Kancelář sjezdová, Praha-II., Ferdi-
nanova tř. 24, Šlikův palác, zašle na požádání ve-
škoré sjezdu se týkající tiskopisy a programy. Rov-
něž lze tam činiti přihlášky. Přihlašovací poplatek
činí 30 K pro celé trvání kongresu.
Gottwaldův
Praha
Vídeň
Ferdi
spolek pro průmysl pivovarský v král
II
Šlikův palác
22
article
Nejlepšim dárkem z výstavy jes
Nejlepšim dárkem z výstavy jes
tnt
av
23
article
Vystavm za s Vasm menen.
Vystavm za s Vasm menen.
K dostání v pavilenu NÁRODNÍHO PODNIKu
(proti pavilonu klenotnictví).
1378e
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ohnn
Měli jsme v posledních dnech na výstavě
několik návštěv. V bulletinech výstavní kanceláře
říkali jim »vznešené a vysoké«, a moe papíru
popsali liení, jak se všechno vzácné osobě libilo
a komu vyslovila své hluboké nebo vysoké
uspokojení. Jsou lidé a právě z kruhů neodvi-
slých, které milostivý pobled smrtelníka s hra-
běcí nebo knižecí korunkou na prádle přivede
z rovnováhy. Ještě když v noci po šťastném dnu
stahují přes uši noční čepici, šeplají si vlidná
slova, která tolik polehtala jejich osrdí.
Devotnost — oni mylně říkají té zrůdnosti
slušnosti staktní chování« — slavila a bude
ještě dlouho slavit své orgie.
Pozoroval jsem při nedávné takové příleži-
tosti skupinu asi třiceti pánů, kteři chtěli býti
představeni, pak kteří představovali a těch, kteř
doufali při představení se přihřáti. Pánové byli
v bezvadné černi, přinášejíce v upjatém fraku
těsných lakýrkách a těžkém cylindru při 35 st
Reaumura strašlivou obět. Ale budsi, aspoň t
na nich chválím, že byli bezvadně ustrojeni,
neberouce k fraku a cylindru kostkované kal-
hoty, žluté polobotky, modrou vázanku a červe-
nou vestu. Ani bílé rukavice nepáchly jako
automobil.
Dochvilnost byla báječná. Na čtyři hodiny
ohlášena návštěva a ve dvě byli už na místě
Museliť vyříditi nad míru důležité věci do otázky
etikety spadajícl. O tom, kdo bude představovat
ostatní, nebylo sporu; to je ustálená funkce
Ale šlo o pořad představovaných. Nikdo nechte!
býti posledním, ba ani na konci, za to sle každý
z třiceti prvním. Neboť prvního si jistě Jeho
Vyčnívajičnost všimne, zapamatuje a snad —
a.) snad! Řád pro něho, stužku pro jeho
panl
»Snad aby se páni seřadili podle hodnost
a titulů? Dvorní, vládní, císařšti, komerčn
radové —
Jako když plehne do vosího hnízda! Muž.
který není dosud žádným radou, ale doufá, ze
Reaumura
26
article
v tom jubilejním roce jistě se sveze, mávl po-
vržlivě rukou a stáhl tvář k hořkému úsměvu
»Dovolte, nejsme přece armáda, abychom
byli představeni podle »rangu« ! Jen ne žádné
opičení, žádný cop! Jak si kdo stoupne, tak
stojí.«
»Oho — oho — to nejde !« bránili s
oradovaní. »Pořádek musí být, sic by potom se
z nás udělalo klubko, každý by se tlačil a co
by si Jeho Excelence pomyslila ?«
»To byl velmi vážný argument, ale oposice
se nedala
»Já myslím, pánové, že nejsme chlapci.
abychom se nějak strkali a tlačili! Na každého
dojde a nesejde na lom, bude-li první osloven
pan dvorní rada nebo pan clsařský rade
nebo já l«
Lehkomyslné tyto názory nabyly ohlasu
mezi »utlačovanými«, ale budily nevoli mezi
povolanými. Schylovalo se k bouři, kterou bylo
třeba zažehnat sprostředkovacím návrhem. Uči-
nil ho v čas pán, jemuž přišel úkol předsta-
vovat.
Uč
27
article
»Aby bylo dobře na všech stranách, my
slím, že by bylo nejlépe, kdyby se pánové ro
zestavili do kruhu! Kruh, jak známo, nemá
konce ani počátku a kde ho Jeho Excellence
načne, tam bude načalý. Proti tomu není re-
kursu !«
»To by mohlo být!« povolovala opposiee
— a tak se stalo.
Půldruhé hodiny před příchodem Jeho
— stál už kruh přištích sťastných na největším
žáru slunce. Při tvoření kruhu — ona spíše to
byla elipsa — stal se malér. Kdosi škobrt no-
hou o koberec a trochu ho zvlnil. Tak to přece
zůslat nemohlo
Hned se našlo dvacet hřhetů ohebnýcha
dvakrát tolik rukou ocholných, aby chybu na-
pravily. Přes tisíc let dohromady representovali
pánové, kteří v bilých rukavičkách natahovali
rovnali koberec! Nejednomu praskla při tom
kšunda nebo rukavička na dlani; co ale na tom,
když se tak stalo »ve službách idey«.
Škoda, že se neměřila jednotliveům pod paži
teplota! Každé čivrt hodiny bliže ku příchodu
urozence ještě stoupla o jednoho Celsial
28
article
Odešel jsem, pak se zase asi po hodině
vrátil — železný kruh pořád byl na místě jako
sfinga! Nie mu nevadilo, že ho okupoval zá-
stup obecenstva, které dělalo strašidelné vtipy
Potom Excellence přišla, správně řečeno při-
jela! Od neštěstí při květinovém korsu jest přisně
zakázáno vpouštět ekypáže do výslavy, ale to
platí jen pro obyčejné koně. Šlechta má všud
privilej.
Asi na padesát kroků mohl být očekávaný
vílanec (utvořeno analogicky dle mazanec), když
železný kruh začal praskat! Vylézaly z něho
naklánějící se zvědavé hlavy už bez cylindrů
Sundala je bezdéčně rozechvéná ruka. A pá-
novi, který pravděpodobně měl býti první oslo
ven, roztefehila se noba, která vede od srdce
ne a ne ji zaslavit! Když konečně J. E přišla
na pět kroků . . . bylo po kruhu ! Misto toholo
obrazce geometrického utvořilo se cosi kostrba
tého, pro co mluva lidská nemá případného vý-
razu. A stalo se, co oradovaní předvídali, Opo-
sice drala se lokly a pěstmi ku předu, šťouchala
vážné a vážnější notábly bez pardonu do břicho
a do žaludků — však to všelijaké vzdechy
úpění prozradily.
29
article
Představování bylo dvojjazyčné . . . do
tyčná Exeelence mluví toliž výborně česky.
A představovaní řekli vždy několik slov svou
mateřštinou, pak ale jakoby se zastyděli za ne
místnou odvahu, honem začli ze sebe sypat
němčinu. Někteří správnou, jiní příšernou.
Exvelence se kousala při tom do pysků
bloudila očima po zemi a po obloze a bylo
viděl, že si myslí: »Lidé — proč mě trápíte
Proč mě nenecháte klidně beze všech formalit
a koženého vílání přijít na výstavu, prohlídnout
si, co se mně uzdá, bavit se jak já chei ? C
jsem vám udělal, že mě zbavujete práva, které
má každý jiný smrtelník?«
Právě, když Excelence mluvila a děkovala
za uvítání, spustila nedaleko sokolská kapel
Hermannova: »Čechové, rekové, jak se mě
níte . . .« Přišlo to tempo . . . a myslím
že z těch iřiceti aspoň jeden se začervenal.
Přemýšlel jsem, bloudě po tomto pozoro-
vání výstavou, o tom, že vlastně vzácným erbem
nadaná osobnost, nebo vysoké míslo zaujímajíeí
ie politováníhodna! Při všech výsadách, iměn
a stateích, má li jaké (poslední dobou důležitý
ten přidavek ke kuželkám hraběcím a knížecím
nápadně mizi), je ukrutně nesvobodným tvorem.
Nemluvím už o návštěvách oficišlních, kdy
vzácnou personu tahají jako medvěda; i př
neoficiálních namnoze zůstává nevolníkem a čím
větší hodnost, tím větším.
Přijede-li na výstavu někdo ode dvora
může být jist, že provázeti ho bude vedle ne-
zbytné suily slohlavý zástup zvědavců, v jichž
očích není člověk jako člověk, nýbrž ještě druh
jakýchsi extralidí.
Hermannův
Čecho
30
article
Anglický král byl nucen v dobé svého po-
bytu v Marianských Lázních vyžádati si uzavřen
něklerých cest v době svých procházek, aby
ehráněn byl před zvědavou dotárností; na vý-
stavě nemusí to být ani král, zvědavost naše je
skromnější.
Ale obraťme listl
Jiná, aktuální olázka zvířila prach veřejno
sti. A řeknu hned: nebezpečná otázka! T ak
zvané »zneužívání« dělnický ch
listků.
Výslavní výbor najednou, po půltřetim
měsíci trvání výstavy udělal sensační »odha-
lent«, že prý kde kdo chodi na dělnické lístky
A vyřkl odvážné, troufalé slovo, o zneužívání
učinil přisné kontrolni opatření — leg timo-
váním.
Hned po vyhlášce deset týdnů starého od-
halení, došlo u dotyčného turniketu k slovním
srážkám a polýčkám.
Ařéra byla docela zbytečná a nesvěč
právě o veliké proziravosti toho, kdo ji vyvolal.
Naopak je odhalením slabin, mírně řečeno ama-
térství v celém systému lístků.
Dělnickými listky učiněna arci výhoda ve
liké mase nezámožných; ale na jinou ve
likou masu rovněž nezámožných zapome-
nuto, Není divu, že tito opomenutí hledají vý-
hody neopomenutých a bouři se, když předha-
zuje se jim »zneužívání«.
Nešikovnost se vymstila, ale ještě nešikov
nější bylo ji rozšlapávati.
Pánové, kteří se cítí za věc odpovědnými
tvrdí, že dály se případy rázu na příklad tako-
vého: Přijela ekypáž, v ní pán, známe boháč
se ženou. Samě zlato, brilianty . . . a dva děl-
nické lístky v rukou.
31
article
Snad je to pravdou, pak ale měli
míti dotyční orgánové tolik ku-
ráže a do výslavních zpráv, zasílaných listům
napsali: »Pan X Y., majitel tolika a tolika
domů v Praze, přišel včera na výstavu se svou
chotí, oba na dělnický lístek.«
A ne paušálně napsat: »Zneužívání dělni-
ekých lístků
Kdyby dva, tři takové případy křiklavé
byly veřejně konstatovány . . . rozmyslel bysi
každý, kdo necíti se oprávněným k dělnickému
listku, dopustit se podobné spinavosti. Že na
dělnické listky chodí veliké procento nezámož-
ných, tedy podúřadníků, menších úřadníků,
maloživnostníků, řemeslníků, obchodníků a jejich
žen . . . zůstává zcela pochopitelno. Při bidných
poměrech dneška, platem jsou nebo ani nedo-
stihují dělníky a ženy jejich jsou vesměs děl-
nicemi ve vlastních domácnostech. Tyto kate-
gorie mají nesporné právo na listky nejlevnější
a je zase jen chybou, že nebylo na ně pama-
továno jinak; poukazem na spolkové listky
nedá se otázka ta odbýti! Není každý nema-
jetný členem nějského spolku.
Nemilý konflikt, jemuž se při zemskéa
národopisné výstavě aranžéři vyhnuli nej-
větší možnou benevolenci oproti
obecenstvu, dá se vyléčiti opet jen tímto re-
ceptem! Prodeji a obchodování s levnějšími
lístky zabraňovati bez rozhořčení obecenstvaa
bez velikého risika návštěvy při dnešním stavu
nelze.
Ukazujte na křiklavé, šeredné připady, kdy
jde o skutečnou hamižnost; chyťie dotyčného
lakotníka hned za rameno, sesměšněte! Ale
abyste uzavírali výslaviště méně majetným prolo,
že k vslupu pomáhaji si opatřením dělnických
lístků, když jiných, stejně levný ch
jim nedáte bez vysvědčení od otee chudých,
bez razitka a snad žádosti s korunovým
kolkem — toho dobře rozvažte.
Výstava je teprv v polovině svého trvání
Praha