2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. srpna 1908.
5
article
s jakýmsi mladým umělcem. Uprchla s ním a
odopsala mi, že s této skály se vrhne do moře,
protože jsem nechtěl svoliti k jich sňatku. Také
to učinila. Půl léta již minulo a po ní není ani
památky. To bídácké moře si ji podrželo. Novy-
dalo mi ji více. O, já vím, ono je velikým mým
nepřitelem. Kolikrát jsem s ním zápasil. Vše-
chny své válečné pomocníky mobilisovalo
proti mně do boje, burácející orkán, pustošící
tajíun, zuřívé eyklony, vířivé tornády, štěkající
b5e a ječíci tromby. Jako smečka litých šelem
útočili na mne, brzy tu, brzy tam. Ale já je
zdolal, přemohl všechny... A nyní tato litice
pohltila mé dítě!...
Pozvedl bič a opět jal se vysílati šlehy
k moři.
Zželelo se mi ho.
— Proč pak neodejdete, pane kapitáne
z blízkosti moře, když vás jeho vidění tolik roz
čiluje?
Trpce se zasmál:
— Nenávist mě tu upoutává. Černá, zžía
jící nenávist, jež je silnější lásky. Vy milujete
ženu, ona vaši lásku opětuje. Váš život plyne
dosti lhostejně vedlo sebe. Zena se vám však
stane nevěrnou, vás posedne nenávist a-
jste-li mužem — není té moci více, která b
vás odehnala od oné ženy, dokud jste se jí ne-
pomstil. Toto bičování je mi nyní již opravdo-
vou, náruživou rozkoší, jako bývalo flagollan-
tům, Kateřině Medicojské a ostatním. Nu, roz-
umíte již, co mě tu drží v blízkosti moře?
Černá
Zeno
Kateřina Medicojský
6
article
III.
Tři týdny uplynuly od onoho setkání. Kapi-
tána i napotom jsem vídal denně s okna, jak
se užírá nad majestátně klidným mořem.
Jednou po obědě s velkým hlukem, lomo-
zem vrazil ke mně kapitán. Tváře mu hořely.
oči plály.
— Pane, pane, otevřela se nebosa!
Toď už i sám jsem myslil, že je zle se
starým Xerxem.
— Považte jen, dcera má se navrátila, moje
Olympia se našla!
— Skutečně? — tázal jsem se udiven.
— Pravda, že. Dnes ráno přišla spolu
s mužem. Ani ve snu jim nenapadlo skákati do
moře. Jenom mě chtěli zastrašití, chtěli mě ob-
měkčiti, abych jim dal otcovské požehnáni. Ted
se navrátili, přišli domů. Jak krásná je má
Olympia! A jak milého, hodného muže má!
Sám jsem byl tuze rád tomuto překvapuji-
címu obralu.
Kapitán mě chytil za rameno.
— Vy nyní musíte jíti se m nou, abyste byl
svědkem, jaké zadostiučinění dám teď moři.
A viekl mě s sebou.
Dole čekal povoz, obtěžkaný květinami, div
že se neshroutil. Přokrásnými růžemi, karafiáty
malvami, ohnivě červenými chaleedoniemi, rese
dami, cyklameny, orchideami.
Jeho bič pak byl kolem dokola ovit chry-
santhemy.
Šli jsme rovnou k moři.
Celou tu spoustu květů vysypal do hlad-
kého, modrého moře a květnatým bičem něžně
přelaboval hladinu vodní, na níž v luzném tanc
hopkovaly růže, karafiáty, cyklameny a orchi
deje.
Tak se smířil s mořem kapitán Xerxes.
Xerxes
Ted
Dole
Kapi
Olympia
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Předhistorické lázně. Mnozí, kteří v této době
za účelem zotavení nebo nabytí zdraví odcházejí do
lázní, nevědí ani, že se řídí obyčejem, klerý lze sle-
dovati až do předhístorických dob. Nebot že před-
historický člověk léčivou moc lázní znal a jí používal
jest dokázáno četnými nálezy, učiněnými ve Francii
tak bohaté na léčivé prameny. V Nérisu, jenž byl
ve starověku městem s velkými lázněmi, vodovody
chrámy, paláci a kasárnami, takže ze zřícenin jejich
brány až do 18. století kameny ke stavbě Monllu-
conu, bylo nalezeno zcela blízko pramenů množství
zpracovaných pazourků, z čehož lze souditi, že před-
historický člověk tyto prameny vyhledával. Lidé
asi již tehdy znali útrapy rheumalsmu a seznali, že
prameny něrisské právě při télo chorobě způsobují
úlevu. Ale také v jiných lázeňských místech fran-
couzských byly nalezeny stopy předhistorického člo-
věka. Jeho pazourky dokazují, že znal Vichy a rovněž
Bourbon-l'Archambault, Bourbon-Lancy, Saint-Hlonoré
a Bourbonne, kdež se nalezly pod římskými stavbami
celé hromady předhistorických nástrojů. Znal nepo-
chybně také jiné léčivé prameny, ač pro to není
posud důkazů. Také Gallové používali v dobách před-
římských mnohých lázní, jež jsou podnes, navště-
vovány. V zajímavé práci dra. Rodela o kultu léči-
vých pramenů v gallsko-římské době jsou sestaveny
četně epigrafické nálezy, jež nás o tom poučují. Jako
Vich
Bourbon
Archambault
Gall
Francie
SaintHlonorý
8
article
Gallově celý svět oživovali božstvy, měli určité bohy
pro hory, vody a stromy, tak měli také určité božstvo
pro léčivé prameny, Borvo, od keltského berv (=
vroucí), jež bylo na mnohých míslech uctiváno,
čemž svědčí ještě jména těchlo míst, na příklad Bour-
bonne. Rovněž exislovalo ženské božsívo lázní a
konečně měla různá lázeňská místa ještě zvláštní
božstva místní, jejichž jména se zachovala v nápi-
sech. Lázeňskí léčha bylu zároveň náboženským
úkonem, při používání léčivého pramene vzývalo se
božstvo. Aby bylo milostivo, věnovány mu nápisya
přinášeny oběti, zvířata, votivní dary; peníze, jež
házeny do pramene. Také podoby chorých údů byly
obětovány a jsou provedeny namnoze velmi natura-
listicky. Když pak Římané země dobyli, rozvinuli
tyto počátky lázeňského živéla v nejvyšší přepych.
Lázeňská místa vyhledávala se slejně jako dnes nejen
za účelem léčení, nýbrž i pro zábavu.
= Trampoly krásy. Do Paříže přijema cenou vy-
znamenaná americká kráska miss Edith Redstoneova
z Woodsownu v Ohiu, která v konkurenci krásy byla
svými krajany prohlášena za nejkrásnější ženu n
svělě. Gaulois dal americkou krásku interviowovati
a ta svěřila se franoouzskému žurnalistovi se svými
trampotami. Dříve žíla klidně, ale od té doby, co ji
povýšili na „recordwoman of beauty“, jest vyrušena
ze svého klidu stala se ubohou obětí své krásy.
Říman
Trampola
Redstoneův
Gaulois
Paříž
Ohio
9
article
Jest velmi nešťastna a život zdá se jí peklem. Počalo
lo s reportery, přicházelo jich na sla a s nimi folo-
grafové. Pak přišli ženiší. „Za měslc po svém vítěz-
ství obdržela jsem 3728 nabídnutí k sňatku, poštou.
telegraficky a ústně. Byli mezi nápadníky jockeyové.
cidíči bot, milionáři, cowboyové a černoši, učenci
dělníci, obchodníci a billandoví umělci. Jména jejich
zapsala jsem do velkého abecedního seznamu. Man-
želé pro mne opustili své ženy, mladíci své nevěsly
a jsem příčinou nesmírného neštěstí, zoufalslví i bo-
jů.“ Nejhorší ovšem jest, že také ženich miss Rel-
stoneovy změnil své smýšlení. Nechtěl míti choť.
níž celý svět mluví a oženil se s druhou konku-
rentkou krásy. „Lékaři a doktoři krásy zahrnují mne
radami, jak mám zachovati své mládí, modní závody
a továrníci šněrovaček používají mne jako reklamy,
vypodebňují mne, jak oblékám tu neb onui patentní
šněrovačku, misionáři všech náboženských sekt chtěj
mne obrátiti, knihy, „Zpovědi“ a „Vzpomínky“
v nichž se líčí nejhorší skandály, objevují se s mým
jménem. Z novin se dovídám, že bylo učiněno 47 po-
kusů mne uněsti a 24 sebevraždy se mi přičítají za
vinu.“ Oči miss Redstoneovy zalily se slzami a aby
ubohou polěšil, ujistil ji francouzský návštěvník, ze
jejímu trápení bude nyní konec, v Paříži už není
nejkrásnější ženou na světě, neboť Pařížanky jsou
ještě mnohem hezčí.
Redstoneův
Paříž
10
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Dva zdravotní příkazy pří koupání.
Za velkých veder letních, kdy tělo i duc
klesá únavou, hledává člověk rád osvěžení kou-
páním v řece. Osvěžení v řece hledá a, jak rok
za rokem v denních listech čteme, chladný hrob
v ní často nalézá. Při málokteré příležitosti
uplatňuje se přísloví „dnes jako růže, zejtra
v rakci ležet může“ tak, jako při koupání.
Příčina náhlého úmrtí při koupání zvláště
u lidí mladých, zdravých a jmenovitě dobrých
plavců bývá dosud považována za velmi záhad-
nou nebo vysvětlována různými domnělými si-
lami zovními, které zákeřně překvapují beze-
starostného, osvěžení hlodajícho plavce.
Ve strašidelného vodníka, který prý při kou-
pání stahuje své oběti do podzemní říše, nevěř
ovšem ani děti, do dnes však bývá mezi lidem
slyšeti domněnku, že mnohý utonul proto, že
některé vodní rostliny jako ramena polypů ovíjí
se kol plavce a jemu přese všechno jeho umění
plavecké a přese všechnu jeho sílu tělesnou při
pravují hrob ve svém přišerném objetí. K baj
kám patří také myšlenka starých, že voda, pol
knutá při koupání, roztahuje žaludek plavce způ
sobem smrtícím.
Naproti tomu dávno jest lidem zcela správně
známo nebezpečí, jaké hrozí při koupání i nej
zdravějšímu člověku a nejzdatnějšímu plavci
jde-li se koupati do řeky za jistých výjimečných
stavů tělesných.
11
article
Především se všeobecně upozorňuje, aby
se člověk nechodil koupati, dokud jest značně
uhřát a zpocen, neboť náhlé a mocné ochlazení
zpoceného a přehřátého těla může míti v zápětí
nejen choroby některé, nýbrž i smrt. Při vstupu
do vody studené, chladnější než je teplota tělesná.
nastává mocné podráždění čivů eitlivých, zvláště
čivů, stahujících a roztahujících cévy kožní. Kožní
cévy se účinkem podráždění toho stahují, kůže
bledne a smršťuje se. Poněvadž mezi cévami
kožními a cévami některých útrob panuje opačný
poměr, to jest: při stažení cév kožních roztahu,í
se cévy útrobní (břišní), tu při mocném a náhlém
stažení cév kožních, jaké nastává při náhlém
pohroužení se zahřatého a zpoceného těla do
studené vody, může se krev hrnouti od povrchu
tělesného do vnitř těla a nahromaditi se v srdci
v takovém množství, že se srdce zastaví a kou-
pající se zmírá ochrnutím srdce. Je také možno
že náhlým a mocným ochlazením silně zahřatého
těla vzniknou křeče svalové, na přiklad často
vznikají křeče lýtek, koupající se pak násled-
kem bolestí, jaké působí křečovité stažení svalu.
nemůže udržeti v rovnováze, potřebné ku plování
a klesá ke dnu, kde se může utopiti, to jest udu-
siti vodou, vniklou do dychadel (plic), není-
včas vytažen z vody, právě tak, jako se na při-
klad padoucnicí trpící člověk, je-li právě posti-
žen záchvatem křečí, může utopiti i v nepatrné
kalužince, padne-li obličejem (nosem a ústy)
do tekutiny, která pak při pohybech dýchacíeh
vniká do cest dýchacích.
12
article
Za druhé se správně radívá, aby se člověl
nechodil koupati brzy po jídle, kdy žaludek jest
ještě naplněn potravou požitou. Výklad, proč
jest nebezpečným koupání se s naplněným ža-
ludkem, zdá se lidem velmi prostým: po jídle
jest člověk těžší, spíše klesá ke dnu, jest větší
síly třeba ku plování a tudíž při koupání člověk
najedený ináze a dříve vysílí a spíše se utopí,
nežli kdyby neměl žaludek naplněný potravou
a byl tudíž lebčím. Výklad ten není však správ-
ným. Kdyby pouhé zvětšení váhy tělesné o váhu,
jakou má požité jídlo, bylo příčinou ohrožení
života i u nejlepšího plavce, stěží dovedli by
chom si vysvětliti, že by přívažek 500—600 g
na jiném místě těla, nežli v žaludku, tak zne
možnil udržení rovnováhy, potřebné ku plování,
že i známí dobří plavci — jinak úplně zdraví —
po krátkém pobytu ve vodě, obnášejícím pouze
několik málo minut, náhle se beze hlesu poto-
pili a utonuli. Tak dr. Revenstorf, lékař pří-
stavní nemocnice v Hamburku, nedávno popsal
doktor
Revenstorf
Hamburk
13
article
dva případy utonutí mladých lidí, kteří byli oba
dobrými plavci, šli se krátce po jídle Gjeden
po obědě, druhý po večeři) koupati a po krát-
kém, několikaminutovém plování náble zmizel
pod hladinou vodní. Při pitvě shledán byl žalu-
dek naplněný ještě kašovitou potravou požitou,
která u jednoho člověka vážila 600 gr., u dru-
hého 500 gr.; volná tekutina, kterou by snad
byli nešťastníci spolykali, v žaludku obsažena
nebyla. I soudí zmíněný lékař, že v těchto dvou
případech naplnění žaludku a výjimečný fysio-
logický stav, ve kterém se žaludek a střéva na-
cházela, totiž pochod zažívací, byl příčinou,
která přimo smrt zavinila. Další pak pozorován
četných případů utopení, slodovaných v oné ne-
mocnici přístavní, utvrdila v dru. Revenstorfovi
přesvědčení, že stav naplněného žaludku a střev
sám o sopě stačí, aby i dobré plavce při plo-
vání přivedl do nebozpečí utonutí.
14
article
Jakým způsobem naplnění žaludku potra
vou a vůbec pochod zažívání může zaviniti
utonutí zdravých lidí a to i dobrých plaveů?
V takových případech běží o bezvědomí a smrt
znesnadněním, až úplným zamezením pohybů
dýchacích, na čem se zúčastňují tři činitelé.
Prvým činitelem, ktorý při koupání zne-
snadňuje dýchání, jest již sama voda, která při
pobytu v ní svou tíží v podobě všestranného
tlaku mechanicky stlačuje hrudník a břicho, ná-
sledkem čeho se dýchání ztěžuje.
Druhým činitelem, který při koupání ještě
více namahá a znesnadňuje činnost dýchací, jes
výkon plování, vyžadující značné činnosti sva-
lové. Jestliže již mírně rychlé plování jest po-
hybem, který jest spojen se značnou námahou
tím většího vynaložení energie tělesné vyžaduje
rychlé plování, které v nejkratší době vyčerpává
výkonnou schopnost i silných osob, nejsou-li
zvláště nacvičeny k tomu účelu, a sice násled-
kem nastávající ztráty dechu. Nalézá-li se pla-
vee v hluboké vodě, pozorujeme, že již poměrně
malá námaha velmi brzy má v zápětí ztrátu de-
chu. Učiníme-li na př. ve vodě jen několik po-
hybů plovacích v rychlém sledu, při čemž da-
leko ještě nenastává žádná patrná únava sv-
lová, působí to na dýchání tak, jak by to na
vzduchu způsobil mnohem větší výkon svalový
Když pak se při plování dostaví ztráta dechu.
trvá to mnohem déle, než se zotavíme, než by
se to stalo za stejných poměr ů na vzduchu; jen
když se při plování obrátíme na znak, při které
poloze dýchací plocha hrudníku téměř úplně
zbaví se tlaku vodního, zmizí i ztráta dechu
rychleji.
jítch
15
article
Uvážíme-li, že zvětšení práce dýchací za po-
bytu ve vodě již v klidu obnáší asi 102% a že
další přírostek práce, vznikající činností svalo-
vou při plování, která vyžaduje velmi dobrého
větrání plic, obnáší více než 50%% v přirovnání
ku pohybu na vzduchu, tu pochopíme, že již
účinek tlaku vodního spolu s celkovým svalo-
vým výkonem při plování dostatečně vysvětluje
proč při namahavém plování tak rychle se do-
stavuje ztráta dechu.
Po jídle však k oběma jmenovaným činite
lům přistupuje ještě třetí vážný činitel, totiž
zvětšení objemu žaludku požitou potravou
roztažení střev nahromaděním plynů, tvořicích
se při zažívání. Normálně jen v malém množství
přílomné plyny střevní nebyly by při prázdném
žaludku s to, aby omezovaly dýchací činnos
lidí se koupajících, ale za doby zažívání hro-
madí se plyny značnější měrou ve střevech
která se roztahují a tlačí se vzhůru proti ža-
ludku, roztaženému požitou potravou; v tomt
tlaku vzhůru podporuje je jaště tlak vody, půso-
bící se stran a z dola na břicho. Takovým způ-
sobem vytlačuje se vzhůru a značně se omozuje
ve svém pobybu bránice, nejdůležitější to sva
dýchací. Tu pak nelze se diviti tomu, že i dobř
plavci netušeně pozbývají dechu a ociťují se
v nebezpečí utonutí. Snad právě okolnost, že
tyto osoby v důvěře ve svou sílu tělesnou plo-
vou ze začátku se značným vynaložením sil.
uspišuje rychlou ztrátu dechu a utonutí.
Jmenovaní tři činitelé působí současně tak
zákeřně a stupňují potřebu dýchání tak rychle
a nopozorovaně, že si plavci hrozící nebozpočí
zřídka kdy včas uvědomi. Očití svědkové vypra-
vují obyčejně, že před potopením se nic nápad-
ného na plavei nepozorovali a že topící se ani
o pomoc nevykřikl. Patrně rychle se dostavujíeí
nedostatek vzduchu zamezil nešťastníku i zvo-
lání o pomoc.
16
article
Někteří soudí, že náblé úmrlí ve vodě při
koupání se po jídle nastává ochrnutím srdce,
které vzniká tím, že tlakem přeplněného žaludku
na srdco zamezuje se mechanícky pohyb
srdeční.
Možná, že při takových neštěstích zaviňuji
smrt obě okolnosti, totiž i ztráta dechu, jak vy-
líčeno, i ochrnutí srdce, neboť srdce nejenže
jest mechanicky omezováno ve svém pohybu
bránicí, vzbůru vyllačenou rozšířeným žalud-
kem, nýbrž za pobytu ve vodě nastává mu také
zvýšená práce tím, že musí hnáti krev do kon-
četin proti zvýšenému tlaku, panujícímu v ob
vodních (periferních) oddílech cév, ktoré stoj
nejen pod tlakem atmosferickým, nýbrž i po
tlakem vodním.
Koupání při naplněném žaludku může za-
viniti smrt utopením také tím, že tlak vodní a
pohyby při plování mohou způsobiti nevolnest
žaludeční, která se může stupňovati až k vrhnutí;
toto pak často mívá v zápětí oebabnutí svalstv
tělosného, které může státi se přičinou nemož-
nosti udržeti se nad vodou a tudíž utopení se.
Také se může státi, že při skoku do vody po-
dráždí se mechanicky žaludek, nastane částečné
vyprázdnění obsabu žaludečního ústy, při čen
obsah žaludeční může vniknouti také do dycha-
del a člověka udusiti.
troc
Jest zřejmo, hrozí-li za zmíněných dvou
výjimečných fysiologických stavů tělesných ne-
bezpečí utonutí i osobám úplně zdravým, že
tím větší opatrnosti dbáti jest při koupání oso
bám chorobným.
Dr. Ant. Wiesner.
doktor
Antonín
Wiesner
17
article
Pauperismus a veřejná péče o zdravi
Dr. M. Perout ka.
Pauperismus a veřejná péče o zdravi
Dr. M. Perout ka.
Jiný moment, jenž sice přímo do ráme
těchto úvah nespadá, jejž však při rozboru při
čin k pauperismu vedoucích přehlédnouti nelze
jest osvětová úroveň, na níž ten který jednotli
vec, případně ten který národ se nalézá. Vzdě
lání a sice nejen povšechné, nýbrž i odborné
jest zajisté právě tak účinnou, jako nepostráda
telnou zbraní v boji o oxistenci.
Že i výchova mravní, smysl pro rodinný
krb a vzájemná láska veškeré členy k sobě pou
tající, tuhá organisace stavovská vedle píle, vy
trvalosti, podnikavosti a jistého stupně ctižádost
jsou vzpruhou i účinným prostředkem k dosa
žení materiálních úspěchů, netřeba blíže do
vozovati.
Různé politické vlivy, výhodnost obelod-
ních smluv mezi jednotlivými státy, stav sociál
ního zákonodárství, konjunktura na světovém
trhu — zdaž nejsou to vše poměry, jež nesporně
dalekosáhlý význam pro blahobyt celých státo
a jednotlivých třid společenských jeví.
Že i onen nepoměr mezi přibýváním lid-
stva v progressi geometrické a přibýváním pro
středků k výživě sloužících v progressi arithmo
tické, na nějž Malihus poukázal, s povšechný
mi národohospodářskými poměry celé společ
nosti lidské kausálně spojen jest, nemůže rov-
něž nijaké pochybnosti podléhati.
Konečně vzpomenouti jest nám zde i prin
cipu, hájeného Spencerem, jenž důrazně na to
váhu klade, že nutno jest snažiti se o zlepšení
kvality lidstva, jelikož jen individua fysick
zdatná v poji o život výtězně obstojí.
M Perout
Malihus
Spencer
18
article
Pod tímto zorným úhlem na otázku paupe
rismu patříce, přicházíme, jak zjevno, k názorv
od svrchu dotčených theorií národohospodář
ských podstatně se lišícímu.
My nevidíme v člověku jen jakýsi automa-
ticky fungující doplněk, jakousi integrující sou
část strojů vyráběcích, nevidíme v něm jen hmo
tu bez ducha, vůle a inteligence, slepě, bez jaké
koliv reakce se podrobující oněm hypothotickým
„processům přírodním“ — onomu fatu, jež pře-
dem určuje jednoho ke vládě, druhého k po-
Konstatujíce toto, nehodláme zásluh, jichž
si Marx, zasvětivší se svými stoupenci život ne-
úmorné práci ve prospěch oněch moderníeh
otrcků, pro něž tohdejší doba až na některé vý
jimky neměla smyslu, neměla pochopení, získal
nijakým způsobem snižovati, aneb v pochybnos
uváděti, úvahami svými chceme jen demenstro-
vati, že v sociologii, právě tak jako v každé jin
vědě, všechny, i ty nejgeniálnější theorie, pokuo
buď cole, neb přovážným dílem na spekulaen
pouhé konstruovány byly, nutně na scestí vedou.
Touto, čistě spekulativní mothodou, dospěl i f-
losof tak veliký, jakým Aristoteles byl — aby-
chom kromě vícekráte zmíněných theorií národo-
hospodářských ještě alespoň jeden dokumení
pro utvrzení své uvedli — k následujícímu, pro
robě.
Marx
Aristoteles
19
article
způsob nazírání tohoto filosofa na věc, jež náa
tuto zajímá, příznačnému názoru.1) (Polit. I., 3).
„V pokolení lidském jsou právě tak bytosti pod-
řízené jiným, jako jest tělo duši a zvíře člo-
věku.... Tyto bytosti jsou určeny přírodou
k otroctví, poněvadž není pro ně ničeho lepšího
nežli poslouchati.“ — — Spekulace bez patřič-
ného zřetele k empirii, ko zkušenostem každo-
denního života i k poučkám, jež historie —
matka moudrosti —— nám skýtá, bez stálé kon-
troly veškerými skutečně existujícími a v úvahu
přicházejícími poměry a bez případné korrekce
účelně zařízeným experimentem jest stavbou
větrných hradů, je blouděním cizími kraji bez
mapy a průvodce, je plavbou bez kompasu po
neznámých mořích do mlhavých dálek. —
Národohospodářské uspořádá-
ní společnosti jest zajisté výsled-
kem procesů velice komplikov-
ných, jest sfektem přečetných he-
teregenních příčin, jichž po soudu
našem jedinou schematickou for-
mulí vystihnouti nelze.
20
article
Toto předeslavše, obraťme nyní zřetel k th
rapii, pokud se týče prophylaxi pauperismu. Ce-
sty, po nichž nám kráčeti a prostředky, jiehž
nám užili bude, rozděliti lze ve dvě skupiny-
ve skupinu opatření individuálních a ve sku-
pinu opatření všeubecných.
Do skupiny prvé zařadili bychom především
ony ohledy, jichž při uzavírání sňatků po strán
ce zdravotní dbáti nutno, Život manželský klade
na osoby, sňatek uzavírající, jisté požadavky,
sice jak vzhledem k fysickému spolužití manže-
lův jako takému, tak i vzhledem k morální po-
vinnosti rodičů ve příčině řádné tělesné i morál-
ní výchovy, jakož i ve příčině materiálního za-
opatření dítek z manželství vzešlých.
Veškorým povinnostom těmto může jen
jednotlivec tělesně zdatný, přiměřeně inteligen-
tní a mravní plně a zcela zadostučiniti. Ne-
mají-li rodiče právě řečených kvalit, propadá
rodina nutně pauperismu.
21
article
Osoby chorobné plodí neduživé, ku prác
nezpůsobilé potomky, z rodičů mravně zvrhlýeh
vzcházejí, případně jimi vychováváni bývaj
práce se štitící vaganti, podvodníci, zločinci, jed-
ním slovem parasitě na útraty lidské společnost
žijící. A jako každému tvoru, tak bobužel i k-
dem posléze zmíněného rázu, jichž dle Roscher
Paříž sama za dob Ludvíka XIV. čítala 40.00
a již v jednom roce osm povstání vyvolali, všti-
pena je též a přečasto až příliš hluboko touh
udržeti nejen individuum, nýbrž i druh —
kukačky lidské společnosti kladou pilně svá va-
jíčka do cizích hnízd.
Případně praví Montesquleu o podobnýeh
příživnících: „Les gens, qui n'ont absolument
rien, comme les mendients, ont beaucoup d'en-
fants. Il n'en coůte rien au pěre pour donneo
son art ces enfants, qui měme sont en naissant
des instruments de cet art. Ces gens dans u
pays riche se multiplient, parce qu'ils n'ont pas
les charges de la sociétě, mais sont eux-mémes
les charges de la société.“ z)
Nemohouce při kapitole této déle prodl-
vati, poukazujeme toho, jenž by se o věc blíže
zajímal, na stať o tomto thematu námi jinde )
uveřejněnou a poznamenáváme zde pouze ná-
sledující:
Osoby, trpící zřejmými, nezpůsobilost k
práci podmiňujícími a dědičnými chorobami,
jmenovitě osoby, stížené klinicky dokázatelneu
tuberkulosou, neměly by buď vůbec ve sňatek
vstupovati, aneb alespoň, učinily-li tak přes to.
měly by manželské styky dle zásad Malihuso-
vých upraviti.
Osoby příliš mladé neb příliš blízko spří-
zněné neměly by rovněž manželství uzavírati.
Ludvík XIV
d ' en
jít le sociéto
jít le société
Paříž
Les gen
22
article
Konečně mělo by příslušnými činiteli uva-
žováno býti o prostředcích a způsobech, jimiž
by plození, případně výchova dítek notorickými
zahaloči, pijany a zločinci na minimum zrodu-
kovány byly.
O těchto problemech bude nutno uvažova
konečně jednou, má-li dalšímu přeplnění nemoe-
nic, káznic a ústavů pro choromyslné přítrž uči-
něna býti.
Jak význačnou roli ve statistice kriminálm
dědičný moment hraje, vyplývá z následujících
dat, jež Rocher udává.
Z 1200 trestanců v Ludwiksburku bylo
310 nemanželsky narozených; 126 nebylo vy-
chováno rodiči, nýbrž cizími osobami; 352 po-
cházelo z rodičů nekalé pověsti, případně z ro-
dičů již trestaných; 1018 bylo zcela chudých.
V kantonu vaadtském bylo r. 1841 mezi
osebami, chudinské podpory požívajícími, 367
všech připadů dědičných.
Z jedné tulácké rodiny severoamorické vze-
šlo celkem 834 potomků. Mezi těmi bylo 106
nemanželských, 164 prostitutek, 17 majitelův
bordelů, 142 žebráků, 64 ošetřovanců ústavů
zaopatřovacích, 76 zločinců. Všichni úhrnem
byli 116 let vězněni a 734 let z chudinskýeh
fondů podporováni,“)
K obdobným výsledkům dospěli bychom
rovněž, pátrajíce po původu velké části ošetřo-
vanců veřejných nemocnic, případně ústavů pro
choromyslně.
Rocher
Ludwiksburk
majitelův bordel
23
article
»Časopis lékařův českýck«. Právě vydané 31.
číslo přiněší tento obsah: I. Práce původní: 1. Dr
Jaromir Jejínek: Exstrofia vesicae urimarine. Práce
z chirurgického oddělení primáře dra. Bittnera v dět-
ské nemocnici v Brně. — 2. Dr. B. Vašek: Therapie
některých nemocí chirurgických passivní hyperaemi
dle Biera. Práce z chirurg kliniky prof. dra. Kukuly
v Praze. — 3. Dr. R. Vanýsek, primář interního od-
dělení v zemské nemocnici v Brně. Příspěvek k na-
uce o substilucí svalové. — II. Z praxe lékařské
Dr. Benjamin Chmelař (Křinec u Nymburka). Chi-
rurgie v praxí venkovské. — III. Rozhledy: Tropi-
cké nemoci a lodní bygiena. — Z nejnovější litera
tury. — IV. Spolky a sjezdy: IV. sjezd čes. přírodo
zpytcův a lékařů v Praze od 6. do 10. června 1908
— Z medicinských akademil italských. — V. Zprávy.
— VI. Receptář. — VII. Feuilieton. Zpráva o pomě
rech a zařízeních zdravotních v král. českém za let
1902—1905. Ze zprávy dv. r. dra. Hynka Pelce, re-
feruje dr. Josef Kristen, městský okr. lékař v Praze.
K číslu přiloženo jest 29. číslo »Věstníku«, sta-
vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny
české i v cizině.
Jaromir Jejínek
Exstrofie
Bittner
Vašek
profesor
doktor
R Vanýsek
Chmelař
Hynk Pelc
Kristen
Brno
Praha
Křinec
Nymburk
Tropi
24
article
Emil de Laveleve, Socialismus naší doby
pag
*) Roscher: System der Armenpflege u. Armen-
politik, pag. 24. Lidé, nemající ničehož, jako žebrái
mívají mnoho dětí. Nepůsobí olci žádných výloh.
předati své řemeslo dětem, jež rodíce se, jsou samy
nástroji tohoto řemesla. Tito lidé rozmnožují se v ze-
mi behaté, poněvadž nepřejímají na sebe žádných
břemen oproti společnosti, jsouce naopak sami bre-
menem společnosti.
) Zdraví lidu. č. 3., r. 1908: Manželství a n
) Roscher: System der Armenpílege u. Armen
politikk, poz. 5, 6.
Dr. Kotýnek, starosta Ústřední jednoty če-
ských lékařů v zemích koruny české podává tu po-
drobný přehled stavovské české lékařské organisace.
Dr. Vozábová dokončuje důležitou stať »o reformě
babictví«.
197/.08.
Laveleve
doktor
Kotýnek
Vozábová
český lékařský organizace
31
article
Zprávy šachové.
Praha. IIl. sjezd „Ústřední jednoty českých ša-
chistů“ konán bude zde od 15.—22. srpna 1908. P-
vodní program obohacen bude o turnaj hlavní.
Düsseldorf. Match Lasker—Tarrasch o cham-
pionát světa začne zde 17. srpna 1908. Vítězem bude.
kdo vyhraje 8 partií, remisy v to nepočítaje; vítěn
obdrží 4000 M, poražený 2500 M, mimo to Lasker
honorář 7500 M. Partie jsou majetkem německého
„Schachbundu“
K mistrovskému turnaji, konanému za příležitosti
sjezdu německého „Schachbundu“, přihlásili se:
Bardeleben, Dus-Chotimirski, Fritz, Jakob, Johner,
Marshall, Mieses, Przepiorka, Salve, Spielmann, Swi-
derski, Süchting. Treybal Karel a Wolf. Očekává se
též účast Gottschaliova a Lipkcova.
Petrohrad. Šachová redakce časopisu „Novoje
vremja“ vypisuje mezinárodní soutěž na dvoj- a troj-
tažky za obvyklých podmínek. Lhůta do 14. prosince
1908; ceny: A. 15 a 10 rublů; B. 25, 15 a 10 rublů.
Soudci: Maximov a dr. Palkoska. Adresa zásilek: E
A. Snosko-Borowski, Petrohrad 3 rota, Ismajlovskago
polka 10.
Partie č. 345.
Hrána v mezinárodním místrovském turnaji v Praze
dne 9. června 1908. ee
Černý: A. Rubinstein.
Bílý: G. Maroczy.
1. e2—e4
e7—e0
[ 15. Vel—e2.
Jd7xe5
Jf6—d7
d7—d5
16. f4x. ce5
2. d2—d4
Jd7—fs
e6xKd5
17. Sg5—cí
3. e4x«d5
c6—ch
4. Jg1—f3
Jg8—fe
18. Jc3—dl.
Va8—cs
19. c2 — c3
5. Sť1—d3
Sf8—d6
o—0
20. Sc1 — e3
c5xd4
0—o
Se7—c5
Se8—gl
21. Se3xKd4
7. Se1—g5
c7—c6
22. Jd1—e3
Jí8—g6
8. Jb1—ea
Vc8—7
23. Dd3—f5
Sg4—h5
9. h2—b3
Sc5—b6b
24. Vf1—eí
Sh5 —go
10. g2—g4
a7xcbe
Sd6—eza
25. Sd4xkcbe
11. 33—5
Ve7—e7
26. Jes — cs
Sg6xda
12. f2— ft
Dds—bs
27. Je2—d4
13. Ddixds
Jb8—d7
Ví8 — es
28. Jd4—f
17—f0
14. Va1 —ei
Match
Tarrasch
Fritz
Jakob
Johner
Marshall
Mieses
Przepiorka
Salve
Spielmann
Sw
Süchting
Treybal
Karel
Wolf
Maximov
doktor
Palkoska
Borowský
A Rubinstein
G Marocza
Jd
Sd
Praha
Düsseldorf
Petrohrad
Ismajlovskago
Vela
Virginie
ea Černá
4 7
Sd 4 xkcbe
E A . Snoský
d 5 16
c 3 5
c 6
32
article
29. e5xc feh
Dbs—g3-
34. Df5xKd5-
30. Kg1—f1?c) Dgsxh3+ 35. Dd517+ Kg—her a
31. Kř1—f2 Vere2+ 36. g4—g5+! a černý
se vzdale)
32. Velxce2 Vesxkez-
33. Kf2Xe2 g7XKf0
a) 11.Dd8—h6, 12. Je3—e2 Db6xb2, 13. f2—f4 bylo
by pro černého nebezpečno.
b) Černý hodlal asi převésti střelce na c7 k útoku
na slabého pěšce e5, pakliže by bílý na b6 neměnil.
c) Tah tento vede pouze k remise, kdežto 30. Kg1—
hl! Dg3xh3-, 31. Jí3—h2 pravděpodobně vyhrá-
valo. Oba hráči nacházeli se ve velké časové tisni.
d) Hrubé přehléduutí, které ihned prohrává! Po 35.
— Kg7—h8 nebo f8 zůstala partie remis.
e) Na 36. f6xg5 následuje 37. Db7xh7- s násl. 38.
Jí3g5- a vyhraje. (St. Petersburger Ztg.)
Df
Černá
Petersburger Ztg
Dbs
Dd 517 + kg
c 7
St
Verus 2 + 36
Velxce 2 Vesxkez
33
article
Řešení úloh.
Uoha čís. 390. Fr. Matoušek. Bílý: KfI, Drs,
Sa5, f5, Pa6, d2, h4, ho; černý: Ke5, Ve7. Pa7, d3,
d4, d5, f2, 13. Mat ve 3 tazích. 1. Sa5—d8 K[4, 2.
Sxe7. 1..Kd6, 2. DXe7-+, 1.V jak 2. Sí5XK V atd.
Úloha čís. 391. J. Cumpe. Bilý: Kd3, Dg6, Sg3,
Pez; černý: Kgl, Sf8, Pe7, g2. Mat ve 3 tazích. 1.
Kd3—c4 Khi1, 2. Sf2, 1.KfI, 2. Db1+, 1.. jak2.
Db1+.
Úloha čís. 392. J. Krejčík. Bílý: Kc6, Dí3, Jb5,
f7. Pb7, c5, d2, d5, d7, g5, h2; černý: Kí5, Sf4, Jal,
Pe7, d3, g6, h3, h4. Samomat ve 4 tazích. 1. Dí3—fl
Kes, 2. Dhi+ Kf5, s. Dfs, 1. Kgi, 2. Ddl+ Kf5, 3.
DíB. 1-Jc2, 2. Dxd3 + Kg4, 3. De2-
Úloha čís. 393. J. Cumpe. Bilý: Kh8, Des, Ví5.
Se1, Jg2, Pd2, d4, e6, g6; černý: Kg3, P'd3, d5, e4,
g7, h4. Mat ve 4 tazich. 1. De8—d8 h3, 2. Dha-+
Kxh4, 3. Jd1+ atd., 1.Kh2, 2. Dxh4+, 1. . 63, 2.
Dxkdp.
Úloha čís. 395. A. Uršič. Bílý: Ke4, Je5, e5,
PL6. f6; černý. Kd6. Mat ve 4 tazích. 1. f6—f7 K xKcce5.
2. fsV Kd6, 3. Ves, 1.Ke7, 2. Kd5 K jak 3. Je6 (—)
Úloha čís. 396. II. Šar. Bílý: Kh8, Db7, Vc6, Sfí
Jg3, Pe3, f2; černý: Kd5, Dd3, Sf5, Pa7, b5, e5. Mat
ve 2 tazích. 1. Jg3 —e4 atd.
Úloha čís. 397. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kb8, Db5,
Ve5, Jb4, Pdz, e4; černý: Kd4, Sh5, Jd8, g3, Pbe,
d3, e6, f7, g6. Mat ve 3 tazích. 1. Kb8—c7 f6, 2.
Da4l, 1... jak 2. Kds.
atd.
František
Matoušek
Drs
Sx
Kd
Sí
J Cumpe
Pez
J Krejčík
Jb
Bilá
A Uršič
Vc
K A L Kubbel
Sf
Jal
pe
Kesy
Dd
sh
Jd
DX 7
Sf 8
Pb 7
Dhi + Kf 5
Ddl + Kf 5
h 4
Dh+ Kxh 4
Dxh 4 +
Sfí Jg 3
sa 5
Kd 3
Sf 2
c 5
Jc 2
Jg 2
P ' d 3
Jd 1 +
PL 6