ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 fbce57d0-75a5-11dc-8547-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 34 celkem · entity: person 94, place 28, org 19, work 17
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. srpna 1908.
4 masthead
Číslo 211
5 article
s jakýmsi mladým umělcem. Uprchla s ním a odopsala mi, že s této skály se vrhne do moře, protože jsem nechtěl svoliti k jich sňatku. Také to učinila. Půl léta již minulo a po ní není ani památky. To bídácké moře si ji podrželo. Novy- dalo mi ji více. O, já vím, ono je velikým mým nepřitelem. Kolikrát jsem s ním zápasil. Vše- chny své válečné pomocníky mobilisovalo proti mně do boje, burácející orkán, pustošící tajíun, zuřívé eyklony, vířivé tornády, štěkající b5e a ječíci tromby. Jako smečka litých šelem útočili na mne, brzy tu, brzy tam. Ale já je zdolal, přemohl všechny... A nyní tato litice pohltila mé dítě!... Pozvedl bič a opět jal se vysílati šlehy k moři. Zželelo se mi ho. — Proč pak neodejdete, pane kapitáne z blízkosti moře, když vás jeho vidění tolik roz čiluje? Trpce se zasmál: — Nenávist mě tu upoutává. Černá, zžía jící nenávist, jež je silnější lásky. Vy milujete ženu, ona vaši lásku opětuje. Váš život plyne dosti lhostejně vedlo sebe. Zena se vám však stane nevěrnou, vás posedne nenávist a- jste-li mužem — není té moci více, která b vás odehnala od oné ženy, dokud jste se jí ne- pomstil. Toto bičování je mi nyní již opravdo- vou, náruživou rozkoší, jako bývalo flagollan- tům, Kateřině Medicojské a ostatním. Nu, roz- umíte již, co mě tu drží v blízkosti moře?
Černá Zeno Kateřina Medicojský
6 article
III. Tři týdny uplynuly od onoho setkání. Kapi- tána i napotom jsem vídal denně s okna, jak se užírá nad majestátně klidným mořem. Jednou po obědě s velkým hlukem, lomo- zem vrazil ke mně kapitán. Tváře mu hořely. oči plály. — Pane, pane, otevřela se nebosa! Toď už i sám jsem myslil, že je zle se starým Xerxem. — Považte jen, dcera má se navrátila, moje Olympia se našla! — Skutečně? — tázal jsem se udiven. — Pravda, že. Dnes ráno přišla spolu s mužem. Ani ve snu jim nenapadlo skákati do moře. Jenom mě chtěli zastrašití, chtěli mě ob- měkčiti, abych jim dal otcovské požehnáni. Ted se navrátili, přišli domů. Jak krásná je má Olympia! A jak milého, hodného muže má! Sám jsem byl tuze rád tomuto překvapuji- címu obralu. Kapitán mě chytil za rameno. — Vy nyní musíte jíti se m nou, abyste byl svědkem, jaké zadostiučinění dám teď moři. A viekl mě s sebou. Dole čekal povoz, obtěžkaný květinami, div že se neshroutil. Přokrásnými růžemi, karafiáty malvami, ohnivě červenými chaleedoniemi, rese dami, cyklameny, orchideami. Jeho bič pak byl kolem dokola ovit chry- santhemy. Šli jsme rovnou k moři. Celou tu spoustu květů vysypal do hlad- kého, modrého moře a květnatým bičem něžně přelaboval hladinu vodní, na níž v luzném tanc hopkovaly růže, karafiáty, cyklameny a orchi deje. Tak se smířil s mořem kapitán Xerxes.
Xerxes Ted Dole Kapi Olympia
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Předhistorické lázně. Mnozí, kteří v této době za účelem zotavení nebo nabytí zdraví odcházejí do lázní, nevědí ani, že se řídí obyčejem, klerý lze sle- dovati až do předhístorických dob. Nebot že před- historický člověk léčivou moc lázní znal a jí používal jest dokázáno četnými nálezy, učiněnými ve Francii tak bohaté na léčivé prameny. V Nérisu, jenž byl ve starověku městem s velkými lázněmi, vodovody chrámy, paláci a kasárnami, takže ze zřícenin jejich brány až do 18. století kameny ke stavbě Monllu- conu, bylo nalezeno zcela blízko pramenů množství zpracovaných pazourků, z čehož lze souditi, že před- historický člověk tyto prameny vyhledával. Lidé asi již tehdy znali útrapy rheumalsmu a seznali, že prameny něrisské právě při télo chorobě způsobují úlevu. Ale také v jiných lázeňských místech fran- couzských byly nalezeny stopy předhistorického člo- věka. Jeho pazourky dokazují, že znal Vichy a rovněž Bourbon-l'Archambault, Bourbon-Lancy, Saint-Hlonoré a Bourbonne, kdež se nalezly pod římskými stavbami celé hromady předhistorických nástrojů. Znal nepo- chybně také jiné léčivé prameny, ač pro to není posud důkazů. Také Gallové používali v dobách před- římských mnohých lázní, jež jsou podnes, navště- vovány. V zajímavé práci dra. Rodela o kultu léči- vých pramenů v gallsko-římské době jsou sestaveny četně epigrafické nálezy, jež nás o tom poučují. Jako
Vich Bourbon Archambault Gall Francie SaintHlonorý
8 article
Gallově celý svět oživovali božstvy, měli určité bohy pro hory, vody a stromy, tak měli také určité božstvo pro léčivé prameny, Borvo, od keltského berv (= vroucí), jež bylo na mnohých míslech uctiváno, čemž svědčí ještě jména těchlo míst, na příklad Bour- bonne. Rovněž exislovalo ženské božsívo lázní a konečně měla různá lázeňská místa ještě zvláštní božstva místní, jejichž jména se zachovala v nápi- sech. Lázeňskí léčha bylu zároveň náboženským úkonem, při používání léčivého pramene vzývalo se božstvo. Aby bylo milostivo, věnovány mu nápisya přinášeny oběti, zvířata, votivní dary; peníze, jež házeny do pramene. Také podoby chorých údů byly obětovány a jsou provedeny namnoze velmi natura- listicky. Když pak Římané země dobyli, rozvinuli tyto počátky lázeňského živéla v nejvyšší přepych. Lázeňská místa vyhledávala se slejně jako dnes nejen za účelem léčení, nýbrž i pro zábavu. = Trampoly krásy. Do Paříže přijema cenou vy- znamenaná americká kráska miss Edith Redstoneova z Woodsownu v Ohiu, která v konkurenci krásy byla svými krajany prohlášena za nejkrásnější ženu n svělě. Gaulois dal americkou krásku interviowovati a ta svěřila se franoouzskému žurnalistovi se svými trampotami. Dříve žíla klidně, ale od té doby, co ji povýšili na „recordwoman of beauty“, jest vyrušena ze svého klidu stala se ubohou obětí své krásy.
Říman Trampola Redstoneův Gaulois Paříž Ohio
9 article
Jest velmi nešťastna a život zdá se jí peklem. Počalo lo s reportery, přicházelo jich na sla a s nimi folo- grafové. Pak přišli ženiší. „Za měslc po svém vítěz- ství obdržela jsem 3728 nabídnutí k sňatku, poštou. telegraficky a ústně. Byli mezi nápadníky jockeyové. cidíči bot, milionáři, cowboyové a černoši, učenci dělníci, obchodníci a billandoví umělci. Jména jejich zapsala jsem do velkého abecedního seznamu. Man- želé pro mne opustili své ženy, mladíci své nevěsly a jsem příčinou nesmírného neštěstí, zoufalslví i bo- jů.“ Nejhorší ovšem jest, že také ženich miss Rel- stoneovy změnil své smýšlení. Nechtěl míti choť. níž celý svět mluví a oženil se s druhou konku- rentkou krásy. „Lékaři a doktoři krásy zahrnují mne radami, jak mám zachovati své mládí, modní závody a továrníci šněrovaček používají mne jako reklamy, vypodebňují mne, jak oblékám tu neb onui patentní šněrovačku, misionáři všech náboženských sekt chtěj mne obrátiti, knihy, „Zpovědi“ a „Vzpomínky“ v nichž se líčí nejhorší skandály, objevují se s mým jménem. Z novin se dovídám, že bylo učiněno 47 po- kusů mne uněsti a 24 sebevraždy se mi přičítají za vinu.“ Oči miss Redstoneovy zalily se slzami a aby ubohou polěšil, ujistil ji francouzský návštěvník, ze jejímu trápení bude nyní konec, v Paříži už není nejkrásnější ženou na světě, neboť Pařížanky jsou ještě mnohem hezčí.
Redstoneův Paříž
10 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Dva zdravotní příkazy pří koupání. Za velkých veder letních, kdy tělo i duc klesá únavou, hledává člověk rád osvěžení kou- páním v řece. Osvěžení v řece hledá a, jak rok za rokem v denních listech čteme, chladný hrob v ní často nalézá. Při málokteré příležitosti uplatňuje se přísloví „dnes jako růže, zejtra v rakci ležet může“ tak, jako při koupání. Příčina náhlého úmrtí při koupání zvláště u lidí mladých, zdravých a jmenovitě dobrých plavců bývá dosud považována za velmi záhad- nou nebo vysvětlována různými domnělými si- lami zovními, které zákeřně překvapují beze- starostného, osvěžení hlodajícho plavce. Ve strašidelného vodníka, který prý při kou- pání stahuje své oběti do podzemní říše, nevěř ovšem ani děti, do dnes však bývá mezi lidem slyšeti domněnku, že mnohý utonul proto, že některé vodní rostliny jako ramena polypů ovíjí se kol plavce a jemu přese všechno jeho umění plavecké a přese všechnu jeho sílu tělesnou při pravují hrob ve svém přišerném objetí. K baj kám patří také myšlenka starých, že voda, pol knutá při koupání, roztahuje žaludek plavce způ sobem smrtícím. Naproti tomu dávno jest lidem zcela správně známo nebezpečí, jaké hrozí při koupání i nej zdravějšímu člověku a nejzdatnějšímu plavci jde-li se koupati do řeky za jistých výjimečných stavů tělesných.
11 article
Především se všeobecně upozorňuje, aby se člověk nechodil koupati, dokud jest značně uhřát a zpocen, neboť náhlé a mocné ochlazení zpoceného a přehřátého těla může míti v zápětí nejen choroby některé, nýbrž i smrt. Při vstupu do vody studené, chladnější než je teplota tělesná. nastává mocné podráždění čivů eitlivých, zvláště čivů, stahujících a roztahujících cévy kožní. Kožní cévy se účinkem podráždění toho stahují, kůže bledne a smršťuje se. Poněvadž mezi cévami kožními a cévami některých útrob panuje opačný poměr, to jest: při stažení cév kožních roztahu,í se cévy útrobní (břišní), tu při mocném a náhlém stažení cév kožních, jaké nastává při náhlém pohroužení se zahřatého a zpoceného těla do studené vody, může se krev hrnouti od povrchu tělesného do vnitř těla a nahromaditi se v srdci v takovém množství, že se srdce zastaví a kou- pající se zmírá ochrnutím srdce. Je také možno že náhlým a mocným ochlazením silně zahřatého těla vzniknou křeče svalové, na přiklad často vznikají křeče lýtek, koupající se pak násled- kem bolestí, jaké působí křečovité stažení svalu. nemůže udržeti v rovnováze, potřebné ku plování a klesá ke dnu, kde se může utopiti, to jest udu- siti vodou, vniklou do dychadel (plic), není- včas vytažen z vody, právě tak, jako se na při- klad padoucnicí trpící člověk, je-li právě posti- žen záchvatem křečí, může utopiti i v nepatrné kalužince, padne-li obličejem (nosem a ústy) do tekutiny, která pak při pohybech dýchacíeh vniká do cest dýchacích.
12 article
Za druhé se správně radívá, aby se člověl nechodil koupati brzy po jídle, kdy žaludek jest ještě naplněn potravou požitou. Výklad, proč jest nebezpečným koupání se s naplněným ža- ludkem, zdá se lidem velmi prostým: po jídle jest člověk těžší, spíše klesá ke dnu, jest větší síly třeba ku plování a tudíž při koupání člověk najedený ináze a dříve vysílí a spíše se utopí, nežli kdyby neměl žaludek naplněný potravou a byl tudíž lebčím. Výklad ten není však správ- ným. Kdyby pouhé zvětšení váhy tělesné o váhu, jakou má požité jídlo, bylo příčinou ohrožení života i u nejlepšího plavce, stěží dovedli by chom si vysvětliti, že by přívažek 500—600 g na jiném místě těla, nežli v žaludku, tak zne možnil udržení rovnováhy, potřebné ku plování, že i známí dobří plavci — jinak úplně zdraví — po krátkém pobytu ve vodě, obnášejícím pouze několik málo minut, náhle se beze hlesu poto- pili a utonuli. Tak dr. Revenstorf, lékař pří- stavní nemocnice v Hamburku, nedávno popsal
doktor Revenstorf Hamburk
13 article
dva případy utonutí mladých lidí, kteří byli oba dobrými plavci, šli se krátce po jídle Gjeden po obědě, druhý po večeři) koupati a po krát- kém, několikaminutovém plování náble zmizel pod hladinou vodní. Při pitvě shledán byl žalu- dek naplněný ještě kašovitou potravou požitou, která u jednoho člověka vážila 600 gr., u dru- hého 500 gr.; volná tekutina, kterou by snad byli nešťastníci spolykali, v žaludku obsažena nebyla. I soudí zmíněný lékař, že v těchto dvou případech naplnění žaludku a výjimečný fysio- logický stav, ve kterém se žaludek a střéva na- cházela, totiž pochod zažívací, byl příčinou, která přimo smrt zavinila. Další pak pozorován četných případů utopení, slodovaných v oné ne- mocnici přístavní, utvrdila v dru. Revenstorfovi přesvědčení, že stav naplněného žaludku a střev sám o sopě stačí, aby i dobré plavce při plo- vání přivedl do nebozpečí utonutí.
14 article
Jakým způsobem naplnění žaludku potra vou a vůbec pochod zažívání může zaviniti utonutí zdravých lidí a to i dobrých plaveů? V takových případech běží o bezvědomí a smrt znesnadněním, až úplným zamezením pohybů dýchacích, na čem se zúčastňují tři činitelé. Prvým činitelem, ktorý při koupání zne- snadňuje dýchání, jest již sama voda, která při pobytu v ní svou tíží v podobě všestranného tlaku mechanicky stlačuje hrudník a břicho, ná- sledkem čeho se dýchání ztěžuje. Druhým činitelem, který při koupání ještě více namahá a znesnadňuje činnost dýchací, jes výkon plování, vyžadující značné činnosti sva- lové. Jestliže již mírně rychlé plování jest po- hybem, který jest spojen se značnou námahou tím většího vynaložení energie tělesné vyžaduje rychlé plování, které v nejkratší době vyčerpává výkonnou schopnost i silných osob, nejsou-li zvláště nacvičeny k tomu účelu, a sice násled- kem nastávající ztráty dechu. Nalézá-li se pla- vee v hluboké vodě, pozorujeme, že již poměrně malá námaha velmi brzy má v zápětí ztrátu de- chu. Učiníme-li na př. ve vodě jen několik po- hybů plovacích v rychlém sledu, při čemž da- leko ještě nenastává žádná patrná únava sv- lová, působí to na dýchání tak, jak by to na vzduchu způsobil mnohem větší výkon svalový Když pak se při plování dostaví ztráta dechu. trvá to mnohem déle, než se zotavíme, než by se to stalo za stejných poměr ů na vzduchu; jen když se při plování obrátíme na znak, při které poloze dýchací plocha hrudníku téměř úplně zbaví se tlaku vodního, zmizí i ztráta dechu rychleji.
jítch
15 article
Uvážíme-li, že zvětšení práce dýchací za po- bytu ve vodě již v klidu obnáší asi 102% a že další přírostek práce, vznikající činností svalo- vou při plování, která vyžaduje velmi dobrého větrání plic, obnáší více než 50%% v přirovnání ku pohybu na vzduchu, tu pochopíme, že již účinek tlaku vodního spolu s celkovým svalo- vým výkonem při plování dostatečně vysvětluje proč při namahavém plování tak rychle se do- stavuje ztráta dechu. Po jídle však k oběma jmenovaným činite lům přistupuje ještě třetí vážný činitel, totiž zvětšení objemu žaludku požitou potravou roztažení střev nahromaděním plynů, tvořicích se při zažívání. Normálně jen v malém množství přílomné plyny střevní nebyly by při prázdném žaludku s to, aby omezovaly dýchací činnos lidí se koupajících, ale za doby zažívání hro- madí se plyny značnější měrou ve střevech která se roztahují a tlačí se vzhůru proti ža- ludku, roztaženému požitou potravou; v tomt tlaku vzhůru podporuje je jaště tlak vody, půso- bící se stran a z dola na břicho. Takovým způ- sobem vytlačuje se vzhůru a značně se omozuje ve svém pobybu bránice, nejdůležitější to sva dýchací. Tu pak nelze se diviti tomu, že i dobř plavci netušeně pozbývají dechu a ociťují se v nebezpečí utonutí. Snad právě okolnost, že tyto osoby v důvěře ve svou sílu tělesnou plo- vou ze začátku se značným vynaložením sil. uspišuje rychlou ztrátu dechu a utonutí. Jmenovaní tři činitelé působí současně tak zákeřně a stupňují potřebu dýchání tak rychle a nopozorovaně, že si plavci hrozící nebozpočí zřídka kdy včas uvědomi. Očití svědkové vypra- vují obyčejně, že před potopením se nic nápad- ného na plavei nepozorovali a že topící se ani o pomoc nevykřikl. Patrně rychle se dostavujíeí nedostatek vzduchu zamezil nešťastníku i zvo- lání o pomoc.
16 article
Někteří soudí, že náblé úmrlí ve vodě při koupání se po jídle nastává ochrnutím srdce, které vzniká tím, že tlakem přeplněného žaludku na srdco zamezuje se mechanícky pohyb srdeční. Možná, že při takových neštěstích zaviňuji smrt obě okolnosti, totiž i ztráta dechu, jak vy- líčeno, i ochrnutí srdce, neboť srdce nejenže jest mechanicky omezováno ve svém pohybu bránicí, vzbůru vyllačenou rozšířeným žalud- kem, nýbrž za pobytu ve vodě nastává mu také zvýšená práce tím, že musí hnáti krev do kon- četin proti zvýšenému tlaku, panujícímu v ob vodních (periferních) oddílech cév, ktoré stoj nejen pod tlakem atmosferickým, nýbrž i po tlakem vodním. Koupání při naplněném žaludku může za- viniti smrt utopením také tím, že tlak vodní a pohyby při plování mohou způsobiti nevolnest žaludeční, která se může stupňovati až k vrhnutí; toto pak často mívá v zápětí oebabnutí svalstv tělosného, které může státi se přičinou nemož- nosti udržeti se nad vodou a tudíž utopení se. Také se může státi, že při skoku do vody po- dráždí se mechanicky žaludek, nastane částečné vyprázdnění obsabu žaludečního ústy, při čen obsah žaludeční může vniknouti také do dycha- del a člověka udusiti. troc Jest zřejmo, hrozí-li za zmíněných dvou výjimečných fysiologických stavů tělesných ne- bezpečí utonutí i osobám úplně zdravým, že tím větší opatrnosti dbáti jest při koupání oso bám chorobným. Dr. Ant. Wiesner.
doktor Antonín Wiesner
17 article Pauperismus a veřejná péče o zdravi Dr. M. Perout ka.
Pauperismus a veřejná péče o zdravi Dr. M. Perout ka. Jiný moment, jenž sice přímo do ráme těchto úvah nespadá, jejž však při rozboru při čin k pauperismu vedoucích přehlédnouti nelze jest osvětová úroveň, na níž ten který jednotli vec, případně ten který národ se nalézá. Vzdě lání a sice nejen povšechné, nýbrž i odborné jest zajisté právě tak účinnou, jako nepostráda telnou zbraní v boji o oxistenci. Že i výchova mravní, smysl pro rodinný krb a vzájemná láska veškeré členy k sobě pou tající, tuhá organisace stavovská vedle píle, vy trvalosti, podnikavosti a jistého stupně ctižádost jsou vzpruhou i účinným prostředkem k dosa žení materiálních úspěchů, netřeba blíže do vozovati. Různé politické vlivy, výhodnost obelod- ních smluv mezi jednotlivými státy, stav sociál ního zákonodárství, konjunktura na světovém trhu — zdaž nejsou to vše poměry, jež nesporně dalekosáhlý význam pro blahobyt celých státo a jednotlivých třid společenských jeví. Že i onen nepoměr mezi přibýváním lid- stva v progressi geometrické a přibýváním pro středků k výživě sloužících v progressi arithmo tické, na nějž Malihus poukázal, s povšechný mi národohospodářskými poměry celé společ nosti lidské kausálně spojen jest, nemůže rov- něž nijaké pochybnosti podléhati. Konečně vzpomenouti jest nám zde i prin cipu, hájeného Spencerem, jenž důrazně na to váhu klade, že nutno jest snažiti se o zlepšení kvality lidstva, jelikož jen individua fysick zdatná v poji o život výtězně obstojí.
M Perout Malihus Spencer
18 article
Pod tímto zorným úhlem na otázku paupe rismu patříce, přicházíme, jak zjevno, k názorv od svrchu dotčených theorií národohospodář ských podstatně se lišícímu. My nevidíme v člověku jen jakýsi automa- ticky fungující doplněk, jakousi integrující sou část strojů vyráběcích, nevidíme v něm jen hmo tu bez ducha, vůle a inteligence, slepě, bez jaké koliv reakce se podrobující oněm hypothotickým „processům přírodním“ — onomu fatu, jež pře- dem určuje jednoho ke vládě, druhého k po- Konstatujíce toto, nehodláme zásluh, jichž si Marx, zasvětivší se svými stoupenci život ne- úmorné práci ve prospěch oněch moderníeh otrcků, pro něž tohdejší doba až na některé vý jimky neměla smyslu, neměla pochopení, získal nijakým způsobem snižovati, aneb v pochybnos uváděti, úvahami svými chceme jen demenstro- vati, že v sociologii, právě tak jako v každé jin vědě, všechny, i ty nejgeniálnější theorie, pokuo buď cole, neb přovážným dílem na spekulaen pouhé konstruovány byly, nutně na scestí vedou. Touto, čistě spekulativní mothodou, dospěl i f- losof tak veliký, jakým Aristoteles byl — aby- chom kromě vícekráte zmíněných theorií národo- hospodářských ještě alespoň jeden dokumení pro utvrzení své uvedli — k následujícímu, pro robě.
Marx Aristoteles
19 article
způsob nazírání tohoto filosofa na věc, jež náa tuto zajímá, příznačnému názoru.1) (Polit. I., 3). „V pokolení lidském jsou právě tak bytosti pod- řízené jiným, jako jest tělo duši a zvíře člo- věku.... Tyto bytosti jsou určeny přírodou k otroctví, poněvadž není pro ně ničeho lepšího nežli poslouchati.“ — — Spekulace bez patřič- ného zřetele k empirii, ko zkušenostem každo- denního života i k poučkám, jež historie — matka moudrosti —— nám skýtá, bez stálé kon- troly veškerými skutečně existujícími a v úvahu přicházejícími poměry a bez případné korrekce účelně zařízeným experimentem jest stavbou větrných hradů, je blouděním cizími kraji bez mapy a průvodce, je plavbou bez kompasu po neznámých mořích do mlhavých dálek. — Národohospodářské uspořádá- ní společnosti jest zajisté výsled- kem procesů velice komplikov- ných, jest sfektem přečetných he- teregenních příčin, jichž po soudu našem jedinou schematickou for- mulí vystihnouti nelze.
20 article
Toto předeslavše, obraťme nyní zřetel k th rapii, pokud se týče prophylaxi pauperismu. Ce- sty, po nichž nám kráčeti a prostředky, jiehž nám užili bude, rozděliti lze ve dvě skupiny- ve skupinu opatření individuálních a ve sku- pinu opatření všeubecných. Do skupiny prvé zařadili bychom především ony ohledy, jichž při uzavírání sňatků po strán ce zdravotní dbáti nutno, Život manželský klade na osoby, sňatek uzavírající, jisté požadavky, sice jak vzhledem k fysickému spolužití manže- lův jako takému, tak i vzhledem k morální po- vinnosti rodičů ve příčině řádné tělesné i morál- ní výchovy, jakož i ve příčině materiálního za- opatření dítek z manželství vzešlých. Veškorým povinnostom těmto může jen jednotlivec tělesně zdatný, přiměřeně inteligen- tní a mravní plně a zcela zadostučiniti. Ne- mají-li rodiče právě řečených kvalit, propadá rodina nutně pauperismu.
21 article
Osoby chorobné plodí neduživé, ku prác nezpůsobilé potomky, z rodičů mravně zvrhlýeh vzcházejí, případně jimi vychováváni bývaj práce se štitící vaganti, podvodníci, zločinci, jed- ním slovem parasitě na útraty lidské společnost žijící. A jako každému tvoru, tak bobužel i k- dem posléze zmíněného rázu, jichž dle Roscher Paříž sama za dob Ludvíka XIV. čítala 40.00 a již v jednom roce osm povstání vyvolali, všti- pena je též a přečasto až příliš hluboko touh udržeti nejen individuum, nýbrž i druh — kukačky lidské společnosti kladou pilně svá va- jíčka do cizích hnízd. Případně praví Montesquleu o podobnýeh příživnících: „Les gens, qui n'ont absolument rien, comme les mendients, ont beaucoup d'en- fants. Il n'en coůte rien au pěre pour donneo son art ces enfants, qui měme sont en naissant des instruments de cet art. Ces gens dans u pays riche se multiplient, parce qu'ils n'ont pas les charges de la sociétě, mais sont eux-mémes les charges de la société.“ z) Nemohouce při kapitole této déle prodl- vati, poukazujeme toho, jenž by se o věc blíže zajímal, na stať o tomto thematu námi jinde ) uveřejněnou a poznamenáváme zde pouze ná- sledující: Osoby, trpící zřejmými, nezpůsobilost k práci podmiňujícími a dědičnými chorobami, jmenovitě osoby, stížené klinicky dokázatelneu tuberkulosou, neměly by buď vůbec ve sňatek vstupovati, aneb alespoň, učinily-li tak přes to. měly by manželské styky dle zásad Malihuso- vých upraviti. Osoby příliš mladé neb příliš blízko spří- zněné neměly by rovněž manželství uzavírati.
Ludvík XIV d ' en jít le sociéto jít le société Paříž Les gen
22 article
Konečně mělo by příslušnými činiteli uva- žováno býti o prostředcích a způsobech, jimiž by plození, případně výchova dítek notorickými zahaloči, pijany a zločinci na minimum zrodu- kovány byly. O těchto problemech bude nutno uvažova konečně jednou, má-li dalšímu přeplnění nemoe- nic, káznic a ústavů pro choromyslné přítrž uči- něna býti. Jak význačnou roli ve statistice kriminálm dědičný moment hraje, vyplývá z následujících dat, jež Rocher udává. Z 1200 trestanců v Ludwiksburku bylo 310 nemanželsky narozených; 126 nebylo vy- chováno rodiči, nýbrž cizími osobami; 352 po- cházelo z rodičů nekalé pověsti, případně z ro- dičů již trestaných; 1018 bylo zcela chudých. V kantonu vaadtském bylo r. 1841 mezi osebami, chudinské podpory požívajícími, 367 všech připadů dědičných. Z jedné tulácké rodiny severoamorické vze- šlo celkem 834 potomků. Mezi těmi bylo 106 nemanželských, 164 prostitutek, 17 majitelův bordelů, 142 žebráků, 64 ošetřovanců ústavů zaopatřovacích, 76 zločinců. Všichni úhrnem byli 116 let vězněni a 734 let z chudinskýeh fondů podporováni,“) K obdobným výsledkům dospěli bychom rovněž, pátrajíce po původu velké části ošetřo- vanců veřejných nemocnic, případně ústavů pro choromyslně.
Rocher Ludwiksburk majitelův bordel
23 article
»Časopis lékařův českýck«. Právě vydané 31. číslo přiněší tento obsah: I. Práce původní: 1. Dr Jaromir Jejínek: Exstrofia vesicae urimarine. Práce z chirurgického oddělení primáře dra. Bittnera v dět- ské nemocnici v Brně. — 2. Dr. B. Vašek: Therapie některých nemocí chirurgických passivní hyperaemi dle Biera. Práce z chirurg kliniky prof. dra. Kukuly v Praze. — 3. Dr. R. Vanýsek, primář interního od- dělení v zemské nemocnici v Brně. Příspěvek k na- uce o substilucí svalové. — II. Z praxe lékařské Dr. Benjamin Chmelař (Křinec u Nymburka). Chi- rurgie v praxí venkovské. — III. Rozhledy: Tropi- cké nemoci a lodní bygiena. — Z nejnovější litera tury. — IV. Spolky a sjezdy: IV. sjezd čes. přírodo zpytcův a lékařů v Praze od 6. do 10. června 1908 — Z medicinských akademil italských. — V. Zprávy. — VI. Receptář. — VII. Feuilieton. Zpráva o pomě rech a zařízeních zdravotních v král. českém za let 1902—1905. Ze zprávy dv. r. dra. Hynka Pelce, re- feruje dr. Josef Kristen, městský okr. lékař v Praze. K číslu přiloženo jest 29. číslo »Věstníku«, sta- vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cizině.
Jaromir Jejínek Exstrofie Bittner Vašek profesor doktor R Vanýsek Chmelař Hynk Pelc Kristen Brno Praha Křinec Nymburk Tropi
24 article
Emil de Laveleve, Socialismus naší doby pag *) Roscher: System der Armenpflege u. Armen- politik, pag. 24. Lidé, nemající ničehož, jako žebrái mívají mnoho dětí. Nepůsobí olci žádných výloh. předati své řemeslo dětem, jež rodíce se, jsou samy nástroji tohoto řemesla. Tito lidé rozmnožují se v ze- mi behaté, poněvadž nepřejímají na sebe žádných břemen oproti společnosti, jsouce naopak sami bre- menem společnosti. ) Zdraví lidu. č. 3., r. 1908: Manželství a n ) Roscher: System der Armenpílege u. Armen politikk, poz. 5, 6. Dr. Kotýnek, starosta Ústřední jednoty če- ských lékařů v zemích koruny české podává tu po- drobný přehled stavovské české lékařské organisace. Dr. Vozábová dokončuje důležitou stať »o reformě babictví«. 197/.08.
Laveleve doktor Kotýnek Vozábová český lékařský organizace
31 article
Zprávy šachové. Praha. IIl. sjezd „Ústřední jednoty českých ša- chistů“ konán bude zde od 15.—22. srpna 1908. P- vodní program obohacen bude o turnaj hlavní. Düsseldorf. Match Lasker—Tarrasch o cham- pionát světa začne zde 17. srpna 1908. Vítězem bude. kdo vyhraje 8 partií, remisy v to nepočítaje; vítěn obdrží 4000 M, poražený 2500 M, mimo to Lasker honorář 7500 M. Partie jsou majetkem německého „Schachbundu“ K mistrovskému turnaji, konanému za příležitosti sjezdu německého „Schachbundu“, přihlásili se: Bardeleben, Dus-Chotimirski, Fritz, Jakob, Johner, Marshall, Mieses, Przepiorka, Salve, Spielmann, Swi- derski, Süchting. Treybal Karel a Wolf. Očekává se též účast Gottschaliova a Lipkcova. Petrohrad. Šachová redakce časopisu „Novoje vremja“ vypisuje mezinárodní soutěž na dvoj- a troj- tažky za obvyklých podmínek. Lhůta do 14. prosince 1908; ceny: A. 15 a 10 rublů; B. 25, 15 a 10 rublů. Soudci: Maximov a dr. Palkoska. Adresa zásilek: E A. Snosko-Borowski, Petrohrad 3 rota, Ismajlovskago polka 10. Partie č. 345. Hrána v mezinárodním místrovském turnaji v Praze dne 9. června 1908. ee Černý: A. Rubinstein. Bílý: G. Maroczy. 1. e2—e4 e7—e0 [ 15. Vel—e2. Jd7xe5 Jf6—d7 d7—d5 16. f4x. ce5 2. d2—d4 Jd7—fs e6xKd5 17. Sg5—cí 3. e4x«d5 c6—ch 4. Jg1—f3 Jg8—fe 18. Jc3—dl. Va8—cs 19. c2 — c3 5. Sť1—d3 Sf8—d6 o—0 20. Sc1 — e3 c5xd4 0—o Se7—c5 Se8—gl 21. Se3xKd4 7. Se1—g5 c7—c6 22. Jd1—e3 Jí8—g6 8. Jb1—ea Vc8—7 23. Dd3—f5 Sg4—h5 9. h2—b3 Sc5—b6b 24. Vf1—eí Sh5 —go 10. g2—g4 a7xcbe Sd6—eza 25. Sd4xkcbe 11. 33—5 Ve7—e7 26. Jes — cs Sg6xda 12. f2— ft Dds—bs 27. Je2—d4 13. Ddixds Jb8—d7 Ví8 — es 28. Jd4—f 17—f0 14. Va1 —ei
Match Tarrasch Fritz Jakob Johner Marshall Mieses Przepiorka Salve Spielmann Sw Süchting Treybal Karel Wolf Maximov doktor Palkoska Borowský A Rubinstein G Marocza Jd Sd Praha Düsseldorf Petrohrad Ismajlovskago Vela Virginie ea Černá 4 7 Sd 4 xkcbe E A . Snoský d 5 16 c 3 5 c 6
32 article
29. e5xc feh Dbs—g3- 34. Df5xKd5- 30. Kg1—f1?c) Dgsxh3+ 35. Dd517+ Kg—her a 31. Kř1—f2 Vere2+ 36. g4—g5+! a černý se vzdale) 32. Velxce2 Vesxkez- 33. Kf2Xe2 g7XKf0 a) 11.Dd8—h6, 12. Je3—e2 Db6xb2, 13. f2—f4 bylo by pro černého nebezpečno. b) Černý hodlal asi převésti střelce na c7 k útoku na slabého pěšce e5, pakliže by bílý na b6 neměnil. c) Tah tento vede pouze k remise, kdežto 30. Kg1— hl! Dg3xh3-, 31. Jí3—h2 pravděpodobně vyhrá- valo. Oba hráči nacházeli se ve velké časové tisni. d) Hrubé přehléduutí, které ihned prohrává! Po 35. — Kg7—h8 nebo f8 zůstala partie remis. e) Na 36. f6xg5 následuje 37. Db7xh7- s násl. 38. Jí3g5- a vyhraje. (St. Petersburger Ztg.)
Df Černá Petersburger Ztg Dbs Dd 517 + kg c 7 St Verus 2 + 36 Velxce 2 Vesxkez
33 article
Řešení úloh. Uoha čís. 390. Fr. Matoušek. Bílý: KfI, Drs, Sa5, f5, Pa6, d2, h4, ho; černý: Ke5, Ve7. Pa7, d3, d4, d5, f2, 13. Mat ve 3 tazích. 1. Sa5—d8 K[4, 2. Sxe7. 1..Kd6, 2. DXe7-+, 1.V jak 2. Sí5XK V atd. Úloha čís. 391. J. Cumpe. Bilý: Kd3, Dg6, Sg3, Pez; černý: Kgl, Sf8, Pe7, g2. Mat ve 3 tazích. 1. Kd3—c4 Khi1, 2. Sf2, 1.KfI, 2. Db1+, 1.. jak2. Db1+. Úloha čís. 392. J. Krejčík. Bílý: Kc6, Dí3, Jb5, f7. Pb7, c5, d2, d5, d7, g5, h2; černý: Kí5, Sf4, Jal, Pe7, d3, g6, h3, h4. Samomat ve 4 tazích. 1. Dí3—fl Kes, 2. Dhi+ Kf5, s. Dfs, 1. Kgi, 2. Ddl+ Kf5, 3. DíB. 1-Jc2, 2. Dxd3 + Kg4, 3. De2- Úloha čís. 393. J. Cumpe. Bilý: Kh8, Des, Ví5. Se1, Jg2, Pd2, d4, e6, g6; černý: Kg3, P'd3, d5, e4, g7, h4. Mat ve 4 tazich. 1. De8—d8 h3, 2. Dha-+ Kxh4, 3. Jd1+ atd., 1.Kh2, 2. Dxh4+, 1. . 63, 2. Dxkdp. Úloha čís. 395. A. Uršič. Bílý: Ke4, Je5, e5, PL6. f6; černý. Kd6. Mat ve 4 tazích. 1. f6—f7 K xKcce5. 2. fsV Kd6, 3. Ves, 1.Ke7, 2. Kd5 K jak 3. Je6 (—) Úloha čís. 396. II. Šar. Bílý: Kh8, Db7, Vc6, Sfí Jg3, Pe3, f2; černý: Kd5, Dd3, Sf5, Pa7, b5, e5. Mat ve 2 tazích. 1. Jg3 —e4 atd. Úloha čís. 397. K. A. L. Kubbel. Bílý: Kb8, Db5, Ve5, Jb4, Pdz, e4; černý: Kd4, Sh5, Jd8, g3, Pbe, d3, e6, f7, g6. Mat ve 3 tazích. 1. Kb8—c7 f6, 2. Da4l, 1... jak 2. Kds. atd.
František Matoušek Drs Sx Kd Sí J Cumpe Pez J Krejčík Jb Bilá A Uršič Vc K A L Kubbel Sf Jal pe Kesy Dd sh Jd DX 7 Sf 8 Pb 7 Dhi + Kf 5 Ddl + Kf 5 h 4 Dh+ Kxh 4 Dxh 4 + Sfí Jg 3 sa 5 Kd 3 Sf 2 c 5 Jc 2 Jg 2 P ' d 3 Jd 1 + PL 6