ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fbb1f630-75a5-11dc-ad8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 126, place 73, org 6, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
2. srpna 1908.
4 masthead
Císlo 211.
5 article
kolikráte přodložil parlamentu svoje programové osnovy. V jedné z nich zásadou uslanovil sobě i ministerstvů, které vede, opravdovou úctu k zá- konám a objektivné jich provádění. Avšak mi- nistr vyučování dr. Marchot přičiňuje se vše- možně už na třetí rok, aby vzhledem ke školstv českému obracel programový onen projev mini- sterského přodsedy pořád v niveč: obstruuje naše národní školství, kdykoli se některá sou- část jest dostane do oboru působnosti minister- stva vyučování. Ať si ani bar. Beck, ani dr. Marchet ne yslí, že kterýkoli neodvislý a samostatný český občan své vlasti je i jen chvilku na rozpacích, jak takové poměry posoudit! My všichni samo- statní Čechové jsme přesvědčeni: buď minister- ský předseda bar. Beck klamal naši politickou veřejnost svým ujišťováním o úctě nynější vlády ku právu, spravedlnosti a zákonu, nebo do této vlády nepatří buď baron Beck nebo dr. Marchet! Takové buď — anebo řešiti bylo a ješt více bude zvláště českým poslancům, kteří uznali možným nebo za daných poměrů připust- ným i vhodným, aby podporovali vládu, v níž zasedá tak zjovný škůdce českého školství, ja- kým je dr. Marchet. Jinou důležitou otázku řešiti bylo tém našim krajanům a rodákům českým, jichž bezprostřední nezadatelné zájmy a nepo- píratelná práva národní v oboru školství obstruuje v konečné řadě ministerstvo, jako je utiskují ostatní úřady, povolané k jich zachovávání, pro- vádění i ochraně. Jak je potřebí odpověděti po česku na úřadní obstrukci?
doktor Marchot Beck Marchet Čecho
6 article
Odpověď je těžká, složitá, odvážná, ale našla se. Je to myšlenka školské stávky. Není tak nová, aby nebyla známa. Jistě ne bez úvnh nejbedlivějších odhodlali se k ní naši obětavía epergičli spoluobčané v Mostě, vv Bílině, v Lomě a v Ervěnicích. Dosáhli jí úspěchu; ervěničtí domohli se- veřejné školy české, mosteckým, bíliňskýma a lomským Čochům uznána oprávněnost požadav- ku lepších místností a slíbena jim náprava. Vázne však provedení toho, co příslušné úřady musily uznáti a povoliti. To znamená: zase ne- plní se zákon a nočiní se zadost platným před- pisům právním — vládne anarchie, státní pořá- dek hozen je německou zvůli do prachu a kalu hanby, která je hanbou státu. Taková je situace, ve které naši vzácní spoluobčané stojí uprostřed německé přemoei před novým krokem svým. Mají podniknouti ne- vou školskou stávku? Není ještě rozhodnuto,a naši rodáci v území zněmčeném, uvažujíce o ní, jsou pamětlivi nejen toho, že stávka školská je konečně pakou, která dovede hnouti liným, ne- citelným svědomím germanisující byrokracie, ale zajisté mají též na mysli, že školská stávka není prosta nebezpečí pro tamější naše české
Most Bílina Lom Ervěnice lomský Čoch
7 article
Naši rodáci na nejzazší stráži národní tudíž činí jako první jen krok menší. Jest jím mani- festace, na příští neděli do Prahy položená. Za- tím co většině zástupců českých v parlamentě vídeňském jest nejepravdověji uvažovati, je-li tam i příště možným postup jejich dosavadní, kdyby při něm měli dále trpěti obstrukění řádění ministerstva vyučování, dá jim k úvaze té novou časovou látku nastávající pražská manifestace Bude to za Čechy hromový hlas pro právo, pro spravedlnost, pro zákonnost tak jasný, jako čer- vencové protestní sehůze německé byly obludným hlukem pro bezpráví, pro nespravedlnost a pro nezákonnost při Němcích. Timto obrovským morálním rozdílem mezi snažením českým a usi- lováním německým dán bude zároveň pro stát- níky monarchie, z jichž ledví nevyhynul ještě cit práva a spravedlnosti, nepopíratelný doklal pro správné oceňování národního češství a na- eionálního němectví v zemi české i pro jich mravní klasifikaci ve skladbě státní. Tím je dán také význam manifostace pro naši českou domácnost. Byla by seslabena, kdy- by do ní vnikl i jenom po straně jakýkoli hrot vniterní české nevůle a vzájemného nevražení, kdyby i jenom nepatrná částka národních sil če- skýeh tam byla upoutána vzájemnými protifahy děti.
Němec Praha
8 article
Ať zavzní ode dneška za týden z české Prahy veliký český protest proti úllaku a útisku českého školství zavilým nepřítolem německým a byrokratickým, ať rozlehne se tak, až zařinčí okna všech nepřátelských tvrzí, ale protest če- ský ať zároveň ukáže všem posádkám něme- ckých těch tvrzí, že nejvzdálenější dva Čochové stojí a mají k sobě blíže, nežli k vedlejšímu soupeřovi národnímu a odpůrci, na vše české nevražicímu!
český Praha
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. srpna. (Sněm dolno- rakouský rozpuštěn.) Úřadní noviny otiskují dnes císařský patent ze dne 20. července t. r., jímž se dolnorakouský sněm rozpouštía nařizuje se vypsání nových voleb. Úřadní věst- ník dolnorakouský přináší současně místodržite- lovu vyhlášku, dle níž nové volby do sněmu dolnorakouského budou se konati dne 26. října ve Vídni a ve všeobecné kurii na venkově, dne 5. listopadu ve venkovských městech a okre- sích, dne 12. listopadu v kurii velkostatkářské a v obchodní komoře vídeňské, „Vídeňský Denník“ upozorňuje už dne Čechy vídeňské, aby se připravovali k volbám, a imposantním počtem hlasů odpověděli miini sterstvu osvěty na tvrzení, že čeština není ve Vídni jazykem v zemi obvyklým. V Praze, 1. srpna. (Spor rusko-pol- ský v Haliči.) Za kulisami pražské slovan- ské konference bylo, jak známo, hlavním před- mětem rozhovorů a úvah t. zv. řešení sporu polsko-ruského v říši ruské. Ukázalo se však, že tento spor se nedá ukliditi, nepřistoupí-li se současně k uklizení sporů haličských. Jako se o svá práva hlásali Poláci z říše ruské, blásili se o svá práva také naličtí Rusové. V rozhovo- rech, započatých v Praze, pokračovalo se ve Lvově, když tam na zpáteční cestě zajeli ně- kteří delegáti rušit. Zpravodaj „Sl. polsk.“ roz- mlouval za té příležitostí se zemským poslan- cem, drem. Dudykevičem, o sporu halič- ském. Na dotaz, co soudí o praktických účin- cích pražského sjozdu, dr. Dudykovič odvětil:
Polák Rus doktor Dudykovič Praha Vídeň Čechy Halič Lvov
10 article
Jsem přesvědčen, že ruští delegáti mají nejlepší vůli vyrovnati spor rusko-polský, ale současně jsem přesvědčen, že vyrovnání se musí provésti najednou na celé čáře bojiště. Bez uklizení sporu rusko-polského v Haliči těžko si mysliti uklizení sporu v Rusku. Proto dohoda spočívá z veliké části v rukou Poláků. Ovšem uklizení tak starého sporu, jako je spor rusko- polský, nedá se provésti jedním skokem. Avšak stano- visko, které Poláci zaujmou k národnímu roz- hraničení, jímž se mohou zmenšiti národnostn třonice, jakož i k úplné rovnoprávnosti v okre- sech jazykově smíšených, udá směr, ve kterom bude možno smír provésti. Haličtí Rusové po- kládají východní Halič za zemi ruskou, na které se domáhají všech práv, která rakouská ústava přiznává svým národům, musíme zdo tedy míti všechny podmínky kulturného i národ- ního rozvoje, jak si jej určí sám národ ruský. Prvým krokem ke sblížení bude právě, pone- chá-li se Rusům, aby si sami určovali ové ná- rodní a kulturní potřeby, aby se Poláci v tyto jejich domácí věci nevměšovali, což ostatně uznal za mutné i dr. Grek v Praze. Zejména Po- láci neměli by nadále podporovati separatistický ruch ukrajinský, který je na škodu ruské ná- rodní myšlenky v Haliči a tím i na škodu ru- ského národa. Na námitku, to že je věc vlády, dr. Dudy- kovič pokračoval: Zemská vláda je ve vašich rukou a co se týče otázky ukrajinské, vy jste ji vytvořili, vaše věc jest ji ukliditi. Poláci jsou povinni uznati zásadu suum cuique a sice ne- jen theoreticky, nýbrž i prakticky. Na poslodní dotaz, jak se Starorusové hodlají zachovati k po- žadavkům polským, dr. Dudykevič dodal: Va- šim národním snahám v ethnografických mezích přejeme nejlepšího zdaru. Ale stejně rozhodně budeme hájiti to, co právem náleži nám.
Polák Rus Grek doktor Dudykevič Halič Rusko Praha
11 article
v Praze, 1. srpna. (Maďarské li st o bar. Rauchovi.) Maďarské lísty sledují pozorně Rauchovu činnost v Chorvatsku; jieh soud o této činnosti není však pro bána nikterak lichotivý. „Budap. Naplo“ chopil se poslední bánovy rozmluvy s redaktorem „Pest. Lloydu“ a vyčitá z ní „velice zábavné věci“. Pokládá z samozřejmé, že bánovi se stýská po klidu. Úž dávno prý si zasloužil odpočinek. Také nepochy- bujeme, že poiřebuje sbírati nově síly, jen mu neradí, aby je sbíral na novou triumíálnou costu po Chorvalsku. Knin a Novi mohou mu prý sta- čiti. „Az Ujsag“ nemůže prý přejiti mlčením přes bar. Raucha, jenž obdržel za Knin salis- fakci od Rakouska. Bar. Pavel Rauch je onen z operetky známý Pavel, který myslil, že bez pažitky není polévky. Tvoří stále nové plány a návrhy, ale dosud neprovedl ani jediného. Jen se divíme — dodává „A. U.“ — že člověk tak chytrý, jako dr. Wekerle, může s Rauchem kon- ferovati, jako by ho pokládal za vážného člově- ka.„Mag- Estilap“, zaznamenávaje výrok Josi- povičův, že dorozumění uhenskoschorvalské může se obnoviti okamžitě, jakmile Chorvaté učiní přijatelnou nabídku, dodává: Rauch v ton nemůže býti přokážkou. Může třebas bned dnes vylelěti z bánského paláce, jako vyletěl z Knina
Rauch Rauchův Lloyd Pavel Rauch Pavel A U doktor Wekerle Mag Estilap Chorvat Praha Chorvatsko Knin Novi Rakousko Josi Aza Ujsag
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article V Praze. 1. srpna.
V Praze. 1. srpna. Poměr rusko- polský. Spolupraeovník petrohradské „Rěči“, S. Litovcov, meškal několik dní ve Varšavě, aby z přímého styku se zástupci různých pol- ských politických stran seznal, jak Poláci soudi o politice polskébo kola v ruské dumě a nyněj- ším slovanském ruchu, jehož oílem je slovanská vzájemnost, předpokládající rovnoprávnost všecl slovanských národů. S. Lilovcev shrnuje výšled- ky svých pozorování v tato slova: Jedinou pře kážkou dobrého poměru mezi Poláky a Rusy je ruská vládní politika. Jestliže dumě upřímně na tom záloží, aby ruská statní iden zapuistila ko- řeny mezi Poláky, clico-li, aby čestný kompro mis byl přátelsky přijat i v Polsku, chce-li po- síliti dobře smýšlejicí živly v zemí a učiniti ko- nec bratrovražednému sporu: všechny její snahy musejí směřovati k nejrychlejst- mu odstranění poruštovacího re žimu v Polsku. Pokud se týče politiky nynějšího polského kola v dumě, S. Litovcev ehlodal, že mozi Po- láky není proti ní zásadního odporu. Polácí mu- sejí se nezbytně pokoušeti o vážné ústupky, ale na radikálné změny nepomýšlejí. Jest jim ne- zbytně třeba polské školy. Městská a z em- ská samospráva jest stejně nezbytna. Jest třeba změniti nynější administrační praxi. Vše to jsou nejnutnější potřeby a polští poslanci mu- sejí se domáhatí jich splnění, byť nemolili za- tím provozovati politiku daleké budouenosti,
S Litovcov Polák S Lilovcev Rus S Litovcev Praha Varšava Polsko
15 article Slovanské museum v Petrohradě.
Slovanské museum v Petrohradě. Na podnět kněžny Lobanové-Rtostovské zři- zuje se v Pelrobradě zvláštní slovanské mu- seum. V novém museu mají se přechovávat rukopisy, knihy, rytiny, obleky a jiné předměty z nichž možno čerpati poučení o slovanských národech. Počátek bude učiněn předměty, tj- kajícími se Srbů, poněvadž kněžně Lobanové se podařilo získati prostřednictvím srbského melro polity Dimitrije a býv. srbského vyslance v Pe trohradě Novakoviče hojnou sbírku tčchto před mětů. Pro slovanské museum vystaví se zvláštn budova; náklad na ni má se uhraditi částečné veřejnými sbírkami. Německé pušky proti Angličanům. Vláda anglická naplněna jest, jak píší listy londýnské, velikými starostmi dovozem zbraní do hlavních měst afganských přes záliv perský. Dovozem zbraní těch, které v poslední době při slabé poptávce v ceně velmi klesly, nabude prý Afganistan záhy obrovské síly ofensivní stane se Anglii tím nebezpečnější. Jest známo. že zbraně ty jsou téměř vesměs původu ně meckého.
Srba Dimitrij Angličan Petrohrad Afghánistán Anglie
16 article
Blahoslavený Pius. Vatikán dává prováděti šetření o »nadpři rozených« vlastnostech Pia IX, jejž chce pro- hlásiti za blahoslaveného. Vypadá to ovšem skorem jako provokace všech pokrokových snah i v církvi samé, neboť jakožto původce dogmatu o neomylnosti papeže a i svou bojovnou rol politiekou Pius IX. pobouřil proti sobě jak známo téměř polovic světa katolického, dokonee ani pražského kardinála Schwarzenberga nevy jímaje a způsobil i nové rozštěpení ve svo eírkvi, odštěpení starokatoliká.
Pius Schwarzenberg Vatikán
17 article
Velká demonstrace liberálů v bavorském sněmu. lnn V rokování o předloze na zlepšení platův učitelských v bavorském sněmu poslanec »středu- dr. Heim útočil prudce na liberály, že nikdy nic pro učitele neučinili. Odpověď liberálům byla zamezena náblým přijmutím návrhu na konec debaty. Liberálové svolali na kvap poradu klubu svého, na níž purkmistr Casselman z Baireuthu prohlásil, že liberálové pokládají pod svou čest, aby se středem dále ještě o státním rozpočtu rokovali. Všichni liberálové opustili na to za pollesku tribun zasedací slň. — Za porady liborálův »střed«a (klerikálové) přijal na kvapicelou předlohu, takže liberálům po jich návratu do síně nezbylo než prohlásiti, že byli by také pro předlohu hlasovali. lne q Mezinárodní sjezd míru v Londýně. Na hostině, pořádaně vládou na počest mezinárodního mirového sjezdu, pravil minister- ský předseda Asquith, že neobyčejné jsou výhody, spojené se stanoviska míru s meziná- rodními smlouvamí. Spolky naproti tomu bývaji často spíše na závadu míru nežli na prospěch Miru plyne velký zisk ze vzájemných návštěv neboť je nanejvýš žádoucí, aby se národy vzá jemně poznávaly. Lord Courtney s rozhod ností vyvracel domněnku, jakoby v Anglii šiřila se náruživost proti Německu. Za této hostiny ustavil se rakousko-italský přátel- ský výbor, za jehož předsedy zvoleni byli baronka Suttnerová a milánský delegát Morretta a za tajemniky Rakušan Fried Ital Gi se t tí.
Heim Casselman Asquith Courtney Suttnerová Rakušan Fried Ital Londýn Anglie Německo mezinárodní sjezd mír
18 article
Nenávist proti Němcům v Turecku. Sensační zprávy přináší »Corriere della Sera«, jak se oznamuje z Říma, o mocném hnutí tureckého obyvatelstv proti Němcům. Římský list tvrdí, že vládne v Turecku obrovská nenávist prot Němcůmaproticlsaři Vilémovi, který je přitelem suliana Abdul Hamida a největší opo- rou jeho absolutismu. Němci sklízí, co seli za ta dlouhá léta, kdy posllali na Balkán své dů- stojníky, aby organisovali armádu tureckou učinili z ní ochotný nástroj barbarství, »červe- ného sultana« a kdy ochotně přisluhovali všem jeho tyranským choutkám. Takové je smýšlení v Turecku, že na palubě bosporského parníku turečtí důstojníci vysmivali se německým cestujícím a zvali je »kreaturami tyrana Abdula IIa- mida«. Při pouličních demonstracích volal lid »Sláva Angliil« »Sláva Franciil« »Pryč s Německem!« Vůči Italům jsou Turci nedůvěřivi, poněvadž jejich politika v Tu- recku nebyla liberální. Též proti Rakousku staví se veřejné mínění. Dopisovatel římského listu vyslechl rozhovor tureckých důstojníků: »Rakousko«, pravili tito, »nebude moci více proti nám kouti pikle, Mýli se nesmírně, my- slí-li, že bude moci táhnouti na Soluň a do Albanie. Bude míti s námi co dělat! Víme, že Rakousko rozdalo v Albanii spoustu peněz, zbraní a střeliva, ale otevřeme Alháncům oči-« s alabole
Němec Vilém Hamid Angliil Franciil Italos Turecko Řím Balkán Německo Turec Rakousko Soluň Albánie Corriere della Ser tyran Abdul Iia
19 article
— Projev okresního zastupitelstva libáň- ského. Okresní zastupitelstvo v Libáni ve valné schůzi své dne 28. července 1908 konané pro- hlašuje: 1. „že ku provádění otázek ja- zykových v království českém z platné uznává obnovené zřízení zemské císaře Ferdinanda Il. z r. 1623, dále kabinetní list eí- saře a krále Ferdinanda Dobrotivého ze dne 8. dubna 1848 a konečně s výhradou článek XIX. základních zákoná státních od 21. pros. 1867, k jichž provádění vláda svou služební přísahou vázána jest a že tudíž teprv vypraco- váni nějakého zvláštního zákona jazykového ne- třeba; 2. poukazujíc na státoprávní po- měr království českého k této říšt, jak opětně pragmatickou sankcí vyznačen jest a na státoprávní stanovisko, jemuž poslanci král. českého při opětném obeslání říšské rady vr. 1879 svým osvědčením výraz dali a na němž dosud trvá, ohražuje se proti tomu, abyoprávech jazyka českéhov tom- to královstyí rozhodováno bylo po- slanci jiných zemí na radě říšské, uznávajíc zákonodárný sněm tohoto královstvé českého za jediného oprávněného činitele v této věci a vyzývá poslance české, aby projednávání zákona takového na říšské radě nepřipustili. Okresní výhor v Libáni dne 28. července 1908. Okresní starosta Josef Kotlář.
il Dobrotivý Josef kotlář Libáň
20 article
— Slezské poměry. »Noviny Těšínské« uveřejnily 1. t. m. tento charakteristický projev českých obcí na Frýdecku, Crjně, Nové Vsi, Malenovic, Lubna a Laškovie: Vysokému c. k. slozskému presidiu zemskému v Opavě. V úetě podepsaná zastupitelstva obeí a místní školní rady dovolují si vys. c. k. zemskému presidiu následující stížnost přednésti: Přes to, že celý zdejší okres nevykazuje ani jediné obce něme- cké a je tedy přirozeně i zákonem jazyk český ve všech školách okresu jazykem vyučovacím, přičiňují se c. k. okresní školní orgány vše- možně o to, aby zdejšímu školství dán byl aspoň zevní ráz cizí, t. j. německý a za tlm účelem dopisují místním škol. radám, obcími správám škol okresu výhradně cizím idiomemi vnucují jim dvojjazyčné knihy a tiskopisy. Ale ne dosti na tom! Pod vlivem tohoto nátlaku vedou i mnohé správy škol českých celou sgendu školní jazykem cizím, potvoříce i jména dítek a spisujíce tímtéž cizím idi- omem i místní kroniky školní a obecní.
Těšínský Crjn Frýdecko Malenovice Lubno Opava
21 article
Je to přímo ostudná anomalie, když takto oby- vatelstvu českému vedení školních záležilostl i archivy školní — z jeho mozolů pořízené a pokroku jeho určené — zůstávají nepřistupny, když takto školství obecné zůstává lidu zříze- ním cizím a mládež naše odchovává se takto k nevážnosti svého jazyka, své národnosti, již zachovati, pěstovati a ve veřejněm životě, úřadě i škole uplatňovati je zákonným právem obyva- telstva. Stojíce pevně na zásadě a požadavku, že školství národní nemá se lidu odcizovati, ale spíše v zájmu pokroku s životem lidu sply- nouti v jedno, žádají uctivě podepsaní rozhodně, aby slezské c. k. praesidium zemské nařídili ráčilo okresním školním orgánům užívání jazyka obyvatelstva ve styku s obcemi a školními or- gány obecními. Kolik české práce a slovanského úsilí bude ještě ve Slezsku třeba, kolika silných, horlivých a neúnavných buditelů vlasteneckých, aby si tam národ náš zjednal postavení, jež mu přísluší?
Slezsko slezský c
22 article
— Nedostatek českých právníků ve Slez- sku. České gymnasium v Opavě vydalo o jubileu svého čtvrtstoleti seznam povolání a stavů, jimž se věnovali jeho abiturienti. „Opavský Týden- ník“ z něho vybral zajímavé podrobnosti. Z abi- turientů prvních ročníků je nyní jediný advoká- tem (na Moravě), dva jsou soudci (jediný z nich ve Slezsku), dva (jediný ve Slezsku) jsou okres- ními komisaři. Většina abiturientů věnovala se učitelství, kněžství nebo dráze úřadnické. Tento zjev vysvětluje se zvláště nemajetností žáků če- ského gympasia opavského. Má však neblabý následek: naprostý nedostatek českých soudců a vůbec právníků a také českých lékařů ve Slezsku. Tím „Op. Týd.“ s žalem vysvětluje, že soudnictví i soukromé záležitosti právní, jakož i zdravotnietví ovládají Němci i v čoských kra- jích slezských; němečti advokáti bohatnou tam z českých peněz. Je patrno, že i všechny tyto obory působnosti nutno ve Slezsku náležitě, hor- livě a důsledně organisovati ve smyslu národně- českém. — Chorvatští studující ze Záhřeba konají tímto milou svoji povinnost a za veškeru přízeň, ochotu, námahu a obětavost, se kterou potře- bám jich při studiu na české universitě vstřic se přicházelo, v zdávají veřejně vroucí diky, zejména pak dávají výraz hluboké vděč- nosti Jeho Magnificenci p. dror, radovi Phdre. Jaroslavu Gollovi, slovutným pánům JUDru. Kamilu Hennerovi a Phdru. Luboru Niederlovi, t. č. děkanům fakulty právnické a filosofické, předsodům státních zkoušek pp. dvor. radůa JUDrům. Jaromíru Hanelovi a Emilu Ottovi, dále pánům řediteli kanceláře universitní Jaro- slavu Čechovi, kvostoru univ. Josefu Novákovi a sekretářům fakully právnické Václ. Pekula- šovi a filosofické spisovateli Janu Hudcovi. Vzpomínka na zásluhy jmenovaných pánů o blabo studujících chorvatských nevymizí ze srdcí jich
Němec Goll JUDr Henner Phdr Niederlův Hanel Ott Čecho Novák Václ Hudec Opava Morava Slezsko Záhřeb Phdre
23 article Nová publikace francouzská
Nová publikace francouzská o Češích. V Paříži vyšla nedávno zajímavá kniha francouzských autorů Jeanne et Fréděric Régomey, »Nos Frěres de Bohěme« (Naši čeští bratři), Kniha vyšlá nákladem Nou- velle librairje nationale (85, rue de Rennes)a opatřená předmluvou dra. Em. z Čenkova, je výsledkem cesty inteligentních a sympalicky žaujatých cizinců do Čech, k loňským slavno- stem všesokolským a je psána tónem tak vře- lým, přitom rukou tak jemně a bysíře pozoru- jící, chápajíci a vystihující vše, co návštěvníe v Čechách viděli, slyšeli a zažíli, že vykoná jisté svoje poslání ve Francii na utvrzení česko- francouzského přátelství. Lehkým, jiskrným teplým tónem psána, bude vítanou příručkou všem Francouzům, kteří se chtějí dověděti něco podstatnějšího o Čechách, jejich historii, o ny nějším rozvojí národním i kulturním, o Praze jejich krásách i bohatství krajinném, uměle- ckém, o jejích památkách a životě společen- ském i národním. Zaslouží, aby byla srdečně pozdravena i u nás v Čechách, jako praktický důkaz přátelství francouzského, které za sym patie a pohostinné přijetí, jakého se všem při slušníkům velikého národa francouzského v Če chách vždycky dostává, odvdečuje se takovýmto beze sporu pěkným způsobem, plným poroz umění pro naše snahy národní i osvětové, pro náš politický zápas a naše cile. Kniha je obsáble založena, čítá dvacet ka pitol a přes tři sta stránek a vyzďobena je spoustou krásných folografiekých snímků, po- hledů na Prahu, na slavnosti sokolské, repro- dukcí význačných pražských pamšlek histori ckých, stavebních i uměleckých děl (Brožík.
Čech Jeanne Nos Frěres em Francouz Brožík Paříž rue jít Rennes Čenkov Čechy Francie Praha Fréděric Régomey
24 article
Čermák, Aleš, Myslbek a j), i portrétů českých vynikajících mužů (Jungmann, Šafařík, Havliček. Palacký, Neruda, Sv. Čech. Jul. Gregr, Sme- tana, Dvořák a j) a ovšem i novodobých přáte sbližení česko-francouzského (Sanshoeuf, Nor mand, L. Leger, dr. Seheiner, dr. Gros, Čenkov a j.). Oba manželé zutoři, Elsasaně, projevují mnoho zájmu i reálného pochopení pro všechny projevy národního života, v jehož šumném proudu prožili několik týdnů, a mnohá kapitola jejich knihy až překvapuje způsobem, jak lehkém toku vzpomínkových dojmů projevuje správně postřeh politický a slilem velmi kon- densovaným sděluje všecko, co autoři shledávají vhodným pověděti tu o osvětovém, kulturním niveau českém, onde o českém obchodu, prů myslu, jinde zas o praktických důsledeích sporu česko-německého a jestě jinde o poměru če ském ku politice vídeňské, nebo třeba o svépo mocných institueích našich národaích, o Ústřední Matici školské, o obranných Jednotách. Takovým způsobem střidaji se a proplétaj v živém a barvitém slohu causerle tisiceré zájmy a dojmy inteligentních cizinců, kteři všemu vě nůjí svoji neumdlévajíeí pozornost, pro vše pro jevují jemné pochopení, o všem dovedou pro- nésti slovo bystrého a vtipného úsudku, často překvapující svojí přesností a trefností. Nejroz sáhlejším a také nejvřelejším tónem psány jsou kapitoly, věnované loňským slavnostem sokol- ským, historii, rozvoji a významu této instituee svým celým původem i duchem české i slo vanské. České Sokolstvo může je kvitovati radostně a s oprávněnou hrdostí. a sa l
Aleš Myslbek Jungmann Šafařík Havliček Palacká Neruda Jula Dvořák Sanshoeuf Nora L Leger doktor Seheiner Gros Čenkov českýfrancouzský svazek . Čo
25 article Hudba.
Hudba. + Česká hudba o revelské schůzi. Píše se nám O revelské sehůzi hrál dvorní otkestr, Hzený krajanem naším p. V. J. Ilaváčem, na přímé přání carov skladby jenom ruské a české. Původné sestaven byl program ze skladeb francouzských a slovanských, ale car výslovně pravil p. Hlaváčovi, aby hrál skladby »jenom ruské a slovanské«. Proveděnv byly dne 27. července skladby: Borodina »Igtr«, Čajkovského fantasie z »Pikové dámy«, Datgomiského »Trio«. Rubinstejnův valčík »Caprice«, korsakova fantasie z op. »Sadko«, Glinkova polonaisa z op. »Život za cara«: Dvořákovy »Slovanské lance«a Hlaváčův pochod »Pozdrav Franeije dne 28. července sehrána Smetanova »Ukolé- bavka«, skladby Glinky, Glazunova, Serova, Čaj- kovského a Ivanova. President Falli čres vyzna- menal p. Hlaváče důstojnickým křížem řádu »černé hvězdy« (důstojníkem akademie jest p. Hlaváč již z dřivější doby). P'an Hlaváč dli již pů'druhého měsíce s carem na moři na »Standartě« a řídil na této carské jachtě 32 koncerty, dle pro- gramů, které si car sám sestavuje. Po každém kon- certu car podáním ruky děkuje p. Hlaváčovi a roz- mlouvá s ním o hudbě. Hovořil se zájmem zejména také o Smetanovi a celé carské rodině velmi se libily skladby Fibichovy, jež p. Hlaváč htál na planěa harmoniu, tak že si jich již někol kráte vyžádali. Te Dvořákovy skladby musily býti častějí provedeny. Rüzné zprávy. = Bunsenův pomnik. Z Heidelberku, 1. srpna. (K. k.) Dnes byl slavně odhalen Bunsenův pomník, dílo to prol. Volka. = Uvolněný minonosec. Z Honkonu, 1. srpna. (K. k.) Anglický minonosec »Whitinge, aterý za taj
Ilaváč Igtr Čajkovský Rubinstejnův Caprice Sadko Glinkův Dvořákův Hlaváčův Smetanův Ukolý Glinka Glazunov Serův Ivanov Falli Hlaváč Fibichův Bunsenův Bunsenův Heidelberg Honkon Borodin
26 article
funu uvázl ve zdejším přístavu na mělčině, byl opět uvolněn, je však velmi porouchán. = Ke katastrofě na Inou. Z Inšpruku, 1. srpna, Včera byla nalezena mrtvola dcery strojníka v továrdě na chlorové vápno ve Schwázu, první to oběť známě katastrofy Pražanů na Innu. Mrtvola za- držela se za šaty na mlýnském kole, kde byla obje- vena, když mlýn měl býti uveden v činnost. = Samevraždy. Z Bohumína, 1. srpna. V sousední obci Hetmanicích zuří tento týden praví sebevražedná nákaza. V ponděli 27. července střelil se v sebevražedném úmyslu soukromý úřadník Jan Blechor a byl v beznadějném stavu dopraven do ne- mocnice. V úterý střelil se adjnnkt berního úladu Hrbáček z revolveru do srdce a byl na místě mrtev Ve středu spáchal dělník Haller sebevraždu, prohnav si kulkou pravý spánek. Byl rovněž na místě mrtev Čin spáchai pro nevyléčitelnou nemoc. Ve čtvrtek spácbal sebevraždu 14letý žák Vojaček z neznámé příčiny. V pátek pak zastřelil se nadlezec Richar Burý, který na zanechaném lístku udal příčineu sebevraždy pro hiru v kartách. = Živelní katasirofa v Tyrolsku. Z Inšpruku 1. srpna. Počet zbořených nebo povodní úplně strže- ných domů v Ianském a Zillerském údolí páčí se na 100. Mrtvých jest více nelž lřice. Další nebezpečí již nehrozi. Kraj tento byl před 1 lety rovněž postižen průtrží mračen, při čemž roz- vodněný Alpach způsobil nesmírné spousty. Vody dorazily tehdy do Brixlegga v neci a několik osob zahynnlo. Po oné katastrofě byl Alpach velkým ná- kladem tegalován, což však, jak vidno, neprospělo.
Blechor Hrbáček Haller Richar Burý Ina Inšpruk Schwáz Inn Bohumín Tyrolsko Ianský Zillerský údolí
27 article
= „St. Louis“ rozpůlil velryba. Cestující i ná- molníci z amerického parníku „St. Louis“, který v neděli přibyl do novoyorského přístavu, vypravuj plní nadsení o dobrodružství, jež prý je stihlo neda leko přístavu. Byli prý již celi mrzutí jednotvárnou plavbou, která pomoři hladkém skoro jako olej stále blíže a blíže přinášela je k cíli cesty, když tu pojod- nou nedaleko nich objevilo se na moři několik obrov- ských vodotrysků a kdo ihned nechápal, co zjev ten znamená, čovědě! se to z pokřiku, klerý strhili ná- mořníci a zkušení již cestující: „Velryby! Velryby! A vskulku. Záhy byli obři ti pozorováni. Jeden stat- ný sa nec, nejméně patnáci sáhů dlouhý, dokonee počal s pornikem laškovati a přodháněti se » ním Obeplul ho někobikráte, házeje při tom ohrovské spousty vody du vzduchu, zatím co ostatní stádo v uctivé vzdálenosti následovalo. Než tu se stalo něco, o čem kde kdo z parníku chce vypravovati, ka- ždý ovšem s jinými přívěsky a poznůmkami. Pojed- nou prý ucílli všichni náraz, jakoby loď vjela na skálu, než na štěslí nezůstala vězeti a brala se klid- ně dále, jakoby se nechumelilo. A když na okamžik poděšení cestující se na všechny strany rozkoukali, spatřili po každé straně parníku, který v tom oka- mžiku počal vesele honkati na parní píšťalu, polo- vinu obrovské velryby. Mrška totiž heopatrně při svém laškování přibližila se ku parníku a snad jei dokonce polehtala. Parník, neznaje žerlů, prudce se rozjel a ježte velryba nemohla se již v čas vyhnoul roztal ji ve dví jako chrabrý Jaroslav vůdce Tatar na Moravě. — A prý je to — pravdal 1e
Jaroslav Tatar St . Louis Velryba Morava
28 article Denn zpraVy.
Denn zpraVy. — V truchlivé náladě byl předovčírem hilav- ní orgán moravských Němců, brněnský „Tages- bole“. Pozoruje, že ve státě ubývá Němcům vli- vu, i byl dosti otevřemýc, aby svým krajanům řekl, že jsou tím sami vinni. Utrpěli několik porážek, poněvadž se tříští, a poněvadž si ne- dovedli získati spojence, bez nichž se ne- mohou minouti, jsouce ve vídeňském partamentě menšinou. Jednotný postup s Vlachy není mož- ný naříké „Tagesb.“ poněvadž se nehodí německým Tyrolanům. A protože Němcům je krajanství nade vše ostatní, pokusili se Němei z Čech na sklonku posledního zasodání říšské rady o zvlástní svou akci, aniž se dříve doroz- uměli a shodli s ostatními Němei; německo- český provineiální cit je prý u nich silnější nežli všeobecné vědomí národní. Ve Slezsku byli Němci poraženi při volbě kandídátem sociálně- demokratickým, v Čechách hrozí německým svobodomyslnikům ztráta mandátu po zemřelém ministru Pesehkovi, ale přes to nelze je přiměti, by so těsněji k sobě přimkli. Takto uleviv srdci stisněnému, ukázal „Tagesb.“ Němcům n spojenne, který by byl dobrý: na Rusy. Maji dosti mandátů, jsou jadrným, snaživým nár- dem a nezúčnstnili se pražského ajezdu slovan ského již pro své nepřátelství s Poláky. Vyhle dávají přátelství s Němci a německé zájmy ne- jsou Rusy nikde vážně ohroženy. A přece prý dojde u německých politiků výsměchu a po- směchu ten, kdo jim vykládá o spojenstv s Rusy. Němci pomáhají si jen frázemi, ale proto nemají hlasy jejich již váhy; osudy mon- archie určují se boz jakéhokoli zřetele na Něm- ce, poněvadž Němei se sami neumějí uplatnit.
zprava Němec Vlach Tyrolan Němei Pesehk Tagesb Rus Polák Čechy Slezsko Německo
29 article
Ve výkladu brněnského listu něco je přepjato- ale něco je pravda. Kdyby slovanští poslane dovedli to, co Němci nedovedou, tu teprve na stal by převrat, jímž by tento stát dospěl k po slání, jež mu náleží dle jeho národní skladby — Úřadní němčina v Táboře. Dle „Č. J. úřaduje c. k. státní zastupitelství v Táboře, jehož soudní obyod krajský nemá ni jediné ně- mecké obce, po německu. Na táborském státním zastupitelství píší se česky pouze žaloby; vše ostatní — jak jmenovaný pramen zaznamenává — vede se jazykem německým. Není pochyby že se tak děje na poukaz shora; buď jak bud, sdělený případ ukazuje, že se vnitřní úřadní če- ština ani u soudů v české části země — via faeti neprovádí.
Němec Tábor
30 article
nikdy! — K volbě poslance zemského v Obchodní ko- moře se nám ještě píše: »Ve velké řadě různých prohlášení nejvíce zaráží rozhodný způsob, jakým pan poslanec Jirousek ve středečních »Nár. Li- stech«, jako jeden z obou staročeských poslanců komorních prohlásil, »že při zmlněné volbě nebylo nikterak kladeno za podmínku, aby jmenovan kandidáti strany národní vstoupili do poslaneckého klubu mladočeského.« Pisatelé úterní zprávy v »Nár. Listech« (tedy nikoliv pisatel) v souhlase s dnešní sobotní zprávou »Nár. Listů« musí vůči tvrzení pana poslance Jirouska uvésti toto faktum. Dne 28. února t. r. večer konala se v komoře předchozí, tak zvaná navrhovací volba, při níž za střídavého předsedni- ctví pp. V. Němce a L. Bondyho bylo všemi přítom- nými členy komory a to jednomyslně usneseno (tudiž i hlasy staročeskými), budou-li případně zvoleni opětně bývali dva staročeští členové pp. Tichý a Jirousek, že musí tito vstoupiti do klubu poslanců mladočeských, po pří- padě jako hospilanti! V den volby sněmovní pak dne 2. března 4. r. konala se ještě před samou vol- bou o 9. hod. ranní druhá porada, o jejímž průběhu v časopisech byla uveřejněna táto oficiální zpráva, kterou zde z »Nár. Listů« ze dne 3. března uvádíme a která zní:O volbě poslanců obchodní a živno- stenské komory pražské sděluje volební výbor ná- rodní strany svobodomyslné: V klubu české majo- rity obchodní komory pražské bylo dne 2. března za předsednielví zatímního předsedy p. Léona Bon- dyho usneseno kandidovati pp. cís. r. Kar. Tichéhoa Josefa Jirouska, oba příslušníky strany národní, s tou výslovnou podmínkou, že mají povinnost vstoupiti do společného klubu s oběma mladočeskými kandi
Jirousek L Bondy Tichá