2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. srpna 1908.
5
article
kolikráte přodložil parlamentu svoje programové
osnovy. V jedné z nich zásadou uslanovil sobě
i ministerstvů, které vede, opravdovou úctu k zá-
konám a objektivné jich provádění. Avšak mi-
nistr vyučování dr. Marchot přičiňuje se vše-
možně už na třetí rok, aby vzhledem ke školstv
českému obracel programový onen projev mini-
sterského přodsedy pořád v niveč: obstruuje
naše národní školství, kdykoli se některá sou-
část jest dostane do oboru působnosti minister-
stva vyučování.
Ať si ani bar. Beck, ani dr. Marchet ne
yslí, že kterýkoli neodvislý a samostatný český
občan své vlasti je i jen chvilku na rozpacích,
jak takové poměry posoudit! My všichni samo-
statní Čechové jsme přesvědčeni: buď minister-
ský předseda bar. Beck klamal naši politickou
veřejnost svým ujišťováním o úctě nynější vlády
ku právu, spravedlnosti a zákonu, nebo do této
vlády nepatří buď baron Beck nebo dr. Marchet!
Takové buď — anebo řešiti bylo a ješt
více bude zvláště českým poslancům, kteří
uznali možným nebo za daných poměrů připust-
ným i vhodným, aby podporovali vládu, v níž
zasedá tak zjovný škůdce českého školství, ja-
kým je dr. Marchet. Jinou důležitou otázku řešiti
bylo tém našim krajanům a rodákům českým,
jichž bezprostřední nezadatelné zájmy a nepo-
píratelná práva národní v oboru školství obstruuje
v konečné řadě ministerstvo, jako je utiskují
ostatní úřady, povolané k jich zachovávání, pro-
vádění i ochraně. Jak je potřebí odpověděti po
česku na úřadní obstrukci?
doktor
Marchot
Beck
Marchet
Čecho
6
article
Odpověď je těžká, složitá, odvážná, ale
našla se. Je to myšlenka školské stávky. Není
tak nová, aby nebyla známa. Jistě ne bez úvnh
nejbedlivějších odhodlali se k ní naši obětavía
epergičli spoluobčané v Mostě, vv Bílině, v Lomě
a v Ervěnicích.
Dosáhli jí úspěchu; ervěničtí domohli se-
veřejné školy české, mosteckým, bíliňskýma a
lomským Čochům uznána oprávněnost požadav-
ku lepších místností a slíbena jim náprava.
Vázne však provedení toho, co příslušné úřady
musily uznáti a povoliti. To znamená: zase ne-
plní se zákon a nočiní se zadost platným před-
pisům právním — vládne anarchie, státní pořá-
dek hozen je německou zvůli do prachu a kalu
hanby, která je hanbou státu.
Taková je situace, ve které naši vzácní
spoluobčané stojí uprostřed německé přemoei
před novým krokem svým. Mají podniknouti ne-
vou školskou stávku? Není ještě rozhodnuto,a
naši rodáci v území zněmčeném, uvažujíce o ní,
jsou pamětlivi nejen toho, že stávka školská je
konečně pakou, která dovede hnouti liným, ne-
citelným svědomím germanisující byrokracie,
ale zajisté mají též na mysli, že školská stávka
není prosta nebezpečí pro tamější naše české
Most
Bílina
Lom
Ervěnice
lomský Čoch
7
article
Naši rodáci na nejzazší stráži národní tudíž
činí jako první jen krok menší. Jest jím mani-
festace, na příští neděli do Prahy položená. Za-
tím co většině zástupců českých v parlamentě
vídeňském jest nejepravdověji uvažovati, je-li
tam i příště možným postup jejich dosavadní,
kdyby při něm měli dále trpěti obstrukění řádění
ministerstva vyučování, dá jim k úvaze té novou
časovou látku nastávající pražská manifestace
Bude to za Čechy hromový hlas pro právo, pro
spravedlnost, pro zákonnost tak jasný, jako čer-
vencové protestní sehůze německé byly obludným
hlukem pro bezpráví, pro nespravedlnost a pro
nezákonnost při Němcích. Timto obrovským
morálním rozdílem mezi snažením českým a usi-
lováním německým dán bude zároveň pro stát-
níky monarchie, z jichž ledví nevyhynul ještě
cit práva a spravedlnosti, nepopíratelný doklal
pro správné oceňování národního češství a na-
eionálního němectví v zemi české i pro jich
mravní klasifikaci ve skladbě státní.
Tím je dán také význam manifostace pro
naši českou domácnost. Byla by seslabena, kdy-
by do ní vnikl i jenom po straně jakýkoli hrot
vniterní české nevůle a vzájemného nevražení,
kdyby i jenom nepatrná částka národních sil če-
skýeh tam byla upoutána vzájemnými protifahy
děti.
Němec
Praha
8
article
Ať zavzní ode dneška za týden z české
Prahy veliký český protest proti úllaku a útisku
českého školství zavilým nepřítolem německým
a byrokratickým, ať rozlehne se tak, až zařinčí
okna všech nepřátelských tvrzí, ale protest če-
ský ať zároveň ukáže všem posádkám něme-
ckých těch tvrzí, že nejvzdálenější dva Čochové
stojí a mají k sobě blíže, nežli k vedlejšímu
soupeřovi národnímu a odpůrci, na vše české
nevražicímu!
český Praha
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. srpna. (Sněm dolno-
rakouský rozpuštěn.) Úřadní noviny
otiskují dnes císařský patent ze dne 20. července
t. r., jímž se dolnorakouský sněm rozpouštía
nařizuje se vypsání nových voleb. Úřadní věst-
ník dolnorakouský přináší současně místodržite-
lovu vyhlášku, dle níž nové volby do sněmu
dolnorakouského budou se konati dne 26. října
ve Vídni a ve všeobecné kurii na venkově, dne
5. listopadu ve venkovských městech a okre-
sích, dne 12. listopadu v kurii velkostatkářské
a v obchodní komoře vídeňské,
„Vídeňský Denník“ upozorňuje už dne
Čechy vídeňské, aby se připravovali k volbám,
a imposantním počtem hlasů odpověděli miini
sterstvu osvěty na tvrzení, že čeština není ve
Vídni jazykem v zemi obvyklým.
V Praze, 1. srpna. (Spor rusko-pol-
ský v Haliči.) Za kulisami pražské slovan-
ské konference bylo, jak známo, hlavním před-
mětem rozhovorů a úvah t. zv. řešení sporu
polsko-ruského v říši ruské. Ukázalo se však,
že tento spor se nedá ukliditi, nepřistoupí-li se
současně k uklizení sporů haličských. Jako se
o svá práva hlásali Poláci z říše ruské, blásili
se o svá práva také naličtí Rusové. V rozhovo-
rech, započatých v Praze, pokračovalo se ve
Lvově, když tam na zpáteční cestě zajeli ně-
kteří delegáti rušit. Zpravodaj „Sl. polsk.“ roz-
mlouval za té příležitostí se zemským poslan-
cem, drem. Dudykevičem, o sporu halič-
ském. Na dotaz, co soudí o praktických účin-
cích pražského sjozdu, dr. Dudykovič odvětil:
Polák
Rus
doktor
Dudykovič
Praha
Vídeň
Čechy
Halič
Lvov
10
article
Jsem přesvědčen, že ruští delegáti mají nejlepší
vůli vyrovnati spor rusko-polský, ale současně
jsem přesvědčen, že vyrovnání se musí provésti
najednou na celé čáře bojiště. Bez uklizení
sporu rusko-polského v Haliči těžko si mysliti
uklizení sporu v Rusku. Proto dohoda spočívá
z veliké části v rukou Poláků. Ovšem uklizení
tak starého sporu, jako je spor rusko- polský,
nedá se provésti jedním skokem. Avšak stano-
visko, které Poláci zaujmou k národnímu roz-
hraničení, jímž se mohou zmenšiti národnostn
třonice, jakož i k úplné rovnoprávnosti v okre-
sech jazykově smíšených, udá směr, ve kterom
bude možno smír provésti. Haličtí Rusové po-
kládají východní Halič za zemi ruskou, na
které se domáhají všech práv, která rakouská
ústava přiznává svým národům, musíme zdo
tedy míti všechny podmínky kulturného i národ-
ního rozvoje, jak si jej určí sám národ ruský.
Prvým krokem ke sblížení bude právě, pone-
chá-li se Rusům, aby si sami určovali ové ná-
rodní a kulturní potřeby, aby se Poláci v tyto
jejich domácí věci nevměšovali, což ostatně
uznal za mutné i dr. Grek v Praze. Zejména Po-
láci neměli by nadále podporovati separatistický
ruch ukrajinský, který je na škodu ruské ná-
rodní myšlenky v Haliči a tím i na škodu ru-
ského národa.
Na námitku, to že je věc vlády, dr. Dudy-
kovič pokračoval: Zemská vláda je ve vašich
rukou a co se týče otázky ukrajinské, vy jste
ji vytvořili, vaše věc jest ji ukliditi. Poláci jsou
povinni uznati zásadu suum cuique a sice ne-
jen theoreticky, nýbrž i prakticky. Na poslodní
dotaz, jak se Starorusové hodlají zachovati k po-
žadavkům polským, dr. Dudykevič dodal: Va-
šim národním snahám v ethnografických
mezích přejeme nejlepšího zdaru. Ale stejně
rozhodně budeme hájiti to, co právem náleži
nám.
Polák
Rus
Grek
doktor
Dudykevič
Halič
Rusko
Praha
11
article
v Praze, 1. srpna. (Maďarské li st
o bar. Rauchovi.) Maďarské lísty sledují
pozorně Rauchovu činnost v Chorvatsku; jieh
soud o této činnosti není však pro bána nikterak
lichotivý. „Budap. Naplo“ chopil se poslední
bánovy rozmluvy s redaktorem „Pest. Lloydu“
a vyčitá z ní „velice zábavné věci“. Pokládá z
samozřejmé, že bánovi se stýská po klidu. Úž
dávno prý si zasloužil odpočinek. Také nepochy-
bujeme, že poiřebuje sbírati nově síly, jen mu
neradí, aby je sbíral na novou triumíálnou costu
po Chorvalsku. Knin a Novi mohou mu prý sta-
čiti. „Az Ujsag“ nemůže prý přejiti mlčením
přes bar. Raucha, jenž obdržel za Knin salis-
fakci od Rakouska. Bar. Pavel Rauch je onen
z operetky známý Pavel, který myslil, že bez
pažitky není polévky. Tvoří stále nové plány a
návrhy, ale dosud neprovedl ani jediného. Jen
se divíme — dodává „A. U.“ — že člověk tak
chytrý, jako dr. Wekerle, může s Rauchem kon-
ferovati, jako by ho pokládal za vážného člově-
ka.„Mag- Estilap“, zaznamenávaje výrok Josi-
povičův, že dorozumění uhenskoschorvalské
může se obnoviti okamžitě, jakmile Chorvaté
učiní přijatelnou nabídku, dodává: Rauch v ton
nemůže býti přokážkou. Může třebas bned dnes
vylelěti z bánského paláce, jako vyletěl z Knina
Rauch
Rauchův
Lloyd
Pavel Rauch
Pavel
A U
doktor
Wekerle
Mag
Estilap
Chorvat
Praha
Chorvatsko
Knin
Novi
Rakousko
Josi
Aza Ujsag
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze. 1. srpna.
V Praze. 1. srpna.
Poměr rusko- polský.
Spolupraeovník petrohradské „Rěči“, S.
Litovcov, meškal několik dní ve Varšavě,
aby z přímého styku se zástupci různých pol-
ských politických stran seznal, jak Poláci soudi
o politice polskébo kola v ruské dumě a nyněj-
ším slovanském ruchu, jehož oílem je slovanská
vzájemnost, předpokládající rovnoprávnost všecl
slovanských národů. S. Lilovcev shrnuje výšled-
ky svých pozorování v tato slova: Jedinou pře
kážkou dobrého poměru mezi Poláky a Rusy je
ruská vládní politika. Jestliže dumě upřímně na
tom záloží, aby ruská statní iden zapuistila ko-
řeny mezi Poláky, clico-li, aby čestný kompro
mis byl přátelsky přijat i v Polsku, chce-li po-
síliti dobře smýšlejicí živly v zemí a učiniti ko-
nec bratrovražednému sporu: všechny její snahy
musejí směřovati k nejrychlejst-
mu odstranění poruštovacího re
žimu v Polsku.
Pokud se týče politiky nynějšího polského
kola v dumě, S. Litovcev ehlodal, že mozi Po-
láky není proti ní zásadního odporu. Polácí mu-
sejí se nezbytně pokoušeti o vážné ústupky, ale
na radikálné změny nepomýšlejí. Jest jim ne-
zbytně třeba polské školy. Městská a z em-
ská samospráva jest stejně nezbytna. Jest
třeba změniti nynější administrační praxi. Vše
to jsou nejnutnější potřeby a polští poslanci mu-
sejí se domáhatí jich splnění, byť nemolili za-
tím provozovati politiku daleké budouenosti,
S Litovcov
Polák
S Lilovcev
Rus
S Litovcev
Praha
Varšava
Polsko
15
article
Slovanské museum v Petrohradě.
Slovanské museum v Petrohradě.
Na podnět kněžny Lobanové-Rtostovské zři-
zuje se v Pelrobradě zvláštní slovanské mu-
seum. V novém museu mají se přechovávat
rukopisy, knihy, rytiny, obleky a jiné předměty
z nichž možno čerpati poučení o slovanských
národech. Počátek bude učiněn předměty, tj-
kajícími se Srbů, poněvadž kněžně Lobanové se
podařilo získati prostřednictvím srbského melro
polity Dimitrije a býv. srbského vyslance v Pe
trohradě Novakoviče hojnou sbírku tčchto před
mětů. Pro slovanské museum vystaví se zvláštn
budova; náklad na ni má se uhraditi částečné
veřejnými sbírkami.
Německé pušky proti Angličanům.
Vláda anglická naplněna jest, jak píší listy
londýnské, velikými starostmi dovozem zbraní
do hlavních měst afganských přes záliv perský.
Dovozem zbraní těch, které v poslední době
při slabé poptávce v ceně velmi klesly, nabude
prý Afganistan záhy obrovské síly ofensivní
stane se Anglii tím nebezpečnější. Jest známo.
že zbraně ty jsou téměř vesměs původu ně
meckého.
Srba
Dimitrij
Angličan
Petrohrad
Afghánistán
Anglie
16
article
Blahoslavený Pius.
Vatikán dává prováděti šetření o »nadpři
rozených« vlastnostech Pia IX, jejž chce pro-
hlásiti za blahoslaveného. Vypadá to ovšem
skorem jako provokace všech pokrokových snah
i v církvi samé, neboť jakožto původce dogmatu
o neomylnosti papeže a i svou bojovnou rol
politiekou Pius IX. pobouřil proti sobě jak
známo téměř polovic světa katolického, dokonee
ani pražského kardinála Schwarzenberga nevy
jímaje a způsobil i nové rozštěpení ve svo
eírkvi, odštěpení starokatoliká.
Pius
Schwarzenberg
Vatikán
17
article
Velká demonstrace liberálů v bavorském
sněmu.
lnn
V rokování o předloze na zlepšení platův
učitelských v bavorském sněmu poslanec »středu-
dr. Heim útočil prudce na liberály, že nikdy
nic pro učitele neučinili. Odpověď liberálům
byla zamezena náblým přijmutím návrhu na
konec debaty. Liberálové svolali na kvap poradu
klubu svého, na níž purkmistr Casselman
z Baireuthu prohlásil, že liberálové pokládají
pod svou čest, aby se středem dále ještě o
státním rozpočtu rokovali. Všichni liberálové
opustili na to za pollesku tribun zasedací slň.
— Za porady liborálův »střed«a (klerikálové)
přijal na kvapicelou předlohu, takže liberálům
po jich návratu do síně nezbylo než prohlásiti,
že byli by také pro předlohu hlasovali. lne
q Mezinárodní sjezd míru v Londýně.
Na hostině, pořádaně vládou na počest
mezinárodního mirového sjezdu, pravil minister-
ský předseda Asquith, že neobyčejné jsou
výhody, spojené se stanoviska míru s meziná-
rodními smlouvamí. Spolky naproti tomu bývaji
často spíše na závadu míru nežli na prospěch
Miru plyne velký zisk ze vzájemných návštěv
neboť je nanejvýš žádoucí, aby se národy vzá
jemně poznávaly. Lord Courtney s rozhod
ností vyvracel domněnku, jakoby v Anglii šiřila
se náruživost proti Německu. Za této hostiny
ustavil se rakousko-italský přátel-
ský výbor, za jehož předsedy zvoleni byli
baronka Suttnerová a milánský delegát
Morretta a za tajemniky Rakušan Fried
Ital Gi se t tí.
Heim
Casselman
Asquith
Courtney
Suttnerová
Rakušan
Fried
Ital
Londýn
Anglie
Německo
mezinárodní sjezd mír
18
article
Nenávist proti Němcům v Turecku.
Sensační zprávy přináší »Corriere della
Sera«, jak se oznamuje z Říma, o mocném
hnutí tureckého obyvatelstv
proti Němcům. Římský list tvrdí, že vládne
v Turecku obrovská nenávist prot
Němcůmaproticlsaři Vilémovi, který
je přitelem suliana Abdul Hamida a největší opo-
rou jeho absolutismu. Němci sklízí, co seli za
ta dlouhá léta, kdy posllali na Balkán své dů-
stojníky, aby organisovali armádu tureckou
učinili z ní ochotný nástroj barbarství, »červe-
ného sultana« a kdy ochotně přisluhovali všem
jeho tyranským choutkám. Takové je smýšlení
v Turecku, že na palubě bosporského parníku
turečtí důstojníci vysmivali se
německým cestujícím a zvali je
»kreaturami tyrana Abdula IIa-
mida«. Při pouličních demonstracích volal lid
»Sláva Angliil« »Sláva Franciil«
»Pryč s Německem!« Vůči Italům jsou
Turci nedůvěřivi, poněvadž jejich politika v Tu-
recku nebyla liberální. Též proti Rakousku staví
se veřejné mínění. Dopisovatel římského listu
vyslechl rozhovor tureckých důstojníků:
»Rakousko«, pravili tito, »nebude moci více
proti nám kouti pikle, Mýli se nesmírně, my-
slí-li, že bude moci táhnouti na
Soluň a do Albanie. Bude míti s námi
co dělat! Víme, že Rakousko rozdalo v Albanii
spoustu peněz, zbraní a střeliva, ale otevřeme
Alháncům oči-«
s alabole
Němec
Vilém
Hamid
Angliil
Franciil
Italos
Turecko
Řím
Balkán
Německo
Turec
Rakousko
Soluň
Albánie
Corriere della Ser
tyran Abdul Iia
19
article
— Projev okresního zastupitelstva libáň-
ského. Okresní zastupitelstvo v Libáni ve valné
schůzi své dne 28. července 1908 konané pro-
hlašuje: 1. „že ku provádění otázek ja-
zykových v království českém z
platné uznává obnovené zřízení zemské císaře
Ferdinanda Il. z r. 1623, dále kabinetní list eí-
saře a krále Ferdinanda Dobrotivého ze dne
8. dubna 1848 a konečně s výhradou článek
XIX. základních zákoná státních od 21. pros.
1867, k jichž provádění vláda svou služební
přísahou vázána jest a že tudíž teprv vypraco-
váni nějakého zvláštního zákona jazykového ne-
třeba; 2. poukazujíc na státoprávní po-
měr království českého k této říšt,
jak opětně pragmatickou sankcí vyznačen jest a
na státoprávní stanovisko, jemuž poslanci král.
českého při opětném obeslání říšské rady vr.
1879 svým osvědčením výraz dali a na němž
dosud trvá, ohražuje se proti tomu,
abyoprávech jazyka českéhov tom-
to královstyí rozhodováno bylo po-
slanci jiných zemí na radě říšské,
uznávajíc zákonodárný sněm tohoto královstvé
českého za jediného oprávněného činitele v této
věci a vyzývá poslance české, aby projednávání
zákona takového na říšské radě nepřipustili.
Okresní výhor v Libáni dne 28. července 1908.
Okresní starosta Josef Kotlář.
il
Dobrotivý
Josef kotlář
Libáň
20
article
— Slezské poměry. »Noviny Těšínské«
uveřejnily 1. t. m. tento charakteristický projev
českých obcí na Frýdecku, Crjně, Nové Vsi,
Malenovic, Lubna a Laškovie: Vysokému c. k.
slozskému presidiu zemskému v Opavě. V úetě
podepsaná zastupitelstva obeí a místní školní
rady dovolují si vys. c. k. zemskému presidiu
následující stížnost přednésti: Přes to, že celý
zdejší okres nevykazuje ani jediné obce něme-
cké a je tedy přirozeně i zákonem jazyk český
ve všech školách okresu jazykem vyučovacím,
přičiňují se c. k. okresní školní orgány vše-
možně o to, aby zdejšímu školství dán byl
aspoň zevní ráz cizí, t. j. německý a za tlm
účelem dopisují místním škol. radám, obcími
správám škol okresu výhradně cizím idiomemi
vnucují jim dvojjazyčné knihy a tiskopisy. Ale
ne dosti na tom! Pod vlivem tohoto nátlaku
vedou i mnohé správy škol českých celou
sgendu školní jazykem cizím, potvoříce i
jména dítek a spisujíce tímtéž cizím idi-
omem i místní kroniky školní a obecní.
Těšínský
Crjn
Frýdecko
Malenovice
Lubno
Opava
21
article
Je to přímo ostudná anomalie, když takto oby-
vatelstvu českému vedení školních záležilostl
i archivy školní — z jeho mozolů pořízené a
pokroku jeho určené — zůstávají nepřistupny,
když takto školství obecné zůstává lidu zříze-
ním cizím a mládež naše odchovává se takto
k nevážnosti svého jazyka, své národnosti, již
zachovati, pěstovati a ve veřejněm životě, úřadě
i škole uplatňovati je zákonným právem obyva-
telstva. Stojíce pevně na zásadě a požadavku,
že školství národní nemá se lidu odcizovati, ale
spíše v zájmu pokroku s životem lidu sply-
nouti v jedno, žádají uctivě podepsaní rozhodně,
aby slezské c. k. praesidium zemské nařídili
ráčilo okresním školním orgánům užívání jazyka
obyvatelstva ve styku s obcemi a školními or-
gány obecními. Kolik české práce a slovanského
úsilí bude ještě ve Slezsku třeba, kolika silných,
horlivých a neúnavných buditelů vlasteneckých,
aby si tam národ náš zjednal postavení, jež mu
přísluší?
Slezsko
slezský c
22
article
— Nedostatek českých právníků ve Slez-
sku. České gymnasium v Opavě vydalo o jubileu
svého čtvrtstoleti seznam povolání a stavů, jimž
se věnovali jeho abiturienti. „Opavský Týden-
ník“ z něho vybral zajímavé podrobnosti. Z abi-
turientů prvních ročníků je nyní jediný advoká-
tem (na Moravě), dva jsou soudci (jediný z nich
ve Slezsku), dva (jediný ve Slezsku) jsou okres-
ními komisaři. Většina abiturientů věnovala se
učitelství, kněžství nebo dráze úřadnické. Tento
zjev vysvětluje se zvláště nemajetností žáků če-
ského gympasia opavského. Má však neblabý
následek: naprostý nedostatek českých soudců
a vůbec právníků a také českých lékařů ve
Slezsku. Tím „Op. Týd.“ s žalem vysvětluje, že
soudnictví i soukromé záležitosti právní, jakož
i zdravotnietví ovládají Němci i v čoských kra-
jích slezských; němečti advokáti bohatnou tam
z českých peněz. Je patrno, že i všechny tyto
obory působnosti nutno ve Slezsku náležitě, hor-
livě a důsledně organisovati ve smyslu národně-
českém.
— Chorvatští studující ze Záhřeba konají
tímto milou svoji povinnost a za veškeru přízeň,
ochotu, námahu a obětavost, se kterou potře-
bám jich při studiu na české universitě vstřic
se přicházelo, v zdávají veřejně vroucí
diky, zejména pak dávají výraz hluboké vděč-
nosti Jeho Magnificenci p. dror, radovi Phdre.
Jaroslavu Gollovi, slovutným pánům JUDru.
Kamilu Hennerovi a Phdru. Luboru Niederlovi,
t. č. děkanům fakulty právnické a filosofické,
předsodům státních zkoušek pp. dvor. radůa
JUDrům. Jaromíru Hanelovi a Emilu Ottovi,
dále pánům řediteli kanceláře universitní Jaro-
slavu Čechovi, kvostoru univ. Josefu Novákovi
a sekretářům fakully právnické Václ. Pekula-
šovi a filosofické spisovateli Janu Hudcovi.
Vzpomínka na zásluhy jmenovaných pánů o blabo
studujících chorvatských nevymizí ze srdcí jich
Němec
Goll
JUDr
Henner
Phdr
Niederlův
Hanel
Ott
Čecho
Novák
Václ
Hudec
Opava
Morava
Slezsko
Záhřeb
Phdre
23
article
Nová publikace francouzská
Nová publikace francouzská
o Češích.
V Paříži vyšla nedávno zajímavá kniha
francouzských autorů Jeanne et Fréděric
Régomey, »Nos Frěres de Bohěme«
(Naši čeští bratři), Kniha vyšlá nákladem Nou-
velle librairje nationale (85, rue de Rennes)a
opatřená předmluvou dra. Em. z Čenkova, je
výsledkem cesty inteligentních a sympalicky
žaujatých cizinců do Čech, k loňským slavno-
stem všesokolským a je psána tónem tak vře-
lým, přitom rukou tak jemně a bysíře pozoru-
jící, chápajíci a vystihující vše, co návštěvníe
v Čechách viděli, slyšeli a zažíli, že vykoná
jisté svoje poslání ve Francii na utvrzení česko-
francouzského přátelství. Lehkým, jiskrným
teplým tónem psána, bude vítanou příručkou
všem Francouzům, kteří se chtějí dověděti něco
podstatnějšího o Čechách, jejich historii, o ny
nějším rozvojí národním i kulturním, o Praze
jejich krásách i bohatství krajinném, uměle-
ckém, o jejích památkách a životě společen-
ském i národním. Zaslouží, aby byla srdečně
pozdravena i u nás v Čechách, jako praktický
důkaz přátelství francouzského, které za sym
patie a pohostinné přijetí, jakého se všem při
slušníkům velikého národa francouzského v Če
chách vždycky dostává, odvdečuje se takovýmto
beze sporu pěkným způsobem, plným poroz
umění pro naše snahy národní i osvětové, pro
náš politický zápas a naše cile.
Kniha je obsáble založena, čítá dvacet ka
pitol a přes tři sta stránek a vyzďobena je
spoustou krásných folografiekých snímků, po-
hledů na Prahu, na slavnosti sokolské, repro-
dukcí význačných pražských pamšlek histori
ckých, stavebních i uměleckých děl (Brožík.
Čech
Jeanne
Nos Frěres
em
Francouz
Brožík
Paříž
rue jít Rennes
Čenkov
Čechy
Francie
Praha
Fréděric Régomey
24
article
Čermák, Aleš, Myslbek a j), i portrétů českých
vynikajících mužů (Jungmann, Šafařík, Havliček.
Palacký, Neruda, Sv. Čech. Jul. Gregr, Sme-
tana, Dvořák a j) a ovšem i novodobých přáte
sbližení česko-francouzského (Sanshoeuf, Nor
mand, L. Leger, dr. Seheiner, dr. Gros, Čenkov
a j.). Oba manželé zutoři, Elsasaně, projevují
mnoho zájmu i reálného pochopení pro všechny
projevy národního života, v jehož šumném
proudu prožili několik týdnů, a mnohá kapitola
jejich knihy až překvapuje způsobem, jak
lehkém toku vzpomínkových dojmů projevuje
správně postřeh politický a slilem velmi kon-
densovaným sděluje všecko, co autoři shledávají
vhodným pověděti tu o osvětovém, kulturním
niveau českém, onde o českém obchodu, prů
myslu, jinde zas o praktických důsledeích sporu
česko-německého a jestě jinde o poměru če
ském ku politice vídeňské, nebo třeba o svépo
mocných institueích našich národaích, o Ústřední
Matici školské, o obranných Jednotách.
Takovým způsobem střidaji se a proplétaj
v živém a barvitém slohu causerle tisiceré zájmy
a dojmy inteligentních cizinců, kteři všemu vě
nůjí svoji neumdlévajíeí pozornost, pro vše pro
jevují jemné pochopení, o všem dovedou pro-
nésti slovo bystrého a vtipného úsudku, často
překvapující svojí přesností a trefností. Nejroz
sáhlejším a také nejvřelejším tónem psány jsou
kapitoly, věnované loňským slavnostem sokol-
ským, historii, rozvoji a významu této instituee
svým celým původem i duchem české i slo
vanské.
České Sokolstvo může je kvitovati radostně
a s oprávněnou hrdostí.
a sa l
Aleš
Myslbek
Jungmann
Šafařík
Havliček
Palacká
Neruda
Jula
Dvořák
Sanshoeuf
Nora
L Leger
doktor
Seheiner
Gros
Čenkov
českýfrancouzský
svazek . Čo
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Česká hudba o revelské schůzi. Píše se nám
O revelské sehůzi hrál dvorní otkestr, Hzený krajanem
naším p. V. J. Ilaváčem, na přímé přání carov
skladby jenom ruské a české. Původné sestaven
byl program ze skladeb francouzských a slovanských,
ale car výslovně pravil p. Hlaváčovi, aby hrál skladby
»jenom ruské a slovanské«. Proveděnv byly dne
27. července skladby: Borodina »Igtr«, Čajkovského
fantasie z »Pikové dámy«, Datgomiského »Trio«.
Rubinstejnův valčík »Caprice«, korsakova fantasie
z op. »Sadko«, Glinkova polonaisa z op. »Život za
cara«: Dvořákovy »Slovanské lance«a
Hlaváčův pochod »Pozdrav Franeije
dne 28. července sehrána Smetanova »Ukolé-
bavka«, skladby Glinky, Glazunova, Serova, Čaj-
kovského a Ivanova. President Falli čres vyzna-
menal p. Hlaváče důstojnickým křížem
řádu »černé hvězdy« (důstojníkem akademie
jest p. Hlaváč již z dřivější doby). P'an Hlaváč dli
již pů'druhého měsíce s carem na moři na »Standartě«
a řídil na této carské jachtě 32 koncerty, dle pro-
gramů, které si car sám sestavuje. Po každém kon-
certu car podáním ruky děkuje p. Hlaváčovi a roz-
mlouvá s ním o hudbě. Hovořil se zájmem zejména
také o Smetanovi a celé carské rodině velmi se libily
skladby Fibichovy, jež p. Hlaváč htál na planěa
harmoniu, tak že si jich již někol kráte vyžádali. Te
Dvořákovy skladby musily býti častějí provedeny.
Rüzné zprávy.
= Bunsenův pomnik. Z Heidelberku, 1.
srpna. (K. k.) Dnes byl slavně odhalen Bunsenův
pomník, dílo to prol. Volka.
= Uvolněný minonosec. Z Honkonu, 1. srpna.
(K. k.) Anglický minonosec »Whitinge, aterý za taj
Ilaváč
Igtr
Čajkovský
Rubinstejnův
Caprice
Sadko
Glinkův
Dvořákův
Hlaváčův
Smetanův
Ukolý
Glinka
Glazunov
Serův
Ivanov
Falli
Hlaváč
Fibichův
Bunsenův
Bunsenův
Heidelberg
Honkon
Borodin
26
article
funu uvázl ve zdejším přístavu na mělčině, byl opět
uvolněn, je však velmi porouchán.
= Ke katastrofě na Inou. Z Inšpruku, 1.
srpna, Včera byla nalezena mrtvola dcery strojníka
v továrdě na chlorové vápno ve Schwázu, první to
oběť známě katastrofy Pražanů na Innu. Mrtvola za-
držela se za šaty na mlýnském kole, kde byla obje-
vena, když mlýn měl býti uveden v činnost.
= Samevraždy. Z Bohumína, 1. srpna.
V sousední obci Hetmanicích zuří tento týden praví
sebevražedná nákaza. V ponděli 27. července střelil
se v sebevražedném úmyslu soukromý úřadník Jan
Blechor a byl v beznadějném stavu dopraven do ne-
mocnice. V úterý střelil se adjnnkt berního úladu
Hrbáček z revolveru do srdce a byl na místě mrtev
Ve středu spáchal dělník Haller sebevraždu, prohnav
si kulkou pravý spánek. Byl rovněž na místě mrtev
Čin spáchai pro nevyléčitelnou nemoc. Ve čtvrtek
spácbal sebevraždu 14letý žák Vojaček z neznámé
příčiny. V pátek pak zastřelil se nadlezec Richar
Burý, který na zanechaném lístku udal příčineu
sebevraždy pro hiru v kartách.
= Živelní katasirofa v Tyrolsku. Z Inšpruku
1. srpna. Počet zbořených nebo povodní úplně strže-
ných domů v Ianském a Zillerském údolí páčí se
na 100. Mrtvých jest více nelž lřice.
Další nebezpečí již nehrozi. Kraj tento byl před 1
lety rovněž postižen průtrží mračen, při čemž roz-
vodněný Alpach způsobil nesmírné spousty. Vody
dorazily tehdy do Brixlegga v neci a několik osob
zahynnlo. Po oné katastrofě byl Alpach velkým ná-
kladem tegalován, což však, jak vidno, neprospělo.
Blechor
Hrbáček
Haller
Richar Burý
Ina
Inšpruk
Schwáz
Inn
Bohumín
Tyrolsko
Ianský
Zillerský údolí
27
article
= „St. Louis“ rozpůlil velryba. Cestující i ná-
molníci z amerického parníku „St. Louis“, který
v neděli přibyl do novoyorského přístavu, vypravuj
plní nadsení o dobrodružství, jež prý je stihlo neda
leko přístavu. Byli prý již celi mrzutí jednotvárnou
plavbou, která pomoři hladkém skoro jako olej stále
blíže a blíže přinášela je k cíli cesty, když tu pojod-
nou nedaleko nich objevilo se na moři několik obrov-
ských vodotrysků a kdo ihned nechápal, co zjev ten
znamená, čovědě! se to z pokřiku, klerý strhili ná-
mořníci a zkušení již cestující: „Velryby! Velryby!
A vskulku. Záhy byli obři ti pozorováni. Jeden stat-
ný sa nec, nejméně patnáci sáhů dlouhý, dokonee
počal s pornikem laškovati a přodháněti se » ním
Obeplul ho někobikráte, házeje při tom ohrovské
spousty vody du vzduchu, zatím co ostatní stádo
v uctivé vzdálenosti následovalo. Než tu se stalo
něco, o čem kde kdo z parníku chce vypravovati, ka-
ždý ovšem s jinými přívěsky a poznůmkami. Pojed-
nou prý ucílli všichni náraz, jakoby loď vjela na
skálu, než na štěslí nezůstala vězeti a brala se klid-
ně dále, jakoby se nechumelilo. A když na okamžik
poděšení cestující se na všechny strany rozkoukali,
spatřili po každé straně parníku, který v tom oka-
mžiku počal vesele honkati na parní píšťalu, polo-
vinu obrovské velryby. Mrška totiž heopatrně při
svém laškování přibližila se ku parníku a snad jei
dokonce polehtala. Parník, neznaje žerlů, prudce se
rozjel a ježte velryba nemohla se již v čas vyhnoul
roztal ji ve dví jako chrabrý Jaroslav vůdce Tatar
na Moravě. — A prý je to — pravdal
1e
Jaroslav
Tatar
St . Louis
Velryba
Morava
28
article
Denn zpraVy.
Denn zpraVy.
— V truchlivé náladě byl předovčírem hilav-
ní orgán moravských Němců, brněnský „Tages-
bole“. Pozoruje, že ve státě ubývá Němcům vli-
vu, i byl dosti otevřemýc, aby svým krajanům
řekl, že jsou tím sami vinni. Utrpěli několik
porážek, poněvadž se tříští, a poněvadž si ne-
dovedli získati spojence, bez nichž se ne-
mohou minouti, jsouce ve vídeňském partamentě
menšinou. Jednotný postup s Vlachy není mož-
ný naříké „Tagesb.“ poněvadž se nehodí
německým Tyrolanům. A protože Němcům je
krajanství nade vše ostatní, pokusili se Němei
z Čech na sklonku posledního zasodání říšské
rady o zvlástní svou akci, aniž se dříve doroz-
uměli a shodli s ostatními Němei; německo-
český provineiální cit je prý u nich silnější nežli
všeobecné vědomí národní. Ve Slezsku byli
Němci poraženi při volbě kandídátem sociálně-
demokratickým, v Čechách hrozí německým
svobodomyslnikům ztráta mandátu po zemřelém
ministru Pesehkovi, ale přes to nelze je přiměti,
by so těsněji k sobě přimkli. Takto uleviv
srdci stisněnému, ukázal „Tagesb.“ Němcům n
spojenne, který by byl dobrý: na Rusy. Maji
dosti mandátů, jsou jadrným, snaživým nár-
dem a nezúčnstnili se pražského ajezdu slovan
ského již pro své nepřátelství s Poláky. Vyhle
dávají přátelství s Němci a německé zájmy ne-
jsou Rusy nikde vážně ohroženy. A přece prý
dojde u německých politiků výsměchu a po-
směchu ten, kdo jim vykládá o spojenstv
s Rusy. Němci pomáhají si jen frázemi, ale
proto nemají hlasy jejich již váhy; osudy mon-
archie určují se boz jakéhokoli zřetele na Něm-
ce, poněvadž Němei se sami neumějí uplatnit.
zprava
Němec
Vlach
Tyrolan
Němei
Pesehk
Tagesb
Rus
Polák
Čechy
Slezsko
Německo
29
article
Ve výkladu brněnského listu něco je přepjato-
ale něco je pravda. Kdyby slovanští poslane
dovedli to, co Němci nedovedou, tu teprve na
stal by převrat, jímž by tento stát dospěl k po
slání, jež mu náleží dle jeho národní skladby
— Úřadní němčina v Táboře. Dle „Č. J.
úřaduje c. k. státní zastupitelství v Táboře,
jehož soudní obyod krajský nemá ni jediné ně-
mecké obce, po německu. Na táborském státním
zastupitelství píší se česky pouze žaloby; vše
ostatní — jak jmenovaný pramen zaznamenává
— vede se jazykem německým. Není pochyby
že se tak děje na poukaz shora; buď jak bud,
sdělený případ ukazuje, že se vnitřní úřadní če-
ština ani u soudů v české části země — via
faeti neprovádí.
Němec
Tábor
30
article
nikdy!
— K volbě poslance zemského v Obchodní ko-
moře se nám ještě píše: »Ve velké řadě různých
prohlášení nejvíce zaráží rozhodný způsob, jakým
pan poslanec Jirousek ve středečních »Nár. Li-
stech«, jako jeden z obou staročeských poslanců
komorních prohlásil, »že při zmlněné volbě nebylo
nikterak kladeno za podmínku, aby jmenovan
kandidáti strany národní vstoupili do poslaneckého
klubu mladočeského.« Pisatelé úterní zprávy v »Nár.
Listech« (tedy nikoliv pisatel) v souhlase s dnešní
sobotní zprávou »Nár. Listů« musí vůči tvrzení pana
poslance Jirouska uvésti toto faktum. Dne 28. února
t. r. večer konala se v komoře předchozí, tak zvaná
navrhovací volba, při níž za střídavého předsedni-
ctví pp. V. Němce a L. Bondyho bylo všemi přítom-
nými členy komory a to jednomyslně usneseno
(tudiž i hlasy staročeskými), budou-li případně
zvoleni opětně bývali dva staročeští
členové pp. Tichý a Jirousek, že musí tito
vstoupiti do klubu poslanců mladočeských, po pří-
padě jako hospilanti! V den volby sněmovní pak
dne 2. března 4. r. konala se ještě před samou vol-
bou o 9. hod. ranní druhá porada, o jejímž průběhu
v časopisech byla uveřejněna táto oficiální zpráva,
kterou zde z »Nár. Listů« ze dne 3. března uvádíme
a která zní:O volbě poslanců obchodní a živno-
stenské komory pražské sděluje volební výbor ná-
rodní strany svobodomyslné: V klubu české majo-
rity obchodní komory pražské bylo dne 2. března
za předsednielví zatímního předsedy p. Léona Bon-
dyho usneseno kandidovati pp. cís. r. Kar. Tichéhoa
Josefa Jirouska, oba příslušníky strany národní, s tou
výslovnou podmínkou, že mají povinnost vstoupiti
do společného klubu s oběma mladočeskými kandi
Jirousek
L Bondy
Tichá