2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
27. ledna 1907.
5
article
nechtěl bych býti synem vaší vlasti, kterou, opa-
kuji to, mám velmi rád. Mám ji rád, ale viním
ji: vy neceníte svých nejlepších lidí, pociťujete
k nim škodolibost, štvete je, těšíte se z jejieh
agonie a velebíte je, ale již mrtvé, nebo zavřené
ve vězení.
— Běda vám, zákonníci a fariseové, lico-
měrníci — tiše a smutně doložil Sčegolichin,
přerušuje řeč Chelsua — k vám jsou posíláni
moudři a proroci, a vy jedněch zabíjíte, jiných bu-
dete bíti a honiti z města do města... Ano! —
vzdychl — přicházeli i k nám dobří lidé, při-
cházeli odkrýti nám svět pravdy, a my . ..
— A vám třeba je obětí, cizích strádání
a muk — znovu promluvil se zápalem Chelsu,
obraceje se v stranu úřadníka — vám je to ja-
kýmsi potěšením Ale chtěl bych se vás otázati:
jakým právem to vše smite požadovati? Jak
smíte znásilňovati cizí život, cizí a nejlepší? va-
šim talentům je třeba sirší cesty, a ne užší!
Chels
6
article
Lehčího života a ne těžšího! A vy se rozpřýváte:
jak vytrpěl! A umořivše jedny, žádáte ihned od
jiných, aby i oni přetrpěli nepotřebná pronásle-
dování. K čemu? Vy žádáte od svých talentu.
aby byli nuzni, ve vyhnanství... Ne!... Kul-
turní národové nežádají toho od svých nejlepších
občanů!
Ščegolichin ho opravil:
— Máme, abych vám řekl, velmi mnoho vá-
žených občanů. Obzvláště dědičných vážených
ale skutečných občanů ani není. Nelze-li vydlu
žiti u Varjagů? Poněvadž naše země je velik
i úrodna, ale občanů v ní není. Již odpustte
vaše vysokoblahorodí — obrátil se k důstojníku
— to mluví člověk vypovězený ..
— Pro mne nejste teď člověkem vypověze
ným, ale... opilým! — zabručel v odpověď dů
stojník.
— Nejpokornějí děkuji! — usmál se Ščego-
lichin — skutečně jste řekl čistou pravdu. Bez
urážky budiž řečeno: vodka — veliká věc! z
vodku kterýkoli Osták mne doveze v člunu —
kam se mi zachce, třeba do Petrohradu. A i vy,
pánové, kdybych neměl vodky, zajali byste mne
snad: nejezdi, jsi člověk, nemající práva! Ale
teď se cítím bezpečným... Ejhle, jaká síla s
ve vodičce tají na ruské zemil
Varjag
Kula
Petrohrad
8
article
Noc byla stále Krásnější: řeka světělkovala
a zlatíla se a hvězdy jakoby se koupaly v jejíeh
hlubinách; jako černá zubatá zeď táhly se po
břehu pahorky; ani zvuku nedoléhalo s pevniny
nikde nebylo viděti ohně, nebylo eftiti blízkost
člověka; jenom dole pod palubou šuměla voda
již „Sokol“ ustavičně bil svými křídly a těže
rozhrnoval svou hrudí.
Odvrátiv se od společnosti, seděl důstojní
bez čepice s rozepjatým u krku kabátem, a díval
se na měsíc, na proud řeky, na břehy. Jednou
rukou si přihlazoval vlasy, rozházené na všechny
strany, a druhou rukou tiskl právě Duškovem
přinesený pytlík z hrubého plátna.
— To jsou housle.. . prosté, laciné housl
— řekl rozvazuje pyllík a vytahuje cosi, podo-
bajícího se velkému, třírohému úřadnickému
klobouku.
— Dva a padesát za ně bylo na Volze za
placeno. A jak zpivají.... Ej, vy, housle-
mysle! — vzkřikl neočekávaně a celým tělem
se obrátil znovu ke společnosti. Dotkl se strun
obratným a lehkým pohybem prstů a přiložil
ucho skoro k samým houslím, naslouchaje s lá-
skou jejich hlasu.
Zahrnuv trochu rukávy kabátu, jal se hrát
něco smutného, lehoučkého, jako pohádkového
Všichni ztichli.
Sokol
9
article
Nikdo neočekával, že by důstojník s drs
nou tváří a drsným hlasem, jenž vypil čajník
vodky, mohl vyluzovati z prkenného truhlíku ta-
kové zvuky, plné touhy a spolu něhy. Dokonce
i jeho tvář se v tyto okamžiky přetvořila: po
zbyla výrazu hrubosti, pánovitosti a moci, stala
se mírnou, zádumčivou a jasnou.
Všichni hleděli s podivem na důstojník
a on, nikoho si nevšímaje, hrál a zřejmě se od-
dával požitku.
— Jen tak, tak, vaše vysokoblahorodí —
zvolal Ščegolichin, když důstojník složil dlaně
na zmlklé struny. — Vida, jaká změna nastala.
— A což? — zeptal se důstojník.
— Jak hrajete obdivuhodně!
— Což pak to: vždyť vy jste se za tři funty
preelíků učil a namluvil jsto toho o ruských lite-
rátech, že ani mně ne všechno to bylo známo.
A já přec kadetní školu vychodil, přípravku vy-
chodil... do akademie se chystal... A teď —
průvodčím sloužím... trestance s místa na
místo dopravuji... Co vše se v životě nepři-
hodíl
Prostřel si oči jako po dlouhém, hlubokém
spánku a doložil:
— A já, upřímně řečeno... jsem kompo-
nista..— v duši. Hudba — je můj život. Jen že
se jí nemohu zabývati... I noty jsem kdysi psal,
i písně skládal... A teď arestanty vozím . . . O
vězení k vězení — to je celá má cesta . .. Dejte
sem ještě samosidočky: ona, prokletá, pomahá.
Chelsu, jenž se dlouho díval na důstojníka,
vstal a zahovořil, přerušuje mlčení ovládnuvší
všemi.
Ščegolichin
Chels
10
article
— Divím se... Nemohu toho pochopiti ...
Patrno, ruští nejsou hospodáři života. Všichni
vy jste jncísi nešťastní, trpni... Jakoby jste
měli v zásobě ještě několik životů: nepodařil se
jeden — není zle: bude druhý, i třetí, i pátý ...
A život přec je jen jeden, a mimo nás samy mu
nikdo není pánem.
— E, všichní tu u nás jsou takoví —
vzdychl kapitán. — Všem na duší leží jakýsi
kámen. Kde jsou u nás šťastní? Není jich. Každý
má zlomený život, každý má na duši kámen i za
ňadry kámen. Všichni ploveme mezi dvěma
břehy: od jednoho břebu jsme odrazili a ke dru-
hému nepřistáli. Nu a „plave náš člun po vlně
vin“. Je to hloupé, rozumí se. Ale co dělat!
Všichni mlčeli: všichni ztesklivěli. Všichi
se zamystili o životě — o svém, o cizím a vše-
obecném, o tem životě, který pojí všechny lidi
byvší i budoucí v eosi jediného.
— Jindy romance psával .. . a teď — za-
lářník!... — vzdychl důstojník. — Jindy
v Omsku u žaláře, Dostojevského oplakával zči
sta srdce .. . a teď ..
— A já vám povím — přerušil ho Ščegoli-
chin — já se klaně! lázním Korobějníkova v Om
sku!... ano! Lázním, v nichž Fjedor Michuj-
lovič býval vězněn... ano! Klaněl jsem se jim
— lázním! Tak je to! A vy jste prve o pomní-
cích mluvili. To je u nás i celý pomník velkému
člověku: lázně! Však ani tv už nejsou takové
jako za jeho časů.
Dostojevský
Omsk
Korobějníkov
Jindo romance
11
article
— Podivno je mi, pánové, velmi podivno
vše to slyšeti — řekl Chelsu s upřímným zá
rmutkem.
— Ano. Málem celou noc sedíme a dru
druhu na cosi naříkáme — ovšem že to je po-
divně — přisvědčil učitel. — Stále naříkáváme
a oplakáváme jako Židé na řekách babylon
ských... Jen že nemáme, jako oni, společného
Jeruzalěma: u nás má každý svůj osobní Sion
Všichni jsme porůznu a osamoceni, proto jsme
tak bezsilni. Nemáme jedně společné víry, jed-
noho společného díla, pro všechny jednoho Jeru-
zaléma... Ubozí jsme lidé!
Zakryl rukou oči a zmlkl.
— Ano. Prodali jsme čertu dušel — po-
tvrdil důstojník a jal se roztržitě přebírati ve
strunách, pak si odkašlal, vzkřikl opět: „Ej, vy
housle-mysle!“ a tiše zapěl hlubokým basem-
„Na řekách babylonských
tam jsme seděli a plakali,
když jsme vzpomínali na Sion...
Chels
Sion
17
article
„Tam zajavší nás žádali od nás
slov písní a utiskovatelě naši — veselosti:
zpívejte nám z písní Sionských . ..
Ščegolichin sledoval s napjatou pozornost
motiv a zachytiv moment, vpadl do zpěvu dů-
stojníkova vysokým tenorem s chvěním ve
hlase:
— Jak zapějem píseč Hospodinovu na zemi
cizí!...
— Jak nám pěti píseň Hospodinovu na ze-
mi eizí! — pokračoval důstojník, naslouchaje
Ščegolichinu.
A oba, jeden rusky, druhý slovansky — po-
kračovali v žalmu, brzy čekajíce jeden na dru
hého, brzy předbihajíce. Vyznívalo to zvláštně
ale melodicky.
Všichni poslouchali. Ale každý o čemsi pře
mýšlel. Každému bylo líto svého nalomeného.
zjizveného života; každému se snilo o svém Je-
ruzalémě, který oplakával.
A ponenáhlu se jali všichni cítiti jeden ve
druhém nahodilé a cizí lidi, kteří neměli dosud.
a ni teď ještě nemají společného Sionu, nemaj
společného jediného hoře, nemají společného
Babylonu. A radost, i zájem, i naděje — má
každý svoje.
Chelsu to pochopil a sželelo se mu jich.
Chtěl povstati a zvolati na ně:
— Probuďte sel
Ale než mohl promluviti, úřadník hlasite
zívl a řekl líně:
— Pojďme .. . spat!
Ruska
Babylón
19
article
CERES jablková šťáva nssledem
CERES jablková šťáva nssledem
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
niho nápoje žádají.
Dostati možno v obchodech a lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
„CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přejí „CERES“
zavésti, obdrží na požádání nabídky od
JIRÍHO SCHICHTA ako. spol.
Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
21
article
Rezné zprávy.
Rezné zprávy.
= Čínské plsmo. Tvrdilo se, že čínské písmo
jež nemá žádné abecedy, kterou by se dala psáti
všechna slova, sestává asi z 50.000 různých značek
Ve skutečnosti však, jak píše jistý francouzský list, na-
lézá se ve všech dílech, jež se nyní v Číně tisknou.
ne více než 4500—5000 různých značek a poněvadž
se podrobným rozborem shledá, že největší část těchto
značek jest složena z jednoduchých prvků, redukuje
se studium čínského písma konečně na 200 původních
značek čili „klíčů“. Tohoto velkého zjednodušení
čínského písma bylo ihned využito v knihtiskařství.
kde od nějaké doby rozložitelné značky v počtu po-
měrně obmezeném zatlačily četné značky z jednoho
kusu, jichž se užívalo dříve.
= Víditelná žeč. Z Nového Yorku se sděluje
Velkých zásluh zjednal si Alexandr Graham Bell
svojí novou a neobyčejně instruktivní methodou, jak
možno naučiti řeči děti, jež se narodily hluché. Beil
vychází ze skutečnosti, že fonetice lze nejlépe na-
učiti, uvedou li se značky slov ve spojení s polohou
rtů a jazyka, nutnou k vytvoření dotyčné hlásky
Jeho učebnice pro hluché sestává z řady značek, jež
naznačují zmíněnou polohu tak přesně, že bluchý
může ji přímo napodobiti, aby dovedl vytvořiti pří-
slušný zvuk.
= Adelina Palti rozloučila se, jak známo, ne-
dávno delinitivně s divadlem, by ztrávila zbytek svých
dnů ve společnosti svého manžela a několika milienů
— mluví se o 251 — na zámku Craig-y-Nos u Bredk
nocku v Anglii.
Graham Bell
Beil
Palti
Bredk
Čína
Nový York
Craig
Nos
Anglie
28
article
Partie č. 237.
Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni dne 21. ledna 1907
Střední gambit.
Černý: Wolt
Bílý: Mieses.
Jc4—be
1. e2—e4
16. Dg3—h3
07—05
2. d2—d4
Sb4xKca
e5xd4
17. Sc1—eš
3. c2—c3a)
d7—db
Dd8—e7
18. b2xcs
4. e4x x d5
19. Je2—de
Jg8 — fe
Vc6—g6
De7—ase
5. Sf1—c4
20. Jd4—f5
e7—c6
Jh8—ce
6. d55k kKk c6
Jb6—ds
21. Se3—d4
7. Jg1—e2
Jd5—fs
d4xes
22. Sd4xcg7
8. Dä1—bs
Jc6 —a5
23. Dhs— fs
Jf4—g9
Se8—dr
9. Sc4—b5—
24. Sg7xcis
Da3)« fs.
Va8—cs
10. Db3xc3
25. Kg1—hí
Jd7—e5
11. Sb5xd7-b) Jfexd7
Je5—gl
26. Dí3— e4.
12. De3—g3
h7—h5
Sf8—b4
27. Desxg2
13. Jb1—e
o—o
Jg4—e3
28. Vd1—gl
Jesycf
14. 0—0 Ve8 —- cs
29.- Dg2 — et.
15. Víi—dile) Ja5—o4d) 30. De4XKí5 a č. se vzdal
Černá
Vc
jít 7
jh
Jd
Sb
Vídeň
Virginie
Jg 8
29
article
Poznámky: s
Poznámky: s
a) Pokračování 3. Ddtoed4 Jb8—c6, 4. Dů4—e
Jg8—f6, 5. Jb1—c3 Sf8—67, 6. Sc1—d2 d7—d5.
7. e4d5 Jf6d5, 8. De3—g3 (na př. partie Čigo-
rin—Snosko-Borovski, turnní čtyř mistrů v Petro-
hradě. „N. L..“ č. 233.) jest pro bílého nevýhodn
pro Je6—b4l a bílý nemá uspokojivého pokračování.
Na 11. De3—e5- mohl černý hráti buď Dd8—er
(12. Sb5xd7-- Jf6xd7, 13. De5xa5? Ve8xc1-
atd.) nebo i 11 Sfe—e7 (12. Sb5d7-+. Jf6xdz
13. De5xg7 Se7—f6) s výhodou.
e) Po tomto tahu je zřejmo, že černý je již v nevý-
hodě, maje nevhodně rozestavené figury.
d) Jezdce d7 nelze jinak dobře krýti nebo uvolniti
odstoupí-li dáma, následuje vždy prudký útok. T i
učiněný má též ten účel, uplatniti dosud mrtvého
jezdce a5.
Lepší bylo snad ustoupiti dámou na e8.
Zablokovati křídlo krále tahem 21..f7—f6 zmirnil
poněkud útok bílého. Nyní je černý ztracen.
Borovski
Sb
Jf
Petra
Jf
Ddtoed 4 jb 8
xd 7
e 7
d 7
c 3 Sf 8
Sfe
Sb 5 d 7
32
article
Panu J. Polákovi,
Panu J. Polákovi,
továrníku korkových zátek v Lipníku.
Dověděv se, že rozeslal Jste českým pražským
obchodníkům s technickými potřebami provolání v ja-
zyku německém a moje jméno uvedl Jste dole,
jako bych toto provolání, pro ně určené, v něme-
ckém textu, též spolupodepsal, jsem nucen zde
veřejně prohlásiti, že moje národní hrdost by mi nikdy
nedovolila něco podobného učiniti a to tím méněv
tomto případě. Dívím se ale zároveň Vám, velectěný
Pane, že mohl Jste Vy toto učiniti, muž, o kterém s
tvrdí, že stojí i v popředí českého národního hnutí
na Moravě.
1974
V Praze-VII., 26. ledna 1907.
S úctou
Jan Dobiáž,
továr. na zátky korkové v Praze-V
Dobiáž
Lipník
Praha
český národní hnutý na Morava
33
article
Doristajicí děvčata
Doristajicí děvčata
mají často zapotřebí sílicího prostředku, aby příroda
podporována a mnohostranné obtíže jich vývinu pře-
konány byly; Scottova emulse z medic, jaterního tuku
s vápenitými a natronovými hypophosphity osvědčuje
se v každé době jako výtečný a spolehlivý sílící pro-
středek. Vyrábí se výhradně jen z nejlepších materi-
alií, jež se vlastním způsobem Scottovy přípravy tak
chutnými a lehce stravitelnými stanou, že nezpůsobují
nejmenších zažívacích obtíží, naopak upravují zažíván
a povzbuzují chuť k jídlu. Scottova emulse jest tudíž
účiunější než obyčejný tuk jaterní.
Rybář s velkým doryšem jest garanč-
ní známkou pravosti Scottova připravku
Při odvolání se na tento list a z
zaslání 75 hal. v poštov. znám-
káoh láhev na zkoušku zašlo franke
Scottův
42
article
Předplatné 6 korun ročně přijímá a čísla na ukázk
zasílá: Český klub fotografů-amatérů v Praze.
Kompendium praktické totografie na-
psali čl. klubu Rudolf Špíllar a Jan Spriňar, vyjde
v březnu. 240 stran teztu. Cena K 1.20. Přihlášky
1587
na klub.
řilského, čtenářstva to vybíravého a těžko uspokojitelného,
vycházeje jako román feuilletonní vineirozšířenějším francouzském
denniku »Petit Journalu«; román, který vydán byv pak v nádl
herné výpravě knižní, podmanil sl rázem celou Paříž, takžé
17 jeho vydání v krátkostl bylo rozebráno. Je to nejvýznač-
nější románová práce pseudonyma Danicle Lesueura, spisovatelky
to ohnivého temperamentu a nezkrotné fantasie vydaná po
názvem:
Špíllar
Spriňar
Petit
Praha
Paříž
Český klub fotograf
Danicle Lesueura
44
article
Matice zábavy a vědění,
nejstarší a nejrozšířenější
sbírky lidové četby zábavné.
jimž zahájen bude jeden z nejnaplnavějšíoch
1. ČISlO, lidových románů nové doby, román, jenž
téměř žest měsiců horečně napinal pozornost obecenstva pa-
ězlon
51
article
Po románu Maska lásky následovati bude původní
dosud nikde netištěný román oblíbeného spisovatele ldovýc
Tak se vyslovil o románu Daniele Lesueura jeden z nej-
geniálnějších tvůrců moderního románu, podobné s největši
chválou uvítali román ten nejlepši spisovatelé francouzští:
Pavel Bourget. Jules Lemaftre, de Voglle ajiní a jíní, dovozujíce,
že rowtán kdový může byli psán se starostlivon páčí vměleckon. —
Sotva také najde se v řadě moderních románů srovnání s dílem
tímto tak do nejkrajnější míry napinavým, s tak bohatou spletí
událostí, jež překvapuji všechno očekávání, kde záhada stihá
záhadu, kde na každé stránce objevují se nová a nová dobro-
družství tajemného, obdivuhodného markýze, kde však v ne-
přetržitém pásmu zločinů, provázejících tuto hlstoril podvodu
zvláštního druhu bylo tolik uklidňujících zátiší poetlckých,
jako v románu tomto. Ziskáním románu toho pro Libuši způ-
sobili jsme zajisté čtenářům jejím přijemné překvapení a po-
žitek v pravdě neobyčejně vzácný.
románů K. V. Havránka:
tpslra
Lesueura
Pavel Bourget
Jules Lemaftre
Voglle
Libuše
K V Havránek
52
article
URR2UJ
URR2UJ
Z kolotu denního všedního života na malém průmy-
slovém městě, jenž mistrně zde illustrován se všemi snahami
touhami, pletichami, radničními piklemi i myšlenkovým obzo-
rem maloměstské společnosti, vynořuje se vlastní obraz roh
mánu, obraz krásný, dojímavý, tragedle života shrouceného,
před samou branou štěstí, uvrženého v posměch přenáhle
ným soudem milovaného muže a vrhaného na pospas jedoval
tému šklebícímu se davu. Román je krajní míry napínavý a svým
blízkým prostředím tím více seslluje pozornost čtenářstva.
ročně 6 svazk
57
article
Nejlevnějši
obsahujících nejvýznamnější listy z gigantické epochy dějinnéa
nad to psané tak populárně, zajímavě a poutavě, že čtou s
jako napínavý hlatorleký román, řádek za řádkem s trvalým
zájmem až do konce. V žádném populárním díle česky vydá-
ném popsána nebyla dosud revoluce francouzská tak co možná
podrobně, živě a poučně, jako v díle tomto, nikde dosud v já-
zyku českém neosvětlena doba Napoleonova, tohoto »zázraku
19. stoleti«, tak zajímavě, podrobně a poutavě jako vi díle tomto.
sbírky lidov
četby vzděla-
vaci
jímž zahájen bude počátek populárních dějin
1. ClSIO, Velké revoluce i doby napoleonské od sta-
rého historika francouzského M. MIONETA, člena Akademie,
Napoleonův
M Mionet
58
article
Jako 5. svazck zařaděna bude do Matice Lidu populárni
kniha z lékařství
jež vyjdou v lctošním ročniku Matice Lldu, budou dosud nel-
populárnějším a nojlaolnějším českým vydáním dějin Velké
revoluce, těchto počátků kulturních přerodů ze tmy středověku.
Budou tím úplnějšíml a cennějšími, že opatřeny budou po-
známkami osvědčeného našeho populárního historíka prof. Dr.
Jar. Kosiny, jež úplně vysvětlují, co se stanoviska lidového
českého čtenáře je zapotřebí. — Dnes, kdy pozornost celého
světa obrácena je znovu ku Francil, tím vděčnější, účelnější, ba
nutnější je čisti historii kulturního hnutí ve Francii od samých
počátků, znáti podrobněji souvislost bojů přitomnosti s velikým
obrozením v minulosti. — Ba je to přimý příkaz kultury a
svobody všem nám odohovancům moderního věku, věku
svobody a rovnosti polltioké, v době, kdy tato rovnost do-
sáhla ledně z nejtoužnějších mot, rovnosti v právu voleb-
ním, abychom dobře znali ony počátky, z nichž poprvé vy-
trysklo obrodné vření v lidstvu a dravým proudem zavaliio
všechny národy ovropské. Není možno nedočísti každou kas
pitolu řádek za řádkem bez trvalého, stále stupňovaného
zájmu, bez vzrušení mysli a hlubokých dojmů. Nebude za
jisté jediného českého svobodomyslného a vědychtivého člo-
věka, jenž by ji neměl ve své knihovně. Zvlášť ovšem do knihoven
dělnických je nezbytným doplňkom četby vzdělavací.
profesor
doktor
Jar
Kosina
Francie
Matica Lld
60
article
Malinci nepřátelé. dětské Napsal MUDr. D.
Panýrck. S vyobrazeními. Den za dnem číhá v ústrani
a se všech stran ukládá o zdraví lidské řada nemocí, jichž
příčinou jsou prostémuoku neviditelní, leč tím nebezpočnější ne-
přátelé lidi, mikroorganismy, mikrokokky, bacilly. Zvláště dětl
jsou vystaveny stále nejrůznějším nakažlivým chorobám.
Proto, kdo miluje svou rodinu, své děti a své vlastní
zdraví, ten zařadí knihu Panýrkovu rád do své knihovny
mozi splsý, Jichž takřka denné potřabuje.oiěěe
Jako svazek 6, Matice Lldu určena populárni kniha přírodovědná
Přirodopisné táčky. Napsal
Clovék a příroda. prof. Pr. . Baule. Znlmy
a osvědčený popularisátor věd přírodních napsal tu několik
překrásných ossayl ze života v přírodě, jež dovedou obrátiti
pozornost na naše okolí, kol něhož často denně běžíme bez
povšimnuti. Kniha čte se jako krásný příběh, jako pohádka
pro velké, sloh je bystrý, pln rozmaru a suggestivnosti. Po-
baví a zejimavě poučí.
ročně 6 svazků r
MUDr
D Panýrck
Panýrkův
profesor
Matica Lld
64
article
Album písní.
Album písní.
písní pro vyšší nebo nižší hlas s prův. klavíru.
Cena misto K 30.40 pouze 5 K, skv. váz. 7 K.
Obsah:
Výstraha. 2. Význam květin. 3. Kytička. 4. Růže. 5.
Žežulka. 6. Má piseň zas mi láskou zní. 7. Když mne
stará matka. 8. Struna naladěna. 9. Dobrá noc. 10.
Žalo děvče. 11. Ach, neni tu. 12. Kež duch můj sam.
13. Při vyšívání. 14. Jaro. 15. O naší lasce nekvete.
16. Kol domu se teď potacím. 17. Zde v luse u po-
toka. 18. O duše drahá, jedinká. 19. Skrýše má a pa-
veza má. 20. Hospodin jest můj pastýř.
Struna