Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

27. ledna 1907.

4

Císlo 27.

5 article

nechtěl bych býti synem vaší vlasti, kterou, opa- kuji to, mám velmi rád. Mám ji rád, ale viním ji: vy neceníte svých nejlepších lidí, pociťujete k nim škodolibost, štvete je, těšíte se z jejieh agonie a velebíte je, ale již mrtvé, nebo zavřené ve vězení. — Běda vám, zákonníci a fariseové, lico- měrníci — tiše a smutně doložil Sčegolichin, přerušuje řeč Chelsua — k vám jsou posíláni moudři a proroci, a vy jedněch zabíjíte, jiných bu- dete bíti a honiti z města do města... Ano! — vzdychl — přicházeli i k nám dobří lidé, při- cházeli odkrýti nám svět pravdy, a my . .. — A vám třeba je obětí, cizích strádání a muk — znovu promluvil se zápalem Chelsu, obraceje se v stranu úřadníka — vám je to ja- kýmsi potěšením Ale chtěl bych se vás otázati: jakým právem to vše smite požadovati? Jak smíte znásilňovati cizí život, cizí a nejlepší? va- šim talentům je třeba sirší cesty, a ne užší!

Chels

6 article

Lehčího života a ne těžšího! A vy se rozpřýváte: jak vytrpěl! A umořivše jedny, žádáte ihned od jiných, aby i oni přetrpěli nepotřebná pronásle- dování. K čemu? Vy žádáte od svých talentu. aby byli nuzni, ve vyhnanství... Ne!... Kul- turní národové nežádají toho od svých nejlepších občanů! Ščegolichin ho opravil: — Máme, abych vám řekl, velmi mnoho vá- žených občanů. Obzvláště dědičných vážených ale skutečných občanů ani není. Nelze-li vydlu žiti u Varjagů? Poněvadž naše země je velik i úrodna, ale občanů v ní není. Již odpustte vaše vysokoblahorodí — obrátil se k důstojníku — to mluví člověk vypovězený .. — Pro mne nejste teď člověkem vypověze ným, ale... opilým! — zabručel v odpověď dů stojník. — Nejpokornějí děkuji! — usmál se Ščego- lichin — skutečně jste řekl čistou pravdu. Bez urážky budiž řečeno: vodka — veliká věc! z vodku kterýkoli Osták mne doveze v člunu — kam se mi zachce, třeba do Petrohradu. A i vy, pánové, kdybych neměl vodky, zajali byste mne snad: nejezdi, jsi člověk, nemající práva! Ale teď se cítím bezpečným... Ejhle, jaká síla s ve vodičce tají na ruské zemil

Varjag Kula Petrohrad

8 article

Noc byla stále Krásnější: řeka světělkovala a zlatíla se a hvězdy jakoby se koupaly v jejíeh hlubinách; jako černá zubatá zeď táhly se po břehu pahorky; ani zvuku nedoléhalo s pevniny nikde nebylo viděti ohně, nebylo eftiti blízkost člověka; jenom dole pod palubou šuměla voda již „Sokol“ ustavičně bil svými křídly a těže rozhrnoval svou hrudí. Odvrátiv se od společnosti, seděl důstojní bez čepice s rozepjatým u krku kabátem, a díval se na měsíc, na proud řeky, na břehy. Jednou rukou si přihlazoval vlasy, rozházené na všechny strany, a druhou rukou tiskl právě Duškovem přinesený pytlík z hrubého plátna. — To jsou housle.. . prosté, laciné housl — řekl rozvazuje pyllík a vytahuje cosi, podo- bajícího se velkému, třírohému úřadnickému klobouku. — Dva a padesát za ně bylo na Volze za placeno. A jak zpivají.... Ej, vy, housle- mysle! — vzkřikl neočekávaně a celým tělem se obrátil znovu ke společnosti. Dotkl se strun obratným a lehkým pohybem prstů a přiložil ucho skoro k samým houslím, naslouchaje s lá- skou jejich hlasu. Zahrnuv trochu rukávy kabátu, jal se hrát něco smutného, lehoučkého, jako pohádkového Všichni ztichli.

Sokol

9 article

Nikdo neočekával, že by důstojník s drs nou tváří a drsným hlasem, jenž vypil čajník vodky, mohl vyluzovati z prkenného truhlíku ta- kové zvuky, plné touhy a spolu něhy. Dokonce i jeho tvář se v tyto okamžiky přetvořila: po zbyla výrazu hrubosti, pánovitosti a moci, stala se mírnou, zádumčivou a jasnou. Všichni hleděli s podivem na důstojník a on, nikoho si nevšímaje, hrál a zřejmě se od- dával požitku. — Jen tak, tak, vaše vysokoblahorodí — zvolal Ščegolichin, když důstojník složil dlaně na zmlklé struny. — Vida, jaká změna nastala. — A což? — zeptal se důstojník. — Jak hrajete obdivuhodně! — Což pak to: vždyť vy jste se za tři funty preelíků učil a namluvil jsto toho o ruských lite- rátech, že ani mně ne všechno to bylo známo. A já přec kadetní školu vychodil, přípravku vy- chodil... do akademie se chystal... A teď — průvodčím sloužím... trestance s místa na místo dopravuji... Co vše se v životě nepři- hodíl Prostřel si oči jako po dlouhém, hlubokém spánku a doložil: — A já, upřímně řečeno... jsem kompo- nista..— v duši. Hudba — je můj život. Jen že se jí nemohu zabývati... I noty jsem kdysi psal, i písně skládal... A teď arestanty vozím . . . O vězení k vězení — to je celá má cesta . .. Dejte sem ještě samosidočky: ona, prokletá, pomahá. Chelsu, jenž se dlouho díval na důstojníka, vstal a zahovořil, přerušuje mlčení ovládnuvší všemi.

Ščegolichin Chels

10 article

— Divím se... Nemohu toho pochopiti ... Patrno, ruští nejsou hospodáři života. Všichni vy jste jncísi nešťastní, trpni... Jakoby jste měli v zásobě ještě několik životů: nepodařil se jeden — není zle: bude druhý, i třetí, i pátý ... A život přec je jen jeden, a mimo nás samy mu nikdo není pánem. — E, všichní tu u nás jsou takoví — vzdychl kapitán. — Všem na duší leží jakýsi kámen. Kde jsou u nás šťastní? Není jich. Každý má zlomený život, každý má na duši kámen i za ňadry kámen. Všichni ploveme mezi dvěma břehy: od jednoho břebu jsme odrazili a ke dru- hému nepřistáli. Nu a „plave náš člun po vlně vin“. Je to hloupé, rozumí se. Ale co dělat! Všichni mlčeli: všichni ztesklivěli. Všichi se zamystili o životě — o svém, o cizím a vše- obecném, o tem životě, který pojí všechny lidi byvší i budoucí v eosi jediného. — Jindy romance psával .. . a teď — za- lářník!... — vzdychl důstojník. — Jindy v Omsku u žaláře, Dostojevského oplakával zči sta srdce .. . a teď .. — A já vám povím — přerušil ho Ščegoli- chin — já se klaně! lázním Korobějníkova v Om sku!... ano! Lázním, v nichž Fjedor Michuj- lovič býval vězněn... ano! Klaněl jsem se jim — lázním! Tak je to! A vy jste prve o pomní- cích mluvili. To je u nás i celý pomník velkému člověku: lázně! Však ani tv už nejsou takové jako za jeho časů.

Dostojevský Omsk Korobějníkov Jindo romance

11 article

— Podivno je mi, pánové, velmi podivno vše to slyšeti — řekl Chelsu s upřímným zá rmutkem. — Ano. Málem celou noc sedíme a dru druhu na cosi naříkáme — ovšem že to je po- divně — přisvědčil učitel. — Stále naříkáváme a oplakáváme jako Židé na řekách babylon ských... Jen že nemáme, jako oni, společného Jeruzalěma: u nás má každý svůj osobní Sion Všichni jsme porůznu a osamoceni, proto jsme tak bezsilni. Nemáme jedně společné víry, jed- noho společného díla, pro všechny jednoho Jeru- zaléma... Ubozí jsme lidé! Zakryl rukou oči a zmlkl. — Ano. Prodali jsme čertu dušel — po- tvrdil důstojník a jal se roztržitě přebírati ve strunách, pak si odkašlal, vzkřikl opět: „Ej, vy housle-mysle!“ a tiše zapěl hlubokým basem- „Na řekách babylonských tam jsme seděli a plakali, když jsme vzpomínali na Sion...

Chels Sion

17 article

„Tam zajavší nás žádali od nás slov písní a utiskovatelě naši — veselosti: zpívejte nám z písní Sionských . .. Ščegolichin sledoval s napjatou pozornost motiv a zachytiv moment, vpadl do zpěvu dů- stojníkova vysokým tenorem s chvěním ve hlase: — Jak zapějem píseč Hospodinovu na zemi cizí!... — Jak nám pěti píseň Hospodinovu na ze- mi eizí! — pokračoval důstojník, naslouchaje Ščegolichinu. A oba, jeden rusky, druhý slovansky — po- kračovali v žalmu, brzy čekajíce jeden na dru hého, brzy předbihajíce. Vyznívalo to zvláštně ale melodicky. Všichni poslouchali. Ale každý o čemsi pře mýšlel. Každému bylo líto svého nalomeného. zjizveného života; každému se snilo o svém Je- ruzalémě, který oplakával. A ponenáhlu se jali všichni cítiti jeden ve druhém nahodilé a cizí lidi, kteří neměli dosud. a ni teď ještě nemají společného Sionu, nemaj společného jediného hoře, nemají společného Babylonu. A radost, i zájem, i naděje — má každý svoje. Chelsu to pochopil a sželelo se mu jich. Chtěl povstati a zvolati na ně: — Probuďte sel Ale než mohl promluviti, úřadník hlasite zívl a řekl líně: — Pojďme .. . spat!

Ruska Babylón

19 article CERES jablková šťáva nssledem

CERES jablková šťáva nssledem ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel- ně skvostné ovocné vůně to, co mladí i staří, bohatí i chudí od idealního občerstvujícího a zdravot- niho nápoje žádají. Dostati možno v obchodech a lahůdkami, obchodech se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách. „CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přejí „CERES“ zavésti, obdrží na požádání nabídky od JIRÍHO SCHICHTA ako. spol. Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.

Ceres Schicht Ústí nad Laba

21 article Rezné zprávy.

Rezné zprávy. = Čínské plsmo. Tvrdilo se, že čínské písmo jež nemá žádné abecedy, kterou by se dala psáti všechna slova, sestává asi z 50.000 různých značek Ve skutečnosti však, jak píše jistý francouzský list, na- lézá se ve všech dílech, jež se nyní v Číně tisknou. ne více než 4500—5000 různých značek a poněvadž se podrobným rozborem shledá, že největší část těchto značek jest složena z jednoduchých prvků, redukuje se studium čínského písma konečně na 200 původních značek čili „klíčů“. Tohoto velkého zjednodušení čínského písma bylo ihned využito v knihtiskařství. kde od nějaké doby rozložitelné značky v počtu po- měrně obmezeném zatlačily četné značky z jednoho kusu, jichž se užívalo dříve. = Víditelná žeč. Z Nového Yorku se sděluje Velkých zásluh zjednal si Alexandr Graham Bell svojí novou a neobyčejně instruktivní methodou, jak možno naučiti řeči děti, jež se narodily hluché. Beil vychází ze skutečnosti, že fonetice lze nejlépe na- učiti, uvedou li se značky slov ve spojení s polohou rtů a jazyka, nutnou k vytvoření dotyčné hlásky Jeho učebnice pro hluché sestává z řady značek, jež naznačují zmíněnou polohu tak přesně, že bluchý může ji přímo napodobiti, aby dovedl vytvořiti pří- slušný zvuk. = Adelina Palti rozloučila se, jak známo, ne- dávno delinitivně s divadlem, by ztrávila zbytek svých dnů ve společnosti svého manžela a několika milienů — mluví se o 251 — na zámku Craig-y-Nos u Bredk nocku v Anglii.

Graham Bell Beil Palti Bredk Čína Nový York Craig Nos Anglie

28 article

Partie č. 237. Hrána v mistrovském turnaji ve Vídni dne 21. ledna 1907 Střední gambit. Černý: Wolt Bílý: Mieses. Jc4—be 1. e2—e4 16. Dg3—h3 07—05 2. d2—d4 Sb4xKca e5xd4 17. Sc1—eš 3. c2—c3a) d7—db Dd8—e7 18. b2xcs 4. e4x x d5 19. Je2—de Jg8 — fe Vc6—g6 De7—ase 5. Sf1—c4 20. Jd4—f5 e7—c6 Jh8—ce 6. d55k kKk c6 Jb6—ds 21. Se3—d4 7. Jg1—e2 Jd5—fs d4xes 22. Sd4xcg7 8. Dä1—bs Jc6 —a5 23. Dhs— fs Jf4—g9 Se8—dr 9. Sc4—b5— 24. Sg7xcis Da3)« fs. Va8—cs 10. Db3xc3 25. Kg1—hí Jd7—e5 11. Sb5xd7-b) Jfexd7 Je5—gl 26. Dí3— e4. 12. De3—g3 h7—h5 Sf8—b4 27. Desxg2 13. Jb1—e o—o Jg4—e3 28. Vd1—gl Jesycf 14. 0—0 Ve8 —- cs 29.- Dg2 — et. 15. Víi—dile) Ja5—o4d) 30. De4XKí5 a č. se vzdal

Černá Vc jít 7 jh Jd Sb Vídeň Virginie Jg 8

29 article Poznámky: s

Poznámky: s a) Pokračování 3. Ddtoed4 Jb8—c6, 4. Dů4—e Jg8—f6, 5. Jb1—c3 Sf8—67, 6. Sc1—d2 d7—d5. 7. e4d5 Jf6d5, 8. De3—g3 (na př. partie Čigo- rin—Snosko-Borovski, turnní čtyř mistrů v Petro- hradě. „N. L..“ č. 233.) jest pro bílého nevýhodn pro Je6—b4l a bílý nemá uspokojivého pokračování. Na 11. De3—e5- mohl černý hráti buď Dd8—er (12. Sb5xd7-- Jf6xd7, 13. De5xa5? Ve8xc1- atd.) nebo i 11 Sfe—e7 (12. Sb5d7-+. Jf6xdz 13. De5xg7 Se7—f6) s výhodou. e) Po tomto tahu je zřejmo, že černý je již v nevý- hodě, maje nevhodně rozestavené figury. d) Jezdce d7 nelze jinak dobře krýti nebo uvolniti odstoupí-li dáma, následuje vždy prudký útok. T i učiněný má též ten účel, uplatniti dosud mrtvého jezdce a5. Lepší bylo snad ustoupiti dámou na e8. Zablokovati křídlo krále tahem 21..f7—f6 zmirnil poněkud útok bílého. Nyní je černý ztracen.

Borovski Sb Jf Petra Jf Ddtoed 4 jb 8 xd 7 e 7 d 7 c 3 Sf 8 Sfe Sb 5 d 7

32 article Panu J. Polákovi,

Panu J. Polákovi, továrníku korkových zátek v Lipníku. Dověděv se, že rozeslal Jste českým pražským obchodníkům s technickými potřebami provolání v ja- zyku německém a moje jméno uvedl Jste dole, jako bych toto provolání, pro ně určené, v něme- ckém textu, též spolupodepsal, jsem nucen zde veřejně prohlásiti, že moje národní hrdost by mi nikdy nedovolila něco podobného učiniti a to tím méněv tomto případě. Dívím se ale zároveň Vám, velectěný Pane, že mohl Jste Vy toto učiniti, muž, o kterém s tvrdí, že stojí i v popředí českého národního hnutí na Moravě. 1974 V Praze-VII., 26. ledna 1907. S úctou Jan Dobiáž, továr. na zátky korkové v Praze-V

Dobiáž Lipník Praha český národní hnutý na Morava

33 article Doristajicí děvčata

Doristajicí děvčata mají často zapotřebí sílicího prostředku, aby příroda podporována a mnohostranné obtíže jich vývinu pře- konány byly; Scottova emulse z medic, jaterního tuku s vápenitými a natronovými hypophosphity osvědčuje se v každé době jako výtečný a spolehlivý sílící pro- středek. Vyrábí se výhradně jen z nejlepších materi- alií, jež se vlastním způsobem Scottovy přípravy tak chutnými a lehce stravitelnými stanou, že nezpůsobují nejmenších zažívacích obtíží, naopak upravují zažíván a povzbuzují chuť k jídlu. Scottova emulse jest tudíž účiunější než obyčejný tuk jaterní. Rybář s velkým doryšem jest garanč- ní známkou pravosti Scottova připravku Při odvolání se na tento list a z zaslání 75 hal. v poštov. znám- káoh láhev na zkoušku zašlo franke

Scottův

42 article

Předplatné 6 korun ročně přijímá a čísla na ukázk zasílá: Český klub fotografů-amatérů v Praze. Kompendium praktické totografie na- psali čl. klubu Rudolf Špíllar a Jan Spriňar, vyjde v březnu. 240 stran teztu. Cena K 1.20. Přihlášky 1587 na klub. řilského, čtenářstva to vybíravého a těžko uspokojitelného, vycházeje jako román feuilletonní vineirozšířenějším francouzském denniku »Petit Journalu«; román, který vydán byv pak v nádl herné výpravě knižní, podmanil sl rázem celou Paříž, takžé 17 jeho vydání v krátkostl bylo rozebráno. Je to nejvýznač- nější románová práce pseudonyma Danicle Lesueura, spisovatelky to ohnivého temperamentu a nezkrotné fantasie vydaná po názvem:

Špíllar Spriňar Petit Praha Paříž Český klub fotograf Danicle Lesueura

44 article

Matice zábavy a vědění, nejstarší a nejrozšířenější sbírky lidové četby zábavné. jimž zahájen bude jeden z nejnaplnavějšíoch 1. ČISlO, lidových románů nové doby, román, jenž téměř žest měsiců horečně napinal pozornost obecenstva pa- ězlon

51 article

Po románu Maska lásky následovati bude původní dosud nikde netištěný román oblíbeného spisovatele ldovýc Tak se vyslovil o románu Daniele Lesueura jeden z nej- geniálnějších tvůrců moderního románu, podobné s největši chválou uvítali román ten nejlepši spisovatelé francouzští: Pavel Bourget. Jules Lemaftre, de Voglle ajiní a jíní, dovozujíce, že rowtán kdový může byli psán se starostlivon páčí vměleckon. — Sotva také najde se v řadě moderních románů srovnání s dílem tímto tak do nejkrajnější míry napinavým, s tak bohatou spletí událostí, jež překvapuji všechno očekávání, kde záhada stihá záhadu, kde na každé stránce objevují se nová a nová dobro- družství tajemného, obdivuhodného markýze, kde však v ne- přetržitém pásmu zločinů, provázejících tuto hlstoril podvodu zvláštního druhu bylo tolik uklidňujících zátiší poetlckých, jako v románu tomto. Ziskáním románu toho pro Libuši způ- sobili jsme zajisté čtenářům jejím přijemné překvapení a po- žitek v pravdě neobyčejně vzácný. románů K. V. Havránka: tpslra

Lesueura Pavel Bourget Jules Lemaftre Voglle Libuše K V Havránek

52 article URR2UJ

URR2UJ Z kolotu denního všedního života na malém průmy- slovém městě, jenž mistrně zde illustrován se všemi snahami touhami, pletichami, radničními piklemi i myšlenkovým obzo- rem maloměstské společnosti, vynořuje se vlastní obraz roh mánu, obraz krásný, dojímavý, tragedle života shrouceného, před samou branou štěstí, uvrženého v posměch přenáhle ným soudem milovaného muže a vrhaného na pospas jedoval tému šklebícímu se davu. Román je krajní míry napínavý a svým blízkým prostředím tím více seslluje pozornost čtenářstva. ročně 6 svazk

57 article

Nejlevnějši obsahujících nejvýznamnější listy z gigantické epochy dějinnéa nad to psané tak populárně, zajímavě a poutavě, že čtou s jako napínavý hlatorleký román, řádek za řádkem s trvalým zájmem až do konce. V žádném populárním díle česky vydá- ném popsána nebyla dosud revoluce francouzská tak co možná podrobně, živě a poučně, jako v díle tomto, nikde dosud v já- zyku českém neosvětlena doba Napoleonova, tohoto »zázraku 19. stoleti«, tak zajímavě, podrobně a poutavě jako vi díle tomto. sbírky lidov četby vzděla- vaci jímž zahájen bude počátek populárních dějin 1. ClSIO, Velké revoluce i doby napoleonské od sta- rého historika francouzského M. MIONETA, člena Akademie,

Napoleonův M Mionet

58 article

Jako 5. svazck zařaděna bude do Matice Lidu populárni kniha z lékařství jež vyjdou v lctošním ročniku Matice Lldu, budou dosud nel- populárnějším a nojlaolnějším českým vydáním dějin Velké revoluce, těchto počátků kulturních přerodů ze tmy středověku. Budou tím úplnějšíml a cennějšími, že opatřeny budou po- známkami osvědčeného našeho populárního historíka prof. Dr. Jar. Kosiny, jež úplně vysvětlují, co se stanoviska lidového českého čtenáře je zapotřebí. — Dnes, kdy pozornost celého světa obrácena je znovu ku Francil, tím vděčnější, účelnější, ba nutnější je čisti historii kulturního hnutí ve Francii od samých počátků, znáti podrobněji souvislost bojů přitomnosti s velikým obrozením v minulosti. — Ba je to přimý příkaz kultury a svobody všem nám odohovancům moderního věku, věku svobody a rovnosti polltioké, v době, kdy tato rovnost do- sáhla ledně z nejtoužnějších mot, rovnosti v právu voleb- ním, abychom dobře znali ony počátky, z nichž poprvé vy- trysklo obrodné vření v lidstvu a dravým proudem zavaliio všechny národy ovropské. Není možno nedočísti každou kas pitolu řádek za řádkem bez trvalého, stále stupňovaného zájmu, bez vzrušení mysli a hlubokých dojmů. Nebude za jisté jediného českého svobodomyslného a vědychtivého člo- věka, jenž by ji neměl ve své knihovně. Zvlášť ovšem do knihoven dělnických je nezbytným doplňkom četby vzdělavací.

profesor doktor Jar Kosina Francie Matica Lld

60 article

Malinci nepřátelé. dětské Napsal MUDr. D. Panýrck. S vyobrazeními. Den za dnem číhá v ústrani a se všech stran ukládá o zdraví lidské řada nemocí, jichž příčinou jsou prostémuoku neviditelní, leč tím nebezpočnější ne- přátelé lidi, mikroorganismy, mikrokokky, bacilly. Zvláště dětl jsou vystaveny stále nejrůznějším nakažlivým chorobám. Proto, kdo miluje svou rodinu, své děti a své vlastní zdraví, ten zařadí knihu Panýrkovu rád do své knihovny mozi splsý, Jichž takřka denné potřabuje.oiěěe Jako svazek 6, Matice Lldu určena populárni kniha přírodovědná Přirodopisné táčky. Napsal Clovék a příroda. prof. Pr. . Baule. Znlmy a osvědčený popularisátor věd přírodních napsal tu několik překrásných ossayl ze života v přírodě, jež dovedou obrátiti pozornost na naše okolí, kol něhož často denně běžíme bez povšimnuti. Kniha čte se jako krásný příběh, jako pohádka pro velké, sloh je bystrý, pln rozmaru a suggestivnosti. Po- baví a zejimavě poučí. ročně 6 svazků r

MUDr D Panýrck Panýrkův profesor Matica Lld

64 article Album písní.

Album písní. písní pro vyšší nebo nižší hlas s prův. klavíru. Cena misto K 30.40 pouze 5 K, skv. váz. 7 K. Obsah: Výstraha. 2. Význam květin. 3. Kytička. 4. Růže. 5. Žežulka. 6. Má piseň zas mi láskou zní. 7. Když mne stará matka. 8. Struna naladěna. 9. Dobrá noc. 10. Žalo děvče. 11. Ach, neni tu. 12. Kež duch můj sam. 13. Při vyšívání. 14. Jaro. 15. O naší lasce nekvete. 16. Kol domu se teď potacím. 17. Zde v luse u po- toka. 18. O duše drahá, jedinká. 19. Skrýše má a pa- veza má. 20. Hospodin jest můj pastýř.

Struna