Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

27. ledna 1907. Císlo 27.

4 title

Říšská rada.

5 title

Poslanecká sněmovna. 485. schůze.

poslanecký sněmovna

6 article

Z Vídně, 26. ledna.

Vídeň

7 article

(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) O komunikacích námořních a železničních jednalo se dnes ve sněmovně poslanecké dů kladně, zevrubně a dlouho, ale za velmi maléh účastenství a ještě skrovnější pozornosti, jak koli bylo v parlamentní budově 250 poslanců Na všech stranách mluvilo se velmi horlivě o vý sledku voleb do německého sněmu říšského. konkrétně praveno, mluvilo se výhradně o pe rážce sociálrích demokratů a následcích porážky té na poměry a na nedaloké volby v Rakousku. Různá pronesena byla mínění o příčinách ne úspěchu této strany, která rostla dosud každý mi volbami. Jecní mínili, že příčinu dlužno hle- dati u stran t. zv. občanských, které se vzcho pily tentohráte ze své netečnosti k usilovn práci, jsouce povzbuzeny a rozohněny myšlen- kou pro expansi německé říše do krajů zzámoř ských a pro politické a komerciální výhody roz mnchu toho, druzí myslili, že rozhodnul tlaí s hůry, provozovaný korunou, kaneléřem, ředi telem koloniálního úřadu a celou byrokracií Jiní opět soudili, že své ztráty zavinili sociáln demokraté sami, zaujavše proti citu a snahám celého národa stanovisko čirého záporu a jalo- vosti. V tom však souhlasili rozmyslní parlamen- táři, že právě včerejškem podán byl opět důkaz že rovné právo hlasovací není pražádnou pomů ekou, nebo dokonce zárukou a základem zdaru sociálních demokratů, nýbrž prostředkem, kte rého užiti mohou účinně také strany jiné, mají-l s vostatek vůle, rozhodnosti a pevnosti k tomu Sociálně-demokratičtí poslanci netajili svoji sklí- čenost, ale těšili se, že bude novými zápasy od činěno, co se včera stalo.

Rakousko

8 article

Budiž konstatováno dle pravdy, že polšu poslanci jsou seslabením sociálních demokrato v parlamentě německém zarmouceni, protože v obraně proti politice císaře Vilém a II., P - lákům nepřátelské, docházeli Poláci pruští pod pory právě u sociálních demokratů. Za rozpravy o drahách místních, ze kterých povoleny pro království české domažlicko- tachovská (za zpravodajství inž. dr. Kaf- tana), častolovicko-rychnoská a jen- šovicko-libochovická, a pro markrab- ství moravské ze Vsetína do Karloví (za referátu inž. dra. Kaftana) a z Bosko- vic na Skalici do Velkých Opatovie odehrála se scéna velice zajímavá. Hornorakou ský německý lidovec prof. Erb hájil proti dru Schreinerovi co nejvřeleji německé mini- stry parlamentní, které tento agrárník včera pro poslední aféru chebskou a pro jmenování stát ních úřadníků v království českém napadl. Vy- slovil jim jménem strany důvěru a dodal: „Ne smí se pořád šťouchati do vlastních lidí nejlep- ších, nýbrž musí se jíti s ními.“ Jakkoli pak ubezpečoval, že jsou Němci z alpských zemi solidární s Němci z království českého ve vě- cech národních, bylo přece patrno, že mezi oběma tábory německými, mezi severním a mev jižním jest hluboká trhlina. Nikoliv teprve o včerejška. Již před volební reformou, ba již o doby, kdy němečti poslanci ze zemí koruny če- ské dohodli se s českými o stavbách vodních.

Vilém Polák Ing doktor Kaf Kaftan Schreiner Němec Vsetín Bosko Skalica

9 article

Se zákony o drahách mistních přijata byla resoluce poslance dra. Ryby o státní podpoře pro místní dráhu z Bechyně do Týna n. Vli a poslance dra. Slámy o státní podpoře pro místní dráhu z Chotěboře do Závratce- když byl zpravodaj inž. dr. Kaftan obě reso- luce doporučil vládě se žádostí, by obsah jejich vyšetřila a tužbám jimi tlumočeným vyhověla. Na straně německé nemůže se ujat nižádná důvěra k nynější vládě, jakkoli v ni zasedají tři parlamentní ministři levice zvláště se s obavami očekává dlouho zadržo- vané, nyní konečně však blízké jmenování soud- covských úřadníků pro král. české. Trapné oče- kávání to popudilo nejspíše německý tábor, že udeřil na poplach dotazem podaným předevči- rem drem. Schreinerem, drem. Fun- kem a soudr., z jejichž různých narážek lze souditi na spojení s ministerskou kanceláří Pra dovou. Interpelací tou chtěli Němci patrně uči- niti nátlak na vládu v posledním a rozhodněm okamžiku, manévr ten však byl ihned paraly- sován interpelací poslanců dra. Slám y, dra Klumpara a soudruhů, kteři všeliké ně mecké přeháňky a nepravdy uvedli do náleži tého světla. Dr. Sláma kromě toho odrazi interpelací velmi účinnou útok Němců, pod niknutý na vládu k vůli ztízení ryze německého soudu v Trutno vě.

Sláma Ing doktor Kaftan Schreiner Němec Klumpar Bechyně Chotěboř Závratec

10 article

Němci měli odvahu tvrditi, že ve státn službě v království českém jsou jejich lidé odstrkováni. Užili k tomu prazvláštní statistiky Kdo umi z německých úřadníků česky, jest podle nich Čechem Tak napočetli českých úředníků, až bůh brání. Nemůže býti větší smělosti, nežli se provozuje nyní — kdy jest dosud v paměti jmenováni úřadníků jak v roce 1904, tak v roce 1905, při kterých němečte soudcové VIII. a IX. třídy služební přeskakoval 100 až 150 českých kolegů tím, že se na ně- mecké straně mluví o znásilňování německého elementu v soudnictví naší vlasti. Krátkodeché jeremiády jejich vyzněly bez ohlasu, jakmile jmenovaní poslanci čeští vytáhli z registratury stesků našich známě, ale stále dosud oprávněné žaloby, nakupené v předchozích interpelacích podepřené nezvratnými fakty, kteráž spočivají na údajích konkretálního statu Také povyk pro poločeské ličení chebské nějak selhal. Jen vždy v čas a rozhodně se postaviti a skropiti trochu horké hlavy Teutonů

Němec Čecho Teuton

11 article

Ministr železnic dr. Derschatta velm obšírně omlouval správu státních drah z výtek jež činěny byly nedostatku lokomotiv, voziva vů- bec a uhlí, jaký objevil se po sestátnění severn dráhy. Ministr pravil, že nebyl sám oklamán také navzájem neoklamal nikoho, ježto sněmo- vna, přijimajíc osnovu zákona, postátňujícího dráhu severní, dobře věděla, jaké tam poměry jsou. Zajímavo jest, že resolucemi žádána byla výstavba nových 41 mistních drah. Bylo právě 8 hodin, když poslanec S ch5 nerer ujai se slova, by odůvodnil ovůj pilný návrh na zrušení § 14. Pilnost byla zamítnuta. Když vůdce Všeněmců mluviti začal, volali Vše- němci: „Sláva německému lidu! Sláva něme ckému císaři!“ Čeští národní sociálové volali na vzájem: „Banzaj! Banzaj!“ Rychlým tempem schválen byl zákon, kte- rým rozmnožují se mince niklové a zákon o po- vinném ručení za jízdu automobilem. O 10. hod. večerní byla schůze skončena za přítomnosti 53 poslanců.

doktor Derschatt Sláva Banzaj

12 article

Z Vídně, 28. ledna. Předseda hr. Vetter zahájíl schůzi v 111á hod. dopol. T tazy podali poslancit klofáč, Fresl a s. po starobním a invalid- ním pojišťování: — Kaiser a s. po výhradném za městnávání německých učitelů na německých ústa- vech a po reformě úrazového pojišťování: — Cho Klofáč a s. po svobodomyslném provádění zákon vůči českému národně sociálnímu délnictvu, jako vůč příslušníkům sociální demokracie. Sněmovna rokovala dál o úpravě dalmatské paroplavby. Ref. Schwegel je zmocněn prohlásiti, že vy- jednávání za dohodou mezi Lloydem a súčastněnými dalmatskými společnostmi jest již zavedeno a bude asi záhy ukončeno. Odstraní li se nesnáze, bude smlouva ihned skoncována a nabude platnosti během léta. Sněmovna dokazuje neustálým postátňováním soukromých drah, že věnuje organisaci státní želez niční služby plnou důvěru. S připojením paroplavby ke státním drahám je též úzce spojen vývoj želez nictví v Dalmacii samé. Prosí za schválení předlohy. Předloha o úpravě dalmatského lodního spojení schvaluje se ve 2. a 3. čtení; rovněž též předloba o brasilském lodním spojení (ref. dr. Syivester) Potom projednávaly se pilné návrhy v příčiné předloh

Vetter Fresl Kaiser C Klofáč Lloyd doktor Syivester Vídeň Dalmacie

13 article

o místních drahách. Posl. Kaftan praví, odůvodáuje svůj pilný návrh, že je stát povinen dostatečně přispěti ku za- jištění místních drah, Zavšak také nelze popříli, že cilelné oběti, jež ukládají zemím takové drahy, na hražují zvelebování dotyčné země nebo okresu Prosí za schválení pilnosti. Ostatní navrhovatelé vzdali se slova. Posl. Schrsiter lituje, že úprava místních drab, zejmena v Rud hoří není prováděná dle žádné určité zásady. Žádá resolucí za provedení projektu místní dráhy Hán Malý— Petřvald— zemská hranice dále stavbu úzkokolejné připojovací dráhy z Fojtovi přes Šonvald do Petřvaldu— zemská hranice a místní dráhy Štětí—Dubé. Prosí sněmovnu, by u drah, jež vedou německým územím byli zaměstnání jen ně mečtí úřadníci a sluhové. Heroldovým a Pacherovým jmenem navrhuje resoluci o některých místních stav bách drah. Posl. Schwelger předložil štýrká přání a navrhl několik resolucí; — Wastian přimtouval se za dráhy v jižním a jihozápadním Styrsku; — Conci bude hlasovati pro všechny předlohy, ale stěžuje si na po tlačení vlašské části Tyrol. K Albrechtovu návrhu rokování uza vírá se.

Posl Kaftan Hán Malá Heroldová Pacherův Albrechtův Ruda Petřvald Štětí Dubá Tyroly

14 article

Posl. Korošec, hlavní řeční contra, doporuči stavbu několika místních štyrských drah a posl. Erb hlavní řečník pro několik resolucí. Tento řečník va roval vládu, aby nerušila nestálou rovnováhu v R kousku jednostrannými povážlivými činy, jako je prý soudní případ v Chebu. Jeho strana chová k min Pradovi pinou důvěru. Vyzývá ostatní Nemce, aby semknuti stáli se svými ministry a upevňovali jejicí postavení v kabinetu. Pilnost se přijímá. Posl. Eldersch naléhal na sestavení programu stavby místních drah a vybudování vodních cest Slezsko trpí nedostatkem nezbytných cest. Žádá lepš spojení, větší rychlost jízdy a snižení cestovného na trati z Benešova do Opavy. Posl. Al. Hanich odporoval stavbě drab v Halič a Dalmaci; dle programu jeho strány nepatří k Ra kousku. Navrhuje resoluci, by vlada provedla tech nické přípravy ke stavbě rudoborské transversálky ž k zemské hranici; podává Eisenkolbovým jménem oluč o stavbě dráhy ústacko-petřvatd ké a jmé- nem Kittlovým resoluci o stavbě rudohorské dráhy K Einspinnerovu návrhu rokovaní uzavír se a hlavními řečníky zvoleni posl. Pache r (pro a Grössel (contra).

Posl Eldersch Hanich Eisenkolbův Kittlův Pache Cheb Benešov Opava Halič

15 article

Posl Pacher navrhuje resoluci, aby nejen pr Dalmacii, ale i pro Rudohoři byl dosazen hosp dářský výbor pro zvelebení této krajiny. Třeba zje nati také spojení s místními dráhami saskými. Pri mlouvá se za rozšíření dráby ostrovskojachymovské za trati Suniperk-Přísečnice-Kryštofovy-Hamry Zemská hranice. Posl. Grössel žádá, by provedena byla již po 2 roků žádaná trať Sušice Kašperské Hory a tra Krumlov-Chvalšiny-Prachatice Netolice. Navrhuje re soluci, aby tovární osada Fraunthal na Sumavě po jata byla do železniční sítě, vedoucí touto krajinou (Pochvala.) Po věcné poznámce Perathonerově a rele rentském doslovu schválena předlaha v 2. a 3. čten a rovněž tak po zprávě ref. Kaltana a poznám kách posl. Periče předloha o trati mostarsko- metkovičské.

Posl Pacher Rudohor Posl Perič Dalmacie Suniperk Přísečnice KryštofůvHamra Sušice kašperský Hora Krumlov Chvalšiny Prachatice Netolice

16 article

Ref Kaftan podal zprávu o předlove místní dráhy ze Vsetína do Vel. Karlovie Posl. dr. Licht pojednal o dopravních poměrec na Severní dráze; souktomá správa vytahala zn vše, co se dalo v zájmu akcionařů vytěžiti. Žád rychlá opatření k zamezení kalamit. Má-li se přisro- čiti s větším spěchem ku postátnění všech větších drah soukromých, třeba vynasnažiti se, aby se ne opětovaly takové smutné zkušenosti. Posl. dr. Hruban připojuje se k vývodům posl. Lichtovým. Kdyby se bylo postátnění pozdrželo jen o několik neděl, byl by povstal takový evropský skandál, že by bývalo lze postatniti dráhu za zcela jiných podmínek. Předloha schvaluje se po zpravodajově doslov a projednává se předloha o stavbě místní drábs z Domažlic do Tachov a. Ref. Kaftan praví, že vystavění této trati nen jen v zájmu země, nýbrž celého státu. Příčná dráha zůstala kusou. Přimlouvá se za stavbu, pokud možná rychile. Posl. C Hoffmaun navrhl resoluci, aby státen provozovaná místní dráha Nýřany-Ilefmanova but byla upravena tak, aby záhy umožnila se osobn doprava a dráha prodioužila se až do Střibra. Posl. Hanck navrhl resoluci, aby trať Domažlice Tachov byla, pokud zřízena co nejrychleji a pi stavbě použilo se pracovních sil domácích. Posl. Grössl žádá, aby od trati Domažlice- Jano vice zřízeno bylo přímé spojení do Nýrska a přeje si, aby na transversální dráze jezdily smišené i osobní vlaky. Posl. Fresl lituje, že při slavbě místních drat nejedná se dle určitého plánu, r provozují se s nim též politické obchody, ač tyto dráhy mají vyhověti přece pouze skutečným potřebám jednotlivých zemi a krajin.

Ref Kaftan Posl doktor Licht Hruban Lichtová Kaftan Grössl Jana Fresl Vsetín Vela Domažlice Tachov Nýřany Nýrsko Ilefmanov but

17 article

Má li kdo příčinu stěžovali si do jazykové poli tiky státních drah, je to český národ, neboť státn dráhy neposlovaňují, nýbrž germanisují. Po doslovu zpravodajové přijímá se zákon ve2 a 3. člení a resoluce připojené k výborové správě schvalují se. Po vyřízení předloh o místních drahách friedberskoraspanské a jaselsko - ko nečenské rokovalo se o účastenství stát na opatření kapitálu pro několik místních drah. V debajě projevil posl. Kolischer přání, b ministr železnic měl sílu i přiležitost odstraniti des organisaci, způsobenou za jeho předchůdců. Na stát- ních drahách není dosti mostních vah, vozův a loko motiv. Severní draha nebyla odevzdána v řádném stavu; vůbec byla tuze pozdě postátněna. Řeční podává různé návrhy pro Halič a končí přáním, by ministr v nové sněmovně předložil parlamentu velký promyšlený, na zdravých organických a finančníci základech zbudovaný železniční program. (Hlučná pochivala.) Ministr dr. Derschatta odmítá výtku, že s Tyroly jež dostanou 15 mil., nakladá se macešsky, a prosí zamítnouti příslušný minoritní návrh. Vypracovati skutečný plán pro rozvoj místních drah byl postup neobyčeně nebezpečný zájmům interesentů a zvlášte financím státním. Musí se zůstati při soustavé do- savadní. Podané resoluce vláda prozkoumá a vyna snaží se vzíti zřetel na odůvodněná přání. Připouští že na Slezsko nebylo vzato zřetele, protože tam všecky projekty mají různé varianty. Ve vládní předloze bude zajisté na Slezsko vzat náležitý zřetel. Pojednává o postátnění severní dráhy a záva- dách v tamější dopravě. Než státní sprava doprav převzala, vyskytly se momenty, které oprávňovaly k pochybnostem o nerušeném provozování dopravy.

Derschatt Halič Tyroly Slezsko Kolischer přání

18 article

Příčinou tohoto váznutí dopravy bylo neočekávané vzrůstání celkové dopravy. Severní dráha neočeká- vala snad, opatřujíc si své dopravní prostředky, ž doprava tak stoupne. Již v důvodové zprávě, vládní bylo poukázáno výslovně na nedostatečné poměry, ve výboru ministr poukázal bez výhrady na nedo- statek lokomotiv a vagonů. Co nyní objevuje se jako nedostatečné, nen ničím nosým. V nynějším vývoji ukázalo se, že tehdy měl jsem pravdu já, a také sněmovna měl pravdu, když nehledíc na poznání těchto škod při kročila ku postátnění. Na rok 1907 byl pro severn dráhu s největší opatrností učiněn rozpočet, a mi nistr jest přesvědčen, že příští čistý výnos, nena stanou-li naprosto abnormální mimořádné nehody neosvědčí vladu ze lži, jestůže počita také pro rol 907 plus, jež obnášelo by o 4 až 5 milionů více než renta, nepočítaje v to zůročení investici, jeh byly jsme nuceni učiniti. Uvažuje se o nutných krocích, aby proveden byla revise, zvláště pokud se týče železničního do pravního řádu, rozhodujícího státního práva tarifníh a otazky technické. Mimo to byla generální inspekc pověřena, aby provaděla práva dozoru, obzvlašti vůči drahám, jež maji býti postátněny. Ministr na řídil setření, jak dostála severní dráha v roce 190 civilně-právním povinnostem, pokud se týče řízení dráhy. Dnes nemá důvodu k obvinění z postupu protismluvního. Doprava na severní dráze stoupá. Příjmy ve dvou dekádách jsou opět značně větší než v lýchž dekádách r. 1906. Objednávkou lokomotiv a vozů ovšem nedostatku nemůze býti odpomoženo. Bylo učiněno všemožné pro Vídeň a průmysl, zvláště na moravský cukerní průmysl bylo co nejhojněji pa- malováno. Doprava byla dnes zahájena až do Prahy a ministr doufá, že v nejbližších dnech bude zahá“ jena v celém rozsahu.

Vídeň Praha

19 article

Posl. dr. L enhogen žádá, aby gen. inspekci přísněji bylo dohlíženo na dráhy soukromé, zvlášt které jsou ve stadiu postátňovacím, a dále by před loha postátňovacího zákona byla utvořena dle švý carského vzoru Posl. hr. Mensdorff-Ponillly přimlouvá se za pro- jektovanou trať Skalice—Opatovice. Projednávaná, jakož i ostatní předlohy o mísiníc drahách přijímají se ve 2. a 3. čtení bez rokování Posl. Schönerer odůvodňoval pílný návrh o na- řízeních dle § 14. Projevuje nejdříve svoje uspo- kojení nad tím, že u příležitosti voleb v Německu německý lid národně se vzmužil. (Všeněmci volají Heil!) Proto „Heil!“ německému císaři, „Heil!“ ně mecké říší. (Všeněmci volají „Heil!“) Bylo povin- ností sněmovny prohlásiti nařízení dle § 14. za proti- ústavní a ministry, provinivší se, pohnati k zodpo- vědnosti, aby pro budoucnost znemožnila protřústavní používání onoho článku. Doráží na ministra sprave- dlnosti pro české soudní líčení v Chebu. Brojí pro skandálnímu nařizovacímu hospodářství i proti za- tímním rozpočtům a prohlašuje, že v nově sněmovně se v tom nic nezmění, protože nynější rozhodující vůdcové německých stran, kteří dosud trpěli tyto nešvary, opět přijdou do nové sněmovny. (Hlučné volání „Heil!“ u Všeněmců.) Pilnost návrhu zamítá se bez debaty. Na to se přijímají pilně ve 2. a 3. čtení: vládní předloha o administ, ním instaněním postupu, po- kud se týče kolkovních a přímých poplatků, obě před- lohy o ražení niklových minci za 20 mil. korun zákon o povinním ručení automobilistů Konec schůze v 9.5 hod.; příští bude v pon- dčli o 11. hod. dopol.

Posl doktor Mensdorff Ponillly Skalica Opatovice Německo Cheb Heil

20 title

Klumpar podali n

Klumpar

21 article

Posl. dr Slám vládu tento dolaz : Od let opětují se stále stížnosti na křiklavé křivdění národnosti české u c k. úřadů, aniž vlády jakož by byla jejich povinnost, odpomoci zjednaly Rovnoprávnost národní zaručená státními zá kony, šlapaná jest na př. od státních úřadů ve Slez sku, nobama. Podaní česká vyřízována jsou něme cky a když kdo protiví se přijetí takového nesroz umitelného a protizákonného vyřízení úřadního, stí hán jest ještě za to tresty, ba v nejnovější dob staly se i případy, že jednotlivé slezské úřady státn vrátily žádosti žadatelům s poznámkou, »že řeč č ská není ve Slezsku jazykem zemským«, ačkoliv výbor zemský, který ve Slezaku většinou je něme cký, sám vydává zemský zákonník už od počátk doby ústavní též jazykem českým. Do okresů skoro výbradně českých ve Slezsku jako na př. do Frýdku, posíláni jsou němečtí soud cové, aby obyvatelstvo uráženo bylo v národnín svémucitu. Ač na Moravě a ve Slezsku jen zlomel obyvatelstva náleží národnosti německé, skoro vý lučně obsazována jsou vyšší místa úřadnická Něm a nebere se při obsazování míst skoro docela žád ného ohledu na poměr obyvatelstva. Avšak též v království českém, zvláště při obsa zování míst vyšších, nápadně dává se přednos Němcům, na škodu obyvatelstva českého a všecl stížností v té příčině přednešených v interpelacích mluvených ředích nedbá vláda nikterak. Ačkoliv lid český oprávněn jest žádati, aby za stoupen byl též ve vídeňských ústředníck místech, aspoň poměrně ku počtu obyvatelstva ke své důležitosti, zastoupen jest v ministerstvu če ským úřadnictvem poměrně tak slabě, že musíme v této příčině hořkých výčitek činiti v době, kd zdála se býti oprávněná naděje, že snad změní s tyto poměry částečným parlamentarisováním mini sterstva.

Posl Podaný Němec Slezsko Frýdek Morava Německo

22 article

Ve skulečnosti však pramálo změnilo se k pro spěchu našemu; stav protizákonný u úřadů státnícl trvá dále, národnost česká, zvláště při obsazován míst vyšších v zemích českých, dále jest odstr kovaná, též zásady rovnoprávnosti dále jsou poru šovány, proti čemuž tímto se vší rozhodností prote stovati musíme. Dne 24. ledna t. r. podal dr. Funke se všem německými poslanci z Čech inter elaci, ve ktaré li poměry jazykové u míst úřadnických způsobem pravdě neodpovídajícím. Tvrdl, že Němci v Čecháeh jsou zkracováni a interpelací svou zajisté nezamýšl nic jiného, než aby němečtí žadatelé o místa úřad nická ještě více, než se dosud dělo, dostávali před nost na škodu žadatelů českých, nač ovšem vláda jestli jen trochu spravedlnosti v sobě chodá, přistou piti nesmí, nýbrž naopak, ona musí nespravedlivos na národě našem pšchanou odstraňovati. Interpelanti tvrdí, že je faktum, že prý z kance láří obou českých ministrů vycházejí počešťovac tendence, jež nalezají podporu v úřadnících českých všech oborů státní správy. My mohli bychom ovšem vůči některým nečeským ministrům jinou slížnost přednésti a sice jako skutečné faktum a to s větší oprávněností, neboť počet úřadníků českých, kteří se německým interpelantům nezamlouvají, je pořád ješt nápadně malý vůči neoprávněně velkému počtu úřad- niků německých. Úřadníci čeští pak zajisté nestarají se o češtění, nýbrž blavně o vykonávání svého úřadu dle povinnosti a spravedinosti. Páni interpe- lanti ovšem zapomněli podati důkazů pro své pode- zřívání a přestá aji na tom, své bájky, jako skuteč- nost naznačovati. Taková bajka jest též ona, kterou interpelanti ve své bujně fantasii vybájili o českém praesidiálním úřadě.

Funke Němec Čechy

23 article

Smysl pro spravedlnost a rovnoprávnost u těchto pánů nejlépe se illustruje jejich stížností, že místo vicepresidenta u vrchního soudu v Praze, které míval dřive Němec, obsazeno bylo Čechem. Jako kdyby v království českém mista presidentská i místopresi dentská u soudu vrchniho, na věčné časy musili míii Němci. Lid český, jako většina a zbudovatel králov- ství zajisté více by měl nároků, aby místo president- ské u vrchního soudu vždy zastával Čech. A přece ačkoliv nynější president jest Němec a svým jednáním mnoho našich oprávněných stižností zavinil, trpí ho český lid, kdežto interpelanti, jako zástupci menšiny obyvatelstva i místo vicepresidentské pro sebe rekla- mují. Ponecháváme si o otázce úřadnické v zemích českých pojednati co nejdříve blíže a posvititi si n křivdu, kterou, jak interpelanti tvrdí, trpí Němci Nyní však rozhodně prohlásiti musíme, že to, co s če- ské strany až příliš znad trpělivě snášeno bylc — dále trpěti nebudeme. Páni interpelanti míní, že prý je to pozoruhodné . že při zemském soudě v Praze ze 16 míst třidy VI pouze 3 místa Němcům náležejí. Podle slatusu z dne 1. ledna 1906 jest v Praze pouze 12 vrchníc radů první instance. Z těch však nikoliv 3. nýbrž jsou Němci — a to v opvodu, v němž obyvatelstv německé jest v zdrcující menšině. To ovšem němečt páni interpelanti zamičeti ráčili, že u vrchního soudu úřadují jako předsedové senátů u přelíčení českých 2 radové, kteří česky ani dobře neumějí a zamlčeli též, že u návladnictva v Praze ze 7 substitutů 4 místa mají Němci — a že jenom 3 mají Češi a že k tomu všemu ještě i sám pan návladní patří národnosti ně- mecké.

Němec Čecho Čo Čech Praha senát

24 article

(Dále uvádí se dopodrobna v interpelaci jmenování soudcovská, předešlého roku vykonaná, a vyzývají se němečtí interpelanti, aby si přečetli interpelace v této příčině od českých poslanců podané, ve kterých vylí- čeno jest zevrubně, jaká hrozná křivda stala se mno- hým výtečným úřadníkům původu českého, kterým nemůže se nic jiného vytýkati, než že umějí ob zemské řeči — kdežto ti, od nichž preterováni byli, kvalifikací takovou pochlubiti se nemohli.) Pozoruhodné je, že němečtí páni interpelanti v svém dotazu výslovně se přiznávají, že jim od vlády učiněny byly sliby. Jaké to byly sliby, to ovšem ne- prozrzují. Jeslli jsou to však sliby, že Němci dál preterovati budou úřadníky české jen proto, že tilo jsou Čechy — jestli jsou to sliby, že dále národ če- ský ve svém právu jazykovém bude zkracován, tedy můžeme již dnes prohlásiti, že i po nových volbácn budoucí zástupcové lidu českého takový stav proli zákonný trpěti nebudou. Tážeme se tedy vládyi Učinila vládu skutečně Němcům nějakých slibů — a ano-li, v jakém směruz Chce vláda aspoň při budoucích jmencváních úřa nických pro země české oprávněných požadavků cidu českého a nároků, jichž úřadnictvo české svou službou bylo nabylo — plně respektovati?

Němec Čechy

25 article

Posl. dr. Sláma a sp. podali na min, předsedu ve příčině zřízení krajského soudu v Trut- nově tento dotaz: V sezení 471. poslanecké sně- movny podali poslanci Wolí a sp. na V. Ex. inter- pelaci, v níž žádají zřízení ryze německého krajskéh soudu v Trutnově a tážou se, z jakých příčin s zřízení toto dosud odkládá. Jestiť obecně známo, že zřízení ryze německého soudu krajského v Trutnově je vůbec nemožné, ne- boť ani soudní okres trutnovský sám není ryze ně- meckým, nýbrž nachází se v něm menšina česká Ostatně je jasno že při zřizování soudu krajského musí se uvážiti též geografická poloha a hospodářské peměry. V té příčině i pánům německým interpelan- tům je známo, že české okresy Úpice a Police mají značně lepší spojení s Trutnovem než s Hradcem že tyto okresy též mnohem blíže u Trutnova leží, se klerýmžto městem ostatně tyto okresy české ve stálém hospodářském styku jsou. Obvod krajského seudu se sídlem v Trutnově bez okresů Úpice a Po- lice nedá se vůbec ani mysliti a musíme tudiž se vší rozhodností protestovati proti zřízení takového soudu krajského. Jestli pánům interpelantům opravdu na tom záleží, aby v Trutnově byl krajský soud. musi se smířiti s poměry geografickými a hospodář- skými, jakž jsme se o nich právě zmínili Tážeme se tedy pana ministerského předsedy zdali jest hutov pánům interpelantům (Wolf a sp. jasnou dáti odpověď, že zřízení ryze německého krajského soudu v Trutnově vůbec je nemožným?

Posl doktor Sláma Wolit Wolf Trutnov Úpice Police Hradec krajský soud v Trut

26 article

Panská sněmovna Z Vídně, 26. ledna. (Zvl. telet. zpr. »Nár, Listů-.) Olomoucký arcibiskup dr. Frant. Baue objevil se dnes poprve v panské sněmovně, ve které má virilní hlas, a složil tam přísahu. Nč- meckou. Vrchní církevní pastýř země ze tř čtvrtin české. Kdo žúdá národní hrdost i od lid malých, musí důrazně pokárati fakt, že církevní hodnostář, který vychází pravidelně ze svobodné volby, ji nemá tam, kde by ji osvědčiti měl, jak jí neměl česko-budějovický biskup dr. Říha jako ji neměl historický šlechtic kníže Karei Schwarzenberg. Proč nyní teprve přijel arcibiskup Bauer do Vídně vykonávati mandát člena panské sněmovny, jest nám záhadou. Z Olomouce není sem tak daleko, jako z Vratislavi, ale vratislavský arcibiskup dr.

doktor František Říha Karei Schwarzenberg Bauer Vídeň Nč Olomouc Vratislav panská sněmovna

27 article

Kopp bývá velmi často na svém místě. Sou- díme, že přivedl sem dra. Bauera záko o kongrue stejně jako osmdesátiletého kardinál saleburského dra. Katschthalera, jenž je celou noc sem a zase jede celou noc nazpět. Přijel marně. Věc ta neprojednala se, nýbrž byla odložena. Rozpočtová komise panské sněmovny schválila sice jednomyslně předlohu, jak byla po návrhu dra. Periče poslaneckou sněmo- vnou změněna ku prospěchu řeholníků na fa- rách působicích, bylo to však usneseno do zá- soby pro případ, kdyby v poslanecké sněmovně nezjednaly se záruky, že vyřídí a schválí se před rozchodem zákon panské sněmovny ve znění rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny vy- řízený a restituovaný. O záležitosti té konala se dnes o polednách konference zástupců všech stran, které přítomni byli za vládu bar. Beck a dr. Marchet. Vláda žádala tam záruky, že nebudou činěny překážky prostému schválen zákona kongruového, kdyby z něho panská sně- movna dodatek Peričův vypustila. Tyto zá- ruky dány nebyly. Proto soudíme, že konečně panská sněmovna přijme zákon kongruový tak jak byl přijat sněmovnou poslaneckou. Z Vídně, 26. ledna (K. k.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz v 1.45 h. odp. Olomoucký arcibiskup dr. Bauer dostavil se poprvé do sněmovny a složil slib. K návrhu hr. Schönborna stanovi se před- loha o zaopalřování vojenských vdova sirotků jako první, Bacquehemova brane- cká předloha jako druhý a předloha o vojen- ských úvěrech jako třetí předmět jednacího pořadu. Ministr šl. Latscher doporučil předlohyo pensijních požitcích vojenských vdov a sirotko i braneckou a poděkoval za resoluci o brzkém zlep- šení platů vojenských a zeměbraneckých gážistů.

Kopp Bauer Katschthaler Perič Beck doktor Marchet Peričův Windischgrätz Schönborn Bacquehemův Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna

28 article

Zákon o pensijních požitcích vojenských vdova sirotků schválen bez debaty po Czedi kově referátu. Předloha o braneckém kontingentu byla přijata ve všech čieních bez rokování; rovně tak předloha o úhradě vojenských úvěro. Předloha o původu chmele vyřízena bez roko- vání. Za rokování o předloze stran obchodu s ví nem, vinným moštem, nečištěným vínem dv. Ludwig vytkl dvě vady předlohy. Kn. Karel Auersperg praví, že poslanecká sněmovna, jako člověk blízký smrti, rychle vyřizuje své poslední záležitosti. Na některých zákonech je patrna již zakalená mysi tohoto nemocného Princ Lobkovic horlí, že panská sněmovna v poslední chvíli je nucena schvalovati zákony,o nichž ví, že měly by se změniti, aby se daly lépe prováděti. Nasazuje se nám nůž na hrdio, abychom schválili tento zákon, ač bylo by lze jej zlepšiti, kdyby bylo pokdy. Doníá, že později naskylne se bohdá k tomu příležitost. Řečník vítá zákon. V zájmu českých vinařů, již trpí nesmírnou soutět nepoctivých výrobců vína, ie však i této předloze povděčen a přimlouvá se za přísný dozor. V Čechách ustavilo se sdružení vinařů, již chtějí podporovati solidní a poctivý obchod s vínem, avšak vyloučiti veškerou nesolidní soutěž. Prosí vládu, by uvažovala, jakým způsobem mohla by přiměti též uherskou vládu k vydání takového zákona. V zevrubném rokování při 8 8. ministr orby hr. Auersperg ujišťoval, že uherská vláda jest ochotna předložiti parlamentu přísnější zákono Zákon schválen beze změny dle usnesení posla- necké sněmovny v 2. a 3. čtení. Mezi došlými spisy jest dotaz kn. Karla Scbwarzenberga a s. po výnosu min. orby. zaslaném ředitelstvím lesů a panství, aby pastviny byly omezeny, pokud toho nezbytně třeba k zacno- vání jesů zvláště v krajinách hornatých.

Ludwig Auersperg Lobkovic Scbwarzenberg Čechy poslanecký sněmovna panská sněmovna

30 article

Příští schůze bude v pondělí ve 3 hod. odp.

31 article

Útok spojených Němcí. Ve Vídni, 26. ledna. Ve městě Chebu, jež přes pana Schönerera a jeho nejvěrnějšího námezdního panoše Ira přináleží doposud ke království českému, konáno bylo těchto dnů české přeličení. Přečtena totiž česká žaloba, vyslechnut obžalovaný po česku, česky pronesen rozsudek a také prý sepsán v jazyku českém protokol o přelíčení tom. Údálost! Událost proto, že v poslední době podařil se národním odpůrcům našim tu i tam pokus vytlačiti jazyk náš odtud, kde ne pouze na základě starých zaručených práv, než i na - základě jazykového nařízení, vydaného Němcem Stremayrem, má nepopíratelnou platnost A oslněni některými úspěchy svými v tomto sméru Němci skutečně již se domnívali, pro ně že již ničím není nařízení, jež pro celé království má plat- nost a tedy také pro Cheb, zrovna tak jako pre Českou Lipu a pro Liberec.

Schönerer Ir Údálost Němec Stremayr spojený Němce Vídeň Cheb Liberec Český Lipo

32 article

Zuřivý útok, podniknutý všemi německými stranami v Čechách, má ovšem význam v řadě první jako manévr volební. Neměl býti ničím jiným, než skvělým ohňostrojem, vypáleným na rozloučenou s poslaneckou sněmovnou. V Chebu samém dojde k nejprudšímu zápasu mezi schö- nereriany a ostatními německými stranami, proto nedal si velmistr Prušáků v této říši ujíti pří- ležitosti, ještě naposledy improvisovati ve sně- movně výstup v pravém smyslu slova toho hansvuřtský a miluje-li Schönerer, nemůže ovšem dr. Pergelt a pan Schreiner nenáviděti. Však bylo by přes to pochybením, kdyby- chom považovali německý útok jen za volební trik, neboť má nepopíratelně význam ještě jiný a pro nás neméně důležitý. Kdo sleduje vývoj- národní věci u nás, tomu neušlo, že průběhem doby udála se zejména v této zemi jakási vý- měna posic a úkolů. Kdežto nedávno ješté byli jsme v otázkách národních útočnými my Če- chové a Němci, jak přirozeno, nalezali se v obraně, dnes Němci stali se agressivními a Ly jako bychom v držení všech národních práv zaujali dřívější postavení jejich.

Prušák Pergelt Schreiner Němec Čechy Cheb poslanecký sněmovna

33 article

Nedá se popříti, že toto naše nynější po- stavení je mnohem nevýhodnější, již proto, že je nepřirozeno, že příči se pravému stavu věci a že je poviností, abychom se ho co nejdřive zhosuili a zaujali stanovisko skutečným poměrům přiměřené. Jest tomu již více než 25 roků, co Stremayrova nařízení jsou v platnosti. Jako- dnes se pamatujeme na to, když byla vydána. V německém táboře ani pes se tehdy nehnula teprve třetího dne po vydání těchto nařízení zašumělo to »v německém novinářském báji«, neboť »N. F. Pr.« odvážila se v několika- řádkové noticce připomenouti vysocecténému čtenářstvu, že nařízení to je vlastně jakýs ústu- pek »českým státoprávním aspíracím«. Potom bez německé odmluvy zůstalo nařízení deset let v platnosti i jednáno o něm teprve v konferen- cích, konaných ve příčině punktaci. Však i tyto šťastně Stremayrovo nařizení přetrvalo, v punktačních návrzích nebylo na něm změněno ani to nejmenšt. Teprve když v roce 1897, tedy po 17 letech došlo ku vydání jazykových nařízení Badenových, do nichž byly stipulace Stremayrovy dle našeho náhledu pojaty zcela zbytečně, po- čali se Němci bouřiti. Tu teprve pocitili »hlu- boké znepokojení«, a je zajímavo, že jejich zuřivý hněv neobracel se ani z daleka s takovou prad- kostí proti jiným nařízením ve příčině uživání češtiny uvnitř služby, jako proti starým výnosům, jimiž upraveno uživání úřadního jazyka na venek. A mýlil by se, kdo by se domnival, ž tento jejich odpor zůstal bez následků. Olevřeně se ovšem neřeklo, že Stremayrových nařízení ve smíšeném kraji není třeba šetřiti, však věci praktikovány tak, že kde to možno bylo, jazyk český byl z úřadní kompetence vystrčen a na- hražen německým. Jinými slovy: Stremayrovo nařízení počalo se znenáhla ve smíšeném kraji odstraňovat.

Stremayrův Badenův Němec Stremayrový

34 article

Dokladů k tomu mohli bychom uvésti dnes již do tuctů. Stremayrovo nařízení u tím i rovné právo jazykové v úřadech v království českém mělo býu znenáhla zardouseno. — — Dnes, tedy čtvrt století po vydání Stremay- rových výnosů, volají Němci již hlasitě: pryč s nařízením tím, my ho neuznávámel Zejména ho neuznávají Němci v Chebua v chebském územi. Dle zvláštní státoprávní theorie národních našich odpůrců nenáleží toto územi ke království českému a čeština musí býti z něho úplně vyloučena. Známe přičiny, proč právě schönererovci tak velice lpějí na této jak ji jmenují, »hohenstauffské theorii«. Kdyby se jim podařilo prověsti důkaz a z něho vyvo- dili důsledky, že Chebsko není součástí české koruny, přestalo by býti také sou- částí Rakouska, neboť jenom při- stoupením království českého ke svazku zemí, jež nyní nazývají se Rakouskem, stala se chebská ze- mička částí této říše. O to jim jdea proto šílená snaha, chrániti kraj ten vší mocí před vnikáním češtiny. A proto také předvčerejší povyk ve vídeňské sněmovně. Proto ten ličený hněv na ministra spravedlnosti Kleina, jemuž vytýkáno, že Němce podvedl, snaživ se je utišiti připovědi, že přelíčení nebude provedeno na základě nařízení Stremayrových. Ve skutečnosti vědí páni velmi dobře, jaký poklad mají právě v panu Kleinovi a jakými byli by pošetilci, kdyby jeho si rozhnévali. Naproti tomu máme ale my Čechové pří- činy obrátiti se na tohoto pána a tázati se ho, jestli jako nejvyšší strážce platných zákonůa nařízení chce konati svou povmnost aneb má-li dosti odvahy státi se vykonavatelem příkazů,

Němec Klein Čecho Chebsko Rakousko