Periodikum ALTO Viewer

1

27. ledna 1907. Číslo 27.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

jež vydává německonárodní agitace se zjevným Prušáky v čele? Nejde tu pouze o Cheb, Stremayrova na- řízení, jak jsme se již zmínili, porušují se sou- stavně též všude jinde a také v tomto směru pracuje státní správa zcela ve smyslu německém k národnímu rozdělení země, jež, jak známo, je jejím ideálem, kterýmž rozřešiti se snaži těžký problem národního sbližení v Čechách. V Aši pokořila se autorita státní před po- uliční vzpourou, i kapitulovala před panem Irem a před pomocnými tlupami, přivolanými ze sou- sedního Německa, v Čhebu vyvázla jen tím, že na místě, aby byla na příslušné dolazy řekla, co bylo její povinnosti, přímo a bez okolků: přeličení provedeno bude tam přesně dle usta novení zákona, uchýlila se k nepravdě. Má vůbec vláda taková sily a způsobilosti hájiti zákon? Jakým právem osmělil se ministr Klein tázati se přědsedy vrchního soudu v Praze pana Wesselého, koná-li se ono přeličení v Chobu na základě Stremayrova nařizeni?. Jaká to zvrácenost, ptáli se ministr spra- vedlnosti nějvyššího soudního úřadníka v zemi, tak jakoby níe, šetříli ten či onen soud platný zákon? Což jest v télo zemi zůstaveno libo- vůli každého soudu, chce-li dbáti zákona či ne? Jak vypadalo ostatně přeličení chebské?

Prušák Irma Klein Wesselý Cheb Stremayrov Čechy Aš Německo Praha

5 article

Úřad veřejného žalobce převzíti musil soudní adjunkt a úřad zapisovatele soudce znalý jazyka českého. U krajského soudu chebského. jenž nalezá se v Čechách a pro nějž v ohlédu jazykovém platí tatáž ustanovení jako pro ostatni soudy, jsou při zastupitelstvu i při soudě samém úřadníci, znali jazyka českého, vzáenou výjim- kou. A co říci tomu, že předseda onoho přelí- čení každé české slovo ihned přeložil do něm- činy a sice k vůli přítomnému prý obecenstvu německému. Proto žádejme při každém něme- ckém přelíčení v Praze a v každém jiném če- ském městě, aby všechno ihned bylo přeloženo do češtiny. Pěkné to panují poměry v této říši, která nejmenší nemá příčiny pohlížeti s vysoka na rozháranost a hnilobu v sousedství zadunaj- ském. Příšti parlament bude miti hned po svém sejiti se hojně práce přesvědčiti vládu i Němce, že v novém období všeobecného hlasovacího právanení naprosto místa pro německou pano- vačnost a německou nadvládu.

Němec Čechy Praha

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. ledna. („Jihoslovansk politika.“) Dr. Jos. Smodlaka uveřejňuje ve své „Slobodě“ stať o jihoslovanské politice. kterou nutno pokládati za pokračování statí o „problemu rakouském“, o niž jsme zde ondyno referovali. V prvé stati dr. Smodlaka přimlouval se za osobní unii Rakouska s Uhrami, ale s pod- mínkou, že těžiště unie se přenese z Vídně do Pešti. Ve stati o „jihoslovanské politice“ rozvíjí dále svou myšlenku, jejíž konečným cílem je fe- derace samostatných států od Kar- pat k Egejskému moři, tedy nynějšího Rakousko-Uherska a balkánských států, v kte- réžto federaci by Maďaři byli „primi inter pares“ . Pisatel připoušti, že dnes skutečné jihoslo- vanské politiky ještě není. Slačí ukázati na stále se opakující neshody srbsko-bulharské, na po- měr klerikální většiny slovinské k novému kursu v Chorvatsku atd. Ale to nevylučuje, že časem i na společnou politiku všech Jihoslovanů dojde. Před sto lety mohly se také zdáti utopickými národní státy italský a německý a dnes jsou to hotová fakta. Slovanský sedlák na Balkáně, je- hož politický obzor nedávno nesahal dále, než za bumna, má dnes již národní vědomi a není nie nemožného, že po nějakém čase národní vě- domi srbské, bulharské atd. změní se i u něho ve vědomí jihoslovanské. Může jej k tomu do hnati nouze, potřeba obrany společných zájmů která ostatně už dnes vystupuje pod tlakem ně- meckého pronikáni na Balkán a urychli ji osvěta. která i na Balkáně už rozptyluje stoleté mihy Inteligence jihoslovanská přičiňuje se již horlivé o sblížení, jak dokazují společné sjezdy jiho- slovanských novinářů, spisovatelů, umělců, stu- dentů, učitelů, společné výstavy a organisace.

Jos doktor Smodlak Maďar Jihoslovan Praha Rakousko Uhry Vídeň Pešť Kara RakouskoUhersko Chorvatsko Balkán

7 article

Společná jihoslovanská politika není tedy utopie- nýbrž zjev, který může nastati v dosti blízké budouenosti A jak se jevi pisateli obraz této, snad dosti blizké budoucnosti? Dle jeho mínění malé ná- rody mezi Karpatami a Egejským mořem mají no vybranou, buď že se stanou klienty (v římském smyslu) velmoci, jež zaberou Podunají, aneb že se spojí na společnou obranu svých vlastních zájmů. Prvá možnost znamenala by, zříci se své národní suverenity, druhá — omezení této su- verenity na viastní prospěch. Prvá možnost vedla by k pozlacenému otrociví, druhá k svobodnému životu ve svazku s jinými národnostmi. Pisatel jest ovšem jen pro tuto druhou mežnost, pro svobodný svazek rovnoprávných národů. Jiho- slované jsou na Balkáně na posici nejvíce expo nované a proto jsou povinni spojiti se mezi se- bou svazkem co nejpevnějším. Nehledě na dva kolosy, Německo a Rusko, jež přes Balkán tihnou k teplému moři, Jihoslované jsou obklo- peni a sevřeni Maďary, Rumuny. Turky. Řeky Albánci a Vlachy a proto při hájení své národní existence nemohou se řiditi politikou Porlugalska neb Norska, jimž nehrozi odnikud nebezpeči. nýbrž musejí se co nejtěsněji sbližiti mezi se- bou a se sousedy vstupovati ve smlouvy a spol- ky. Věhodné smlouvy se sousedy domohon se však jen tenkrát, když budou vystupovati soli- dárně jako celek a ne rozdrobeně, každý národ zvlášť, poněvadž jednotlivě nikomu nevnuti k sobě úctu, ve spolku však tvoři veličínu úcty- hodnou (13 milionů duší).

Jihoslovan Maďar Rumun Turek Albánec Vlach Karpaty Podunají Balkán Německo Rusko Norsko

8 article

Na ten čas — uznává pisatel — sjednocen všech Jihoslovanů není ještě možnc. Ale jest možno, aby každý jihoslovanský národ svou vlastní národní politiku upravil tak, aby nezne- možnila jednou sloučení všech, nýbrž aby byla přípravou k němu. Taková politika nebyla b také na úkor nynější politice chorvatské, domá- hající je přátelského poměru k Madarům, poně- vadž Maďarům může býti nebezpečno jen takové Jihoslovanstvc, které by bylo hotove podati ruku nepřitelům Maďarů, aby snáze potřeli Uhersko. ne však spolek svobodných jihoslovanských států, udržujících přátelské styky s Uhrami. Ž Madaři vskutku tak chápou otázku jihoslovan- skou, toho důkazem jsou pisateli sympatie ne- odvislých maďarských kruhů ke svobodnému Srbsku a stanovisko, jež Maďaři zaujali k otázce

Jihoslovan Madar Uhersko Uhry Ž Madař

9 article

bosenské. Důsledkem takové politiky bylo by, že by se podobné přátelské styky, jaké pěstují Chorvaté s Maďary, rozšířily i na ostatní národy balkánské a vznikl by na konec system svazků, jenž by stejně zaručoval neodvislost Balkánu, Uher i Rakouska. Vše to, opakuje pisatel, jest ovšem píseř vzdálené budoucnosti; ale již nyní jsou množny pěkteré kroky, vedoucí ke konečnému cíli: celní jednota všech těch států, spolkový smírčí sou pro vyřizování vzájemných sporů a vojenský obranný spolek pod vůdcovstvím Uher, jimž prý jako nejvělšímu a nejmocnějšímu státu v onom spolku náleželo by býti „primus inter pares“.

Chorvat Maďar Balkán Rakousko Uhry

10 article

Pisatel při té přílošitosti odpovídá hned na mož- nou námitku, že spolek jim navržený usne dnil by splnění plánů, jež chce Berlin provésti na Balkáhě pomocí Vídně. Provedení berlínských plánů vyžadovalo by zkružení Uherska a ujař- mení Východu; myslenka Smodlakova však hájí Východ pod vůdcovstvím rovnoprávného Uher ska, které by nedovolilo Vidni, aby provedln plány Berlína. Berlín chce všechny národy po- dunajské a balkánské podříditi sobě hospodářsky i politicky; fedorace dunajsko-balkánská zabez- pečila by všem svým členům volnost rozvoje ho- spodářského i politického a byla by i vojensky tak silna, že by se mohla v připadě potřeby mě- řiti i s kteroukoli velmocí. Přenesení těžiště z Vídně do Pešti, věc na oko málo významná změnilo by od základu celou situaci na výcho dé, neboť od toho okamžiku, politická hegemonie přeš. by od Němců na Maďary a tím by se změ nila politická situace v celé této části Evropy Slovanům pak by maďarská hegemonie nebyla tak nebezpečna, jako hegemonie německá, poně vadž Maďarů je poměrně málo a jsou ethnicky úplně osamoceni. V území od Šumavy k Caři hradu osm milionů Maďarů nemůže stlačiti poč své jařmo 52 milionů Slovanů, Rumunů, Němeů Řeků a Albánců, leda že by se jim dobrovolně dali v otroctví. A jako všem národům ve vy chodní Evropě — končí pisatel — tak i Jiho- slovanům kyne spása jen v dorozumění a svazku se sousedy; nebudou-li však svorni sami mez sebou, nebudou miti ceny ani pro spojenee.

Uher Němec Maďar Rumun Řek Albánec Berlín Vídeň Uhersko Pešť Evropa Šumava Slovan

11 article

V Praze, 26. ledna. (Wekerlovo s ly- šení.) Předseda uherského kabinetu, dr. We kerle, byl dnes panovníkem přijat ve slyšení, jež trvalo tři čtvrti hodiny. Není těžko se do- mysliti, že toto slyšení platilo z větší části krisi. vzniklé v uherském ministerstvě následkem aféru Polonyovy. O výsledku slyšení není zatím au- tentických zpráv, ale v politických kruzích vi- deňských pokládá se za jistě, že po dnešním slyšení pád Polonyův je zpečetěn. Půjde nyní jen o to, aby uherský kabinet nalezl vhodný způsob, jenž by kryl odchod Polonyův z míni- sterstva. Smrtelnou ranou pro Polonya jsou prý jeho styky s židovkou Schönhergrovou. Zvláště rozmrzen jest těmi styky ministr a latere br Aladar Zichy, jenž prohlásil, že nelze trpěti aby obyvatelstvo uherské mohlo nabyti přesvěd- čení, že některý ministr čerpá své informace smýšlení a rozhodnutích koruny prostřednictvím osoby tak pochybné pověsti, jakou je baronk Schönbergrová. Za takových okolností bylo by prý pochybno — jak se hrabě Zichy vyjádři k jednomu členu panské sněmovny — kd vlastně je ministrem a latere, on hr. Zichy nebo Schönbergrová. Dle všeho demisse Polo- nyova jest už jen otázkou několika dní. D Wekerle odjel odpoledne opět do Pešti.

Wekerlův Polonyův Schönhergrová Aladar Zich Zich Schönbergrová Praha Pešť panská sněmovna

12 title

Politické zprávy zahraničné.

13 article V Praze, 26. ledna.

V Praze, 26. ledna. Nový ruský ministr námořnictva. Admirál Ivan Michailovič Dikov, jenž právě jmenován ministrem námořnictva za odstouplého Birileva, pochází ze šlechty chersonské guber nie. Do služby vstoupil za krymské války. V znamenal se při obraně Sevastopolu, začež od měněn řádem svatojirským. V letech 1860—6 byl účastníkem výpravy proti vzbouřenému Kav- kazu. R. 1870 byl jmenován velitelem parníku »Prut« a r. 1871 pomocnikem ředitele majáko na Černém a Azovském moři. R. 1877 za války rusko turecké připravoval obranu černomořských přístavů Očakova, Odessy, Sevastopolu a Kerči, řídil kladení min ve všech černomořských při- stavech a signálovou službu na majácích. Téhož roku byl jmenován náčelníkem flotilly na dolním Dunaji, bombardoval Sulinu, vyhodil minou tu- recký parník »Srua«, začež byl vyznamenán svatojirským řádem IV. stupně a povýšen na kapitána 2. třidy. R. 1879 byl vlajkovým kapi- tánem při hlavním veliteli ruské armády, operu jící na Balkáně, r. 1886 hlavním inspektorem minovnictví. R. 1888 povýšen na kontradmirála V posledních letech byl členem admirálské rady a členem rady státní obrany.

Michailovič Dikov Černý Sulin Praha Sevastopol Očakov Odessa Kerč dolní Dunaj Balkán

14 article

Říšské volby v Německu. Výsledek říšských voleb německých je udá- lostí rázu takového, že o něm uvažují v cel Evropě. Pokud úsudek jde z Německa, pokládí se za nejdůležitější úkaz porážka sociálních de- mokratů; s ní spojuje se projev zadostučinění, že ty strany, které dne 13. prosince m. r. ve sněmu podlehly při hlasování o vládních úvě- rech osadních, zvítězily, když se vláda odvo- lala k voličstvu. Občanské strany německé ne- očekávaly, že výsledek bude jim tak přízniv. jako ve skutečnosli jest, a to při obrovsk účasti voličstva, jež ovšem byla ovocem nej- pronikavější a všestranné agitace. Z kruhů vládních se konstatuje, že vláda již dosáhla a užšími volbami že ještě více dosáhne účelu pro který rozpustila říšský sněm. V parlamentě projeví se výsledek vole tím způsobem, že porážkou sociální demokracie klesl i význam opposice klerikálního centra že dojde k utvoření majority, složené z kon- servativců a liberálů. Jak se taková většin osvědči, dlužno ovšem vyčkati. Také se ne smí zapomínati, že katolický střed uhájil svou silu, ač v souboru stran občanských se všechny útoky právě proti němu soustředily. Podrobný výsledek voleb jest tento: Sněm řišský čítá 397 mandátů. Zvoleno jest definitivně 231 poslanců, kteří se takto dělí 9 řišská strana (17 užších voleb), 46 konservativců (31 užších voleb), 4 německá reformní strana (2 82 střed (34), 17 národních liberálů (68), 1 svobodo- myslné sdružení (16), 6 svobodomyslné sdružení 6 svobodomyslná strana lidová (32), 2 něm. stran lidová (9), 7 Elsasanů (2), 3 liberálové (3). 1 divoký a 18 Poláků (6), 29 s ocialistů (97), 1 selsk svaz (1). 1 Din Socialní demokraté ztratili 17 man dátů a získali jeden. Svobodomysln

jítmokrat Polák Dina Socialní Německo Evropa 7 Elsasan

15 article

strana lidová ztratila 1 mandát a zl- skala 3, říšská strana ztratila 2 man- dáty a získala jeden, konservativei ztratili 1 mandát a ziskali 3, národn liberálové ztratili 6 mandátů a získanl 10, welíovci ztratili 2 mandáty, střed ztratil 2 mandáty a získal jeden, ho- spodářské sdružení ztratilo 4 man- dáty a získalo jeden, svaz zeměděle získal 2 mandáty, strana středních stavů získala jeden mandát, německá strana lidová získala 1 mandát, divoe liberálové získali 1 mandát, kandidáti nepatřící k žádné straně, ztratili mandát a získali 2 a svobodomyslne sdružení ztratilo 1 mandát. Z jednotlivých výsledků uvádíme jen nejzajíma- vější: Hamburk I. okres: Bebel, soc. dem., opět zvolen; II. okres: Dietz, soc. dem., opět zvolen III. okres: Metzger, soc. dem., opět zvolen Domrtmunt: Užši volba mezi Porkem, nár. lib. a Bömelburgem, soc. dem.; Brémy: Užši volba mezi Hormannem, svob. str. lid. a Schmalfeldtem soc. dem.: Frankfurt n. M. (Město): Užší volba mezi Ceserem, svob. str. lid. a Ouarckem, soc. dem.

Bebel Dietz Metzger Brémy Frankfurt můj Hamburk I

16 article

Kamenice: Noske, soc. dem., byl opět zvoleni Bochum-Gelsenkirchen: Užší volba mezi Huem, soc. dem, a Haermannem, nár. lib.; Štras burk (město): Užší volba mezi Burgerem, svob. sdruž. a Böhlem, soc. dem.; Gubno-Libňov Prine Schönaich Carolath, nár. lib. by zvolen; Göttinky: Užší volba mezí Levinem nár. lib a Olenbusenem, Welf.; Tecklenburk Steiníurt: Herold, střed, zvolen velkou vět- šinou; Alin Winsen: Užši volba mezi Slever- sem, nár. lib. a šlech. Wangenbeimem, Welf Essen: Užší volba mezi Glesbertsem, střed Gewährem, soc. dem.; Magdeburk (město): Ko- belt, nár. lib., proti Pfannkuchovi, soc. dem, byí zvolen; Kolin (město): Užší volba mezi Trinbor- nem, střed a Hofcichtrem, soc. dem; Drážďa nv (Staré město): Užši volba mezi Heinzem, nár. lib a Gradnauerem, soc. dem.; Poznaň město a kraj): Sl. Chrzano wskl, Polák, opět zvolen; K rálo vee (venkovský okres): Fřschhausen: Kn. Dohna- Sehlobitten, kons., opět zvolen; Ragnit-P ill- kallen (v. Prusy): Hr. Kanitz, kons, opět zvolen- Ravič, Gostyn: Stychel, Polak, byl o pet zvolen: Nové Město, Slezsko: Strzoda střed, opět zvolen: Perno: Hanisch, str. střed. stavů, byl zvolen; Stralsund, Ruja n a užši voba mezi Riepenhausenem, kons. a Stenge- lem, svob. str. lid.; Vorms: užší volba mezi sv p. Heylem z Herrnshaimu, nár. lib, a Usbelem, střed Grudzigdz Štrasburk, západní Prusko: u žš volba mezi Zelberschwechtem Laszewskim. Polák Siegem, nár. lib.: Meklenburk. Střelice užši volba mezi Nauckem, říš. str. a Lüithem, soe. dem.: Vřesno, Lešno, Poznaňsko, šl. Czar liňski, Polák, zvolen; Gdaňsk venkov, užš volba mezi Dörksenem, říš. str. a Meyem, střed Mühlhausen, Eisasko: Emmel, soc, dem zvolen: Solingen: Scheideman, soc. dem. opět zvolen; Mety: užší volba mezi Gregoirem.

Hu Burger Olenbusen Welf Herold Alin Glesberts Kolin Drážď nv Heinz Polák Usbel Sieg Mey Bochum Gelsenkirchen Magdeburk Stará město Poznaň Prus Hradec Nová město Slezsko Stralsund Herrnshaim Prusko Zelberschwecht Laszewskim Střelice Lešno Poznaňsko Gdaňsk Mühlhausen Libňov Prine Schönaich Sabbath Welf Essen kobelt Hanisch Grudzigdz Štrasburk Fřschhausen : Kněžná

17 article

Lotrinčan a Forětem, střed: Střihov, prov. slez ská: užší volby mezi bar. Richthofenem, kons. Feldmannem, soc. dem.; Mnichov- Gladbach Porýnsko: Hitze, střed, opět zvolen; Byto m Tarnogůrský: Napiaralski, Polák, opět zvo- len; Zachoppava Marienberg. král. saské Zimmermann, str. refarmní, opět zvolen; Ino- vraclav. Mohelno: Dziembowski, Polák opět zvolen; Gotha: Dědičný prine Hohen lohe Langenburg, mimo strany, opět zvo- len. Mezi zvolenými kandidáty středu jsou šl Savigny. Schädler a Gerstenberger. Freiberg. Sasko: Zvolen jest Wagner, kons. Namyslov—Břeh, Slezsko: Zvolen jest Pernio kons.; Lyck, Marggrabova a Joha nnis- burg. vých. Prusko: Opět zvolen hr. Stolberg. Wernigerode, kons.; Kaiserslauter n, Ba vorsko: Užší volba mezi drem. Rösickem, svar zeměd., a Klementem, soc. dem.; Bayreuth, Ba- vorsko: Užší volba mezi Hagnem, nár. lib., a Hu- gelem, soc. dem.: Kreutzburg. Rosenberg Slezko: Opět zvolen kníže Hohenlohe-Oehrin- gen, kons.; Postupim, vých. Havatsko: Užš volba mezi Paulim, kons., a Liebknechtem, soc. dem Molkheim, Erstein, Elsasko: Zvolen opět farář Delsor. els. střed; Bolchen, Diedenho fen: Zvolen de Wendel, neodvislý Lotrinčan Czarnikov. Kolmar v. P.: Zvolen Zindler kons.; Gebweiler. Elsasy-Lotrinky: Zvolen Hauss, els. střed; Katovice, Zabří, Opolí zvolen opět Korfanty, Polák; Hlohov. Lieh nice: Užší volba mezí Onehlem, kons., a Hofi meistrem, svob sdružení; Reichenbach. Neu- rode. Sasko: Užši volba mezi Fleischerem, střed a Kühnem, soc.; Chotěbuz: Užší volba mez Dierksenem, říšs. str., a dr. Bernsteinem, soc.; Mee- rane: Zvolen Aner, soc.; Svěcko: U žš volba mezi Javorským, Polák, a Holzem, říš. str Drážďany. Nové město: Zvolen Kaden. soc.: Schaumburg Lippe: Užší volba mezi Bronstermannem, řiš. strana, a Klingenbagenem, soc.

Forět Richthofen Feldmann Hitz Polák Zimmermann Wagner Joha Klement Rosenberg Slezko Hohenlohe Pauli Liebknecht Erstein Elsasko Bolchen Czarnikov Zindler Fleischer Kühn doktor Bernstein Javorská Holz Střihov Mnichov Ina Mohelno Freiberg Sasko Zvolen Slezsko Prusko Bayreuth Postupim Katovice Zabří Opole Hlohov Reichenbach Chotěbuz Drážďany Gladbach Porýnsko Zachoppava Marienberg svobodník sdružený Neo Schaumburg Lippe Hugel Zvolen jít Wendel

18 article

Štutgart: Zvolen Hildebrand, soc.; Ně- mecká Koruna: Užší volba mezi Gam- pem, říšská strana, a drem: Spahnem, středa Konice (západní Prusko) Zvolen Kulerski, Polák Kladsko: Zvolen šl. Oppersdorf, střed; Norim berk: Zvolan Südekum, soc.; Brunšvik: Zvolen Langerfeld, svob. sdruž.: Koburk: Užší volba mezí Ouarkem (nár. lib.) a Zietzchem, soc.: Nisa Zvolen Horn, střed; Plasy: Zvolen Skowrolski; Lublinice: Užší volba mezi drem. Charzaszcem, střed, a Jankovskím. Polák: Giessen: Užší volb mezi Heyligenstädlem, nár. lib. a köhlerem, něm soc.); Gota: Zvolen dědičný prine Hohenlobe- Langenburg, divoký liberál; Darmštat: Užší volba mezi Osannem, nár. lib., a Korellem, svob sdruž.: Lehnice: Užší volba mezi Fischbeckem svob. str. a Buchholzem, strana středních stavů Kasse!: Užší volba mezi Lattmannem, něm. soe a Hüturannem, soc. dem.; Rinteln: Užší volb mezi Herzogem, něm. soc., a Velterleinem, soc. dem. Řezno: Zvolen šl. Píetten, střed; Sarburg Lotrinsko: Užší volba mezi Labroisem, Lotrinčan, Heymesem, střed; Waldenburg. Slezsko, zvolen Sachse, soc. dem.; Wiessbaden: Užší volba mezi Bartlingem, nár. lib., a Lehmannem, soc. dem. Opoli: Zvolen Brandys. Polák: Halle, město Zvolen Schmidt, svob. str. lid.; Lipsko, venkov Zvolen Gayer, soc. dem.; Krotošin: Zvolen Mieczkowski, Polák; Toruň: Zvolen Ortel, nár. lib.: Nový Štětín: Zvolen šl. Bonin, kons.

Hildebrand Spahn Kulerski Oppersdorf Nisa Horn Charzaszc Polák Buchholz Kass Herzog Píetten Lotrinčan Heymes Sachs Lehmann Brandys Schmidt Gayer Prusko Plasy Zvolen Řezno Waldenburg Slezsko Opole Halle Lipsko Toruň Nová Štětín Polák Kladsko Zvolen Giessen Gota Konica Klan Südekum

19 article

Velké Střelice: Užší volba mezi Siemanow skim, Polákem, a Glowatzkim, střed; Uznojmo- Volyň: Užší volba mezi Böhlendorffem, kons. dr. Dekbrückem, svob. sdrnž.: Hradec: Zvolen šl Skarzynski: Vršovice: Zvolen Czarlinski, Polák, Jaké představy v číselném poměru stran volbami nastaly, vídno je na př. na království saském. Země tato byla ve starém sněmě za- stoupena 21 soc. demokraty a dvěma členy strany reformní. Nyní byli tam zvolení : 1 kon- servativec, 3 národní liberálové, 2 členové strany reformní, 1 člen strany střední a pouze 8 sociálních demokratů. Užších voleb je 8; stojí v nich vesměs soc. demokraté. Je přirozeno, že při volbách vyrojila se celá řada právnických otázek. Mezi nejzajímavější náleží otázka, požívá-li císař Vilém práva voleb- ního. Že panovník nemá pasivntho práva voleh- ního, t. j. že nemůže býti volen poslancem, je samozřejmo. Korunní princ by mohl býti volen a to jako osoba vojenská, která sice nemá aktivního práva volebního, již však pasívní volební právo přisluší. Pokud jde o císaře, nikdo nedlovedl otázku rozhodnouti. Jedni tvrdili, že císař voličem je jako plnoletý občan státu, jiní vykládali, že není voličem, poněvadž jako nejvyšší velitel vojska je také vojákem a to aktivním vojákem, jemuž tudíž aktivní volební právo nepřísluší. — Nyní je ovšem po volbách, i je zbytečno o věc se příti; nebyl-li císař zapsán do volebních se- znamů — a jisto je, že zapsán nebyl — pak ve skutečnosti voličem nebyl, a nebyl by mohl voliti, ani kdyby byl chtěl.

Polák Uznojmo doktor Dekbrück Vilém práv Velká Střelice Hradec Vršovice Zvolen Czarlinski

20 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Reorganisace národní strany svobodomyslné. Ve včerejší schůzi vý konného výboru národní strany svobodomyslné, za předsednictví před sedy dra. Václava Škardy konané, podal nejprve posl. dr. Herold a dr. Kramář zprávu o vyjednávání se stranami okon- centraci a připojili k ní příslušné návrhy Obojí bylo vzato na vědomí. Potom byla po dána zpráva volebního odboru strany o pří- pravách k nastávajícím volbám říšským a to dle četných zpráv, došlých od důvěrníků strany, kteří horlivě chopili se práce, žádajíce o rychlý její postup. Druhá čásť schůze výkonného výboru věnována byla revisi programu strany a změně řádu organísačního vzhle- dem ku potřebám a požadavkům nynější doby. Zpravodaj komitétu prof. dr. Fledler předložil přesně vypracované návrhy v obojím směru. Rozpravy, jež pak následovala, zúčast- nili se vedle předsedy dr. Dvořák, ředitel Prokop Grégr, dr. Kramář, dr. Pinkas, dr.

Škarda doktor Herold Kramář profesor Fledler Dvořák Prokop Grégr Pinkas národní strana

21 article

Podlipný, dr. Vejvar, dr. Schauer a člen panské sněmovny Wohanka. Návrhy ty byly jednomyslně přijaty a budou předloženy valnému sje zdu strany ke konečnému vyřízení. Ve smyslu snah o reorganisaci strany byli za členy výkonného výboru kooptováni univ. prof. dr. Lubor Niederle, dr. Eduard Körner a dr. Zdeněk Tobolka, kteří se zúčastnili prací za účelem revise pro- gramové, dále dr. P. C. Nesý, jakožto před seda Klubu národní strany svobodomyslné. a zástupcové odborových organisaci, před seda Nového obchodního gremia král. hlav města Prahy Em. Placek, člen obchodní a živnostenské komory pražské Bohumil Fišer, městský radní Alois Vaníčeka zemští poslanci Čyrill Papoušek a Karel Štolc. Finanční odbor zvolil svým před sedou JUDra. Karla Černohorského. Zástupcové úřadnictva a učitelstva budou ještě povoláni. Dále byly učiněny kroky ke schůzi zástupců zurnalistiky strany, ustaven tiskový odbor a přijaty návrhy na rozšíření volebního výboru strany z kruhů nových stoupenců.

Podlipná doktor Vejvar Schauer Wohanka profesor Niederle Körner Tobolka P C Nesý Placek Fišer Vaníček Čyrill Papoušek Štolc Černohorský Praha panská sněmovna

22 article

— Bludiště nesmyslů o koncentraci mla- dočeské se soc. demokraty, do něhož samochlé vlezl orgán české strany agrární, stává se denně neschůdnějším a závitějším. Chuďas »Venkov« i včera mate svou pocuchanou spleteninu, mate ji a mate, až je z toho taková matematika, že by se v ní ani prof. Lerch nevyznal. Kdyby »V.« poctivě přiznal, že nedepatřením zhřešil, vyšlo by se mu čistě lidským soucitem vstřic bylo by mu prominuto už pro řídkou zábavu. jakou uchystal zvláště novinářským kruhům. v žurnalistické technice zběhlým. Ale »Venkov« jinak. Včera pokouší se totiž znovu o kvadra- turu kruhu i chce namluviti světu, že — nejenom jemu, ale i prý »Právu Lidu« byl článek »Mladší inteligence«, u nás uveřejněný. tak nejasný (ve skutečnosti je tak jasný jako sklenice pramenité vody, do níž slunce svltí !) že si »Právo Lidu« opatřilo, jak prý vý- slovně dokládá (ani slova takového do- kladu v »Právu Lidu« nebylo!) své vlas tní informace z těchže mladších mla- dočeských kruhů (článek z mladší inte- ligence vůbec nepochází !), jimiž teprve plány mladočeské patřičně se osvětlují. Pelion neprav na Ossu omylů věží tady nebohý sgrární gi gant Leč dále je to ještě lepší. Čekal prý od neděle do středy, zdá prý prohlásí někdo z celé mla- dočeské strany, že informace »Práva Lidu« informace prý takové důležitosti i významu, jsou nesprávny a že nemají nijaké souvislosti se známým článkem. Než vyvrácení takové nebylo nikde uveřejněno, naříká ubožák »Venkov«a Mladočeši prý i s »Národními Listy« doznali mlčky, že stať »Práva Lidu« jest úpln správná. *) Takhle vypadá břítva, kterou popadl

Lerch

23 article

»Venkov« ve smrtelných úzkostech tonoucího. Pro všechny lidi, již dovedou noviny číst, bylo přece na první pohled jasno, že parafráse článku »mladší inteligence« v »Právu Lidu« (ovšem zhola falešná) je vlastním jeho redakčním mezi řádkovým výkladem, jejž také »Právo Lidu« ni- kterak nevydává za informace a také nemůže ježto, jak opskujeme, nepocházi vůbec ze žád ných mladočeských a zvláště mladších kruhů strany, naboť článek byl pronunciamentem inteli- gence, která do organisace teprve vstoupiti hodlá! Leč »Venkov«, »Právem Lidu« nadobro zhypnotisovaný, dokonce tvrdí, že to, co při- neslo »P. L.«, z našich řad (ll) přineslo tu věru už nelíčeně obáváme se o rozum »Venkova«. Neboť aspoň načisto nerozumně zní jeho další argumenlace. Plšeť doslova: »A tu my (»Venkov« !) teprve objasnili a sice na základě těchto nových informaci (t. j. »Práva Lidu«!) pravý obsah stati, kterou mladšl inteligen mladočeský uveřejnil v hlavním orgánu strany svobodomyslné.

P L

24 article

Leč nejenom to, slyšme dále »Hned předem upozorňujeme na velmi poučný úkaz: v té chvíli, kdy p. dr. Kramář vyjednávai o čemsi neznámém (?) na chodbě parlamentu s pražským předákem sociální demokracie, v těže asi době dostává sociálnědemokra- tické »Právo Lidu« informace od těch- že Mladočechů, kteří píší články d »Národních Listů«. Tady to tedy máme konečně černé na b- lém, že článek »Práva Lidu« pochází o téhož pisatele, který napsal člá- nek mladší inteligence do našeh listu. Tedy až na tuto věž »Venkov« dal se vyvésti, nemaje nejmenší tušení, kam stoupá Od Gogolových »Zapisok sumasšedšago« nie po- dobného nebylo napsáno, a my od proslulýeh »kvintálů« nebožky »Obreny zemědáleů«, »bl lého uhlí« zesnulého »Slova« a Stillerových »trošek« v real. denníku nie podobného nezažili. — Poštovni krise. Nové obchodní gre- mium zaslalo nám zprávu, dle které je prý už zažehnána krise ve spedičním oddělení zdejšího poštovního úřadu. Snad dle relace funkcionáře

doktor Kramář Gogolův Zapisok Stillerův

25 article

*) Kdybychom měli vyvraceti všechny nesmysly které se v Čechách denně vytisknou, musili bychom vycházeti asi tak v síle jednoho dílu Otttova Nauč ného Slovníku, můžeme tedy vyvraceti jen ty nej pyramidálnější, a co to stojí práce s jedním, může »Venkov« posouditi z přítomného případu. ředitelství pošt a telegrafů, na jejíž základš gremium bylo vyrozuměno, že dnem 21. t. m. zmíněné oddělení bylo o 20 sil rozmnoženo. Ve skutečnosti nikoliv. Jak jsme se na příslušném místě informovali nezakládá se zpráva gremiální na pravdě, neboť do dneš- ního dne rozmnožen byl personál onoho oddě- lení o jednoho ofieianta, který vůbec teprve ele- vuje a čtyři sluhy, za to však dnešního dne je přes 20 sil nemocno. Každým dnem hlási se přetížením službou další nemocní. Je tedy svatou povinností obchodního gremia, a by ihned a přímo zakročením u ředitele pošt dalo si předložiti seznam oněch 20 sil, o něž prý byl počet sil nad systemisovaný stav rozmnožen. Tak se přesvědčí, že pošt. ředitelství na uchlácholení obecensíva veřejnost mystifiko- valo. Jediná reforma záleží v tom, že se jedno- tlivé stoly jinak postavily; do oddělení, kde stále na tisíce tiskopisů, časopisů, brožur atd.

Otttův Čechy

26 article

klidně odpočivalo, přidány dvě sily, za to v od- dělení jiném, kde vypravují se psaní obchodní důležitosti, sil se ubralo, takže vlastně nyní je stav horší než dříve, neboť psaní obchodní v čas podána, nemohou býti dle kursu, jak každý po- davatel se domnívá vypracována a nejbližšími vlaky expedována a zůstávají ležeti buď pro příští vlak aneb dokonce až na druhý den. Př té příležitosti dovolujeme si upozorniti, že pošt. ředitelství, nebo přednosta spedičního oddělení, dal vrchnímu oficiálu Schenkovi vypracovati rozdělení služby, s tímže malým personálem, jejž samo ředitelství uznalo za nedosta- tečný. Poněvadž nespokojenost a rozhořčení v tomto oddělení roste měrou netušenou, lze se naditi akutní krise, která bude horší resistence, neboť bude provozovaná za souhlasu pošt. ře- telství.

Schenk

27 article

— Z Národní rady české. Vzhledem k vše- národnímu rázu instituce, rozhoduje Národní rada česká o jednotlivých otázkách ve věci samé pouze tehdy, jsou-li otázky ty t. zv. styč- nými body veškerých politických stran v N. P. Č. zastoupených. Jednoduchým klíčem tím dá se zjistiti zcela přesně věcný obor vlastní pů- sobnosti instituce této i v připadech na pohled nejspornějších. Ale nejde jen o otázky celkové, nýbrž také případně o zásadní stanoviska i při detailech řešení určité otázky jednotlivé. Vý- hodnost methody této javí se nejlépe právě při řešení otázek sporných, jelikož všeobecně známé společné zájmy celonárodní netřeba ovšem te- prve v poradě zjišťovati, ale přímo přistupuje se k nejúspěšnějšímu jich řešení. Vyžaduje-li s tudíž pro zásadní posouzení příslušnosti Národní rady české v té které otázce sporné bezvýji- mečné jednomyslnosti mínění všech činitelů za- stoupených, není to nikterak újmou pro věc samu, ani ztěžováním práce Národní rady české, nýbrž naopak jedině myslitelným postupem, je- likož všecko jine bylo by znásilňováním pře- svědčení a případně přehlasováním, které bylo by pro instituci všenárodní počátkem konce a zároveň příčinou »boje všech proti všem«, ne- hledě ani k tomu, že by se účel N R. Č. stran- nickým bojem tím stával ilusorním, jistě ale- spoň ve směru tomto. Požadavek jednomysl- nosti při posuzování příslušnosti Národní rady české není také žádným »vetem« ze sněmů bý- valého království polského, jednak proto, že jde

R Č

28 article

jen o programově zásadní stanoviska sporná, především však proto, že provedení otázek, uzna- ných za nepřislušné do všenárodní instituce Ná- rodní rady české, zásadovým protestem i jen jediné strany není tím ještě znemožněno na- prosto, jelikož mohou o nich rozhodnouti a pro- vésti je případně činitelé jiní, kteří o rozřešení a uskutečnění otázek těch se zajímají dle toho, jak daleko sahá jejich moc a vlivy - Pro insti- tuci Národní rady české jest ovšem tedy závazně rozhodnou vždycky naprostá jednomyslnost, v zá- kladním posuzování otázek určitých a právě v tom jest její síla a význam nejdůležitější. Zji- stiti věcně takovouto jednomyslnost zásadních stanovisk jest tedy v N. R. Č. prvním úkolem dříve, nežli ústřední výbor instituce této jak sbor autoritativní pro konečná rozhodnutí přede- vším též v otázkách sporných, může vejíti jmé- nem Národní rady české jako takové za sou- hlasu veškerých stran, v ní zastoupených, k jed- nání meritornímu a konečně k právoplatnému rozhodnutí. Takováto pak usnosení mají ovšem plnou autoritu Národní rady české. Způsobem tím loválně postupujíe, má N. R. Č. po třech letech své působnosti zkušenosti poučnéa vskutku povzbuzující, z nichž zvláště cennou jest v neblahých našich poměrech veřejných zejmena naprostá shoda a svorná součinnost všech stran a činitelů v ní zastoupených. Stejně promyšleně a logicky důsledně plní N. R. Č. v zájmu ústrojnosti našeho života národního svůj úkol přidělovati docházející jí návrhya podněty kompetentním institucím odborným činitelům povolaným.

N . R

29 article

— Občanské kluby. Klub voli ča novoměstských má ve čtvrtek 31. ledna klubovní členskou schůzi v restaurantu Choděrově na Ferdinandově třídě s rozhovorem »o výstavě obvodu obehodní a živ- nostenské komory pražské roku 1908«, který zabájí sekretář ředitelstva výstav- ního pan František Hlaváček. Počátek schůze o 8. hod., členy uvedení hosté jsou vítáni. — Před schůzí přijímají se noví členové. — Ob- čanský klub v Holešovicích-B ub- nech má v ponděli 28. t. m. o půl 8. hod. več. výborovou schůzi v hostinci »u Junů«. — Osobní. Starostovi společenstva krejčí malo- stranských, hradčanských atd. p. Klementu Adam- covi byla vyslovena pochvala za hospodárné ve- dení společenstevní správy. — Rodinné zprávy. Paní Helena Riegerov rozená Dresslerova, majitelka továrny ve Vilé- mově a pan Florián Hernych, velkoprůmyslník a majitel panství v Ústí nad Orlici, byli včera oddáni v kostele u sv. Vojtěcha na hořejším Novém městě pražském. Účastní byli pánové a dámy: Richar a Emil Hernychové, továrníci, Jindřich Wagner z Wal- lernstädtů s chotí a dcerami z Vídně, Ferd. Dressler, velkostatkář z Prahy, Bedřich Dressler, rytmistr v. v.

Choděrův Hlaváček Jun Klement Adam Riegerov Dresslerův Hernych svatý . Vojtěch Wagner Dressler Ferdinandov třída Ob Holešovice Ústí nad Orlice Vídeň Praha

30 article

Bedřich Dressler jun., rytmistr v Somboru, Gustav šl. Rosenbaum, komisař v Kadani s chotí, sl. Josefina ší. Lorencova, Jan Hernych, továrník s chotí a dcerou, Hubert Herných, továrník s chotí a dcerou, Josel Hernych, stavitel s choti, Jar. Ottahal z Holic, prof. E. Fierlinger, továrník v Olomouci, Otto Husserl, generální ředitel austro -orientálské obchodní společ- nosti, s chotí, továrník Kudlicz, B Klein, velkoob- chodník z Pešti, ředitel Fiedler z Vilémova, Matzel z Vídně a Hackel, generální zástupce firmy Herny- chovy pro Rusko a Halič v Černovcích. Svatební hostinu skvěle vypravil pan J. Kolář, majitel botelu »Paříž«. — Slečna Aninka Erbanova, dcera mě- šťana hořického a pan Břetislav Dmy ch, umělecký

Dressler Gustav Rosenbaum Josefin ší Lorencův Hernych Hubert Herný Josel Hernych Ottahal profesor E Fierlinger Husserl Kudlicz Fiedler Matzel Hackel J Kolář Erbanův Dma Kadaň Holice Olomouc B Klein Pešť Vilémov Vídeň Rusko Halič Černovec Paříž