Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník KXXXVII.

2

V Praze, v neděli dne 27. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 27.

4 article

Na ranní a odipol. list přodpkkat sns v pílže v sinlnl . . : : : kn v drojí donán koe n. : : 1 k ni n .: a K a nankl. : : droje nii nkei

5 title

NARO

Nara

6 article

V drobném prodejí ranni číslo o sobě . . . a s k odpolední ? . Ve alislkách na venkor vapeledl. : . : . . . . e 1nseraty plati se hotově zapře Předplaconí ainaerty přijíná dpisl- sl č,a m naehárejí se též redskoe tskársa k ezpedice , Nátodnich Lista- Rukopisy so novraesji

Nátodnich List

7 article Dnešní číslo pro Prahu Je a 18 stranách.

Dnešní číslo pro Prahu Je a 18 stranách. Nový volební řád pro poslaneckou sněmovnu rady říšské — zákonem z Vídně, 26. ledna. Ministor s ký předseda bar. Beck byl včera dnes opět přijat clsařem ve s lv- šení. Panovník odpoledne udělil sankci všem třem zákonům, tvořícím volební opravu říšskou.

Ministor Beck Praha Vídeň poslanecký sněmovna

8 article Celé ministerstvo vyznamenáno.

Celé ministerstvo vyznamenáno. Z Vídně, 26. ledna. Cisař jmeno va parlamentní ministry dra. Pacáka. dra. Marcheta, dra. Derschattu Prada a ministra obchodu dra Fořta tajnými rady a udělil mini sterskému předsedovi dru. M a x Vladimíru bar. Beckovi velkokříž řádu Leopoldova a ministrům hr. Dzieduszyckému, dru. Korytov- skému, hr. Auerspergovi, dru. Klei novi a bar. Bienerthovi řád že- lezné koruny I. tř.

Pacák doktor Fořt bar Beck Auersperg Vídeň Leopoldov Derschatta Prado

9 article Volební oprava sankcionovánal

Volební oprava sankcionovánal Z Vídně dostihuje zvěst, že císař p rávě udělil volební reformě pro poslaneckou sněmovnu své schválení, tak že v po- lovině května t. r. konati se budou v Ra- kousku po 59 letech opět volby do parla- mentu všeobecným hlasováním lidu, bez censu. Dějinný to moment, jímž zahajuje se nová — naprosto nedozírná posud dráha budoucího vývoje politického, sociálního i ná- rodního, kteréž se jedni strachují, že povede dolů, do ponurých bařin zkázy a rozvratů zhoubných, kdežto jiní doufají naopak, že povede vzhůru k jasnějším a slunnějším vý- šinám svobody, míru a blahobytu. Takova protichůdná proroctví doprovázívají pronikavé změny volebních řádů vždy a všude. Ale zkušenost na konec zpravidla žádnému z nich nedá úplně za pravdu, nýbrž zůstává za nadéjemi optimistův, aniž by proto splnila obavy černovidcův. — Vzpomeňme, jaké naděje kladli před 36 léty bismarkovci ve všeobecné hlasovac právo pro parlament německý a jaké strachy měli z něho naproti tomu konservativci, šlech tici, velkostatkáři a velkökapitalisté. Jedni se děsili živlů klerikálních, druzí opět živlů sociálně demokratických — a prorokovali zá- hubu střednímu stavu německého národa, at se oba ti krajní živlové střetnou v boji na zivot a na smrt, anebo spolu uzavrou alianci proti liberální německé buržeasii.

Takov Vídeň

10 article

Avšak Bismark pravil klidně: »Lépe přece bude, když vše to, co v cévstvu a va. zivu německého těla dnes kvasí, vyrazí na venek, než aby to dále hlodalo v útrobách.« Nebál se, že klerikálové jižního Něme- cka přemohou protestantský sever, ani že sociální demokraté němečtí osáhnou otěže německé říše a promění ji v socialistickou republiku. A dějiny německých voleb. za téch 36 let až do dnešního volebního zá- pasu daly mu celkem za pravdu: Německo přes všechnu sílu poslanců klerikálního středu a sociálních demokratů nepropadlo ani temné ultramontanní reakci, ani sociálně demokratickému republikánství, strany ob- čanské hájící myšlenku národní, ať jinak konservativních nebo liberálních směrů udržo

Německo

11 article

valy se napořád v jakés takés rovnováze i proti alianci klerikálů a sociálních demo- kratů a za dnešních voleb vyvinuly proti sociálně demokratické straně takovou sílu ducha národního, že připravily jí citelnou mravní porážku. Klerikální střed uhájil svou posici, ale po ztrátách, jež utrpěla německ sociální demokracie, nebude míti s touto dohromady již proti ostatním stranám něme ckým v parlamentě většinu. Tato bude se skládati ze živlů liberál ních a konservativních, avšak nebude opě vůči silné oposici nikterak všemohoucí, nýbr stále nucena bráti na menšinu slušný ohled Rovné vláda Vilémova nebude moci pře odpor tak silné menšiny oposiční, jakou pozná ve spojených stranách středu, Poláků. elsaských poslanců a sociálních demokratů, přecházeti prostě k jednacímu pořadu a slev najisto hodně s kurážných včerejších slo páně Bülowových, jež pronesl však opatrne za mřízemi vrat svého ministerského pa- láce. Třeba seděla sebe pevněji v sedle, ne- přejede proto ani německých klerikálů, ani německých sociálních demokratů, nýbrž ukrot najisto svého Bucefala, jakmile by hrozil opravdová, krkolomná srážka s těly »ru- dých« nebo »černých« odpůrců.

Polák Bülowův

12 article

Tak po 36letém trvání všeobecného rov- ného hlasovacího práva německého národa nejeví budova německé říše Bismarkovy nikde ještě zkázonosných trhlin, jež byjí hrozily rozvratem a zničením v době do- zírné. — není ale také Německo posud žád- ným Eldoradem spokojenosti a blahobytu obecného, není zaslíbenou zemí svo- body a pokroku, nýbrž ten »vyvolený národ myslitelův« stále snáší poručnictví byrokracie a praepotenci vlády vojácké, vzdor všeobec nému hlasovacímu právu, jako před 36 lety. A to mají v Německu skutečné rovne hlasovací právo. Jakž teprv potom dohado- vati se účinků všeobecného hlasovacího práva na budoucí vývoj tohoto našeho sou- státí, složeného z osmi různojdoucích ná rodů, kdyžtě mu schází základ ná- rodní rovnosti! Čirou nepravdu htá- sají oficiosové, mluví li o vzájemném kom- promisu všech národů a utěšují-li se tudí s ministerským předsedou bar. Beckem, že budoucí poslanei národů sejdou se s my slemi navzájem smířlivějšími, že v přiští sněmovně nevzplanou již vášně ani pro spory národní, ani pro otázky ústavnía státoprávní, ale že noví zvolenci národův botsutníti živějsí cit pro pospolité zájmy a potřeby celku, říše a státu, pro vězbro vojska, pro celní jednotu s Uhry, pro lesk a mohutnost říše než pro práva, tužby, ná- roky a potřeby národů a vlastí svých.

Bismarkův Německo Uhry

13 article

Neznáme pošetilejšího sebe klamu nad tuto rakouskou erární naději Jakoby se logika dějin a tíha poměr skutečných dala rázem zažehnat a zastavit pouhým rozšířením volebního práva na větší počet voličů! Jakoby neuspokojeni, v citech svých právních uražení, křivdou a bezprá- vím proti svým vlastem a proti své národ- nosti rozhořčení národové z čista jasn mohli vyslat do Vídně zvolence spokojené. s rybí krví v žilách, s resignací v tlumocích. Bláhový sen. Naopak: ta většina slo vanských národů Rakouska vysloví volbami svými zajisté jen svou spravedlivou, hlubo kou nespokojenost s celým systémem a du chem vládní politiky vídeňské, zejména volby národů, tak těžce a nespravedlivě zkoušených,

Vídeň Rakousko

14 article

jako jest šestimilionový historický národ český najisto dopadnou oposičně a noví poslanei vrátí se do Vídně se starým českým pro- gramem: »Nedej se Němcům česká hlavo. ale braň do síly poslední své dobré české právo!« A tak i potom nebude jinak, nez dnes: vše záviseti bude na tom, stanou-lise Němci zdejší buď po dobrém neb po zlém jinakými, to jest spravedlivější mi právu a slušnosti přístupnej šími, než posud byli. Budou-li příšte vlády vídeňské míti pak tolik státnické mou- drosti, aby se postavily na stranu většiny slovanských národů, spokojujících se pouhou rovnoprávností a spravedlivostl pro všecky. možno doufati, že též Němci nahlédnou zpoz dilost svého dosavadního panovačného furian- ství, zřeknou se svých choutek nemožných po udržení nadvlády své nad 15milionovou většinou uvědomělých Slovanů a smíří se s myšlenkou federace svobodných vlastí se svobodnými národy. Avšak nezmění-li se duch politiky rakou ských vlád do základův, zůstane-li tak ně- mecko-centralistickým jako je podnes : nepři- nese schválená dnes oprava volební Rakou- sku žádné obrození, žádné požehnání, nýbr jen další krušné a dlouhé zápasy národa prot národu, až do konečného vítězství pravdy a práva!

Němec Vídeň

15 title

Změna v presidiu Živnostenské banky.

živnostenský banka

16 article

(Jan Otto.)

Jan Otta

17 article

Bezprostředně po resignaci cís. rady Karla Dimmera zvolila správní rada Živnostenské ban ky v první své schůzi posavadního prvního místo- předsedu cís. r. Jana Ottu presidentem správní rady Živnostenské banky. Výsledek volby vše- obecně uspokojil. Jet Jan Otto typem, jakých u nás máme nedostatek největší: typem muže podnikavého. Od nejprvnějších počátků, kdy d života vstoupil, směřovala jeho snaha k samo- statnosti. Stráviv po ukončených studiích né- kolik let v cizich službách, nabyl v r. 1869 ro- dinným svazkem příležitost ke převzetí tohd j šího renomovaněho sice, ale menšího tisl. ař- ského závodu Pospíšilova, čímž položil zákla ke svému vlastnímu podniku, jejz 1871 pod dnešní svou firmou J. Gfto zřídil. Vynikajíeí svou způsobilostí kupeckou přivedl Jan Otlo svůi závod záhy ke značnému rozkvětu, rozšiřiv j i o nakladatelství a knihkunectví. Postřehnuv d- ležitost lacié, ale pii tad zsbrané čelby lidoré. počal vydávati „Lacinoti knihovnu národní“ která v brzku se stala naší nejrozšířenější publi kací beletristickou. Záhy troufal si i na díla ná kladná, ano i velice nákladná (na př. „Čechy“ „Národní divadlo“. „Doréova bible“ a j.) a po- čal vydávati i různé časopisy, mezi nimiž ze- jména „Zlatá Praha“ pro svůj elitní obsah tex- tový i obrázkový a pro svou vkusnou celkovou úpravu rychle, u nás zdomácněla.

Dimmer Ott Jan Otta Pospíšilův Otla Čecho Doréův Praha živnostenský banka národní divadlo

18 article

Závod Ottův vůčihledě rostl a stal se ko- nečně jedním z nejpřednějších závodů tiskař- ských a nakladatelských v celé říšj. Nejzáslužněji vynikl Jan Otto jako nakla- datel svými edicemi loxikografickými, kter u našeho nečetného národa, tedy při obmezeném počtu odběratelů, zisk nejméně zabezpečuji. Vedle výborných slovníků francouzsko-něme ckého a německo-francouzského, česko-něm ckého a německo-českého, odhodlal se v r. 1880 k vydávání „Ottova slovníku naučného“ a tíml velkolepým dílem pojistil svému jménu v ději- nách českého knižnictví paměť nesmazatelnou.

Ottův Jan Otta

19 article

Slovníky naučné (Eonversační) vydávány jso u jiných národů veřejnými korporacemi, akade miemi a p. za velikých podpor z peněz veřej- ných. Jan Otto podnikl vydávání svého „Slov- níku naučného“ pouhými prostredky vlastníni, bez jakékoli subvence z jakékoli strany,a v době, kdy jeho posice hmotná ještě nijak ne- byla zabezpečena. Ottova snaha nešla při tom pouze za ziskem hmotným, který stál v daleké a mlhavé budouenosti, nýbrž za svrchovanou kulturní potřebou našeho národa. Když závod Ottův vyrostl do takových roz- měrů, že počal bezmála vymykati se rukám jednotlivce, sáhl Jan Otto, nechtěje veškeré své činnosti veřejné se vzdáti, k asocinci kapitálové a založil před 6 lety „Grafickou společnost Unii“, postoupiv jí svou tiskárnu. Nová společ- nost jmenovala Jana Ottu svým předsedou. Vodle své činnosti soukromé působil a pů- sobí Jan Otto ve vynikající míře i veřejně. Po řadu let zasedal ve sboru obecních starších, v městské radě, v ředitelství „Průmyslové jed- noty“ a pojišťovací společnosti „Praha““ a p- sobil jako místopředseda „První občanské zá- ložny v Praze“. Do dnes je vyníkajícím členem obchodní komory pražské a vykonává i funkci revisora v Rakousko-uherské bance.

Jan Otta Ottův Ott Praha Rakousko Unia Eonversační

20 article

Jako místopředseda obchodnického spolku „Merhur“ učinil svého času návrh na zříze í „Českoslovanské obchodní akademic“ v Praze. když zdejší německá obchodní akademie ode- přela zavésti vyučování i v jazyku českém. Mr- šlenka se ujala a zařizující výbor uvedl nový ústav v roce 1872 v život. Jan Otto byl zvolen místopředsedou a v roce 1883 pak předsedou správního výboru. Asi před dvěma lety vzdal se své funkce pro nedostatek času a byl pro ve- liké své zásluhy o ústav jmenován jeho protek- torem. Jako inspirátor a dlouholetý čelný hodno- stář Českoslovanské akademie obehodní zjedn l si Jan Otto nárok na trvalou vděčnost celé naší veřejnosti. Dokonale řízená obchodní učiliště n- ležejí k našim nejpřednějším požadavkům kul- turním. Vycházit z nich každébo roku veliký po- čet absolventů do života praktického, aby pomá- hali vzdělávati domácí půdu hospodářskou p stránce obchodní. Pohříchu jedná se převahou o půdu cizí; samostatného obehodnictva je u ná posud celkem málo.

Jan Otta Vycházit Praha

21 article

Bohatá a neunavná činnost, soukromá i ve- řejná, zjednala Janu Ottovi i mnohá veřejná vy- znamenání. Jnienován byv přísedícím obchod- ního soudu, požívá titulu císařského rady. B- hem let byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa, rytiřským řádem železné ko- runy III. třídy, komturským křížem rádu Err tiska Josela, komturským krlžem černohorskél řádu Danilova a velikou zlatou modailí králov- ského hlavního města Prahy. V prosinci 190 byl jmenován řádným členem Národohospodář- ského ústavu při České Akademii v Praze. Cís. rada Jan Otto je i jedním z nejslarších hodnostářů Živnostenské banky, jak již před týdnem v retrospektivní úvaze o Živnostenské bance na tomio místě bylo zevrubněji praveno. Z počátku zastával v bance funkci revisora, vr. 1876 byl zvolen do správní rady a v r. 1880 postoupil na misto prvního místopředsedy. Tuto funkci zastával nepřetržitě až do odstoupení bý- valého, velice zasloužilého předsedy, cís. rady Karla Dimmera. Dnás je cis. rada Jan Otto před- sedou banky. Převzal ústav na pevných a širo- kých základech postavený a veskrze konsolído- vaný. Vstup jeho do funkce presidentské je pro- vázen dobrou hvězdou. Všeobecné poměry ho- spodářské jsou totiž příznivy a výhled do budou- cnosti jasný

Ott František Josef Danilov Jan Otta Dimmer Praha Český akademie

22 article

radě Živnostenské banky náleží veškeré uznání. On vítal a podporoval každou snahu, která smě- řovala k rozvoji banky, a mnohý z jeho nesčet- ných pokynů, byv ve skutek uveden, přinesl bance hojné ovoce. Zeela mimořádnou péči vě- noval vídeňské filiálce Živnostenské banky, je- jímž je člěnem, představenstva, a která za jeho vřelé podporkvěplaíšdě banky vzrostla v dnešní své velikervánkí. Ottovu porozumění pro širší hospodářské cíle dlužno děkovati i z zřízení Lublaňské úvěrní banky v Lublani, která inicintivou Živnostenské banky v r. 1900 byla založena a v jejíž správní radě cís. rada Jan Ott. od počátku zasedá. V budouenost ústavu toho dlužno klásti nejlepší naděje. Zdá se, že teprve dnešním vývojem věcí přicházíme do doby nejintensivnější činnosti bank vůbec. Práce hospodářská čím dále tím více se prohlubuje a splétá a peněžním ústavům náleží v ní jedna z úloh nejpřednějších. Nedozírný, každým dnem více do popředí vstupující, ale svrchovaně obtížný program pra- covní otevírá se poněžním ústavům na poli prů- myslovém. Snaha po ustavičné expansi v prů- myslu nalezá hranici v poklesu ziskovém, nebot kapitálová převaha sama nestačuje zdolatí kon- kurenci, poněvadž bývá paralysována úvěrem tam, kde vlastní kapitálové síly se nedostává.

Ottův Ott Lublaň živnostenský banka lublaňský úvěrní banka

23 article

Konkurenční zápas přivádí pak smír, jehož apo- teosou je semknutí se jednotlivých odvětví prů- myslových ke vzájemným úmluvám. Tak se staly kartely velikou moderní formou hospodářskou, bez nichž průmysl čím dále tím těžší povede boj existenění a jimž veřejnost a v poslední řadě snad i zákon jen tenkráte bude moci s úspěchem klásti hráze, když by zabíhaly do výstřelků. Pod tlakem konkurence množí se i případy, že prů- myslník odhodlá se ku přeměně svého závodu v akciovou společnost, aby stoupla jeho soutěž- nost. Expanse průmyslu vůbec stoupá na všech stranách a zdá se býti nepopíratelno, že přichá- zíme do nové hospodářské periody ve znamení průmyslu. Součinnost peněžních ústavů bude ne- jen vydatnou, nýbrž namnoze i nozbytnou po- Je zajímavo, že i peněžní ústavy pociťují již potřebu organisace, neboť výdělková jednotka klesla během doby na minimum. V Berlíně jsou již po několik let všechny banky dohodnuty o společných podminkách pro jednotlivá svá od- větvi obchodni. Vedle toho děly se v bankov- nictví německém v posledních letech hojné pří- pady slučovací a koncentrační, aby soutěž stala se snesitelnější. U nás v Rakousku pomýšlejí peněžní ústavy teprve letos na fruktifikaci po- itosli zájnové. Každý snadno pochopí jejo význám, uváži li, že máme na př. v Praze 13 obchodních bank akciových (vedle dvou ústava zemských) a 48 záložen (i s předméstími), z nichiž jednotlivé spravují až 24 milionů k vkladů. Veliká Vídeň naproti tomu, která ráda na Prahu pohlíží s patra, má pouze 13 bank ob- chodních a jen asi pět záložen s prostředky zcela skromnými.

Berlín Rakousko Praha obchodní banka

24 article

Při rychlém postupu v našem domácím ži- votě hospodářském je nepochybno, že naše pe- něžní ústavy stojí před velikými úkoly příštími. Veřejnost naše smí očekávati, že zejména Živno stenská banka bude vždy připravena, aby ko- nala svou povinnost hospodářskou i národní,a nikdo nemůžeme míti vřelejšího přání, než aby Živnostenská banka, která svou dnešní velikostl a svými rozsáhlými obchody vzbuzuje úctu, i za presideniství Oltova dálo rostla a mohutněla. moci.

živnostenský banka

25 title

FEUILLETON.

26 article

V Praze, 26. ledna.

Praha

27 article

6—. (Kronika.) Dojemná tužba van tělesem společnosti. Co chvili někde se ozv žalostný stesk — Cizina o nás neví! Nevšímá si nás Kdyby věděla! Jen pozornost ciziny k. sob obrátit Cizina je svět. A uznání světa, vrcho tužeb! Kdo má uznání světa, má jméno, vý znam, moc! To je, co nám schází! Světo Toužíme po světovosti A poněvadž líná huba holé nešlěstí, zaři vos zujeme se pilně. Nové heslo ovládlo veřej ností — Informovat cizinu Tu to vězl! Cizina si nás navšímá, protož o nás neví. Dřepěli jsme jako známá hodná panenka ve svém koutku a čekali, až půjde uznalý ženich kolem! A ženich — nešel. A tak to nejde! Neplatí už staré pořekadlo o hodné panence, kterou prý najdou v koutku. Nikdo nehledá po koutech ! Třeba se vypnout, postavi se na špičky, vyložit se z okénka. Snad i kýv- noutl A tak doháníme, co jsme zanedbali. Vycházíme cizině v ústrety, voláme, ký váme, obracíme na sebe pozornost. Navazujeme styky, deláme zněmosti, zveme hosty, provádíme je po své domácnosti, ukazujeme, šňořime se. Pěkné výstavy už jsme uspořádali, svou práci svého ducha, své umění prokazujeme, píšeme o sobě, dáváme psáti, svoje kníhy posíláme na výměnu s pěknými dedikacemi, překlady do ci- zích jazyků jsme si opatřili, svoje hry na cizí jeviště dostali! Co chcete víc! Činíme se, jak náleží. Dávno už nejsme panenka v koutě. A cizina ? Pořád nic ! Nevidí, neslyší. Lho- stejná hledí přes nás do dálky. Mrzutá věc l Už nám z toho přišla melancholie, chvílemi nás popadá vzlek. Vyléváme si žluč na svém okolí. jako ta nevésta, která někde nepochodila se svou koketerií. — Zatracené naše poměry! Náš český provincialism je vším vinen ! Zabijí nás ! Kd jsine mohli být, kdybychom byli vyrostli ve — světových poměrech

28 article

Jak informovat cizinu, aby nám to vynesl pozornost světa? Kdo nám poví? Národní rada svolala zvláštní anketu k tomu cili. Musí se něco stát! A malý pokus n ukázku hned proveden. Účastníkům porady předloženo každému po sešitku pěkné hitograf »Extrait des Rěglements fo nda men- tales de »Národní Rada česká« (du »Consei de la Nation Tehěque« !) .. Na mou věru, stanovy Národní Rady ! A p francouzsku! A odslavce, punkty a paragrafy Le but! La maniěre d'operer ! Assemblče na- tionale ! A všecko překrásnou frančinou ! Saer - bleu!. .. A teď všecky hodnosti a šarže ! L comité central, le président, le viceprésident celé komonstvo! Sapristi ! A to se teď rozlítn v desetitisících výtisků! Snad ve sto tisicích Proč ne? A do všech konců světa ! A naái přátelé ve Francii a naši nepřátelé ve svět zastřihají ouškama: — Qulest ce que celav? Naro-ra- da- da Voila quelgne chose ! Sacreblen A kde kdo si protře zrak a všecko odlož stranou a všichni budou číst a studovat a do- stanou respekt Tudy na to Má li svět o nás vědět, třeba se mu před- stavit, ukázat, co třeba! Náš obchod a prů- mysl? Zde jest! Naše celebrity veřejného ži- vota? Naše kapacity ducha a práce, mužové slova a činu, básníci a státníci, umělci a vědá- toři, generálové a důstojníci kulturního bojiště Zde jména a podobiznr, životopisy a povaho písy ! Doklady veřejného uznání, diplomy, vý střižky novin ! Svět nepotřebuje, než nahlédnout než oči otevřít a užasnout! Tak to půjdel A — nepůjde-lit

Francie Nara národní Rada Consei jít le Nation Tehěque Le maniěre d ' operer

29 article

Jsou, pravda, ošemetné zkušenosti ! V na- šich malých poměrech zakrňuje, pravda, tolik talentů. Není podmínek k velikému vzletu. J to dokázaná věc, denně si to opskujeme. Al něco je na pováženou ! Na ubijení talentů a ne dostatek pozornosti ku geniům jdou nářk také — z velikých poměrů v cizlně! A měron vlastně ještě daleko nápadnější! Jen kolik n- meckých poetů, myslitelů, vynálezců, razičů n - vých drah utlouklo se — v bídě a nedostatku A nikoli posledních ! Až po smrti to vždy na jevo vyšlo! Dalo by celý pěkný slovník A Němci jsou velenárod ! Literární honoráře u nás? Jsou ubohé, pravda. Není takřka člo- víčka, aby se dalo ukázat: hle, ten si žije ze své — literatury! Skandál! Tu však při- chází povolaný znalec a tvrdí . . . Co tvrdí Prý také ve Francii je sotva 5, slovem pe autorů, aby bylo o nich bezpečně známo, že zi ze svých knih a nemají zapotřebí vedle si při- vydělávat. *) A Francie po dnes má vrch n literárním irhu světovém Co je tedy se světovostí Co je s uznáním ověta? Co s velikým poměry ? Néco je jisto! Světoznámost je vždy dvo- jiho druhu: zasloužená a nezasloužená. Jedna se dobude, druhá spadne odněkud sama. Stro náhody, nevědomý, slepý to zařídí. O takové uznání světa, rozumi se, nán nejde. O nic prázdného, lichého, strojeného Jsme povzneseni nade všecko nízké kramářství vykřikovačství ! Řekneme-li: světovost, myslím jen opravdovou, hodnolnou A ta se získá? Zastavme se u podobízny světoznáméh muže l — Muží znamenitý, pověz, jak's to zařídil že se's stal slavným ve světě? Slovník Naučný za něj odpoví — Ani nevím sám ! Byl jsem příliš zabrát M. A. Cim: Auteurs, éditeurs et libralre Revué bleu Pan.

Al Němec Cima Francie Auteurs

30 article

Posavadní působnosti Ottově ve správní

Ottův

31 article

prací, ideou t Nebylo času na to myslet. Zne- padání bylo to tu! Nevím, jak to přišío! A zdá se, tak stojí věci ! S uznáním svět jako se štěstím vůbec. Samo si najde člověka Čihá za rohem a najednou se snese. Tu n hodného, tu na ničemu! Kdo se nejméně nadál. je zahrnut, kdo se nejvice sháněl, je pominul »Kopnický hejtman« podnes nemá tušení o všem dosahu sensace, jakou ve světě způsobil. Na docela jiné věci myslilt Dracet let trvá v Praze Spolek pro po- vznesení návštěvy cizinců, láme si hlavu. vrtá si ukazováčkem v čele, jak rozřešit ob- tížný úkol? Cizinci nejdou! V Severní Am - rice byl širý lán země, pustý, nehostinný. Na- jednou letěla světem správa: hroudu zlata tam někde našli! A ze všech končin hrnulose lidstva. Za málo let v pustém okolí vyrostlo velké, lidnaté město ! Až objevíme hroudu zlata někde u Prahy anebo pramen, který léčí tuber- kulosu, pohrnou se sem davy z celého světa Představte si, že se jednoho dne roznes světem zpráva: na Dunají veliký převrat! Sou- stava říše se změnila, Slované jsou na vrchu A jak to vše přišlo! Nějaká mocná mravní organisace prý to způsobila, vládne vším těle- sem národa ! A zvláštní autorita je prý v čel Neslýchané dosud jmeno : Národní radal A cizina bude nastavovat ouška: — Qufest ce qulest cela? Národní rada . A druhého dne reporteři světových novin budou obléhat palác Národní rady, budou vy- zvídat a budou telegrafovat do všech svěl končin všecky podrobnosti: jaká prý jet zvláštní harmonika a jaký má měch a jaké klapky?

Kopnický Slovan Praha spolek pro po národní rada

32 article

Anebo jiná událost! Zase hnutí národa, ale jiného druhu ! Vyvoláno prý čarovnou mo slova, uměleckého díla, snad románu, dramatu A představitelé světové zvědavosti budou obleh domácnost neznámého do včerejška českého autora, budou zaznamenávat podrobnosti jeho života a postaví telegraflickou jiskru do služe jeho jménal Není pochyby, má-li nějaký skutečný zá- jem, obstará si cizina svou »informaci« nej- lépe — sama. Arci, doba je tak industriálná, průtrže re- klamy zaplavují život. Za zlámanou grešli dodají vám denně do domu stohy informačního papíru, služka nestačí sbírat a do kamen házet reklamní tiskoviny, co jich za den nalítá do bytu všemi otvory. Jako obtižného hmyzu válí se všude nedočteného odhozeného, pošlapaného papíru A v době tak chvástavé, kdy každé slovo chvály je předem podezřelo a každý přívlastek dopo- ručení páchne mazadlem strojenosti, nabízet in- formace o sobě, kde nikdo se o ně nepro- sil: možno-li vůbec ještě bez újmy nějakého vědomi — vlastní hodnoty?

33 article

Prach a broky ! Či nesedláme vlastně koná pořád — od ocasu Napřed něco velkého dokázatl Věak to hned žádá celého člověka, všecky síly, všechen život ! Uznání přijde samo. Snad také — nepřijde ! Čert vezmi ! Ale hodn ot je zachráněna! A sejde-li na čem jiném ? Na- před Evropě něco zahrát! Nějakou melodi novou, aby ouškama zastříhala! A potom po- čkat, neprojeví-li sama bližší al ost! Po- chlubit se pak harmonikou, jaké má složení, jaký měch a jaké klapky — či na to není času dost ? Shon industrialismu otřásá tělesem, pravdal Rodí podivné záchvaty ! Kterak ozdravět? Kte- rak okřát? Což byli stateční chlapci, naši buditelé A soběstatečnost spartánská, s jakou postavili veliké dílo svého života ! A bez uznání cizinyl A proti němu! Mladý Šafařik píše mladému Palackému: — Každé okamžení dochází svého cíle, každý čin má v sobě samém cíl, aniž bude če- musí druhému za prostředek sloužiti . . . Pro- čež, uzří-li oko vaše krásu a nepokáže ji jiným, ať oslepne, nic se neztratilo; uslyší-li ucho vaše souzvuk a neokáže ho jiným, ať ohluchne, nie se neztratilo; pomyslí-li mysl vaše pravdu nedokáže ji jiným, ať zemře, nic se neztratilo: krása zůstane krásou, souzvuk souzvukem pravda pravdou . ..

Palacký Evropa