Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10,

2

NÁRODNE LISTY

3

4. března 1900.

4

Číslo 62.

5 article

truchlozvěsť, že žluťoučký kanárek její »Lulue spádl dnes ráno s bidélka — mrtevl Očka něžného toho dítěte zalila se slzami které však ona hrdinský potlačovala. Jenom pad tlakem společenského taktu, který nedovo- luje odhalovati nitro, snášelo soucitné srdéčko její tuto ztrátu tak zmužila, že v nejbližším okamžiku slečna se smíchem na rtech opět žvatlala: »Doktore, my dva — tak zní obecný soud — prý velmi hezky vedle sebe vypadáme, s čímž já souhlasím. Vy takový věžný, usedlejší již muž a já, jak — mamá říká — hotové ditě. Zasmála se zvonivě a dodala: Ale moudréje to, věřle, poněvadž dáma vždy rychleji stárne . Jsem velmi ráda, že jste opět zde, « pravila podávajíc mu hílou ručku, kterou on přitisk ke rtům . . Za podobného hovoru vešli mezi ostatn společnost, jejíž nákažlivě veselí je oba ovanulo a strhlo záhy ve svůj ohlušujíci vír, z něhož truchlivé myšlenky naprosto jsou vyloučeny . .. Štastný doktor — rozkošně dítě — — —

Očka Štastná Lulua

6 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Lddlil t. Kapitola o třaskavinách jjest jednou z nej zajímavějších v moderní technice. Jakožto trhací látky, poskytují ohromné výhody ukrácenín práce při velkolepých podnicích komunikačních, stavbách drah, tunelů, průplavů, silnie v jakož i v hornietví a v jiných oborech, jakožto materiál nábojový pak jsou předmětem neustá- lého závodění všech jak zvaných civilisovaných států. Právě v nynější válce používají Angli- čané nové třaskaviny, lydditu. O této látce, ja- kož i o jiných třaskavinách, přináší zajímavý článek časopis »Věda a práce« ve svém 11. čísle, jež se vůbec vyznamenává zajímavým obsahem. Angličané užívají proti Burům lydditových pum, Burové pak si během války nejednou již libovali, že jim lyddit dosud nijak neuškodila pesléze prohlásíli, že při bombardování Spion- kopu veliké množství lydditových střel úplně selhalo a nevybuchlo. Co jest lyddit? Jest to třaskavina, vyráběná v Lyddu v anglickém hrabství Kentu. Co do lučebníh složení náleží mezi třaskaviny pikrové a jes totožný s třaskavihou Turpinovou, dříve ji známou. Všechny tyto pikrové třaskaviny vyráběj se z kyseliny pikrové, CeHIa (NO2) z OH, té zvané trinitrofenol nebo trinitromonoxybenzol Jest to ústrojná kyselina, která se po továr- nicku z fenblu výrábí. Krystaluje ve žlutýe listelch, které se ve studeně vodě nesnadno v teplé však a v lihu velmi snadno rozpouštějí, při 117° tají a rychlým zahřátím třaskají. Slou- čení této kysefiny slovou pikráty a sloužily již před 20 léty k výrobě bezdýmného prachu známého pod jmeny prachu Designollesova Fontainesova, Baboeulova, Borlinettova, Hera- klinu a prachu zeleného.

Angličan Bur Burová Kent Designollesův Fontainesův Baboeulův Borlinettův Angl

7 article

Avšak teprv od r. 1885 obrátila se pozor nost širší veřejnosti na tyto látky, když fran- couzský chemik Turpin vyrobil dvě nové třa skaviny, melinit a lyddit. Zejmena melinit byl neobyčejně vychvalo ván pro svoji neobyčejnou výkonnosť výbušnou a tajemnost francouzské vlády, s níž hledfěl všechny zprávy o výrobě melinítu potlačiti, zvý- šily přirozenou měrou zvědavost ciziny na míri nejvyšší. Avsak při obou léchto látkách nešlo o výrohu puškového nebo dělového prachu, nýbrž jen o náplň bomb a granátů, k čemužse právě pikrové třaskaviny proto výborně hodi poněvadž mají vefice krátkou dobu výbušnou tudiž neobyčejnou silu trhacf (brisanců). Čím po- maleji která třaskavina shořuje, tím méně trh ale fm lépe hodí se za náboj střelných zbraní poněvadz působí v hlavnítim derším účinktem na střelu. Při náplni granátův jest však poža davek právě opačný: je.li doba hoření (čili pro měny v plyny) dosti krátká, nabývá třaskavina tak mohutného účinku trhaciho, že dovede na př. i v otevřeném prostoru proraziti desku že- leznou nebo rozrazili vrstvu kamennou.

Turpin

8 article

Vlastnost tato souvisí pak s výškou teploty zápalné; při teplotě nižši bývá doba hoření del a brisance menší při leplotě Vyšší jest hořen kratší a brisance zětší, Rozdíl ten poznáme velm připadně na těchto dvou příkladech. Vytvoříme- 2 1kg. střelněho práchu kostku, o straně 10 cm potřebuje ke svěmu shoření 1/1co vteřiny, upra- víme-li však z 1 kg. dýnamitu krýchli o. stran 9 cm., shoři již za 1/500c0, vteřinyl Kdybychom k výstřelu do pušky míst prachu užili dynamitu, roztrhli bychom výstre- lem sice hlaveň, ale neudělili býchom střele žádné značnější rychlosti, A toho právě na každém střelněm prachu zase žádáme, aby střelám dodával rychlosti ee nejvělši, zároveň při tom ušetřuje hlavně a je jího zřízení vnitřního. Neboť zajistě střelči na tom jest záleženo, aby co nejdále dostřelil a co nejbezpečněji cil trefil. To pak závisí oboje právě na rýchlosti střely; čím jest rýchlost vělší, o to doletí střela nejen dále, nýbrž jeo zároveň minohem plošsí drahou, z čehož právě plyne větší pravděpodobnost výstřelu. — Tatc okolnost zove se pak ve válečnietví rasancí vý střelu. Podporována jsouc kuželovitou přihro ceností střely samotně, bývá při moderníeh puškách rasance tak značná, že dráha střely ani v nejvyšším místě nepřesabuje výšku člo

kg centimetr

9 article

Z pikrových sloučenín užívá se nejvíce pi krátu amonatého a draselnatého; ale při obou muší o to býti postaráno, aby předčasně nevy buchly nárazem při balení a zasílání nebo př samotném výstřelu v hlavní, poněvadž byse jmenovitě při tomto posledním případu dělo roz- trhlo. Rovněž musí k těmto látkám býti přímí cháno kyslíkatě sloučeniny, aby se při hoření zamezil kouř, a spálení aby se stalo co nej- úplnějším. Za tím účelem přidává se salnytru jako do prachu. Melinit a lyddit skládá se z kyseliny pi- krově, která jest do tvaru malých zrnek vpra- vena. Každé zrnko pak obaleno jest jemnou vrstvou nitrocellulosy. Tento obal vytvoří se tím, že se zrnifá kyselina pikrová ponoří do roztoku nitrocellulosy v étheru, načež se vypa- řením étheru ona jemná vrstva nitrocellulosy na každém zrnku sráži. věka.

10 article

Melinit obsahuje tudíž vedle kyseliny pi krově asi 3 až 5 nitrocellulosy. Ale původní jeho složení nevyhovovalo praktickým poža- davkům, neboť r. 1887 vzňal se sám a vy. buchl v arsenálu v Belfortu granát, plněný melinitem, při čemž usmrceno a poraněno bylo 16 dělostřelců. Později upraven byl Berthelotem a Sarranem původní Turpinův melinit takovým způsobem, že předčasné a nemístné výbuchy jsou nyní úplně vyloučeny. Vedle těchto výbušných pikrátů známe však veliké množství třaskavin jiných. Podle zápalné teploty a dle výbušných účinků roze- znáváme blavně troje druhy těchto látek. Impul- sivní třaskaviny spalují se poměrně zvolna a slouží především za náboje střelných zbraní, méně pak k účelům trhacím; brisantní třaska- viny spalují se velmi, rychle, téměř rázema mají proto veliký účinek trhací, pro kterouž příčinu se jich užívá výlučně k náplni granátův a k účelům trhacím; třetí skupinu zoveme pak fulminantními třaskavinami, a ty vyznamenávají se snadnou zápalností, a zároveň prudkou vý- bušností, pro kterouž příčinu slouží hlavně jako zápalky pro oba první druhy třaskavin. Podle svého vnitřního složení rozdělují se traskaviny na mechanické smíšeniny a lučebné sloučeniny. Ve smíšeninách bývá obsažena pře- devším některá kyslikatá sůl (dusičňan nebo chlorečňan) a pak snadno hořlavé látky jako prach uhelný, síra, eukr a p . . ., ve slončeni- nách pak bývá dusičňan neb jiná výhušná sůl některé ústrojné látky, jako jmenovitě bavlny nebo dřevoviny (cellulosy) či škrobu, glycerinu a j. v. Látky tyto nasycují se kyslíkem a du- síkem pomocí kyseliny dusičně za přispění ky. seliny sírové, přísadami rozličných látek dodává se jim pak praktické upotřebitelnosti.

Berthelot Sarran Turpinův Belfort

11 article

Třaskavé smíšeniny skládají se z pravidl z dusičnanu draselnatého (salnytru) jakožto látky kyslikaté, prachu uhelného jakožto hořla viny a ze síry jakožto přísady, která nejen ho- ření podporuje, nýbrž i trvalost třaskaviny zvy šuje. Takovým způsobem složen jest obyčejný čili černý prach střelný, prach hnědý, Neumeye- rův, Champyův, Bennetův a j. v. Sylnytr draselnatý může nahražen býti sal- nytrem sodnatým (čilským), jako v pyrenonu Reynaudově, brise-rocsu Robaudiově, pyrolithu humanitaire Terréově a Mercadorově, v steln- brechu wetzlarském a v prachu Daveyově, Ox landově, Eatonově, Schwarzově, Schäfferově Budenbergově. Dalším náhražkem salnytru může býti du sičnan barnatý, jako v prachu barytovém av saxifraginu, jakož i dusičnan amonatý v hrubo zrnném prachu německém z r. 1886. Chlorečnan draelnatý (místo dusičnanu. nalezá se v muriatickém prachu Bertholletově v prachu Kellowově a Shortově, Hafeneggerově. Ollerově, dále v bílém prachu Augendrově Schultzově, Uchatiově, Krafftově, Callonově Spenceově, Ehrhardtově, Hahnově a Horsleyově. Chloristan draselnatý obsahuje pak Nisserův prach a nová třaskavina amonit, smíšenina du- sičnanu amonatého s mononitronaftalinem, která se v Belgii vyrábí a také Favierovou třaskavi- nou nazývá.

Bennetův Reynaudův Ox Eatonův Schwarzův Schäfferův Budenbergův Kellowův Shortův Hafeneggerův Ollerův Augendrův Schultzův Uchatiův Krafftův Ehrhardtův Hahnův Horsleyův Belgie Callonov Spenceov

12 article

Uhelný prach dá se nahraditi rovněž roz- manitými hořlavinami jinými, jako tříslem, pili- nami, plevami, škrobem, cukrem, krevní soli, viňanem sodnatým (Seignettovou solí), viňanem draselnatým, humiňanem amonatým, kyselinou tříslovou, tříslem katechovým a j. v- Místo síry obsaženy jsou jiné náhražky v haloxylinu, kollodinu, vigoritu Bjorkmanově a v prachu xanthatovém.- Třaskavé sloučeniny rozdělují se podleté součástky, která tvoři hlavní základ celé třaska- viny. Jsou to v podstatě sloučeniny tyto: Nitroglycerin sám o sobě, jakož i všechny druhy dynamitu a většina druhů bezdýmného prachu, Třaskavinychovají v sobě vždye ještě přísadu nitrocellulosy, střelné bavlny, nitrifiko- vaného dřeva Schultzova, dualinu, Abelova nebo jos je Brugérova prachusndobon s olbás Sprengelova třaskavina, r. 1870 dram Sprenglem vynalezená, skládá se ze dvou o sob nevýbušných látek, které teprve před užíváním se vespolek směsují a tím výdatné třaskavost nabývají. Jednou z obou součástek bývá nej- častěji kyselina dusičná, vzácnější některá jiná kyslikovitá sloučenina« neůsťrojná, druhou pak jest vždy sloučenina ústrojná, obyčejně mnitrát aromatické řady, jako nitrobenzol. dinitrobenzol, Irinitrofenol a njtronaftalin, nebo zase sirouhlík či kyselina pikrová. Jednotlivé dyto kombinaee mají pak různá jmena: panklastit, hellhoffit, emmensit, rakarok a romit. poqsod ioi

Bjorkmanův Schultzův Abelův Brugérův Sprengelův

13 article

Další skupinu tvoří třaskaviny s nitrpvaným oukrem, škrobem, mannitem pad jinými nhlohy- dráty, jichž se pro snadnou zápalnost hlavně do zápalek užívá. Sem náleží také prach Uchatiův. Pikráty, o nichž jsme již na začátku to- toho článku podrobně promluvili, náležejí rov- něž do této skupiny, jakož i třaskaviny s dusič- ňanem nebo chromanem diazobenzolovým (třa- skavý anilin). Zvláštní místo mezi třaskavinami zaujímají třaskaviny kovové, nemajíce pražádné hořlaviny, nýbrž rozkládajíce se prostě v plyny, a to velm snadno prostým úderem, jehlou, třením atd. Je to třaskavá rtuť, třaskavé stříbro a zlato. Pro snadnou jich zápalnast uživá se jich hlavně k plnění zápalek a k zapalování jiných třaska- vin, měng snadno zápalných.

14 article

=O obcování s divadelními řediteli p- jednává Ernest Blum velmi pěkně ve svém. » Den, níku vaudevilisty«: Všichni, jichž život jest závislý na divadelním řediteli, plýtvají vůči němu rovněž to- lika roztomilými slovy, jako lišák k nebohému ha- vranu, jenž hloupě držel sýr v zobáku, na místě aby jej uložil do spižírny. Mohu o tom také vypravovat Přiznávám se — ovšem jen mezi námi — trávím v pravém slova smyslu svůj život tím, že ředitelům kleří by mohli hrát anebohrají některý můj kus říkám příjemné věci. Dají-li mi nějakou radu, zkrá tí-li nebo prodlouží-li některou scénu v mém kuse. volám: »Obdivuhodné, vskutku obdivuhodné! Vy jste divadelní genius. Jaký by z vás byl dramatický básník,kdybyste nebyl ředitelem.« Ostatně bývá t také někdy pro mne nepříjemno. Jestliže ředitel ná- sledkem bankrotu, anebo z jiné příčiny vzdal se toho, podržeti v rukou otěže dramatické vlády, praví si někdy: »Zbývá mi aspoň ještě dramatický genius jehož ve mne objevil ten hodný Ernest Blum a po- něvadž nemám nijakých jiných prostředků, stanu se dramatickým básníkem.« Není tomu ještě tak dávno co jakýs ředitel, jemuž jsem neustále opakoval, že je současně směsící Moliéra, Corneilla a Shakes- peara, mne vyhledal a přineslmi scenář svébo kusu Pžedslavto si, jak mi při tom bylo. Přes to však

Blum Moliér Corneille Shakes

15 article

vzal jsem ze zdvořilosti návrh kusu a zpročet! jej Když však bývalý ředitel přišel, aby výslechl mů úsudek o tom, vzal jsem na se hrdou tvář, jako čl- ním vůči lidem, kteří mi již nemohou prospět pravit. »Váš návrh, jak se zdá, pochází od dítět nebo od někoho, jenž utekl z blázince ; dovolte mi abých vám pověděl, že nerozumíte pranic divadlu.- Rozumí se, že na tváři bývalého ředitele jevil se veliký úžas. »Ale dříve jste mi přece říkal pravý opak toho!« — »Ano, dokud jste byl ředitelem, ale poněvadž jím více nejste, ztratil se váš genius s va- ším ředitelstvím...« Avšak stalo se mi na trest, že bývalý ředitel opět se ocitl v čele divadla. Vyhledal jsem jej zcela drze, abych mu nabízel svoje služby. »Ach, rozumím snad opět dramatickému umění ? pravil = Rozhodně,«na to já, ssr korunou vrátily se vám opět schopnosti.« — Avšak ředitel neby pomstychtivý, stačilo mu, že se mnou provedl malý šprým. Ze dvou kusů, jež jsem mu nabídl, vzal méně dobrý, jenž ovšem propadl. Když jsem mu na konci premiéry vytýkal jeho nešťastnou volbu, od- pověděl mi s»Co pak chcete? Vždyť víte, že neroz- umím pranic divadlu.« = Zajimavou vzpomínku uveřejnila římská

Zajimavá divadlo

16 article

»Tribuna« ve svém masopustním čísle. Massimo d'Azeglio vypravuje ve svých pamětech. Rossini a Paganini byli v Rímě. Lipariniova zpívala a veče scházel jsem se často s nimi a jinými bláznivým současníky. Tu nastal karneval a jednoho večera pravili jsme si: »Uspořádáme maškarádu.« Smluvili jsme se, že se přestrojímeza slepé žebráky a na ulicích budeme zpívat, jako zpívají žebráci, když pros o almužnu. Slepili jsme několik veršíků, jež zněly takto: »Slamo ciechi, Siamo nati Per campar Di cor- tesin In giornata d'allegria Non si nega carifä«. (Jsme slepci, jsme zrození žiti z almužny, ve dnech radosti se milosrdenství nezapře.) Rossini uvedl verše ihned v hudbu, pak počaly »zkoušky« a konečně usneseno aby produkce provedena byla o tučný čtvrtek. Spodní šať účinkujících měl býti eleganiní, přes to však měli jsme oblécí špinavé, rozedrané hadry. Rossini a Paganini obstarali hudební průvod, na dvou starých harfách, převlečení za ženské. Rossiní velmi obratně svoje beztoho velmi kypré tvary těla rozšířil koudelí tak velkolepě, že činií dojem nadlidský či vlastně nelidský. Paganini, jenž byl hubený jako šindel jehož tvář měla značnou podobnost se smyčcem, byl jako ženská dvojnásob hubený a vyzáblý. Skupina naše dělala furore Nejprvé objevili jsme se ve dvou neb třech domech, pak jsme zpívali na Corsu a v noe na veřejném maškarním plesu.

Azeglio Rossini Paganini Corso

17 article

= Dánská výprava na Pamír. Z Kodaně se oznamuje: Nadporpčík Olefsen podával v posledn schůzi zdejší zeměpisné společnosti zajímavé líčení své nedávno dokončené výpravy do území Pamira Výprava opustila Kodaň dne 23. března 1898 a ode- brala se přes Runko do Ose ve střední Asil. Zde byla výprava vystrojena. Zavazadla, nástroje, do- pravní prostředky a zbraně zabaleny. Koupeno 3 konf a najati sluhové. V polovici června nastoupena cesta ku pohoří Alaji, jež se zvedá do výše sedm až osm tisíc stop nad mořem. Cesta vedla územím dosud úplně neznámým, Často musili cestovatele zápasit se značnými obtížemi. Uprostřed léta zuřily na vrcholech pohoří hrozné sněhové turaný. V noči bývalo často 4—5 stupňů mrazu, kdežto vedro z dne dosahovalo 23—25 stupňů C. Když výprava podzimku chtěla vyhledat zimní byty, objevilos k nemilému překvapení, že místo jest obklopeno málo- mocnými, takže bylo nutno vyhledati jiné místo Několikráte byla výprava napadena buřičskými Kir- gizy, avšak podařilo se je odraziti, Dříve než vý prava uchýlila se do zimních bytů, zaznamenáno kartograficky několik velkých jezer ve výšce 10.00 až 12.000 stop nad mořem. Když byla výprava pře zimovala ve hlubokém údolí s 300 obyvateli, pokra- čováno v cestě a oblast Pamiru procestována všemi směry. Za dloubé cesty vysočinou nebylo opomenut konati meteorologická a magnetická pozorování, mě- řiti výšky, zkoumati hloubku vod, sbírati rostliny atd. Mimo to objeveny dosud neznámé zříceniny starých měst a pozůstatky neznámých jazyků, Aby tyto jazyky mohly býti důkladně prozkoumány, ne- chali náčelníci výpravy domorodce zpívat a miluvío do fonografu, jenž měli s sebou. Čimilo podivný do- jem, když ve schůzi společnosti v moderním okoli bylo slyšet neznámé jazyky starých těchto kmenů. reprodukované fonografem.

Pamír Kodaň Runko stupeň C

18 article

= Vážné napomenutí. Při smuteční slav nosti za studujícího lékařství v Lipsku, jenž skonči sebevraždou, pronesl ředitel tamního anatomickéh ústavu, profl dr. His, následující pozoruhodnou řeč »Milí soudruzi! V télo místnosti, kde se jindy shro- maždují vědychtiví sludenti, sešli jsme se také dnes. Ale dnes chybí nám jeden, jenž se citil pohnut, uči- nit svému životu náhlý konec. Přátelé jeho chtějí si ještě jednou připomenout, čím jim byl a my všichnt chceme mu věnovati poslední pozdrav na rozloučenou na cestu, již nastoupí. Jest obtížnau otázkou, čím mysl mladíka tak statného tou měrou byla zmatena. že se domutval, že se může vzdátí všech ohledů na žijící rodiče a příbuzné, aby učinil žento krok. Mu- sily předcházeti těžké zápasy duševní a slyšťue o přátel zesnulého, jak těžce trpěl těmito zápasy. Od- hodlal se k smrti onoho dne, kdy měl předstoupit ke zkoušce. Není nijakého patrného důvodu, aby- chom pochybovali oúspěchuti tétoa zkoušký. Avšak slyšíme od těch, kdož jej znali, že praicoval po celé, dny, po celé noci, že užival umělých pro- středků, aby zahnal spánek. Vyplnilo se na něm. čeho tak mnchý před ním se musil dožít. Lidský mozek, je-li unaven,nejen zastavuje svojí činnost nýhrž počíná pracovat nesprávaě a duševní sklíče- nost náleží pak k těžkým tobo následkům. Vidíle předsebou oběť nevhodné přípravy ke zkouškám.

doktor Lipsko

19 article

Kladl bych vám tudíž na srdce: Přistupte ke zkoušce jen pak, jste-li duševně a tělesně odpočinuti. Zkou- šející bekledou váhu na množství naučené, neztrá- vené látky, nýbrž na duševní zpracování. Toho však se nebude nedostávati nikomu, kdo poctivě se při- činil, osvojiti si to, co podáno. Při všechí starostech jež musí způsobovati zkouška, nelze si pomýslit, že duševně zdravá povaha mohla by býti stižena kata- strofou tak těžkou. Zesnulý musíl býti již těžce ne mocen, když se přidružila k tomu tato vnější pří- čina. Jak jsme zvěděli od jeho přáte“, nalezal se pod tlakem pessimisticko-filosofické literstury, takžen i jíž po dlouhou dobu pozbyl své odvaby k životu. Je to nekonečně truchlivé. Stojíme zde před jednou z obětí jistého pessimistického směru. Jest povinností starštho přítele mládeže, opříti sa zřejmé tomuto směru. Urmládeže jest snaha po poznání dějů životu alideál- ním jeho názoru přirozena. Podávásli se jí však lite- ratura pessimismu nesprostředkovaně, účinkuje jako jed. Obluzuje tu ovšem krásná řeč a zdánlivě ne- zvratná logika. Příroda a život mají však (vlastní svoji logiku. My přírodozpytci den za dnem shledá- váme, jak bídné dílo jest naše školská logika. Prava idea života žádá, abychom pojímali život s láskou a odvahou a z předu již se snažili, dáti životu krásný obsah. Každý nalezne též míste, kde bude moci zužitkovali síl, jež mů poskytnuly ve službách většího celku a proto bych vám vložil na srdce: zachovejte si svoji veselou odvahu k životu a snažte se, abyste v životě vyplnili svoje poslání! . .

20 article

= Vojsko a loďstvo Spojených států. Velitel Wainwright, který v bitvě u Santiaga velel na přeměněném křížáku »Gloucestere, nastoupil po adm. MeNairovi u velení v námořní akademii v Annapolis. Jest to důležité místo a president chtěl mladého ještě velitele odměnit za jeho platné služby ve válce se Spanělskem. Wainwright byl výkonným důstojníkem na lodi »Maine« v době jejího zničení. Adm. MeNair k vůli zdraví zažádal o vystřídání, ač také proslýchá se, že výměna stala se pro spor, ktěrý měl admírál k vůli vyloučení jednoho kadeta se zástupcem Lati- merem z jižní Karoliny. Dotazy v odboru války zji- štěno, že v zemi je 10 millionů mladých mužů, kteř dle věku a tělesné způsobilosti mohli by konat vo- jenskou službu. Z těch je zorganisováno v milici 106.339 mužů, rozděleno dle stálů následovně: Ala- bama 2322, California 3304, Connecticut 2294, Florida 1258, Idaho 672, Indiana 873, Kansas 1180, Louisi- ana 1476, Maryland 1802, Michigan 2808, Montana 69, Mississippi 1330, Nevada 155, New Jersey 3760. North Carolina 1658, Ohio 4481, Pennsylvania 10.036. South Carolina 3028. Tennessee 1482, Utah 324. Virginia 1053, West Virginia 985, Wyoming 348, Ari- zona 398, Oklahoma 503, Arkansas 1932, Colorado 1142, Delaware 466, Georgin 3963, Illinois 7023. Iowa 1873, Kentucky 176, Maine 1258, Massa chuselta b185, Minnesota 2480. Missouri 2448, Ne- braska 1077, New Hampahire 1421, Now York 14. 200

Wainwright Spanělsk Louis spojený stát Santiago Gloucester Annapolis Wainwright Main California Connecticut Florida Idaho Indiana Kansas Maryland Michigan Montana Mississippi Nevada New Jersey 3760 Ohio Pennsylvanie Tennessee Utah Virginia West Virginia 985 Wyoming Ari Oklahoma Arkansas Colorado Delaware Illinois Iowa Kentucky Minnesota Missouri New Hampahire Now York 14 Alo South Carolinum 3028 Georgina 3963 North Carolina

21 article

North Dakota 676, Oregon 1053, Rhode Island 1014. South Dakota 101, Texas 3248, Vermont 711, Wa shington 810, Wisčonsin 2866, Alaska 169, New Mexico 403, Dist. of Columbia 1279, celkem 106.339 = Žebrák věřitelem. Z Madridu se ozna- muje: Dokladem pro pověstnou pýchu Španělů jest následující šprýmovná historka: Starý jakýs žebrák jenž po dlouhá déta den jak demmá stanoviště na určitém stupni schodiště jednoho ze zdejších chrámů, dostával mimo jiné pravidelné almužny také od ja kéhos bohatého pána, jenž denně chrám navštěvo- val, pokaždé deseticentesímo. Před nějakou dobou onemocněl dárce chřipkou, jež teď všude řádí a ne- mohl po čtrnácte dní vyjíti z domu. Když se zotavil navštívil opět chrám a podle svého obyčeje vloži do klobonku žebrákova deseticentesimo a chtěl jíti dále. Avšak stařec zadržel jej za svrchník a praví zdvořile, ale důrazněz » Promiňte, seňorv caballero. smím vás snad upomenout, abyste vyrovnal malý dluh?« — »Jakže?« zvolal pán, »dluh..? Co tím me- níte?« — »Nu,“ odpověděl žebrák, »dával jste mi denně deseticentesimos, není-liž pravda? Teď však jste tu po čtrnáct dní nebyl a přišel jsem tudíž pesetu a čtyřicet centesimos; jste mi tudíž tuto ma lou sumu dlužen.« — Pán rozhodně odmítl nestoudný požadavek a připomenul, že mu dával sice almužnu ale žádné služné, a že almužnu nezůstáváme dlužní nejsmešli přítomni. Tu vztyčil se žebrák v plné své hrdosti, bodil pánovi peníz pod nohy a pravil pyšně »Mluvíte-li o amužně, nemám s vámi již co činit Můžete dlouho hledat mezi mými kollegy, než na- leznete někoho, kdo si to dá libit.« A řka to, obráti se k udivenému pánovi pohrdavě zády.

North Španěl Oregon Rhodos Island Texas Vermont Wa Wisčonsin Aljaška New Mexiko Žebrák Madrid South Dakota

31 article Pexiderovo voskové leštidio

Pexiderovo voskové leštidio upotřebuje se na měkké neb tvrdé parkety i na oby čejné podlahý, jest barvy světlé neb tmavožluté, te zcelu bezbarevné. Při natírání se pouze vodou roz ředí, podlaha natře a vykartáčuje, čímž krásného lesku nabude. Na větší pokoi 24 čtver, metrů stačí 1 kg za 60 kr. Smetáček ku natírání za 45 kr. Kartáč k leštění 75 kra neb 1 zl. Ki dostání cjediněc u J. Pexi- dera, materialisty na Král. Vinohradech, Palackého 5207 třída číslo 299. dlre

Pexiderův Smetáček Král Palacký kg

34 article NÁRODNÍ LISTY

NÁRODNÍ LISTY 1ze obdrzet v českém knihkůpectví at ilazosovorq ob frmy J. OTTO VI.,e, se.. Ranní list . . . . . . .s za 10 hal. Odpolední list . . . . . Předplatné na měsíc . . 3 K 20 hal. mmlasos

Otta

37 article Čís. 1. a2. E. Lepelieticr« Syn Napoleonův. a Číslo 5. Nástin dějin vzdělanosti ve

Čís. 1. a2. E. Lepelieticr« Syn Napoleonův. a Číslo 5. Nástin dějin vzdělanosti ve Francii a Španělsku, Stručně přeložil Čís. 3. a 4. N. A. Lejkín: Naši v cizině. Hu. ? Jan Váňa. morist. popis cesty manželů Nikolaje Ivanoviče 2 Čís. 6. Jan Svoboda z Floherka: Stiny života. a Glafiry Semenovny Ivanových do Paříže a zpět. a Horské obrázky. Předplatné na celý ročník 2 koruny, poštou 2 koruny 20 haliřů přijímají všichni knihkupci, zejména všskl Z frančiny přeložil Antonin Koudelka.

E Lepelieticr Napoleonův Lejkín Hu Váňa Nikolaj Ivanovič Svoboda Ivanová Koudelka Francie Španělsko Paříž Glafira Semenovna Floherka

44 article

S illustrací Josefa Mandla. Učme se slovanským jazykům! — Vzo lidomila a mecenáše. (S podobiznou Aloisa Olivy.) — Botanické výlety: Březen. — Různé zprávy: Nové ministerstvo v Rakousku. (S podobiznou J. E. Dra. Ant. Rezka.) — Světová výstava v Paříži. (S vyobrazením světelné fon- tány a paláce elektřiny.) — Válka v jižní Africe. (S podobiznou presidenta Krigera a generála Jouberta.) — Pokue pro mladé přírodozpytce. (S vyobraz.) — Příklady a pobídky- Cena sešnu 32 h.e Půllotně (10 seš. s pošt. zásilkou) . 3 K 20 h. Celoročně (20 6 K 40h

Mandl Alois Kriger Joubert Pokue Rakousko Paříž jižní Afrika Rezek