Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LSTY

3

4. března 1900.

4

Císlo 62

5 article

zavedení češtiny do vnitřní služby zeměpanskýeh úřadů. sosde V pochopitelném a spravedlivém hněvu dr Pacák odtušil, že takové pokoření diktovati by se mohlo českému národu jen tehdy, kdyby svými protivníky byl zdolán docela. Ještě nejsou pp. Pergelt a soudruzi vítězi nad námi bohda nebudou. Ještě tu stojíme v plné síle, jsouce pohotově čeliti každému attentátu na rovné právo jazyka svatováelavského v historické naší domovině, a po našem boku — tak dou- fáme, tak věříme, tak spoleháme — kdyby stal se pokus, němčině v této polovině říše dáti nad- práví, jaké má ve druhé maďarština, budou všichni národové neněmečtí. Tak nedělá se vážná politika vůbec, tak nedělá se vážná polihka smíru zvláště, jak ji provozuje p. Pergelt a soudr.: jednu svíčku rozžehovati bohu s druhou čertu, dušovati se, bůh ví, jakou dobrosrdečnou ochotou ke smíru a zároveň býti hlasatelem snah, které jsou čírou negací smíru. Přiměří a mír jsou možny jen mezi loyálními kompaciscenty. Chováním, jaké zráčilo se v chabém strachu před bičem W o- Tovým pp. Pergeltovi a soudruhům, ne zažehnává se protivenství, nýbrž jen rozmnožuje a zostřuje.

Pacák Pergelt bůh vědět

6 article

Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 11.20 hod dopol. Posl. hr. Zedwitz M. navrhuje, by se dbal o řádné provádění § 25. normálního statutu, vyda ného pro všecky spořitelny. Posl. Welponer a sp. dotazovali se po vra- cení 5zl. státních losů opatřených razítkem » Deseh korun« říšským ministerstvem financí. Posl. Szponder a sp. dotazovali se po pro hledávání ketského kláštera Feliciánek a ptali se ministra vnitra, chce-li se postarat, aby se takove věci budoueně neopakovaly. Posl. Weisskirchner ptal se předsedy, za kročí-li u předsedy panské sněmovny, aby živno- stenský výbor byl prohlášen stálým. Předseda odvětil, že oznámil příslusné usne- šení poslanecké sněmovny sněmovně panské, jejíž národohospodářský výbor o věci jednal. Referen tohoto výboru předloží panské sněmovně v nejbliž- šich dnech náležitý návrh. Sněmovna přechází k dehnímu pořádku na němž je další rokování o vládním prohlášení Posl. Peschka polemisoval s drem. Stránským, jehož řeč prý k míru nepřispěla. Jazyková nařízení musila se odvolati v zájmu státu, neboť byla prý nespravedliva a nezákonná. Připomíná hlučné vý stupy parlamentní v r. 1897. Dokáže-li vláda, že chce vládnout objektivně a prověst svůj hospodářský program, jeho strana ji bude ochotné podporovat. jinak odporovati.

doktor Fuchs Posl Peschek Stránský Feliciánek panská sněmovna poslanecký sněmovna

7 article

Doufá, že předloha o organisaci zemědělských společenstev bude záhy předložena, že stanou se opatření proti blanko-termínovému obchodu. Dále jedná o umělém hnojivu a vojenských dodávkácb o nichž lze promluviti obšírněji při branecké pře loze. Ostatně kojí se nadějí, že vláda dostojí slov ku blahu státu. (Pochvala.) Posl. Daszyňski nehodlá vytknouti postavení své strany ku vládě, neboť ta je může uhodnouti ze sociálně demokratického programu. Vládní, pro- gram je měšťácko-kapitalistický, ale kde je měšťácká neodvislá strana, která by jej chtěla podporovati? Nyní panují feudálové a klerikálové. Nynější křisí jsou prý také vinni jen čeští kavalíři. (Hlučná po- chvala v levo.) Uznává dobrá předsevzetí vlády, ale lituje, že netroufala si poslaviti se podnikatelům uhelen. Zmi- ňuje se o dorozumívacích konferencích, v nichž po- hřešuje radikály obou stran, domnívá se, že doroz- umění bude nesnadné. Vyčítá vládě neloyálnost v otázce volebního práva vídeňského. Sociální demo- kracie bude proto demonstrovat, ale troufá, že vláda nezakročí brutálně proti demonstrantům. Líbí se mu ministr-presidentův výnos k úřad- níkům, jen že nesmí zůstati jen na papíře. Vyzývá ministra železnic, v jehož oboru úřadníci dopustili se různých nezákonností, aby věc tu aspoň pro- zkoumal.

Posl

8 article

Nesmíříli se Češi s Němci, bude třeba doko- řenných oprav k zachránění státu. Absolutismu v Rakonsku, ani osvícený abselutismus by se ne udržel. Rozpuštěním sněmovny by vláda ničeho ne- získala. Jeho strana bude sledovati bedlivě činností vlády (Pochvala mezi sociálnímí demokraty.) Ministr železnic dr. Wittek odpovídá poslane Daszyňskému, že případ, na nějž narážel, nezná ale dá jej vyšelřit a učiní, čeho třeba. V novém slu- žebním řádu pro zřízence státních železnic dbalo se aby se personálu nezkracovalat jeho státochčanská práva. Úplně jich arci užívati nemůže, neboť želez niční personál má velké a důležité povinnosti, jimž nesmí se státi nižádná ujma. Železniční slüžbaa železniční kázeň jsou meze, jež přestoupitis se ne smějí. Posl. dr. Menger odporuje, náhledu poslane Daszyňského, že absolutismus provádí se snáz v národně jednotném státě, a polemisuje s jeho vý vody o měšťanstvu. On sám poukazoval v učiněných dotazech na nezákonnosti u soudů, že by bylo nej- lépe, aby vláda chránila právo a zákon pro všecky vrstvy a národnosti, a ne tak jako ve Vídnia v Haliči. Rešení národnosíní otázky rozhodne o budouc- nosti Rakouska. Nepodařísli se úplný smír, musí se s obapolně dobrou vůlí zjednati modus vivendi. Arci. nynější debata nepotěšila prý přátele míru. Stát prý potřebuje zprostředkovací řečí a ta musí býti světo- vým prý jazykem, v Rakousku arci němčina.

Čech Němec doktor Wittek Posl Menger Rakonsko Halič Rakousko

9 article

Potom uvažoval o hospodářském programu vlády a zvláště se mu líbí investiční předloha, jež svědčí o podníkavosti vlády, podotýká však hned, že pro- jektované železnice sotva ponesou 2%, pročež třeb projekty prozkoumati. Kárá značné zvýšení činžovní a třídní daně v některých městech a okresícha zmiňuje se o vyrovnání s Uhrami, poukazuje na škodné následky, neustanoví-li se poměr podílo V pracích k obchodní smlouvě s Německem pokro- čily Uhry dál než zde. Pochybuje, že by absolutismus zjednal slátu více pevnosti, naopak. Vláda si nesmí rozsívati ne- svornost mezi stranami, jež chtějí podporovat jeji program. Věc, o níž jde, je řešitelna. Nerozřeší li se. rozklad bude pokračovati a přecprý by řečník rád- aby se tomu udělala přítrž. (Pochvala.) Rokování uzavirá se k návrhu posl. Hagen- hofera a posl. dr. Pacák zvolen hlavním řečníkem.

Uher Hagen doktor Pacák Uhry Německo

10 article

Posl. dr. Pacák: Politická situace nedá se lépe načrtnouti, nežli slovy posl. Daszyňského o účincíeh demonstrací. V Rakousku někdo začne s demonstra- cemi a s obstrukcí a celá státní autorita leží na břichu. Je-li posl. Daszyňski proto, aby většina ná- rodů v této sněmovně byla uplatněna, jest nepocho- pitelno, jak může jiti s minoritou národů proti vět- šině. Slov záští, která se domníval slyšeti posl. dr Menger v řeči dra. Stránského, jsem neslyšel. Z ře posl. Stránského vyzníval toliko mužný tón, prote stující proti rozpinavosti německé politiky. (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Neni to tartuferie hnáti věc do krajností, mlu ví-li se o tom, že v justici a ve správě musí být šetřeno práva a zákonů, když se šlapalo právo zákon nohama ve veřejném životě a v jazykové otázce? Nebyla celá liberální ústava se svou volební geomelrií, nebyly přímé volby z r. 1873 přímým po- rušením práva? Rečník připomíná chabrusové volby, kdy sirot čích peněz bylo užito pro agitační fond ve prospěch německo-liberálního panství. Vzhledem na nynější vystupování posl. dra. Grab mayra připomínám, že největší faisseur chabrusu byl advokát dr. Weiss, jehož koncipientem, jak jsen slyšel, byl dr. Grabmayr. (Hlučný posměch a hlasy »Slvšte ! Slyšte !« u Čechů) Debata o vládním prohlášení přinesla mnoho do- brého. Otevřená slova posl. dra. Perzelt a, Pr a da

Posl doktor Pacák Menger Stránský Grab Weiss Grabmayr Čecho Rakousko

11 article

a dra. Mengra o státní němčině zajisté k tomu nepřispěla, aby byl sjednán mír. (Hlučná po chvala a souhlas u Čechů.) Namítá se, že Mladočeši to byli, kteři obstruke začali. Budiž, avšak nepawatuji se, že by kdy byl čeští poslanci házeli kalamáři po presidentov a že by byli někomu spilali tak neslýchaným zpu- sobem, jako se to stato v době obstrukce německé V obstrukci českých poslanců ve sněmu královstv českého, na niž se pánové odvolávají, trval hluk jen 10 minut. Byl způsoben tím, že se jednalo proti zá- konu a proti právu. Obstrukce českých poslanců na radě říšské proti berní opravě byla způsobena tím, že byl úmysl berní reformu promrskati, jakkoliv roz počet nebyl vyřízen. Mimo to byla obstrukce naše vedena vždy ve formě slušne ve formě duševní práce. Není-liž to farisejstvím, když posl. Menger vyčítá poslancům českým, že jejich obstrukce se obrací proti zákonu o rekrutech? Němci nepotře- bovali ovšem vystupovati proti zákönu o rekrotech ve výboru, neboť niepřipustíři tuto před- lodu ani k prvnímu čtení, čkoliv byla dán dvakrát na denní pořádek. Že se německé obstrukci jednal jenom o odčinění bežpráví, které prý bylo německému lidu způsobeno, to se mohlo namluviti jen hrab. Clarovi, rozummému politikovi nesmělo by se s podobným tvrzením přijíti.

Mengr Čecho Menger Němec Claro

12 article

Jako argument pro »zprostředkovací« německou řeč uvedl dr. Menger, že při rozhodnutích nejvyššího soudu přece jen se jedná o to, aby byly správně vyneseny nálezy, a nikoliv jakým jaz y ke m s to děje. Jakým způselem všakmůže býti z je nán správný nález, jestliže si neučín soudce úsudek z přímého sdělení oso by právohledajíeí?. Pánové zaštávají se nej vyššího soudu, když však nejvyšší seudovynesl roz hodnutí, že císařský patent z r. 1848o je zákonem pustuli se do nejvyššího soudu a volali : ten za jisté pozbyl rozumu. (Hlučna, veselost u poslanců českých.) Domnívají-li se pánové, že svýmiořečmi o zpro středkovacímja zykufedrují mír,i klamous velice; jestliže v době, kdy se zdálo, že by bylo aspoň možno zjednati moďus vivendi mezi oběma národy, příchází se s německou zprostřed- kovací a státní řečí, oldnímácse tím půd pro jednání o smíra velj'cecsevtím chy buje. (Hločný souhlas na lavicích českých.)

doktor Menger

13 article

Proč pak chcele vztyčovalí Kesslerův klobonk zprostředkovacího jazyka? Nepostačeje vám, mluvime-li zdenémecky, abyste nám rozuměli Potřebujele, aby bylag tato skulečnost stanovena zá konem Nechí přijdou do télo sněmovny po slanci jacfkoliv, návrh nazaveden státního němeclkéhovj atzyk as z plů sob í, ž se všickni neněmečtí národové spoj proti vám; návrhem tím vrhnete řís dovětšich ještě zmatkůs nežličejso u do sudl (Souhlas u poslanců česk ýcho)e Německý státní jazyk nikdy nepři pustíme; k tomu maji neněmečti naro- ové stly dostí Poslanci Peschkovi, který mluvil so dru. Rezkori jako o našem ministru krajanu, mpsím říci, že Něme mají 8 ministrů krajanů. Dr. Rezek byl povolán do ministerstva jako úřadnik a jako důvérník koruny Nás se při tom po našem souhlasu nikdo netázal Prohlásili jsme ve svém klubu,1želse vůči ministru Razkovi chceme zachovati dla jebo skutků. " Tole usnesení bylo učiněno jednohlasně a nedá se mu také nyní ničeho vytýkati. Tim se naše politické stanovisko vůči ministerstvu pranic nemění.

Kesslerův Peschek doktor Rezek Razk Tim Nout

14 article

Ostatně bylo již konečně numno, by se uznalo že ve státní správě musí působiti muž, který zná poměry v zemích koruny české. Ministerstvo Kör- brovo spustilo zde na šalmaj míru, ale sami pán z levice, jakkoli jsou s vládou již jedna ruka, pro- hlásili, že již nedají na slova. A od nás se žádá bychom spolupůsobili, když námo naše právo bylo odňato. Pokud se nám nevrátí, co nám bylo ulou- peno, není s námi možno mluviti. Toho nedosáhne od nás žádná vláda (Souhlas na českých lavicích) jinak by nás český lid musie z tohéto místa za- hnati, poněvadž bychom nebyli hodni jej zastupovat a protože by tím poškozena byla budoucnost lidu našeho. (Hlučná pochvala na českých lavicích ) Mi musí býti uzavřen od národa k národu; ale hlav- ními rušiteli míru mezi národy nebyl nikdo jiný než vlády samy. (Hlučná pochvala ac potlesk n českých lavicích) Vláda musí zasáhnouti a otevřeně říci, jaké stanovisko v otázce jazykové v Čechach zaujímá. Z řečí dra. Pergelta a Pradaoje patrno, proči tak vláda neučinila. Kdežto dříve se jednalo o to, má-l býti vládnuto centralislicky či federa isticky a kdežt dříve těmito otázkami ministerstva byla svrhována jde dnes již jen o to, mohou-li býti provédeny volby do delegací a otázkou tou byly vlády svrženy. Dnes jde již jen o to, aby se sem dostali lidé kteří budou hlasovati pro státní nezbytnosti. Avšak je-li také povolení rekrutů a rozpočet státní ne- zbylností, není státní ne bytností povoliti rekruty rozpočtu právě té či oné vladě. (Hlučná pochvala n lavicích českých.) Jako jsou nezbytnosti státní, jsou také nezbytnosti lidu, neboť poslanci nejsou zde proto, by povolovali jen peníze a rekruty, nýbrže aby zjednáli sodiální a chospodářské reformny. (Hlučný souhlas.)

Kör

15 article

Jai Také rakouskouherské vyrovnání bylo prohlá- šeno za státní nezbylnosl. Ministerstvo Thnn-Kaizlovo provedlo rakousko-uherské vyrovnání nikoli k na spokojenosti a sice § 14. — a to vám bylo — řečníl ukazuje na levici — milejší. A několik dní potom když vyrovnání rakousko-uherské býlo v úřadním listě publikováno, bylo ministerstvo Thun-Kaiz svrženo. Mouřenín vykonal svoji povinnost, mouření může jit. Pak zasazena byla českému národu rána. Český národ byl uražen. (Hlučná pochvala na če- ských lavicích.) Jakých prostředků bylo k tomu užíto? Především se vypravovalo, že obstrukce při volbě do delegací chce hnáti na partament útokem. že poslance nepustí do sněmovny a že rozmlát volební osudí. Dokonce mělo býti zjednáno nové volební osudí, jež mělo býti přišrodbováno. Na to zneužito otázky »zde«, aby se rozhodujícím kruhům ukázalo, že chceme učiniti přůlom do německé nemádní řeči. Ministerstvo Thun-Kaizlovo padlo z strachu před obstrukcí a pak také působením vojen ských kruhů, působením německé byrokracie a ko- nečně také působením zahraníčních kruhů. Pro- puštěním ministerstva Thunova a, bezpodmí nečným zrušením jazykových nařízení kapitulovalo se pře obstrukcí bezpodmínečně. (Hlučná pochvala na če- ských lavicích.) Státní autorita vyšla z této afféry zasypána potupou a hanbou a my byli oloupen o naše dobré právo. Stojíme zde nyní nejen bez povinnosti k ohledům vůči státu, nýbrž naopak zavázáni lidem k obstrukci. (Hlučná po- chvala a potlesk na lavicích českých.) Bezohlednost byla nám přímo vnucena. Obstrukc je právě nejosvědčenějším prostřědkem, aby se do- bylo velkých politických úspěchův a aby státní autorita byla podrohena taktice parlamentních stran.

Kaizlův Thun Kaiz Mouřenín Thunův ministerstvo SF ministerstvo Thun

16 article

Vláda zapomněla zjednati praemissy, které by umožnily uzavření smíru a chtějí-li Němci připravit milien ke smíru, musí napřed jednati jinak s našim menšinami ve svém území, musí s nimi jednal humanně a lidsky a to, co uznávají theoreticky prováděti také prakticky. Zdá se mně, že vláda vyrovnací konference svo- lala pouze za tím účelem, by v parlamentě poněkud vyčistila vzduch. Strana naše obeslala konferenc s nejlepší vůlí, aby byl umožněn modus vivendi nenásledovala opačného, ba protivného proudu v če- ském lidu. Z počátku se zdálo, že konference za obratného řízení vládního nebudou zcela bezúspěšné a že se najde modus vívendi. Ale takové řeči zprostředkovací řeči, které zde jsme slyšeli, nebyly proneseny v konferencích, jinak by nebyly dlouh trvaly. Vyšlo se ze zásady, postupovati od nejsnad- nějších k těžkým otázkám a tak se nedospělo k hlavní otázce: otázce jazykové u zeměpanských úřadů. odoe Posl. Prade a Pergelt postavili zde ve sněmovně státní řeč německou na první místo mezi všemi po- žadavky německými a tím zatarasili dveře konle- renční síně. Když se do konferencí vstupovalo, od- ložilo se vše, co nás dělí a postavilo se do popředi to, co by mohlo umožniti nějaký modus vivendi Vláda byla varována, by říšskou radu svolávala Nyní, když se již chyba ta stala, bylo by nejlépe bý sněmovna byla poslána domů, poněvadž zrušen

Němec Posl

17 article

jazykových výnosů nebylo ještě odčiněno a dřív sněmovna nebude ke práci schopnou. Náš klub usnesl se proto dne 22. února na ob strukci. Lid český je dobrý lid, který vždycky by mohl býti nejlepší záštitou tohoto státu proti odvě kému nepříteli. Avšak s míst, ze kterých se nemá národům hroziti, bylo nám vy- hrožováno, a je politování hodno, že se tak stalo. Tato hrozba však neměla žádoscího účinku, nás zastrašiti, nýbrž způsobila veliké rozechvění, které nám znemožnilo jednati jinak, nežli jed- náme. (Hlučný souhlas a pochvala na lavicích če- ských.) Bylo nám vyhrožováno absolutismem, avšak absolutismu nemusí se báti český liid nýbrž stát. Ani vláda levice nemohla by český národ zastrašiti, neboť bylo to ministerstvo levice jež svedlo stát na pokraj záhuby, ze které byl pak vysvobozen ministrem Dunajewským. Tedy: buďto bude zjednán mír mezi českým německým lidem, nebo rozhodující kruhové dospějí k přesvědčení, že se musí vyhověti spravedliv ým požadavkům národů. Bez napravy činu z dne 17. října, bez uzdravení rány, k Úert nám tehdy byla zasazena, nlení mín možný.(Hlučná pochvala a pollesk na českých lavicích. Řečníku se blahopřeje.) odonle Posl. bar. Hormuzaki odporoval vývodůn dra. Vasilka a byl ustavičně vyrušován

Dunajewský Ted Úert Posl Hormuzaki Vasilko

18 article

Posl. dr. Pergelt (k věcné poznámce): Pee dr. Pacák žasnul zde, že jsme v dorozumí vac konferenci nemluvili ničelo o německé řeči stáln nebo dorozumívací a že najednou s tímto postuláten tady vystupujeme. To stalo se proto, že v konferene té neuvedena na přetřes vnitřní čeština. Vrokamžiku ve kterém by se tak bylo stalo, byli bychom poklá- dali za svou povinnost ukázati k tomu, že zavede l se pro veliké území v Čechách, musí býti uzákoněne státní němčinou. Z toho možno jen souditi, žes jsmne obezřele odvalovali skaždý kámenv úrazu pro doroz- umění. Prohlašuje li se, že kdybychom věc tu uvedl na přetřes, konference by nebyla dlouho trvala, tedy musím navzájem prohlásiti ja, že nevím, jak lze srovnati takovou nluvu s mirumilov nostín českých poslanců. Cež pak dorozůmívací konference jsou je- dině kstomu, aby tam. přetřásány byly požadavky české? Má li dorozumívací konference spočívati n stějných základečh, musí všichni účastníci míti tam rovné právo. (Pochvala v levo.) Posl. dr. Kramář: Státní němčina je rovno- právnost?

Posl doktor Pergelt Pacák Kramář Čechy Pee doktor

19 article

Posl. dr. Pergelt: My Němci musíme pro stá jako täkový Posl. dr. Kramář: Nechte stát s pokojeml Posl. dr. Pergelt: .. . . domáhati se práva, by to, co v celém svétě pokládá se samozřejmým. vyjma u Čechů, a co po stalelí v Rakousku byl platným bez námitek, totiž všeobecná řeč dorovumí- vací, řeč státní byla zavedena.! Přetřes o této věc nemůže přece dorozumění zničiti. Což pak stát jiní národové nesmějí činiti požaduvky žádnéz Posl. dr. Kramář: Vy znáte stát jen ten kráte, jdelli o státní němčinu Posl. dr. Pergelt: Přál bycho si, aby všechny strany a všichni rozhodující činitelé konečně poznal z těchto slov a jejich důsledků vlastní snahy páno Čechů. (Pochvala v evo.) Posl. Wolf: Kdy je příští schůze výrovna konference? Posl. Stefanovič opřel se posl. Hormuzakovi Posl. dr. Pacák (k věcné opravě): Konstatuji že se nám při vyrovnacích konferencích nejednal nikterak o to, by uplatňovány byly jen a jedině po žadavky naše, nýbrž o to, aby, jak je to možno vůbec na kouferencích, uváženy byly požadavky obou stranné. Konstatuji dále, že bylo praveno vždycky většinou této sněmovny, že, kdyby postaven byl v čelo nápravy požadavék slátní němčiny, bylo by žjednání míru naprosto némožno. (Pochvala u Čechů.

Posl doktor Pergelt Němec Kramář Čecho Wolf Stefanovič Hormuzak Posl Pacák Rakousko

20 article

Státníněmčbna je vjakékokiformě pr nás nepřijatelna. Páni Němci dříve, prohla- šovali, že nic jim na tom nezáleží, jakým jazykem stát jedná. Nyní najednou pravi, že musi vyhovovati zájmům státu. Vláda žádá, by oběti přinesly strany obě. Nám se však bere všecko. (Odpo v levo.) My nemáme níc. (Odpor v levo.) Pán na levici maji všechno (Odpor v levo.) a tu mámemy přinésti obětil Prohlašuje-li dr. Pergeli, že jen my činíme po žadavky, prohlašuji, že požadavky německé ve pří- čině tak zv. ohraničování a ve příčině interního ja zyka úřadního byly položeny pány poslanci něme ckými, ale tak, jak se to pánům hodí do krámu jinak v Čechách, jinak na Möravě, a zase jinak ve Slezsku. Pro Štyrsko zamítají, co žádají pro Čechy (Hlučný souhlas u Čechů a Slovinců. Odpor v levo. My rozumíme smíru jen v ten rozum aby navzájem vymezlenly blyly národn požadavky, ale nerozumíme smíru tak, jako pán na levici, v ten rozum, aby především uzákoněna byla státní němčina, aby německý jazyk v celém uzavřeném území a vyloučení českého jazyka z něho se stanovily. Takto není žádného vyrovnání. To by mohli žádati pánové jemn tenkráte, kdy- bychom leželi již zdoláni na zemi (Hlučná pochvala u Čechů.) Takovými řečmi, jakétu byly proneseny o slatní něměině, o prostředkovacím jazýku německém atdi, prokazují se velmí špatne stužby míru. Na konlereneích jednalo se o p- měry obapolné. My jsme se nedomábai takové jednostrannosti. Žádáli se n nás od pánů s druhé strany, abycho jednostranně přiznávali, co oni cbtějí. — pak to není žádný smír. to by bylo pokoření a ponižení. (Hlučná pochvalau

Němec doktor Pergel Čecho Čechy Slezsko

21 article Čechů.)

Čechů.) Poslanec dr. Vasilko opřel se v delší oprav Hormuznkovým vývodům. Poslanec Lupul litoval různic mezi haličským obyvatelstvem a přimlouval se za svornost a mí Tím byla věc odbyta a předseda chystal se ukončiti schůri. Poslanec dr. Sláma: Některá zastupitelstv německých měst ve Slezsku usnesla se na reso lucích, v nichž se praví, že prý si nepřejí, by smi řovací konference, svolané min. presidentem Körbrem byly rozšířeny také na Sle sko. Jim tedy zdás býti v pořádku, když v českých okresích slezské úřady a soudy úřadují s obecenstvem českým jen německy a protokoly spisují se se stranami českými jen německy. Vači těto žalostné nesmířlivosti německé, kterou tímto konstatuji, jsou tím dů- ležitější petice českých obcí, protestujících proli křivdám na lidu českém ve Slezsku páchaným a žá- dajících za jich odstranění. Dnese podávámi petic takových pět a navrhují, poněvadž jsou charakte- ristickými pro nezákonnosť, kterou němečtí politikové brání, aby byly ve dnešním stenografickém protokolu otjštěny. Návrh byl přijat. Po přikázání různých návrhů bez 1. čtení př- slušným výborům schůze skončena o 4.40 hodin odpoledne; příští bude ve středu 7. t. m v poledne. Na denním pořádku bude: volba I. místo předsedy a dop ňovací volby výborové: návrh lidové strany německé na obžalobu Wittko v ministerstva a zpráva berního výboru změně některých uslanovení stran rentové daně.

Čecho doktor Vasilko Lupul Sláma Körbr Slezsko

22 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 3. března (Telefgrm. » Nár. Listů«.) Branecká předloh a. Posl. Krumbholz v delší řeči odůvodňova tuto resoluci: »Vláda se vyzývá by současně s uzákoněním předlohy o brancích zrušila císařské nařízení, jímž odstraněny byly jazykové výnosy Gantschovy«. Řečník poukazoval k tomu, že branná povinnos žádá na všech obyvatelích stejné občti a že je proto nutno, aby každý požíval stejného práva i v ohledu národním a jazykovém. Vytýkal násilí, jež se děje Slovanům v Rakousku centralismem a germanisac a připomenul nebezpečí, které by Rakousku hrozilo kdyby bylo i nadále germanisováno. Rakousko lze zachrániti před připojením k Německu jen tím, ne- budou li Slované v Rakousku germanisováni. Doku

Posl Slovan Vídeň Rakousko Německo Telefgrm

23 article V Srl

V Srl nebude český národ v Rakousku uspokojen, nebud tento stát schopen platně se rozvíjeti a bude stál slábnouti a klesati Posl. Vychodil zabývá se různými olázkami armády a stěžuje si zvlášté na týrání vojáků. Navr- huje pak dvě resoluce ve prospěch úlevy pro země- dělské obyvatelstv Posl. Pospíšil stěžuje si rovněž na týrán českého mužstva a navrhuje několik resolucí, smě řujících proti týrání mužstva a žádajících úlevy v konání vojenské povinnosti Jednání na to přerušeno a schůze skončena Příští schůze branného výboru bude v úterý dne f března o 7. hodině večerní.

Posl Pospíšil Rakousko

24 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Prage, 3. března. (Pravicle říšsk rady.) Víděňská »Informace«o otiskuje o sně- movní právici přípis českého poslance, jenžse celkem shodůje s miněním dra. Euglap o němž jsme včera podali zprávu. Pisatel má za marny všechný naděje, že se stará pravice zaleskne öpět ve svě bývalé slávě. » Pravice neobživne píše zpravodaj sInf.« — poněvadž pro strany opravdu slovanské nemá už dávno nijaké ceny a užitek z ní měla jen německá katolicko-lidov strana, jež byla nejnespolehlivější součástí pra vice, věčně se kolísajíc mezi Dipaulem a Ka threinem s jedné a Fuchsem a Ebenhochem s druhé strany, tak že nebylo možno upoleh- nouti se na ni ani na 24 hodiny. Pravice po zbyla pro rakouské Slovany ceny v tu chvíli kdý se vláda Clarova přes tehdejší pravici od- vážila zrušiti jazyková nařízení. Formálně trval stce dále, přestala však existovat nejen fakticky nýbrž i tformálně, když poslanec Javorský učini návrh na koneco debaty o předlozee rekrutskéi posl. Gněvoš jako generální řečník učinil po- klonu německé vzdělanosti a německému jazyku V tu chvíli Poláci přestali býti našimi spojenci.«

Fuchs Ebenhoch Clarův Slovan

25 article

Pisatel zmiňuje se dále o nové konlici, v níž se mají sjednotiti čeští poslanci lidoví, konserva tivní velkostatkáři, Slovinci, Chorvaté a lidov poslanci polstí a soudí, že tato nová koalice, č bude disponovati jeni asi 130 hlasy, bude v skutečnosti pro všechny spojence výhodnější poněvadž v ní nebudou vázáni neústálýmí ohled na německé katoliky. Jakou obtížnou přitěží byli němečt katolíci v pravici, ukázalo se na př. r. 1895 pří rozpočtové položce na slovinské gymnasium v Celji. To byla první obtěž kae zkouška a němečtí katolici ji novydrželi. ? Noví koalice bude na všechen způsob tak moena, aby zmařila každý parlamentní pokus, směřující prot Slovanům, ano, bude-li jí na tom záležeti, může snadno zastaviti celý parlamentní stroj a přimět vládu k vypsání nových voleb. »Z těchto no vých voleb — končí pisatel — koalice vyšla by sesílená, poněvadž lidová stranaj polská by najisto urvala několik mandátů stančíkům. «

Chorvat Slovan

26 article

V Praze, 3. března. (Konec parla- mentu a absolutismus.) Kutnohorský orgán dra. Pacáka připravuje své čtenáře n rozpuštění říšské rady, ke kterémuž kroku. dr Körber má prý už zmocnění a provede jej, jak- mile odbude poslední pokus o zjednání parla- mentní rovnováhy. Rozpuštění říšské rady může miti dle jeho mínění nemilé následky pro Poláky německé pokrokovce a katolickou stranu lido vou. Nám Čechům je lhostejno, co se stane se sněmovnou. »Bude — čteme dále — ještě di vočejší než jest nyní a jak politictí proroci zvě- stují, přechodem — k absolutismu. Nám toto může býti lhostejno. Třeba, že bychom si byli vědomi, že část byrokratů těší se na to, jak by nás pak přitiskla ke zdi, čili jak již tu a tam se prozrazuje, škorpiony mrskala, absolu- tismus utvrdí náš lid a jelikož věčně trvati ne- může a nebude, povede po dosavadních zkuše- nostech k přirozenějšímu řešení státoprávníeh otázek v Rakousku. Mají li naši posavadní přá telé na bývalé pravici příčinu před ním se chvíti, my zato nemůžeme a nemůžem k udržen parlamentu obětovati sebe. Pravice posud an jednou při nejmenším tlaku s hora pro násse neosvědčila, naší zásadou nemůže tedy býti. hájiti její zájmy za každou cenu. Kůži pře hlavu si k vůli ní stáhnout nedáme.«

Pacák Körber Polák Čecho Praha Rakousko

27 article

Z Pešti, 2. března. (Bar. Banfíy volební fond.) Když se loni v únoru pod bar, Banífem sřílilo křeslo ministr- presidentské, byl pro něj zřízen nový úřad vrchního králov- ského uherského dvormistra. Nyní se tvrdí, že se bar. Baníty vzdá i tohoto místa. Mělo se za to, že příčinou nové demisse Banffovy jest jeho spor s Kolom. Szellem, jevící se hlavně útoče ním časopisu »Magyar Szo« na nynější vládu Ale v zákulisí sněmovny vypravuje se, že př činu demisse sluší hledati zcela jinde. Když na podzim r. 1898 opposice mařila veškeru prác uherské sněmovny, bar. Banffy se chystal sně- movnu rozpustiti a vypsati nové volby. Na uher ské volby je však třeba peněz a proto baro Banffy se postaral, aby volební fond, jímž dis- ponoval on, byl náležitě doplněn. To prý stalo se měrou dostatečnou. Parlament však rozpuště nebyl, nebyly tedy také vypsány nově volby bar. Banffy, odevzdávaje kol. Szellovi, křeslo ministra-presidenta, byl povinen odevzdati mu zároveň také volební fond liberální strany, což však učiniti opomenul. To prý vzbudilo nelibost v rozhodujících kruzích a prolo se bar. Banfíy vzdá úřadu dvormistrovského. Ze Záhřeba, 1. března. (Obsa zen arcibiskupské stolice v Zádru. Před časem se tvrdilo, že vláda hodlá n uprázdněnou arcibiskupskou stolici v Zádru do- saditi porečského biskupa Flappa, známého ne přítele slovanské bohoslužby. Zpráva ta přijata s odporem po celé Dalmacii. Nyní se sděluje že vláda upustila od původního svého záměru a rozhodla se pro dominikána Jordána Zani- noviče, rodem Chorvata ze Hvaru. »Obzor chválí jeho učenost a dodává, že je uvědomělý Chorvat, ač politikou nikdy se nezabýval. Dobre ho může doporučiti to, že jest ode dávna etitelem stařičkého biskupa J. J. Strossmayera jehož několikrát navštívil v Dakově.

Szell Magyar Szo Chorvat Strossmayer Pešť Banff Záhřeb Dalmacie Hvar pod bar Baníf Banffův Jordán Zan

28 article

Ze Splitu, 1. března. (Hlad v Dal macii.) »Jedinstvo« sděluje, že v některých jižních krajích Dalmacie, jakož i na ostrovech, bída dosáhla takového stupně, že jsou tam celé vsi, jež v pravém slova smýslu hladoví. Valné shromáždění společnosti musea království českého. Schůzi zahájil hrabě Jan Harr ae uvítáním shromážděného členstvá. Prohlás schůzi za kompetentní, ježto 60 členů se do- stavilo, několika vřelými slovy poukázal k pro- spívání musea království českého, ježto i v roc minulém znamenati možno v každém směn pokrok. Jmění musejní v tresoru chované o náší tou dobou K 147.270.—. Návštěva musen v poslední době utrpěla násled kem uhelné kriss- zejmena čítárna nemohla býti vytápěna a mnoh cizích návštěvníků nemohlo zde dle svých úmyslo pracovati. Subvence státní v obnose zl. 5000.— byla vyplacena, však druhá část v témnže obnos K 10.000, ač slíbena, dosud vyplacena nebyla bude dle slibu ministra krajana dra. Rezk- splacena, ale bezpochyby až v r. 1901; pn předsedající tudíž, vzhledem k úřadnictvu musej nímu, jeho vydatnému přičinění a okolnosti,t by dosavadním nesplacením subvence bylo vzí- jmech svých dotčeno, ohlašuje, že sám poskytn zálohou těchto K 10.000 až do tloby, kdy budoe vládou splaceny. (Výborně l)

Harr Split Dalmacie muzeum království spívání muzeum království

29 article

Poprvé meškají, sděluje pan předsedají dále, v dnešním shromáždění dva zástupci vlády jmenovaní dle dotyčného odstavce stanov. Vzdáí pak díky činitelům, kteří o zdar musea se z sloužili, zejmena též jednateli, dvor. rad.šl prof. Jirušovi a právnímu zástupci společnosi p. dru. T. Černému. — Povstáním uctěna pr mátka zemřelých. K závěrku hr. Jan Harrach projevuje naději, že snad přece podaři se vlasteneckému úsilí, aby nynější neutěšené poměry se změnily — ovšem jen nal základě rovnéh práva (hlučné »výborně!«); pak vzejden i lepš budoucnost naši vlasti, a také jejímu museu.

Jiruš T Černý Harrach

30 article

Nevzdáváme se naděje v lepši budoucnost; pevn vůle mnoho zmůže, a doufáme, že nebude marn naše namahání, a že konečně, po překonám všech obuíží, docílíme, po čem toužíme. (v- borně !) Prož. dr. J. Palacký ke zprávě jedn- telské, od jejíž čtení upuštěno, vyžádal si slov, a znovu přimlouval se za provetlení svého ná vrhu na dohodu a rozdělení práce mezi muse vo Praze stávajícími. Uvedl dále, že při zaklá dání musea účastenství zvláště živé měla šlecht česká, a přeje si, aby i mladší pokolení šlechtr více se zajímalo o museum, dak i jiné vrstr naší společnosti, zejmena též naši poslanci zemš a říšští. Projevuje k závěrku povděk panu jednatel že zjednán byl konečně inventář, a doporučuj- rychlé dovršení díla. rzi Předseda hro Harrach podotýká k těmt vývodům, že počet členstva během 15slet vzrost ze 300 na 600 ;k vyzvání rozeslanému přili- sili se i zástupci mladší šlechty, byť v poč skrovném; pokud se týče rozmnožení členstv, dlužno appellovati na naše časopisy, aby byl nápomocny- Na to vykonány volby dle programu, a zno leni akklamací tři revisoři sbírek m- sejních, a sice pp. řed. Jos. Kořenský prof. dr. J. Stupecký a prof. A. Truhláh za revisory účtů znovu zvoleni, rovněž akkla- mací, pp. K. P. Kheil, Jan Otto a Fr. Řivnáč.

Prož doktor J Palacká Harrach Kořenský profesor J Stupecký A Truhláh Kheil Jan Otta Řivnáč Praha Francie

31 article

Konečně zvoleni lístky za členy správního v boru na šest let odstupující dle řady pp. JUD. Tomáš Černý a prof. dr. Fr. Studnička Prof. Roušar vyslovil povděk shromi ždění panu předsedovi, J. O. hraběti Jann Harrachovi, a přál mu, aby při neztenčené du- ševní svěžesti ještě dlouho působil a dočki se dne, kdy uskuteční se, po čem touží náro český. Hrabě Harrach v odpovědi své pouki- zal k velkému pokroku národa, jakožto výsledku práce, vlasteneckého citu a smýšlení, kdož pr covali. K těm s hrdostí se hlásí. Přeje si, sby i na dále vlastenecké smýšlení se upevňovalo Český národ duševně i hmotně tak jest povný že odolá všem pohromám a že tak pevné jak stál v minulosti, státi bude, bohdá, i ve štas nější budoucnosti. (Pochvala.) Pan bar. dr. L. Rieger doporučuje ná- vrat ku chvalitebnému zvyku, aby u příležitost valné hromady musejní společnosti konala s vždy přednáška. Prof. dr. šl. Jiruš podotyk že rekonstrukce musejní způsobily přestávka že nyní, v klidnějších opět poměrech, možno přednášky opět zavésti, a že by se dopořuč valo přednášeti střídavě o vývoji jednotlivýel odborů; pan prof. Bauše rovněž přimlou se za přednášky, které by se přimykaly k čin- nosti musea; po krátké výměně názorů, již ri častnili se pp. hr. Harrach, prof. dr. Palacky a prof. dr. Jiruš, přání projevené odkázáno v- boru a sčhůze prohlášena za skončenou. nni

Černá profesor doktor František Studnička Roušar J O Jann Harrach Harrach bar L Rieger šl Bauše Palacka Jiruš

32 article

Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. Z pánve kladenské- Z Kladna, 3. března. (Zvl. tlgrm. »Ni Listů.«) Poměry stávky ve zdejším revíru nezměnily a všechny okolnosti nasvědčují, horníci nenastoupí práce ani v příštím týdna Dnešní schůze »u Jágrů« se usnesla, že stávh má trvati dále. Předseda, druhé skupiny báňského sp čenstva (dělnické) p. Vlček byl vyzván, a zvoleni byli ze stávkujících dva experti ka ketě sociálně politického výboru v říšské rasl Volba tato provedena ve dnešní schůzi a del gáty zvoleni pp. Bohumil Vlček a Jan Ko mazník. Dnes odpoledne obdržel p. Vlčekel předsedy zmíněného výboru posl. Bärnreitln telegrafické vyzvání, aby oba delegáti dosta se v pondělí dne 5. t. m. v 10. hod. dop do parlamentní budovy. Horníci budou jedns v říšské radě a ve výboru sledovati se zájm a vyčkávají jeho výsledku. Není tudíž naděj, že by před 14 dny mohla býti stávka skončen tím méně, poněvadž horníci mají ještě nejn- nější prostředky peněžní. Z Kladna, 3. března. (C.-B.) 76.39% dělnicu stávkuje-

List Jágr Vlček ko Kladno

33 article Z pánve plzeňské.

Z pánve plzeňské. Z Plzně, 3. března. (C.-B.) Poměry v západo českém revíru uhelném se nezměnily Z Plzně, 3. března. (C-B.) Šituace na liti ekých dolech je beze z měny. Z pánve severočeské. Z Duchcova, 3. března. (C.-B.) Ze 107 větší dolů hnědophelné pánve ústecko - chomutovské pr covalo se částečně ve 82. Předevělrem vypravea

Plzeň Duchcov