Periodikum ALTO Viewer

1

16. prosince 1900.

2

I. Příloha „Národnich Listů

3

k čislu 348.

4

Strana. 13.

5 article Skoiská hlídka.

Skoiská hlídka. Ještě čtvero paedagogů. IV. A. M. Slom š ek Ke stoletým jeho narozeninám slovinsky napsal A. Aškere. Samá jubilea Když po železnici od Celje na sever jed dospíváš ke čtvrté stanici Ponikvě, spatříš od tud v pravo nevysoký pahorek Slom, na je- hož úpatí stojí pěkné zděné selské stavení Slomšků«, kdež se dne 26. listopadu r. 1800 narodil jeden z největších synů národa slovin- ského, biskup Antonin Martin Slomšek. Nen- populárnějšího jmena mezi štyrskými Slovine- nad toto; v nejskrytější horské visce vyslovuje ti Slomškovo jmeno každý rolník jako jmeno světce. Slomšek byl arci Všeslovinec. Jeho jmeno eti se všude, kde se mluví jazykem slovinským Vše, co bylo lidských slabostí na něm, všecky jeho omyly a chyby s něho setřel prchajíe čas, a před námi stojí slovinský světec, ná rodní heroj Slomšek. Tak idealisuje člověka ve liký umělec — čas. Úkolem tohoto článku na spoře mu odmě řené prostoře nemůže býti, aby popisoval cely Slomškův život do všech jeho podrobnosti Tuto úlohu vyplní »Družba sv. Hermagory« jež vydá o Slomškovi monografii, nepochybně bude také slovinská »Matica« jubileum Slom škovo slaviti. Naší příjemnou povinností a vdě- čnou úlohou jest pouze, abychom označili ve hlavních obrysech povahu Slomškovu jakožt povahu národního buditele, účinného muže, bás- níka, paedagoga a vlastence.

A M Slom A Aškere Slomšek Slomškův svatý . Hermagor Celje Ponikva Nen Matica

6 article

Které jsou momenty, jež tak mocně půso bily na Slomška, že se stal — »na ším Slomškeme? Dům, v němž spatřil světlo světa — s lo vinský to selský statek, jemuž věno- val náš veliký lyrik Šimon Gregorčič jednu ze svých nejlepších ód — by ono zdravé prostředi. kde se prodehnul mladý Slomšek nevědomky pravým národním duchem. »Co mužů nebesa poslala, by nás před věčným hrobem zachránili. svšecky matka selská kolébala, všichní z chalup selských vyšli. »Odiud naši hlubocí myslitelé, odtud ti, kdo nás k nebi volají »odtud naši pěvci prorokové, bojovníci za vlast — všichni odlud, odlud!

Gregorčič

7 article

Platí-li tato pravdivá slova většinou ještě dnes, kterak tim více platila na začátku našeho století, když přišel na svět Slomšek! Vždyť se nikdež jinde nemluvilo naším jazykem, nežli jen v selské chalupě a v kostele; avšak v sel- ské chalupě byl čistý a přirozený, v kostele pokažený... První učitel Slomškův byl kaplan Prašnikar. Ten, poznav jeho nadání, poslal Slomška do Celje, kdež dostal slovinského prořessora Zupančiče za svého mentora. Pra- meny svědčí, že tento professor mnoho působil na měkkou povahu Slomskovu a v něm lásku ke sloxinátině a ke slovanství rozněcoval. Důležito je pro smýslení Slomškovo to, že dokončil střední školy v chorvatském Seni. Zde na poetickém pobřeží sině Adrie rozšířil se mladému Slovinci duševní obzor. Zde se roz- plamenila jeho láska k národu, jejž vidél tak zanedbán a opovrhován Zde se naučil chorvat- skému jazyku a mohl naučiti také vlaštině. Do semináře v Celovci vstoupil již s úplným slovanským vědomím a s dovršenou znalosti svého mateřského jazyka — pokud jej ovšem za oněch dob vůbec mohl znáti. V celoveckém semináři začal Slomšek tak již literárně pracovati. V této své práci pokra- čoval vážně zvláště potom, když se stal v Ce- lovci spirituálem. Slovinským bohoslovcům by prvním učitelem v mateřském jazyku. Při každe přiležitosti rozněcoval v srdcích mladých lid lásku k tomu lidu, kterémuž budou hlásati evangelium lásky. Jestliže v některém zpozoroval spisovatelské vlohy, povzbuzoval jej, aby psa- v psel Slovinský spisovatel v době Slomškově Byl to člověk, jenž z pouhého vlastenectví psa o všem, o čem psáti bylo potřebou. Rozdělen práce se tehdáž ještě neznalo. Takovým uni- versálním spisovatelem byl také Slomšek sám.

Slomškův Prašnikar Zupančič Sen Adrie Slomšek Celje Celovec

8 article

Psal kázání, básně, životopisy, modlitební knihy, učebnice pro obecné školy a rozličná paedagogická pojednání; překládal Schillera skládal národní nápěvy. Básnickou žílu měl Slomšek beze vši po- chybnosti. O tom svědčí plsně, jež do dnesv Štyrsku znárodněly. Jsou to prostinké motivy. zachycené z duše prostého lidu. Arci, že nen všecko jeho, co čítáme v jeho sebraných »Pesmich«. Tu a tam zaslechl nějaký cizt motiv, četl některou německou národní písen. Z pouhé lásky ke svému lidu, jejž sám tolik povzbuzoval ke zpěvu, přeložil nebo přebásni cizí verše do slovinského jazyka a složil někdy i nápěv. Tak činili též jiní »básníci« oněeh dní, na př. Valentin Orožen, Virk, Hašnik, Po točnik, Jeran, Praprotník a j.

Schiller Valentin Orožit Virk Hašnik Jeran Praprotník

9 article

Snad se nemýlíme, když pravíme, že mě Slomšek při svém »píseňství« ještě jiný zvláštní úmysl. Slomškovi se asi rozličné čiste národní písně erotického obsahu zdály »nemo- rálními«. A on, jenž byl vychován v jedno- stranném úzkostném duchu, nerad slyšel přília vroucí a přiliš náruživé akordy národní písně jež mluví o věčném thematu — o lásce. Aby tedy tuto národní píseň co možná paralisoval uěl Slomšek nás lid svým, často in usum del- phini sepsaným plsním. Znamenitějším spisovatelem je Slomšel jako prosaik. Jeho »Droblinice«, v nichž uveřejňoval články své a svých spolupracovníků nejrozmanitějšího obsahu, byly toho času jaksi »národní knihovnou« a vedle Bleiweisových »Novic« a jiných literárních děl, jež vycházela na světlo v Lublani, tehdáž nejoblibenějším čtením. A ještě dosti svobodomyslné byly »Drobtinice«! Tomu na důkaz ať uvedu jen, že Slomšek sám kdesi v nich vystupuje proti zbytečnému zvonění při bouřce; upozorňuje lid na nebezpečné následky takového zvonění vzhle dem k elektřině a nazývá takové zvonění přímo pověrou! V nynějších dobách však doporučují některé církevní kruhy opět takové zvoněn jako znamenitý prostředek proti krupobiti . .

Droblinice Slomšek Lublaň

10 article

Jako spisovatel paedagogických děl má Slomšek veliké zásluhy. Si parva licet com- ponere magnis, řekl bych, že je Slomšek slo- vinský Amos Komenský. Některá z paodagogi- ckých děl jeho mají trvalou cenu. To uznávaj i dnes vynikající paedagogové slovinšti. Jeho kniha »Blaže in Nežica« je na onu dobu něco epochálního a vzbudila i mezi Neslovine pozornost. Jakožto člověk s horoucím srdcem pro svůj lid, jejž by byl rád spatřil již na zemi šťastným a vzdělaným, byl největším přitelem obecné školy. Kterak by rozmnoži školy, o tom přemýšlel po celý čas svého života. Ačkoliv byl Slomšek nadšený katolík, přece nemiloval a nepěstoval školy jenom z eírkevně- politických ohledů. Jemu smíme věřiti, že mu šlo v první řadě o pozevižení vzdě lanosti lidu. Zde se musíme dotknouti delikátní věci Slomškovi se často vyčítalo, že on je vinen dnešních utrakvistických, slovinsko-německýel škol obecných. Jakož však dokázala nejnovějš vyšaiřování, má se věc vlastně takto: Až do r. 1848 byl na Slovinsku ve všech školách vy učovaeím jazykem výhradně jazyk německý Poněmčovalo se, že měla z toho mnoho radost matka — Germania! Slomšek již tenkrát navr hoval, aby vyučování bylo aspoň utrakvistické Avšak jeho rady nechtělo se poslechnouti an později, r. 1851, když germanisace počalas rozpínati novou silou.

Komenský Blaž Slovinsko

11 article

Když byl Thun ministrem vyučování, po žádal ve věci vyučovacího jazyka na našich obecných školách Slomška a Miklošiče o radu. Miklošič si přál, aby byl slovinský jazyk vy učovacím jazykem v pouze slovinských dě dinách, v městech a v městečkách pak, kdeje většina německých (t. j. německy mluvicích obyvatelů, pravil Miklošič, že není pranijak třeba ke slovinštině zřetel míti. Slomšek žádal, aby se také v městech městečkách učilo slovinštině. Proto přivolil, aby se smělo ve větších slovinských místech učiti německému jazyku, avšak nikoli před třetím školním rokem. V pouze slovinských místech však že musí býti jenom slovinština vyučovacím jazykem. — To byly Slomškovy žádosti, jež částečně uveřejnily » Drob tinice«. Slomškovým základním pravidlem bylo »Slovinským dětem slovinské vynčování.« Jakož jest známo, učil již Amos Komenský že se má dítě vyučovati jenom jeho mateřským jazykem. Když se tedy ještě dnešního dne, na práhu XX. století, slovinské děli v Korutanech a také v některých školách Štyrska vyučují ně- meckým, v Přímoří pak tu a tam vlaským jazykem, je to pravá paedagogická karrikatura, satyra na zdravý rozum, a barbarství. (Do končení.)

Thun Miklošič Slomškův Komenský Korutany

12 article

Česká škola v listopadu 1900. Dne 1. otevírá se inlernát Kodymův při zimn škole hospodářské v Opočně, rodiště apoštola našeho rolnictva, učitele českého lidu Filipa Stanislava Ko- dyma. — Na valné hromadě Samostatného sirotčince učitelského v Praze konstatováno jeho členů 796 a jmění 19.339 K. — »Paedagogické rozhledy« přiná- sejí čl. F. A. Soukupa »Augustin Smetana, jeho živok a filosofie« a odsudek spisu J. Kalenského »V pusti- nách divoké Ameriky«. — »Učilelské noviny« přiná šejí rozpravu M. Bendy »O všeobecné povaze pneda- gogiky« a pojednání A. K. Vítáka »O kázní v ro dině«. — »Škola měšťanská a živnostenská« olázku služného učit. líčí v čl. »Pohádka o zlaté rybce« přináší doklady byrokratismu v »Poznámkách ke č »Osnovy zeměpisu a dějepisu na škole měšťanskée a příznivě posuzuje A. Veselého »Měřictví« a F. Šu jana a F. Kunstovného »Učebnici dějepisu«. — »Be seda učitelská« líčí, kterak »Stěhování učilelstva- přestane jen po úpravě služného, učileli žádané a úvaze V. Bosačka »K reformě slohové cvičby« dopo ručuje postupné ústní i písemní úmyslné průpravy Dne 2. »Komenský« přináší přednášky: A. Ška cha »O výchově dívek pro praktický život« a J. Pa lečka »Důležitost školního vzdělání pro rozvoj ná- rodohospodářský«. — »Život« vyznačuje kořaleční mor v Čechách v čl. »Alkoholism a české zeměděl- ství« a přimlouvá se za lehčí »Pravopis«. — Výbor morav Ústř. spolku učit. jedná o disciplinárním řádu učitelském.

Kodymův Filip Stanislav ko F A Soukup Augustin Smetan J Kalenský M Benda Víták A Veselý F Šu F Kunstovný V Bosaček Komenský A Ška Opočeň Praha Amerika Čechy Český škola v listopad

13 article

Dne. 3. »Národ a škola« v čl. K. Zástěry Sku- tečského »Naše snahy a cíle« v autonomii učitelské prohlašuje podmínku klidu školy, dokládá smutný »Stav slezského školství«, přináší obrys J. Gabriela »Význam »paedagogické pathologie pro školu« av »Besedě« vzpomínku »MUDr. Jan Melichar« Dne 6. »Školský obzor« přináší kritický článek »Zpráva školské komise o služném a dodatek k čl.

K Zástěra Gabriel MUDr Jan Melichar zpráva školský komise

14 article

»Z učitelských poměrů na Moravě«; v »Moravské hlidce« téhož »Návrhy stanov Ústř. spolku jednot učit. na Moravě a na seskupení jednot pro volby do výboru téhož spolku«. Dne 7. »Český učitel« přináší fakty doloženou přednášku F. Joklika »O sociální otázce učitelstva- a v čl. »O té naší nepopularitě« vykládá o nouzi bídě v lidu, odtud neposílaní dětí do školy, jich oznamování učiteli příčina neoblíbenosti těchtov nejchudším kraji českého jihu a na horách; doporu čuje dospělejší mládeži Papáčkův »Ruský sborník« — »Posel z Budče« v nepříznivé kritice »Naše ústavy učitelské« ukazuje na potřebu důkladné přípravy pro stav učitelský: přináší vzpomínku »Za zemřelým Čeňkem Prouskem« a překlad Prouskova obrazu z života učitelského »Hodný muž«. Dne 8. »Beseda učitelská« k otázce »Jak budit smysl pro výchovu mezi lidem?« poukazuje ke krouž kům matek k povinné knize o výchově pro manžel a k veřejnému tisku. Dne 9. »Komenský« přináší zprávu F. Hrnčíř »Z pařížské výslavy«, sdělení L. A. Hrázděry »Nová lavice školní« a feuilleton o říšských volbách se zře ním k učitelstvu »Co den dá«. Dne 10. »Učitel« přínáší příspěvek psychologi cký »O bázni dítek« a počátek zpráv K. Sadeckého o cizozemském školství »Světem paedagogickýme. Dne 13. »Šolský obzor« přináší časovou úvahu dra. Rejpala »K volebnímu ruchu«, čl. »Augustin Smetana o protekci« a přímluvu »Ruční práce chla pecké«. Dne 14. »Posel z Budče« napomíná »Účme děje pisu soustavněji!« a přináší A. K. Hevery »Kapitolu o spaní«. — »Český učitel« přináší A. Jiráka Zprávu o školství obecném na pařižské výstavě«, líčí »Ho norář v paedagogické literatuře« a připomíná národn straně svobodomyslné slib zastoupení učitelstva v po slanectvu do říšské rady.

F Joklik Papáčkův Prousek Prouskův Komenský F Hrnčíř Hrázděra K Sadecký Augustin Smetan Hevera A Jirák Morava Budeč

15 article

Dne 15. v Křižanově na Moravě dosahuje 90ti- letých narozenin MUDr. J. Melichar, účinlivý sou druh Rybičkův a Erbenův, znamenitý vlastenec velepilný spisovatel v oboru historie kulturní. — »Učitelské noviny« přinášejí přednášku J. Růžičky »Jak učitelstvo má sebe a lid umravňovati«, vrcho- lící v tom, by zjednala se onomu hmotným postave- ním nezávislost hmotná a tím i úcta a vážnost F. Sedláčka »Zprávu o paedagogické cestě po Něme- cku«: doporučují F. Lohra »Globus rozkladný«. — »Škola měšťanská a živnostenská« přináší výklad» Če- ský sněm a návrh zásad služného« a čl. o výsledcích vídeňské ankety »Vyšší vzdělání našich díveka školy měšťanské«. — »Beseda učitelská« otiskuje »Návrhy školské komise na úpravu našeho služ- ného«. — »Časopis učitelek« přináší čl. B. Fiedle rové »Sociální otázka«. — »Život« odsuzuje »Pro- dukce školní mládeže« a přináší čl. »Živnostenské nemoci a tuberkulosa v městech« a »Naše mládeža kouření tabáku«. Dne 16. »Národní Listy přinášejí »Pamětní lí- stek« k 60letým narozeninám českého přírodopisce professora Fr. Nekuta, zasloužilého redaktora »V smíru«, jenž také českému učitelstvu vždy zájen osvědčoval a do jeho časopisů přispíval. — »Ko menský« přináší čl. »Vincenc Prousek« a K. Šmídk »Odpověď na výtky rozpravy »Představa, cit a snahn ve světle psychologie novější«; — »Národ a škola- vídeňským případem dokládá bezprávní »Právní po měry učitelstva v Rakousku na prahu 20. století- přináší přímluvu F. Vaška »K opravám našeho pra- vopisu« a přednášku pro lid »Konec samostatnost české«. Dne 20. »Škola našeho venkova« v úvaze v.

MUDr Rybičkův Erbenův J Růžička F Sedláček Lohr B Fiedle Prousek K Šmídk Vašek Křižanov Morava Francie Rakousko

16 article

Lidmily »Mezi lidem« příčiny úpadku českého lidu zří v jednostranném pěstování politiky a naznačuje úkol odboru pro kulturní práci českého Ústř. spolku učit.; dále přináší čl. J. Bačovského »Příčiny špatné výchovy mimoškolní a prostředky na jejich odstra- nění«, přímluvu »K spolupůsobení veřejnosti a školy při výchově dítěte, návrh J. Žipka pro »Jednotně ná- zvosloví při vyučování«, charakteristiku »Přecitlivělí a malicherní« a kritiku »Návrh ško lské komise«. — »Učitel« přináší úvahu K. Křivého »Paedagogické ideje Komenského na prahu dvacátého věku«. — »Školský obzor« přirovnává služné učitelské v Če chách (360—950) a na Moravě (450—1320) se služ ným poštovních oficiálů (1800 zl.) v čl. »Jak živ- své děti: český lev, moravská orlice a dvoublavý orel« a ve feuilletonu ironii na učitelské požadavky přináší »Řeč poslance Matěje Mlatila k voličům Dne 21. »Posel z Budče« v čl. »Služné poštoue dovozuje, že tím uspoří se na poselném dnešním učitelům 90.000 korun a líčí »Přežalostný stav če ského školství ve Slezsku«. Dne 22. »Beseda učitelská« otiskuje paměli no vostrašeckého učitele V. Preinheltera o politických událoslech počátkem našeho století.

Lidmila J Bačovský J Žipek K Křivý Paedagogický Komenský Mlatil V Preinhelter Morava Budeč Slezsko český lev

17 article

Dne 23. »Komenský« přináší úvahu A. Slezáka »Kdy probíráme správně učivo z mathematického neboli hvězdářského zeměpisu na školách obecných a měšťanských« a vzpomínku F. Slaměníka »Jan E Kosina a první léta našeho »Komenského«. Dne 24. »Český učitel« v čl. »Nová organisac kritisuje dotčené články »Školského obzoru« a ne příznivě posuzuje Urbánkův »Kapesní kalendář uči telský« a Č. Šemeráda přehled »Říše rakousko uherskáe. Dne 27. »Školský obzor« ukazuje diagramy jaká je »Bída (s velkým B: Služné a »postup« nár učitelů) a bída« (s malým b: Služné a postup c. k. auskultantů), odmítá zvláštní »Ústavy pro učitele venkovských škol« a přináší polemiku »Naše organi sace«; téhož »Moravská hlídka« jedná o »Vítězství- pokrokářů v Ústřed. spolku učit. Dne 28. »Český učitel« přináší kritiku návrhu ně meckého učitelstva »Disciplinární zákon«. »Pose z Budče« z učitelského života přináší úvahu » Mladý a starý« o shodě mladých učitelů s řídícimi, aniž b tito zadávali svou samostatnost. Dne 29. »Učitelské noviny« vyslovují se pro »Omezování řeči lidu v kostele,« nařízeném arcibis- kupskou konsistoří pražskou. — »Beseda učitelskáe podává »učitele hodináře« obrázek »Vedlejší zaměst- nání« přímluvou na zlepšení služného učitelského; ní otištěna z Prahy »Zpráva o činnosti Výboru ku zkoumání spisů pro mládež za r. 1899—1900. Dne 30. Příloha »Komenského« uvádí přímluvu »Za český učitelský ústav ve Slezskue.

Komenský A Slezák F Slaměník Jan Kosina Urbánkův Posa Budeč Praha ústav pro učitel venkovský škola

18 article

Ústř. spolek učit. v král. českém vydává infor mační brožůru »Učitel a škola ve službách lidu.« Ve Wiosnerově »Sborníku učitelském« vychází A Wimmra II. díl spisu »Silozpyt a lučba v pokusech«. jímž se dekonává tento náš nejúplnější mathodický návod pro vyučování přírodozpytné. Učitelské ča- sopisy doporoučejí spisy B. Studničkové »Postoun- kám škol mateřských« a K. Lorence »Biologický ráz vyučování přírodopisného na škole obecné a měšťau- ské.« V markrabství moravském školní úřady obno- vují starou praxi, vracejíce česká podání českým ško- lám a českým sborům. — Ve Frýdku redakcí J Vlnka počal vycházeti čtrnáctidenník »Sleze pro zájmy učiteiské. — Časopisy uveřejňují sliby nej vyššího maršálka a mlstodržitele k deputaci učitelské pro úpravu služného učitelů v král. českém. eeoocke nejtepst Sampafiskié zelezito- arsenoví voda proni obudokrevnosti, nemocem ženským, čivním a kož- nim nemocem atd. K dostání ve všech obchodech s mine- rálnimi vodami, lékárnách a drogerlich. — JINDŘI Čk MáAT TONl ve Vídni, c ak. rak. dvor, a komor. dodav 22865

Wimmr Studnička Postoun K Lorenc Frýdek Vídeň J vlnka Silozpyt

21 article Cestopisy Josefa Kořenského

Cestopisy Josefa Kořenského V cizině. Kulturní obrázky pro mládež. S 35 obrazy v textu, 12 přílohami a jedním barvotiskem. Skvost váz. 6 K. Z dalekých krajin. Kulturní obrázky pro mládež S 15 obrázky v textu, 20 přílohami a jedním barvo- tiskem. Titulní obraz maloval K. Libscher. Druhé zcela nově upravené vyd. Skv. váz. 6 K Evropa. Kulturní obrázky pro mládež. S 12 obrázky v textu a 26 přílohami. Titulní alpskou krajinu ma loval K. Libscher. Původní obrázky kreslili F. Engel müller, V. Jansa, J. Krajíček a K. Štapfer. Skvost váz. 8 K. Asie. Kulturní obrázky pro mládež. S 20 vyobrane- ními v textu a 24 přílohami, titulní illustrace pa- gody s výjevem z čínského života maloval K. Lieb- scher. Skv. váz. 8 K. Afrika. Kulturní obrázky pro mládež. Bohatě illu- strováno v textu, s 12 přilohami a barevnou obálkou od F. Engelmallera. Svostně upraveno, váz. 8 K. Poštou franko o 60 hal. více. Úprava každého svazku je důstojná obsahu a každá kniha skvostným dárkem. Na skladě u všech knihkupců, zvláště v nakladatelstv

Kořenský K Libscher Engel V Jansa J Krajíček K Štapfer Asie Lieb Afrika F Engelmaller Evropa

34 article

Andersenovy pohádky. - - .- Světové vydání. Přeložil Jaroslav Vrohlloký. Ilustroval prof. Hans Tegner 5 K 20 b, skv. váz. 8 K 40 k. Druhé vydánl. Dle 25. vyd. francouzského. OBSAH: O odrůdách. Porušení člověka. Monstruosity. Potvornosti. Vady výži- von. Přežvýkavci. Mnohožronti. Lidé ne- spalitelní. Břichomluvectví. Rezplemeňo- vání. Určování pohlaví. Nedokonalostia neplodnost. Lhostejnost. Úkazy mozkové. Ztráta vůle. Hygenický rádce Cena 1 zl. 60 kr., váz. 2 zl.

Andersenův Vrohlloký profesor Tegner

48 article

alha, bronzové ozdoby, hijouterii, deštníky, hole, kalamářea kuřácké sou- bory, kahelkya pasy damské, kasoty, toholky všech druhů, vějíře speciality, zreadla troj- dílná atdl. Zásilky dle mož nosti t éž na výběr.

56 article Právě vyšlo. Novinka.

Právě vyšlo. Novinka. spolku českych obehodních oastujíoích v Praze, kteráž konati se bude v neděli dne 30. prosince t. r. 3. hodině odpol. v místnostech spolkových v „Mer- kuru“ na Václavském náměsti čís. 51n

Praha