ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a1a94930-6746-11dc-81fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 146, place 60, org 26, work 1
1 masthead
Str ana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. prosince 1900.
4 masthead
Číslo 34
5 article
Výsledek voleb volitelů. Z Chlumu u Třeboně. Při volbě volitel V. kurie v městysi našem zvoleni byli vesměs kandi- dáti národní a sice obdrželi pp. Jan Peška 173 hlasv Hynek Matoušek 170 hl. a Jan Urbánek 170 hlasy Volby zúčastnilo se 178 voličů. Menšina německá voleb se nezúčastnila. Ve venkovské kurii zvoleni pp. Jan Novotný, Vojtěch Cepák, Jan Biňovec a Fi Vydrna 46 a 47 hlasy při účasti 48 voličů. Ze Suchdola nad Luž. Naši voličové V. kurie drželi se statečně; znova utkali jsme se ve volebním zápase se zdejšími Němci a potěšitelný výsledsk voleb dokazuje ryze český ráz městyse našeho. Čeští kandidáti zvítězili 209—212 hlasy proti 136 hlasům německým. Zvolení jsou pp. Tomáš Soudek, Matě Kuthan, Čeněk Vošahlik a Mikuláš Florian. Někteř čeští voličové, jejichž jmena nebudeme tu uváděti z nedostatku porozumění pro společnou českou věe porušili kázeň, nedbali toho, k čemu snesením byli se čestně zavázali a volili podle své zvláštní listiny kandidátní. Frakce tato hyla však nečetna, 16—17 hlasů, přece konstatujeme to na výstrahu pro příště, poněvadž jsme přesvědčeni, že v obci naší více než kde jinde třeba jest svornosti všeho českého voličstva bez ohledu snad na různé smýšlení. Tím spíše dlužno odsouditi věrolomné jednání toto, když jest známo, že stafo se z důvodů malicherných, osobních. — Z kurii venkovských obcí zvoleni byli v obci naší pp Jan Šimek, Frant. Kanděra, Jan Homolka, Fr. Čabar a Mikuláš Císař 68—70 hlasy ze 74 hl. odevzdaných. V této kurii děla se tedy volba svorně.
Pešek Matoušek Urbánek Novotná Cepák Biňovec Němec Soudek Kuthan Vošahlik Mikuláš Florian Šimek František Homolka Čabar Císař Chlum Třeboň Suchdol nad Luže Francie
6 article
Morava. Z Olomouce, 14. prosince. Vedle jiných nesprávnosti a machinací olomůckého obecního úřadu, zejmena křiklavou je okolnost, že ve volebních listinách olomůckých zanesen je ředi- tel »Unionky« Burstein, který již ode dvou mě- síců vede filiálku brněnskou. Z Brna, 14. prosince. Zdejší »Lidové No- viny« přinášejí otevřený list voličů z Třeště biskupu Bauerovi, kde tohoto vyzývají, by zabránil zne- užívání kazatelny klerikálním bojovníkemp Slezákem v Třešti. Schůze českých advokátů v král českém. V hotelu »u saského dvora« v Hybernské ulici shromáždili se včera večer příslušníci stavu advo- kátního, aby porokovali o některých důležitých otáz- kách svého stavu. Zájem na věci byl značný. Zjevno to bylo na účastenství advokátů z venkova. Přítomni byli pp. dr. Nedbal a dr. Jeřábek z Král. Dvora. dr. Bendík z Č. Budějovic, dr. Vostřebal z Nového Města nad M., dr. Žimmer z Čáslavi, dr. Kottner z Milevska, dr. Hossberger z Mělníka. Účastenství advokátů pražských nebylo valné. Na programu nale- zaly se rozpravy: o živnostenských soudech a vy loučení advokátů ze zastupování při nich; o císat- ském patentu ze dne 16. srpna 1899, jeho násled cích a nevhodnosti a o poměrech venkovských ad vokátů.
Burstein Bauer Slezák doktor Nedbal Jeřábek Král Bendík Vostřebal Žimmer Kottner Hossberger Morava Olomouc Brno Třešť hybernský ulice Č . Budějovice Nový město Čáslav Milevsko Mělník Unionka
7 article
Schůzi předsedal advokát pan dr. D vorský- O prvním odstavci programu měl referát advokátp. dr. Žák z Kräl. Vinohradů. Týž pravil: Dne 10. listopadu 1895 předložil permanentní výbor pro reformu soudního řádu náyrh zákonao zavedení živnostenských soudů. Vysvětlivky, které tuto osnovu zasedání poslanecké sněmovny prová- zely, dokazují, že tu celkem slo vlastně jen o re cepci říšského zákona německého o živnostenských soudech z 29. č rvence 1890, ovšem s některými změnami, k nimž vedla odchylnost poměrů. Referent této osnovy, dr. Bärnreither, byl přítomen jako po- sluchač jednání živnostenských soudů v Německu. zejmena v Berlíně, Mnichově a Mohuči, ba dokonce byl také připuštěn k četným poradám a hlasováním soudu. § 29. tohoto německého říšského zákona vý- slovně vyloučil ze zastupování před soudy živno- stenskými advokáty a osoby, jež provozují z povo- lání jednání na soudě. Německá říšská komise vy slovila se o této věci takto; »Komise shodovala se úplně v tom, že vylou- čení advokátů jest žádoucí jak k vůli urychlení, tal také k vůli zlevnění řízení a že vyloučení toto jest i proto možné, že spory, náležející před soudy živ- nostenské, jsou téměř výlučně ryze živnostenské jen svrchovaně zřídka právnické povahy, že tudíž stačí, budou-li moci jak dělníky, tak zaměstnavatele zastupovati příbuzní a soudruzi aneb jejich zřízenci nebo i dobří přátelé, pokud tito neprovozují zastu- pování z povolání.
doktor Žák Kräl Bärnreither Německo Berlín Mnichov Mohuč poslanecký sněmovna
8 article
Úplné a bezvýjimečné vyloučení advokátů jest požadavkem slušnosti vůči dělnickému stavu. Permanentní výbor značnou většinou přijal toto ustanovení německého říšského zákona; ovšem praví se ve vysvětlivkách, že prý učinil tak, vřele uváživ veškery důvody pro i proti. Praví se tu doslovně: »Jisté dělnické kruhy žá dají přímo, by se mohly dáti před živnostenskými soudy zastupovati advokáty a to v úmyslu, propůj- čiti v jistých případech nebo v příčině všech osob jistých zámožných dělnických svazů zřízením práv- ního zástupce většího důrazu právnímu postihu. Nepopíratelně mohlo by to snad býti jednotlivým osobám k dobrému a sloužilo by to každým způso- bem k agitačním účelům, instituci živnostenských soudů by to však celkem ku prospěchu nebylo. Kdo byl jednou přítomen jednání před něme- ckými živnostenskými soudy, nabyl přesvědčení, že zastupování advokáty jest zcela zbytečné a že by se jím celé zařízení sotva v kterém případě stalo bez- pečnějším, jistě však dražším a zdlouhavějším. Práv- nická stránka naskytajících se olázek jest namnoze prosté povahy, předseda obírá se případem jako vy- šetřující soudce, pomáhá žalobci nebo žalovanému při přednesení případu nebo námitek, celý spor vy- víjí se zcela přirozeně a prostě; předseda netají se, když fakta jsou nesporna a věc právnicky zcela jasná, úzkostlivě svým míněním, varuje před své- hlavým setrváváním na peněžitých požadavcích dociluje uznání, vzdání se nároků neb smíru ve velmi čelných případech.
svaz zřízení práv
9 article
Obsazeny pravými muži, vykonají i naše živno- stenské soudy velikou svou úlohu a provedou kus lidové justice v dobrém slova smyslu«. Příjaté znění tohoto § 23. osnovy přešlo s malou změnou (ohledně osvědčení) do zák. ze dne 27. list. 1896 čls. 218 k. zák., jehož 8 25 ustanovuje: »Strany mohou se dáti zastupovati příbuznými, závodvedoucími nebo zřízenci jakožto splnomocněnci. Zastupování soudruhy v povolání jest přípustno. osvědčí-li se, že straně není možno, se dostaviti nek není-li možno, věci své sama zastupovati«. O osnově jednáno bylo ve 525. sezení XI. za- sedání říšské rady, dne 30. října 1896 společně se zákonem o soudní organanisací. O osnovách těch mluvili doktoři Dr. Bärenreither jako referent, ministr spravedl nosti hrabě Gleichsbach, Dr. Herold, Dr. Kronawetter Dr. Schüčker, Dr. Pattai, Dr. hr. Pininski Na to přijaty oba zákony, jak o soudní organi- saci, tak o živnostenských soudech ve 2. a 3. čtení čímž jak předseda připojil, velké dílo naší justičn reformy šťastně korunováno.
doktor Bärenreither Gleichsbach Herold Kronawetter Schüčker Pattai
10 article
Bez námitek, bez protestu, hladce prošel a my kteří jsme tehdy nebděli, teprve nyní na nás to při kvačilo, kdy i u nás před krátkou dobon zřízen by živnostenský soud, uvědomujeme si v plném roz sahu jak mravní, tak hmotnou újmu, jež nám timt zákonem způsobena. Shrnutí těchto všech našich stesků a výtek pro- vádí výbor spolku v petici, která má býti podána ministerstvu spravedlnosti a později i říšské radě. V pelici uvedeno, že u živnostenského soudu Praze je tak značný nával materiálu, že soudce mus souditi od rána až do večera, takže je úplně vysílen. Za součinnosti advokátů by se řízení zajisté zjedno- došilo. Proč nemá býti zaveden takový způsob, jako u rozhodčích soudů úrazových pojišťoven ? Je to zájmu advokátního stavu i v zájmu obecenstva, aby advokáti byli k intervenci při soudech živnestenskýci připuštění. Na to bylo znění a podání petice jednomyslně schváleno.
živnostenský soud Praga
11 article
Pan dr. Valenta promluvil potom o poplatcíeh z převodu nemovitostí. Vytýkal, že dřívější ustanoven o převodech nemovitostí byla velmi složitá. Reforma vydaná složitosti ony nikterak neodstranila, nýbrž ještě více je stížila, jest tudíž nejvýš nevhodná Novot těchto nebylo třeba. Ony mají jen stížiti jed nání pozůstalostní ve prospěch pokladny státní Proto výbor advokátního spolku usnesl se, aby po- dána byla petice k ministerstvu spravedlnosti a po- zději i na říšskou radu, aby tato reforma, patentem zavedená, nebyla uzákoněna. Pan dr. Pick míní, že druhý oddíl reformy nen tak příkrý, ale je srozuměn s kroky, jež zahájeny byly proti části první. Návrh na podání byl potom schválen. Na to bylo rokováno o poměrech venkovských advokátů; rozpravu zahájil pan dr. Hossberger Mělníka.
doktor Valent Pick Hossberger
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Sjezd sboru zemských důvěrníků národní strany svobodomyslné kona se dnes v neděli, 16. t. m., o 9. hod dopolední ve velké zasedací síni staroměstské radnice. Sjezdu podána bude zpráva o vy. konaných přípravách volebních a předloženc bude volební provolání i kandidátní listina ke schválení. Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má schůz v pondělí dne 17. t. m. o 6. hod. ve černí ve své místnosti v Jungman nově třídě. Pořad jednání: Úprava plati učitelských. — Nejčetnější příto m nost pp. poslanců je veležádoucí — O českých menšinách, výkonném výboru národní strany svobodomyslné a Národn radě rozepsal se ve včerejším staročeském on- gánu p. dr. Stejskal z Duchcova. Vytýká a vy- čítá výkonnému výboru strany svobodomyslné. že nebylo vyhověno důvěrníkům českých menši v Podrudohoří, kteří si přáli, aby jako zástupee menšin kandidován byl v některé volební sku- pině p. Alois Bílek, řídíci učitel v Duchcově Týž stesk adresuje p. dr. Stejskal Národní radi a podniká také útok na »Národní Listy«. My na tentlo útok reagovati nemusíme. »Národn
doktor Stejskal Bílek Duchcov národní strana
13 article
Listy« psaly, píší a budou psáti o českých menšinách, jak přikazuje prospěch těchto menšin. Věc českých menšin nedá se řešiti dl nějakých šablon ani dle apriorních proposic jednotlivců. Pan dr. Stejskal krátkou dobu pů- sobí v Duchcově a není mu patrně známo, oo na prospěch českých menšin bylo podnikánoa s jakým úspěchem. Co se týče žádané kandi- datury p. říd. učitele Bílka, o jehož způsobí- losti nechceme pronášeti svůj soud, který dlouhou dobu působí ve zněmčeném územía poměry některých jeho částí zná, má se věe poněkud jinak, než pan dr. Stejskal vylíčil. Sta- novisko, jež výkonný výbor národní strany svobodomyslné vůči nastávajíeím volbám do řišské rady zaujal, je známo. Po rozpuštění říšské rady výkonný výbor národní strany svobodomyslně vyzval písemně všecky dosavadní poslance říšské k opětné kandidatuře. Většina zodpověděla toto vyzvání kladně, tak že málo volebních skupin bylo vakantních. Přes to vý- konný výbor upozornil ve skupinách volných na otázku kandidatury zástupco českých menšin.
doktor Stejskal Bílek Duchcov národní strana
14 article
Ovšem dle organisace národní strany svobodo- myslné výkonný výbor její kandidáty nedik- tuje, neoktroyuje, nýbrž ponechává roz- hodnutí důvěrníkům voličstva. Kdyby důvěrníci některé skupiny byli pana říd. učitele Bílka za kandidáta svého přijali, výkonný výbor byl by jej zcela jistě za kandidáta vyhlásil. Jestliže z výkonného výboru došel na Duchcovsko přípis negativní, je to jen výsledek a dů- sledek fakta, že žádná ze skupin volných na kandidstuře p. říd. učitele Bílka se neusnesla. Že akce duchcovských našinců byla opozděna. uzná každý, kdo si všimne data dopisu (3. listo- padu), žádajícího za kandidaturu z řad a kraje českých menšin. V námitce, že tehdy — dne 3. listopadu — »pro žádný okres kandidatury ustanoveny nebyly«“ je kus chytristiky. Stano- vení a vyhlášení kandidatury znamená roz díl takový, že jej p. dr. Stejskal mohl chápati a dle pochopení věci se také zachovati. Poukaz na kandidaturu p. dra. Pantůčka je nemístný. Dle sdělené již zásady pro nastávající volby byl kandidátem pro Nové město poslanec dr Blažek potud, pokud neodřekl, což se stalo v poslední době, načež »Klub voličů novoměst- ských« postavil kandidaturu dra. Pantůčka Ostatně právě tento kandidát znamenitě se do- tekl ve své kandidatní řeči našich českých menšin při své kritice jazykových osnov Körb- rových. Starost o ně byla mu jedním z důvodů pro jich odmítnulí. Už z toho vysvítá neopráv- něnost výtky, že českých menšin nikdo nezná ani že se o ně nestará. Stejně má se věc se žalobou, že prý statisíce lidu českého na severu nemají nikoho, na koho by se mohly obrátiti.
Bílek Stano doktor Stejskal Pantůček Blažek organizace národní strana svoboda
15 article
Nikoli: mají celý poslanecký kl ub český a není v něm zajisté člena, který by odepřel intervenci pro české menšiny. Je jejich věcí, by s poslaneckým klubem vstoupily ve styk co nejčastější. Docela nepřípadna je paral- lela mezi kandidaturou slezského poslance rady zemského soudu p. Hrubého a kandidaturou ze zněmčeného území. Poslanec Hrubý kandi- dován je v království českém proto, že by ve vévodství slezském mandátu nezískal. Ale zněmčilé kraje severočeské jsou nedílnou součástí království českého a jestliže pan dr. Stejskal českou kandidaturu ze zněmčilého území klade na roveň kandidatuře slezské, pak anti- cipuje uzavřeně území, jakého se domáhají Němei a proti jakému my Čechové všemi silami se vzpíráme. Chtějí-li Čechové zněmčilého území vzhledem ke svým menšinám manifestovati svoje češství, mají k tomu prostředek sčilacích kan- didatur, které mohou postaviti všude tam, kde jest třeba ukázati existenci uvědomělé, o práva svá se hlásící české menšiny. Dle sdělení p. dra. Stejskala obrátili se důvěrníci z Duchcovska také na Národní radu. Přehlédli patrně její obor působnosti. Národní rada je dle stanov svých nejvyšším tribunálem, který o věcech ne tak politických jako všenárodních má jednat aSkde politické strany, v ní zastoupené, ujaly se spolupůsobení, vyhradivše si jinak hájení svých zásad. Tedy ani Národní radě není možno diktovati volebním skupinám určité kandidatury. O stati p. dra. Stejskala dlužno zmíniti se ještě se stanoviska povšechného. Odehýlil se od the- matu, které sám si dal, vřadil do něho pole- miku na př. s orzánem realistů, která k věc nenáleží, a nedovedl se vyvarovati tendenei
Hrubý doktor Stejskal Němei Čecho Duchcovsko
16 article
která odpovídá jeho strannickému smýšlení, s nímž utekl se poď ochranu staročeského orgánu, který ve věcech politických nikdy není pramenem autoritativních zpráv. Vždyť před ně- kolika dny napálen byl jakousi hospodářskou společností, která pro svůj žert v »Nár. Po- litice« kandidaturu jednoho ze svých kumpánů prohlásila. Osobní politiekou professí pana dra. Stejskala nebudeme se však zabývati, majíce z to, že to, co týkalo še otázky hlavní, zod- pověděli jsme věcně. Na tom nám záleželo — Pro českou universitu na Moravě Obeení výbor města Prostějova uznávaje ne- zbytnou nutnosť zřízení české university na Moravě, usnesl se ve schůzi své dne 26. listo- padu 1900 konané na následující r e so luci; Po několik již let domáhá se český národ zří- zení university české na Moravě, kteráž mu vzhledem k poplatné síle jeho, největší ze všech národů rakouských, plným právem náleží. V uvá- žení, že národ český přispívá téměř jednou čtvrtinou na uhražení potřeb státních a že na- proti tomu stát má morální povinnost navzájem přispívati národu českému ku kulturní jeho po třebě; v uvážení dále, že jediná universita pro šestimillionový národ český v Praze jest pře- plněna a nepostačuje návalu, čímž synové če- ského národa nuceni jsou ubírati se za vzdě- láním do ciziny a tím rozvoj našeho národa na poli vědeckém i kulturním jest zdržován, a dále v uvážení, že ve smyslu čl. XIX. zá- kladních zákonů státních mají učeliště zřízen býti tak, aby vyhovovala potřebám obyvatelstva i zásadě rovnoprávnosti; konečně i v uvážení, že na Moravě, kde jest 1,591.562 Čechůa pouze 663.119 Němců, má obyvatelstvo česk plné právo na základě článků XIX. zákl. zák.
Stejskal Němec Praha Morava český univerzita na Morava Obeení výbor město Prostějov zení univerzita český na Morava
17 article
stát. i na základě aequity a spravedlnosti do- máhati se zřízení české university na Moravě. prohlašuje obecní výbor města Prostějova, že trvá na právech jemu přirozeným právem i zá kony státními zaručených a že nutno vzhledem ku kulturnímu pokroku národa českého v po- měrech těchto zavésti nápravu, která jest jen oprávněným požadavkem a nalehavou potřebou celého českého národa a žádá c. k. vládu co nejdůrazněji, by česká universita na Moravě co nejdříve byla zřizena. — Městská rada v Pro- stějově. Starosta: Josef Wait v.r. — »Slovanská beseda«, přátelský večer Slovanského klubu. Ve složení našeho života společenského, celkem nepříliš pestrém, objevi se nový činitel, jemuž nebylo by věru správno přikládati stejnou úroveň, jako řadě jiných našicl společenských podníků, jinak též oprávněných, dobrým, namnoze i významným účelům slou- žících. Avšak nejnovějším tímto rozmnožením programu jakoby okno otevřel — jiný vzduch zavanul kolem. Všichni účastnici večera, jenž shromáždil opět jednou intelligenci naši ve zna mení slovanské myšlenky k pospolité besedě, nabyli dojista přesvědčení, že podařilo se onu povznesenou náladu a svěžest mysli, již vzbudil poslední Slovanský sjezd v Praze, vtěliti v pevnou organisaci, a že nebude na dále jen od případu k případu pečováno o manifestaci této myšlénky, nýbrž že určitá, cíle vědomá práce ku prospěchu se- znání a sblížení Slovanstva směřující, má u nás dále pevný stan a živoucí středisko.
Wait Prostějov Morava Praha český univerzita na Morava městský rada
18 article
Vědomí to mile rozehřívalo celou četnou spo- lečnosť, která zavítala do »Domácnosti«, aby zúčastnila se prvého vystoupení na veřejnost Slovanského klubu. Kroužek pří slušníků tisku ujal se hned po posledním Slo vanském sjezdu práce, a po pracných a vy- trvalých přípravách uskutečnil dílo, k jehož řízení přizvání další činitelé povolaní a jest nyní na celé naší veřejnosti české, aby horlivou pod- porou pomáhala dalšímu rozkvětu spolku, jehož význam právě v těchto dnech parných bojů našeho slovanského národa s cizí pomocí, jes samozřejný, a jehož kulturní snažení vší pod- pory jest hodno. Včerejší večer dlužno nazvat velmi šťastným vstupem nového spolku do života. Řada osobnosti vynikajících, zejmena z politického světa, z kruhu uměleckých a intel- ligence vůbec zavítala do elegantních místnosti. Sál byl naplněn; dámy v půvabných toiletách zaujaly připravená sedadla a za nálady velm srdečné zahájen program. Jednatel klubu pan dr. Scheiner promluvil řeč na uvítanou.
doktor Scheiner
19 article
»Jest mi obzvláštní ctí,« pravil, »mohu-li jmenem výboru Slovanského klubu uvítati všechny vzácné a milé hosty při dnešní naší slovanské besedě, kterouž klub zahajuje vstup svůj v českou veřejnost. Jsme z hloubi srdce přesvědčeni, že jsme převzali úkoly, které již dávno měly býti uskutečněny a plněny, úkoly vážného, velkého dosahu, jež vyplývají z obzvláštního postavení národa našeho v široširé rodině slovanské. Kdo jen poněkud nahlédl ve styky naše s ostatními kmeny slovanskými, těžce to nese, jak k vážné újmě věci naší vztahy naše slovanské se za- nedbávají, jak celý náš dnešní kulturní, hospo- dářský i společenský život ostatnímu světu slo- vanskému se uhýbá, ponechávaje pouze parla- mentu a několika nadšeným hlavám tichých pracovníků celou zodpovědnost a veškerou tihu povinností svých vůči celé rodině slovanské.
20 article
A přece není ve Slovanstvu druhého národa, který by k rodině té lnul láskou hlubšía opravdovější, není druhého národa, který by byl veskrze proniknut vědomím slovanského svého původu, své příslušnusti a pokrevenských vztahů ke Slovanstvu jako právě národ náš, jenž v každé době a při každé příležitosti dovedl projevit své slovanské smýšlení, lne ke všem Slovanům stejnou nezištnou oddaností, nelíčenou a nestrannou láskou Občas vypukne to v hrudi naší životní prud kostí, celý národ uchvácen spojí se v někte- rých okamžicích k mohutnému nadšenému pro jevu, avšak málo jest těch, kteří kráčejíce po stopách tohoto nadšení hledi obrátit je na půdu reální, na půdu úzkého sblížení našeho s těle sem slovanským, kamž volá hlasitě náš vlastní zájem, naše touha, náš pud a naše budouenost. A jest to přímo nepochopitelně, že ani v Praze, jež se honosi hrdým, krásným názvem zlaté slovanské Prahy a mátí měst českých, v té Praze, jež byla dějištěm tolikerých památných výbuchů slovanského nadšení, jež shrnuje v sobě všechnu naši kulturní snahu a práci, kteráž rok za rokem hosti tolik slovanských přátel pracovníků, že v Praze té není skutečného střediska, v němž by naše slovanské touhya ideje nalezly zjevného ohlasu a představitele slovanského našeho cítění. Podnikajíce úkol ten dovoláváme se přízně české společnosti pr
Praha zlatý slovanský Praha
21 article
krásné tyto idey i doufáme z četné účast dnešní, že přízeň ta nás bude provázeti v vážné práci další. — Na to vítá p. bar. dra. Riegra, jenž s ochotou převzal úlohu, uvěsti klub slovanský do společnosti české. — Pan dr. F. L. bar. Rieger, uvítán hlučným po- tleskem, zmiňuje se předem o okolnosti, že vy soký věk jeho, 83 let, bohužel nedovoluje mu účastniti se výdatně národní práce. Avšak hojné a bohaté vzpomínky probouzejí se v něm dnes, při zahájení činnosti Slovanského klubu. Vzpomíná řady pracovníků a dob prvého nadšení slovanského Delikátním způsobem řečník vrací se k vlast- ním zažitým dojmům a vzpominá dále své cesty mezi Slováky do Uher, mnohých předáků slovenských, až po dobu, kdy horlivost slovan- ská poněkud utuchla. Že u Poláků nebylo na- dšení pro slovanskou věc, jest pochopitelno vzhledem k poměru jich k Rusům. Tito opět zajímali se zvláště o jižní Slovany, o jichž osvobození od jha tureckého Rusko získalosi nehynoucích zásluh. Ježto při známé pouti do Moskvy u Rusů byla myšlenka vzájemnosti ži- voucí, zdá se, že od několika let myšlenkat opět se probo uzí a sílI. Byla to dobrá myšlenku. postarati se v Praze o místo, kde by se s námi Slované hosté stýkali a myšlenky vyměňovati mohli. Důraz kladl řečník na společné snažen se Slováky; to, bohužel, se zhoršilo , pokládá za jednu z nejtěžších ran, že literárně počali se od nás oddělovat. Šafařík a Kollár horovali pro jednotnost jazyka literárního, ježto různí nás jen dialektické odchylky. Jest neštěstím kdyby tento svazek kulturní a literární, jenž nás po staletí poutal, měl býti roztržen. Památky na české emigranty, již bojovali pod Giskrou. dosud tam se uchovaly a okolnost, že používají pro- testanté českých knih bohoslužebných, jest dokla- dem, jak hluboce tu vnikal vliv českých emigrantů.
Riegr doktor F L bar Rieger Slovák Polák Rus Slovan Šafařík Kollár Uhry Slovany Rusko Moskva Praha český
22 article
Kulturní působení Čechů se tam zachovalo. Jak má se však vyvinouti literatura, zejmena vě- decká, nemá-li národ škol gymnasijních ani reálek? Ze všech otázek vzájemnosti slovanské a přiblíženi se větví jednotlivých pokládá tuto otázku opětného sblížení se Slováky za nejdů- ležitější. Slovy velice vřelými šíří se řečníko tomto problému a upozorňuje zvláště na Česko- slovanskou jednotu, která obrala si za účel pě- stění této myšlenky. Naši nepřátelé vynalezli slovo »panslavism«, pod nímž vyrozumivají snahu o zařízení jediné slovanské říše, »ru- ské«, která by hrozila pohromou ostatním stá- tům. Řečník odbývá tento názor, vyslovený dle zásady »Calumniare audacter«. Uvádí za jisté veselosti posluchačstva, že ve Vídni nedávno opět mluvilo se o »Moskau pilger«. Při návštěvě národopisné výstavy v Moskvé, svého času, uvedl před cara české zástupce rakouský vysla- nec. Řečník vzpomíná, že již u příležitosti ná- vštěvy Moskvy měl přiležitost promluviti řeč. v níž vyvrátil zmíněný názor o snahách po vy budování jediné slovanské říše, a s připomín- kou na obrovský tamní zvon »Car — kolokol« vyřkl, že nechce Slovanstvo býti jediným zvo- nem, ale skupinou zvonů, harmonicky naladě- ných. Má za to, že slovanská vzájemnost nemá býti politická. Otázka další jest, jestli bychom neměli míti společnou kulturu a literaturu, zdal bychom ruským jazykem neměli ji pěstovati všichni Slované. Řečník to pokládá za ne- možné vzhledem k minulosti jednotlivých slovanských větví, jak obšírněji dovozuje Nikoli tedy, dle řečníka, jednoty říše neb kul tury, ale vzájemnosti slovanské sluší vy hledávati. Oproti tomu politické sblížení všech
Čecho Slovák Slovan Vídeň Moskva
23 article
Slovanů rakouských pokládá za vysoce žádouci a důležité. Vzpomíná pak rozhovoru svého času s Pogodinem, kdy na přetřes se dostala otázka, jestli by vyučováním na základě srovnávací gra- matiky nebylo lze dociliti toho, aby každý z nás osvojil si pohodlně vlastní a všechny slovanské jazyky. Pak byli bychom jedinou rodinou, měl bychom společné kulturní jmění, a literatura by se nám zčtvernásobila. Dovozuje dále výsledky osobních styků v ohledu kulturním, doporučuje sdílnost mezi Slovany. Všem nám musí býti spo- lečným potěšením úspěch slovanských duchů ve světě, svědčících, že jest lží hanebnou, že by Slovan byl méně schopen kultury. K závěrku řečník doporučuje naléhavě, aby Slovanstvo ni- kdy nespouštělo se hesla humanity. Ve svor- nosti pak spočívá síla a budouenost Slovan- stva: — jen svorný duch, a velikost nám dá ku mnohosti bůh! — Těmito slovy Kolárovým za bouřlivého potlesku končí své proslovení. Pan dr. Vrat. Černý několika vřelými slovy poděkoval dru. Riegrovi, načež zahájen program koncertní. Tenorista pan Bochníček po- tvrdil pověst o svém příjemném hlase, sl. Mařka Heritesova sklidila pochvalu jako virtuosk na houslích, pl. Ljubica Šebestová zapěla krásné písně slovinské a chorvatské, rovněž i sl.
Pogodin doktor Riegr Bochníček Heritesův Šebestová Slovan
24 article
Hingstova přednesem svých písní docilila zaslouženého úspěchu. Pánové Heřman a Štaiger wald obstarali klavírní průvod. Dlouho setrvala společnost i s četnými milými hosty pohromadě. Z došlých telegramů uvádíme blahopřejný tele gram z Petrohradu podepsaný pány Komarovem. kn. Andronikovem, Archipovem, Stanem, Seme- novem a Vaclikem. — Koncert Spolku českých žurnalistů v Praze. Velkolepý úspěch loňského koncertu přiměl pořadatelstvo k rozhodnutí, že zvolilo k pořádání koncertu nynějšího opět prvý den po Novém roce. Všechny přípravy jsou skon čeny a dle zajímavého programu lze právem očekávati, že koncert tento důstojně přidružt se k loňskému. Jako zvláštní vymoženost za- znamenáváme, že k nalehavým prosbám pro jevil náš věčně mladý »pootavský slavík« Adol Heyduk vzácnou ochotu, recitovati ze svých nejnovějších plodů poetických tři biblické zvěsti Rovněž podařilo se opětně získati k účastenství při koncertu všude oslavovaného mistra Jana Kubelíka, vedle jiných vynikajících sil umě- leckých. — Vstupenky o mírnějších cenách loňských dány budou do prodeje v polovici to- hoto téhodne.
Hingstův Heřman Štaiger Komarov Andronikov Archipov Stan Adol Heyduk Kubelík Petrohrad Praha spolek český žurnalista
25 article
— Osobní. Pan Karel Neumann z Jaro měře byl dne 12. prosince t. r. na české universitě za magistra lékárnictví veřejně prohlášen. — Promoce. Páni MUC. Richard Rech z Varvažova, MUC. Frant. Leminger ze Spále- ného Poříčí, MUC. František Kosyna z Prahy a MUC. Václav Michl z Dejšiny u Plzně budou v pondělí dne 17. prosince o 12. hod. polední v velké aule české university Karlo Ferdinandovy v Praze na doktory veškerého lékařství veřejné povýšeni. — Úmrtí. V Praze zemřela v pátek o 6. hod. ve černí paní Marie Novákov á, manželka úřadníké závodu našeho ve věku 42 let. Pohřeb „kon se dnes o 3. hod. hod. odpol. z domu smutku Praze, na Zbořenci č. 9. — Z české vysoké školy technická v Praze. Druhé státní zkoušce z odboru stavny strojů podrobili se dne 14. prosmnce t 1. pp. . Jan Kankrdlík z Lišan u Rakovníka, Edvard Šadek z Ite- boně, Bohumil Škoda z Karlina a Karel Budlovský z Benešova. Uznáni byli vesměs způsobulými, poslední s vyznamenáním. — Dědiotví dra F. B. Kadičíka. Jak dově- děli jsme se se strany dobře zpravené, jest důvodná obava, že z velikého nadání zvěčnělého dra. Františka Kadlčíka, jehož testament svého času vzbudil radostný obdiv veškeré české veřejnosti, zbude jmění poměrné velmi nepatrné a vehké úmysly šlechemného nebožííka budou obráceny v niveč. Čtěnařstvu našemu známy jsou procesy, které proti universitě české provedl nejprvé pozůstala matka dra Kadlčíka s potom brat jeho Alois Kadlčík, odporujíce testamentu nebožtíkovu.
Karel Neumann Rech František Leminger Kosyna Michl Novákov Kankrdlík Šadek Škoda Karlin Budlovská Kadlčík Varvažov Praha Dejšina u Plzeň Lišany u Rakovník Ite Benešov univerzita Karla Ferdinandov český vysoký škola technický v Praga Dědiotví doktor F
26 article
Oní procesy sic prohrah, ale soudnícn útrat velice značných, jež způsobili a k jichž náhrade odsouzen jsou, uníversita na nich nedobude a pozůstalost musí je škodovati. Neznámo však je v širších kruzích, že vdova po dru. F. B. Kadlčíkovi, která, slyšena jsoue jako strana v procesu matky Kadičíkovy s universitou, výmluvnými slovy líčila, jak ráda přivolila, aby mi- lovaný manžel její pořídil podle svých vlasteneckých úmysla, vystoupila prý proti université s nároky, že nebožtík jeji muž spravoval její jmění a sám ničeho neměl než dům, kterýž ona mu darovala, aby jí z po- zůstalosti jmění její bylo vydáno. Hrozící proces, po- rovnán tak, že universita se schválením ministerstev vyučování a financi uznala právo paní vdovy Kad- číkové, jíž cukrovar, od manžela jejího provozovaný, s polovice náležel, na polovičku zásob cukerních v cukrovaru se nacházejících a za polovičku bankov- ního deposita uloženého pro firmu cukrovaru, a na- proti tomu pí. Kadlčíkova vzdala se každého nároku na vydání majetku, ve správu manželovu prý svěře- ného. Ale není na tom dost. Zvěčnělý dr. F. B. Ka- dlčík ustanovil, že závod jeho smí se ihned prodatt. Avšak do pozůstalosti jeho náleží jenom polovice cukrovaru, druhá polovice náleží vdově jeho. Snadno každý pochopl, že druhou polovici cukrovaru nikdo nechce koupiti, zvláště když vdově pí. Kadičíkové přísluší doživotné užívání pozůstalosti. Vyskytly s velmi výhodné nabídky na koupi celého cukrovaru, ale vdova pí. Kadlčiková každý prodej zmařila tfme. že svou polovici za nabízenou cenu prodati odepřela.
Kadlčík Kadlčíkův doktor vdova Kada
27 article
Sama však druhou polovici za cenu, kterou jiný na- bízel, také koupiti nechtěla. Paní Kadlčíkova užívá cukrovaru a dokud trvá kartel cukerní, ma čistého zisku ročně asi 30—35 tisíc a tolik by arci nevydaly úroky z peněz za cukrovar stržených, které by jí jako požívalelce příslušely. Cukrovar při tom scházl a v ceně klesá, poněvadž zařízení jeho za techni- ckými pokroky a vynálezy pozadu zůstává. K žádost university byl cukrovar letos odhadnut a tu zjištěno, že hmotná cena jeho klesla od smrti dra. Kadičíka asi o padesát tisíc korun, a nepodaří-h se universitě, aby se brzo své polovice cukrovaru zbavila, za málo let budou se prodávati budovy a staré železo ze strojů bývalého cukrovaru. Jak scvrkne se pozůstalost dra. Kadičíka na vlastenecká nadání věnovaná, každý si představí. Máme universitě velmi za zlé, že sama nepostarala se o to již dávno, aby pravý stav věcí uveden byl ve známost veřejnosti, která stále jest pod dojmem výpovědí, jež pí. Kadlčíková při soudním líčení učinila a referáty zurnálův obecenstvu sděliřý.
Kadlčíkův Kadlčíková
28 article
Také zástupce pí. Kadlčíkové advokát v Kostelci n. O. p. dr. Faltin horlivě dělal náladu, jak jeho klientka nadšena jest pro úmysly svého zemřelého chotěa sama ze svého doplniti chce velkolepě zamýšlený jeho základ. Obecenstvo má plné právo zvěděti čistou pravdu. — Čestný dar Sienkiewiczovi. Henryk Sienkiewicz, vynikající románopisec polský, slaví dne 22. prosince jubileum své literární činnosti. Nakla- datel českého vydání děl Sienkiewiczových, p. Ed. Beaufort, pošle autoru »Křižáků« a »Tritogie« čestný dar záležející z krásné, klenotnickou firmou W. Rum- mel zpracováné, stříbrně desky barokního slohu, ozdobené listím lípovým, s připadným nápisem, z obrazu Věnceslava Černého (v oleji), kte- rým je zobrazena nejmohutnější závěrečna seéna »Trilogie« — Oslava. Oba činné sbory pražskéh »Hlaholu« vzdaly o dýchánku dne 11. t. m. po- řádaném hold starostovi spolku p. JUDr. Fleiseh- mannovi, který již po čtvrtstoletí tento čestný úřad zastává. Oslavenci byl po vřelém proslovu p.
Kadlčík doktor Faltin Sienkiewicz Sienkiewiczův Ed Beaufort Černý JUDr Fleiseh Kostelec Nakl Hlahol
29 article
J. Debrnova, který přednesla slečna z Teleckých, odevzdán čestný pohár. Pan dr. Fleischmann, dojat, přál v odpovědí »Hlaholu«, aby rosti nejen uvnitř. ale i na venek v přízni všech kruhů. O animovanou zábavu postarali se: slečna Kaslova, damské oktetlo, slečna z Teleckých, kroužek Hlaholský, pp. Rubliě, Macháček a při klavírních průvodech slečna M. Svo- bodova a p. Havelka ml., vesměs činní členová »Hlaholu«, a humoristickými čísly přispěli pp. dr. Šimák (člen) a p. Vanderer, Akce pro veřejnou čítárnu. Na společné schůzi, konané dne 5. t. m. v Konviktě, usnesly se veškeré české studentské spolky pražské vyslati k sta- rostovi měst pražských p. dru. Vlad. Srbovi deputaci, aby urgovala konečné vyřízení dávno slibované ve- řejné čítárny lidové v Praze. Deputace zúčastnil se klub »Ant. Čížek«, »Akad. čítárna«, liter. a řeč. spo- lek »Slavie«, Akad. čtenářský spolek a klub Mladých. Deputaci, kterou vedl ob. st. p. dr. Luboš Jeřábek, dostalo se p. starostou ubezpečeni, že otázce této hodlá věnovati upřímnou péči a účinnou podporu. Ze správního soudu. Z Vídně, 15. pro- since. (Zvl. tel. zpráva »Nár. Listů«.) U správního soudu konalo se dnes líčení o stížnosti podané na rozhodnutí zemského výboru království českého osad- níky v Rynholci Pecinově v okrese novostrašeckém ve příčině účtování při používání pivního krejcaru.
J Debrnův doktor Fleischmann Kaslův Rubli Macháček Havelka Šimák Vlad Srba Antonín Jeřábek Pecinův Telecká Konvikt Praha Vídeň Rynholec Hlahol Slavia spolek a klub zemský výbor království český osada
30 article
Tato věc má důležitost zvláště pro obce, záležející z několika osad. Obcí rynholeckou bylo totiž povo- leno vybírati pivní krejcar na úhradu výdajů pro stavbu vlastní školní budovy a příspěvku, který je obec povinna za část svou, zvanou Pecinov, platili na stavbu školy novostrašecké, ke které je Pecinov přiškolen. Důvěrníci pecinovští domáhali se toho, by pivní krejcar, v Pecinově vybíraný, byl zvláště účto- ván a aby ho bylo užito jen na placení povinné kvoty pro školu novostrašeckou. Naproti tomu dovo- zoval zástupce Rynholce dr. Just, advokát v Novém Strašecí, že nápojová dávka je příjmem celé obce, tudíž pro obě školy a že jí musí tudíž býti užito pro celou obec a že nelze pro některou část její zvláště ji účtovati nebo rozvrhovati. Ve smyslu tom rozhudl také správní soud a zamitl stížnost pecinovských jako nezákonnou a bezdůvodnou.
Just Pecinův Nový Strašecí
31 article
— Z obcí předméstských. Měslský úřad Libni oznamuje, že předběžný rozpočet příjmů vydání obecních a školních na rok 1901 vyložen jest v místnostech městského úřadu ode dne 15. prosince po 14 dnů. — Přednášky. Týdenní schůze spolku če- ských lékařů koná se v ponděli dne 17. pro- since 1900 o 6. hod. večer v Karolinu. Doc. dr. He- veroch přednáší o oddělení P. Maricově v Bicětru Paříže. — »0 Číně a její obyvatelích« přednáší dnes o 3. hod. odpol. univ. prof. pan dr. Rudolí Dvořak v Českoslov. obchod. besedě v Praze—I v Celetně ulici č. 22 n. Hosté vítáni. — Hospodářská beseda »Julius Grégr« pro Holín a okolí pořádá dnes v neděli 16. t. m. o 2. hod. odpol. v hostinci p. J. Valenty v Holíně u Jičína veřejnou, každému přístupnou schůzi, na níž »O životě a působení dra. Julia Grégra« promluví p. JUC. Aug. Seifert z Jičína. Potom volný rozhovor a přihlašování členů. — Před- náška pana Lad. Jozka, ředitele zimní hospodářské školy v Čes. Brodě »O dojmech, jaké si z poutí na Rusi odnášíme«, koná se ve prospěch Nár. jednoty
docent doktor He P Maricův Rudolit Julius Grégr J Valent Grégr Aug Seifert Lada Libeň Karolina Paříž Čína Praha Holín Jičín Čes . Brod Rus spolek če hospodářský beseda