3
masthead
16. prosince 1900.
5
article
Výsledek voleb volitelů.
Z Chlumu u Třeboně. Při volbě volitel
V. kurie v městysi našem zvoleni byli vesměs kandi-
dáti národní a sice obdrželi pp. Jan Peška 173 hlasv
Hynek Matoušek 170 hl. a Jan Urbánek 170 hlasy
Volby zúčastnilo se 178 voličů. Menšina německá
voleb se nezúčastnila. Ve venkovské kurii zvoleni
pp. Jan Novotný, Vojtěch Cepák, Jan Biňovec a Fi
Vydrna 46 a 47 hlasy při účasti 48 voličů.
Ze Suchdola nad Luž. Naši voličové V. kurie
drželi se statečně; znova utkali jsme se ve volebním
zápase se zdejšími Němci a potěšitelný výsledsk
voleb dokazuje ryze český ráz městyse našeho. Čeští
kandidáti zvítězili 209—212 hlasy proti 136 hlasům
německým. Zvolení jsou pp. Tomáš Soudek, Matě
Kuthan, Čeněk Vošahlik a Mikuláš Florian. Někteř
čeští voličové, jejichž jmena nebudeme tu uváděti
z nedostatku porozumění pro společnou českou věe
porušili kázeň, nedbali toho, k čemu snesením byli
se čestně zavázali a volili podle své zvláštní listiny
kandidátní. Frakce tato hyla však nečetna, 16—17
hlasů, přece konstatujeme to na výstrahu pro příště,
poněvadž jsme přesvědčeni, že v obci naší více než
kde jinde třeba jest svornosti všeho českého voličstva
bez ohledu snad na různé smýšlení. Tím spíše dlužno
odsouditi věrolomné jednání toto, když jest známo,
že stafo se z důvodů malicherných, osobních. — Z
kurii venkovských obcí zvoleni byli v obci naší pp
Jan Šimek, Frant. Kanděra, Jan Homolka, Fr. Čabar
a Mikuláš Císař 68—70 hlasy ze 74 hl. odevzdaných.
V této kurii děla se tedy volba svorně.
Pešek
Matoušek
Urbánek
Novotná
Cepák
Biňovec
Němec
Soudek
Kuthan
Vošahlik
Mikuláš Florian
Šimek
František
Homolka
Čabar
Císař
Chlum
Třeboň
Suchdol nad Luže
Francie
6
article
Morava.
Z Olomouce, 14. prosince. Vedle jiných
nesprávnosti a machinací olomůckého obecního
úřadu, zejmena křiklavou je okolnost, že ve
volebních listinách olomůckých zanesen je ředi-
tel »Unionky« Burstein, který již ode dvou mě-
síců vede filiálku brněnskou.
Z Brna, 14. prosince. Zdejší »Lidové No-
viny« přinášejí otevřený list voličů z Třeště biskupu
Bauerovi, kde tohoto vyzývají, by zabránil zne-
užívání kazatelny klerikálním bojovníkemp
Slezákem v Třešti.
Schůze českých advokátů v král
českém.
V hotelu »u saského dvora« v Hybernské ulici
shromáždili se včera večer příslušníci stavu advo-
kátního, aby porokovali o některých důležitých otáz-
kách svého stavu. Zájem na věci byl značný. Zjevno
to bylo na účastenství advokátů z venkova. Přítomni
byli pp. dr. Nedbal a dr. Jeřábek z Král. Dvora.
dr. Bendík z Č. Budějovic, dr. Vostřebal z Nového
Města nad M., dr. Žimmer z Čáslavi, dr. Kottner
z Milevska, dr. Hossberger z Mělníka. Účastenství
advokátů pražských nebylo valné. Na programu nale-
zaly se rozpravy: o živnostenských soudech a vy
loučení advokátů ze zastupování při nich; o císat-
ském patentu ze dne 16. srpna 1899, jeho násled
cích a nevhodnosti a o poměrech venkovských ad
vokátů.
Burstein
Bauer
Slezák
doktor
Nedbal
Jeřábek
Král
Bendík
Vostřebal
Žimmer
Kottner
Hossberger
Morava
Olomouc
Brno
Třešť
hybernský ulice
Č . Budějovice
Nový město
Čáslav
Milevsko
Mělník
Unionka
7
article
Schůzi předsedal advokát pan dr. D vorský-
O prvním odstavci programu měl referát advokátp.
dr. Žák z Kräl. Vinohradů. Týž pravil:
Dne 10. listopadu 1895 předložil permanentní
výbor pro reformu soudního řádu náyrh zákonao
zavedení živnostenských soudů. Vysvětlivky, které
tuto osnovu zasedání poslanecké sněmovny prová-
zely, dokazují, že tu celkem slo vlastně jen o re
cepci říšského zákona německého o živnostenských
soudech z 29. č rvence 1890, ovšem s některými
změnami, k nimž vedla odchylnost poměrů. Referent
této osnovy, dr. Bärnreither, byl přítomen jako po-
sluchač jednání živnostenských soudů v Německu.
zejmena v Berlíně, Mnichově a Mohuči, ba dokonce
byl také připuštěn k četným poradám a hlasováním
soudu. § 29. tohoto německého říšského zákona vý-
slovně vyloučil ze zastupování před soudy živno-
stenskými advokáty a osoby, jež provozují z povo-
lání jednání na soudě. Německá říšská komise vy
slovila se o této věci takto;
»Komise shodovala se úplně v tom, že vylou-
čení advokátů jest žádoucí jak k vůli urychlení, tal
také k vůli zlevnění řízení a že vyloučení toto jest
i proto možné, že spory, náležející před soudy živ-
nostenské, jsou téměř výlučně ryze živnostenské
jen svrchovaně zřídka právnické povahy, že tudíž
stačí, budou-li moci jak dělníky, tak zaměstnavatele
zastupovati příbuzní a soudruzi aneb jejich zřízenci
nebo i dobří přátelé, pokud tito neprovozují zastu-
pování z povolání.
doktor
Žák
Kräl
Bärnreither
Německo
Berlín
Mnichov
Mohuč
poslanecký sněmovna
8
article
Úplné a bezvýjimečné vyloučení advokátů jest
požadavkem slušnosti vůči dělnickému stavu.
Permanentní výbor značnou většinou přijal toto
ustanovení německého říšského zákona; ovšem praví
se ve vysvětlivkách, že prý učinil tak, vřele uváživ
veškery důvody pro i proti.
Praví se tu doslovně: »Jisté dělnické kruhy žá
dají přímo, by se mohly dáti před živnostenskými
soudy zastupovati advokáty a to v úmyslu, propůj-
čiti v jistých případech nebo v příčině všech osob
jistých zámožných dělnických svazů zřízením práv-
ního zástupce většího důrazu právnímu postihu.
Nepopíratelně mohlo by to snad býti jednotlivým
osobám k dobrému a sloužilo by to každým způso-
bem k agitačním účelům, instituci živnostenských
soudů by to však celkem ku prospěchu nebylo.
Kdo byl jednou přítomen jednání před něme-
ckými živnostenskými soudy, nabyl přesvědčení, že
zastupování advokáty jest zcela zbytečné a že by se
jím celé zařízení sotva v kterém případě stalo bez-
pečnějším, jistě však dražším a zdlouhavějším. Práv-
nická stránka naskytajících se olázek jest namnoze
prosté povahy, předseda obírá se případem jako vy-
šetřující soudce, pomáhá žalobci nebo žalovanému
při přednesení případu nebo námitek, celý spor vy-
víjí se zcela přirozeně a prostě; předseda netají se,
když fakta jsou nesporna a věc právnicky zcela
jasná, úzkostlivě svým míněním, varuje před své-
hlavým setrváváním na peněžitých požadavcích
dociluje uznání, vzdání se nároků neb smíru ve
velmi čelných případech.
svaz zřízení práv
9
article
Obsazeny pravými muži, vykonají i naše živno-
stenské soudy velikou svou úlohu a provedou kus
lidové justice v dobrém slova smyslu«.
Příjaté znění tohoto § 23. osnovy přešlo s malou
změnou (ohledně osvědčení) do zák. ze dne 27. list.
1896 čls. 218 k. zák., jehož 8 25 ustanovuje:
»Strany mohou se dáti zastupovati příbuznými,
závodvedoucími nebo zřízenci jakožto splnomocněnci.
Zastupování soudruhy v povolání jest přípustno.
osvědčí-li se, že straně není možno, se dostaviti nek
není-li možno, věci své sama zastupovati«.
O osnově jednáno bylo ve 525. sezení XI. za-
sedání říšské rady, dne 30. října 1896 společně se
zákonem o soudní organanisací.
O osnovách těch mluvili doktoři
Dr. Bärenreither jako referent, ministr spravedl
nosti hrabě Gleichsbach, Dr. Herold, Dr. Kronawetter
Dr. Schüčker, Dr. Pattai, Dr. hr. Pininski
Na to přijaty oba zákony, jak o soudní organi-
saci, tak o živnostenských soudech ve 2. a 3. čtení
čímž jak předseda připojil, velké dílo naší justičn
reformy šťastně korunováno.
doktor
Bärenreither
Gleichsbach
Herold
Kronawetter
Schüčker
Pattai
10
article
Bez námitek, bez protestu, hladce prošel a my
kteří jsme tehdy nebděli, teprve nyní na nás to při
kvačilo, kdy i u nás před krátkou dobon zřízen by
živnostenský soud, uvědomujeme si v plném roz
sahu jak mravní, tak hmotnou újmu, jež nám timt
zákonem způsobena.
Shrnutí těchto všech našich stesků a výtek pro-
vádí výbor spolku v petici, která má býti podána
ministerstvu spravedlnosti a později i říšské radě.
V pelici uvedeno, že u živnostenského soudu
Praze je tak značný nával materiálu, že soudce mus
souditi od rána až do večera, takže je úplně vysílen.
Za součinnosti advokátů by se řízení zajisté zjedno-
došilo. Proč nemá býti zaveden takový způsob, jako
u rozhodčích soudů úrazových pojišťoven ? Je to
zájmu advokátního stavu i v zájmu obecenstva, aby
advokáti byli k intervenci při soudech živnestenskýci
připuštění.
Na to bylo znění a podání petice jednomyslně
schváleno.
živnostenský soud Praga
11
article
Pan dr. Valenta promluvil potom o poplatcíeh
z převodu nemovitostí. Vytýkal, že dřívější ustanoven
o převodech nemovitostí byla velmi složitá. Reforma
vydaná složitosti ony nikterak neodstranila, nýbrž
ještě více je stížila, jest tudíž nejvýš nevhodná
Novot těchto nebylo třeba. Ony mají jen stížiti jed
nání pozůstalostní ve prospěch pokladny státní
Proto výbor advokátního spolku usnesl se, aby po-
dána byla petice k ministerstvu spravedlnosti a po-
zději i na říšskou radu, aby tato reforma, patentem
zavedená, nebyla uzákoněna.
Pan dr. Pick míní, že druhý oddíl reformy nen
tak příkrý, ale je srozuměn s kroky, jež zahájeny
byly proti části první. Návrh na podání byl potom
schválen.
Na to bylo rokováno o poměrech venkovských
advokátů; rozpravu zahájil pan dr. Hossberger
Mělníka.
doktor
Valent
Pick
Hossberger
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Sjezd sboru zemských důvěrníků
národní strany svobodomyslné kona
se dnes v neděli, 16. t. m., o 9. hod
dopolední ve velké zasedací síni staroměstské
radnice. Sjezdu podána bude zpráva o vy.
konaných přípravách volebních a předloženc
bude volební provolání i kandidátní listina
ke schválení.
Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné má schůz
v pondělí dne 17. t. m. o 6. hod. ve
černí ve své místnosti v Jungman
nově třídě. Pořad jednání: Úprava plati
učitelských. — Nejčetnější příto m
nost pp. poslanců je veležádoucí
— O českých menšinách, výkonném
výboru národní strany svobodomyslné a Národn
radě rozepsal se ve včerejším staročeském on-
gánu p. dr. Stejskal z Duchcova. Vytýká a vy-
čítá výkonnému výboru strany svobodomyslné.
že nebylo vyhověno důvěrníkům českých menši
v Podrudohoří, kteří si přáli, aby jako zástupee
menšin kandidován byl v některé volební sku-
pině p. Alois Bílek, řídíci učitel v Duchcově
Týž stesk adresuje p. dr. Stejskal Národní radi
a podniká také útok na »Národní Listy«. My
na tentlo útok reagovati nemusíme. »Národn
doktor
Stejskal
Bílek
Duchcov
národní strana
13
article
Listy« psaly, píší a budou psáti o českých
menšinách, jak přikazuje prospěch těchto
menšin. Věc českých menšin nedá se řešiti dl
nějakých šablon ani dle apriorních proposic
jednotlivců. Pan dr. Stejskal krátkou dobu pů-
sobí v Duchcově a není mu patrně známo, oo
na prospěch českých menšin bylo podnikánoa
s jakým úspěchem. Co se týče žádané kandi-
datury p. říd. učitele Bílka, o jehož způsobí-
losti nechceme pronášeti svůj soud, který
dlouhou dobu působí ve zněmčeném územía
poměry některých jeho částí zná, má se věe
poněkud jinak, než pan dr. Stejskal vylíčil. Sta-
novisko, jež výkonný výbor národní strany
svobodomyslné vůči nastávajíeím volbám do
řišské rady zaujal, je známo. Po rozpuštění
říšské rady výkonný výbor národní strany
svobodomyslně vyzval písemně všecky dosavadní
poslance říšské k opětné kandidatuře. Většina
zodpověděla toto vyzvání kladně, tak že málo
volebních skupin bylo vakantních. Přes to vý-
konný výbor upozornil ve skupinách volných na
otázku kandidatury zástupco českých menšin.
doktor
Stejskal
Bílek
Duchcov
národní strana
14
article
Ovšem dle organisace národní strany svobodo-
myslné výkonný výbor její kandidáty nedik-
tuje, neoktroyuje, nýbrž ponechává roz-
hodnutí důvěrníkům voličstva. Kdyby důvěrníci
některé skupiny byli pana říd. učitele Bílka za
kandidáta svého přijali, výkonný výbor byl by
jej zcela jistě za kandidáta vyhlásil. Jestliže
z výkonného výboru došel na Duchcovsko
přípis negativní, je to jen výsledek a dů-
sledek fakta, že žádná ze skupin volných na
kandidstuře p. říd. učitele Bílka se neusnesla.
Že akce duchcovských našinců byla opozděna.
uzná každý, kdo si všimne data dopisu (3. listo-
padu), žádajícího za kandidaturu z řad a kraje
českých menšin. V námitce, že tehdy — dne
3. listopadu — »pro žádný okres kandidatury
ustanoveny nebyly«“ je kus chytristiky. Stano-
vení a vyhlášení kandidatury znamená roz
díl takový, že jej p. dr. Stejskal mohl chápati
a dle pochopení věci se také zachovati. Poukaz
na kandidaturu p. dra. Pantůčka je nemístný.
Dle sdělené již zásady pro nastávající volby
byl kandidátem pro Nové město poslanec dr
Blažek potud, pokud neodřekl, což se stalo
v poslední době, načež »Klub voličů novoměst-
ských« postavil kandidaturu dra. Pantůčka
Ostatně právě tento kandidát znamenitě se do-
tekl ve své kandidatní řeči našich českých
menšin při své kritice jazykových osnov Körb-
rových. Starost o ně byla mu jedním z důvodů
pro jich odmítnulí. Už z toho vysvítá neopráv-
něnost výtky, že českých menšin nikdo nezná
ani že se o ně nestará. Stejně má se věc se
žalobou, že prý statisíce lidu českého na severu
nemají nikoho, na koho by se mohly obrátiti.
Bílek
Stano
doktor
Stejskal
Pantůček
Blažek
organizace národní strana svoboda
15
article
Nikoli: mají celý poslanecký kl ub
český a není v něm zajisté člena, který by
odepřel intervenci pro české menšiny. Je jejich
věcí, by s poslaneckým klubem vstoupily ve
styk co nejčastější. Docela nepřípadna je paral-
lela mezi kandidaturou slezského poslance rady
zemského soudu p. Hrubého a kandidaturou
ze zněmčeného území. Poslanec Hrubý kandi-
dován je v království českém proto, že
by ve vévodství slezském mandátu nezískal.
Ale zněmčilé kraje severočeské jsou nedílnou
součástí království českého a jestliže pan dr.
Stejskal českou kandidaturu ze zněmčilého území
klade na roveň kandidatuře slezské, pak anti-
cipuje uzavřeně území, jakého se domáhají Němei
a proti jakému my Čechové všemi silami se
vzpíráme. Chtějí-li Čechové zněmčilého území
vzhledem ke svým menšinám manifestovati svoje
češství, mají k tomu prostředek sčilacích kan-
didatur, které mohou postaviti všude tam, kde
jest třeba ukázati existenci uvědomělé, o práva
svá se hlásící české menšiny. Dle sdělení p. dra.
Stejskala obrátili se důvěrníci z Duchcovska
také na Národní radu. Přehlédli patrně její obor
působnosti. Národní rada je dle stanov svých
nejvyšším tribunálem, který o věcech ne tak
politických jako všenárodních má jednat
aSkde politické strany, v ní zastoupené, ujaly se
spolupůsobení, vyhradivše si jinak hájení svých
zásad. Tedy ani Národní radě není možno
diktovati volebním skupinám určité kandidatury.
O stati p. dra. Stejskala dlužno zmíniti se ještě
se stanoviska povšechného. Odehýlil se od the-
matu, které sám si dal, vřadil do něho pole-
miku na př. s orzánem realistů, která k věc
nenáleží, a nedovedl se vyvarovati tendenei
Hrubý
doktor
Stejskal
Němei
Čecho
Duchcovsko
16
article
která odpovídá jeho strannickému smýšlení,
s nímž utekl se poď ochranu staročeského
orgánu, který ve věcech politických nikdy není
pramenem autoritativních zpráv. Vždyť před ně-
kolika dny napálen byl jakousi hospodářskou
společností, která pro svůj žert v »Nár. Po-
litice« kandidaturu jednoho ze svých kumpánů
prohlásila. Osobní politiekou professí pana dra.
Stejskala nebudeme se však zabývati, majíce z
to, že to, co týkalo še otázky hlavní, zod-
pověděli jsme věcně. Na tom nám záleželo
— Pro českou universitu na Moravě
Obeení výbor města Prostějova uznávaje ne-
zbytnou nutnosť zřízení české university na
Moravě, usnesl se ve schůzi své dne 26. listo-
padu 1900 konané na následující r e so luci;
Po několik již let domáhá se český národ zří-
zení university české na Moravě, kteráž mu
vzhledem k poplatné síle jeho, největší ze všech
národů rakouských, plným právem náleží. V uvá-
žení, že národ český přispívá téměř jednou
čtvrtinou na uhražení potřeb státních a že na-
proti tomu stát má morální povinnost navzájem
přispívati národu českému ku kulturní jeho po
třebě; v uvážení dále, že jediná universita pro
šestimillionový národ český v Praze jest pře-
plněna a nepostačuje návalu, čímž synové če-
ského národa nuceni jsou ubírati se za vzdě-
láním do ciziny a tím rozvoj našeho národa na
poli vědeckém i kulturním jest zdržován,
a dále v uvážení, že ve smyslu čl. XIX. zá-
kladních zákonů státních mají učeliště zřízen
býti tak, aby vyhovovala potřebám obyvatelstva
i zásadě rovnoprávnosti; konečně i v uvážení,
že na Moravě, kde jest 1,591.562 Čechůa
pouze 663.119 Němců, má obyvatelstvo česk
plné právo na základě článků XIX. zákl. zák.
Stejskal
Němec
Praha
Morava
český univerzita na Morava
Obeení výbor město Prostějov
zení univerzita český na Morava
17
article
stát. i na základě aequity a spravedlnosti do-
máhati se zřízení české university na Moravě.
prohlašuje obecní výbor města Prostějova, že
trvá na právech jemu přirozeným právem i zá
kony státními zaručených a že nutno vzhledem
ku kulturnímu pokroku národa českého v po-
měrech těchto zavésti nápravu, která jest jen
oprávněným požadavkem a nalehavou potřebou
celého českého národa a žádá c. k. vládu co
nejdůrazněji, by česká universita na Moravě co
nejdříve byla zřizena. — Městská rada v Pro-
stějově. Starosta: Josef Wait v.r.
— »Slovanská beseda«, přátelský večer
Slovanského klubu. Ve složení našeho života
společenského, celkem nepříliš pestrém, objevi
se nový činitel, jemuž nebylo by věru správno
přikládati stejnou úroveň, jako řadě jiných našicl
společenských podníků, jinak též oprávněných,
dobrým, namnoze i významným účelům slou-
žících. Avšak nejnovějším tímto rozmnožením
programu jakoby okno otevřel — jiný vzduch
zavanul kolem. Všichni účastnici večera, jenž
shromáždil opět jednou intelligenci naši ve zna
mení slovanské myšlenky k pospolité besedě,
nabyli dojista přesvědčení, že podařilo se onu
povznesenou náladu a svěžest mysli, již vzbudil
poslední Slovanský sjezd v Praze, vtěliti
v pevnou organisaci, a že nebude na
dále jen od případu k případu pečováno
o manifestaci této myšlénky, nýbrž že určitá,
cíle vědomá práce ku prospěchu se-
znání a sblížení Slovanstva směřující, má
u nás dále pevný stan a živoucí středisko.
Wait
Prostějov
Morava
Praha
český univerzita na Morava
městský rada
18
article
Vědomí to mile rozehřívalo celou četnou spo-
lečnosť, která zavítala do »Domácnosti«, aby
zúčastnila se prvého vystoupení na veřejnost
Slovanského klubu. Kroužek pří
slušníků tisku ujal se hned po posledním Slo
vanském sjezdu práce, a po pracných a vy-
trvalých přípravách uskutečnil dílo, k jehož řízení
přizvání další činitelé povolaní a jest nyní na
celé naší veřejnosti české, aby horlivou pod-
porou pomáhala dalšímu rozkvětu spolku, jehož
význam právě v těchto dnech parných bojů
našeho slovanského národa s cizí pomocí, jes
samozřejný, a jehož kulturní snažení vší pod-
pory jest hodno. Včerejší večer dlužno nazvat
velmi šťastným vstupem nového spolku do
života. Řada osobnosti vynikajících, zejmena
z politického světa, z kruhu uměleckých a intel-
ligence vůbec zavítala do elegantních místnosti.
Sál byl naplněn; dámy v půvabných toiletách
zaujaly připravená sedadla a za nálady velm
srdečné zahájen program. Jednatel klubu pan
dr. Scheiner promluvil řeč na uvítanou.
doktor
Scheiner
19
article
»Jest mi obzvláštní ctí,« pravil, »mohu-li jmenem
výboru Slovanského klubu uvítati všechny vzácné
a milé hosty při dnešní naší slovanské besedě,
kterouž klub zahajuje vstup svůj v českou
veřejnost. Jsme z hloubi srdce přesvědčeni, že
jsme převzali úkoly, které již dávno měly býti
uskutečněny a plněny, úkoly vážného, velkého
dosahu, jež vyplývají z obzvláštního postavení
národa našeho v široširé rodině slovanské. Kdo
jen poněkud nahlédl ve styky naše s ostatními
kmeny slovanskými, těžce to nese, jak k vážné
újmě věci naší vztahy naše slovanské se za-
nedbávají, jak celý náš dnešní kulturní, hospo-
dářský i společenský život ostatnímu světu slo-
vanskému se uhýbá, ponechávaje pouze parla-
mentu a několika nadšeným hlavám tichých
pracovníků celou zodpovědnost a veškerou tihu
povinností svých vůči celé rodině slovanské.
20
article
A přece není ve Slovanstvu druhého národa,
který by k rodině té lnul láskou hlubšía
opravdovější, není druhého národa, který by byl
veskrze proniknut vědomím slovanského svého
původu, své příslušnusti a pokrevenských vztahů
ke Slovanstvu jako právě národ náš, jenž v každé
době a při každé příležitosti dovedl projevit své
slovanské smýšlení, lne ke všem Slovanům stejnou
nezištnou oddaností, nelíčenou a nestrannou láskou
Občas vypukne to v hrudi naší životní prud
kostí, celý národ uchvácen spojí se v někte-
rých okamžicích k mohutnému nadšenému pro
jevu, avšak málo jest těch, kteří kráčejíce po
stopách tohoto nadšení hledi obrátit je na půdu
reální, na půdu úzkého sblížení našeho s těle
sem slovanským, kamž volá hlasitě náš vlastní
zájem, naše touha, náš pud a naše budouenost.
A jest to přímo nepochopitelně, že ani v Praze,
jež se honosi hrdým, krásným názvem zlaté
slovanské Prahy a mátí měst českých, v té
Praze, jež byla dějištěm tolikerých památných
výbuchů slovanského nadšení, jež shrnuje v sobě
všechnu naši kulturní snahu a práci, kteráž
rok za rokem hosti tolik slovanských přátel
pracovníků, že v Praze té není skutečného
střediska, v němž by naše slovanské touhya
ideje nalezly zjevného ohlasu a představitele
slovanského našeho cítění. Podnikajíce úkol ten
dovoláváme se přízně české společnosti pr
Praha
zlatý slovanský Praha
21
article
krásné tyto idey i doufáme z četné účast
dnešní, že přízeň ta nás bude provázeti v
vážné práci další. — Na to vítá p. bar. dra.
Riegra, jenž s ochotou převzal úlohu, uvěsti
klub slovanský do společnosti české. — Pan
dr. F. L. bar. Rieger, uvítán hlučným po-
tleskem, zmiňuje se předem o okolnosti, že vy
soký věk jeho, 83 let, bohužel nedovoluje mu
účastniti se výdatně národní práce. Avšak hojné
a bohaté vzpomínky probouzejí se v něm dnes,
při zahájení činnosti Slovanského klubu. Vzpomíná
řady pracovníků a dob prvého nadšení slovanského
Delikátním způsobem řečník vrací se k vlast-
ním zažitým dojmům a vzpominá dále své
cesty mezi Slováky do Uher, mnohých předáků
slovenských, až po dobu, kdy horlivost slovan-
ská poněkud utuchla. Že u Poláků nebylo na-
dšení pro slovanskou věc, jest pochopitelno
vzhledem k poměru jich k Rusům. Tito opět
zajímali se zvláště o jižní Slovany, o jichž
osvobození od jha tureckého Rusko získalosi
nehynoucích zásluh. Ježto při známé pouti do
Moskvy u Rusů byla myšlenka vzájemnosti ži-
voucí, zdá se, že od několika let myšlenkat
opět se probo uzí a sílI. Byla to dobrá myšlenku.
postarati se v Praze o místo, kde by se s námi
Slované hosté stýkali a myšlenky vyměňovati
mohli. Důraz kladl řečník na společné snažen
se Slováky; to, bohužel, se zhoršilo , pokládá
za jednu z nejtěžších ran, že literárně počali
se od nás oddělovat. Šafařík a Kollár horovali
pro jednotnost jazyka literárního, ježto různí
nás jen dialektické odchylky. Jest neštěstím
kdyby tento svazek kulturní a literární, jenž nás
po staletí poutal, měl býti roztržen. Památky
na české emigranty, již bojovali pod Giskrou.
dosud tam se uchovaly a okolnost, že používají pro-
testanté českých knih bohoslužebných, jest dokla-
dem, jak hluboce tu vnikal vliv českých emigrantů.
Riegr
doktor
F L bar
Rieger
Slovák
Polák
Rus
Slovan
Šafařík
Kollár
Uhry
Slovany
Rusko
Moskva
Praha
český
22
article
Kulturní působení Čechů se tam zachovalo. Jak
má se však vyvinouti literatura, zejmena vě-
decká, nemá-li národ škol gymnasijních ani
reálek? Ze všech otázek vzájemnosti slovanské
a přiblíženi se větví jednotlivých pokládá tuto
otázku opětného sblížení se Slováky za nejdů-
ležitější. Slovy velice vřelými šíří se řečníko
tomto problému a upozorňuje zvláště na Česko-
slovanskou jednotu, která obrala si za účel pě-
stění této myšlenky. Naši nepřátelé vynalezli
slovo »panslavism«, pod nímž vyrozumivají
snahu o zařízení jediné slovanské říše, »ru-
ské«, která by hrozila pohromou ostatním stá-
tům. Řečník odbývá tento názor, vyslovený dle
zásady »Calumniare audacter«. Uvádí za jisté
veselosti posluchačstva, že ve Vídni nedávno
opět mluvilo se o »Moskau pilger«. Při návštěvě
národopisné výstavy v Moskvé, svého času,
uvedl před cara české zástupce rakouský vysla-
nec. Řečník vzpomíná, že již u příležitosti ná-
vštěvy Moskvy měl přiležitost promluviti řeč.
v níž vyvrátil zmíněný názor o snahách po vy
budování jediné slovanské říše, a s připomín-
kou na obrovský tamní zvon »Car — kolokol«
vyřkl, že nechce Slovanstvo býti jediným zvo-
nem, ale skupinou zvonů, harmonicky naladě-
ných. Má za to, že slovanská vzájemnost nemá
býti politická. Otázka další jest, jestli bychom
neměli míti společnou kulturu a literaturu, zdal
bychom ruským jazykem neměli ji pěstovati
všichni Slované. Řečník to pokládá za ne-
možné vzhledem k minulosti jednotlivých
slovanských větví, jak obšírněji dovozuje
Nikoli tedy, dle řečníka, jednoty říše neb kul
tury, ale vzájemnosti slovanské sluší vy
hledávati. Oproti tomu politické sblížení všech
Čecho
Slovák
Slovan
Vídeň
Moskva
23
article
Slovanů rakouských pokládá za vysoce žádouci
a důležité. Vzpomíná pak rozhovoru svého času
s Pogodinem, kdy na přetřes se dostala otázka,
jestli by vyučováním na základě srovnávací gra-
matiky nebylo lze dociliti toho, aby každý z nás
osvojil si pohodlně vlastní a všechny slovanské
jazyky. Pak byli bychom jedinou rodinou, měl
bychom společné kulturní jmění, a literatura by
se nám zčtvernásobila. Dovozuje dále výsledky
osobních styků v ohledu kulturním, doporučuje
sdílnost mezi Slovany. Všem nám musí býti spo-
lečným potěšením úspěch slovanských duchů ve
světě, svědčících, že jest lží hanebnou, že by
Slovan byl méně schopen kultury. K závěrku
řečník doporučuje naléhavě, aby Slovanstvo ni-
kdy nespouštělo se hesla humanity. Ve svor-
nosti pak spočívá síla a budouenost Slovan-
stva: — jen svorný duch, a velikost nám dá
ku mnohosti bůh! — Těmito slovy Kolárovým
za bouřlivého potlesku končí své proslovení.
Pan dr. Vrat. Černý několika vřelými slovy
poděkoval dru. Riegrovi, načež zahájen program
koncertní. Tenorista pan Bochníček po-
tvrdil pověst o svém příjemném hlase, sl. Mařka
Heritesova sklidila pochvalu jako virtuosk
na houslích, pl. Ljubica Šebestová zapěla
krásné písně slovinské a chorvatské, rovněž i sl.
Pogodin
doktor
Riegr
Bochníček
Heritesův
Šebestová
Slovan
24
article
Hingstova přednesem svých písní docilila
zaslouženého úspěchu. Pánové Heřman a Štaiger
wald obstarali klavírní průvod. Dlouho setrvala
společnost i s četnými milými hosty pohromadě.
Z došlých telegramů uvádíme blahopřejný tele
gram z Petrohradu podepsaný pány Komarovem.
kn. Andronikovem, Archipovem, Stanem, Seme-
novem a Vaclikem.
— Koncert Spolku českých žurnalistů
v Praze. Velkolepý úspěch loňského koncertu
přiměl pořadatelstvo k rozhodnutí, že zvolilo
k pořádání koncertu nynějšího opět prvý den
po Novém roce. Všechny přípravy jsou skon
čeny a dle zajímavého programu lze právem
očekávati, že koncert tento důstojně přidružt
se k loňskému. Jako zvláštní vymoženost za-
znamenáváme, že k nalehavým prosbám pro
jevil náš věčně mladý »pootavský slavík« Adol
Heyduk vzácnou ochotu, recitovati ze svých
nejnovějších plodů poetických tři biblické zvěsti
Rovněž podařilo se opětně získati k účastenství
při koncertu všude oslavovaného mistra Jana
Kubelíka, vedle jiných vynikajících sil umě-
leckých. — Vstupenky o mírnějších cenách
loňských dány budou do prodeje v polovici to-
hoto téhodne.
Hingstův
Heřman
Štaiger
Komarov
Andronikov
Archipov
Stan
Adol Heyduk
Kubelík
Petrohrad
Praha
spolek český žurnalista
25
article
— Osobní. Pan Karel Neumann z Jaro
měře byl dne 12. prosince t. r. na české universitě
za magistra lékárnictví veřejně prohlášen.
— Promoce. Páni MUC. Richard Rech
z Varvažova, MUC. Frant. Leminger ze Spále-
ného Poříčí, MUC. František Kosyna z Prahy
a MUC. Václav Michl z Dejšiny u Plzně budou
v pondělí dne 17. prosince o 12. hod. polední v
velké aule české university Karlo Ferdinandovy
v Praze na doktory veškerého lékařství veřejné
povýšeni.
— Úmrtí. V Praze zemřela v pátek o 6. hod. ve
černí paní Marie Novákov á, manželka úřadníké
závodu našeho ve věku 42 let. Pohřeb „kon
se dnes o 3. hod. hod. odpol. z domu smutku
Praze, na Zbořenci č. 9.
— Z české vysoké školy technická
v Praze. Druhé státní zkoušce z odboru stavny
strojů podrobili se dne 14. prosmnce t 1. pp. . Jan
Kankrdlík z Lišan u Rakovníka, Edvard Šadek z Ite-
boně, Bohumil Škoda z Karlina a Karel Budlovský
z Benešova. Uznáni byli vesměs způsobulými, poslední
s vyznamenáním.
— Dědiotví dra F. B. Kadičíka. Jak dově-
děli jsme se se strany dobře zpravené, jest důvodná
obava, že z velikého nadání zvěčnělého dra. Františka
Kadlčíka, jehož testament svého času vzbudil radostný
obdiv veškeré české veřejnosti, zbude jmění poměrné
velmi nepatrné a vehké úmysly šlechemného nebožííka
budou obráceny v niveč. Čtěnařstvu našemu známy
jsou procesy, které proti universitě české provedl
nejprvé pozůstala matka dra Kadlčíka s potom brat
jeho Alois Kadlčík, odporujíce testamentu nebožtíkovu.
Karel Neumann
Rech
František
Leminger
Kosyna
Michl
Novákov
Kankrdlík
Šadek
Škoda
Karlin
Budlovská
Kadlčík
Varvažov
Praha
Dejšina u Plzeň
Lišany u Rakovník
Ite
Benešov
univerzita Karla Ferdinandov
český vysoký škola technický v Praga
Dědiotví doktor F
26
article
Oní procesy sic prohrah, ale soudnícn útrat velice
značných, jež způsobili a k jichž náhrade odsouzen
jsou, uníversita na nich nedobude a pozůstalost musí
je škodovati. Neznámo však je v širších kruzích, že
vdova po dru. F. B. Kadlčíkovi, která, slyšena jsoue
jako strana v procesu matky Kadičíkovy s universitou,
výmluvnými slovy líčila, jak ráda přivolila, aby mi-
lovaný manžel její pořídil podle svých vlasteneckých
úmysla, vystoupila prý proti université s nároky, že
nebožtík jeji muž spravoval její jmění a sám ničeho
neměl než dům, kterýž ona mu darovala, aby jí z po-
zůstalosti jmění její bylo vydáno. Hrozící proces, po-
rovnán tak, že universita se schválením ministerstev
vyučování a financi uznala právo paní vdovy Kad-
číkové, jíž cukrovar, od manžela jejího provozovaný,
s polovice náležel, na polovičku zásob cukerních
v cukrovaru se nacházejících a za polovičku bankov-
ního deposita uloženého pro firmu cukrovaru, a na-
proti tomu pí. Kadlčíkova vzdala se každého nároku
na vydání majetku, ve správu manželovu prý svěře-
ného. Ale není na tom dost. Zvěčnělý dr. F. B. Ka-
dlčík ustanovil, že závod jeho smí se ihned prodatt.
Avšak do pozůstalosti jeho náleží jenom polovice
cukrovaru, druhá polovice náleží vdově jeho. Snadno
každý pochopl, že druhou polovici cukrovaru nikdo
nechce koupiti, zvláště když vdově pí. Kadičíkové
přísluší doživotné užívání pozůstalosti. Vyskytly s
velmi výhodné nabídky na koupi celého cukrovaru,
ale vdova pí. Kadlčiková každý prodej zmařila tfme.
že svou polovici za nabízenou cenu prodati odepřela.
Kadlčík
Kadlčíkův
doktor
vdova Kada
27
article
Sama však druhou polovici za cenu, kterou jiný na-
bízel, také koupiti nechtěla. Paní Kadlčíkova užívá
cukrovaru a dokud trvá kartel cukerní, ma čistého
zisku ročně asi 30—35 tisíc a tolik by arci nevydaly
úroky z peněz za cukrovar stržených, které by jí
jako požívalelce příslušely. Cukrovar při tom scházl
a v ceně klesá, poněvadž zařízení jeho za techni-
ckými pokroky a vynálezy pozadu zůstává. K žádost
university byl cukrovar letos odhadnut a tu zjištěno,
že hmotná cena jeho klesla od smrti dra. Kadičíka
asi o padesát tisíc korun, a nepodaří-h se universitě,
aby se brzo své polovice cukrovaru zbavila, za málo
let budou se prodávati budovy a staré železo ze
strojů bývalého cukrovaru. Jak scvrkne se pozůstalost
dra. Kadičíka na vlastenecká nadání věnovaná, každý
si představí. Máme universitě velmi za zlé, že sama
nepostarala se o to již dávno, aby pravý stav věcí
uveden byl ve známost veřejnosti, která stále jest
pod dojmem výpovědí, jež pí. Kadlčíková při soudním
líčení učinila a referáty zurnálův obecenstvu sděliřý.
Kadlčíkův
Kadlčíková
28
article
Také zástupce pí. Kadlčíkové advokát v Kostelci n. O.
p. dr. Faltin horlivě dělal náladu, jak jeho klientka
nadšena jest pro úmysly svého zemřelého chotěa
sama ze svého doplniti chce velkolepě zamýšlený
jeho základ. Obecenstvo má plné právo zvěděti čistou
pravdu.
— Čestný dar Sienkiewiczovi. Henryk
Sienkiewicz, vynikající románopisec polský, slaví dne
22. prosince jubileum své literární činnosti. Nakla-
datel českého vydání děl Sienkiewiczových, p. Ed.
Beaufort, pošle autoru »Křižáků« a »Tritogie« čestný
dar záležející z krásné, klenotnickou firmou W. Rum-
mel zpracováné, stříbrně desky barokního slohu,
ozdobené listím lípovým, s připadným nápisem,
z obrazu Věnceslava Černého (v oleji), kte-
rým je zobrazena nejmohutnější závěrečna seéna
»Trilogie«
— Oslava. Oba činné sbory pražskéh
»Hlaholu« vzdaly o dýchánku dne 11. t. m. po-
řádaném hold starostovi spolku p. JUDr. Fleiseh-
mannovi, který již po čtvrtstoletí tento čestný
úřad zastává. Oslavenci byl po vřelém proslovu p.
Kadlčík
doktor
Faltin
Sienkiewicz
Sienkiewiczův
Ed
Beaufort
Černý
JUDr
Fleiseh
Kostelec
Nakl
Hlahol
29
article
J. Debrnova, který přednesla slečna z Teleckých,
odevzdán čestný pohár. Pan dr. Fleischmann, dojat,
přál v odpovědí »Hlaholu«, aby rosti nejen uvnitř.
ale i na venek v přízni všech kruhů. O animovanou
zábavu postarali se: slečna Kaslova, damské oktetlo,
slečna z Teleckých, kroužek Hlaholský, pp. Rubliě,
Macháček a při klavírních průvodech slečna M. Svo-
bodova a p. Havelka ml., vesměs činní členová
»Hlaholu«, a humoristickými čísly přispěli pp. dr.
Šimák (člen) a p. Vanderer,
Akce pro veřejnou čítárnu. Na společné
schůzi, konané dne 5. t. m. v Konviktě, usnesly se
veškeré české studentské spolky pražské vyslati k sta-
rostovi měst pražských p. dru. Vlad. Srbovi deputaci,
aby urgovala konečné vyřízení dávno slibované ve-
řejné čítárny lidové v Praze. Deputace zúčastnil se
klub »Ant. Čížek«, »Akad. čítárna«, liter. a řeč. spo-
lek »Slavie«, Akad. čtenářský spolek a klub Mladých.
Deputaci, kterou vedl ob. st. p. dr. Luboš Jeřábek,
dostalo se p. starostou ubezpečeni, že otázce této
hodlá věnovati upřímnou péči a účinnou podporu.
Ze správního soudu. Z Vídně, 15. pro-
since. (Zvl. tel. zpráva »Nár. Listů«.) U správního
soudu konalo se dnes líčení o stížnosti podané na
rozhodnutí zemského výboru království českého osad-
níky v Rynholci Pecinově v okrese novostrašeckém
ve příčině účtování při používání pivního krejcaru.
J Debrnův
doktor
Fleischmann
Kaslův
Rubli
Macháček
Havelka
Šimák
Vlad
Srba
Antonín
Jeřábek
Pecinův
Telecká
Konvikt
Praha
Vídeň
Rynholec
Hlahol
Slavia
spolek a klub
zemský výbor království český osada
30
article
Tato věc má důležitost zvláště pro obce, záležející
z několika osad. Obcí rynholeckou bylo totiž povo-
leno vybírati pivní krejcar na úhradu výdajů pro
stavbu vlastní školní budovy a příspěvku, který je
obec povinna za část svou, zvanou Pecinov, platili
na stavbu školy novostrašecké, ke které je Pecinov
přiškolen. Důvěrníci pecinovští domáhali se toho, by
pivní krejcar, v Pecinově vybíraný, byl zvláště účto-
ván a aby ho bylo užito jen na placení povinné
kvoty pro školu novostrašeckou. Naproti tomu dovo-
zoval zástupce Rynholce dr. Just, advokát v Novém
Strašecí, že nápojová dávka je příjmem celé obce,
tudíž pro obě školy a že jí musí tudíž býti užito pro
celou obec a že nelze pro některou část její zvláště
ji účtovati nebo rozvrhovati. Ve smyslu tom rozhudl
také správní soud a zamitl stížnost pecinovských
jako nezákonnou a bezdůvodnou.
Just
Pecinův
Nový Strašecí
31
article
— Z obcí předméstských. Měslský úřad
Libni oznamuje, že předběžný rozpočet příjmů
vydání obecních a školních na rok 1901 vyložen jest
v místnostech městského úřadu ode dne 15. prosince
po 14 dnů.
— Přednášky. Týdenní schůze spolku če-
ských lékařů koná se v ponděli dne 17. pro-
since 1900 o 6. hod. večer v Karolinu. Doc. dr. He-
veroch přednáší o oddělení P. Maricově v Bicětru
Paříže. — »0 Číně a její obyvatelích« přednáší dnes
o 3. hod. odpol. univ. prof. pan dr. Rudolí Dvořak
v Českoslov. obchod. besedě v Praze—I
v Celetně ulici č. 22 n. Hosté vítáni. — Hospodářská
beseda »Julius Grégr« pro Holín a okolí pořádá
dnes v neděli 16. t. m. o 2. hod. odpol. v hostinci
p. J. Valenty v Holíně u Jičína veřejnou, každému
přístupnou schůzi, na níž »O životě a působení dra.
Julia Grégra« promluví p. JUC. Aug. Seifert z Jičína.
Potom volný rozhovor a přihlašování členů. — Před-
náška pana Lad. Jozka, ředitele zimní hospodářské
školy v Čes. Brodě »O dojmech, jaké si z poutí na
Rusi odnášíme«, koná se ve prospěch Nár. jednoty
docent
doktor
He
P Maricův
Rudolit
Julius Grégr
J Valent
Grégr
Aug
Seifert
Lada
Libeň
Karolina
Paříž
Čína
Praha
Holín
Jičín
Čes . Brod
Rus
spolek če
hospodářský beseda