2
masthead
V Praze, v neděli dne 16. prosince 1900.
Praha
4
article
Ra ranní a odpol. list
přodplácí se
v Praze v admlnistra
nse 4rojí den sií koe
n dtnt iata . :
s nis v* dlia lkách
rosini
n vr ni-
droji sksolij
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 28 stranách.
Praha
6
article
Vydaření dědici Goethovi.
Vydaření dědici Goethovi.
»Slavíte svého Goetha, vzýváte svéh
Herdera, ale — skutky svými na ži-
votě a právu nás Slovanů páchanými hře-
šíte proti osvícenému human-
nímu duchu jejich tak rouhavě.
že by se oba tito, k nám tak spravedliví a
objektivně uznali velduchové za vás do duše
zastyděli!«
Tak bychom mohli odpověděti něme-
ckým těm pokrytcům a násilníkům, kteři
dnes za příležitosti odhalení pomníku
Goethova ve Vídni vylézají na podstavec
jeho slávy, aby zdáli se tu býti většími
vyvýšenějšími, nežli ve skutečnosti jsou a v-
jímajíce z básně jeho známý obraz o kladivu
a kovadlině, obracejí ho na sebe, řkouce:
»Kdybychom my Němci vůči Slovanům
změkli, oni mohli by se státi kla-
divem a z nás by učinili svou kovadlinu.
do níž by pak nelitostně třískali. Abychom
ušli tomuto losu, buďme proti nim tvrdými
jako ocel a budeme tu kladivem my Němci !«
Za tímto heslem surovým a bludným válčí
proti nám němečtí hegemoni v této říši déle
půl století.
Marně se jim od r. 1848 bez ustán
zapřísaháme a dokládáme svou ctí jako
svou celou minulostí, že od nás Slovanů
není se jim žádného podmanění, žádného
znásilnění co báti, duch slovanský že není
výbojný a krutý, nýbrž jemný, po svobodě.
míru a spravedlnosti práhnoucí, takže raděj
sám křivdu snáší, než by jinému křivdila
marně jim připomínáme vznešená slova bás-
níka našeho, vložená nám do vínku nového
našeho žití národního: »Sám svobody kdo
hoden, svobodu zná vážiti každou; v pouta
kdo jímá otroky, sám je otrok!« Nedbajía
nechtějí uvěřit, poněvadž by pozbyli
důvodů a záminky potřebné na
omluvu svých krutých a násilnických ob-
myslů proti nám! Stará a známá to taktika
vlka, obviňujícího jehně níže na potůčku
pijící, že prý jemu nahoře u pramene pi-
jícímu kalí vodu, pročež je musil udávit.
Goethe
Herder
Goethův
Němec
Slovan
Vídeň
7
article
Dva dni před Goethovou slavností ví-
deňskou řečnil v Moravské O stravě
před nějakým stem německých voličů jeden
z tak zvaných »mírnějších« politiků něme-
ckých, dr. Menger. Nuze, přečtli jsme jeho
řeč pozorně, dychtivi, zda snad tento v ubla-
zené formě mluvící německý centralista, jejž
Němci nazývají svým nejsvobodomyslnějším
politikem, povznese se konečně na vyšší,
objektivnější a rozumnější stanovisko nad
ostatní dav německých furibundův. Ale brzy
jsme shledali, že zůstal dr. Menger pořád
tím starým germánským vlkem, ja-
kým býval proti nám Slovanům vždy; třeba
že dnes již neprohlašuje nás, věrné obránce
státního práva zemí koruny české, za
velezrádce, jako učinil r. 1892 při ge-
nerální debatě ve sněmovně vídeňské, kte-
roužto injurii musil pak těžce zahanben
odvolat: ale on plane po dnes touž sťarou
fanatickou záští proti nám a proti právu
vlasti naší, že neváhá znovu lháti a štváti,
jako bychom my Čechové jen proto toužili
po obnově samostatnosti staroslavného če-
ského státu, bychom v něm mohli Němce
Čech, Moravy a Slezska — pordousiti
Goethův
doktor
Menger
Němec
Slovan
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
slavnost vědět
8
article
Pravilt, dle vídeňských listů, dr. Menger
v Moravské Ostravě do slova: »V boji, jenž
se za let posledních v Rakousku vede a jaky
nám nyní nastává, běží o nejvyšš
statky, o jaké kdy ve veřejném životě byl
zápaseno. Jde o to: máme-li my Němci za-
ujmouti v Rakousku postavení, jaké nám zde
dle našeho počtu a dle našeho významu
přisluší, či majíli Němci Čech, Mo-
ravy a Slezska býti stlačeni do
tvrdé polohy menšiny v říši ko-
runy české, při čemž by jim zbývala
toliko útěcha, že by tato česká říše na-
prosto nemohla míti dlouhéh
trvání. Jde o to, majíli Němci ra-
kouští společně s ostatními národy dosíci
zde plného svého podílu v nej-
větším pokroku kulturním,či
mají-li neschopnými vládami a zaslepe-
nými jich pomahači mezi národy býti o tento
svůj podíl opět oloupeni, jak již kolikráte se
stalo. VMy muži, my mladici němečtí chceme
obdržeti svůj podíl na bujňě kypícím životě
novověkých vzdělaných vlastí, my nechceme.
aby Rakousko a národové jeho byli stlačeni
do politické, duševní a hospodářské nížiny
Španělska, neb bývalého Neapolska vinou
zpozdilých vlád a ještě zpozdilejších částí
lidových. O tyto statky, o přítomnost a budou-
cnost vede se boj !«
My Slované rakouští představujeme tedy
dle pana Mengra zde živel tmy, porobya
zpátečnictví španělského, kdežto Němci zde
bojují za světlý, svobodný, pokrokumilovný
a hospodářsky kvetoucí stát. Oni nám nesou
svobodu, my jim pouta. Oni nám přejí zde
život volný a blahý, my však toužíme jen
udělat z Rakouska temný, strašný žalář špa-
nělské inkvisice a neapolskou lidomornu.
doktor
Menger
Němec
Slovan
Mengr
moravský Ostrava
Rakousko
Čechy
Slezsko
Španělsko
Neapolsko
9
article
Tak neváhá pravdu na ruby obracet,
tak neváhá lháti a štváti velice intelligentní
německý vůdce na domácí naší půdě, upro-
střed našeho národa, v Moravské Ostravě
Popírá, že by se nám Čechům byl
stala 17. října 1899 nějaká křivda ! Ba jest
mu »neslýchanou smělostí« se strany posl
Kaizla, že týž zrušení jazykových nařízen
nazval bezprávím a křivdou. Rovněž po
hněval německého »liberála« Mengra polský
ministr Pietak, že opovážil se říci :2 »já
jsem autonomistou«. Tím prý se
vzpříčil programu jcelého jmi ni-
sterstva Körbrova a měl by z kabinetu
býti vyhoštěn. Krásná duše Mengrova
se tu skvostně prozradila, kterak ta ké
ostatním národům rakouským přeje je-
jich podíl ve vládě státu.
Před pěti léty brojil týž výtečný ně-
mecký »liberál« proti všeobecnému hlasova-
címu právu při volbách říšských výslovně
z toho důvodu, že Rakousko jest témě
ze dvou třetin slovanské a tudíž by za vše-
obecného rovného hlasovacího práva Slo-
vané dosáhli rozhodující většiny v parla-
mentě. Dnes chce vyhodit z ministerstva
každého Slovana, který nestane se renegátem
a »opováží« se žádat pro království a země
rozumnou míru svézákonnosti a samosprávy l
To je ten — podíl, jejž německá honetnost
chce dnes dopřáti ve vládě tohoto státu —
dvěma třetinám jeho obyva telstva.
Čecho
Kaizl
Slovan
Ostrava
Rakousko
St
10
article
Nebude prý v Rakousku lépe, nebude
tu pořádku, klidu ani blahobytu,
deklamuje pan Menger, dokud nebude
tu němčina zákonem pasována na řeč
státní. Myslí to opravdu ten německý
»myslitel«? Nevěříme. Mámeť lepší mínění
o jeho intellektu, nežli o jeho politickém
charakteru. On zajisté dobře ví, že oktrovo-
vání státní němčiny uvědomělým národům
slovanským této říše na úsvitu 20. století
jest čirou nemožností. Co se nezdařilo cí-
saři Josefu II. před 120 lety — jakž by s
mohlo zdařiti dnes?
Věděla to před devatenácti lety sama
ta »Neue Freie Presse«: tehd
sama nazvala choutku něme-
ckých chauvinů po státní něm-
čině nejnebezpečnějším nesmy
slem, tak jako se vysmála nápadu na
rozdělení Čech jako holému ší-
lenství.
Za necelá dvě desítiletí je nesmys
ten programem veškerého německého souru-
čenstva a vrcholem státnické moudrosti páně
Mengrovy.
Menger
Josef II
Čo
Mengrův
Rakousko
Neue Frei Presse
11
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. prosince. (S něm
volby.) Příští týden obnovi se ústavní život
po celém Rakousku. Kromě tří už zahájených
zemských sněmů (dalmatského, českého a dolno-
rakouského) shromáždí se až na sněm istrijský,
jenž si letošní zasedání odbyl už v letě, během
týdne všechny ostatní sněmy. Většinou sejdou
se už v ponděli; jen haličský sněm bude za
hájen až v úterý a kráňský ve středu. Sněmy
těchto dvou posléze jmenovaných korunnícl
zemí opozdi se za příčinou říšských voleb, jež
se budon konati v Haliči v pondělí, v Kráňsku
v úters.
Mezi sněmy, jež budou zahájeny v ponděl
dne 17. t. m., poutá k sobě tentokráte pozor
nost sněm tyrolský, poněvadž vlaská menšina
jež se po léta vzdalovala jednání sněmovního
rozhodla se letos do sněmu se vrátiti, aby svou
opposicí proti vládní kořaleční předlloze proje-
vila kabinetu Körbrovu nelibost nad zamítnutim
autonomních snah vlaského jižního Tyrolska.
Volby do říšské rady budous
během tohoto týdne konati v pondělí 17. pros.
v úterý 18. pros. a ve čtvrtek 20. prosince.
V ponděli přistoupí k volebnímu osudí venkovské
obce haličské, jež mají voliti 27 poslanců
pátá kurie dalmatská, jež volí dva poslance.
V úterý volí se ve venkovských obcích buko-
vinských (3 poslanci) a kráňských (5 poslanců).
Konečně ve čtvrtek budou haličská města voliti
13 poslanců a dalmatské venkovské obce 6 po-
slanců. Celkem bude během příštího týdne zvo-
leno 56 poslanců a s 18 již zvolenými 74 po-
slanci čili šestina celé říšské rady (425 členů).
Körbrův
Praha
Rakousko
Halič
Tyrolsko
12
article
Volby bukovinské a dalm a t s k
nepřinesou nijakého překvapení, neboť dle ujed-
naných kompromisů tamní strany si zabezpečily
své dosa adní državy. V Bukovině bude tedy
zvolen jeden Rus a dva Rumuni, v Dalmacii
2 Srbové, 3 Chorvaté se strany práva a3
Chorvaté se strany národní.
Zajímavý volební zápas nastane však v úterý
v Kráňsku, kde pokroková strana slovinská
pustí se poprvé ve venkovských obeích v zápa
se stranou klerikální. Soudě dle výsledku volb
v páté kurii, při níž obce dolenské a vnitro-
zemské hlasovaly velikou převahou pro liberál-
ního kandidáta Jelence, možno se nadíti, že
v této části Kráňska budou zvoleni tři po-
krokoví Slovinci (Božič, Zupančič a Globočník)
proti klerikálům Pfeifrovi, Povšovi a Žitniku.
V Haliči ukončí se příšíím týdnem vo-
lební zápas vůber. Budouť vykonány volb
v obeích venkůvskýtn a ve městech, tedy ve
všech volebních okresích, kde jen tam nějaký
zápas vůbec možný. Obchodní komory a velko-
statky, jež budou voliti v lednu, zadají své
mandáty bez jakéhokoli zápasu, tyto stančikům,
ony židům. Jaké výhlídky má ta či ona halič-
ská strana pro volby příštího týdne, těžko
dosud odhadnouti, ale výsledek voleb v páté
kurii ukazuje, že aspoň ve venkovských obelch
je dobře postaráno, aby se k volebnímu osudí
dostali jen volitelé získaní pro kolo polské neb
strany s ním spřátelené. Ve městech má polské
kolo působením židovské převahy půdu dosud
zabezpečenou. Za voleb městských dočkáme se
asi konečného pádu dra. Rutovského, jenž ze
svého starého okresu (Tarnov-Bochňa) prchl se
svou kandidafurou do Lvova, kdež asi utone
v záplavě hlasů pro ministra Piotaka a dra.
Rumun
Srba
Chorvat
Božič
Zupančič
Globočník
Pfeifr
Žitnik
Rutovský
Piotak
Bukovina
Rus
Dalmacie
Kráňsko
Jelenec
Halič
Tarnov
Lvov
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. prosince.
Studentstvo proti válce.
Po velkolepé manifestaci 5000 studujícíel
všech fakult a vysokých škol pařižských, kteří
aklamovali v osobě presidenta Krügra věc svo-
body a práva, ustavil se zvláštní komitét, který
si vytkl za úkol, připraviti a podati petici stu-
dentstva veškerého světa za rozho d ě
soud. Tento komitét utvořil pak »Mezinárodní
sdružení studujících pro rozhodčí soud « se
Praha
15
article
sídlem v Pařiži, 19 rne de T'Odéon, kde na-
leznou vřelého přijetí všichni kolegové bez roz-
dílu víry, národnosti a politického smýšlení
Manifest vydaný ko studujícím vysokých ško
starého i nového světa znl:
Soudruzi !
Ve jmenu pařížských studujících přicházím.
abychom vás požádali, abyste pračovali s nám
na uskutečnění idee, hodně duší šlechetných
toužících po pokroku a humanitě.
Chceme utvořiti sdružení všech s nám
stejně smýšlejících, bez rozdílu víry, národnosti
a politického smýšlení.
Přáli bychom si, abychom vzbudili v osví
cené mládeži rozhodné hnutí ve prospěch roz
hodčího soudu a jeho praktického uskutečnění
Obracíme se proto ku studujícím veškerých
národů a prosíme je, aby podepisovali petice
adresovali je ve jměnu svén k vládám, jež s
zúčastnily haagské konference, aby tyto svým
vlivem působily k tomu, aby usta lo s
v hrozném boji, jenž mění v pous
území dyou malých republik.
Jest na nás všech, soudruzí, abychom zi
skali co nejvíce přívrženců této vznešené věci
My jsme přesvědčeni, že mládež nikdy neod
mítne svého spolupůsobení v tomto díle bu-
doucnosti. Kéž nadejde v XX. stoleti éra spra-
vedlnosti a pokoj
Pařiž
16
article
Za komitét:
Mare Pardanaud,
filoso
Mar
17
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Karlínska. Důvěrníci volební skupiny
karlínské shromáždili se dne 15. t. m. počtem
34 k poradě o volbě poslance za tyto okresy
venkovské. Schůzi předsedal okr. starosta Jan
Šesták. Po dloubé, velmi animované debatě, jíž
se zúčastnili dr. Herold, okr. starosta Novotný.
starosta Vavřinec, arch. Horák, starosta Kindl,
posl. Sehnal, m. radní Filip, starosta Žďárský
a p. Kotland, usneseno jednohlasně, setrvati při
kandidatuře dra. Serváce Hellera a za-
saditi se o skvělé vítězství. Všeobecně byla od-
suzovaná kandidatura agrárníků a přijato k ná-
vrhu starosty pana Žďárského osvědčení, které
níže otiskujeme. Největší volební okres v Če-
chách důrazně odsuzuje rušitele jednotné
volby, zejmena v těchto okresích, kde skvělé
vítězství kandidáta strany svobodomyslné jest
zabezpečeno.
Šesták
doktor
Herold
Novotná
Vavřinec
Kindl
Sehnal
Filip
Žďárský
Kotland
Heller
18
article
P. T. pánům volitelům venkovské
volební skupiny karlínské (okresy Karlin,
Brandýs n. L., Žižkov, Král. Vinohrady, Jí-
lové, Český Brod, Černý Kostelec a Říčany).
Když následkem obstrukce české roz-
puštěná byla řišská rada, český národ vycítil
ihned, že jedinou správnou odpovědí na pokus,
seslabiti odpor českého národa, bude ma-
nífestační volba posavadních poslanců če-
ských.
Komu jde jedině o prospěch národa, komu
záleží na tom, aby nové volby byly mohutným
politickým činem, ten ani na okamžik nebude
otálet působiti k tomu, aby odložen byl každý
strannický nesvár a aby národ při volbách
objevil se jako jednotný celek.
Důvěrníci volební skupiny naší bez rozdílu
stavu usnesli se jednomyslně voliti posavadního
poslance dra. Serváce Hellera a očeká-
vali bezpečně, že největší volební okres, v němž
zastoupen jest i venkov i četná města a místa
průmyslová po starém zvyku svornou volbou
dá výraz svému politickému přesvědčení.
Tím větším nás naplňovati musí roz-
trpčením, že aniž by k tomu vyšlo podnětu
z kruhu voličstva, činí se pokus, vnésti do vo-
lební skupiny naší stavovský nesvár a roz-
raziti svorné statečné šiky našeho voličstva,
k němuž vždy v národě českém s hrdostí se
přihlíželo.
Ve středu našem nikdo ještě neodvážils
toho mezi městem a venkovem, mezí rolníky
Karlin
Král
Heller
Brandýs
Žižkov
Český Brod
Říčany
Černá Kostelec
19
article
V arebném prodejíe
dpsletst. . . . . n s
ve dlialkách ns venkovší
1 čosle.
sd poledal
Inserat,
platí se hotová napřea
Předplacení a ineerty plijinss
strace v Mariansk lst-
riia slos
Eskopiay ae asvraaesi
Mariansk LST
20
article
a živnosiníky, mezi obyvatelstvem měst a vesnie
činiti nějakého rozdílu; nikdo nebyl tak ne-
vlasteneckým, aby viděl ve spoluobčanu někoho
jiného, než upřimného Čecha a pokroku-
milovného občana.
Teprve nyní, v kritické chvíli, kdy je nám
nejvíce zapotřebí soustředění sil, zhoubný ne-
svár stavovský zanáší se v naše pevně
semknuté řady a rolnictvo našeho okresu zve
se, aby odvrátilo se od společného praporu
a volilo z důvodů stavovských jiného kan-
didáta.
My podepsaní důvěrníci musíme jednání
takové jako nevčasně a nevlastenecké od-
souditi; my žádáme postaveného protikandidáta
p. B. Nováka, jako upřímného vlastence s dů-
razem, aby osvědčil svou politickou vyspělost
a své vlastenectví a v zájmu jednotně volby
ustoupil.
Nečiníme tak z obavy před výsledkem vo-
lebním, nýbrž jedině proto, že nám záleží
tom, aby v nynější chvíli největší volební okre
královstvi českého, obývaný obyvatelstvem kul-
turně a politicky tak vyspělým, neposkytoval
nepřátelům našeho národa smutný obraz boj
různých stavů národa mezi sebou.
Douřáme, že výzva naše nalezne u všech
volitelů žádoucí ozvěny a že všichni volitel
přistoupí k volebnímu heslu a odevzdají hla
svůj pro jednotu národní a voliti budou jedno-
myslně dra. Serváce Hellera, spisovatele
Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné za okresy: Karlín,
Brandýs n. L., Král. Vinohrady
Žižkov, Jílové, Český Brod, Ko-
stelec n. Č. Lesy a Říčany, shro-
máždění v Praze ve schůzi dne
15. prosince 1900.
v Praze.
Čecho
Novák
Heller
Král
Karlín
Brandýs
Žižkov
Č . les
Říčany
Praha
Jílová
Český Brod
ko
22
article
Do čtvrti svatopetrské. Pan Frant.
Hamáček, obecní starší a důvěrník národní
strany svobodomyslné společně s panem Josefem
Franzlem, obecním starším, svolávají na pon-
děli dne 17. t. m. na 8. hodinu večerní do
zadního sálu hotelu pana J. Šebka na Poříči
svobodomyslné občanstvo této čtvrti k důležité
poradě v záležitosti voleb do říšské rady. Do
schůze této dostaví se též kandidát národn
strany svobodomyslné, pan Václav Brez-
novský.
Z Košíř. Občanský klub v K -
šících pořádá veřejnou schůzi voličů IV.
kurie v úterý dne 18. prosince o 8. hod. ve-
černí v hostinci »u Medřických«, v Hlaváčkově
ulici, na níž o politické situaci promluví do-
savadní poslanec p. Václ. Krumbho l z.
Z Chlumce. Orgán strany radikální uve-
řejnil dne 12. prosince zprávy o jakési korre
spondenci mezi drem. Škardou a městským
úřadem v Chlumci n. Cidl. stran voličských
schůzí poslance Maštálky a Doležala. Jak se
dovídáme, jest tato zpráva úplně vymyšlená a
nespočívá na pravdě.
Z venkovských obcí skupiny jičínské.
Ve schůzi důvěrníků národní strany svobodo-
myslné ve skupině venkovských obci okresu
jičinského, novopackého, semilského, jilemni-
ckého atd., konané dne 13. prosince v Staré
Pace, k níž dostavil se též posl. Heř m an
Janda, byla, kandidatura Jandova opětně
schválena a prohlášení téhož, že kandidaturu
přijímá, hlučným souhlasem provázeno. Usne-
seno pak svolati první schůzi volitelů na Nové
Pace do pivovarské restaurace v neděli dne 23.
prosince 1900 o 1. hod. odpolední. — Schůz
volitelů v Semilech konati se bude dne 26. pro-
since, v Jilemnici dne 27. prosince, v Jičině
dne 30. prosince t.r
František
Hamáček
Franzl
J Šebek
Poříč
Václav Breza
Medřický
Václ
Škarda
Maštálek
Doležal
Janda
Jandův
Košíře
Hlaváčkův ulice
Chlumec
Cidlina
Stará Paka
Nová Paka
Semily
Jilemnice
městský úřad
národní strana svoboda
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 15. pro since.
Praha
24
article
Drahá Karlo
Sedím tedy už zase v Praze na nóbl gal
lerii. Pan manžel dokazoval mi sice, že prý
tam nie nebude, nic býti nesmí, pan místo-
držitel že nosí v kapse u sebe sněmovní ortel.
do něhož třeba jen dalum vepsat, aby pokoj
zavládl na Pětikostelním plácku — já mu jinak
už říkat nebudu, nechť si dělá magistrát co
chce — a království české aby mělo veselé
šťastné vánoce. Ale teď už na muže svého ni
nedbám, poněvadž od té doby, co odstoupiti
musilo staré divadelní družstvo, pozbyl veške-
rého interesu pro život veřejný. Chtěla jsem
mu k štědrému dni vyšit zlatem trepky, abych
ho nejen potěšila, nýbrž allegoricky též mu na-
značila, že mi není nijak nepovědom jeho
stav, ale rozmyslila jsem si to opět: bude lépe,
když je koupím »u Bosňáka« na Václavském
náměsti za zlatý a padesát. Aspoň mohu čas,
který bych byla vyšíváním ztrávila, obětovati
nyní vlasti. Když jsem jela po tramwayi na
Malou stranu, zaslechla jsem hovor dvou, tuším
že zástupců lidu. Jeden z nich šeptal do ucha
druhému, že cosi visí ve vzduchu, druhý po-
vážlivě po tomto sdělení zakroutil hlavou
řekl: »Tak vida!« Můžeš si představiti, s ja-
kými city jsem vstoupila do lože.
Bylo dávno už půl dvanáctě, když naši se
objevili v sále. Prvním byl pan Niklfeld. Týž
pan Niklfeld, který tak slavným se stal svým
posejpátkem. Inu: cesty mohou býti rozličné,
jenom vůli mějme všichni stejnou. Pán ten není
zrovna imposantní postavy, ale v jeho tváři
Niklfeld
Praha
25
article
zračí se, co připomíná hrdiny konventu. Tak
vypadají ti, kteří krále posílají na popraviště.
Docela jinak pan Krumbholz. Má bříško a již
proto nemůže být radikálem. Radikalism žere,
kdežto umírněnost živí. Velice mne interesoval
pan arcibiskup. Přišel, aby slíbil císaři pánu
věrnost a zákonům poslušnost. Slibil to po
česku i po německu, patrně proto, že dvakrát
vic drží. Nejsem sice ještě tak stará — kolik
je mi na vlas nemusí nikdo vědět — ale pře-
žila jsem již tři arcibiskupy, a ku podivu,
vštckni byli dlouzí a tenci. Snad to tak must
být. Pokud jsem pozorovati mnohla, příliš se mu
to ve sněmu nelíbilo, jinak by se tam byl
trochu déle zdržel.
Pan místodržitel si nahoře ve sněmovn
sini tak sebevědomě nevykračoval jako dole
v průjezdě, když šel kolem královského českého
vojáka. — Když ten volal do zbraně, zdálo se,
jako by měl z toho sněmu strach. Ať se ne-
bojí. Za to uznání zasluhuji jeho pokroky v če-
štině. Bude-li jen ještě deset let mistodržitelem,
naučí se česky jako když bičem mrská. Tolik
ale sluší doznati, že nemluví-li dosud plynně,
mluví aspoň korrektněji, než mnohý z pánu
poslanců, křtěný Vltavou nebo některým z je-
jích přítoků.
Krumbholz
Vltava
26
article
Všechny zraky byly, jako vždy, obrácen
na pana Wolfa.
Všeobecně bylo nápadno, že nemá už kabát
se sametovým límcem. Jinak vypadal tak krotce
jako by chtěl jíst z ruky. Když odcházela jsem
z gallerie, zaslechla jsem následující rozhovor
dvou slečinek: »Viděla's Wolfa? Nu, jak se
libil?« »Ani dost málo. Vždyť nic nedělal. C
pak je do něho?« Kletba slávy. Od velkého muže
chce svět, aby pořád dělal velké věci. Pan Wolt
ale každého dne nemůže, při nejlepší vůli, po-
silat presidenty do káznice, pulty demolovat a po
zapisovatelích házet do inkoustu namočené koule
z papíru. Uvidís, že věhlas páně Wolfův za-
nikne následkem přílišné slušnosti tohoto pána.
Wolf
Wolt
Wolfův
27
article
Já, Karlo, těšila jsem se především na pány
agrárníky. Řeklo se mi, že sedí v levo pod
kruchtou, s níž dolů do svatyně dívá se pel-
melové obecenstvo. Ale kukátko jsem si mohla
překroutit, abych tam některého spatřila. Později
se to vysvětlilo. Páni sháněli venku mandáty ku
založení velkého státoprávního klubu ve Vídni
a proto nemohli býti přitomni, když pan Adámek
z kapsy nejtučnější hraboše tahal a je na stol
slavného domu kladl. Pan Rataj už to ve Vídn
odkoukal, jak se tam dobývají úspěchy a práva
národní a není pochybnosti, že to panu Kubrov
a panu Práškovi do ucha pošeptá. Jest-li z toho
zatím něco byl již zapomněl, doplní to pan Staro-
štík, jenž prohlásil, že nejdéle do čtrnácti dnů
se všemi nepřátely národa českého bude vypořá-
dán, nebudou-li mu na přiště v tom překážeti
Mladočeši. Hrdina! Jinak ale toho lituji, že
neměla jsem dosud čest, jediného z pánů těch
osobně poznati.
Pořád se mluví u nás o úžasném techni
ckém pokroku a jakkoli je pravda, Karlo, že na
prádlo, na vaření, na topeni a na žehlení vyna-
šli mašiny, že moderní služka měla by dnes
studovati aspoň rok fysiku a mechaniku, než
místo nastoupí a než nabude zručnosti zacházeti
s přistroji na přikládání uhlí, nicméně je dosud
v životě občanském celá řada výkonů, jichž s
nikdo nevšímá a které by věru zasluhovaly, aby
se jimi hloubavý lidský duch zabýval a je zjedno-
dušiti a pohodlnějšími učiniti se snažil. Mašinu
na dobývání bramborů už máme, proč ne také
na dobývání mandátů
Karla
Adámek
Rataj
Kubrov
Prášek
Vídeň
28
article
Professor na německé technice pan Puluj.
má prý nový telefon, který přenáší zvuky s obrom-
nou silou na vzdálenost a tak, že pronešená slova
tímto přístrojem nelze pouze slyšet, nýbrž do-
konce také vidět. Jak pohodlné by to bylo pro
pány kandidáty poslanectví, kdyby mohli své
kandidátní řeči absolvovat v teplé celi telefonické
a nemusili se trmácet po světél
Představme si sál s páně Pulujovým appa-
rátem a s obrovským trychtýřem, spojeným s tele-
fonickým vedením. Sál je přeplněn, uši všech
obráceny jsou ku trychtýři. Na podium ku
trychtýři vstoupí pan městský tajemník a spusti
do telefonu: »Pane kandidáte, slyšíte dobře a jste
už připraven?
»Výborně! Může to začít.«
»Tedy.«
»Vysoce ctění páni voličové. Nevidíte mne
sice, ale slyšíte mne, není-liž pravda? Až zdo-
konalen bude vynález telegrafovati také por
tréty, představím se Vám touto, jak pevně dou-
fám, v několika letech ne již necbvyklou ce-
stou a budu se Vás tázati, líbím-li se Vám
máte-li mne za způsobilého, učiniti ve Vídni
dojem. Prozatím prosím, abyste všechnu svou
pozornost soustředili ve trychtýři.
»Není-liž pravda, můj pan protikandidát
přitomen je osobně, aneb mluví k Vám jiným
trychtýřem? Ať tomu tak či onak, vyřiďte mu
laskavě můj pozdrav a ujištění, že ničeho toužeb-
něji si nepřeji, než aby, až vstupovati bude na
podium, aby vývody mé vyvracel, zakopl a nohu
si vyvrtnul. A nyní dovolte, pánové, abych Vám
vyložil svůj politický program.«
Puluj
Pulujův
Ted
Vídeň
29
article
Nu, co tomu říkáš, Karlo? To přece je
pokrok, viď? Ty ale nemáš pro podobné věci
smyslu. Tebe by dojista více zajímala olektri-
kou hnaná kvedlovačka, není-liž pravda ? Jsi
jako můj manžel. Když jsem se mu o novém
vynálezu zmínila, dal se do smíchu a pravil,
že prý o celé desetiletí zůstávám za světovým
pokrokem pozadu. Já! V Americe prý řečníku
už ani nenapadne namáhati se a potit v telefo-
nické celi. Nadiktuje prostě řeč svou do fono-
gráfu a pošle p. t. posluchačům prostě řadu
válečků. Z fonografického válečku vede neko-
nečný počet sluchátkových rour kaučukových.
Každý z p. t. voličů chopí se takovéto rourky,
načež předseda se posadí ke stolu a počne točit
strojem jako kolovrátkem. Pan kandidát mluví.
Voličové dle toho, jak se jim řeč libl, buď ji
provázejí pochvalou, neb zasypávají kandidáta
nadávkami, který ale bůh ví kde sedí u skle-
nice mindjouletu a mysli si : zdrávi bylil
Co tomu řikáš, Karlo ? Za takových po
měrů může ovšem kandidovati každý.
Karlo, já mám myšlénku! Karličko slyš:
parlament fonografický. President dá některému
poslanci prostě slovo, což neznamená nic jiného,
než že zapisovatel vloží příslušný, k tomu účelu
již připravený válec do apparátu, kdo chce, při-
loží sluchátko s rourkou k uchu a poslouchá,
kdo nechce, nechá tak. Obstrukce je tu na-
prosto vyloučena, p. t. opposice nechť si řve
jakkoli, co na tom, když nemůže řečníka bom-
bardovati kalamáři, jednacími řády a z pultiku
utrženými prkénky. Parlament, ústava, Rakou-
sko bude tím zachráněno.
Co tomu řikáš, Karlo, božský nápad,
není-liž pravda?
Teď ale buď s bohem a vzpomínej na svou
věrnou a do nekonečna tě libající
Karla
Karlička
Amerika