ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 f940a2a0-8f19-11dd-b11c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 40 celkem · entity: place 37, org 18, work 2, person 24
1 masthead
19. ríina 1913.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 288.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Národní hospodář.
6 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 18. října 1913. Poznání nutnosti upraviti poměry u jižn dráhy jest starého data. Až příliš záhy byly rozbity naděje, které se pnuly k slibnému za- ložení podniku tohoto. V letech sedmdesátých přestala výplata vyšších dividend a vyjímaie léta devadesátá, kdy bylo nutno se smířiti n zlomky dividendovými, nedostalo se akcioná- řům žádného výnosu z podniku. Ale nejen to. Společnost nebyla ani s to, aby si opatřila potřebné prostředky na investice, a jako bal- van spočívala na ni neřešená těžká otázka priorit. Společnost jižní dráhy vydala celkem 4 skupiny přednostních obligací: 3% obíhá nyní za 1800 milionů. 5% za 107 milionů, 4% v markách za 44 milionů a 4% ve fran- cích za 91 milionů. Na 3% obligace třeba ročně kolem 45 milionů korun. Tato suma jest břemenem bilance a rozvoje podniku.
Praha jižní dráha
7 article
Proto opakovaly se pokusy upraviti poměr výnosovosti a slosování speciálně těchto prio- rit. K pevnějšímu ujednání došlo r. 1902, kdy výnos kuponů snížen o 1 fr. a kdy znovu upra- ven umořovací plán. Tím měly se uvolniti po- třebné obnosy pro nezbytné investice. Tato úprava ale výsledku neměla. Její předpokla- dem byly zvýšené výnosy, které se ale ne- dostavily. A tak byla dráha opětně nucena jednati s majiteli těchto obligací o odklad splátek, aby aspoň nejnezbytnější opravy bylo možno provésti. Stav dopravy i tak zůstal ne- dostatečným a byl předmětem prudkých stíž- ností. Ani tentokráte nedostavil se úspěcha tak bylo nutno navázati nová jednání, která teprve v tomto týdnu se stala závaznými tím- že je přijali i francouzšti majitelé obligací i že byla schválena zástupci majitelů domá- Sanace jižní dráhy jest starým požadav- kem. Železnice tato jest hlavním pojítkem s Terstem, ovládá celkem 2773 km. tratí a v vážných případech měla by velice důležité
Terst km
8 article
úkoly strategické. Obyvatelstvo alpských ze- mi opětně se domáhalo sestátnění její, jež ale nebylo možným proto, poněvadž právě nebyly uspořádány poměry priorit. Oproti cizině ne- upravený stav tento měl rovněž účinky velm neblahodárné. Byly doby, kdy francouzský kapitál ochotně se obracel do Řakouska. Nei- větší vídeňské banky byly jím založeny a př tvoření drah připadla mu úloha rozhodující téměř. A speciálně zase při založení jižní dráhy, k niž se pnuly — a pochopitelně veliké naděje. Ale akciový kapitál 357 milionů ukázal se záhy nedostatečným na nákladné úkoly, trati italské odpadly a tak došlo k půi- čkovému hospodářstvi, které sice přineslo prostředky okamžité, ale zatížilo nesnesiteln vývoj podniku pro budoucno. Neúspěch finan- čni jižní dráhy jest také jednou z hlavnějších příčin, proč se francouzský kapitál počal p - zvolna vyhýbati Rakousku. Tato tendence arci známými politickými důvody pak vy- vrcholena.
Nei Rakousko
9 article
Nová jednání o definitivní úpravu otázk zahájena byla roku 1910. Pochopitelně se vy- cházelo z předpokladu, že majitelé obligac odhodlají se k jistým obětem, které by umož- nily podniku alespoň částečný rozvoj a která by současně byly zárukou řádného slosování Poněvadž pak 32 obligace zaručeny i t. zv italskou annuitou, t. j. výkupnými obnosy z- trati lombardsko-benátské, bylo nutno stál na ni bráti zření. Kapitálová cena této annuity činila (na podkladech konvence basilejské z r. 1875) v uvedeném roku asi 750 milionů. jichž části mělo býti užito ve prospěch obli. gatářů a části pak k účelům společnosti. Vál- ka italsko-turecká jednání přervala a teprve v poslední dobé dostala se otázka tato opětně na přetřes. Lékařů nabízelo se hojně, mezi nimi i guvernér Rakouského ústavu pro úvě pozemkový a vedoucí ředitel Rakouského úvěrního ústavu. V podstatě však přijat plán který byl vypracován ze středu správní rady společnosti a jehožto předností nepopíratelnou jest poměrná jednoduchost jeho. Ovšem ani tu nelze říci, zda povede k výsledkům a zda přivodí ozdravení. Předpokládá řadu momen- tů, které teprve v budoucnosti mají se uplat- niti. Dnes možno se jich pouze dohadovati. Vůdčí zásadou plánu jest poskytnouti ma- jitelům obligací za oběti, které ve velké míře od nich jsou žádány, zvýšenou jistotu za zúro- čení i splátky. Majitelé obligací na oběti tyt po řadu let jsou připravování a jsou k nim odhodláni. Vědí dobře, že nominální hodnot obligací je fikci a že skutečná cená je menší Ale pro toto méně domáhají se záruk. Tato zvýšená jistota má se opírati o dva různé předpoklady, dle toho, jakým způsobem de- finitivní řešení provedeno bude.
10 article
Vzhledem k obtížím, za kterých společ- nost jižní dráhy pracovala, byly společnost této přiznány jisté výhody tarifní v ten způ- sob, že jižní dráze dovoleno tarify udržovat nad úrovní tarifů státních drah. Rozumí se, že je tento stav obyvatelstvem postižených ze- mí neobyčejně nelibě snášen. Avšak nebylo vyhnutí. Jednak byl s administrativního hle- diska tento stav vládě příjemný, poněvad nepotřebovala počítati se souhlasem parla- mentu a jednak tvořil cennou oporu pro even- tuální řešení otázky sanace jižní dráhy cestou parlamentu, zvláště tedy v tom případě, kdy. by stát na sebe vzal záruku za výnos priorit. A z tohoto stavu vychází řešení nyní přijaté. Nová úmluva vybudována totiž na dvou even- tualitách, z nichž jedna nabývá platnosti ihned a má býti vystřídána eventualitou dru- hou jen tehdy, provede-li parlament nejdéle do 31. prosince 1914 úpravu poměrů jižní dráhy dáním záruky státní za výnos 3 priorit. Eventualita prvá vychází v podstatě z po- měrů daných. Na základě zkušeností po de- setiletí shromažďovaných může jižní dráha dostáti svým závazkům jen tehdy a jen tou měrou, pokud může dopravovati za vyšší sazby, než za tarify, platné na státních dra- hách rakouských. Dle tohoto ujednání mají tedy tyto zvýšené tarify zůstati nadále v plat- nosti. Z přebytků bilančních celé společnosti má však býti vytvořen zvláštní přebytkový fond. Jakmile dosáhne výše 15 milionů fr. může vláda žádati od společnosti snížení ta- rííů. Jakmile převýší fond 20 milionů fr., může vžáda oventuálně srovnati tarify jižní dráhy
12 article
s tarily státních drah. Aby oproti veřejnosti alespoň poněkuď pravděpodobnost této even- tuality byla zdůrazněna, praví se v úmluvě. že nemají akcionáři po dobu, než se fondy tyto nastřádají a než bude tedy možno tariíy jižní dráhy srovnati s tarify státních drah. dostati žádné divídendy. Jest to celkem pla- tonické: akcionáři v posledních desetiletích dividend vůbec nedostávali a při naléhavosti investičních úkolů jest vyloučeno, že by se v dohledné době vyskytly. Již tvoření fondu to- hoto bude vyžadovati delší doby, než jak se tu a tam předpokládá. Ale na druhé strané má se zase působiti na parlament, aby se od- hodlal k řešení dle eventuality druhé. Pro případ konečného provedení úpravy dle prvé alternativy odhodlávají se majitelé 3% obli- gací ke snížení jich nominální ceny na 325 fr při zachování dnešního výnosu kuponu, tak že by obligace tyto při snížené ceně jmeno- vité vynášely asi 4%. Poněvadž ate společ- nost jižní dráhy potřebuje na nové investice nutně asi 150 milionů korun, vyslovuje úmlu- va souhlas s vydáním nových 412% obligací za účely investičními, kterým by vyhraženo bylo přednostní právo před dosavadními 3 % Nové tyto obligace bude lze arci vydati, a bude jisto, že parlament druhé eventuality nepřijme, tedy až po roku 1914. Italská an- nuita bude tvořiti nadále záruku. Úmor 3 obligací počíná pak rokem 1915 a končí ro- kem 1963. 4% obligace vyplaceny budou te- prve pe zaplacení 3% ve slosovací hodnot: 947%.
13 article
To jest v poďstatě eventualita prvá, která zachovává dnešní vysoké tarify na jižní dráza a která arci skýtá málo pravděpodobné vý- hledy, že řešení toto stane se dofinitivním Hlavní faktor — vývoj dopravy na jižní drá- ze — jest veličinou neznámou. Letošní rol jest nepříznivý a pro budoucí léla růžovýci vyhlídek není valně. Speciálně ne za zahra- niční politiky, která svými hospodářskými dů- sledky nutně a dosti tíživě padá na Terst Definitivem tedy řešení toto bude asi sotva Na druhé straně se však majitelům obligac dostává alespoň té záruky, že se vláda za- vazuje nepůsobiti na snížení tarifů jižní dráhy až do té doby, dokud se nedostaví výše uve- dené předpoklady. To ale znamená zase, že jest stát de facto nucen vzdáti se své tarilní výsosti jen proto, aby chránil nabytá práv těch, kdož v důvěře ve zdravost poměrů své peníze byli svěřili na vybudování tak důležité sítě železniční. Že ve světě působí nevalným dojmem fakt, že dráha, spojující říši s jediným přístavem jejím jest stále pasivní, jest jasno Možno, aby si cizinec tvořil příznivé úsudky o naši hospodářské potenci? Proto právě zájmu státním i v zájmu dopravy by se dopo- ručovalo řešení takové, které by přineslo de- finitiva. Konečnou úpravu, která by vrcho- lila v dokončení soustavy státních drah, j byla inscenována sestátněním velikých tral východních a severních.
jít facto Terst
14 article
Zda tohoto cíle dosáhne eventualit druhá, která má nabýti platnosti, pakli že parlament ji přijme, jest otázkou. V tomto při- padu má býti jmenovitá hodnota 39% priorio snížena na 310 fr., nominale 4% priorit na 94. Hned a definitivně. Vynášely by tedy 3% obligace 4.2% a 4% obligace asi 41/4 úroků, tedy asi v podstatě stejně. V tomto pří- padě vzdávají se dále majitelé 3% obligací záruky, kterou ijm byla annuita italská, takže se uvolňuje. V prvé eventualitě, jak výše uvedeno, by uvolnění toto nenastalo bylo by nutno sáhnouti k nové půjčce do výše 150 mil. fr. na investice. Toho by v tomto dru- hém případě třeba nebylo. Uvolněnou italskou annuitu bylo by lze kapitalisovati. Z výnosu kapitalisace budou v prvé řadě zaplaceny 5 4 titry, pak opatřeny potřebné investice až do výše 150 milionů fr., zbytek pak bude k dis- posici. A zde vytvořeno lákadlo pro stát. Při známé potřebě státního rozpočtu rakouského vyslovili totiž redaktoři úmluvy ochotu, dát tento vybývající obnos (3 až 400 milionů fr.) k disposici rakouskému státu jakožto umoři- telnou půjčku, vyhražujíce si naproti tomu, že stát usnesením parlamentu, tedy zákonem, za- ručí výše vytčený výnos 3% obligací. Dostali bychom se takto tedy ke vzkřísení garanci státních za výnos obligací soukromé společ- nosti a tedy i k eventuálním důsledkům, kte- rými takovéto záruky tento stát již překva- pily. Stát by byl arci do jisté míry odškod- něn zápůjčkou. Jest ale hladce provedlitelna?
15 article
Jest přece zřejmo, že italský úmor v prvé řadě má sloužiti původnímu svému účelu, t. j. býti zárukou zúročení a slosování 39% resp. 5 obligaci. Záruka státní za úrok není jestě zárukou slosování. Nebude eventuálně nutno snad zaručiti losování touto státní zápůjčkou? Jak otázka tato řešena býti má, dosud řečeno není a bude možno si učiniti příslušný obraz teprve tehdy, až budou známy definitivní předlohy. V případě eventuality druhé má slo- sování obligací nastati rokem 1915 a do roku 1963 má býti skončeno. Lhůta tato jest sou- časně lhůtou eventuálního postátnění ipso facto.
16 article
Jest zřejmo z obou těchto eventualit, že při úpravě v prvé řadě se jednalo o majitel obligací, zatím co akcionáři jižní dráhy zatla- čení v pozadí. Teprve po úhradě úmorů a zá- ročení obligací, po dotacích reservních a ztrá- tových fondů, po investicích a p. má se po- mýšleti na dividendu. Bude-li ovšem jaký pře- bytek vůbec, souvisí s výnosovostí dráhy, jež v dané situaci není zrovna nejvýhodnější. Se slosováním akcií má býti počato rovněž roku 1915. V obou případech jsou vyhlídky akcio- nářů malé a není vyloučeno, že se konec konců přihlásí i akcionáři, jak na to konečně mají také právo, a tak snad se timto způso- bom místo dosavadní otázky úpravy obligací jižní dráhy vynoří rázem celá otáz ka sestátnění její. Proto ani eventualita druhá, vyžadující schválení státního a přiná- šející pravděpodobnost jisté stabilisace po- měrů majitelů obligací, nechová v sobě výhled na řešení definitivní, nýbrž jest zase jenom provisoriem, které zastírá nemohoucnost nebo neochotu, přistoupiti k definitivní úpravě olázky jižní dráhy vůbec. Že by to bylo nej- účelnějším, jest samozřejmo po velikých in- vesticích, ke kterým byl stát nucen při t. zv druhém spojení na Terst, a které povoleny z částí jenom proto, poněvadž severním ze- mím měl býti somčasně vyplněn slib úpravy vodních drah. Slib, jemuž ovšem státní správ nedostála.
Terst
17 article
Byť nelze upříti autorům úpravy této do- brou vůli a zručnost, přece jenom ztrácí tato práce na ceně, poněvadž v prvém případě ne- přináší úlev obyvatelstvu a v druhém ukládá nové povinnosti státu, jichž důsledky mohou býti dosti pronikavy. Stačí představiti si pří- pad válečné zápletky s Italií, anebo katastro- fálnější léta hospodářská — nebudou vyžado- vati zárukové povinnosti oproti majitelům obligací nákladů velmi značných? A že roz- počet tohoto státu při své malé pružnosti pro- nikavějšího zatížení sotva snese, jest samo- zřejmo. Zda může býti náhradou a ekvivalen- tem nová zápůjčka z anuity italské, byť za výhodných podmínek, jest otázka jiná, ale jistě v tomto případě břemena nejsou v po- měru k výhodám. Stát ovšem bude nucen, chce-li uhájiti své jméno v cizině, k obětem zárukovým se odhodlati, poněvadž jinak cizí kapitály od Rakouska se odvrátí definitivně, nemajíce vůbec záruk, že obnosy jednou in- vestované budou kdy splaceny. To jest stav smutný, že došli jsme až sem a že třeba tak mnoho dáti v šanc, jen aby naše pověst ho- spodářská za hranicemi nebyla zničena do- cela. To jsou smutné důsledky, které znovu ukazují, jak jest nejvýše třeba, aby konečně u nás nastoupena byla cesta lepší a účelnějš hospodářské politiky vůbec. To, co se uplat- nilo ve zmatcích balkánských, co se vynořuje stále a stále při řešení finančních potřeb stát- ních, vystupuje i zde: zásady, na nichž vy- budována jest hospodářská politika tohote státu, jsou nezdravy a nevyhovují ani struk- tuře ani zájmům, ani potřebě jeho.
Italia Rakousko
18 article
A ještě jeden zajímavý moment chovaj v sobě tatojednění. Převzeti záruky za výnos obligaci má býti zpříjemněno parlamentu vy- hlídkou na eventvální zápůjčku státu. Mož- nost hotových peněz staví se parlamentu před oči. Má to býti cukrátkem, jimhž se oslazuje přijetí předlohy. Není to současně dokladem jak poměrně málo se cení úvahová schopnost parlamentu? Mezi obchodniky střízlivě usu- zujícmi a odvažujícími prospěchy i nevýhody by zdůraznění takovéhoto zajisté nebylo tře- ba. Zde se ví, až kam faktická cena úlev sahá.
19 article
Ale má-li býti cukrátkem fakt, že vedle zúro- čení nové zápůjčky bude nutno na sebe vzíti garancii za výnosy, které mohou dosahiovati desítek milionů a které tedy mohou zúročení této zápůjčky učiniti velmi drahým, jest velmi problematické. Ovšem na druhé straně ne- bude třeba uchylovati se k peněžním opera- cim a vydáváním nových rent stlačovati kurs rent dosavadních i ukládacích papírů vůbec Ale to právě, že Rakousku takovéto nabídky mohou býti činěny, jest dokladem, jak nepří- znivě posuzuje ne státní úvěr náš za hrani- cemi. Nelze-lí upřítí dobrou vůli autorům do- hody, nelze-li jim upříti ducha a znalosti po- měrů, nutno zdůrazniti i tento fakt, který za čečovici zápůjčky chce provésti provisorinm které v sobě stability nemá a míti nemůže Konec konců bude stát arci nucen za hříchy dosavadní odhodlati se k velikým materiel- ním obětem, jen aby zachránil ne kapitál ma- jitelů obligací, ale své hospodářské jméno. v tom jest největší stín ujednání daného, keteré tak křiklavě ilustruje neurovnané hospodář- ské a finanění základy říše.
Rakousko
20 article
Vývoj trhů peněžních v týdnu uplynulém nelíšil se valně od předchozích. Nejistota do- savadní přenesla se i do obchodů jeho a zdá se, že ještě dlouho potrvá, než se dostaneme alespoň z části do stavu klidnějšího. Mezi- národní poměry leží stále jako mrak nad na- ším vývojem peněžním a pokles rent rakou- ských jest novým dokladem, jak těžko bude opatřovati si stát nové prostředky peněžní jak každá nová emisse otřese základy, na nichž vybudováno naše podnikání vůbec. že nepříznivý výkaz odbytu železáren projevi důsledky své ve vývoji kursu železářských papírů, jest samozřejmo. Dnes možno se vší pravděpodobností očekávati další snížení cen železa, diktované vývojem mezínárodního německého trhu železářského, snížení, které ovšem přiostří ještě poměry boje kartelu s če- skými závody. Všeobecná zdrželivost byla posílena i okolností, že s napětím hleděno na Londýn, odkud oznámena byla možnost even- tuelního zvýšení diskontní sazby anglické banky. Mluvilo se dokonce i o 6%! Ke zvý- šení nedošlo, poněvadž anglická banka mohla si opatřiti značnější položky zlata: ale jest jistě příznačno, že jsou okamžiky, kdy 62 sazba anglické bánky se pokládá za možnou.
Londýn anglický banka
21 article
Důležitější kursové variace na pražské burs v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehle due 18. X. 11./X. živnostenská banka . . . . . 264.25 265.25 Česká průmyslová banka . . . 435.50 435.50 Pražska úvěrní banka . . . . 643.— 645.— Česká banka . . . . . . . . 406.— 406.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 430.— 430.— Pozemková banka . . . . . . 422.— 422.— Česká zajišťovací banka . . . 252.— 254.— Kolínská chemická továrna . . —.— Alpská montanní společnost. . 828.50 857.— Kolinská továrna na kávové ná- hražky . . . . . . . . . 450.50 Čes. pivovar v Budějovicích . . 950.— Česká cukerní společnost . . . 332.— Elektrotechnická dříve Kolben. —.— Akc, spol. stroj. dř. Daněk a spol. —.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 179.— Zástavní listy Hypot. banky 4/% 88.75. Kom. úp. Zem. banky (v K) 4% 84.—
Král Kolinská Kolben Daněk Maršner Hradec Budějovice Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka
22 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) —n. Nálada zdejšího trhu jevila opětně uplynulém týdnu přesycenost, která však zřejma byla i na všech zahraničních bursách. V poslední době není žádných podnětů, které by ze stísněno- sti nejen zdejší, nýbrž i ostatní kursy vybavily Obraty jsou zcela nepatrné; jakémukoliv vývinu kursů brání nadále jednak balkánská otázka. jednak napětí na trhu peněžnim a neutu- chající nepříznivá konjunktura v průmyslu žele- zářském. Následkem toho širší obecenstvo ne- přistupuje k nákupům a spekulace z povolání od- kázána jest pouze sama na sebe. Albánsko-arbské hranice zůstávají stále střediskem nezmenšené po- zornosti. Velmoci střeží nedotknutelnost auto- nomní Albanie a obávají se obsazení strategických míst pohraničních. Zejména v uplynulém týdnu mělo značný vliv na tísnivou náladu zakročení trojspolku v Bělehradě. Z Athén docházely sie zprávy o dohodě v některých bodech v mírovém vyjednávání mezi Tureckem a Řeckem, avšak ob státy zbrojí dále. V uplynulém týdnu zejména neuspokojovaly poměry na trhu peněžním; namnoze očekávanému zvýšení diskontní sazby v Londýně však zatím ne- došlo. Napjaté poměry na mezinárodním trhu pe- něžním jeví se zejména ve stálém vzestupu soukro- mého diskontu v cizině. Výkaz zkartelovaných železáren o odbytu že- leza za záři dokázal jen, že dřivější předpovědi byly správny: výroba značně se zmenšila. Ze stá- lého snižování cen a omezení výroby se soudí, že vyhlídky pro budoucno jsou dosti špatné, z čehož lze souditi snad i na další ještě sestup hodno železářských. Realisačními prodeji, jakož i prodeji kontreminerů trpěly zejména akcie Pražské železářské společnosti, alpské montanní společ- nosti, rýmuvsko-muráňské a Zenica.
Albánie Bělehrad Atény Turecko Řecko Londýn
23 article
Zprávy o vyjednávání o kartel působí na hod- noty petrolejářské. Vyjednávání, které trvá téměř již půl roku, nevede dosud k zakon- čení: příčinou jsou zejména vysoké zahraniční ce- ny. Zprávy o značném zisku nezabránily kursové- mu sestupu u akcii halič. karpatek, jakož i Schod- nicn. Všeobecná stísněnost znatelna byla i na kur- sech zbrojařských hodnot, které dosud kursových ústupků zůstaly uchráněny. Zprávyo prodeji značnějšího množství akcii pro jistou po- zůstalost byly přičinou snížení kursu akcii Škodo- vých závodů, jak lze však s určitostí souditi, byla to práce kontreminy, která v poslední době ne- šetří žádného papíru na burse znamenaného. Ro- vněž akcie rak. zbrojařské společnosti a Poldiny huti končí značně níže. Na trhu hodnot dopravních soustředil se i nadále zájem na akcie jižní dráhy. Ačkoliv sanační otázka bliží se k svému ukončení, a vy- pracovaný vídeňský projekt byl schválen ve schůzi výboru, hájicího práva francouzských prioritářů přece v uplynulém týdnu kurs jmenovaných akci byl stlačen, a to následkem všeobecně zavládle slabé nálady, jakož i většími exekučními prodeji a zprávami o odchylném stanovisku uherské vlády v sanační akci. Dosti pevny zůstaly hodnoty cementář- ské a sice na kartelní jednání, které však ne- vedlo dosud k uspokojívému výsledku; jednání odročeno na příští týden. Jak se proslýchá, utvo- řením kartelu získá zejména společnost Gole- šovských cementáren značných výhod neboť má obdržeti podstatně vyšší kvotu. Divi- denda odhaduje se již nyní na 48 K na akcii. Větše poptávka byla i po akciích králodvorských ce- mentáren. Hodnoty ukládací zůstávají nadále z- nedbávány a sotva udržují svoje kursy. Pro letošek lze sotva očekávati jich vzestup. Též renty končí níže.
Poldin Škoda Golo
24 article
Valuty a devisy přiostřeny. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledut 18 /X. 11./X 81.45 Rakouská korunová renta. . . 80.15 104.50 Rakouská zlatá renta . . . . 194.80. Uherská korunová renta . . . 79.85 81.45 99.45 98.60 Uherská zlatá renta . . . .. 624 25 619. 50 Rakouský úvěrní ústav . . 815.— Uherská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . . . 2069.— Živnostenská banka 20 4.— 435.50 Česká průmyslová banka . .. 645.— Pražská úvěrní banka . . . . 682. 50 Stetní dráha. 108.— Jižní dráha 907.— Bustěhradská dráha lit. B. .. 495.50 Rakouský Lloyd . . . . .. 353.— Kralodvorská cementárna . .. 826 — A pská báňská společnost.. 785.— roldina hut . . . . . . .. Pražská železářská společnost . 2916.— 995.— Zbrojovka Mostecká uhlářská společn ost . 894.— Skodovy závody . . . . . . 803.— Haličsko-karpatská petrolej. sp. 1003.— Mladoboleslavský lihovar . . . 1195.— Londýnská devisa . . . . . . 24.13. Říšské marky . . . . . . . 117.88
Lloyd Skodův úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka
25 article Rakouská těžba uhelná
Rakouská těžba uhelná Ministerstvo pro veřejné práce uveřejňuje výkaz o těžbě uhelné v Rakousku za měsíe září 1913 u srovnání s loňskem. Příslušný výkaz obsahuje tato data: Sur. uhlí Brikety Koks A. Kamenné uhlíi metrických centů Revír ostrav.-karvinský.. 7,738.478 52.237 2,107.49 rosicko-oslavanský . 399.300 65.000 61.13 středočeský (Kladno- Slaný) . . západočeský (Plzeň- 1,083.403 50.000 — Štříbro] . . . žacléřsko - svatoňo- 333.889 — 8.90 vický . . . . 1,532.345 — Halič . . . . . . 116.873 ostatní doly . . úhrnem v záři 1913 13.,447.216 167.237 2,177.53 1912 od ledna do konce záři 1913 . od ledna do konce září 1912 . . B. Hnědé uhlí: Revíri mostecko - teplicko- chomutovský . . falknovsko-loketsko- karlovarský . . . woltsegg-thomas- roitský. . . .. lubenský. . . . . voitsb.-köllašský .. trebovlj. - zagorský . lstrie a Dalmacie .
Štříbro Rakousko Sura Kladno Slaný Plzeň Halič Dalmacie Revíri mostecko
26 article
Halič a Bukovina ostatní doly v zemích českých . . . ostatní doly v zemích alpských . . . úhrnem v září 1913 23,347.548 299.538 1912 22.155.208 210.34i od ledna do konce září 1913 . . .207,109.003 1,755.026 od ledna do konce září 1912 . . . . 194.902.517 1,752,525 Také v září t. r. těžba uhelná vesměs oprot- soudobi loňskému stoupla. Těžba kamennéh uhlí stoupla o 395.450 q. těžba hnědého uhli dokonce o 1,191.340 q. Výroba koksu stouplao 204.372 q. Výroba kamenouhelných briket jev vzestup o 42.450 q, naproti tomu výroba hnědo- uhelných brikel mírně poklesla, totiž asi o 800 442.— 950.— 470.— 415.— 173.— 88.75 Z pražské bursy na zboží a cenné papíry Plenární schůze bursovní komory, jež se ko- nala dne 17. t. m. za předsednictví presidenta p. Maxe ryt. Kahlera a za intervencep. dv. rady Novotného šl. Ravenova, zahájen byla pozoruhodným projevem přesidentovým pro čestný smír národnostní (znění jeho uve- řejnili jsme včera). Po proslovu tom, jenž byl provázen souhlasem všech přítomných, ujali se slova místopředseda bursy, pan vrch. ředi- tel Apollo Růžička a burs. r. Evžen sv.p. Kubinzky, aby projevili naprostý souhlas s projevem presidenlovým, což shromážděný- mi bylo hlučně aklamováno. Potom přikročeno k vyřízení jednacího pořadu. C. k. ministerstvu financi usneseno podati návrh, aby připuštěno bylo — jak jsme již oznámili — znamenání no- vépůjčkykrál. hl. m. Prahy a dále zna- menání akcií Neštomické rafinerie cukru n- pražské burse, — Ku poradě o navržených změnách, jež byly přihlášeny k návrhu no- vých usancí pro cenné papíry, budo
Max Novotný Ravenův Růžička Evžen svatý Kubinzky Halič Bukovina Praha
27 title
Z Vídně, 18. října.
Vídeň
28 article
svolán odborný výbor, jemuž předsedati bude reditel Gustav Rulf. — Na žádost Obchodnía živnostenské komory v Praze vyjádřila se bur- sovní komora o zamýšleném zavedení no- vých drobných mincí po 5 h a 50k v tom smyslu, že se ražení kusů po 50 h dopo- ručuje, kdežto proti zavedení 5haléřových mincí vyslovuje se bursovní komora z toho dů- vodu, že by tím byl zatlačován 1 h a 2 hal., čímž by se přispělo ke zvýšení cen životních potřeb na úkor nemajetných vrstev obyvatel- stva. — Dále byl přednesen přípis Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách, ve kterém se poukazuje na neblahé účinky přílišné- hopočtucukerníchchemiků v Pra- ze, pročež se doporučuje nejpřísnější výklad podmínek pro zapsání do seznamu chemiků přísné zkoumání obzvláště dokladů o tovární praxi uchazečů. Ředitel Gustav Neumeister vy- slovil pak přání, aby vzhledem ku panujícím poměrům v průmyslu cukerním obmezen byl počet autorisovaných laboratoří a aby nadále noví chemikové příjímáni nebyli. Bursovní ko- mora se usnesla na tom, aby vůbec až do konce roku 1914 žádosti chemiků o zapsání do sezna- mu autorisovaných laboratoří byly odmit- nuty. Z trhů peněžních, 18. října. Dle výkazu Říš- ské banky německé zlepšil se stav jejív druhém týdnu října o 248.9 mil. mk. proti 217 mil. mk. v soudobí loňském; také u říšské banky vy- kázalo tedy zlepšení letošní větší pokrok než loni, podobně jako u banky rak.-uher. Zejména porte- leuille směnečný poklesl značnější měrou (o 186 mil. mk. proti 158 mil, mk. loni). Říšská banka má nyní opět daně prostou reservu 26.6 mil. mk. kdežto loni touto dobou činil zdaněný oběh ještě 154.5 mil. mk. Stav řišské banky je tedy celkem již asi o 181 mil, mk. příznivější než loni. Kovová úhrada činí 70.6% proti 60.1% v soudobí loňském.
Rulf Neumeister Praha Čechy živnostenský komora
29 article
Vídeň. Zprávy o dosavadním vývoji srbsko- albanské otázky, stále nepříznivé nazírání na ho- spodářskou konjunkturu mělo za následek dalií uvolňování závazků a poklesy kursů. Toto klesáni kursů usnadnilo na druhé straně provádění úhrad- ních koupi. V souvislosti s tím Alpinky stouply. Když však ustaly úhradní koupě, poklesly kursy opět rychle. Teprve když došly zprávy z Berlína, které zněly trochu příznivěji, pokud jde o pe- něžní trh a vývoz železa, se do jisté míry kursy zase zotavily. Stejně mělo se to se Škodovkami ktekým nejdřive prospěly zprávy o čínské objed- návce. Rozladění rozšířilo se dnes také na akcie státní dráhy, třeba že bursa v její prospěch ještě nedávno holdovala názoru, že průmyslová kon- junktura jest pro tento podnik méně rozhodující. než pro ostatní velké podniky báňské. Akcie státní dráhy kolisaly a skončily závěrem 683.50 K. Slabost a mdlost projevila se ostatně také v ostat- ních oborech bursovních, tedy nejen u hodnot že- lezářských. I u hodnot, po kterých v posledních dnech byla větší poptávka, jako u akcií paropla- vebních a uhlářských, nastaly dnes poklesy kursů. Na trhu rentovém a devisovém kursy lehce stouply a to kursy jednotlivých devis, kdežto kursy renlo- vě vykazovaly další poklesy. Květnová renla po- klesla o 25 hal., rakouská zlatá o 20 hal., rakou- ská korunová o 60—40 h. uherská korunová o 30 hal., vídeňská dopravní půjčka o 60 hal. Z českých papírů obchodovány akcie Daňkovky za 415.— K.
Vídeň Berlín Daňkovka
30 article
Kolbenky za 461.— K. Škodovky za 803.— K. zá- padočeské kaolinky za 802.50 K. české cukerní společnosti za 332.50 K. chorvatské cukerní za 1413.— K. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný. Sazby za první akcepty bankovní či- nily 515/% až 692. Petrohradská bursa. Všecky nepříznivé mo- menty, které ochromují činnost západních burs, platí též pro petrohradskou bursu. Nehledě ku přechodnému pevnému začátku týdne, působilo rozladění na pařížské burse nepříznivým dojmem i v Rusku a pod vlivem politických zpráv z Balká- nu šíří se dále pessimismus a obavy před dalším zhoršením. Ústrašené obecenstvo dobrovolně aneb z přinucení zmenšilo své bursovní závazky, sni- žuje tím dále kursovou úroveň, která dosáhla již v některých připadech kursů téměř abnormálních. Konec týdne rozladěn byl zprávami o omezení obilního obchodu zápovědí proplutí lodí řeckých Bosporem. Situace na petrohradské burse jest zoutalá a jedinou útěchou bursovních kruhů jest, že vláda ve spojení s bankami intervenuje pro- střednictvím t. zv. červeného kříže, aby zabránila příliš pronikavým poklesům. — Na trhu bankovním klesly akcie Mezinárodní banky v důsledku ohlá- šeného zvýšení akciového kapitálu a následkem berlinských realisací o 6 rublů na 510, akcie Ruské banky zlevnily ze 386 na 380, za Azovsko- donskou placeno 612 až 608, za Dískontní 475 s 471, za Průmyslovou 339, za Sibiřskou 573, za
Kolbenka Rusko Balká řecký Bospor mezinárodní banka
31 article
Rusko-asiatskou 292.50, za Rusko-anglickou 303. za Privátní kolem 251, za Union 280, za Volžsko- kamskou 885 a za Obchodní Junker . Cie. 450 až 445. — Banky zemelné udržely původní záznam a Tulská stoupla o 4 r. na 448 a Charkovská se zlepšila na 437. — Z pojišťoven konal se obchod v Rossia po 645. Ruská transportní zlevnila o 3 r. na 105. První pojišťovna znamenala 1425 a Druhá jakož i Ruská, setrvala opětně bez záznamu. — Z dopravních papírů znamenaly akcie Severo- doněcké dráhy po kapitálové srážce 161/% r. 333.— a kolisaly pak kolem 300.—, akcie Rybinské dráhy vzpružily se po dřívějším klesnutí opět na 390.— za Jihovýchodní placena kolem 297.—, za Voroněž- skou 768.— a za Rostovskou 2866.—. Akcie Černo- mořské paroplavební společnosti stouply o 10 r. na 785.—. Na trhu průmyslovém vykazovaly pa- píry naftové klinější trh na zprávy o opětném zolavení cen nafty. Pokles cen suroviny byl jen důsledkem ukončení stávky a měl jen krátký pře- chodní ráz. Akcie společnosti Baku udržovaly se na úrovní 752.— až 755.—, za Kaspijské placeno 3250.—, Lianozov zlepšily se o 3 r. na 279.— končí 274.—. Mantaševské vzpružily se o 7 r. na 760.—. Nobelova nafta sloupla o 20 r. na 1050—— a později znamenala 1040.—, kdežto za podíly placeno kolem 20.600.—. Výplata kuponů 49% bankovních dluhopisů Ústřední banky českých spořitelen. Kupony 4 bankovních dlužních úpisů, jakož i úroky z vin- kulovaných 4% bankovních úpisů Ústřední banky českých spořitelen ke dni 1. listopadu 1913 vyplá- cejí se od 28. října počinajíc beze vší srážky.
Rybinský Černo Nobelův Rusko Voroněž Bak Union 280
32 article
Nové kuponové archy k dluhopisům bankovním vydávány budou počátkem měsíce prosince t. r. Jak pomoci kursu našich rent? Známý pro- pagátor myšlenky rentové spořitelny, bankéř Ju- lius Sehwarz, který podal již několik návrhů k pozdvižení kursů rent, předložil ministerstvu financi tento návrh půjčky: Finanční správa měla by jako přiští půjěku emitovati 500 mil. K 41/2proc. renty v číslovaných kusech po 5000 K. 41/2 proe. úroky této půjčky vyplácely by se beze vší da- ňové srážky a to: 1. výplatou 4% na pololetní ku- pony renty, což činí 20 mil. K: 2. výplatou další poloviny procenta cestou slosování úro- ků. Každoročně dvakrát vylosovalo by se po 250 kusech. t. j. 500 kusů ze všech čísel půjčky a tylo vyplatily by se 100% čili 5000 K za kus, což činí 2.5 mil. K. Dohromady to dělá 22.5 mil. K. což se rovná 41proc. úrokům z 500 mil. K. Vylosované kusy obdržely by jen poznámku při výplatě a zů- staly by dále jako renta se stejnou nadějí při dal- ším slosování úroků. Každoročně připadla by tudíž na každý dvoustý kus úroková premie 5000 K. Byl by to nový druh renty s 4proc. pevným zúro- čením pro 500 mil. K a se 100proc, zúročením pro 500 kusů. Typ renty byl by úplně zachován, jen dosavadní způsob placení úroků by se změnil. Stejnoměrnějších vyhlidek slosování úrokových premii bylo by možno dosáhnouti, kdyby čísla všech 100.000 kusů rozdělila se v 5 skupin po 20.000 kusech a v každém pololetí vylosovalo se z každé skupiny 50 kusů s úrokovou premii 5060 K. Právo státu k splacení neb konversi zůstalo by véž, jako u všech jiných rent, jen by se měl
Sehwarz
33 article
2069.— 254-75 435.50 645.— 695. 50 121.25 925.— 607.— 354.— 862.— 824.— 3024.— 1008.—- 915.— 824 50 1021.— 1240.— 24.10 117.50
34 article
v září 1913.
35 article
2,192.928 — 13,051.767 125.790 1.973.16 22,342.472 1,511.796 19,092.35
36 title
116.564.762 1,208.550 17,161.43
37 article
15,529.280 2776
38 article
3.961.109 200.345 2 1.387 — 78 1.061 — 623.55 961.300 196.956. 29.742 252.781