2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. října 1913. Číslo 287.
4
article
rostli kulturně a nabývali národního sebevě-
domí, počali se domáhati rovných práv s Něm-
ci. To otravuje život rakouským Němcům
zvláště v Čechách, kde sousedí přímo s ně-
meckou říšt. Vidouce, jak Němci v říši zatočil
s poznaňskými Poláky, přáli by si, aby tako
Rakousko podobně zakročilo proti neněme-
ckým národům. A když se jim neděje po vůli.
volají na svých sjezdech v Chebě a Chomuto-
vě po samostatné německé provincii v sever-
ních Čechách, po zvláštním německém sněmě
To všechno jsou příznaky snah ne-li revoluč-
ních, tedy aspoň rozvratných a protistátních
Zamítnutí Stürgkhova pozvání, aby přišli na
konferenci, jest jen novým článkem v řetěze
takových destruktivných činů. Poukaz na pří-
tomnost kn. Thuna jest okamžitá záminka.
která nikterak nemůže ospravedlniti odmíta-
vý postup českých Němců.
Podobně píše „Kurjer Lwow.“: Rakoušt
Němci pokládají Rakousko za provincii něme-
cké říše a proto dle jich přání má v Rakousku
rozhodovati jen německý státní zájem. Od ta-
kového programu neodstupují. Když nyn
rozbili novou fázi dohodovacích konferencí
můžeme jen poznamenat, že Němci jsou dů-
sledni v ubijení všelikého politického života
v Rakousku a měnění tohoto státu v mrtvý
organismus. Jest tedy v zájmu nás Poláků.
abychom se příliš pevně nevázali k tomuto
organismu, nýbrž snažili se žíti vlastním živo-
tem, neodvíslým od státu a dostačovati sami
sobě.
Němec
Polák
Stürgkhův
Thun
Lwow
Německo
Čechy
Rakousko
Cheba
5
article
Vyslanec Koloman Kánia.
„Literární kancelář“ ministerstva vněj-
ších věcí ztratí svého přednostu Kolomana
Kániu, který se během uplynulého roku stal
osobností, známou v celé Evropě. Sloužil poli-
tice hr. Berchtolda tak, aby nepoškodil zájmů
maďarského imperialismu. Občanům rakou-
ského státu, zvláště jeho průmyslu a obchodu
stal se doslovně drahým, tak drahým, že n
jeho činnost v literárním bureau nebude po
leta zapomenuto. Za své zásluhy o ... nu
řekněme o hr. Berchtolda obdržel už v letě
titul vyslance a nyní stává se skutečným vy-
slancem v Mexiku.
Kolomanu Kániovi je nyní 44 let. Byl dři-
ve konsulem v různých městech na Balkáně
v Rusku, posledně v Cetyni, odkudž byl povo-
lán do ministerstva vnějších věcí a zde za hr.
Achrenthala po bosenské anexi jmenován m-
sto odstouplého odb. přednosty Jettela před-
nostou literární kanceláře. V hodnosti té byí
i za hr. Berchtalda podnes.
Kánia
Berchtold
Evropa
Mexiko
Balkán
Rusko
6
article
Dr. Ivan Banjavčič.
doktor
Banjavčič
7
article
Dne 7. října zemřel v Heidelberce ve vě-
ku 71 let býv. chorvatský poslanec dr. Ivan
Banjavčič, kdysi jeden z hlavních vůdců
Starčevičovy strany práva. Dlouhá leta byl
poslancem za město Karlovac, kdež byl také
starostou. Roku 1905, když ve straně práva
nastal rozkol, dr. Banjavčič přidal se k umfr-
něné skupině Starčevičově proti dru. Franko-
vi a byl také členem chorv. srbský koalice. Z
Raucha, s nímž byl osobně spřízněn, vystoupií
z koalice a když při nových sněmovních vol-
bách propadl, vzdal se politiky. Banjavčič byl
zámožný člověk. Tyto dni byla otevřena jeho
závěť a tu se ukázalo, že nezapomněl na chor-
vatské národní potřeby. Odkázal záhřebské
„Matici chorvatské“ 100.000 K a školské ma-
tici pro Istrii také 100.000. Zuboženému chor-
vatskému národnímu školství v Istrii dostalo
se jeho odkazem pomoci ceny nehynouci.
doktor
Banjavčič
Starčevičův
Rauch
Karlovac
Franca
Istria
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Generál L.. N. Sobolev.
Na svém statku Znamenském, pskovské
gubernie, zemřel gen. L. N. Sobolev, jeden
ještě z toho ruského pokolení, které osvobo-
dilo Bulharsko a vysoko planulo za slovanské
ideály. Od r. 1882—1883 byl předsedou bulhar-
ského ministerstva. Stambulovština, Rusku ne-
přátelská, vypudila ho z Bulharska; přes to
zůstal věren i svým sympatiím k bulharskému
národu, i slovanské myšlence, jež jej zajímala
po celý život. Ještě letos na jaře, před druhou
balkánskou válkou, vypracoval projekty, ma-
jící za účel upevnění hmotných i duchovných
svazků mezi Ruskem a balkánským Slovan-
stvem. Zanášel se plánem, aby ruské banky
skoupily v Makedonii a Thrakii půdu, kterou
opouštějí moslemové, a aby Rusové zakládal
na Balkáně lidomilné ústavy a pečovali zvlá-
ště o sirotky po padlých vojínech.
Nar. se r. 1844, otec jeho byl plukovníkem.
Vystudovav kadetní školu a stav se důstoj-
níkem, poslán byl nejprve na Kavkaz, potom
do střední Asie. Již tehdy proslul mezi ru-
skými badateli o střední Asii a trojdílným dí-
lem „Anglo-afganská válka“ obrátil na sebe
pozornost evropských učenců. Dílo toto byl
přeloženo do angličiny a němčiny.
N Sobolev
Znamenský
Sobolev
Rus
Bulharsko
Rusko
Makedonie
Balkán
Nara
Kavkaz
Asie
Slovan
9
article
Ve válce za svobodu r. 1876 a 77 byl nej-
blížším spolupracovníkem gen. M. D. Skobe-
leva, vyznamenal se při vzetí šipky a vyzna-
menán byl řádem svatojirským. Tehdy obráti
na sebe pozornost cara Alexandra II. i care-
viče Alexandra Alexandroviče, potomního
cara Alexandra III. Když r. 1882 kníže Alex-
andr Battenberský suspendoval trnovskou
ústavu, prosil cara Alexandra III., aby mu po-
slal muže, který by mu pomohl vládnouti Bul-
harskem, a volba padla na gen. Soboleva
barona A. V. Kaulbarsa. Sobolev byl jmeno-
ván předsedou bulharského ministerstva a mi-
nistrem vnitra. Kaulbars ministrem vojenství.
Alexandr Battenberg chtěl v Bulharsku dělati
protiruskou politiku pomocí Rusů. Sobolev
záhy tento plán prohlédl a pracoval k jeho
zmaru. Proto si Alexandr Battenberg umínil, ž
oba Rusy ze své rady odstraní. Ale jak, aby
nebyl uražen car? O korunovací Alexandra
III. v Moskvě udála se mu příležitost promlu-
víti s carem o svých trampotách, jichž půvo-
dem jest, že trnovská konstituce, darované
Bulharům Ruskem, je příliš svobodomyslná
kazí nezralý národ; on, Alexandr Battenberg
ji suspendoval, ale ruští generálové ji chtějí
obnovit; proto by věci prospělo, kdyby byl
odvoláni. Ale intrika Alexandra Battenberga
se nezdařila, protože gen. Sobolev caru ote-
vřel oči. Vrátiv se do Solije, Sobolev pracoval
o obnovení bulharské ústavy, do vlasti povolaí
vyhoštěného Dragana Cankova a s ním utvořil
nové svobodomyslné a rusofilské ministerstvo.
Když ústava obnovena, Sobolev považoval své
poslání v Bulharsku za dokončené a podal
Skobe
Alexandrovič
Sobolev
A V Kaulbarsa
Battenberg
Rus
Bulhar
Dragan Cankov
Alex
Bulharsko
Moskva
Rusko
Solija
10
article
Vrátiv se do Ruska, stal se náčelníkem
štábu moskevského vojenského okruhu a když
vypukla válka a Japonskem, jmenován velite-
lem 6. sibířského sboru. Záčastnil se velkých
bitev na Šache a u Mukdenu. Po ústupu do
Tělína byl velitelem 2. mandžurské armády
Za mandžurskou kampaň byl vyznamenán
brillantovou šavlí.
Vrátiv se z vojny, vstoupil do výslužby
zaměstnával se polemikou s gen. Kuropatki-
nem, jenž svoje válečné nezdary sváděl na své
podřízené generály. Objemné dílo jeho „Kuro-
patkin a generálové“ bylo odpovědí Soboleva.
Kuropatkina vyzval na souboj, ale s něho sešlo
protože jim nedáno dovolení bíti se.
Ve výslužbě žil na svém statku, kde na-
psal román „Státní zločinci“ („Goeudarstven-
nyje prestupniki“), v kterém nakreslil bouřlivá
leta 1905—1906, Kromě toho sepsal zajímavou
brožuru „Pochod Rusů na Indii“, jež byla pře-
ložena na francouzský jazyk. Poslední jeho
tištěnou prací byla brožura „Rozdělení Ruska“
jež jest odpovědí známému uherskému mag-
nátu Mikuláši Szemerovi, jenž projektoval ra-
kousko-turecký spolek proti Rusku, jehož jiho-
západní a jižní částí zabíral pro Rakousko-
Uhersko. Balkánská válka prozatím tento plár
demisi.
Kura
Sobolev
Kuropatkin
Rus
Szemer
Rusko
Japonsko
Indie
RakouskoUhersko
11
article
pochovala.
Z polských nálad v Prusku.
Poláci mohou v těchto dnech o všeličem uva-
ževat. Třeba o následcích bitvy u Lipska, o smrti
franoouzského maršálka Ponlatowského, syna ra-
kouského generála, o ztrátě samostatnosti velko-
knížectví Varšavského, z něhož posud zůstala je-
diná památka, napoleonovský kodex v ruském
Polsku.
V Poznaňsku uvažují také o poměru Poláků ke
třem mocem, které se o dědictví polské samostat-
nosti rozdělily. V Haliči dosti hřmotně domáhá se
slyšení Vl. Studnicki, který hlásá boj Poláků
proti Rusku za pomoci Rakouska a Německa. V
Poznaňsku podobných nadějí asi nechovají. V ča-
sopisech velkopolských častěji čteme zmínky o
lichosti povstaleckého ruchu haličského. Poznaň-
ský „Goniec Wielkopolski“ píše dokonce, že třeba
býti zbaveným rozumu, aby se mohl někdo nadáti
jakési výhody pro Poláky po porážce Ruska Ra-
kouskem za pomoci Německa. Vrcholem naivnosti
je prý mínění, že by Rakousko mohlo zvítězit
tehdy, kdyby Německo aspoň neutrálnost zacho-
valo.
A dále mluví v „Goňci Wielkopolském“ jistý
pamětník povstání r. 1863, že tehdejší povstání by-
lo chybou i proto, že útisk Poláků tehdy nebyl
tak veliký. Království Polské před výbuchem
povstání mělo svou úplnou autonomii, soud, škola.
pošta, železnice byly polské, úřadníci byli Poláci.
Polák
Varšavskij
Studnický
Prusko
Lipsko
Polsko
Poznaňsko
Halič
Rusko
Rakousko
Německo
Poznaň
Goniec Wielkopolski
12
article
Ve vojsku bylo mnoho důstojníků Poláků. Ale t
vše ohnivým politikům nestačilo, oni chtěli úplné
neodvislosti a pozbyli všeho: z povstání kořisti
jen Bismark, jak to sám ve svých vzpomínkách
přiznává.
V Poznaňsku slyšet již i hlasy (P. Choláski)
že i nedávně ztráty polské, zavření Matice školské
ruskými úřady, vydělení cholmštiny, postátnění
varšavsko-vídeňské železnice, jsou v přímé souvi-
slosti a revolučním křikem, zvláště haličským. v
Berlině prý se bojí samosprávy v ruském Polsku
více než v Petrohradě. Rusko i bez království Pol-
ského zůstane velkým a dobře zabezpečeným stá-
tem, ale jak by vyhlíželo Prusko bez polských ze-
mi? Již r. 1867 řekl Bismark v parlamentě, že cesta
k neodvislému Polsku vede jen přes rozbité Ně-
mecko.
Polští předkově prý byli by se více zasloužili.
kdyby místo bitev u Kyjeva a Kamence si byli
všímali západních hranic, Slezska, Poznaňska a Po-
mořanska. Přivedení křížáků a přijetí židů, vypu-
zených z Německa, bylo prý hlavní příčinou ú-
padku Polska. „Goniec Wielkopolski“ píše, že
„barbarské a ledajeká“ Rusko je pro Poláky měně
nebzpečné, než „arcikulturní“ Německo. Kdyby ne-
bylo nešťastného povslání r. 1853 nebylo by příznl-
vé neutrálnosti Ruska vůči Prusku za války s Ra-
kouskem a Francií a nebylo by snad ani velkého
Německa, ani Sadové, ani Sedanu, ani hakatismu.
Polák
P Choláski
Pol
Bismark
Goniec Wielkopolski
Prusek
Poznaňsko
Berlín
Polsko
Petrohrad
Rusko
Prusko
Kyjev
Slezsko
Německo
Francie
Sedan
13
article
Armádní aféra ve Francií.
Armádní aféra ve Francií.
Ohlášená usnesení vrchní vojenské rady fran-
couzské byla skutečně provedena rozhodnutím mi-
nisterské rady. Kromě generála Faurie, jenž byl
zbaven velitelství 16. armádního sboru pro poružení
discipliny, jehož se dopustil protestním dopisem.
zaslaným ministru vojenství, a pohnán před vyše-
třující komisi, byl dále generál Courbebaisse, ve-
litel 14. sboru, dán na odpočinek, generálu Plagno-
lovi, veliteli 17. sboru, povoleno na vlastní žádost
odejiti na odpočinek, kromé toho generál Besset,
velitel 31. divise, a generál Alba, velitel 72. bri-
gady, dáni do disponibility, a plukovníkům Saint-
Etienneovi a Escudierovi povoleno na vlastní žádost
odejíti na odpočinek. Došlo hned také k novým
jmenováním, a sice generál Pouardier-Duteil, po-
savadní velitel 8. sboru, jmenován velitelem 14.
sboru, čímž stává se vojenským velitelem v Lyonu,
generál Alix jmenován velitelem 16. sboru, generál
Poline velitelem 17. sboru a generál Taverna ve-
litelem 8. sboru.
Faurie
Courbebaiss
Plagno
Besset
Escudier
Pouardier
Alix
Taverna
Francie
SaintEtienne
Lyon
14
article
Ministr vojenství a náčelník generálního štábu
odepřeli zástupcům tisku jakékoli prohlášení k uči-
něným opatřením. Ministr Etienne se také vyslovil
vůči členům kabinetu, že, kdyby byl ve sněmovně
interpelován, odepřel by odpověd, poněvadž ne-
možno zahajovati debaty o strategii a vojenské
schopnosti na řečnické tribuně. Je to otázka dů-
věry nebo nedůvěry vůči zodpovědnému chefovi
armády.
Členové vrchní vojenské rady prohlašují pouze,
že jednali dle svých práv a dle své povinnosti na
základě výsledku inspekci a velkých manevrů.
Vyšetřovací komise, před niž bude postaven
generál Faurie, bude složena ze tři členů vrchní
vojenské rady a dvou generálů, velitelů armádních
sborů. Rozhodnutí její bude míti význam jen po-
radný. Čienové komise mají odpověděti na otázku
porušení discipliny prostě buď ano nebo ne. I kdyby
byla odpověď záporná, má mínistr přece právo
potrestati generála disciplinárně, kdyby pak byla
kladná, má rovněž právo změniti ji v příznivém
smyslu.
Etienne
Faurie
15
article
Generál Faurie prohlásil zástupci „Matinu“, že
je obětí úžasné nespravedlnosti, což prý dokáže.
Napsal již na svou obranu technický článek pro
„France Militaire“, v němž vysvětluje, co činil pří
manevrech. Tvrdí, že generálové, kteří projevují
své republikánské smýšlení, jsou v armádě proná-
sledováni a že bylo proti němu zosnováno pravé
spiknutí i nastražena mu léčka. Při manevrech prý
pozoroval systematické nepřátelství a přání, při-
stihnouti ho při chybě, i když plnil doslovně in-
strukce, vydané tím, jenž ho odsoudil. Před vyše-
třovací komisí prý odhalí podrobnosti tohoto kom-
ploču.
Politický ráz, jejž snaží se generál Faurie své
aféle vtisknouti, dochází již výrazu v tisku. K úto-
kům „Humanité“ připojuje se také „Aurore“, v níž
generál Percin mluví o padoušství kamarilly, která
prý vládne v ministerstvu vojenství. Praví, že ge-
nerálové Plugnol a Courbebaisse měli býti dávno
sproštění velitelství pro žalostný zdravotní stav, al
čekalo prý se na letošní manevry, aby mohl býti
postižen také generál Faurie, čímž se měl dodati
opatřerí všeobecný ráz. Intrika byla prý zosnována
již téměř před rokem v denerálním štábu armády.
a bývolý ministr vojenství varoval generála Faurie.
Naproti tomu jiné listy odsuzují úločné vystou-
pení generála Faurie. „Rappel“ píše, že vláda uči-
nila dobře, pohnavši před vyšetřovací komisi dene-
rála, jenž se přestal chovati jako voják a počínal
si jako politik. Stačí zkušenosti s generálem Bou-
langerem. V „Autorité“ pak praví Paul J. de Cas-
Faurie
Matin
Aurore
Bo
Franca Militaire
16
article
dr. Jindřich šolc, předseda Svazu Švehla, vl.
rada Ursíny a posl. dr. Viškovský. Porada tato
byla jaksi závěrem akce, zahájene Národní
radou českou v době poprázdninové za úče-
lem výměny názorů různých politických tá-
borů, jakož i podpory společných akcí po-
slanců českých, sdružených v klubech, v Nár.
radě české zastoupených. Po zevrubné tří-
hodinné věcné debatě byly přijaty jednomy-
slně tyto návrhy jako přání k českým klubům
těmto: Národní rada česká důtkli-
vě žádá poznovu české poslance na ra-
dě říšské, aby se dohodli co nejdříve o
ustavení Jednotného českého klubu
říšského, dále pak vyslovuje snažné přá-
ní, aby se české strany politické smluvily na
společném postupu v otázce porad
vládou nebo stranami německými za účelem
východiska ze dnešní ústavní krise zemské
v království Českém. Tato jednomyslně schvá-
lená přání usneseno zároveň oznámiti všem
poslaneckým klubům na radě říšské, jakoži
veškerým politickým stranám, v Národní radě
české zastoupeným, načež významná tato po-
rada skončena.
— Český Klub konal schůzi dne 18. října
1913 za předsednictví dra. K. Kramáře.
Učiněna jednomyslná usnesení ve příčině jed-
nání odpoledního v Nár. radě české. Exc. dr.
doktor
šolc
Ursíny
Viškovský
K Kramář
svaz Švehla
17
article
F. Fiedler referoval o obchodní akademii
v Kolíně. Klub učiní v té příčině ještě kroky
ke příznivému vyřízení. Dr. Kramář refe-
roval o dohodovacím pokusu vlády. Dr. To-
bolka referoval o nedostatcích, týkajících
se resortu vyučovacího. Zvoleni dr. Lukavský
a dr. Tobolka, kteří budou tlumočiti stížnosti
ministerstvu vyučování. Dr. Lukavský re-
feroval o jmenování a povyšování úřednictva
u ředitelství drah v Plzni v poslední době.
Usneseno zakročiti předsednictvem Klubuu
ministrpresidenta.
Společnou poradu předsednictev če-
ských klubů poslaneckých svolal v sobotu
večer (18. října) zatímní předseda Společného
klubu českých poslanců říšských pan Frant.
Staněk na úterý dne 21. října na 9. hodinu
dopolední do poradní síně Klubu českých
agrárních poslanců na radě říšské v parla-
mentě vídeňském. Přítomnost všech předsed-
ve dnech 25. a 26. října 1913. J nictev nutna.
F Fiedler
doktor
Kramář
Lukavský
Tobolka
František
Staněk
Kolín
Zvolen
Plzeň
18
article
— Veřejnou schůzi studentskou pořádá
Studentská organisace nár. strany svob. dnes
o 10. hod. dopol. v sále č. IV. čes. techniky.
Přednáší posl. doc. dr. Zd. Tobolka o po-
litickém vzdělání, posl. dvor. r. J. V.
Hráský o vysokoškolském studiu
a PhC. Vladimír Frumar o studentua
politice. Vstup všem volný.
— V Ústřední matící školské jindy a nyní.
V měsíci říjnu minulá léta hojněji zasílané vý-
těžky sbírek na dar svatováclavský byly
předzvěstí, že v hospodářství matičním budou
alespoň nejnaléhavější náklady uhrazeny, le-
tošní však říjen možno porovnati s těmi mě-
síci v roce, kdy příjem Ústřední matice škol-
ské nejvíce ochabuje. Místo peněžitých darů,
sta prázdných archů svatováclavských vrací
se pokladně matiční. Hrozný stav financí
docent
doktor
Zdeněk
Hráská
Phc
Frumar
19
article
Ústřední matice školské způsobený vzrůstají-
cím deficítem, může však býti přece ještě od-
vrácen, provede-li se sbírka na dar svato-
václavský ve všech vrstvách českého lidua
všemi stavy. Prosíme co nejsnažnějí pracov-
níky našeho života veřejného, všecky funkcio-
náře, všecky uvědomělé české rodiny a zejmé-
na naše české ženy, aby za příkladem české
samosprávy provedli sbírku na dar svatovác-
lavský v měsíci říjnu a co nejzevrubněji. Dnes
není třeba tajiti, že hrozí českým menšináma
tisícům jich dítek nejen nebezpečí se strany
fanaticky národnostně rozeštvaných odpůrců
české výchovy, ale že další trvání již zříze-
ných škol matičních je nejvážněji ohroženo
naprostým ochabnutím příjmů z daru svato-
václavského, který Ústřední matici školské
býval i v nejtěžších dobách — ještě poslední
záchranou. Čechové, ve vašich rukou jest, aby
odvrácena byla pohroma, jaké v Ústřední ma-
tici školské od doby založení spolku nebylo ...
— širší výkonný výbor české strany agrární
konal — dle vydaného komuniké — v sobotu dne
18. října t. r. schůzi za předsednictví předsedy
Ant. Švehly. Předseda Švehla věnoval nejprve
posmrtnou vzpominku členu panské sněmovny
Čecho
Antonín
Švehla
český strana
panská sněmovna
20
article
sagnac, že tento případ opět ukáže, jaké spousty
způsobila politika v armádě, a jak podezřelou úlohu
hrají jistí lidé, kteří, nepovznášejíce se nad strany
jak by měli, misi se do nich. Na konec pak dodává
„Chcete se vsadit, že do půl roku bude generá
Faurie kandidátem poslanectví a budle se usmívati
na Jaurěsa?
21
article
Program anglické vlády.
Ministerská rada anglická zasedala za před-
sednictví Asquithova tři dní po sobě v úterý, ve
středu a ve čtvrtek, což je necbvyklým zjevemv
nynějším období, vysvětluje se však důležitými
otázkami, o nichž nutno se uraditi. Jsou to ze-
jména:
1. Otázka home rule.
Jak zřejmo z poslední řečnické kampaně členů
vlády, jsou v kabinetě značné různosti míněnív
otázce irské. Kdežto ministr vnitra Mac Kenna pro-
hlásil, že vláda je úplně odhodlána zjednati vítěz-
stvi své vůli bez zřetele na protesty Ulstru, a že
tu jde o pouhý blufí, jevil se ministr námořnictva
Churchill ve své řeči v Dundee mnohem umírně-
nějším a zašel až k možnosti, že by se home rule
nevztahovala na Ulster. šlo tedy o to, aby se do-
sáhlo jistého sjednocení. Zdá se, že zatím se kabinet
sjednotil na politice vyčkávací. Liberální vláda
soudí, že. majíe na své straně votum lidu, nemusí
zvým odpůrcům vycházeti vstříc. Je ochotna zkou-
mati každý určitý návrh, který by jí byl učiněn
vůdci konservativní strany, lordem Landsdownem
a Bonarem Lawem, ale nehodlá učiniti první krok.
2. Zvýšení rozpočtu námořnictva.
Toto zvýšení jeví se nezbytným a je do jistě
míry normální jako následek uvedení větších lod
do služby. Nutno však také přihlížetí k situaci,
níž se nalézá anglické námořnictvo, jednak vzhle-
dem k tomu, že se opozdilo zahájení stavby lod
kanadských, jednak vzhledem k rozvoji námořni-
ctva rakouského a italského.
3. Organisace kampaně pro agrární reformu.
Kancléř pokladu Lloyd George vyložil v Bed-
fordu základní rysy reformy, ale otázka má tak
velký význam, že bude asi vyžadovati dosti dlou
hých diskusí.
Ústřední výbor org. svobodomyslné
mládeže a Studentská organisace ná-
rodní strany svobodomyslné
Asquithův
Mac Kenn
Churchill
Landsdown
Law
Lloyd George
Dundee
Ulster
Bed
ford
23
article
V. sjezů svobodomyslné mládeže
v Plznl
V. sjezů svobodomyslné mládeže
v Plznl
POŘAD SJEZDU: V sobotu dne 25. října 1913
O 8. hod. večer v Měšťanské besedě plzeňsk
veřejná schůze
za protektorátu sl. městské rady plzeňské, n
níž promluví: posl. dr. Karel Kramář „O po-
litické situaci“, dr. F. Lukavský „O kul-
turní práci mládeže“ a Rudolf Prochá z ka
„O politických tendencích mladé generace
svobodomyslné“.
doktor
Kramář
F Lukavský
Prochá
O kout
24
article
V neděli dne 26. října 1913: O 9. hodině rann
v Měšťanské besedě
V neděli dne 26. října 1913: O 9. hodině rann
v Měšťanské besedě
pracovní jednání.
REFERÁTY: 1. Dr. Vladimír Slavík: Náš
poměr ke státu. 2. Vladimír Frumar: So
ciální reforma. Debata.
O 5. hod. odpolední v Měšťanské besedě: Zem-
ská konference delegátů organisací svobodo
myslné mládeže.
O 8. hod. večerní tamtéž: Přátelský večer.
doktor
Slavík
Frumar
organizace svoboda
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pro společný postup všech českých
poslanců v kritické době nynější. V Národní
radě české konala se v sobotu dne 18. října
odpoledne důvěrná poraa o otázkách společ-
ného postupu českých poslanců, především se
zřetelem k nynější politické situaci. Poradě
předsedal za churavicího předsedu p. dra.
Podlipného místopředseda posl. dr. Baxa
přítomni byli pp.: dvorní rada dr. Čelakovský.
učitel Černý, dr. Vratislav Černý, prof. dr
Drachovský, posl. prof. dr. Formánek, J.
dr. Jos. Fořt, posl. dr. Franta, dr. Hajn, red
Hejret, red. Holeček, posl. Choc, posl. Klofáč.
posl. dr. Kramář, posl. dr. Masaryk, člen pan-
ské sněmovny dr. Mattuš, prof. Maxa, vládn
rada dr. Metelka, přednosta Nechanský, posl
dr. Neumann, vrchní rada dr. Pilař, dr
Scheichl, red. Sokol, posl. Staněk, dr. šámal
Podlipný
doktor
Baxa
Čelakovský
Černá
profesor
doktor drachovský
Formánek
Jos
Franta
Hajn
Hejret
Holeček
Choc
Klofáč
Kramář
Masaryk
Mattuš
Maxa
Metelka
Nechanský
Neumann
Pilař
Scheichl
Staněk
26
article
ve vědomí, že se nezpronevěřuje jako žena ani v
svém poměru k muži, býti mu novým životem, nej-
dražším soustředěním jeho zájmů a jeho nejmilejším
druhem, ani ve svém lidském poslání, toužiti p
nejvyšší možné ušlechtilosti.
Pařižanka a dokonce Pařížanka z Paříže, jak
se poznamenává proti Pařížankám z venkova, má
ještě svoje zvláštní přednosti. U ní všechny pů-
vaby Francouzky jsou vystupňovány v nejvyšší
jemnosti, hra citů, úsměvů, gest a slov jest jediným
dovádivým kejklířstvím a vybranost a bezpečnost
vkusu jest vypěstována v převelikou něžnost.
Kdesi v pohádkách bloudí vábné princezny-
Pařižanky jsou jejich skutečné sestry. A jako lam
jsme se dovídali o bratrstvích se živly a přírodou.
tak zde možno říci, že tato křehká stvoření jsou
sestrami květin a vodních vln, neboť tak daleko
odešly od banální reálnosti vším, čím je svět vy-
choval v jejich krásnou dokonalost. Ovšem, naše
dnešní princezny vládnou v jiných říších, a srdce
jež matou, nejsou srdce bludných hochů a rytířů
Prostředí a jejich pozadí jsou důkladně vyměněna
jen ony drahocenné zjevy přešly ve svém něžném
půvabu v naše dny a v naše ulice.
Tak se setkáváme s těmito dnešními Pařížan-
kami křehkých, průsvitných prstů, širokých, dětsky
bloudivých očí, rozpačitě chvějivých rtů, hýčkanýmí
úsměvy a všemi vybranostmí slov. Tak se objevuj
ve svých domácnostech, v záři divadelních foyerů
v přepychu salonů, na společenských a uměleckých
schůzkách a slavnostech, na svých projíž ďkách
pochůzkách, a dojem elegantního půvabu a šťast
livé radosti je prováni.
Pařižanka
Francouzek
Pařížan
Paříž
27
article
Mají bezpečnost, neomylnost a poutavou osobl-
tost svého vkusného vystupování. Jsou vážné
důstojné a jsou jedinou hrou bystrých gest a čivera-
čivých grimas. Mluviti o jejich koketnosti, jes
vastně říci málo a užiti banálního výrazu. To, c
činí Francouzku Pařížankou, jest něco neskonale
jemnějšího a hezčího. Je to ono vlídné a ducha-
plné umění jeviti se zajímavou, krásnou a dráždi-
vou, upoutávati k sobě. JJsou ovšem dva druhy Pa-
řížanek jako žen vůbecí krásné a méně krásné. Ale
i když toto druhé měřítko se zdá někdy trochu sho-
vívavé, dovede Pařížanka zajímati a líbiti se. J jí
šťastnou předností jest nebýti banální, dominovati
vybraností a elegancí prostředků, jimiž se projevuje.
Francouzek Pařížanka
Pařížanka
28
article
Má svou opatrnost a jen zcela po troškách, zpola
s nedůvěrou a zpola se zdráháním prozrazuje své
nitro. Má tisíc prostředků, jimiž hraje svou vábi-
vou a jemnou komedii. Jistě všechna divadla
všechna dobrodružství života celých staletí vycho-
vala tuto hru společenských styků a propůjčila
Pařížance všechna tajemství svých sladkých úsko-
ků a všechna kejklířství mimických prostředků je
byla svěřena, aby pro ni byla tradící jejích vítěz-
ství. V koszelné hře gest a grimas dnešní spole-
čenské kultury se utajuje a objevuje tato půvabná
žena. Všechno umění stejně jako příroda jí vše
daly, aby mohla býti jejich slávou,
Jedno umění však jí slouží nade všechny
v jedné řiši vládne tato krásná paní ve svém roz-
milém despotismu a celý svět klidně a rád se podři-
zuje jejím vrtochům. Je to umění módy. Její vlád
však není ode dneška; bylo tak vždycky od staletí
kdy vyrůstaly tyto Pařížanky v září slavných dnů
versaillesských, kdy tyto občanky našly svou chlad-
nou důstojnost za dob císařství a svou rozšafnost
za občanského krále, a bylo tak vždycky, kdy
ukládaly světu své nejroztomilejší rozmary a při-
kazovaly mu změniti sloh kroje čtyřikrát za půl
století, jako dnes totéž přikarují dvakrát za ob-
dobí. Jistě umění nesloužilo nikdy někomu s větš
ochotou nežli těmto nádherným loutkám a nikd
touha zdobiti se nemohla projevovati se neústup
29
article
Pařížanka povýšila Paříž na hlavní město svě-
ta ve věcech mody a toto umění jí za to slouží
k jejímu oslavení největší vynalézavostí svých
prchavých a měnivých krás. Tisíce hlav vymýšl
uvésti v nejnádhernější celky soulad barev, lini
forem a materiálů, jimiž jsou tvořeny žaty žen,
a statisíce rukou se snaží uspokojiti chvatné klient-
ky v jejich parádním závodění. Není součástky
oděvu, jež by nebyla promýšlena do nejmenších
detailů, jež by nebyla propracována ve svrchova-
nou dokonalost formy. Avšak je třeba nejen po-
chonit materiál v jeho působivosti a míti v moci
něji nežli zde.
veškeru důmyslnost technickou, jest třeba umět
pochopit ony vrtošivé klientky, nejhbitější poseur-
ky a nejduchaplnější inspirátorky nového a no-
vého vkusu, v jejich osobitostech a postihnouti
náladu doby, zmocniti se jí a renlisovati ji v tomto
nejdekorativnějším z umění. Pařížští krejčí a jejích
umělci — a stačí uvésti jméno Paula Poireta a
jeho dvou vynikajících spolupracovníků, Paula
Iriba a Georgesa Lepapa — došly vynikající zruč-
nosti a prozíravosti, uvésti v soulad a vzájemné
doplnění se šatem všechny ty groteskní půvaby
skotačivosti dnešních grimas. ona sešikmeni očí, sta-
žení úst.úpravy hlav a nkcentování neb zapírání pro-
porcí těla a respektovati všechny libůstky a roz-
mary doby, ať už se projevují literaturou, sportem.
divadlem nebo af už jsou díktovány jakýmkoliv
koketováním s exotismy a jakoukoliv chytráckou
moudrostí. Nové umění není jen výsadou malířství,
sochařství a architektury, nýbrž projevuje se zde
sourodně a stejnými příznaky nového slohu i v
tomto oboru mody, kde propůjčuje ženám veškeren
přepych dekorativní krásy.
Pařížanka
Poiret
Iriba
Lepapa
Paříž
sport . divadlo
30
article
Pařížanka jest však obdivuhodnou a nejlepši
klientkou. Není nápadu nerealisovatelného a není
dobrého uměleckého výtvoru, který by selhal. J
zde mezi umělcem, jenž šaty navrhuje, a mezi tou.
jež v nich se objeví, ona šťastná soudružnost ná-
zoru a dobové nálady, jež jest jedinou podmínkou
úspěchu. To, co jinde se jevi mrtvým výtvorem,
skutečně už jen papírovou loutkou modního časo-
písu, je zde proživeno myšlenkou a motivově za-
loženo. Nejlepší a nejzajímavější, co tvoří zdejš
velké dílny, jsou nejen živé dokumenty myšlenkové
a umělecké nálady doby, ale jsou to často výtvory
komponované na určitá themata. Jsou šaty, v ně
jsou vestylisovány polemické nájezdy, rozmarná
gavrošovství, literární a historické reminiscence.
Objeví se žaty, komponované na motiv francouzské
trikolory a obdivuhodné delikátností, s jakou jest
v nich tak nebezpečný motiv utajen a realisován
Nedávné perské vypravení Richepinova Minaretu
zanechalo v posledních výtvorech velkého krej-
čovství stopy v obroučkovém zakončení živůtku
a věc jest nadmíru hezká ve svých úpravách. To
co jinde by vypadlo v karikaturu, stává se zde
Richepinův
31
article
půvabem onou bezpečností vkusu a bezpečnost
komposičního tvoření, jaké zde jest domovem více
než jinde.
Společností a ulicí se kmitají tylo vábivé zje-
vy dnešních žen jako stínové hry krásných sil-
huet. Jsou to drahocenné dokumenty nálady dneš-
ní doby, jejích duchaplných schválností, jejích roz-
marů a jejího přepychu. Nejde o vytvoření velkého
slohu. Jde jen o rozkošnické diletantství a žádn
doba nedovedla s větší důvtipností a s větším
labužnictvím hodovati u stolu, přeplněného uměním
všech věků nežli naše. Všechna umění minulá po-
skytují své motivy. Starý benátský šperk navrhne
síťové filigranování živůtku, východní umění
lidová umění přinesla útočnou a drsnou barvitost.
návraty do minulosti a revidování starých modních
moudrosti vzbudila vzpominky na sloh direktoria
a dnešní dny se svými tanečnicemi a svými spor
tovními novotami také se přihlásily o svůj podíl.
Tak jdou životem tyto sličné Pařížanky, za-
hrnuty jsouce veškerou světskou krásou a inspi-
rovány všemi vrtochy a jízlivostmi doby. Jsou
jako rozkošná hra loutek, jež okouzlí oči, ale koli
a jak složitého života jest utajeno v oněch dětsky
roztomilých grimasách a pod veškerou nádherou
Rudoli Kepl.
jejich zjevu.
Rudoli Kepl
východní uměný lidový uměný
32
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Když před léty vznesly se první aeropla-
ny a také Zeppelinova „řiditelná“ vzducholod
provedla jakž takž zdařilý let, našlo se mnoho
nadšenců s předčasným jásotem „Člověk létá“
A pěly se dithyramby o vítězství člověka nad
vzduchem, snilo se o nesmírné budoucnosti
vzducholodí a létadel, jejich významu ve vo-
jenství i v dopravě a státy, a z nich hlavně
Německo, předháněly se v zařizování vzdu-
choplaveckých oddělení, a starý hrabě Zeppe-
lin div že nedostal za svou vzducholoď Nobe-
lovu cenu.
Několik let však stačilo, aby první obdi
značně poklesl. Člověk sice létal, ale také
bezpočtukráte sletěl, a jeho pád z pravidla
byl tragický. Důmyslně sestrojené létadlo pře-
se všechno zdokonalování zůstalo hříčkou vě-
tru a největší vzducholodi byly pranepatrnou
smítkou, jejíž řiditelnost byla možna jen při
úplném bezvětří. K pohromám, způsobeným
bouří a větrem, přistoupily ještě katastrofy
zaviněné poruchami motorů, vznícením se ben-
zinu, závadami na vrtulích a v jiném ústrojí —
vše přesvědčující, že nejduchaplnější dokona-
lost v sestrojení je — nedokonalá. A čím více
létadel vznášelo se do vzduchu, tím více rostl
mezinárodní hřbitůvek obětí aviatiky, až té-
měř každý den přinesl a přináší zvěst o novém
neštěstí. Otupil již téměř tím nekonečným poč-
tem zmařených životů soucit lidský, sevšed-
nělo heslo o nutnosti obětí a ztrát při každé
nové věci a myšlence, a nabyla vrchu ona
snadná, lehko pohotově jsoucí poznámka „
vlastním risiku“. Chce-li kdo hazardovat svým
životem — je to jeho věcí.
Zeppelinův
Německo
Probelov
33
article
Nicméně však, přese všechnu otrlost, hlu-
boce rozechvěl se lidský soucit, když v pátek
došla z letiště v Johannisthalu zpráva o stra-
šlivé katastrofě Zeppelinovy vzducholodi. Na
třicet lidí zahynulo při pokusném letu příšer-
nou smrtí, způsobenou jednak pádem, jednak
popálením při explosi. V několika vteřinách
obrovský vzdušný kolos vzplanul a vše co při
něm dříve bylo majestátního a hrdého, změ-
nilo se v ubohé a žalostné, jásot při vzletuv
nářek a zděšení. Do třetice všeho zlého touto
pohromou v osudném týdnu dovršena serie ne-
štěstí, jež zvláštní hrou osudu a náhody počala
pod zemí důlní katastrofou u Cardiffu, za-
sáhla na moře tragickým zánikem parníku
„Volturna“ a posléz skončila v ovzduší ex-
plosí Zeppelinovy námořní vzducholodi... A
ve všech třech případech ničitelem lidského
díla a životů byl jeden a týž živel — oheň.
A přece — jak různá pozadí mají ona ne-
štěstí! První dvě stala se v zápasu o denní
chléb, stihla horníky a vystěhovalce, jdoucí za
živobytím — třetí však je příznačné, nebot
stalo se z upřílišněné troufalosti a umíněnosti
lidské, jež po všech výstrahách, daných jí
předchozími katastrofami vzducholodí, opět a
Zeppelinův
Johannisthal
Cardiff