ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 794c4370-8f36-11dd-8bdf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 125, place 61, org 10, work 2
1 masthead
Strana a
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. října 1913. Číslo 287.
4 article
rostli kulturně a nabývali národního sebevě- domí, počali se domáhati rovných práv s Něm- ci. To otravuje život rakouským Němcům zvláště v Čechách, kde sousedí přímo s ně- meckou říšt. Vidouce, jak Němci v říši zatočil s poznaňskými Poláky, přáli by si, aby tako Rakousko podobně zakročilo proti neněme- ckým národům. A když se jim neděje po vůli. volají na svých sjezdech v Chebě a Chomuto- vě po samostatné německé provincii v sever- ních Čechách, po zvláštním německém sněmě To všechno jsou příznaky snah ne-li revoluč- ních, tedy aspoň rozvratných a protistátních Zamítnutí Stürgkhova pozvání, aby přišli na konferenci, jest jen novým článkem v řetěze takových destruktivných činů. Poukaz na pří- tomnost kn. Thuna jest okamžitá záminka. která nikterak nemůže ospravedlniti odmíta- vý postup českých Němců. Podobně píše „Kurjer Lwow.“: Rakoušt Němci pokládají Rakousko za provincii něme- cké říše a proto dle jich přání má v Rakousku rozhodovati jen německý státní zájem. Od ta- kového programu neodstupují. Když nyn rozbili novou fázi dohodovacích konferencí můžeme jen poznamenat, že Němci jsou dů- sledni v ubijení všelikého politického života v Rakousku a měnění tohoto státu v mrtvý organismus. Jest tedy v zájmu nás Poláků. abychom se příliš pevně nevázali k tomuto organismu, nýbrž snažili se žíti vlastním živo- tem, neodvíslým od státu a dostačovati sami sobě.
Němec Polák Stürgkhův Thun Lwow Německo Čechy Rakousko Cheba
5 article
Vyslanec Koloman Kánia. „Literární kancelář“ ministerstva vněj- ších věcí ztratí svého přednostu Kolomana Kániu, který se během uplynulého roku stal osobností, známou v celé Evropě. Sloužil poli- tice hr. Berchtolda tak, aby nepoškodil zájmů maďarského imperialismu. Občanům rakou- ského státu, zvláště jeho průmyslu a obchodu stal se doslovně drahým, tak drahým, že n jeho činnost v literárním bureau nebude po leta zapomenuto. Za své zásluhy o ... nu řekněme o hr. Berchtolda obdržel už v letě titul vyslance a nyní stává se skutečným vy- slancem v Mexiku. Kolomanu Kániovi je nyní 44 let. Byl dři- ve konsulem v různých městech na Balkáně v Rusku, posledně v Cetyni, odkudž byl povo- lán do ministerstva vnějších věcí a zde za hr. Achrenthala po bosenské anexi jmenován m- sto odstouplého odb. přednosty Jettela před- nostou literární kanceláře. V hodnosti té byí i za hr. Berchtalda podnes.
Kánia Berchtold Evropa Mexiko Balkán Rusko
6 article
Dr. Ivan Banjavčič.
doktor Banjavčič
7 article
Dne 7. října zemřel v Heidelberce ve vě- ku 71 let býv. chorvatský poslanec dr. Ivan Banjavčič, kdysi jeden z hlavních vůdců Starčevičovy strany práva. Dlouhá leta byl poslancem za město Karlovac, kdež byl také starostou. Roku 1905, když ve straně práva nastal rozkol, dr. Banjavčič přidal se k umfr- něné skupině Starčevičově proti dru. Franko- vi a byl také členem chorv. srbský koalice. Z Raucha, s nímž byl osobně spřízněn, vystoupií z koalice a když při nových sněmovních vol- bách propadl, vzdal se politiky. Banjavčič byl zámožný člověk. Tyto dni byla otevřena jeho závěť a tu se ukázalo, že nezapomněl na chor- vatské národní potřeby. Odkázal záhřebské „Matici chorvatské“ 100.000 K a školské ma- tici pro Istrii také 100.000. Zuboženému chor- vatskému národnímu školství v Istrii dostalo se jeho odkazem pomoci ceny nehynouci.
doktor Banjavčič Starčevičův Rauch Karlovac Franca Istria
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Generál L.. N. Sobolev. Na svém statku Znamenském, pskovské gubernie, zemřel gen. L. N. Sobolev, jeden ještě z toho ruského pokolení, které osvobo- dilo Bulharsko a vysoko planulo za slovanské ideály. Od r. 1882—1883 byl předsedou bulhar- ského ministerstva. Stambulovština, Rusku ne- přátelská, vypudila ho z Bulharska; přes to zůstal věren i svým sympatiím k bulharskému národu, i slovanské myšlence, jež jej zajímala po celý život. Ještě letos na jaře, před druhou balkánskou válkou, vypracoval projekty, ma- jící za účel upevnění hmotných i duchovných svazků mezi Ruskem a balkánským Slovan- stvem. Zanášel se plánem, aby ruské banky skoupily v Makedonii a Thrakii půdu, kterou opouštějí moslemové, a aby Rusové zakládal na Balkáně lidomilné ústavy a pečovali zvlá- ště o sirotky po padlých vojínech. Nar. se r. 1844, otec jeho byl plukovníkem. Vystudovav kadetní školu a stav se důstoj- níkem, poslán byl nejprve na Kavkaz, potom do střední Asie. Již tehdy proslul mezi ru- skými badateli o střední Asii a trojdílným dí- lem „Anglo-afganská válka“ obrátil na sebe pozornost evropských učenců. Dílo toto byl přeloženo do angličiny a němčiny.
N Sobolev Znamenský Sobolev Rus Bulharsko Rusko Makedonie Balkán Nara Kavkaz Asie Slovan
9 article
Ve válce za svobodu r. 1876 a 77 byl nej- blížším spolupracovníkem gen. M. D. Skobe- leva, vyznamenal se při vzetí šipky a vyzna- menán byl řádem svatojirským. Tehdy obráti na sebe pozornost cara Alexandra II. i care- viče Alexandra Alexandroviče, potomního cara Alexandra III. Když r. 1882 kníže Alex- andr Battenberský suspendoval trnovskou ústavu, prosil cara Alexandra III., aby mu po- slal muže, který by mu pomohl vládnouti Bul- harskem, a volba padla na gen. Soboleva barona A. V. Kaulbarsa. Sobolev byl jmeno- ván předsedou bulharského ministerstva a mi- nistrem vnitra. Kaulbars ministrem vojenství. Alexandr Battenberg chtěl v Bulharsku dělati protiruskou politiku pomocí Rusů. Sobolev záhy tento plán prohlédl a pracoval k jeho zmaru. Proto si Alexandr Battenberg umínil, ž oba Rusy ze své rady odstraní. Ale jak, aby nebyl uražen car? O korunovací Alexandra III. v Moskvě udála se mu příležitost promlu- víti s carem o svých trampotách, jichž půvo- dem jest, že trnovská konstituce, darované Bulharům Ruskem, je příliš svobodomyslná kazí nezralý národ; on, Alexandr Battenberg ji suspendoval, ale ruští generálové ji chtějí obnovit; proto by věci prospělo, kdyby byl odvoláni. Ale intrika Alexandra Battenberga se nezdařila, protože gen. Sobolev caru ote- vřel oči. Vrátiv se do Solije, Sobolev pracoval o obnovení bulharské ústavy, do vlasti povolaí vyhoštěného Dragana Cankova a s ním utvořil nové svobodomyslné a rusofilské ministerstvo. Když ústava obnovena, Sobolev považoval své poslání v Bulharsku za dokončené a podal
Skobe Alexandrovič Sobolev A V Kaulbarsa Battenberg Rus Bulhar Dragan Cankov Alex Bulharsko Moskva Rusko Solija
10 article
Vrátiv se do Ruska, stal se náčelníkem štábu moskevského vojenského okruhu a když vypukla válka a Japonskem, jmenován velite- lem 6. sibířského sboru. Záčastnil se velkých bitev na Šache a u Mukdenu. Po ústupu do Tělína byl velitelem 2. mandžurské armády Za mandžurskou kampaň byl vyznamenán brillantovou šavlí. Vrátiv se z vojny, vstoupil do výslužby zaměstnával se polemikou s gen. Kuropatki- nem, jenž svoje válečné nezdary sváděl na své podřízené generály. Objemné dílo jeho „Kuro- patkin a generálové“ bylo odpovědí Soboleva. Kuropatkina vyzval na souboj, ale s něho sešlo protože jim nedáno dovolení bíti se. Ve výslužbě žil na svém statku, kde na- psal román „Státní zločinci“ („Goeudarstven- nyje prestupniki“), v kterém nakreslil bouřlivá leta 1905—1906, Kromě toho sepsal zajímavou brožuru „Pochod Rusů na Indii“, jež byla pře- ložena na francouzský jazyk. Poslední jeho tištěnou prací byla brožura „Rozdělení Ruska“ jež jest odpovědí známému uherskému mag- nátu Mikuláši Szemerovi, jenž projektoval ra- kousko-turecký spolek proti Rusku, jehož jiho- západní a jižní částí zabíral pro Rakousko- Uhersko. Balkánská válka prozatím tento plár demisi.
Kura Sobolev Kuropatkin Rus Szemer Rusko Japonsko Indie RakouskoUhersko
11 article
pochovala. Z polských nálad v Prusku. Poláci mohou v těchto dnech o všeličem uva- ževat. Třeba o následcích bitvy u Lipska, o smrti franoouzského maršálka Ponlatowského, syna ra- kouského generála, o ztrátě samostatnosti velko- knížectví Varšavského, z něhož posud zůstala je- diná památka, napoleonovský kodex v ruském Polsku. V Poznaňsku uvažují také o poměru Poláků ke třem mocem, které se o dědictví polské samostat- nosti rozdělily. V Haliči dosti hřmotně domáhá se slyšení Vl. Studnicki, který hlásá boj Poláků proti Rusku za pomoci Rakouska a Německa. V Poznaňsku podobných nadějí asi nechovají. V ča- sopisech velkopolských častěji čteme zmínky o lichosti povstaleckého ruchu haličského. Poznaň- ský „Goniec Wielkopolski“ píše dokonce, že třeba býti zbaveným rozumu, aby se mohl někdo nadáti jakési výhody pro Poláky po porážce Ruska Ra- kouskem za pomoci Německa. Vrcholem naivnosti je prý mínění, že by Rakousko mohlo zvítězit tehdy, kdyby Německo aspoň neutrálnost zacho- valo. A dále mluví v „Goňci Wielkopolském“ jistý pamětník povstání r. 1863, že tehdejší povstání by- lo chybou i proto, že útisk Poláků tehdy nebyl tak veliký. Království Polské před výbuchem povstání mělo svou úplnou autonomii, soud, škola. pošta, železnice byly polské, úřadníci byli Poláci.
Polák Varšavskij Studnický Prusko Lipsko Polsko Poznaňsko Halič Rusko Rakousko Německo Poznaň Goniec Wielkopolski
12 article
Ve vojsku bylo mnoho důstojníků Poláků. Ale t vše ohnivým politikům nestačilo, oni chtěli úplné neodvislosti a pozbyli všeho: z povstání kořisti jen Bismark, jak to sám ve svých vzpomínkách přiznává. V Poznaňsku slyšet již i hlasy (P. Choláski) že i nedávně ztráty polské, zavření Matice školské ruskými úřady, vydělení cholmštiny, postátnění varšavsko-vídeňské železnice, jsou v přímé souvi- slosti a revolučním křikem, zvláště haličským. v Berlině prý se bojí samosprávy v ruském Polsku více než v Petrohradě. Rusko i bez království Pol- ského zůstane velkým a dobře zabezpečeným stá- tem, ale jak by vyhlíželo Prusko bez polských ze- mi? Již r. 1867 řekl Bismark v parlamentě, že cesta k neodvislému Polsku vede jen přes rozbité Ně- mecko. Polští předkově prý byli by se více zasloužili. kdyby místo bitev u Kyjeva a Kamence si byli všímali západních hranic, Slezska, Poznaňska a Po- mořanska. Přivedení křížáků a přijetí židů, vypu- zených z Německa, bylo prý hlavní příčinou ú- padku Polska. „Goniec Wielkopolski“ píše, že „barbarské a ledajeká“ Rusko je pro Poláky měně nebzpečné, než „arcikulturní“ Německo. Kdyby ne- bylo nešťastného povslání r. 1853 nebylo by příznl- vé neutrálnosti Ruska vůči Prusku za války s Ra- kouskem a Francií a nebylo by snad ani velkého Německa, ani Sadové, ani Sedanu, ani hakatismu.
Polák P Choláski Pol Bismark Goniec Wielkopolski Prusek Poznaňsko Berlín Polsko Petrohrad Rusko Prusko Kyjev Slezsko Německo Francie Sedan
13 article Armádní aféra ve Francií.
Armádní aféra ve Francií. Ohlášená usnesení vrchní vojenské rady fran- couzské byla skutečně provedena rozhodnutím mi- nisterské rady. Kromě generála Faurie, jenž byl zbaven velitelství 16. armádního sboru pro poružení discipliny, jehož se dopustil protestním dopisem. zaslaným ministru vojenství, a pohnán před vyše- třující komisi, byl dále generál Courbebaisse, ve- litel 14. sboru, dán na odpočinek, generálu Plagno- lovi, veliteli 17. sboru, povoleno na vlastní žádost odejiti na odpočinek, kromé toho generál Besset, velitel 31. divise, a generál Alba, velitel 72. bri- gady, dáni do disponibility, a plukovníkům Saint- Etienneovi a Escudierovi povoleno na vlastní žádost odejíti na odpočinek. Došlo hned také k novým jmenováním, a sice generál Pouardier-Duteil, po- savadní velitel 8. sboru, jmenován velitelem 14. sboru, čímž stává se vojenským velitelem v Lyonu, generál Alix jmenován velitelem 16. sboru, generál Poline velitelem 17. sboru a generál Taverna ve- litelem 8. sboru.
Faurie Courbebaiss Plagno Besset Escudier Pouardier Alix Taverna Francie SaintEtienne Lyon
14 article
Ministr vojenství a náčelník generálního štábu odepřeli zástupcům tisku jakékoli prohlášení k uči- něným opatřením. Ministr Etienne se také vyslovil vůči členům kabinetu, že, kdyby byl ve sněmovně interpelován, odepřel by odpověd, poněvadž ne- možno zahajovati debaty o strategii a vojenské schopnosti na řečnické tribuně. Je to otázka dů- věry nebo nedůvěry vůči zodpovědnému chefovi armády. Členové vrchní vojenské rady prohlašují pouze, že jednali dle svých práv a dle své povinnosti na základě výsledku inspekci a velkých manevrů. Vyšetřovací komise, před niž bude postaven generál Faurie, bude složena ze tři členů vrchní vojenské rady a dvou generálů, velitelů armádních sborů. Rozhodnutí její bude míti význam jen po- radný. Čienové komise mají odpověděti na otázku porušení discipliny prostě buď ano nebo ne. I kdyby byla odpověď záporná, má mínistr přece právo potrestati generála disciplinárně, kdyby pak byla kladná, má rovněž právo změniti ji v příznivém smyslu.
Etienne Faurie
15 article
Generál Faurie prohlásil zástupci „Matinu“, že je obětí úžasné nespravedlnosti, což prý dokáže. Napsal již na svou obranu technický článek pro „France Militaire“, v němž vysvětluje, co činil pří manevrech. Tvrdí, že generálové, kteří projevují své republikánské smýšlení, jsou v armádě proná- sledováni a že bylo proti němu zosnováno pravé spiknutí i nastražena mu léčka. Při manevrech prý pozoroval systematické nepřátelství a přání, při- stihnouti ho při chybě, i když plnil doslovně in- strukce, vydané tím, jenž ho odsoudil. Před vyše- třovací komisí prý odhalí podrobnosti tohoto kom- ploču. Politický ráz, jejž snaží se generál Faurie své aféle vtisknouti, dochází již výrazu v tisku. K úto- kům „Humanité“ připojuje se také „Aurore“, v níž generál Percin mluví o padoušství kamarilly, která prý vládne v ministerstvu vojenství. Praví, že ge- nerálové Plugnol a Courbebaisse měli býti dávno sproštění velitelství pro žalostný zdravotní stav, al čekalo prý se na letošní manevry, aby mohl býti postižen také generál Faurie, čímž se měl dodati opatřerí všeobecný ráz. Intrika byla prý zosnována již téměř před rokem v denerálním štábu armády. a bývolý ministr vojenství varoval generála Faurie. Naproti tomu jiné listy odsuzují úločné vystou- pení generála Faurie. „Rappel“ píše, že vláda uči- nila dobře, pohnavši před vyšetřovací komisi dene- rála, jenž se přestal chovati jako voják a počínal si jako politik. Stačí zkušenosti s generálem Bou- langerem. V „Autorité“ pak praví Paul J. de Cas-
Faurie Matin Aurore Bo Franca Militaire
16 article
dr. Jindřich šolc, předseda Svazu Švehla, vl. rada Ursíny a posl. dr. Viškovský. Porada tato byla jaksi závěrem akce, zahájene Národní radou českou v době poprázdninové za úče- lem výměny názorů různých politických tá- borů, jakož i podpory společných akcí po- slanců českých, sdružených v klubech, v Nár. radě české zastoupených. Po zevrubné tří- hodinné věcné debatě byly přijaty jednomy- slně tyto návrhy jako přání k českým klubům těmto: Národní rada česká důtkli- vě žádá poznovu české poslance na ra- dě říšské, aby se dohodli co nejdříve o ustavení Jednotného českého klubu říšského, dále pak vyslovuje snažné přá- ní, aby se české strany politické smluvily na společném postupu v otázce porad vládou nebo stranami německými za účelem východiska ze dnešní ústavní krise zemské v království Českém. Tato jednomyslně schvá- lená přání usneseno zároveň oznámiti všem poslaneckým klubům na radě říšské, jakoži veškerým politickým stranám, v Národní radě české zastoupeným, načež významná tato po- rada skončena. — Český Klub konal schůzi dne 18. října 1913 za předsednictví dra. K. Kramáře. Učiněna jednomyslná usnesení ve příčině jed- nání odpoledního v Nár. radě české. Exc. dr.
doktor šolc Ursíny Viškovský K Kramář svaz Švehla
17 article
F. Fiedler referoval o obchodní akademii v Kolíně. Klub učiní v té příčině ještě kroky ke příznivému vyřízení. Dr. Kramář refe- roval o dohodovacím pokusu vlády. Dr. To- bolka referoval o nedostatcích, týkajících se resortu vyučovacího. Zvoleni dr. Lukavský a dr. Tobolka, kteří budou tlumočiti stížnosti ministerstvu vyučování. Dr. Lukavský re- feroval o jmenování a povyšování úřednictva u ředitelství drah v Plzni v poslední době. Usneseno zakročiti předsednictvem Klubuu ministrpresidenta. Společnou poradu předsednictev če- ských klubů poslaneckých svolal v sobotu večer (18. října) zatímní předseda Společného klubu českých poslanců říšských pan Frant. Staněk na úterý dne 21. října na 9. hodinu dopolední do poradní síně Klubu českých agrárních poslanců na radě říšské v parla- mentě vídeňském. Přítomnost všech předsed- ve dnech 25. a 26. října 1913. J nictev nutna.
F Fiedler doktor Kramář Lukavský Tobolka František Staněk Kolín Zvolen Plzeň
18 article
— Veřejnou schůzi studentskou pořádá Studentská organisace nár. strany svob. dnes o 10. hod. dopol. v sále č. IV. čes. techniky. Přednáší posl. doc. dr. Zd. Tobolka o po- litickém vzdělání, posl. dvor. r. J. V. Hráský o vysokoškolském studiu a PhC. Vladimír Frumar o studentua politice. Vstup všem volný. — V Ústřední matící školské jindy a nyní. V měsíci říjnu minulá léta hojněji zasílané vý- těžky sbírek na dar svatováclavský byly předzvěstí, že v hospodářství matičním budou alespoň nejnaléhavější náklady uhrazeny, le- tošní však říjen možno porovnati s těmi mě- síci v roce, kdy příjem Ústřední matice škol- ské nejvíce ochabuje. Místo peněžitých darů, sta prázdných archů svatováclavských vrací se pokladně matiční. Hrozný stav financí
docent doktor Zdeněk Hráská Phc Frumar
19 article
Ústřední matice školské způsobený vzrůstají- cím deficítem, může však býti přece ještě od- vrácen, provede-li se sbírka na dar svato- václavský ve všech vrstvách českého lidua všemi stavy. Prosíme co nejsnažnějí pracov- níky našeho života veřejného, všecky funkcio- náře, všecky uvědomělé české rodiny a zejmé- na naše české ženy, aby za příkladem české samosprávy provedli sbírku na dar svatovác- lavský v měsíci říjnu a co nejzevrubněji. Dnes není třeba tajiti, že hrozí českým menšináma tisícům jich dítek nejen nebezpečí se strany fanaticky národnostně rozeštvaných odpůrců české výchovy, ale že další trvání již zříze- ných škol matičních je nejvážněji ohroženo naprostým ochabnutím příjmů z daru svato- václavského, který Ústřední matici školské býval i v nejtěžších dobách — ještě poslední záchranou. Čechové, ve vašich rukou jest, aby odvrácena byla pohroma, jaké v Ústřední ma- tici školské od doby založení spolku nebylo ... — širší výkonný výbor české strany agrární konal — dle vydaného komuniké — v sobotu dne 18. října t. r. schůzi za předsednictví předsedy Ant. Švehly. Předseda Švehla věnoval nejprve posmrtnou vzpominku členu panské sněmovny
Čecho Antonín Švehla český strana panská sněmovna
20 article
sagnac, že tento případ opět ukáže, jaké spousty způsobila politika v armádě, a jak podezřelou úlohu hrají jistí lidé, kteří, nepovznášejíce se nad strany jak by měli, misi se do nich. Na konec pak dodává „Chcete se vsadit, že do půl roku bude generá Faurie kandidátem poslanectví a budle se usmívati na Jaurěsa?
21 article
Program anglické vlády. Ministerská rada anglická zasedala za před- sednictví Asquithova tři dní po sobě v úterý, ve středu a ve čtvrtek, což je necbvyklým zjevemv nynějším období, vysvětluje se však důležitými otázkami, o nichž nutno se uraditi. Jsou to ze- jména: 1. Otázka home rule. Jak zřejmo z poslední řečnické kampaně členů vlády, jsou v kabinetě značné různosti míněnív otázce irské. Kdežto ministr vnitra Mac Kenna pro- hlásil, že vláda je úplně odhodlána zjednati vítěz- stvi své vůli bez zřetele na protesty Ulstru, a že tu jde o pouhý blufí, jevil se ministr námořnictva Churchill ve své řeči v Dundee mnohem umírně- nějším a zašel až k možnosti, že by se home rule nevztahovala na Ulster. šlo tedy o to, aby se do- sáhlo jistého sjednocení. Zdá se, že zatím se kabinet sjednotil na politice vyčkávací. Liberální vláda soudí, že. majíe na své straně votum lidu, nemusí zvým odpůrcům vycházeti vstříc. Je ochotna zkou- mati každý určitý návrh, který by jí byl učiněn vůdci konservativní strany, lordem Landsdownem a Bonarem Lawem, ale nehodlá učiniti první krok. 2. Zvýšení rozpočtu námořnictva. Toto zvýšení jeví se nezbytným a je do jistě míry normální jako následek uvedení větších lod do služby. Nutno však také přihlížetí k situaci, níž se nalézá anglické námořnictvo, jednak vzhle- dem k tomu, že se opozdilo zahájení stavby lod kanadských, jednak vzhledem k rozvoji námořni- ctva rakouského a italského. 3. Organisace kampaně pro agrární reformu. Kancléř pokladu Lloyd George vyložil v Bed- fordu základní rysy reformy, ale otázka má tak velký význam, že bude asi vyžadovati dosti dlou hých diskusí. Ústřední výbor org. svobodomyslné mládeže a Studentská organisace ná- rodní strany svobodomyslné
Asquithův Mac Kenn Churchill Landsdown Law Lloyd George Dundee Ulster Bed ford
23 article V. sjezů svobodomyslné mládeže v Plznl
V. sjezů svobodomyslné mládeže v Plznl POŘAD SJEZDU: V sobotu dne 25. října 1913 O 8. hod. večer v Měšťanské besedě plzeňsk veřejná schůze za protektorátu sl. městské rady plzeňské, n níž promluví: posl. dr. Karel Kramář „O po- litické situaci“, dr. F. Lukavský „O kul- turní práci mládeže“ a Rudolf Prochá z ka „O politických tendencích mladé generace svobodomyslné“.
doktor Kramář F Lukavský Prochá O kout
24 article V neděli dne 26. října 1913: O 9. hodině rann v Měšťanské besedě
V neděli dne 26. října 1913: O 9. hodině rann v Měšťanské besedě pracovní jednání. REFERÁTY: 1. Dr. Vladimír Slavík: Náš poměr ke státu. 2. Vladimír Frumar: So ciální reforma. Debata. O 5. hod. odpolední v Měšťanské besedě: Zem- ská konference delegátů organisací svobodo myslné mládeže. O 8. hod. večerní tamtéž: Přátelský večer.
doktor Slavík Frumar organizace svoboda
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pro společný postup všech českých poslanců v kritické době nynější. V Národní radě české konala se v sobotu dne 18. října odpoledne důvěrná poraa o otázkách společ- ného postupu českých poslanců, především se zřetelem k nynější politické situaci. Poradě předsedal za churavicího předsedu p. dra. Podlipného místopředseda posl. dr. Baxa přítomni byli pp.: dvorní rada dr. Čelakovský. učitel Černý, dr. Vratislav Černý, prof. dr Drachovský, posl. prof. dr. Formánek, J. dr. Jos. Fořt, posl. dr. Franta, dr. Hajn, red Hejret, red. Holeček, posl. Choc, posl. Klofáč. posl. dr. Kramář, posl. dr. Masaryk, člen pan- ské sněmovny dr. Mattuš, prof. Maxa, vládn rada dr. Metelka, přednosta Nechanský, posl dr. Neumann, vrchní rada dr. Pilař, dr Scheichl, red. Sokol, posl. Staněk, dr. šámal
Podlipný doktor Baxa Čelakovský Černá profesor doktor drachovský Formánek Jos Franta Hajn Hejret Holeček Choc Klofáč Kramář Masaryk Mattuš Maxa Metelka Nechanský Neumann Pilař Scheichl Staněk
26 article
ve vědomí, že se nezpronevěřuje jako žena ani v svém poměru k muži, býti mu novým životem, nej- dražším soustředěním jeho zájmů a jeho nejmilejším druhem, ani ve svém lidském poslání, toužiti p nejvyšší možné ušlechtilosti. Pařižanka a dokonce Pařížanka z Paříže, jak se poznamenává proti Pařížankám z venkova, má ještě svoje zvláštní přednosti. U ní všechny pů- vaby Francouzky jsou vystupňovány v nejvyšší jemnosti, hra citů, úsměvů, gest a slov jest jediným dovádivým kejklířstvím a vybranost a bezpečnost vkusu jest vypěstována v převelikou něžnost. Kdesi v pohádkách bloudí vábné princezny- Pařižanky jsou jejich skutečné sestry. A jako lam jsme se dovídali o bratrstvích se živly a přírodou. tak zde možno říci, že tato křehká stvoření jsou sestrami květin a vodních vln, neboť tak daleko odešly od banální reálnosti vším, čím je svět vy- choval v jejich krásnou dokonalost. Ovšem, naše dnešní princezny vládnou v jiných říších, a srdce jež matou, nejsou srdce bludných hochů a rytířů Prostředí a jejich pozadí jsou důkladně vyměněna jen ony drahocenné zjevy přešly ve svém něžném půvabu v naše dny a v naše ulice. Tak se setkáváme s těmito dnešními Pařížan- kami křehkých, průsvitných prstů, širokých, dětsky bloudivých očí, rozpačitě chvějivých rtů, hýčkanýmí úsměvy a všemi vybranostmí slov. Tak se objevuj ve svých domácnostech, v záři divadelních foyerů v přepychu salonů, na společenských a uměleckých schůzkách a slavnostech, na svých projíž ďkách pochůzkách, a dojem elegantního půvabu a šťast livé radosti je prováni.
Pařižanka Francouzek Pařížan Paříž
27 article
Mají bezpečnost, neomylnost a poutavou osobl- tost svého vkusného vystupování. Jsou vážné důstojné a jsou jedinou hrou bystrých gest a čivera- čivých grimas. Mluviti o jejich koketnosti, jes vastně říci málo a užiti banálního výrazu. To, c činí Francouzku Pařížankou, jest něco neskonale jemnějšího a hezčího. Je to ono vlídné a ducha- plné umění jeviti se zajímavou, krásnou a dráždi- vou, upoutávati k sobě. JJsou ovšem dva druhy Pa- řížanek jako žen vůbecí krásné a méně krásné. Ale i když toto druhé měřítko se zdá někdy trochu sho- vívavé, dovede Pařížanka zajímati a líbiti se. J jí šťastnou předností jest nebýti banální, dominovati vybraností a elegancí prostředků, jimiž se projevuje.
Francouzek Pařížanka Pařížanka
28 article
Má svou opatrnost a jen zcela po troškách, zpola s nedůvěrou a zpola se zdráháním prozrazuje své nitro. Má tisíc prostředků, jimiž hraje svou vábi- vou a jemnou komedii. Jistě všechna divadla všechna dobrodružství života celých staletí vycho- vala tuto hru společenských styků a propůjčila Pařížance všechna tajemství svých sladkých úsko- ků a všechna kejklířství mimických prostředků je byla svěřena, aby pro ni byla tradící jejích vítěz- ství. V koszelné hře gest a grimas dnešní spole- čenské kultury se utajuje a objevuje tato půvabná žena. Všechno umění stejně jako příroda jí vše daly, aby mohla býti jejich slávou, Jedno umění však jí slouží nade všechny v jedné řiši vládne tato krásná paní ve svém roz- milém despotismu a celý svět klidně a rád se podři- zuje jejím vrtochům. Je to umění módy. Její vlád však není ode dneška; bylo tak vždycky od staletí kdy vyrůstaly tyto Pařížanky v září slavných dnů versaillesských, kdy tyto občanky našly svou chlad- nou důstojnost za dob císařství a svou rozšafnost za občanského krále, a bylo tak vždycky, kdy ukládaly světu své nejroztomilejší rozmary a při- kazovaly mu změniti sloh kroje čtyřikrát za půl století, jako dnes totéž přikarují dvakrát za ob- dobí. Jistě umění nesloužilo nikdy někomu s větš ochotou nežli těmto nádherným loutkám a nikd touha zdobiti se nemohla projevovati se neústup
29 article
Pařížanka povýšila Paříž na hlavní město svě- ta ve věcech mody a toto umění jí za to slouží k jejímu oslavení největší vynalézavostí svých prchavých a měnivých krás. Tisíce hlav vymýšl uvésti v nejnádhernější celky soulad barev, lini forem a materiálů, jimiž jsou tvořeny žaty žen, a statisíce rukou se snaží uspokojiti chvatné klient- ky v jejich parádním závodění. Není součástky oděvu, jež by nebyla promýšlena do nejmenších detailů, jež by nebyla propracována ve svrchova- nou dokonalost formy. Avšak je třeba nejen po- chonit materiál v jeho působivosti a míti v moci něji nežli zde. veškeru důmyslnost technickou, jest třeba umět pochopit ony vrtošivé klientky, nejhbitější poseur- ky a nejduchaplnější inspirátorky nového a no- vého vkusu, v jejich osobitostech a postihnouti náladu doby, zmocniti se jí a renlisovati ji v tomto nejdekorativnějším z umění. Pařížští krejčí a jejích umělci — a stačí uvésti jméno Paula Poireta a jeho dvou vynikajících spolupracovníků, Paula Iriba a Georgesa Lepapa — došly vynikající zruč- nosti a prozíravosti, uvésti v soulad a vzájemné doplnění se šatem všechny ty groteskní půvaby skotačivosti dnešních grimas. ona sešikmeni očí, sta- žení úst.úpravy hlav a nkcentování neb zapírání pro- porcí těla a respektovati všechny libůstky a roz- mary doby, ať už se projevují literaturou, sportem. divadlem nebo af už jsou díktovány jakýmkoliv koketováním s exotismy a jakoukoliv chytráckou moudrostí. Nové umění není jen výsadou malířství, sochařství a architektury, nýbrž projevuje se zde sourodně a stejnými příznaky nového slohu i v tomto oboru mody, kde propůjčuje ženám veškeren přepych dekorativní krásy.
Pařížanka Poiret Iriba Lepapa Paříž sport . divadlo
30 article
Pařížanka jest však obdivuhodnou a nejlepši klientkou. Není nápadu nerealisovatelného a není dobrého uměleckého výtvoru, který by selhal. J zde mezi umělcem, jenž šaty navrhuje, a mezi tou. jež v nich se objeví, ona šťastná soudružnost ná- zoru a dobové nálady, jež jest jedinou podmínkou úspěchu. To, co jinde se jevi mrtvým výtvorem, skutečně už jen papírovou loutkou modního časo- písu, je zde proživeno myšlenkou a motivově za- loženo. Nejlepší a nejzajímavější, co tvoří zdejš velké dílny, jsou nejen živé dokumenty myšlenkové a umělecké nálady doby, ale jsou to často výtvory komponované na určitá themata. Jsou šaty, v ně jsou vestylisovány polemické nájezdy, rozmarná gavrošovství, literární a historické reminiscence. Objeví se žaty, komponované na motiv francouzské trikolory a obdivuhodné delikátností, s jakou jest v nich tak nebezpečný motiv utajen a realisován Nedávné perské vypravení Richepinova Minaretu zanechalo v posledních výtvorech velkého krej- čovství stopy v obroučkovém zakončení živůtku a věc jest nadmíru hezká ve svých úpravách. To co jinde by vypadlo v karikaturu, stává se zde
Richepinův
31 article
půvabem onou bezpečností vkusu a bezpečnost komposičního tvoření, jaké zde jest domovem více než jinde. Společností a ulicí se kmitají tylo vábivé zje- vy dnešních žen jako stínové hry krásných sil- huet. Jsou to drahocenné dokumenty nálady dneš- ní doby, jejích duchaplných schválností, jejích roz- marů a jejího přepychu. Nejde o vytvoření velkého slohu. Jde jen o rozkošnické diletantství a žádn doba nedovedla s větší důvtipností a s větším labužnictvím hodovati u stolu, přeplněného uměním všech věků nežli naše. Všechna umění minulá po- skytují své motivy. Starý benátský šperk navrhne síťové filigranování živůtku, východní umění lidová umění přinesla útočnou a drsnou barvitost. návraty do minulosti a revidování starých modních moudrosti vzbudila vzpominky na sloh direktoria a dnešní dny se svými tanečnicemi a svými spor tovními novotami také se přihlásily o svůj podíl. Tak jdou životem tyto sličné Pařížanky, za- hrnuty jsouce veškerou světskou krásou a inspi- rovány všemi vrtochy a jízlivostmi doby. Jsou jako rozkošná hra loutek, jež okouzlí oči, ale koli a jak složitého života jest utajeno v oněch dětsky roztomilých grimasách a pod veškerou nádherou Rudoli Kepl. jejich zjevu.
Rudoli Kepl východní uměný lidový uměný
32 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Když před léty vznesly se první aeropla- ny a také Zeppelinova „řiditelná“ vzducholod provedla jakž takž zdařilý let, našlo se mnoho nadšenců s předčasným jásotem „Člověk létá“ A pěly se dithyramby o vítězství člověka nad vzduchem, snilo se o nesmírné budoucnosti vzducholodí a létadel, jejich významu ve vo- jenství i v dopravě a státy, a z nich hlavně Německo, předháněly se v zařizování vzdu- choplaveckých oddělení, a starý hrabě Zeppe- lin div že nedostal za svou vzducholoď Nobe- lovu cenu. Několik let však stačilo, aby první obdi značně poklesl. Člověk sice létal, ale také bezpočtukráte sletěl, a jeho pád z pravidla byl tragický. Důmyslně sestrojené létadlo pře- se všechno zdokonalování zůstalo hříčkou vě- tru a největší vzducholodi byly pranepatrnou smítkou, jejíž řiditelnost byla možna jen při úplném bezvětří. K pohromám, způsobeným bouří a větrem, přistoupily ještě katastrofy zaviněné poruchami motorů, vznícením se ben- zinu, závadami na vrtulích a v jiném ústrojí — vše přesvědčující, že nejduchaplnější dokona- lost v sestrojení je — nedokonalá. A čím více létadel vznášelo se do vzduchu, tím více rostl mezinárodní hřbitůvek obětí aviatiky, až té- měř každý den přinesl a přináší zvěst o novém neštěstí. Otupil již téměř tím nekonečným poč- tem zmařených životů soucit lidský, sevšed- nělo heslo o nutnosti obětí a ztrát při každé nové věci a myšlence, a nabyla vrchu ona snadná, lehko pohotově jsoucí poznámka „ vlastním risiku“. Chce-li kdo hazardovat svým životem — je to jeho věcí.
Zeppelinův Německo Probelov
33 article
Nicméně však, přese všechnu otrlost, hlu- boce rozechvěl se lidský soucit, když v pátek došla z letiště v Johannisthalu zpráva o stra- šlivé katastrofě Zeppelinovy vzducholodi. Na třicet lidí zahynulo při pokusném letu příšer- nou smrtí, způsobenou jednak pádem, jednak popálením při explosi. V několika vteřinách obrovský vzdušný kolos vzplanul a vše co při něm dříve bylo majestátního a hrdého, změ- nilo se v ubohé a žalostné, jásot při vzletuv nářek a zděšení. Do třetice všeho zlého touto pohromou v osudném týdnu dovršena serie ne- štěstí, jež zvláštní hrou osudu a náhody počala pod zemí důlní katastrofou u Cardiffu, za- sáhla na moře tragickým zánikem parníku „Volturna“ a posléz skončila v ovzduší ex- plosí Zeppelinovy námořní vzducholodi... A ve všech třech případech ničitelem lidského díla a životů byl jeden a týž živel — oheň. A přece — jak různá pozadí mají ona ne- štěstí! První dvě stala se v zápasu o denní chléb, stihla horníky a vystěhovalce, jdoucí za živobytím — třetí však je příznačné, nebot stalo se z upřílišněné troufalosti a umíněnosti lidské, jež po všech výstrahách, daných jí předchozími katastrofami vzducholodí, opět a
Zeppelinův Johannisthal Cardiff