1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 19. října 1913.
Praha
4
article
laranní a večerní listy
předplácí sa
v Praze v administrael-
nn měsle
SK -
na čtvrt leta
a dvoji donaškou
na měste
na čtvrt leta
ikei
ve Bliálkách „ K so
aa měsle
Poštou.
na Evrti . . . S k a0
s dvují zásilko
2 Srsrt ien
Praha
SK
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18,
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18,
s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 20. října v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Německý pomník u Lipska.
Německý pomník u Lipska.
S velikou okázalostí a slávou, za úča-
sti německého císaře, rakouského násled-
níka trůnu, ruského velkoknížete Cyrila
Vladimíroviče, švédského prince, králův
knížat německých, zástupců rakouské
generality i aristokracie odhalen včerau
Lipska přemohutný pomník na pamět
třídenní „bitvy národův“ dobojované dnes
před sto lety vítězně proti velikánu Na-
poleonovi I. —
Byli jsme vskutku dychtivi, v jaký ton
uhodí pořadatelé této historické slavnosti.
jakou myšlenku politickou vyváží po stu
letech retrospektivy u pomníku tak vý-
znamého jako okázalého.
Jak známo, podlehl Napoleon I. ve
vražedné bitvě lipské u večer 18. října 1813
jedině proto, že měl proti sobě trojná-
sobnou přesilu nepřátelských
spojenců: Rakouska, Pruska a Ruska, vůč
níž nemohl již vésti do boje tu svou ně-
kdejší, v nesčetných vítězných bitvách vy-
školenou a otuženou starou armádu nepře-
možitelných hrdin od Slavkova a Jeny
alébrž toliko sporé její pozůstatky rozhoj-
něné na rychlo sebranými a jedva vycvi-
čenými rekruty. Onu starou armádu vítě-
zů pohřbila rok před tím nešťastná jeho
výprava na Rus za třeskutých mrazů zi-
my r. 1812 na hrozném ústupu od hořicí
Moskvy. Ano, tam, na březích Bereziny
zasazena nezdolné výbojnosti nepřemoži-
telného dosud podmaňovatele světa prv-
ní rozhodná rána a to tak těžká, že
nedovedl se z ní přes všechnu svou feno-
menální energii více vzpamatovat a zota-
vit ku bývalé olbřímské síle.
Vladimírovič
Napoleon
Rus
Berezin
Lipsko
Rakousko
Prusko
Rusko
Slavkov
Jena
Moskva
7
article
Nebýti zdrcující pohromy na sněžných
pláních ruských, nebylo by asi r. 1813
došlo ke druhé kruté ráně, jakou utrpěla
moc Napoleonova u Lipska. Všechno bo-
jovné nadšení tehdejší mládeže německé
vznícené teprv pohledem na prchající
zbědované trosečníky poražené Napoleo-
novy armády, vracející se zoufale přes Ně-
mecko do Francie — sotva bylo by stačilo
ku zorganisování a vypravení náležitých
branných sil Německa pod vedením krále
pruského ku doražení raněného lva: mu-
sily ku pomoci Němcům přichvá-
tati síly Ruska a Rakouska, aby
docílilo se vítězství rozhodného v bitvěu
Lipska -
Tuto platnou, ba rozhodnou službu
Rakouska a Ruska v osudné hodině pro
existenci německého národa nedovedla ná-
rodní ješitnost německých dějepravců do-
sud nikdy spravedlivě ocenit, tak že r a-
kouští vojenští publicisté ještě
dnes musejí v potu tváři sami vítězosla-
vícím Němcům v říši připomínat a dokazo-
vat, jakých obětí nesmírných na krvi
a statcích bylo přineslo Rakousko za válek
proti Napoleonově světovládě nejen pro
spásu svou, ale i Německa. Vídeňská „Ar-
mee-Zeitung“ ve zvláště vydaném právě
spisku o názvu: „Vůdčí úloha Ra-
kouska ve válkách osvobozo-
vacích“ páčí oběti jeho na lidech ú-
hrnem na 376.000 a na jmění národů na
1000 milionů zlatých.
Němec
Napoleonův
Napoleonův u Lipsko
Francie
Německo
Rusko
Rakousko
Lipsko
Ara
Zeitung
8
article
Byli jsme tudíž žádostiví, zdali a s ja-
kou vřelostí bude této obětovné vůdčí ú-
lohy Rakouska vzpomenuto u paty pomní-
ku lipského.
Leč v celé slavnostní řeči předsedy
německého „patriotenbundu“ p. Klimenta
Thiema nebylo o veliké zásluze R-
kouska ani Ruska hrubě zmín-
ky, nýbrž vítězství lipské vylíčeno jedině
jako velečin národa německého pod vede-
ním Pruska a pomník zbudovaný ozna-
čen výhradně jako věkovitý hlasatel vlast-
ní procitlé životní síly národa německého
a jeho milovaných vládců.
Zástupcům Rakouska zůstavena sobě-
stačná oslava lipského vojevůdce kn.
Schwarzenberka opodál u jeho ra-
kouského pomníku skoro jako tichá mšeu
pobočného oltáře, kdežto zástupci Ruska
mohli opět vzpomínati svých padlých hrdin
z bitvy lipské ve vlastní ruské kapli svým
zbožným „Věčnaja paměť!“ — Ale hlavní
slavnost uspořádána kolem obrovského
pomníku vítězné síly národa německé-
ho . . ..
Klimenta Thiem
Prusek
Schwarzenberk
Rakousko
Rusko
Rkousek
9
article
Po této nevděčné nešetrnosti ku ne-
ocenitelným spojencům věru ještě div, že
pořadatelé lipské slavnosti projevili tolik
dobrého taktu, že chránili se zraniti citu
národa francouzského, jenž ovšem dnes po
stu letech sám dávno dospěl ku poznání
jakým osudným bludem byl zatížen genius
Napoleonův, když rozbažil se celou vášní
své vůle po světovém panství nade všemi
národy západní, jižní, střední, ba i východ-
ní Evropy, a za tou utopií proléval krev
synů Francie od Španěl až po Moskvu. Ta-
to ohromná budova nezřízené ctižádosti
musila se dříve později shroutit a rozpad-
nout katastrofálně, když ne bitvou lipskou.
tož bitvami pozdějšími: neboť všaká uni-
versální říše jest proti přírodě a nese zá-
rodek svého úpadku od počátku v sobě. —
Nerozčílí a neroztrpčí tudíž dnešní slavnost
lipská ani nýysl prokročilého národa fran-
couzského, neboť ten mohutný pomník, jejž
si zbudovalo Německo na bojišti svého ví-
tězství nad někdejším despotickým Caesa-
rem Francie, zůstává vůči nynější demo-
kratické Francii — bezpřed-
mětným, jsa za to spíše ku výstraze
jiným baživcům po nadvládě a moci svě-
tové . ..
Napoleonův
Španěl
Evropa
Moskva
Německo
Francie
10
article
Trpný odpor českého
učitelstva.
Hnutí, zahájené v českém učitelstvu na povel
výkonného výboru pro organisování trpného od-
poru, roste a nabývá povážlivé tvářnosti. Docház
nás řada trpkých, rozhořčených projevů z jednot
učitelských. Nabýváme z nich dojmu, že učitelstvo
vskutku je odhodláno poslechnouti apelu vůdčího
svého komitétu a zahájiti trpný odpor ve všech
oborech své působnosti od 1. ledna, nebude-l
mu dána žádaná hmotná pomoc ve slušné míře
Ba, ze mnohých stran ozývá se dokonce volání.
aby pasivní resistence zahájena byla ihned.
Nejživěji a nejnápadněji dosud propuká odpon
na okresních konferencích, které jsou institucemi
úřadními a konají se za předsednictví c. k. okres-
ního inspektora a za účasti c. k. okr. hejtmana.
Výkonný výbor zkouší pevnost solidarity učitelské
právě na tomto oficielním foru, kde je odpor zjev-
ný přímo před dozorčími orgány a v přítomnost
zástupce vlády. Informovali jsme se přímo u komi-
tétu a dovídáme se, že je s dosavadními resisteně-
ními pokusy spokojen, ba, že překvapují, ježto sa-
mi vůdcové se obávali, že nebude všude dost pev-
nosti a solidarity na veřejné půdě příliš úřadně ve-
dených okresních porad, jimž říká se „vládní“.
Velmi pohnutá byla porada v Broumově.
konaná za přítomnosti c. k. okresního hejtmana
JUDra. Jar. rytíře Kořistky a inspektora Fr
Paula. Učitelstvo vyslechlo pouze úřadní zprávu
inspektorovu, vykonalo volbu člena do zemské po-
rady a když mělo přikročeno býti k referátům
referent již vstoupil na podium, prohlásil předsed
učitelské jednoty, že učitelé jsou stálým
odkladem úpravy platů rozrušeni tak
že nejsou s to s klidem vyslechnout
zpráv, zvláště proto, že jimi na l se
berou nové práce.
Kořistka
Broumov
Francie Paul
11
article
Inspektor a hejtman maré se pokoušeli shro-
máždění ukildniti. Všichni učitelé i učitelky na ráz
se zvedli a ostentativně opustili kon
ferenční síň,kde zbyli jen vládní funkcioná-
ři, zapisovatelé a referent. Učitelé vyslali pak
vyjednávání dva delegšty, kteří prohlásili, že se
do porady nikdo nevrátí, nebude-li od referátů
upuštěno. Teprve když slíbeno, že omezí se schůze
na nejnutnější formálnosti, a že písemný projev od-
poru bude zaprotokolován, vrátili se učitelé a k
výzvě p. řed. Petra ostentativním povstáním pro-
jevili, že jsou v pasivním odporu solidární. Přiro-
zeno, že spontanní a resolutní tyto projevy působily
na funkcionáře státní mocným dojmem ...
Ve Strako nicích dne 10. t. m. připustil
učitelé na konferenci přednášku hosta neučitele,
sekretáře komise pro zachování historických pa-
mátek, nereagovali však na jeho popudy, ale re-
ferent z řad učitelstva svého referátu o kulturní
práci mezi lidem vůbec nepřednesl, a za bouřlivého
souhlasu prohlásil, že v nynější chvíli, kdy
skličují učitele starosti o snesitel-
nou existenci rodin trpleích tlakem
nesnesitelných poměrů, nemoho
učitelé mluvití a vážně jednatio
práci mezi lidem i práci školní
Tyto projevy, na úřadní půdě inscenované,
jsou, jak jsme dotazem u členů komitětu resistenč-
ního zvěděli, pouhou prý introdukcí k velikému
odporu, který bude organisován a prohlášen v
velikých schůzích protestních, jež bude učitelstv
v komunikačních střediscích nyní a až do váno
pořádati, a to společně bez rozdílu kategorií
hodností, učitelé i učitelky, nejstarší i nejmladši
Se všech stran ozývá se silné volání nejen, aby
pomoženo bylo ještě v tomto roce, ale aby pomo
pro příští rok nebyla snad pouhopouhou almužnou.
znehodnocující a více dráždící než upokojující.
Petro
Straka
Přiro
12
article
Přesvědčili jsme se, že příznivě všude posuzuje
se pronikavé zasáhnutí akčního výboru naší strany
do ofázky brzké úpravy. Fhopšik mnoho roztrpče-
nosti a přímo odsouzení vyvolává „akademicky
plané utišování státoprávně-pokrokové strany, kte-
rá svým prohlášením na upokojení učitelstva ni-
čeho — nenamítá, aby až bude svolán dělný sněm
přikročeno bylo vedle volební opravy též k sano-
vání učitelstva. Aží Také se s přemnoha stran
odsuzuje, že „Učitelské Noviny“, orgán vršovického
majitele domů p. učitele Beneše, v posledním čisle
padá výkonnému výboru v týl, kdy ukazuje
domnělé slabiny zahájené akce a útočí na stranu
mladočeskou i agrární, lákaje učitelstvo do řad
sociálně-demokratických.
Z nových proklamací výkonného resistenčníh
komitétu dostaly se nám do rukou dvě, z nichž
jedna dává učitelstvu direktivu pro zastavení prá-
ce v oboru péče o děti a při spolupůsobení v do-
brovolných akcích vládními orgány fedrovaných.
druhá pak upozorňuje učitelstvo, kterak by mělo
zahájiti pasivitu v některých oborech učby a vý-
chovy. O první proklamaci, s níž bychom jen velmi
neradi mohli souhlasiti, pojednáme ještě jindy.
Také druhá proklamace otvírá nám děsný průzor
do kulturní práce učitelovy a jsme přesvědčeni, že
její uskutečnění mělo by smutné následky. Vrcholie
Beneš
učitelský novina
13
article
proklamace v přikré devise: „Pro zaměst
nání, ježmne a mojí rodiny neuživ í, ani
haléře!“ Radí se učitelstvu, aby nadále zahá-
jilo pasivitu v úřadních konferencich, odborných
poradách, při pořádání odborných kursů, odbírán
časopisů, kupování knih a pod. a přikazuje se
omeziti vydání na stavovský tísk a z politických
listů ty, které učitelstvo v boji opravdově a účinne
podporují.
Dovídáme se dále, že zahájena bude akce aby
pojišťovací společnosti byly vyzvány, by posečkaly
učitelstvu placení pojistného, protože bída i prodlu-
ženost v učitelstvu jsou tak veliké, že i při nejlepš
vůli nemůže učitelstvo svým platebním povinno-
stem učiniti zadost.
Z projevů vůdčích osob resistenčního komitétu
vyznívá rozhodná odhodlanost. Patrno, že již sliby
a utěšujícími slovy učitelstvo nelze upokojiti. Snad
budou se zdáli některé proposice zápasícího uči-
telstva tvrdými, ale boj je boj a konečně každý bo
přináší rány.
Je zajisté nejvýš na čase, aby se krajně roz-
trpčenému učitelstvu dostalo brzké záruky, že se
mu spravedlivé pomoci dostane. Učitelstvo může v
zápase svém, který je smutným důsledkem politi-
ckého a kulturního skandálu, zaviněného německou
politikou, spoléhati zajisté na plné sympatie české
veřejnosti, na níž ovšem také záleží, aby společne
s učitelstvem volala o brzkou a vydatnou pomoc pro
svoje těžce zkoušené učitelstvo.
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Schůze německého sdružení a National-
verbandu.
O odřeknutí německé účasti na vídeňskýcl
vyrovnacích konferencích pro účast místo
držitele knížete Thuna bude sdružení něme-
ckých říš. poslanců z Čech jednati v ponděl
odpoledne ve zvláštní schůzi k tomu kone
svolané do poslanecké sněmovny. Bezpro-
středně po té bude plenární schůze něme-
ckého Nationalverbandu. Ve schůzi německé-
ho sdružení říš. posl. z Čech budou o věci re-
ferovati poslanci Pacher, dr. Schreiner, dr.
Thun
Pacher
doktor
Schreiner
Čechy
poslanecký sněmovna
16
article
Urban a podle ujištění „Bohemie“ nemůže
býti nejmenší pochyby, že sdružení toto
schválí jednomyslně jednání svých zástupců
oproti úmyslu předsedy ministerstva, aby se
kníže Thun zúčastnil vyrovnacích jednání. Na
všechny prostředkovací návrhy, na jaké vláda
pomýšlí, jest prý již pozdě, jak nasvědčuje
jednomyslný souhlas německého tisku v Če-
chách, dí „Boh.“, a dodává, že sdružení něm.
říš. poslanců z Čech nebude míti žádného dů-
vodu, aby krom schválení stanoviska svých
zástupců činilo ještě nějaká jiná usnesenío
této záležitosti. Jest prý věcí chefa kabinetu
aby nalezl jiný modus pro nová jednání o če-
ské otázce, který by Němcům z Čech vyho-
voval — jestliže prý se ještě na nějaké jedná-
ní pomýšlí. Návrh, aby k jednáním přibrár
byl nyní ministr spravedlnosti dr. Hochenbur-
ger, nepochází prý s německé strany. Češi pů-
vodně žádali, aby Hochenburger byl z jednán
vyloučen a výslovnému jich přání bylo vyho-
věno. Němci prý si dra. Hochenburgera příliš
váží, než aby od něho se nadáli, že by se
k takové hře propůjčíl.
Ať tak či onak, jisto jest, že nejhorlivějš
usilovači o všemožně krátký průběh vyrovna-
cích jednání a co nejstručnější rozhodnutí
jich osudu, sami zahájili komedii, která v nej-
lepším případě znamená oddálení kompensací
ač-li jim vůbec nejde o to, zardousiti znova
obživlou dohodu na samém prahu konfereně-
ního sálu Stürgkhova první naskytlou zámin-
kou a při té příležitosti schladiti žáhu Schrei-
nerovu na knížeti Thunovi.
Urban
Thun
Němec
Hochenbur
Čech
Hochenburger
Stürgkhův
Čechy
Bohemia
17
article
V drobném prodejle
ranní člslo a sobě
sn
večerni
za si
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo
vešerní
Inseráty
platí se hotově napřen-
Předplacení a inserty přijím
administrane v Marianské ul.,
Tam nacházejí se tež
redakce, tiskárna a expodie
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracei
Ze Slezska.
Slezsko
18
article
(Projev zástupců české samosprávy.
Žimrovice.)
V těchto dnech konala se v Opavě schůze zá-
stupců české samosprávy ve Slezsku, která, po-
rokovavši p posledních událostech v zemi i v Če-
chách, usnesla se na obšírném projevu, v němž
formulováno jest stanovisko českých
obcí ve vévodství slezském. Pokud se týče udá-
lostí v Čechách, odsuzují slezští starostové poruše-
ní ústavy království Českého, dosazením zemské
správní komise, v níž spatřují protizákonnný ústu-
pek Němcům. V dalším protestují slezské obce
proti porušování národnostní a jazykové rovno-
právnosti, zaručené státními základními zákony se
strany c. k. úřadů, c. k. soudů a ministerstvem
spravedlnosti a žádají důrazně energický postup
proti všem, kdož zákony porušují a zavedení legál-
ního stavu zejména v království Českém. V příčině
Slezska žádají české obce jazykově rovnoprávné
úřadování u všech c. k. úřadů. Závěrečný odstavec
resoluce žádá, aby sporné otázky národnostní ne-
byly upravovány zákonem mezi Němci a námi to-
liko v Čechách, ale v celé říši.
Němec
Opava
Slezsko
Čechy
19
article
Markantní doklad dvojího lokte pro nás a pro
Němce, oznamuje se ze Žimrovic. Zdejší německý
továrník Weisshuhn postavil v loni domek, který
dle předloženého plánu určen byl pro úřadnické
byty. Budova ještě nebyla hotova a již zemský
výbor zamitl žádost obce za rozšíření místní jedno-
třídky na školu dvoutřidní s poukazem, že ku
školským účelům v místě na příště stačí úplně
škola jednotřidní, ježto po prázdninách otevřev
Žimrovicích šulverein, soukromou školu.
následkem čehož prý odpa d ne
přeplnění české školy () Německá škola
opravdu měla býti zřízena ve Weisshuhnově „ú-
řadnickém“ domku, než z nenadání vnitřek budovy
se sřítil! Přes to přese všechno do školy nahnáno
43 dětí. Ježto však budova vůbec ani k obytným
účelům nebyla kolaudována, dal ji obecní starosta
zapečetit. Než úřadní pečeť málo Němcům impono-
novala, strhli ji — zcela zřejmě na vyšší pokyn —
a vyučují v ní, jakoby se vůbec nechumelilo. Pro
nadřízené úřady jakoby Žimrovice vůbec neexisto-
valy! Celou touto záležitostí zabýval se v poslední
své schůzi starostenský sbor opavský a usnesl se
na ohrožení proti postupu zemského výboru a země-
panských úřadů vůči žimrovické záležitosti
Němec
Weisshuhn
Weisshuhnův
Žimrovice
20
article
Polským ostudám na Těšínsku konec dosud ne-
ní a jak se zdá ani tak brzo nebude. Clonu polské
domácnosti tentokrát v Dombrové poodhaluje or-
lovská Obrana Slezska. Časopis tento v posledním
svém čísle konstatuje, že z členů polského obecní-
ho výboru v Dombrové ani jediný neposilá své
děti do místní polské měšťanské školy, ale, pokud
školou povinné děti mají, posílají je výhra d-
ně do německých škol v Orlové,
Těšíně atd. Proto má dombrovská měšťanská
škola, jediná polská veřejná měšťanka na Slezsku
vůbec. toliko 82 dětí ve všech třech třídách. Odha-
lenf Obrany Slezska jest pro Poláky rázu přímo sen-
sačního, jestliže uvážíme, že Dombrová jest jedním
ze středisek protičeských štvanic a velkohubého
nolského radikalismu. Je tímto případem opětně
dokumentováno, že pod svícnem bývá tma.
Polák
Dombrová
Těšínsko
Slezsko
Orlová
Těšín
21
article
Rakousko-Ihersko.
Rakousko-Ihersko.
Polácí o českoněmeckých konferencích.
Když posl. Pacher dne 15. t. m. ozná-
mil hr. Stürgkhovi, že Němci z Čech nepřijdou
k němu na konferenci o českých věcech, „N.
F. P.“ prohlásila vítězoslavně vyjednávání če-
skoněmecké za rozbité a v témž smyslu roze-
slány z Vídně zprávy o zmaru vyjednávání do
celého světa. Také polské listy otiskly tyto
zprávy a navazují na ně své úvahy. „Nov.
Ref.“ ve vídeňském dopise praví, že Němci
nejsou už dávno v Rakousku stranou, udržu-
jící stát, ačkoli dlouho se snažili udržeti zdá-
ni, že stranou takovou býti nepřestali. Nyní
však shodili již masku a netají se svými de-
struktivnými snahami. Co se už dávno vědě-
lo a vidělo, sami nyní potvrzují: chtějí
rozbít s.tát. Nepřirozený, neodůvodněný,
ale přes to stále rozhodující německý vliv ve
státě musí býti konečně vpraven do pravých
mezí. Struktura a složení tohoto státu nepři-
pouští rozhodujícího vlivu německého, jenž
je vlastně protektorátem nad ostatními ná-
rody říše. Tito národové však postupně, jak
Němec
Rakousko
Čechy
Vídeň
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 18. října.
š. (Kronika.) Všední výjev z elektriky
Dáma vstupuje, mladá, štíhlá, až éterická, ale
vzestup není snadný. Schůdky jsou příkré,
šaty tak úzké! Sklouzla povážlivě. Nebýt
rychlé galantní pomoci, mohlo zle dopadnout
— Zbrklá móda! Všecko napříč. Před tím
nemohly dámy do vozu pro široký klobouk
teď zas mají svázané nohy.
— Co chcete? Móda je móda. Má své zá-
kony. Co je těm po elektrickém voze!
— Všecko do míryl
— Právě nedostatek míry tu vládne. Jed-
nou se látky přidá, jindy ubere, forma se na-
duje, zase zúží a splaskne. Teď je ta slejško-
vitá. Uhlídáte, co nevidět, začne bubřet.
Poznámky prší a špatné vtipy.
Co svět světem, spíláno vždy módě.A
vždycky marně. Móda, tyranka, nedbá zákonů
kromě svých vlastních. A přední zákon, stavět
předešlé na hlavu. Že se dnes dámy nelekají
slunečních paprsků, odhodily slunečníky, opa-
lují si tvář, ramena, šíji, dojista je zcela
zdravé a rozumné. Ale že si dávají nohy do
kličky ..
Také má svůj důvod. Formy těla t
vyzvedne!
— Byly módy rozhodně půvabnější.
— A přežily se. Všecko se přežije. A tu
je vlastní životní úkol módy. Objevit se, vy-
žít se a novým vystřídat.
— A peněz to stojí! A mrzutostí! A žalu
Kusa rozumu v tom nenil
Rozumi Móda svévolnice neřídí se dů-
vody rozumu. Která pak vlastně síla života se
jím řídí?
Praha
23
article
Dříve nežli se stala královnou módy ne-
šťastná Marie Antoinetta, sama mnoho trpěl
zvůlí jiné tyranky — etikety. Život u dvora
Ludvíků dávno byl nahlodán vnitřní úhonou
ale předpisů etikety za to dbáno přísně. A
předpisy týkaly se všeho, nejen drobnůstek
toiletty až do těch podvazků. I nejdůvěrnější
hnutí v domácnosti předpisovaly. Člen rodiny
královské nemohl se vrtnout, aby někde ne-
zavadil o předpis. Jak vstávat a lehat, jak se
oblékat a svlékat, jak vycházet a se vracet.
Ani poobědvat si nesměli královští manželé
podle chutí v zátiší. Marie Antoinetta, mladé
stvořeníčko, z domova zvyklá na prostý pa-
trlarchálný způsob, octla se v krutém roz-
poru s nezvyklým mravem. Kolik bolestí a
zlosti bývalo tu přestáti! Jakým směšnostem
se vystavovat.
Marie Antoinetta
Ludvík
24
article
Žádala si královna sklenici vody? Sluha
donesl vody. Sklenici však nesmí královně
podat pouhý sluha. Na to je předpis. Sluha
podá komorné, komorná čestné dámě a teprv
z této pomazanější ruky smí královna přijmout
občerstvení. A jestli náhodou byla přítomna
některá princezna, prodloužen postup ještěo
jedny ruce. A rukou pohotových bylo na
všech stranách a pro všecky potřeby a chvíle.
šátky, rukavičky, papíry, trety, všecko na-
stupuje svoji pouť z ruky do ruky. Věc vymá-
hala ovšem velikého personálu. Dvůr králov-
nin čítal čtyři sta osob, králův čtrnáct set
Stálo to hrozně peněz, národ se prohýbal pod
dávkami, ale etiketa jinak nedala.
Devatenáctiletá královna touží po vol-
ném pohybu, škube sebou, brání se. Nic plat-
no, pouta jsou mocnější.
Komorná královny, madame Campanová
ve svých pamětech zaznamenala pěknou epi-
sodku.
Jednou zimního večera královna se chy-
stá na odpočinek. Kus po kuse odložen šat
svrchní, spodní. Je na řadě noční prádlo. Ko-
morná stojí hotova s košilí. Třeba jen stá-
hnout ji královně přes hlavu. Vchází dvorni
dáma. Odkládá rukavičky, přijímá košili z ru-
ky komorné. Klepe se na dveře. Vévodkyně
Orléanská! Když vévodkyně, tak vévodkyně
Třeba postoupit službu vyšší hodnosti. Žase
vévodkyně svléká rukavičky a košile přechán
Campanová
Orléanská
ko
25
article
do její vznešenějších rukou. Ne však přímo.
Etiketa nedovoluje, aby snad dvorní dáma po-
dávala předmět sama do rukou vévodkyně
K tomu je tu zase komorná. Vrací se tedy ko-
šile do rukou komorné a odtud teprv ji přijí-
mají ruce vévodkyně. Leč, nastojtel. Nový kle
na dvéře. Paní hraběnka de Provence, šva-
krová královny! Přichází ještě na slovíčko
Nová pout královské košile z ručky do ručky.
A mezi tím ubožka, Její Veličenstvo, nahá.
s rukama na prsou skříženýma, chvějíc se zi-
mou, krčí se uprostřed pokoje. Krby špatně
hřály, ústředního otopu osmnáctý věk neznal
Nešťastná obět etikety čeká a čeká. Je mladá.
po své přirozenosti vtipná, šelmovitá. Aby
zakryla nesnáze před ostatními, obrací situaci
na žert, ale mezi zuby si ulevuje:
— Protivná etiketa! Aby ji čert! ...
Ale čert tyranku nevezme. Bylo postará-
no, aby ji nevzal. Měla svou strážkyni, svou
zvláštní vrchní ředitelku a dozorkyni. Jej
úkolem bylo, přísně dbáti, aby ani nitka pře-
depsaných obřadností nikde nebyla porušena.
Úřad svěřen byl důstojné představitelce, pan
de Ncailles, neúprosné vykonavatelce zákonů.
Ctihodná dozorkyně neodpustila mladé pa-
novnici žádný nemístný pohyb, žádné ne-
předepsané hnutí údů neb víček.
— Dnes Vaše Veličenstvo prohřešilo se
proti etiketě tak či tak! upozorňovala.
jít Provence
šva krová
Krb
Ncailles
26
article
Pěstovala svoji povinnost svědomitě na
puntík a vteřinu. Ani v říši královniných
spodniček nebylo na coul povoleno. Jak
snadno mohlo mladé panovnici za procházky
parkem něco napadnout. A už tu byl krokči
skok, který by se nesrovnával s důstojnostíl
Úzká spodnička, na štěstí, bránila.
Marie Antoinetta, ze msty, nenazývala
přísnou paní de Noailles jinak, než — paní
Etiketou.
Jednou, byla ještě korunní princeznou.
chtěla se projet na oslíku. Zvíře nebylo na vy-
sokou čest dost připraveno. Zkrátka, osel
princeznu shodil. Polekaní dvořané spěchají
na pomoc. Princezna leží v trávě a směje se-
— Běžte honem pro paní Etiketu, ať nám
poví, jak si má budoucí královna Francie po-
čínat, když sletí s osla ...
Zdává se někdy, jakoby rozum a zdravý
smysl nad tyranií pošetilosti už už měly zví-
tězit. Po chvíli objeví se zdání pouhým kla-
mem. Směšnost Etikety byla snad jen vystří
dána nějakým rozmarem — Módy.
Zástupcem zdravého rozumu u versaill-
ského dvora byl abbé Vermont, bývalý učitel
Marie Antoinetty, královnin rádce a mluvčí
Hájil zásadu prostoty a přirozenosti proti ší-
lenství nesmyslných zvyků a předpojatosti.
— Královna je také člověk! hlásal. Do-
přejte jí trochu volného oddychu a pohybu..
Marie Antoinetta
Noailles
Francie
Vermont
27
article
Bylo pro to mnoho šrůtek a nepřátelství
Až na konec spojenému úsilí mladé panovnice
a jejích přátel přec se podařilo triumfovat. Zpře-
lámána pouta etikety, zavládla volnost. Tyran-
ka se svými předpisy odkázána do starého ha-
raburdí, prohlášena vláda nenucenosti. Krásná
mučenice starých předsudků stala se teď sam
velitelkou jiné tyranky, mody. Tenkrát bylo
veselo u versaillského dvora. Přirozeným
choutkám nekladen už žádný odpor, zábava
stihala zábavu, v palácí zřízeno divadlo, tan-
čírny, herny. Královna sama hrála divadlo
a nijak se neohlížela na kritiku. Představovala
koketní milovnice, záletné hostinské, vtipné
komorné a na konec hry, zcela jako jiné
subretky, obracela se s doslovem ke hle-
— Velectěné obecenstvo, promiňte, jestl
se vám dost nezamlouvala naše hra, příště se
vynasnažíme, dobýti lépe vaší přízně ..
Několik let tak nenucenost a přírozenost
měly svoji vládu u dvora.
Pak přišel veliký převrat.
Na nádvoří versaillském se utábořila pa-
řížská chátra, ale inteligence národa, živená
lehtidlem Voltairových geniálních nápadů, na-
jednou začala shledávat chování královny —
nedůstojným. Svobodě přírody všecka čest
Leč, co se královského dvora týkalo, dostal
díšti.
Voltairův
28
article
svoji lidovou lekci o nezbytnostech příkazů —
etiketních.
Věčný zápas člověčenstva se zlým du-
chem. Vyžeň čerta jedním oknem, druhým
vrátí se Belzebub. Druhdy, panovnice Moda,
terorisovala leda kruhy tak zvané vyšší a nej-
přednější, připravovala o zdravý rozum leda
princezky a dcerky z pozlacených domů. S ví-
tězstvím nové doby stala se demokratkou.
Mate hlavičky posledních šiček a krámských.
— Víte-li novinku? Hodina ošklivé módy
odbila! Dámy už nebudou nuceny kejklat se
s podvázanými koleny!
— Kdo pak praví?
— Už je jisto. Zde zpráva od pramenel
Je to ortel. Z Paříže, od hlavní stanice módní
meteorologie, oznamují hrozný zjev na ob-
zoru. Znamená světový převrat. Považte, na
obzoru se ukázala — krinolinal
Masky, grimasy a silhuety.
Z Pařiž e, 13. října.
Moda
Paříž
29
article
Jeden z nejzázračnějších zjevů, jimiž svět ob-
klopuje naše oči, jest Pařížanka. Z malého dítěte
pružných a ladných pohybů, idylické bezstarost-
nosti, intelligentní neklidnosti, oblékaného od nej-
útlejšího mládí se svrchovanou vybraností vkusu,
ditěte, jak je vídáme si hráti v sadech, na pobře-
žích moře a ve venkovských zahradách a jež tisíc-
krát viděno jest neukojitelným překvapením, vy-
růstá přes řadu dívčích let tato žena. Ušlechtilá
raca jí propůjčuje fysickou krásu a zajímavost a
duchovní a společenská kultura její vlasti doplňuje
tyto dary nejvzácnějšími, jež může dávati rodná
země. Tak poznáváme vábívou francouzskou ženu
a její vybíravou opatrnost projevů myšlení a citů,
její úzkostlivou, ale samozřejmě bezpečnou korrekt-
nost a její milou a upřímnou touhu líbiti se, tuto ji
tak příznačnou koketnost v nejlepším slova smyslu.
Jest jisto, že může vzbuzovati mnoho nespokoje-
nosti tato občanka a že mužatky nejen její rodné
země, ale celého světa mohou proti ní útočiti mnoha
zbraněmi. Ale tato francouzská žena — ať dělnická
nebo občanská nebo z velkého světa — má oporu
Pařížanka