ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f90ebd30-8f19-11dd-82bf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 43, org 5, person 46, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 19. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 287.
4 article
laranní a večerní listy předplácí sa v Praze v administrael- nn měsle SK - na čtvrt leta a dvoji donaškou na měste na čtvrt leta ikei ve Bliálkách „ K so aa měsle Poštou. na Evrti . . . S k a0 s dvují zásilko 2 Srsrt ien
Praha SK
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 18, s přílohou pro venkov o 22 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18, s přílohou pro venkov o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 20. října v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article Německý pomník u Lipska.
Německý pomník u Lipska. S velikou okázalostí a slávou, za úča- sti německého císaře, rakouského násled- níka trůnu, ruského velkoknížete Cyrila Vladimíroviče, švédského prince, králův knížat německých, zástupců rakouské generality i aristokracie odhalen včerau Lipska přemohutný pomník na pamět třídenní „bitvy národův“ dobojované dnes před sto lety vítězně proti velikánu Na- poleonovi I. — Byli jsme vskutku dychtivi, v jaký ton uhodí pořadatelé této historické slavnosti. jakou myšlenku politickou vyváží po stu letech retrospektivy u pomníku tak vý- znamého jako okázalého. Jak známo, podlehl Napoleon I. ve vražedné bitvě lipské u večer 18. října 1813 jedině proto, že měl proti sobě trojná- sobnou přesilu nepřátelských spojenců: Rakouska, Pruska a Ruska, vůč níž nemohl již vésti do boje tu svou ně- kdejší, v nesčetných vítězných bitvách vy- školenou a otuženou starou armádu nepře- možitelných hrdin od Slavkova a Jeny alébrž toliko sporé její pozůstatky rozhoj- něné na rychlo sebranými a jedva vycvi- čenými rekruty. Onu starou armádu vítě- zů pohřbila rok před tím nešťastná jeho výprava na Rus za třeskutých mrazů zi- my r. 1812 na hrozném ústupu od hořicí Moskvy. Ano, tam, na březích Bereziny zasazena nezdolné výbojnosti nepřemoži- telného dosud podmaňovatele světa prv- ní rozhodná rána a to tak těžká, že nedovedl se z ní přes všechnu svou feno- menální energii více vzpamatovat a zota- vit ku bývalé olbřímské síle.
Vladimírovič Napoleon Rus Berezin Lipsko Rakousko Prusko Rusko Slavkov Jena Moskva
7 article
Nebýti zdrcující pohromy na sněžných pláních ruských, nebylo by asi r. 1813 došlo ke druhé kruté ráně, jakou utrpěla moc Napoleonova u Lipska. Všechno bo- jovné nadšení tehdejší mládeže německé vznícené teprv pohledem na prchající zbědované trosečníky poražené Napoleo- novy armády, vracející se zoufale přes Ně- mecko do Francie — sotva bylo by stačilo ku zorganisování a vypravení náležitých branných sil Německa pod vedením krále pruského ku doražení raněného lva: mu- sily ku pomoci Němcům přichvá- tati síly Ruska a Rakouska, aby docílilo se vítězství rozhodného v bitvěu Lipska - Tuto platnou, ba rozhodnou službu Rakouska a Ruska v osudné hodině pro existenci německého národa nedovedla ná- rodní ješitnost německých dějepravců do- sud nikdy spravedlivě ocenit, tak že r a- kouští vojenští publicisté ještě dnes musejí v potu tváři sami vítězosla- vícím Němcům v říši připomínat a dokazo- vat, jakých obětí nesmírných na krvi a statcích bylo přineslo Rakousko za válek proti Napoleonově světovládě nejen pro spásu svou, ale i Německa. Vídeňská „Ar- mee-Zeitung“ ve zvláště vydaném právě spisku o názvu: „Vůdčí úloha Ra- kouska ve válkách osvobozo- vacích“ páčí oběti jeho na lidech ú- hrnem na 376.000 a na jmění národů na 1000 milionů zlatých.
Němec Napoleonův Napoleonův u Lipsko Francie Německo Rusko Rakousko Lipsko Ara Zeitung
8 article
Byli jsme tudíž žádostiví, zdali a s ja- kou vřelostí bude této obětovné vůdčí ú- lohy Rakouska vzpomenuto u paty pomní- ku lipského. Leč v celé slavnostní řeči předsedy německého „patriotenbundu“ p. Klimenta Thiema nebylo o veliké zásluze R- kouska ani Ruska hrubě zmín- ky, nýbrž vítězství lipské vylíčeno jedině jako velečin národa německého pod vede- ním Pruska a pomník zbudovaný ozna- čen výhradně jako věkovitý hlasatel vlast- ní procitlé životní síly národa německého a jeho milovaných vládců. Zástupcům Rakouska zůstavena sobě- stačná oslava lipského vojevůdce kn. Schwarzenberka opodál u jeho ra- kouského pomníku skoro jako tichá mšeu pobočného oltáře, kdežto zástupci Ruska mohli opět vzpomínati svých padlých hrdin z bitvy lipské ve vlastní ruské kapli svým zbožným „Věčnaja paměť!“ — Ale hlavní slavnost uspořádána kolem obrovského pomníku vítězné síly národa německé- ho . . ..
Klimenta Thiem Prusek Schwarzenberk Rakousko Rusko Rkousek
9 article
Po této nevděčné nešetrnosti ku ne- ocenitelným spojencům věru ještě div, že pořadatelé lipské slavnosti projevili tolik dobrého taktu, že chránili se zraniti citu národa francouzského, jenž ovšem dnes po stu letech sám dávno dospěl ku poznání jakým osudným bludem byl zatížen genius Napoleonův, když rozbažil se celou vášní své vůle po světovém panství nade všemi národy západní, jižní, střední, ba i východ- ní Evropy, a za tou utopií proléval krev synů Francie od Španěl až po Moskvu. Ta- to ohromná budova nezřízené ctižádosti musila se dříve později shroutit a rozpad- nout katastrofálně, když ne bitvou lipskou. tož bitvami pozdějšími: neboť všaká uni- versální říše jest proti přírodě a nese zá- rodek svého úpadku od počátku v sobě. — Nerozčílí a neroztrpčí tudíž dnešní slavnost lipská ani nýysl prokročilého národa fran- couzského, neboť ten mohutný pomník, jejž si zbudovalo Německo na bojišti svého ví- tězství nad někdejším despotickým Caesa- rem Francie, zůstává vůči nynější demo- kratické Francii — bezpřed- mětným, jsa za to spíše ku výstraze jiným baživcům po nadvládě a moci svě- tové . ..
Napoleonův Španěl Evropa Moskva Německo Francie
10 article
Trpný odpor českého učitelstva. Hnutí, zahájené v českém učitelstvu na povel výkonného výboru pro organisování trpného od- poru, roste a nabývá povážlivé tvářnosti. Docház nás řada trpkých, rozhořčených projevů z jednot učitelských. Nabýváme z nich dojmu, že učitelstvo vskutku je odhodláno poslechnouti apelu vůdčího svého komitétu a zahájiti trpný odpor ve všech oborech své působnosti od 1. ledna, nebude-l mu dána žádaná hmotná pomoc ve slušné míře Ba, ze mnohých stran ozývá se dokonce volání. aby pasivní resistence zahájena byla ihned. Nejživěji a nejnápadněji dosud propuká odpon na okresních konferencích, které jsou institucemi úřadními a konají se za předsednictví c. k. okres- ního inspektora a za účasti c. k. okr. hejtmana. Výkonný výbor zkouší pevnost solidarity učitelské právě na tomto oficielním foru, kde je odpor zjev- ný přímo před dozorčími orgány a v přítomnost zástupce vlády. Informovali jsme se přímo u komi- tétu a dovídáme se, že je s dosavadními resisteně- ními pokusy spokojen, ba, že překvapují, ježto sa- mi vůdcové se obávali, že nebude všude dost pev- nosti a solidarity na veřejné půdě příliš úřadně ve- dených okresních porad, jimž říká se „vládní“. Velmi pohnutá byla porada v Broumově. konaná za přítomnosti c. k. okresního hejtmana JUDra. Jar. rytíře Kořistky a inspektora Fr Paula. Učitelstvo vyslechlo pouze úřadní zprávu inspektorovu, vykonalo volbu člena do zemské po- rady a když mělo přikročeno býti k referátům referent již vstoupil na podium, prohlásil předsed učitelské jednoty, že učitelé jsou stálým odkladem úpravy platů rozrušeni tak že nejsou s to s klidem vyslechnout zpráv, zvláště proto, že jimi na l se berou nové práce.
Kořistka Broumov Francie Paul
11 article
Inspektor a hejtman maré se pokoušeli shro- máždění ukildniti. Všichni učitelé i učitelky na ráz se zvedli a ostentativně opustili kon ferenční síň,kde zbyli jen vládní funkcioná- ři, zapisovatelé a referent. Učitelé vyslali pak vyjednávání dva delegšty, kteří prohlásili, že se do porady nikdo nevrátí, nebude-li od referátů upuštěno. Teprve když slíbeno, že omezí se schůze na nejnutnější formálnosti, a že písemný projev od- poru bude zaprotokolován, vrátili se učitelé a k výzvě p. řed. Petra ostentativním povstáním pro- jevili, že jsou v pasivním odporu solidární. Přiro- zeno, že spontanní a resolutní tyto projevy působily na funkcionáře státní mocným dojmem ... Ve Strako nicích dne 10. t. m. připustil učitelé na konferenci přednášku hosta neučitele, sekretáře komise pro zachování historických pa- mátek, nereagovali však na jeho popudy, ale re- ferent z řad učitelstva svého referátu o kulturní práci mezi lidem vůbec nepřednesl, a za bouřlivého souhlasu prohlásil, že v nynější chvíli, kdy skličují učitele starosti o snesitel- nou existenci rodin trpleích tlakem nesnesitelných poměrů, nemoho učitelé mluvití a vážně jednatio práci mezi lidem i práci školní Tyto projevy, na úřadní půdě inscenované, jsou, jak jsme dotazem u členů komitětu resistenč- ního zvěděli, pouhou prý introdukcí k velikému odporu, který bude organisován a prohlášen v velikých schůzích protestních, jež bude učitelstv v komunikačních střediscích nyní a až do váno pořádati, a to společně bez rozdílu kategorií hodností, učitelé i učitelky, nejstarší i nejmladši Se všech stran ozývá se silné volání nejen, aby pomoženo bylo ještě v tomto roce, ale aby pomo pro příští rok nebyla snad pouhopouhou almužnou. znehodnocující a více dráždící než upokojující.
Petro Straka Přiro
12 article
Přesvědčili jsme se, že příznivě všude posuzuje se pronikavé zasáhnutí akčního výboru naší strany do ofázky brzké úpravy. Fhopšik mnoho roztrpče- nosti a přímo odsouzení vyvolává „akademicky plané utišování státoprávně-pokrokové strany, kte- rá svým prohlášením na upokojení učitelstva ni- čeho — nenamítá, aby až bude svolán dělný sněm přikročeno bylo vedle volební opravy též k sano- vání učitelstva. Aží Také se s přemnoha stran odsuzuje, že „Učitelské Noviny“, orgán vršovického majitele domů p. učitele Beneše, v posledním čisle padá výkonnému výboru v týl, kdy ukazuje domnělé slabiny zahájené akce a útočí na stranu mladočeskou i agrární, lákaje učitelstvo do řad sociálně-demokratických. Z nových proklamací výkonného resistenčníh komitétu dostaly se nám do rukou dvě, z nichž jedna dává učitelstvu direktivu pro zastavení prá- ce v oboru péče o děti a při spolupůsobení v do- brovolných akcích vládními orgány fedrovaných. druhá pak upozorňuje učitelstvo, kterak by mělo zahájiti pasivitu v některých oborech učby a vý- chovy. O první proklamaci, s níž bychom jen velmi neradi mohli souhlasiti, pojednáme ještě jindy. Také druhá proklamace otvírá nám děsný průzor do kulturní práce učitelovy a jsme přesvědčeni, že její uskutečnění mělo by smutné následky. Vrcholie
Beneš učitelský novina
13 article
proklamace v přikré devise: „Pro zaměst nání, ježmne a mojí rodiny neuživ í, ani haléře!“ Radí se učitelstvu, aby nadále zahá- jilo pasivitu v úřadních konferencich, odborných poradách, při pořádání odborných kursů, odbírán časopisů, kupování knih a pod. a přikazuje se omeziti vydání na stavovský tísk a z politických listů ty, které učitelstvo v boji opravdově a účinne podporují. Dovídáme se dále, že zahájena bude akce aby pojišťovací společnosti byly vyzvány, by posečkaly učitelstvu placení pojistného, protože bída i prodlu- ženost v učitelstvu jsou tak veliké, že i při nejlepš vůli nemůže učitelstvo svým platebním povinno- stem učiniti zadost. Z projevů vůdčích osob resistenčního komitétu vyznívá rozhodná odhodlanost. Patrno, že již sliby a utěšujícími slovy učitelstvo nelze upokojiti. Snad budou se zdáli některé proposice zápasícího uči- telstva tvrdými, ale boj je boj a konečně každý bo přináší rány. Je zajisté nejvýš na čase, aby se krajně roz- trpčenému učitelstvu dostalo brzké záruky, že se mu spravedlivé pomoci dostane. Učitelstvo může v zápase svém, který je smutným důsledkem politi- ckého a kulturního skandálu, zaviněného německou politikou, spoléhati zajisté na plné sympatie české veřejnosti, na níž ovšem také záleží, aby společne s učitelstvem volala o brzkou a vydatnou pomoc pro svoje těžce zkoušené učitelstvo.
14 title
Politický přehled.
15 article Země české.
Země české. Schůze německého sdružení a National- verbandu. O odřeknutí německé účasti na vídeňskýcl vyrovnacích konferencích pro účast místo držitele knížete Thuna bude sdružení něme- ckých říš. poslanců z Čech jednati v ponděl odpoledne ve zvláštní schůzi k tomu kone svolané do poslanecké sněmovny. Bezpro- středně po té bude plenární schůze něme- ckého Nationalverbandu. Ve schůzi německé- ho sdružení říš. posl. z Čech budou o věci re- ferovati poslanci Pacher, dr. Schreiner, dr.
Thun Pacher doktor Schreiner Čechy poslanecký sněmovna
16 article
Urban a podle ujištění „Bohemie“ nemůže býti nejmenší pochyby, že sdružení toto schválí jednomyslně jednání svých zástupců oproti úmyslu předsedy ministerstva, aby se kníže Thun zúčastnil vyrovnacích jednání. Na všechny prostředkovací návrhy, na jaké vláda pomýšlí, jest prý již pozdě, jak nasvědčuje jednomyslný souhlas německého tisku v Če- chách, dí „Boh.“, a dodává, že sdružení něm. říš. poslanců z Čech nebude míti žádného dů- vodu, aby krom schválení stanoviska svých zástupců činilo ještě nějaká jiná usnesenío této záležitosti. Jest prý věcí chefa kabinetu aby nalezl jiný modus pro nová jednání o če- ské otázce, který by Němcům z Čech vyho- voval — jestliže prý se ještě na nějaké jedná- ní pomýšlí. Návrh, aby k jednáním přibrár byl nyní ministr spravedlnosti dr. Hochenbur- ger, nepochází prý s německé strany. Češi pů- vodně žádali, aby Hochenburger byl z jednán vyloučen a výslovnému jich přání bylo vyho- věno. Němci prý si dra. Hochenburgera příliš váží, než aby od něho se nadáli, že by se k takové hře propůjčíl. Ať tak či onak, jisto jest, že nejhorlivějš usilovači o všemožně krátký průběh vyrovna- cích jednání a co nejstručnější rozhodnutí jich osudu, sami zahájili komedii, která v nej- lepším případě znamená oddálení kompensací ač-li jim vůbec nejde o to, zardousiti znova obživlou dohodu na samém prahu konfereně- ního sálu Stürgkhova první naskytlou zámin- kou a při té příležitosti schladiti žáhu Schrei- nerovu na knížeti Thunovi.
Urban Thun Němec Hochenbur Čech Hochenburger Stürgkhův Čechy Bohemia
17 article
V drobném prodejle ranní člslo a sobě sn večerni za si Ve fliálkách na venkové ranní čislo vešerní Inseráty platí se hotově napřen- Předplacení a inserty přijím administrane v Marianské ul., Tam nacházejí se tež redakce, tiskárna a expodie „Národních Listů“ Rukopisy se nevracei Ze Slezska.
Slezsko
18 article
(Projev zástupců české samosprávy. Žimrovice.) V těchto dnech konala se v Opavě schůze zá- stupců české samosprávy ve Slezsku, která, po- rokovavši p posledních událostech v zemi i v Če- chách, usnesla se na obšírném projevu, v němž formulováno jest stanovisko českých obcí ve vévodství slezském. Pokud se týče udá- lostí v Čechách, odsuzují slezští starostové poruše- ní ústavy království Českého, dosazením zemské správní komise, v níž spatřují protizákonnný ústu- pek Němcům. V dalším protestují slezské obce proti porušování národnostní a jazykové rovno- právnosti, zaručené státními základními zákony se strany c. k. úřadů, c. k. soudů a ministerstvem spravedlnosti a žádají důrazně energický postup proti všem, kdož zákony porušují a zavedení legál- ního stavu zejména v království Českém. V příčině Slezska žádají české obce jazykově rovnoprávné úřadování u všech c. k. úřadů. Závěrečný odstavec resoluce žádá, aby sporné otázky národnostní ne- byly upravovány zákonem mezi Němci a námi to- liko v Čechách, ale v celé říši.
Němec Opava Slezsko Čechy
19 article
Markantní doklad dvojího lokte pro nás a pro Němce, oznamuje se ze Žimrovic. Zdejší německý továrník Weisshuhn postavil v loni domek, který dle předloženého plánu určen byl pro úřadnické byty. Budova ještě nebyla hotova a již zemský výbor zamitl žádost obce za rozšíření místní jedno- třídky na školu dvoutřidní s poukazem, že ku školským účelům v místě na příště stačí úplně škola jednotřidní, ježto po prázdninách otevřev Žimrovicích šulverein, soukromou školu. následkem čehož prý odpa d ne přeplnění české školy () Německá škola opravdu měla býti zřízena ve Weisshuhnově „ú- řadnickém“ domku, než z nenadání vnitřek budovy se sřítil! Přes to přese všechno do školy nahnáno 43 dětí. Ježto však budova vůbec ani k obytným účelům nebyla kolaudována, dal ji obecní starosta zapečetit. Než úřadní pečeť málo Němcům impono- novala, strhli ji — zcela zřejmě na vyšší pokyn — a vyučují v ní, jakoby se vůbec nechumelilo. Pro nadřízené úřady jakoby Žimrovice vůbec neexisto- valy! Celou touto záležitostí zabýval se v poslední své schůzi starostenský sbor opavský a usnesl se na ohrožení proti postupu zemského výboru a země- panských úřadů vůči žimrovické záležitosti
Němec Weisshuhn Weisshuhnův Žimrovice
20 article
Polským ostudám na Těšínsku konec dosud ne- ní a jak se zdá ani tak brzo nebude. Clonu polské domácnosti tentokrát v Dombrové poodhaluje or- lovská Obrana Slezska. Časopis tento v posledním svém čísle konstatuje, že z členů polského obecní- ho výboru v Dombrové ani jediný neposilá své děti do místní polské měšťanské školy, ale, pokud školou povinné děti mají, posílají je výhra d- ně do německých škol v Orlové, Těšíně atd. Proto má dombrovská měšťanská škola, jediná polská veřejná měšťanka na Slezsku vůbec. toliko 82 dětí ve všech třech třídách. Odha- lenf Obrany Slezska jest pro Poláky rázu přímo sen- sačního, jestliže uvážíme, že Dombrová jest jedním ze středisek protičeských štvanic a velkohubého nolského radikalismu. Je tímto případem opětně dokumentováno, že pod svícnem bývá tma.
Polák Dombrová Těšínsko Slezsko Orlová Těšín
21 article Rakousko-Ihersko.
Rakousko-Ihersko. Polácí o českoněmeckých konferencích. Když posl. Pacher dne 15. t. m. ozná- mil hr. Stürgkhovi, že Němci z Čech nepřijdou k němu na konferenci o českých věcech, „N. F. P.“ prohlásila vítězoslavně vyjednávání če- skoněmecké za rozbité a v témž smyslu roze- slány z Vídně zprávy o zmaru vyjednávání do celého světa. Také polské listy otiskly tyto zprávy a navazují na ně své úvahy. „Nov. Ref.“ ve vídeňském dopise praví, že Němci nejsou už dávno v Rakousku stranou, udržu- jící stát, ačkoli dlouho se snažili udržeti zdá- ni, že stranou takovou býti nepřestali. Nyní však shodili již masku a netají se svými de- struktivnými snahami. Co se už dávno vědě- lo a vidělo, sami nyní potvrzují: chtějí rozbít s.tát. Nepřirozený, neodůvodněný, ale přes to stále rozhodující německý vliv ve státě musí býti konečně vpraven do pravých mezí. Struktura a složení tohoto státu nepři- pouští rozhodujícího vlivu německého, jenž je vlastně protektorátem nad ostatními ná- rody říše. Tito národové však postupně, jak
Němec Rakousko Čechy Vídeň
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. října. š. (Kronika.) Všední výjev z elektriky Dáma vstupuje, mladá, štíhlá, až éterická, ale vzestup není snadný. Schůdky jsou příkré, šaty tak úzké! Sklouzla povážlivě. Nebýt rychlé galantní pomoci, mohlo zle dopadnout — Zbrklá móda! Všecko napříč. Před tím nemohly dámy do vozu pro široký klobouk teď zas mají svázané nohy. — Co chcete? Móda je móda. Má své zá- kony. Co je těm po elektrickém voze! — Všecko do míryl — Právě nedostatek míry tu vládne. Jed- nou se látky přidá, jindy ubere, forma se na- duje, zase zúží a splaskne. Teď je ta slejško- vitá. Uhlídáte, co nevidět, začne bubřet. Poznámky prší a špatné vtipy. Co svět světem, spíláno vždy módě.A vždycky marně. Móda, tyranka, nedbá zákonů kromě svých vlastních. A přední zákon, stavět předešlé na hlavu. Že se dnes dámy nelekají slunečních paprsků, odhodily slunečníky, opa- lují si tvář, ramena, šíji, dojista je zcela zdravé a rozumné. Ale že si dávají nohy do kličky .. Také má svůj důvod. Formy těla t vyzvedne! — Byly módy rozhodně půvabnější. — A přežily se. Všecko se přežije. A tu je vlastní životní úkol módy. Objevit se, vy- žít se a novým vystřídat. — A peněz to stojí! A mrzutostí! A žalu Kusa rozumu v tom nenil Rozumi Móda svévolnice neřídí se dů- vody rozumu. Která pak vlastně síla života se jím řídí?
Praha
23 article
Dříve nežli se stala královnou módy ne- šťastná Marie Antoinetta, sama mnoho trpěl zvůlí jiné tyranky — etikety. Život u dvora Ludvíků dávno byl nahlodán vnitřní úhonou ale předpisů etikety za to dbáno přísně. A předpisy týkaly se všeho, nejen drobnůstek toiletty až do těch podvazků. I nejdůvěrnější hnutí v domácnosti předpisovaly. Člen rodiny královské nemohl se vrtnout, aby někde ne- zavadil o předpis. Jak vstávat a lehat, jak se oblékat a svlékat, jak vycházet a se vracet. Ani poobědvat si nesměli královští manželé podle chutí v zátiší. Marie Antoinetta, mladé stvořeníčko, z domova zvyklá na prostý pa- trlarchálný způsob, octla se v krutém roz- poru s nezvyklým mravem. Kolik bolestí a zlosti bývalo tu přestáti! Jakým směšnostem se vystavovat.
Marie Antoinetta Ludvík
24 article
Žádala si královna sklenici vody? Sluha donesl vody. Sklenici však nesmí královně podat pouhý sluha. Na to je předpis. Sluha podá komorné, komorná čestné dámě a teprv z této pomazanější ruky smí královna přijmout občerstvení. A jestli náhodou byla přítomna některá princezna, prodloužen postup ještěo jedny ruce. A rukou pohotových bylo na všech stranách a pro všecky potřeby a chvíle. šátky, rukavičky, papíry, trety, všecko na- stupuje svoji pouť z ruky do ruky. Věc vymá- hala ovšem velikého personálu. Dvůr králov- nin čítal čtyři sta osob, králův čtrnáct set Stálo to hrozně peněz, národ se prohýbal pod dávkami, ale etiketa jinak nedala. Devatenáctiletá královna touží po vol- ném pohybu, škube sebou, brání se. Nic plat- no, pouta jsou mocnější. Komorná královny, madame Campanová ve svých pamětech zaznamenala pěknou epi- sodku. Jednou zimního večera královna se chy- stá na odpočinek. Kus po kuse odložen šat svrchní, spodní. Je na řadě noční prádlo. Ko- morná stojí hotova s košilí. Třeba jen stá- hnout ji královně přes hlavu. Vchází dvorni dáma. Odkládá rukavičky, přijímá košili z ru- ky komorné. Klepe se na dveře. Vévodkyně Orléanská! Když vévodkyně, tak vévodkyně Třeba postoupit službu vyšší hodnosti. Žase vévodkyně svléká rukavičky a košile přechán
Campanová Orléanská ko
25 article
do její vznešenějších rukou. Ne však přímo. Etiketa nedovoluje, aby snad dvorní dáma po- dávala předmět sama do rukou vévodkyně K tomu je tu zase komorná. Vrací se tedy ko- šile do rukou komorné a odtud teprv ji přijí- mají ruce vévodkyně. Leč, nastojtel. Nový kle na dvéře. Paní hraběnka de Provence, šva- krová královny! Přichází ještě na slovíčko Nová pout královské košile z ručky do ručky. A mezi tím ubožka, Její Veličenstvo, nahá. s rukama na prsou skříženýma, chvějíc se zi- mou, krčí se uprostřed pokoje. Krby špatně hřály, ústředního otopu osmnáctý věk neznal Nešťastná obět etikety čeká a čeká. Je mladá. po své přirozenosti vtipná, šelmovitá. Aby zakryla nesnáze před ostatními, obrací situaci na žert, ale mezi zuby si ulevuje: — Protivná etiketa! Aby ji čert! ... Ale čert tyranku nevezme. Bylo postará- no, aby ji nevzal. Měla svou strážkyni, svou zvláštní vrchní ředitelku a dozorkyni. Jej úkolem bylo, přísně dbáti, aby ani nitka pře- depsaných obřadností nikde nebyla porušena. Úřad svěřen byl důstojné představitelce, pan de Ncailles, neúprosné vykonavatelce zákonů. Ctihodná dozorkyně neodpustila mladé pa- novnici žádný nemístný pohyb, žádné ne- předepsané hnutí údů neb víček. — Dnes Vaše Veličenstvo prohřešilo se proti etiketě tak či tak! upozorňovala.
jít Provence šva krová Krb Ncailles
26 article
Pěstovala svoji povinnost svědomitě na puntík a vteřinu. Ani v říši královniných spodniček nebylo na coul povoleno. Jak snadno mohlo mladé panovnici za procházky parkem něco napadnout. A už tu byl krokči skok, který by se nesrovnával s důstojnostíl Úzká spodnička, na štěstí, bránila. Marie Antoinetta, ze msty, nenazývala přísnou paní de Noailles jinak, než — paní Etiketou. Jednou, byla ještě korunní princeznou. chtěla se projet na oslíku. Zvíře nebylo na vy- sokou čest dost připraveno. Zkrátka, osel princeznu shodil. Polekaní dvořané spěchají na pomoc. Princezna leží v trávě a směje se- — Běžte honem pro paní Etiketu, ať nám poví, jak si má budoucí královna Francie po- čínat, když sletí s osla ... Zdává se někdy, jakoby rozum a zdravý smysl nad tyranií pošetilosti už už měly zví- tězit. Po chvíli objeví se zdání pouhým kla- mem. Směšnost Etikety byla snad jen vystří dána nějakým rozmarem — Módy. Zástupcem zdravého rozumu u versaill- ského dvora byl abbé Vermont, bývalý učitel Marie Antoinetty, královnin rádce a mluvčí Hájil zásadu prostoty a přirozenosti proti ší- lenství nesmyslných zvyků a předpojatosti. — Královna je také člověk! hlásal. Do- přejte jí trochu volného oddychu a pohybu..
Marie Antoinetta Noailles Francie Vermont
27 article
Bylo pro to mnoho šrůtek a nepřátelství Až na konec spojenému úsilí mladé panovnice a jejích přátel přec se podařilo triumfovat. Zpře- lámána pouta etikety, zavládla volnost. Tyran- ka se svými předpisy odkázána do starého ha- raburdí, prohlášena vláda nenucenosti. Krásná mučenice starých předsudků stala se teď sam velitelkou jiné tyranky, mody. Tenkrát bylo veselo u versaillského dvora. Přirozeným choutkám nekladen už žádný odpor, zábava stihala zábavu, v palácí zřízeno divadlo, tan- čírny, herny. Královna sama hrála divadlo a nijak se neohlížela na kritiku. Představovala koketní milovnice, záletné hostinské, vtipné komorné a na konec hry, zcela jako jiné subretky, obracela se s doslovem ke hle- — Velectěné obecenstvo, promiňte, jestl se vám dost nezamlouvala naše hra, příště se vynasnažíme, dobýti lépe vaší přízně .. Několik let tak nenucenost a přírozenost měly svoji vládu u dvora. Pak přišel veliký převrat. Na nádvoří versaillském se utábořila pa- řížská chátra, ale inteligence národa, živená lehtidlem Voltairových geniálních nápadů, na- jednou začala shledávat chování královny — nedůstojným. Svobodě přírody všecka čest Leč, co se královského dvora týkalo, dostal díšti.
Voltairův
28 article
svoji lidovou lekci o nezbytnostech příkazů — etiketních. Věčný zápas člověčenstva se zlým du- chem. Vyžeň čerta jedním oknem, druhým vrátí se Belzebub. Druhdy, panovnice Moda, terorisovala leda kruhy tak zvané vyšší a nej- přednější, připravovala o zdravý rozum leda princezky a dcerky z pozlacených domů. S ví- tězstvím nové doby stala se demokratkou. Mate hlavičky posledních šiček a krámských. — Víte-li novinku? Hodina ošklivé módy odbila! Dámy už nebudou nuceny kejklat se s podvázanými koleny! — Kdo pak praví? — Už je jisto. Zde zpráva od pramenel Je to ortel. Z Paříže, od hlavní stanice módní meteorologie, oznamují hrozný zjev na ob- zoru. Znamená světový převrat. Považte, na obzoru se ukázala — krinolinal Masky, grimasy a silhuety. Z Pařiž e, 13. října.
Moda Paříž
29 article
Jeden z nejzázračnějších zjevů, jimiž svět ob- klopuje naše oči, jest Pařížanka. Z malého dítěte pružných a ladných pohybů, idylické bezstarost- nosti, intelligentní neklidnosti, oblékaného od nej- útlejšího mládí se svrchovanou vybraností vkusu, ditěte, jak je vídáme si hráti v sadech, na pobře- žích moře a ve venkovských zahradách a jež tisíc- krát viděno jest neukojitelným překvapením, vy- růstá přes řadu dívčích let tato žena. Ušlechtilá raca jí propůjčuje fysickou krásu a zajímavost a duchovní a společenská kultura její vlasti doplňuje tyto dary nejvzácnějšími, jež může dávati rodná země. Tak poznáváme vábívou francouzskou ženu a její vybíravou opatrnost projevů myšlení a citů, její úzkostlivou, ale samozřejmě bezpečnou korrekt- nost a její milou a upřímnou touhu líbiti se, tuto ji tak příznačnou koketnost v nejlepším slova smyslu. Jest jisto, že může vzbuzovati mnoho nespokoje- nosti tato občanka a že mužatky nejen její rodné země, ale celého světa mohou proti ní útočiti mnoha zbraněmi. Ale tato francouzská žena — ať dělnická nebo občanská nebo z velkého světa — má oporu
Pařížanka