Periodikum ALTO Viewer

1

10. května 190

2

Příloha „Národních Listů

3

k čislu 128.

4

Strana 13.

5 article Výtvarně umění.

Výtvarně umění. Výstava českého umění. = Ještě jednu návštěvu v pavilonu »Ma nesa«. Teď, kdy je zároveň výstava v Rudol finu otevřena, kdy je také tam zvláštní oddělen českých umělců, možno si některé fysiognomie umělecké doplnit a dokreslit podle jich zastou- pení na obou místech. Produkce mladých je patrně tak hojná, že pro ni jedno místo vý- stavní samo nestačí a bíle zastřená dvorana v Rudolfinu svým obsahem nasvědčuje, že jsou všichni na omylu, kteří se domnívají, že je Rudolfinum opravdu v takové klatbě, o jaké se v důvěrnosti i veřejně vede řeč. Nejměně dva- cet jmen naleznete v seznamech obou výstav zároveň a nejsou to vždy horší a méně zdařilé věci, které Manesáci exponují v Rudolfinu.

Ma Rudolfinum Rudolfinum

6 article

Žijeme zase v době pohádek? Je náš hmotný život tak nicotný a odpudivý, že se z něho utíkáme do říše tajemných a kouzel ných vidění? Opravdu se zdá, že mají umělci příčinu, vyhýbati se co nejvíce realnosti dne. jako by jí byli už znaveni a znechuceni, a po- mýšlí-li na ni, probouzí se v nich nejspíše ještě jakási nechuť k ní. Mnozí ji opovrhují a jiní ji ironisují a biči satyry šlehají. Krása života, drama práce, ba ani fanfara jeho veselosti ne- nalezá valného ohlasu, leda v některých hubených a suchých reporterských obrázeích, v nichž není ani zákmitu jaké poetické zaujatosti a du ševní vibrace. Jako bychom už byli přesyceni realistním nebo naturalistním uměním a byli povinni je překonávat. A přece je zde J. Uprka, který vlastně jediný, arci nad jiné silný, splni realistní poslání vůči životnímu ruchu kol něho vířícímu, noři se doň celou šířkou svých zdravých prsou a vynáší z něho silnými pažemi hřivnu za hřivnou. Ovšem že sám nesedá je- nom na břehu jako pozorující zvědavec a di- vák, nýbrž žije svůj život s ním. Jiní svoji sensitivnost převádějí na jiné pole. Svět je jim příliš hlučivý, jeho články příliš drsné a bru- tální, jeho činy a shony příliš nízké a ne- ušlechtilé. Všechno v něm je odpuzuje, zahání do ústraní, kam rmutné vlny nemají přístupu, a utvářejí si svůj svět, mnohem čistší, krasší.

Krása J Uprka

7 article

kouzelnější a půvabnější. Ne vždycky však tak rajský a radostný, jaký si spřádá K. Špillar. v němž se zjevují rudovlasé víly ohebných těl. bledého a pružného masa v čaru vidinové ženskosti. Animalnost krásného zvířete, jehož jméno je člověk a žena, má u něho vrch. Vidí vábné bytosti, jež příroda ušetřila velkých emocí duševních, neboť v těchto skladnýcha žádostivých tělech není ani místa pro silná a hluboká hnutí. Jsou jen pěknými nádobami, jež stavíme někam za dekoraci, jejichž nitro však vždycky zůstane prázdným. K. Špillar je posílá z Paříže a na jich hebkém a něžném prove- dení, v jich diskretních harmonifch přesvědčuje nás o své vnímavosti vůči eleganci francouz ského umění. Jak jinak, zcela jinak si vede Jan Preisler- Jeho tvář patří k nejzajímavějším v celé našt mládeži. Tvář melancholického idealisty, jehož oko jako ze sna vytržené nejistě a nepokojně těká po všedních zjevech komedie života, ne- chápajic ji, a kde ji pochopí, tam jako uražené a jistě rozbolestnělé se ihned odvraci. Obraci se dovnitř, do vlastních dum a snů. Ale tam není veselo, smích se tam neperlí, rados nerozprostraňuje. Přes to je Preislerovi tato bo- lestnost a tesknost jeho snů milejší nežli drsnost, všednost a povrchní skvělost skutečnosti. Jinak tuto totiž nevidí. Ony bolesti a žaly jsou jeho, ony mutky a dumky má nepochybně náš svěí na svědomi, ale umělec je laská a hýčká, po- něvadž jen jemu náležejí, a hledá pro ně formu, do níž by je přelil v té podobě, jež by zase jen jemu vyhovovala, jej samého uspokojovala.

K Špillar Preisler Paříž Animalnost krásný zvíře

8 article

Tak je zároveň umění Preislerovo ve svých zá- kladech jedno z nejsubjektivnějších, co jich máme. Nemyslím, že tuto formu již nalezl, spíše mne vše přesvědčuje, že možná ještě drahnou dobu ji bude umělec hledat a toto jeho zápolení o tvarový výraz s tajuplnými mocnostmi má rovněž rys hořké bolesti a trpké melancholie neboť při něm unikají kapky rudé krve. Jan Preisler tvoří duší a srdcem, celou svojí vnitřní bytostí, a takové tvoření děje se vždy v bole- stech. O Böeklinovi je známo, že posílal svoje obrazy do světa a prodával je bez titulů, po nechávaje jiným, cizím, aby se o ně postarali. Maloval obrazy a neillustroval vybraná themata Podobně činí Preisler a zklame každého, kdo se v katalogu chce dočísti ve dvou slovech, co jest v jeho obrazech zobrazeno. K čemu tištěné slovo, říká si umělec, když jsem v obraze po věděl, co mám na srdci? Kdo v obraze číst nedovede srdcem, tomu rozum v písmenech ulo- žený cestu k tomu neukáže. A tak má na vý- stavě jen »Obraz z většího cyklu« a několik »Pastelů«. Neobsahují jaké děje, předvádějí to liko scenerie a bylosti jeho vysněného světa Scenerie je vždy měkkého kouzla, krásná, ale pod závojem melancholie; v ní, v těchto krás- ných krajích zjevují se mladí lidé, divné touhy v očích, bolestně zlomení duševním žalem, zde se setkávají s křehounkými zjevy žen, rozpuká- vajících se dívčin, s genii o zlomených křídlech.

Preislerův Preisler

9 article

Opravdu se nedá slovy vyjádřiti, co svedlov jarním, probouzejícím se kraji venkovského chlapce s tou pohádkovou dívkou, jež před ním ve kvělech leží. Oba mlčí v té ranní přírodě, v níž první silné barvy Vesny vyrážejí a petr- klíče a anemony voní. Jenom v jejich očich je duše a život, v nich se probouzejí nejasné jim tuchy, jim nevysvětlitelné touhy, melancholie života před rozpuknutím jeho energie. Porovná- meli tento »Obraz« s »Pastely«, shledáme, že je Preisler skutečně na novém rozhraní. Jde za novou formou. Chce ji mít prostou, až naivní, jednoduchou, až primitivní, v linii i barvě. Kam dojde, sám ještě neví, neboť i v něm, jako umělci, hýbe se to jako v jeho »Obraze« tesk- livě, ždavě, toužebně v tajemné dálky. Pravým opakem tohoto rozbolestněného melancholika je Frant. Kupka. Také on nemi- luje život, toť patrno. Také on jej vidí špinavý. nízkými a zlými pudy a chlíči zaujatý, jenom že mu místo vlhka slz, při pohledu na tento zna- vený vír, stoupá do oka žár a pal ironie a hněvu a jeho ruka sahá po štiplavém biči satyry, již na všechno směle útočí. Joho umění má silný sklon k bizarrní fantastice. Cyklus ba- revných leptů »Hlas ticha« zatím rozvinuje, ve

Preisler František Kupka Joha

10 article

vystavených ukázkách, jen tuto poslední stránku a není jim zrovna na prospěch, že se už zde některé motivy opakují: aleje sfingů v prozářené noci. Technikou svojí zaujmou asi tenkráte nejvíce a nejsilněji. Také »Vzdor«, ohromný tmavý kolos ve sněhových pustinách přenesl Kupka ještě jednou z leptu do oleje a typ jeho hlavy s nizkým, šikmým čelem známe už z jeho »Peněz«. Ni nevadl, neboť tento polokamenný obr v chmur- nou atmosféru trčící, v divoké osamělosti trůníci nad studenými tmavými vodami a těžkými li- niemi sněhových pustin ve fantastických zábles- cích má mnoho vzpurné a neurvalé síly a du- sivé suggestivnosti. »Radosti« však, sdílející s »Vzdorem« výborné kvality barevné a maliřské, jsou mi z celé kolekce Kupkovy nejvýše. Jsou prosty bizarrnosti a fantastičnosti a přece jejich reálné zjevy jsou jim tak blízko, jako bývají fantasie Jeana Vebera. Všechno v nich, ti nor- manšti těžcí koně, hrubých údů, v písku zabo- ření, ty dvě nahaté ženy na jich širokých hřbe- tech, ta teplá záplava posledního slunce na břehu moře, zjev, pohyb, výraz, vše je robustní vý- tvarnou formulací animální, řičivé radosti bytost mimo řád a zákon civilisovaného světa, vůč němuž se umělec vždy staví velmi skeplicky.

Kupka Kupkův Veber zákon civilizovaný svět

11 article

Také F. Bílek žije mimo tento svět, podo- ben asketickému anachoretu a hněvivě morali- sujícímu mystikovi. Ano, hněv je vlastním ko- řenem jeho rozbolestněné a rozhárané sensibility F. Bilek utíká ze světa, ale i když se k bohu obraeí, v zkroušené nicotnosti, myslí na tento svět plný hříchů, vášní a neřestí. Mluví siceo lásce k člověku, v pravdě však jej nemiluje, poněvadž není tento člověk ani čistý, ani po- korný a zkroušený dost, aby mohl být účasten radostí nebeských. Nenávidí v něm bestii. V Bíl- kovi ožil znovu křesťanský primitivismus úporně proti tělu bojující a krutě tělesnost potírajfcí. Než na této vášnivé negaci není možno vybudo- vati jaké výtvarné umění, zde není místa pro poesii lidské krásy, stvořené k podobenství bo- žímu, a umění Bllkovo, ducha tak vroucíhoa žhavě zaníceného, by snadno se dočista ztrosko- talo, kdyby pokračovalo v té nedbě, jakou po- slední dobou vůči plastické formě na jevo staví. Snad právě tímto potlačováním vší reality míní sesiliti a očistěnou vynésti myšlénku, mystickou ideu svých abstraktních a morálných snů, ale právě v tom osudně chybuje, poněvadž se vzdává oné řeči, kterou k nám chce přece jen mluviti.

Bílek bůh

12 article

Dva velké reliefy v Rudolfinu, dvě velké pérové kresby v »Manesu« zarážejí v tomto vzhledě a nepřitahují. Vidíme nemožná těla, nesoustavné pohyby, nejasnou mátožnost čar a ztrácíme chuti limto hložím se prodírati k extalickému jádru myšlenkovému, jež tu jistě někde vězí. Jeho »Hus«, strom, bleskem zasažený, po věky hoříci, by nám byl jistě milejší, kdyby nebyl na světě Rodinův Balzac, a tak zbývají vlastné jen »Slepci«, dvojice ubohých lidí, trpících a veli- kých ve své srdcervoucí bolesti, neboť zde jest veliká soustrast umělcova jasně a silně vy- jádřena. Oproti F. Bilkovi staví se zcela světlý nezamlžený zjev St. Suchardy. Jeho dětské por- trétní hlavy jsou plny zdraví a svěžesti, jeho hebké reliefy plaketní nesou se ušlechtilými drá- hami. Dovedou upoutat laika svým- půvabemi uměleckého labužníka noblessou podání. K němu se druží Lad. Šaloun, v jednoduchě, zrovna mo- mentní bronzové figurce mladé dívky, roztomilé v pohybu chodu i pěkném kontrastu jemné mo- delace hlavy k široce a živě načrtnutému šatu, a jeho mužské poprsí ukazuje, že Rodinova vý stava loni zanechala zde také opravdu zdravé Karel B. Mádl. stopy- =Nové publikace. Novopacký Jan, Obrazy z Alp. 40 litografických reprodukcí dle olejových ori- ginálů. Seš. 1. (3 K). V Praze. B. Kočí. Př. fol. — Prang L., Základy umělecké výchovy. Seš. 7. a 8. V Praze. B. Kočí. — Mucha A. a Dědina J. Místr Jan Hus na koncilu kostnickém. Seš. 5. a 6. (Dokonč.) V Praze. Nákl. vlastním.

Hus F Bilek Suchard Šaloun Rodinův Mádl Jan B Kočí Mucha Dědina J Místr Rudolfinum Rodinův Balzac Alpy Praha Prang L

13 title

Školská hlídka.

14 article Žalostné postavení absolventek učitelských ústavů.

Žalostné postavení absolventek učitelských ústavů. V království českém jest 17 ústavů pro učitele a 9 ústavů pro učitelky. Do těchto ústavů chodilo loňského roku 2300 kandidátův a 1082 kandidátek, činily tedy kandidátky 329 všech budoucích osob učitelských. Otevřením ústavu učitelek v Litoměři- cích, a dojde-li ke zřízení soukromého ústavu učitelek v Budějovicích, zvýší se pro- cento kandidátek ještě značněji. Činí tedy kandi- dátky již nyní 1/4 všech na učitelství se připra- vujících osob. Všimněme si především ústavu učite- lek. V Praze jest 1 český a 1 německý státní. dále jsou 4 soukromé české (v Praze, v Kutné Hoře, v Chrudimi a v Plzni) a 3 soukromé něme- cké (v Budějovicích, Chebu a Litoměřicích). Kdo poněkud jen do statistiky návštěvy těchto ústavů jest zasvěcen, mimoděk si polož otázku: Je tolik ústavů ke vzdělán učitelek potřebí? Čísla mluví. Roku 1891 bylo v Čechách na obecných a měšťanských školách 12.859 učite- lův a 1475 učitelek. Činil tedy před deseti roky počet učitelek toliko 10%% všech vyučujících osob. O deset roků později, tedy r. 1901, bylo v Čechách 15.105 učitelův a 2807 učitelek, tedy dvakrát tolik učitelek jako pře desetiroky a činily 16% všech vyučujících osob. Proti tomuto stavu, jenž jest asi již úplným obrazem skutečně potřeby učitelek, stálo 329 chovanek učitelských ústavův.

Litoměr Budějovice Praha Kutná hoře Chrudim Plzeň Cheb Litoměřice Čechy ústav pro učitel

15 article

Tento nepoměr jest nezdravý a ohlašuje nebezpečí pro kandidátky učitelství, že již nyní všechny nedostatnou míst. Zůstane-li vše při starém, bude v několika letech více absolventek bez zaměstnání než za kathedrou, S jakou chutí a s jakým nadšením budou učitelé těchto ústavů vyučovati, vědouce, že mluví k žákyním, z nichž velká většina nebude jejich pokynův a rad nikdy snad potřebovatil Jest nám s podivením, že Plzeň, která ze zvláštní ochoty zřídila soukromý ústav teprve před 3 lety, nepídila se po této statistice a že slepě se řídila dle zpráv novin, jež každým rokem vyznívají stejně: „Do pražského státního ústavu učitelek zapsáno bylo na 300 kandidátek a mohlo býti přijato jen 60. Mnohé z nich pod jaly se zkoušky již podruhé, ano potřetí; skor všechny obstály, avšak nemohly býti přijaty protože není místa! Pláč a naříkáni odmítnutých kandidátek bylo srdcervoucí!“ Pokládáme jistým, že kdyby ještě 5 venkov- ských měst zřídilo ústavy učitelek, přihlásí se do všech nadbytek kandidátek, a do pražského ústavu bude právě takový nával, jako by byl samojediný v království! Rodiče, kteří vodí své dcery k zápisu neznají poměrův absolvovaných kandidátek oni jen vědí a slyší, že každá učitelka se má poměrně dosti dobře, a proto se vynasnažují. aby jejich dcerám se také jednou dobře dařilo. Že však poměry jsou takové, že již nyn sotva polovina absolventek místa se dodělá, a že poměry ty každým rokem se zhoršují, toho obe censtvo naše nezná. Proto považujeme za svou po vinnost, veřejně otázku tuto přetřásti.

státní ústav

16 article

Ústavy nemají se zřizovati dle toho, kolik žáků se do nich hlásí, nýbrž dle toho, jaké mají žáci vyhlídky. Každá továrna zná svů, odbyt a dle něho pracuje. Kde je větší výroba než odbyt dostaví se bankrot! Nadřízené orgány zajisté znají statistiku uči- telských ústavův a proto nemají nikdy připustiti. aby každým rokem vystupovaly kandidátky v tak ohromném nadbytku. Slýcháme z mnohých úst, že jsou kandi- dátky vybíravé a že nechtějí každé místo při jmouti. Odpovídáme, že známe dobře poměry a že velká většina kandidátek všecko přijme,ao je cokoliv. Jakmile kandidátka vysvědčení do- spělosti dostane do ruky, ihned hlásí se o místo. Nejedna zadává na 3, 4 až 5 míst, avšak je to bílá vrána, uvízne-li kde která. Stává se také, že ještě po novém roce sem tam některá kandidátka se někam dostane, avšak do takového místa, že tam ani nováček učitel necití se volným, protože nomá kde bydleti ani kde se stravovati! Všimněte si jen konkursův a hledejte, kolik míst vypsáno jest pro učitelky a poznáte, že často celé týdny nesvědčí ani jediné místo pro učitelku. Nejlepším to důkazem že míst pro učitelky poměrně je málo.

17 article Česká škola v dubnu 1903.

Česká škola v dubnu 1903. Dne 1. „Učitel“ přináší čl. D. Terstenjaka „Egoism a altruism“ a B. Korčáka „O kreslení, zase z dola o „Škola měšťanská a živnostenská““ přináší vypsání „Z ankety“, čl. „O učbě pravopisné“ a „Reformní sna- hy u vyučování kreslení a požadavky praxe“ . „Časopis učitelek“ přináší čl. „Anketa o reformě mě- šťanských škol“, význačné příhody z putování po pražských školách „Nechte maličkých...“ a „Reforma žákovské knihovny“; v Hovorně „Coelibát učitelek se hájí důvody namnoze přesvědčivými. — „Posel z Budče“ přináší líčení „Hospodářská organisace v učitelstvu. — „Paedagogické rozhledy“ doporučuj Woldřichovu „Všeobecnou geologii“ a Formánkov „Měřictví pro měsťanské školy chlapecké“ a přinášej zprávu „O sbornicích prací paedopsychologických“ v Hnutí pro uměleckou výchovu oceňují přednášky dra. Nováka v Třeboni a lIčí „Chorvatské národn učitelstvo“. — „Příroda a škola“ přináší čl. K. V. Pro- kopa „Vysvětlovati život!“, J. Bezděka „O houbách“ B. Máchy „O zemětřesení“, A. Kličníka „Přístroj k te- legrafování bez drátu dle Marconiho“; doporučuj V. Drhohlava obrazy „Škůdcové rolníka“ a „Živoči- chové hospodářství užiteční“. — „Zdraví přinášíčl „Jednoduché domácí zkoumání potravin“, dáleči „Hry jako prostředek proti přetížení školní mládeže“ a „Škola a šíření chorob nakažlivých Dne 2. nově zvolený starosta pražský JUDr.v Srb v installační řeči prohlašuje potřebu, aby bře- mena samostatného okresu školního v Praze byla upravena a zmírněna a slibuje podporu veškerým úkolům osvětným a vzdělání lidu, zejmena vývoji školství. — „Beseda učilelská“ přináší „Řeč Fr. Ad.

D Terstenjak Egoism Korčák Woldřichův Novák J Bezděk Mácha A Kličník Marconi V Drhohlava JUDr Srb Ada Budeč Třeboň Praha Francie Český škola v duben

18 article

Šuberta o dru. Fr. Lad. Riegrovi“ a V. Bosáčka úvahu „K našemu vzdělání“ Dne 3. „Učitelské noviny“ přinášejí úvahu „Re forma měšťanských škol“ a „Výpomocní podučiten a učitelé“. — „Komenský“ „řináší M. Skalské „Z den níku venkovské učitelky“ Dne 4. u věku 35 let umírá v Praze učitel žižkov- ský Jaroslav Tykal, škole a mládeži oddaný, dovedný illustrátor, nakažen spálou v nezavřené škole. — „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přináši projev svého výboru proti brožurce „Učitelstvo orga- nisované a náboženství a čl. J. Úlehly „K organisaci“ „Školský obzor“ ličí „Pathologické zjevy pod zá- štitou organisace“ v učitelích-varhanicích a příležitost- ných zpěvácích; v Besídce o delinitivu učit. „Konečně? a protikněžský obrázek „Z mé galerie“: v Moravské hlídce beseda „Z klerikální kuchyně“ a podučitelský výkřik „Jaro v mé duši Dne 8. „Posel z Budče“ přináší úvahu „Život- činnost“ a doporučuje cenné dílo Polívkovo „Názorn květena zemí koruny české?

Šubert František Riegr V Bosáček Komenský M Skalský Tykal J Úlehla Polívkův Názorn Praha Morava Budeč učitelský novina

19 article

Dne 10. „Komenský“ přináší čl. E. Krše „Geo logie ve škole“ a doporučuje spis L. Červinky „Morava za pravěku Dne 11. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo ravě“ přináší čl. „Reforma měšťanských škol“, o o ganisaci „Hlas z vrstev nejnižších“ a úvahu „Reforma ústavů učitelských“. — „Školský obzor“ pražskému dopisovateli „Obnovy“, dru. V. Řezníčkovi, věnuje čl. „Ne sutor ultra crepidam“ a přináší „ještě slov k historii našich egoistů“; v Moravské hlídce poslán „Panu Posoldovi, bratru v Kristu Dne 13. v Praze u věku téměř 53 let umírá býv professor gymnasiální PhDr. Jan Herzer, spisovate řady učebnic pro jazyk francouzský, vlašský a ně mecký, spolupracovník velikého Otlova Slovníku fran couzsko-českého. Dne 15. „Škola měšťanská a živnostenská“ při náší čl. F. B. Škorpila „O slohu“, dále „Reforma vše- obecných průmyslových škol pokračovacích“ a „České školy měšťanské v království českém“: doporučuje Laichtrovu „Literaturu českou devatenáctého století“ a Formánkovo „Měřictví pro měšťanské školy chlape- cké“. — „Věstník Národní jednety pošumavské“ při- náší zprávy „Česká škola v Popelnici u Tannvaldu. dále „Česká škola v Hoštce“ a „České buřičství (!) pod- mokelského učitele“. — „Časopis učitelek“ přináší čl. „Anketa pro reformu školy měšťanské“ a rozhledy

Komenský E Krš L Červinka V Řezníček Posolda PhDr Herzer Škorpil Formánkův Morava Praha Český škola Český škola v Hoštka školský obzor Krist

20 article

„Feministické“. Ve Škole ženských ručních prací „Dět- ské práce příležitostné“. — „Posel z Budče“ proti coe- libátu učitelek přináší čl. „Stav nuceně svobodných“ nesrovnané výtahy ze zákonů školních, jichž záhlav nekryjou se přesně s obsahem „Zákon naše ochrana“ a přes příliš hojné návrhy V. Deyla „K volnému kre- slení dle přírody“. — „Časopis pro veřejné zdravot- nictví“ zahajuje jednání Klubu přátel veřejného zdra- votnictví o „Větrání a topení ve školách“, referáty dra. Kabrhela se stanoviska všeobecně zdravotnickéhoi přináší zprávy „O dohledu na dítky, dané na ošetřo- vání do rodin“, dále „Boj proti alkoholismu“ a „Péče o zuby“ Dne 18. „Beseda učitelská“ přináší čl. „Ideální škola na základě studia dílěte“ a B. Křížkovy „Několik úvah o zpěvu na našich školách“ Dne 17. na Smíchově u věku 62 let umírá profes- sor V. B. Spiess, o naši literární a kulturní historii zasloužilý, též v paedagogickém písemnictví činný. „Komenský“ počíná uveřejňovati český překladJ. Smahy převzácného spisu „J. A. Komenského Trier lium (Trojumění)“ a přináší ze školní praxe čl. „Míry a váhy“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. o případu žižkovského 14letého zatímního podučitele J. Tykala „Na ochranu učitelů“, z výroční zprávy c. k. zemske rady školní „Obecné školství v Čechách ve škol. roce 1901—1902“ a leuilleton „Jaký jest učitel obecné skoly, takový bude jednou národ“ Dne 18. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo- ravě“ přináší úvahu F. Kopečka „Kterak oživiti čin- nost okresních jednot učitelských“. — „Školský ob zor“ přináší čl. „Proti coelibátu učitelek“ a „O stati- stice dědoušků“. V Moravské hlidce čl. „Přistěhovalci a beseda „Dva tyny

V Deyl Kabrhel Křížkův V B Spiess Komenský Trier Trojumění J Tykal F Kopeček Dět Budeč Smíchov Čechy

21 article

Dne 22. „Posel z Budče“ líčí učitelstvo „Na ce- stách úměrnosti- Dne 23. „Beseda učitelská“ přináší čl. V. Bosáčka O významu a počátcích pedopsychologie“ Dne 24. „Komenský“ přináší čl. „Coelibát učite- lek“, líčicí nepříznivé důsledky vdávání se učitelek jak tomu odpomoci a „Slovinské školství“. — „ÚUčitel- ské noviny“ doporučují Petrmíchlovu „Školu počtů“ a uveřejňují dopis F. Kosa pro coelibát učitelek s váž- nými věcnými důvody Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší čl. Petráka „Škola v boji proti alkoholismu“, líčení „Vý- let do Prahy“, závěr výměny myšlenek „Opatřování školních potřeb“, úvahu „Učitelští přesloužilci“, dopis z Moravy a doporučení spisu Vágnerova „Prvopo- čátečné čtení na Slabikáři“. — „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přináší čl. F. Bartoníka „Or- ganisace práce v okresních učit jednotách“ Dne 26. o valné hromadě Ústřední Matice školské konstatováno vydání 578.816 K a příjmů 554.559 K. — Sjezd důvěrníků národní strany svobodomyslné snáší se, domáhati se vybudování obecného školství na zá- sadách pokrokových a lidových.

V Bosáček Komenský Petrák Vágnerův Prvopo F Bartoník Budeč Praha Morava Or

22 article

Dne 27. na říšské radě vídeňské ministr vyučo- vání dr. Hartel odpovídá na dotaz Kienmannův, že nelze obmezovati působnost zemských školních rad na újmu učitelům při obsazování míst. — „Školský obzor“ přináší „Doplněk k seznamu dědoušků- egoistů“; v Moravské hlídce „Vzpomínky klášterní chovanky“ Dne 29. „Posel z Budče“ přináší úvahu J. Bačov- ského z učit. živola „Sliby—chyby“ a nově zavádí „Přehled časopisecký Dne 30. „Věstník Ústřední Matice školské“ při- náší čl. „Za drem. Frant. Lad. Riegrem“; dále v něm „Dvaadvacátá výroční zpráva za XXII. správní rok 1902“. — „Beseda učitelská“ přináší přednášku prof. dra. F. Čády v pražské „Komenský“ jednotě uč. „Sta- tistická šetření v paedag. psychologii“. — „Sborník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přináší čl. J. Šu- stula „Umění do školy“, lidové dokumenty „Školaa dům“ a „Škola a děti“, A. Wimmra „Může-li se mlu- viti o smyslové činnosti rosílinné?“, J. Kozáka „Nové snahy v prvopočátečném vyučování počtům“, rozhled „Přeplněné třidy“. V Příloze čl. „Bytová otázka“. — „Komenský“ v čl. „Organisované učitelstvo moravské a náboženství“ hájí toto učitelstvo proti výpadům arcibiskupského Moravana z nařknutí bezbožnostia nevěrectví; v Příloze vzpomínka „K výroční památce úmrtí ředitele Josefa Šimnka“ ., Zemský spolek učit. v Čechách ohlašuje na dny 5.—9. srpna sjezd českého učitelstva a přátel školstv do Prahy s jednáním o kulturním a školském pro- gramu Učitelské časopisy s uznáním vzpomínají 40lete činnosti závodu Karla Janského v Táboře, jemuž české školy děkují za řadu výborných původních pomůcek učebných, jež se rozšířily i v Anglii, Bulharsku, Dán- sku, Francii, Italii, Rusku, Německu, Srbsku, Švédsku a Uhrách.

doktor Hartel František Riegr profesor F Čáda Komenský J Šu A Wimmr J Kozák Moravan Šimnka Janský Budeč Bačov Morava Čechy Praha Tábor Anglie Bulharsko Dánsko Francie Rusko Německo Srbsko Švédsko Uhry Školao dům

23 article

Z úslavu hr. Pötfinga v Olomouci. Rozšířent ústavní zahrady šťastně se zdařilo odkoupaním sou- sedního městského pozemku ve výměře 1161 čtv. m za úhrnou sumu 19.380 K. Ústav bude moci zahradu svou téměř zdvojnásobiti a řádné hřiště si upraviti a má pro všecky možné eventuality do budoucnosti příhodný a dostatečný pozemek stavební. Akcitu šťastně provedl zemský a říšský poslanec dr. Žáček. Při ústavu hr. Pöttinga v Olomouci obsadí se po- čátkem školního roku 1903—1904 místo učitele neb učitelky němčiny eventuálně frančiny. S místem spojeno jest nejmenší služné 1360 K a 6 kvinkve- nálek po 160 K. Uchazeči (čky) podejtež nekolkova- nou a přiměřeně doloženou žádost do 15. června ře- ditelství ústavu. Účitelská jednot »Komenský« pro okr. Král. Vl- nohrady pořádá ve středu dne 13. května v Kunra- ticích ve škole členskou schůzi. Pořad: I. Návštěva místních hradních zřicenin. (Provede a vyloží kol. C. Merhaut). II. Program a organisace naší kulturní činností mezi lidem. III. Informace o prázdn. sjezdu Placení příspěvků ald. Na české státní průmyslové škole v Plzni, rozší- řené o vyšší oddělení odborů strojnického, obsadíse od 1. září 1903 dvě místa skutečných učitelů a sice pro lučbu s fysikou neb mathematikou a pak pr nauky strojnické a pomocné předměty mathematické Bližší oznámeno je v insertní části. Nová učebnico středoškolská byla právě mini- sterstvem aprobována. Jest to Chemie anorganická pro V. třídu realnou od prof. Jana Matznera, již vy- dal G. Dubský, knihkupec v Č. Budějovicích. Cen vázaného výt. 3 K. Schválena byla dne 29. dubna 1903 č. 11.857.

doktor Žáček Pötting Komenský Král Merhaut profesor Matzner G Dubská Olomouc Kunr Č . Budějovice státní průmyslový škola v Plzeň

24 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry ** Na hříšli Slavie na Lelné hrají dnes »Reservs- Slavie« proti »Vienna Cricket and Football Clubu I. B.e z Vídně. Zápas bude zajímavý, neb druhé mužstvo Crickety dosud v Praze nehrálo. První mužstvo Slavie hraje pak ve Vídni proti prvnímu mužstvu Crickety. ** A. F. K. »Karlín« II. utká se dnes ve 3 hod odp. v zápase o mistrovství Č. S. F. se S. K. Hrad- čany. O 1/25 hod. pak hraje »S. K. Čechie« (Žižkov) proti »S. K. Čechie« (Karlin). Oba matche pořádají se na hříšti »Karlína« na bývalé vojenské střelnici invalidovny. *»Slavia juniorse hrají dnes o mistrovství Č.S F. proti »S. K. Viktoria« (Karlín) o 3. hod. odpolední na hřišti Slavie na Letné. ** Dnes v neděli na hřišti Č. A. č F. C. n Král. Vinohradech konají se 2 zápasy o mistrovství Č. S. . Ve 3. hod. odpol. zápasí B-team Č. A. á F. C proli S. K. Meleor II. a o 1/25 hod. hraje A-leam Č. A. F. C. versus S. K. Meteor I. (mistrovství l třídy). Vzhledem k tomu, že Meteor je dobré mužstro jak svědčí jeho poslední výsledky, slibuje zápas by zajímavým. O 1/27 hod. hraje C-team Č. A. č F. C. versu S. K. Merkur.

Karlin Viktoria Č A Král A F C proli S K Meleor F C S K I S K Vídeň Praha Karlín Č . S Žižkov Č . S F Letná Vinohrady Č . A Slavia Reservs Vienna Cricket and Football klub I . B mistrovství Č . S Meteor Cricket Hrad Čechie Bteam Č Aleam Cteam Č . A

25 article

* A. C. »Sparta« pořádá již dne 17. L. m své mezinárodní závody athletické, cyklistické, jakož i závod motorových dvojkolek na závodní dráze Buhnech. Závody letošní budou jedny z nejvelkole pějších, jaké kdy »Sparta« pořádala. Účastenství startujících bude tentokráte zvláště veliké, nejen z Prahy, ale i z Berlína, Pešti, Vídně. Dráha athle- tická i cyklistická jest znova upravena. Závodní vy bor získal pro závody tyto úplnou vojenskou kapelu 21. pěšího pluku z Kutné Hory. ** Kurt Waldau a Jaksch z Berlfna. známí mnohonásobní mistři a jední z nejlepších zá- vodníků Německa startovati budou na závodech »Sparty« dne 17. t. m. ** Vítěz o mistrovství Čech na 10 km. Šmuc (Čech a člen německého D. S. C.!!) startovati bude o cenu Nicholsonovu (10 km.), pořádanou dne 5. čer- vence ve Vídni sdružením »Ramblerse. ** Světový rekord ve skoku o tyči do výše pře- konal minulého týdne americký student H. T. Chap- man, který skočil 12 stop = 3 m. 66 cm. Dřívější rekord byl 3 m. 62 cm., docilený R. Clappem.

Buhn Waldau Jaksch Berlfn Nicholsonův Chap R Clapp Praha Berlín Pešť Vídeň Kutná Hora Německo Čechy Šmuc Sparta km centimetr

26 article

Z oyklistského ruchu. ** Klub cyklistů »Čechie« na Král. Vinohradech koná dne 13. t. m. o 8. hod. večerní členskou schůzi v klubovních místnostech. ** Amatérský silniční závod Bordeaux-Paříž po- čal ve středu. Týž den jela první etapa z Bordeanx do Angouléme (127 km.). Ze 67 přihlášených starto- valo 31 jezdců, mezi nimi 7 veteránů. První k cíli přijel Pottier za 3 hod. 45 min. 25 vteř. Druhým Marcell Cadolle a třetím Marius Cadolle. 30 jezdců přijelo v ustanovené době 7 hodin. ** »Zlaté kolo Friedenavské«, velký závod na 100 km. konán bude 17. t. m. v Berlíně. Zajištěno účastenství jezdců Robla, Michaela, Bonhourse, Gör- nemanna a Rysera. Týž den konán bude závod na hodinu a startovati budou Salzmann, Demke, Heiny. Cornet a Käser. Listárna redakce Sport. Věstníku. Dopisovateli »The Checks-Slavonic Sports Com- pany Lid.« Obcovacím jazykem v Čechách je čeština. 1919/4 03 Čís. 335. Šachy. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami. Úloha čís. 598. Dr. L. N. de Young. Harlem („Tijdschrift van den Nederlandschen Schaakbond.“)

Král Cadolle Robl Michael Bonhours Gör Salzmann Demke Hein Corneto Käser Jan doktor L N Young Vinohrady Bordeaux Paříž Berlín Slavonice Čechy Příbram Harlem Čechie Sport Como Nederlandschen Schaakbond km the Check Tijdschrift

27 article

Úloha č. 599. („Rivista Scacchistica Italiana“.) J. Jespersen, Svendborg. Bílý: Kde Dfs Sf8 Pe3 ge Černý: Kgl Ph4 mat 4. tahem Úloha č. 600. („Tidskrift för Schack.“) W. A. Shinkmann, Grand Rapids. Bílý: Kel Db3 Pa5 d7 f6 h5 Černý: Kde Se7 mat 4. tbhem. Hrána v odvětném zápase „Dobruského“ s „Č. S. Š.- v Praze, dne 25. března 1903. Hra čtyř jezdců. B.: Engler, (,Č. S. 8.). Č.: K. Kamínek, (,Dobruský e7—65 c6—65 27. c2 —c3. 1. e2—e4 Vh8—gs 2. Jg1—f3 Jg8— f6 28. Vd2—b2 c5xc b4 29. Ja5—b7 3. Jb1 —c3 Jb8 —c6 4. Sf1—b5 Sf8—b4 Va4—a 30. c3xKb4 Se8—d7 5. 0—0 d7— de 31. g2—-g3 6. Je3—d5 Sb4—c5 32. h3—h4 Sd7—g4 Ve8—ci 7. b2—b4 Sc5 —b6 33. Vd1—et Ve8—d 34. Jb7—c5 8. a2—n4 a7—a6 Vd8—d2 9. Sb5xc6+ b7xc6 35. Vb2—bi Va3—f 36. Vb1—ai 10. Jd5xb6 e7Xc b6 Sg4—f5 37. e4—e5 Sc8—gio 11. d2— da Ke7—f 38. Va1—a7— d6xe5 12. d4xce5 Kf8—gs 13. Ddíd8++-. Vasxk ds 39. 65)Kf6 40. Ve1—e8+ Kg8—h7 Sg4—d7 14. JísXKe5 Sf5—ge h7—h6 41. h4—h5 15. Sc1—g5 42. h5g6+- Kh7xg 16. Sg5xkca te g7xKfe 43. Ve8—g8+ Kg6—t5 b6—b5 17. Je5—c4 Vř3xc fe 44. Va7— 18. a4xb5 a6xb5 Vf2—ge- Kes—e7 45. Je5—-e4 19. Je4—de- 20. Jd6—b7 46. Kgl—f1 Vd2—bz Vd8 — gs

J Jespersen Svendborg Černá Shinkmann Dobruský Engler K Kamínek Jb Jd Kf jít20 Praha Č . S Virginie Kesy Scacchistica Italian Č . S . Š Dobruský e 7 e 4 vh 8 Sf 8 Xce b Ddíd 8 + + ge h Kh 7 xg 16 kde Df Sf 8 pe Kgl fón 4 mat 4 Grand Rapid c 3 Jb 8 c 6 Sf 1 d 5 Sb 4 — c 5 32 c 5 8 Sb 5 xc 41 t 5 b Vř Vd 2

29 article

Zprávy šachové. V neděli dne 3. května b. r. pořádán byl třeki již zápas »Č. S. Š.« proti klubu »Dobruský«. Tento- kráte skončil zápas, jemuž přihlíželo četné obecen- censtvo, vítězstvím »Č. S. Š.« v poměru 10: 2. Značná tato porážka klubu »Dobruský«, který v předešlém zápasu zvítězil výhrou 5 partil proti 4 výhrám členů »Č. S. Š.«, není konečně tak příliš překvapující, uvá- žímeli, že v neděli, dne 3. května b. r., hráno bylo na žádost samého klubu »Dobruský« tak, že hráči rozlosování byli dle síly. A připomeneme li ještě, ž za »C. S. Š », jenž předešlou porážku svou chtěl od- činiti, hráli nejlepší jeho hráči, dá se porážka klubu »Dobruský« snadno vysvětliti. Ostatně vítězství »Č. S. Š.« nebylo příliš snadno vydobyto; hráči klubu »Dobruský« dobrou svou hrou svým zkušenějším odpůrcům značně je ztížili. Některé partie trvaly na př. více než 5 hod. — Za »Č. S. Š.« vyhráli pp.: MUDr. Vl. Bazika, O. Důras, J. Engler, spis. Vikt. Dyk, JUDr. A. Kvičala, dr. Jan Kvíčala, vrch. účetní rada J. Pacit, red. J. V. Štefanydes, tajemník zem- výboru dr. J. Vančura. Za klub »Dobruský« pp. : J. Gentner, J. Prokeš. V soutěži úlohové „Rivista Scacchistica Italiana“ čestné uznání úloze A. Úršiče odňato pro duál v jedné hře a přiřknuto R. Brauneovi v Gotschce, takže pořa čestných uznání jest nyní tento: 1. E. Predignat, z. M. Grünfeld, 3. R Braune. Podmínky k vypsanému mezinárodnímu turna přineseme pro nedostatek místa v čísle příštím. LIOUEUR VÉGÉTAL, Ed. Ad. Malburo a syn, Smiřice- Vojenská připravovací škola „Funk Programy zdárma. Kurs pro jednoroč, dobrovol právo DUBRA k ošetřování úst LEPSí k uchránění před bole ním zubů

Dobruský S Š Bazika Důras J Engler Dyk JUDr A Kvičal doktor Kvíčala Štefanydes J Vančura J Gentner J Prokeš A Úršič R Braune M Grünfeld Braun Dobruský Gotschce Smiřice Č . S . Š Rivista Scacchistica Italian MUDr