1
masthead
10. května 1903.
5
article
díti, že české obecenstvo naplní dne 19. července
ostrov Střelecký do posledního místečka a vymaní
se starému zlozvyku, choditi v týž den do Hvězdy
na slavnost, jež byla založena ku posměchu a zleh-
čování českého jména.
Výlety a vycházky.
Občanska beseda na král. Vyšehra-
dě zúčastní se vycházky, pořádané Sokolem do
akciové mlékárny v Nuslích v neděli dne 10. t. m.
Schůzka členů o půl 10. hod. dopolední před tělo
cvičnou školy »na Děkance«. Uvedení hosté vítáni. —
Zábavní spolek »Beseda Okoř« pořádá dne
10. května vycházku do Selce do restaurace p. Čer-
venky. Hlavní proud vyjde o půl 3. hodině odpol.
od Rudolfina přes řetězovou lávku. Hosté vítáni. Z
nepříznivého počasí večer su Palmů« přátelská zá-
bava.
Schůze.
Dne 10. května: Moravsko-slezská
beseda má o půl 8. hod. večerní v malém sále
Měšťanské besedy v Praze členskou schůzi s progra-
mem: Přednáška p. učitele Horenského »O slovácké
divce«. Sdělení zpráv spolkových.
Výleta
Palma
Nusle
Moravsko
Praha
beseda Okoř
Rudolfinum
6
article
Zábavy.
Na Střeleckém ostrově koná se dnes
dopoledne od 10 hod. promenádní koncert kapely
pěš. pl. 91 a odpůldne od 3. hod. velký zahradní
koncert téže kapely. — Matineé artistigue
dne 12. t. m. o 1/23. hod. odpol. v Národním domě.
Obsáhlý program, zaujímající vážná i žertovná čísla,
obsahuje též sola mladého žáka školy Ševčíkovy p.
Milana Zuny, který sehraje dvě čísla na housie. Bý-
valý člen Národního divadla slč. Božena Kacerovská
zapěje písně Horníka, Griega a Nedbala. Atrakcí po-
sledního oddělení bude osobní se dostavení L. van
Beethovena, který slíbil sehráti »Grave« a »Allegro
con brio« ze sonaty »pathětique« op. 13. Komik pan
V. Figar doplní program říznými přednesy ze svého
reperioiru. »Demoiselles d' honneur« zastávati budou
slečny: Greta Friedlova, Lulla Friedlova, A. Hovor-
kova, Hermina Trnečkova, Ella Wietzova a Barč
Žentškova. — V divadelním sále bude produkce
hudebně-deklamatorní, v zimní zahradě v čas pausy
bude buffet, kde možno za zvoku orchestru prome-
novati. V zimní zahradě mimo to uspořádána bude
výstava výtvarníků a malířů nejmladší generace. Celý
čistý výnos matineé určen spolku českých žurnalistů.
Ševčíkův
Zuna
Kacerovská
Grieg
Nedbal
Beethoven
V Figar
Friedlův
Lullus Friedlův
A Hovor
Hermin Trnečkův
Wietzův
Žentškův
národní dům
národní divadlo
Demoiselle d ' honneur
7
article
Listek pro osobu stojí 2 K, pro rodinu (4 osoby) 5 K.
Předprodej v hud. závodě pana Mojmíra Urbánkav
Jungmannově tř. 14. Hlávkův palác. — Věneček
českoslovanské obchodní besedyv
Teplici koná se 16. t. m. v sokolovně, tak zva-
ném »Českém sále«. Začátek o 7. hod. več. Hudba
Sokola. Vstupné: pán s dámou K 1.20, druhá dáma
60 hal. Ve prospěch tělocvičny Sokola. — Májový
večer na Žofině 18. t. m. předčí svým zajímavým
programem vše, co k obveselení obecenstva v po-
dobném rámei dosud bylo poskytnuto. Program, vy-
kazující 20 čísel, zahrnuje téměř všeho druhu plody
jež umění po stránce kratochvilné a zároveň cenné
podává, a proto možno směle tvrditi, že i zapřisáhlý
škarohlíd do syta se tu nasměje. Čilý zájem, jenž
jeví se ve všech kruzíeh, pobádá k opalření si vstu-
penky v čas, zvláště komu jde o to, aby byl blíž
podia. Podrobný program sdělíme příště. Vstupenky
po 3 a 2 K, (rodinné pro 3 osoby 5 K) prodávají pp
knihkupec F. A. Urbanek, houslař Lantner a hud
nakladatel M. Urbanek.
Urbánkav Jungmannův
Věneček
Sokol
Urbanek
Lantner
M Urbanek
Hlávkův palác
třída
8
article
Ralkán.
Ralkán.
Pumy a dynamit v Solunu.
(Dop. »N. L.«)
Dop
9
article
Ze Soluna, 3. května. Je těžko pocho-
pitelno, proč komiti obrali si za předmět dyna-
mitových atentátů cizí, neturecký majetek.
Patříť železnice cizí společnosti, Otomanská
banka chová cizí, francouzský kapitál, parnik
»Ouadalquivir«, jenž v přístavu solunském byl
dynamitovou pumou zapálen a jedva byl za-
chráněn, když na něm všecko zboží zhořelo,
náleží cizím majitelům, Francouzům. Takové
atentáty jsou tedy vlastně namiřeny na Evropu
a nikoli na Turky.
Odpověď je tato. Komiti touží na lhostej
nost Evropy k jejich snahám. Soudí, že Evropa
má jejich přáním vyhověti, protože Turci by
se její vůli nemohli postaviti na odpor a jsou
v jejich věci vlastně podřízeným činitelem.
Evropu komiti pokládají za starou šachrářku
s osudy národů, za kuplířku, která národy z-
šantročuje do domů rozvratu. Rozhořčení ko-
mitů na Evropu jest ještě větší, než na Tu-
recko, možno-li to. Avšak Evropa má moc při-
měti Turecko, aby vyhovělo komitům, a ze své
otrlé lhostejnosti Evropa se nevytrhne, leč
lekne li se o své statky. Tak kombinují komiti
a ničí tylo statky dynamitovými pumami. Kom-
binují-li správně, lekne-li se Evropa skutečně
splní jejich vůli, na to nechť odpoví vývoj
událostí.
Francouz
Turek
Soluna
Evropa
Turec
Turecko
10
article
Proto také byl zvolen za místo prvýeh
atentátů Solun. V něm, jako v městě přístavním,
soustředěno množství evropského kapitálu a ma-
jetku a mnoho Evropanů zde žije. Je to spíše
město evropské, než turecké, nechceme-li je na-
zvati přímo židovským. Moslemové jsou tu ve
veliké menšině.
Attentátor na parník »Quadalquivir« nazývá
se Šatojev. Podařilo se mu po spáchaném skutku
za všeobecného zmatku přivoznou loďkou prch-
nouti do Soluna, odkudž po dráze prchal a do-
stal se už za Skoplje, ale ve Velesu byl chycen
a dopraven nazpět do Soluna.
V strašné noci 29. dubna bylo na ulicích
solunských vrženo neméně než 50 pum. Byla
to strašná noc, plná úžasu, nejistoty a nevědo-
mosti o tom, co se děje. Po přerušení plyno-
vodu nastala na ulicích i v domech čirá tma.
zapuzovaná světlem pouze tam, kde pumy za-
pálily. Slyšeti bylo výbuchy pum a rány pušek.
Dynamitové attentáty učiněny také na »Myti-
lenskou banku«, na hotely a hostince »Angle-
terre«, »Colombo«, »Alhambra«, na německý
»Kegelklub« a řeckou pivnici »Noňo«. Všechny
tyto budovy jsou více méně poškozeny. »Myti-
lenská banka« vyhozena do vzduchu, ale po-
klady zůstaly neporušeny ve sklepích. V hotelích
a hostineích zraněno mnoho hostí i služebného
personálu. Jsou to jmenovitě: železničný inženýr
Philipps, obchodník Jeny-Wock, německý vice-
konsul a jiní Němci. Zahynul Otto Trempler,
železničný úřadník.
Evropan
Philipps
Němec
Trempler
Soluna
Colombo
Alhambra
Wock
Soluna
lenský banka
11
article
Pumy vrženy také do plynárny, ale na
štěstí bez výsledku. Podobně nezdařil se pu-
mový attentát na petrolejový sklad Rusa Manta-
ševa. Kdyby se byly zdařily tyto dva atlentáty
nebyl by v celém Solunu zůstal kámen na k-
Attentátoří byli v rozličném přestrojení,.
také za ženské. Bulharští občané v Solunu
chovali se pokojně a zdreeně.
Podle tureckých zpráv zahynulo 15 a ra-
něno 20 osob, ale myslím, že počet obojíeh
dosahuje 150. Řikají, že Turci mnoho mrtvých
naházeli v noci do moře, aby číslice byla menšl.
Proti cizím konsulátům komiti neučini
čádného nepřátelství.
Vojsko a policie dosud krouží ulicemi. Do
movní prohlídky a zatýkání Bulharů trvá va
meně.
vnitrozemí solunského vilajetu nebylo tyto dni
žádných nepokojů.
Protože se proslýchalo, že další attentáty
budou učiněny ve Skoplji, policie činí tam opa-
tření. Prohlédla přes 100 bulharských domů.
našla pušky a revolvery, zapovězené knihy, ale
nikoli pumy. Uvězněno tam více než 20 bul-
harských předáků, mezi nimi ředitel gymnasi
Kabliškov, tajemník mitropolitův Tenčov, před-
seda komitétu Topalov, obchodníci Zdravev.
Kratovalijev aj.
Cizinci vesměs komity za dynamitové atten-
táty příkře odsuzují. Slované jich hluboce li-
tují, vidouce, že tím způsobem idea osvobození
jen se kompromituje a Turkům se dává zá-
mínka k většímu pronásledování ubohého ná-
Dojčín.
roda, jenž neví, čí je
Rus
Bulhar
Kabliškov
Tenčov
Topalov
Zdravev
Slovan
Turek
Manta
Soluna
Turec
Soluna
12
article
Řecko a Balkán.
Řecko
Balkán
13
article
Dop. „N. L.
Z Athén, 4. května. Zdejší vláda si dělá
starosti, že Bulhaři začnou dělati dynamitové
attentáty i v Řecku a zejmena že budou roz-
bijeti starožitné památky. Obavy ty vznikají
ovšem jen z něžného přátelství Řeků k Turkům
Následkem toho jest ještě bedlivější střežení
všech Bulharů a Makedonců. Každý z nich je
Řekům eo ipso podezřelý. Bulhar nebo Make-
donec, vystoupí-li v řeckém přístavu na pevninu,
ihned je kořistí policie, jež ho prohledává a vy-
slýchá a při nejmenším podezření ponechiává ve
vazbě.
Bdělost řecké policie nad Bulhary vedla
k objevení cest, kterými povstalci dosud dostá-
vali pušky, prach i dynamit. Všecky tyto věc-
byly nejprvé po moři dováženy do Řecka, odtue
pak tajně dopravovány do jižní Makedonie, od-
kudž je povstalci dále rozvážejí.
V Athénách žije asi 2000 bulharských Ma-
kodoňanů. Jsou to skoro vesměs dovední, po
kojní a střídmí dělníci a řemeslníci. Pro svou
spořádanost a pracovitost jsou hledáni. Jen ne-
patrný počet přidal se k akci povstalců.
V Thessalii řecká policie zatkla zase 35
Bulharů, jež našla v pastýřských kolibách.
Možná, že to byli docela obyčejní pastýři. Ale
policie našla při nich nějaké zbraně a proto
je zatkla jako povstalce. Vláda pak rozmnožila
pohraničné stráže o 600 mužů, aby učinila ne-
možným všeliké podporování bulharského po-
vstání v Makedonii z řecké strany.
Dop
Bulhar
Řek
Makedonec
Atény
Řecko
Makedonie
Ma
Bulhar
14
article
Ale toto opatření jest jednostranně, nebol
řecká vláda, zakazujíc nejpřísněji dovoz zbraní
do Makedonie, nemá ničeho proti dovážení jejich
do jižní Albanie, kde Řecko mezi pořečtělými
Arnauty dělá svou vlastní propagandu a dělá ji
zrovna tak, jako všichni, kdo se připravují trhnout
něco z tureckého dědictví. Arnauté mohou se zá-
sobovati zbraněmi z Thessalie zcela veřejně.
Recká propaganda pracuje v Albanii také
novinami, jež vydává zvláštní komitét. V nich
Arnautům ukazují dva úhlavní nepřátele: Ra-
kousko a Italii. Podobně rakouští agenti ukazují
na Italii a Řecko, italští na Řecko a Rakousko
— a ubohé arnautské mozky nejsou s to vymo-
tati se z toho labyrintu. Jen to je všem Arnautům
patrno, že jsou ze všech stran hledáni a tudíž
velmi vzácní. Že to nejsou holá slova, dokazují
jim bohaté dary, kterými je zahrnují ti, kdož
se ucházejí o jejich přízeň. O tom arci Arnaut
neuvažují, že štědří dárcové dělají dema dluh n
dluh a jejich národové že jsou „dalles“
Povážíme-li dále, že mohamedánští Arnaute
jsou fanatiky víry Prorokovy, a že také Bulhaři
agitují mezi nimi, aby je štvali proti Srbům, Tur
kům a Řekům, snadno si představíme, jak sple-
titá jest každá jednotlivá otázka balkánská a že
souhrn jich je pustým chaosem.
Včera usnesla se řecká ministerská rada vy
pověděti všechny podezřelé Bulhary a Makedonce
a vypraviti je násilím za hranice. O usnešení tom
ihned zpravila vládu tureckou, aby je mohla
ihned zjímati, jakmile se octnou v tureckých
přístavech.
Arnaut
Bulhar
Srba
Řek
Makedonec
Makedonie
Albánie
Řecko
Rakousko
Italia
15
article
Nemo,
Telegramy.
Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Porta ob
držela večer z několika diplomatických mls
přátelské rady v příčině Monastýru
ohledně opatření pro jiné okresy a města, kde
komitéty chystají prý toléž.
Rozhodující diplomatické kruhy prohlašují
vývody »Nového Vremene« a »Petěr-
burských Vědomostí« o výsledeleh
přítomnosti vojenských lodí v Solunu, zejmena
poukazování ke Krétě, za nepřípadné. Články
nemají prý nijaký význam, poněvadž na oba
listy ruská vláda nemá vlivu.
Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Dle ture-
ckých údajů bylo v bojích s četami u Kapar
a Orizar nedaleko Monastýru 15 Bulharů zabito
a 74 zajato. Turecké ztráty byly nepatrné.
V Serresu byli dva bulharšti obecní sekre-
táři, dva učitelé a duchovní z atčeni. Také
z jiných míst evropských krajů docházejí zprávy
o četném zatýkání podezřelých Bulharů.
Z Cařihradu, 8. května (C.-B.) Dle ujišťo-
vání Porty a Jildizu vtrhne vojsko do
Peče tyto dny. Pověst, že se tak již stalo,
není podnes officiálně potvrzena.
Nemo
Bulhar
Cařihrad
Kréta
Serres
Peč
Soluna
16
article
Došlé zprávy konsulů a údaje Porty
předvčerejších událostech si od-
porují. Zpráva, že byly vhozeny dynamitové
pumy, není připadná. Zdá se, že následkem
pranice mezi jistým mohamedánem a jistým
bulharským obchodníkem s rybami ozbrojení
Turci napadli Bulhary. Údaje kolisají mezi 17
a 10 mrtvými a 19 a 12 raněnými Bulharya
2 nebo 3 mrtvými Turky. Porta však tvrdí, že
nepořádky byly způsobeny Bulhary a dobře pří-
praveny. Jistá turecká zpráva oznamuje, že byl
učiněn pokua ztéci skladiště střeliva. Nyní pa-
nuje pokoj. Město jest vojensky obsazeno. Ob-
chod a doprava jsou přerušeny. Vali ujistil
konsulární sbor, že osady budou chráněny. Na
prosbu srbského konsula byly obsazeny vojskem
také srbské školy.
Z Cařihradu, 9. května. (C.-B.) Zpráva
»Tempsu«, že bude vypraveno mimořádné po-
selství do Petrohradu omluvit u cara smre
Ščerbinovu a poděkovati za pokojné disposice.
jest lichá.
Z Cařihradu, 8. května. (C-B.) Když ob-
jevily se cizí vojenské lodi v Solunu, kde
kotví toliko starý, boje nesehopný obrněnec tu-
recký »Medžun-i-Šefket« a dvě torpédové lodice.
Porta hodlala vyslati do Solunu několik vojen-
ských lodí, ale příslušné porady zůstaly bez
výsledku. Možná, že kasematní loď »Mešudije«
která v Janově se opravuje a znova vyzbrojuje
bude am poslána.
Turek
Bulhar
Port
Vali
Ščerbinův
Ob
Cařihrad
Petrohrad
Janov
Soluna
17
article
d. Ze Solunu, 8. května. V Monastýru za-
hájili Bulhati pouliční boj. Zabito ji ch
bylo 11 a 9 zraněno. Turků zabito
5. V obci Džibarci, v kraji monastýrském,
sveden byl dvouhodinný boj, ve kterém byl
10 Bulharů, zabito a 5 zraněno.
Turecké vojsko bulharskou četu rozprášilo.
Bulharské gymnasium v Serresu
bylo zavřeno. O sman Rifaj paša odjel
dnes do Mitrovice.
Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Až bude
pokoj v Solunu obnoven a tamní rakouská
osada v bezpečnosti, rakouské loďst vo,
zůstavivši tam jednu vojenskou loď, odpluje.
Podobně italské a německá »Loreley«.
Z Cařihradu, 8. května. (C. B.) O před-
včerejší srážce s četami nedaleko
Serresu není dosud povšechných a bezpeč-
ných zpráv. Četa, jež házela po vojsku dyna-
mitové pumy, byla prý zničena. Jedna osada
byla spálena a mnoho obyvatelů okolních vsl
bylo zjímáno.
Možná, že v této srážce zahynul také četak
Dalčev, jehož smrt Porta včera oznámila.
Dalčev, býv. učitel, byl exallovaný, ráznýa
velmi mocný člověk. On ovládal makedonské
hnutí a ne Cončev, Saratov nebo jiní. Dalčev
uspořádal též únos míss Stonovy.
Z Cařihradu, 8. května. (C B.) Pověsti
v Bulharsku kolující o větším hromaděn
vojska na bulharských hranicích,
jsou potvrzeny. V hraničných krajích
bylo toho třeba za poslední doby proto, že se
tam rozmnožily čety.
Turek
Dalčev
Stonův
Džibarec
Serres
Mitrovice
Cařihrad
Saratov
Bulharsko
Soluna
Bulhar
18
article
Přihoda s tajemníkem diplomatického za
stupitelstva bulharského, Nikoforovem
jehož soukromé papíry o domovní prohlídce byly
zabaveny, vyřídila se tím, že policejní ministn
vyslovil politování nad tímto případem a nařidi
aby se zabavené papíry vrátily
Porta byla s přátelské strany varována
aby nezakročovala krutě také proti lidem, již
neúčastnili se povstaleckého ruchu a její pol
cejní orgány a vojsko varovaly se všeho, co by
mohlo rozmnožiti rozhořčení.
n. Z Berlína, 9. května. »Preussische Co
respondenz« uveřejňuje rozmluvu svého spolu
pracovníka s francouzským vyslancem v Caři
hradě Constansem a s řeckým ministerským
předsedou Delyannisem. Costans pravi
že situace na Balkáně se dynamitovými atentáty
zhoršila. Vypukla bouře, ale kdo ji způsobili
uvidí zcela jině účinky, nežli jakých očekávali
Či snad se domnívají, že události, jako pumový
atentát na francouzský poštovní parník, získají
jim u nás, nebo u jiných států sympatie? Ni-
koli! Nikde se nepomýšlí zakročiti ve prospěch
lěchto rušitelů klidu. Mezinárodní srážky, se
kterými počítají, se nedostaví, ani territoriální
změny, za to však Turecko a sice samo, zjedná
klid drsnou rukou a bezohledně. Že mu velmoci
heg podmínky ponechají volnou cestu, zavinily
zločiny v Solunu. Ve stejném smyslu vyslovil se
také Delyannis a dodal, že Řecko vůči
tomu, co se dosud stalo, neuchopí se žádných
mimořádných kroků a vystříhá se všeho, co by
mohlo vésti k novým zápletkám.
Port
Delyannis
Berlín
Balkán
Turecko
Řecko
19
article
R. Z Paříže, 9. května. Kníže Ferdi-
nand bulharský bude prý na zpáteční cestě
přijat rakouským cisařem.
u. Z Kolína n. R., 9. května. »Kölnisehe
Zeitung« dovídá se přes Bělehrad, že v Mona-
stýru dne 6. t. m. ráno, po výbuchu dynamitu,
svedeny pouliční boje, kterých zúčastnily
se i ženy. V obci poblíže Monastýru byl
křesťanské obyvatelstvo Turky
pobito.
Z Cařihradu, 9. května. (C.-B.) Člen vrchní
vojenské komise Hajdar paša, jenž velel di
visi za vojny s Řeckem, jmenován skaderským
guvernerem.
V Monastýru je — dle zpráv Porty
— opět ticho. V boji u Karaferije (Solun) za
hynul vůdce čety Tončev.
Bezpodstatna je zpráva »Tempsu«,
že Albánci vztýčili v pohrauičné osadě ra
kouskou vlajku, dále zpráva, že novo
pazarští mohamedáni vraždili Srby.
Z Cetyně, 9. května. (C. B.) Zdejší diplo-
matický jednatel bulharský Konatanti n ovio
vystřídán Dimitrem Ri zo v em.
Turek
Hajdar
Tončev
Temps
Albánec
Srba
Ri
Paříž
Kolín
Bělehrad
Mona
Cařihrad
Řecko
Cetyně
Kölnisehe Zeitung
20
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
21
article
Situace.
Situace.
Z Vídně, 9. května. Zase minul týden, zase
konala se dnes odpoledne ministerská rada —
nic však nestalo se od počáíku jarní kampaně.
Máme jen o jednu řeč dra. Körbra více. Tatoje
výzvou ku práci, kterou zažehnati má se ztrnu-
lost, ale marně by člověk ve spoustě drobných,
většinou správných názorů, jež obsahuje, hledal
positivní faktum: udání neb ukázání cest, p
kterých, a prostředků, kterými může býti Rakou-
sko vyvedeno ze všeobecné stagnace. Výrok
chefa vlády, že vrcholem moudrosti vniterní po-
litiky jest, najíti správné přechody, jest jen para-
frusí staré pravdy, že všeliký zdravý, trvalý vývoj
děje se toliko evolucí. Aktivní politík vůbec a
první ministr zvláště není povolán, aby budoval
theorie, nýbrž aby konal skutky a jednal, jak vy-
žuduje obecný prospěch a jak dovoluje faktický
Od dra. Körbra slyšeli jsme již leckteré ká-
zání, leckterou přednášku, pečlivě uhlazenou
vyzdobenou lesklým krasořečněním, leckterou va
riací o jeho programu, leckterou vybídku k děl-
nosti, ale činu jsme neviděli, činnosti, která na-
lézá „správné přechody“, docela ne.
Körbr
Vídeň
22
article
Stát je tam, kde byl, když dr. Körber v čele
byrokratické vlády ujal se jeho řízení. Našel na
jedné straně zpupnou zbujnělost vítězné levice
německé, které vyhověno, protože byla v ne-
právu, a kteráž od žalostné kapitulace té má celý
kabinet pod svým komandem a jhem, a na
straně druhé český národ, znásilněný, uražený.
oloupený o svoji právní državu, odstrčený, odpu-
zený, do krajní nevole roztrpčený za to, že jeho
zástupeové konali věrné služby pro stát a jeho
potřeby. Co udělal dr. Körber, aby vybudoval
se přes tuto hroznou protivu „správný přechod“
Co udělal dr. Körber vůbec pro národ český?
Čím nahradil mu statky vzaté, čím statky od-
pírané? Kde jest jediný výkon, který by byl kul-
turní nebo hospodářskou zvelebou, národní nebo
politickou posilou jeho? Není žádného.
My žádali jsme, žádáme a žádati nepřesta
neme, aby nám vráceno bylo právo jazykové, ne-
slýchaným způsobem vyrvané. My žádali obnovu
stavu, který již byl a který není na ničí křivdu
doktor
Körber
24
article
a škodu. Dr. Körber do té míry zotročel v po-
robě německé, že tento stav oklešténý čo niej-
podstatněji restaurovati chce jen tehdy, dáme-li
v oběť všechny menšiny v t. zv. uzavřeném
území. Pan dr. Körber rozumi „správnému pře-
chodu“ v ten rozum, že má nám ze statu
quo, který zůstal po 14. říjnu r. 1899, býti ještě
vzato, čeho nabyli jsme r. 1880. Raději boj na
nůž a na krev, nežli bychom to dopustili, a věč-
ného zatracení by zasloužili, kdož by svolili
k tomu dobrovolně. A tu mluví dr. Körber, že
on chce Rakousko učiniti státem kulturním
Stát, který bere národům jejich rovnost v úřa-
dech a soudech, stát, který žene českého děl
níka nebo řemeslníka před soudce mu neroz
umějícího, je stát, ale kulturní stát to není. Stát
který všechny funkce zadává jen německým pří
slušníkům, který z vysokých škol činí privilej
jen německých občanů, takový stát körberovský
je stát, ale moderní stát to není. Není možným
kulturní a moderní stát, ve kterém je dvojí právo
ve kterém je vyvolený národ jeden, ostatní méně
cenné a méně právné. Körbrův kabinet nekoná
úkoly, které sluší vládě vzhledem na přirozené
národní složení Rakouska, Körhrův kabinet je
protikulturní a protirakouský a jeho smetení je
povinností všech, kdo chtějí pravé kultuře, která
bez rovného práva je pěnou a bublinou. Tam,
kde je jazyková platnost, kde je nejvyšší vzdělání
výměnkem kasty, nelze mluvit o „správných pře-
chodech“ neb účelné politice, podpoře hodných.
doktor
Körber
Körbrův
Körhrův
Rakousko
25
article
Vůči programu a kabinetu, jímž je německý pri-
mát prvním, ba jediným zákonem, nutným jest
jen jeden postup: útok. Všeliká šetrnost, všechny
ohledy jsou škodou.
Dr. Körber chce problémy jazykově, ná-
rodní, politické odstavit, odložit, odročit, chce je
udusí politikou chleba. My nejsme prosti smyslu
pro hmotné nezbytnosti, vědouce, že národ malý
v soutěži s okolím, hospodářsky silným, musí
vyzbrojiti se stejnými mohutnostmi, ale c
Němci a co Poláci, nacionálně syti, ba přesyceni.
mohou učiniti, my nemůžeme a nechceme.
Chceme pracovati hospodářsky, ale ne pouze
hospodářsky. Dejte nám, co nám patří, v úřadech
a školách a my rádi, zbaveni starosti o zajištění
záruk své nacionální existence a budouenosti
budeme působiti vedle jiných a s jinými rádi
Dříve nikoli. To jest odpověď naše na poslední
řeč Körbrovu.
Körber
Němec
Polák
26
article
Z parlamentu.
Z Vídně, 9. května. »Všeněmecká
korrespondence« oznamuje, že bu-
doucí týden budou se konati dvě plenárn
schůze ve sněmovně poslanecké právě za
tou příčinou, aby se umožnila schopnost
výborů k usnášení. Výbory nebývají jeho
schopni, poněvadž četní poslanci k jedné
schůzi v týdnu nedojíždějí do Vídně. Dl
téhož pramene bude na jednací pořad po-
ložen zákon, kterým se zakazuje
rayonování cukrovky a to před
zprávy železničního výboru o postátňovací
akci, aby možno bylo zajistiti platnost tohoto
zákona ještě pro letošní kampan
Ministerská rada.
Z Vídně, 9. května. Dnešní ministerská
rada, které se zúčastnili všichni členové ka-
binetu, vyjma ministra zeměbrany bar. W el-
sersheimba, trvala dvě hodiny.
Z kola polského.
Z Vídně, 9. května. V dnešní schůz
zabývalo se kolo polské parlamentními
poměry. Bylo si stěžováno, že parlamentu se
nedostává vedoucí ruky. Tento parla
ment jest nanejvýše k tomu, aby podával
důkazy své indolence a ukázal nut-
nost vlásti bez parlamentu. Plenární schůze
se konají týdně jen jednou, jak se praví, z
tou příčinou, aby se umožnily pronikavé
práce ve výborech. Tomu však tak není.
Kromě výboru vyrovnacího a celního jsou
ostatní výbory stále k usnášení neschopny.
Důležité věci, jako sestátnění severní dráhy
a zrušení § 14. čekají dosud na vyřízení ve
plénu. Poslanec Abrahamowic z žádal
konečně klub, aby mu bylo dovoleno v příští
schůzi poslanecké sněmovny uvésti záležitost
tu na přetřes ve formě dotazu na presidenta
Kolo polské udělilo mu k tomu zmocnění
Předseda kola polského pravil, že též ve vy-
rovnacím výboru postupují práce jen po-
zvolna, čehož třeba litovati.
Abrahamowic
Vídeň
poslanecký sněmovna
27
article
Z tábora Všeněmců.
Z Vídně, 9. května. Poslanec S chč-
nerer zaslal starostovi Schindlerovi v Aš
následující telegram: »Jsou-li pravdivy zprávy
listů, že zejtra officiálně uvítate W olfa
dovolte mně a všeněmeckému sdružení.
abych vyslovil své nejhlubší polito-
vání nad touto demonstrací namířenou
proti zasloužilému čestnému měšťanu vašemu
dru. Bareuthrovi, který po 30 roků
zastupuje vaše město na říšské radě a zem-
ském sněmu. Sláva Všeněmectvu, od Říma
odpadlému ! Schönerer.«
Národní rada německá.
Z Vídně, 9. května. »Všeněmecká
korrespondence« sděluje: »Doplňu-
jíce včerejší zprávu o poradě parlamentních
zástupců německých stran z Čech o národní
radě, sdělujeme, že debata byla přísně dů-
věrnou. Můžeme sděliti, že při poradě o zá-
sadních věcech bylo jednáno též o otázce,
mají-li býti do národní rady povoláni také
křesťanští sociálové po případě
němečtí kněží. Usnesení v té příčině
se nestalo žádné. Dle naší informace není
vyloučeno, že též křesťanským socialistům
bude popřáno zastoupení v národní radě.
Schůze svolaná na 16. května do Tře-
benic bude se konati za všech okolností. Z
tou příčinou bude se konati v Třebenicích
veliká slavnost.
Schindler
Bareuthr
Vídeň
Aš
Řím
Čechy
Třebenice
28
article
Nástupee Gosslera.
n. Z Berlína, 9. května. Nástupcem
ministra vojenství Gosslera stane prý se
generállieutenant Einem, který v minulém
zasedání několikráte zasáhl do debaty a pro-
kázal v ní zručnost, zejmena proli sociálním
demokratům. Z příčiny té jest prý u císaře
oblíben.
Telegramy korresp. kanceláře
Z Brna, 9. května. (C.B.) Doplňo
vací volba říšska za městský volebn
vkres Znojmo, Dačice, Jemníce, Slavonice.
Mor. Krumlov, Ivančice a Mor. Budějovice,
jíž je třeba po úmrtí poslance Vikt. Hüb-
nera, byla vypsána moravským místodržitel-
stvím na 17. června.
Ze Lvova, 9. května. (C.-B.) Zemský
maršálek hr. Potocki vrátil se dnes
z Vídně do Lvova.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 9. května. (C. B.) Poslaneck
sněmovna rokovala dále o předsedově mini-
sterstva resolučním návrhu na volbu k vo-
tové deputace.
Po řeči posl. Molnara (Szederkenyovy
frakce) proti návrhu byla debata v poledne
přerušena a odročena na pondělí.
Potom rokovalo se dále o peticích za
zrušení terminového obchodu.
Posl. A. Simonyi (lid. str.) přidruži
se k návrhu posl. Wilcžka, jímž ukládá se
vládě, aby podala předlohu k řešení této
otázky.
Mor
Viktoria
Potocki
Molnar
Szederkenyův
Posl
A Simonyi
Berlín
Brno
Znojmo
Dačice
Jemnit
Slavonice
Krumlov
Ivančice
Budějovice
Lvov
Vídeň
Pešť
Poslaneck sněmovna
29
article
Pak rokovalo se o dotazech.
Na Lovašův dotaz po solunské de-
monstraci m.-p. Szel! odvolával se
na svou onehdejší odpověď v příčině cílů a
prostředků rakousko-uherské politiky na Vý-
chodě. Směr a tendence její se od té doby
nezměnily a o porušení turecké svrchova-
nosti nelze mluviti, protože zásadou říšské
politiky je zachování status quo. Naše vojen-
ské lodi manévrovaly již delší dobu v oněch
končinách a po děsných událostech solun-
ských přibyly do Soluna na ochranu hrd
a statků rakousko-uherských příslušníků. Ne-
byla to žádná námořní demonstrace, neboí
nebylo proti komu demonstrovati. O obsa-
zení nebo výboji nějakém není řeči; při po-
litice naší říše je to vyloučeno. (Pochval
v pravo.)
Po dotazovatelově replice a ministr- pre-
sidentově duplice, jenž ubezpečoval pokoj-
ností naší politiky, sněmovna vzala odpověd
na vědomí.
Posl. Rakosi dotazoval se po chor-
vatských událostech.
M.-p. Szell odpověděl, že v Chorvat-
sku jeví se příznaky pořádání demonstraci
stůj co stůj za jakékoli záminky a jakýmkol
heslem. Chorvatské úřady vynasnažují s
všemožně, aby zamezily nepokoje a trestají
přísně každé přestoupení zákona.
K opposičnímu návrhu bude se hlasovat
až v pondělí, má-li se ministrpresidentova
odpověď vzíti na vědomí nebo ne.
Poslanec Krasznay (košutovec) do-
tazoval se předsedy ministerstva po změ-
nách, jež celní výbor rakouský
navrhl, nebo chce provésti v různých od-
stavcích celního tarifu, dále po včerejším
jeho usnesení, že určité množství kukuřice
smí se dovážeti do Bukoviny, Dalmacie
Tyrolska beze cla, což odporuje hlavním
zásadám celního spolku.
Lovašův
jítmonstrac
Szel
Posl
Szell
Chorvat
Krasznay
Bukovina
Dalmacie Tyrolsko
30
article
Předseda ministerstva Szell odmíí
nespravedlivou kritiku dotazovatele o vyrov-
nání, podotýkaje, že upřímní politikové v Ra-
kousku uznávají hospodářské zájmy celníbo
spolku. Také tam vědí, že náhlá rozluka
celního území způsobila by tam i zde těžkou
krisi. V žádnem vyrovnání od roku 1867
nepodařilo se srovnati společné zájmy tak,
jako stalo se tentokráte mezi rakouským
průmyslem a uherským zemědělstvím. Vy-
borové usnesení ještě nerozhoduje, nebo
musí se o něm jednati ještě na říšské radě
a vláda se nevyslovila pro ono usnesení
Celní výbor ostatně tarifní sazby pouze od-
ložil. Usnese-li se říšská rada na jednostran-
ných změnách kompromissu, jenž tvoří celek,
nebude on (předseda ministerstva) hájiti tuto
smlouvu zde ve sněmovně. Pokud týká se
bezcelné kukuřice, zůstává sice obilní vý-
hoda tyrolská v platnosti, avšak jiné usta-
novení o Tyrolsku ve smlouvě obsaženo
není. Pro Dalmacii povolen svobodný dovor
ročně 100.000 (místo 80.000) q. Plus dováží
se na uherské území, kde je taková bída
jako v Uhrách. (Pochvala v pravo.)
Sněmovna vzala tuto odpověď na vě-
domí a schůze byla skončena.
Ra
Tyrolsko
Dalmacie
Uhry
31
article
Bán hr. Khuen.
Ze Záhřeba, 9. května. (»Agrame
Ztg «) Ban hr, Khuen dal předevčírem večer
rozkazy pro příští dni a odjel nočním vla-
kem do Vídně, kde měl delší audienciu
císaře. Potom odjel do Pešti, kde měl včer
večer zevrubnou rozpravu s m. p. Szellem
a ministrem obchodu Langem. Dnešním
rychlíkem vrátil se zase do Záhřebu.
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 9. května. (C.-B.) Dol
sněmovna přijala v 2. čtení předlohu, jit
mění se dosavadní právo, pokud týká s
nových soudních nálezů proti dělnickým
spolkům.
Během rokování vláda přislíbila věe
vyšetřiti a m. p. Balfour prohlásil, z
dle jeho náhledu otázka dělnických, zaměst-
navatelských a j. spolků musí se záhy
znova projednati a parlament, dříve než
provede změnu zákona, musí znáti zásady
při tom rozhodující.
Rusové v Mandžursku.
Z Londýna, 9. května. (»Daily Tele-
graph«.) Kdyby Spojené obce vyzvaly Bri-
tanii a Japonsko, aby společně s nimi pro-
testovaly proti ruskému postupu, Britanie
mohla by dáti pouze jedinou odpověď. Anglie
nemá ani nejmenšího strachu, že by takový
protest způsobil roztržku. Nelze mysliti, že
by Rusko vzdor všem smluvným zavazkům
opřelo se takému vystoupení.
Z Pekina, 9. května. (Reuter.) Jed-
nání Ruska způsobilc zde velký úžas. Vy-
kládá se za odpověď na protesty mocnostía
za prohlášení Ruska, že jest odhodláno
k boji za svou državu v Mandžursku. Je
pozoruhodno, že ruské vojsko obsadilo opět
vojensky důležité místo v době, kdy evropské
posily dorazily k jeho pečilskému loďstvu.
Dle zpráv již delší dobu docházejících, ale
dosud neosvědčených, zřizují Rusové veliké
sklady potravy a válečných potřeb. Ví se,
že Rusko skoupilo mnoho koní. Všechny
zprávy nasvědčují, že Rusko hodlá rozmno-
žiti svou brannou moc v Mandžursku a ne.
Khuen
Ban
Lang
Dol sněmovna
Balfour
Rus
Záhřeb
Vídeň
Pešť
Londýn
Japonsko
Británie
Anglie
Rusko
Pekina
anglický sněmovna
Reuter
Agrame Ztg
Daily Tela