ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bf8107b0-70b8-11dc-82b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 31 celkem · entity: person 97, place 83, org 16, work 8
1 masthead
10. května 1903.
2 masthead
Číslo 128.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
díti, že české obecenstvo naplní dne 19. července ostrov Střelecký do posledního místečka a vymaní se starému zlozvyku, choditi v týž den do Hvězdy na slavnost, jež byla založena ku posměchu a zleh- čování českého jména. Výlety a vycházky. Občanska beseda na král. Vyšehra- dě zúčastní se vycházky, pořádané Sokolem do akciové mlékárny v Nuslích v neděli dne 10. t. m. Schůzka členů o půl 10. hod. dopolední před tělo cvičnou školy »na Děkance«. Uvedení hosté vítáni. — Zábavní spolek »Beseda Okoř« pořádá dne 10. května vycházku do Selce do restaurace p. Čer- venky. Hlavní proud vyjde o půl 3. hodině odpol. od Rudolfina přes řetězovou lávku. Hosté vítáni. Z nepříznivého počasí večer su Palmů« přátelská zá- bava. Schůze. Dne 10. května: Moravsko-slezská beseda má o půl 8. hod. večerní v malém sále Měšťanské besedy v Praze členskou schůzi s progra- mem: Přednáška p. učitele Horenského »O slovácké divce«. Sdělení zpráv spolkových.
Výleta Palma Nusle Moravsko Praha beseda Okoř Rudolfinum
6 article
Zábavy. Na Střeleckém ostrově koná se dnes dopoledne od 10 hod. promenádní koncert kapely pěš. pl. 91 a odpůldne od 3. hod. velký zahradní koncert téže kapely. — Matineé artistigue dne 12. t. m. o 1/23. hod. odpol. v Národním domě. Obsáhlý program, zaujímající vážná i žertovná čísla, obsahuje též sola mladého žáka školy Ševčíkovy p. Milana Zuny, který sehraje dvě čísla na housie. Bý- valý člen Národního divadla slč. Božena Kacerovská zapěje písně Horníka, Griega a Nedbala. Atrakcí po- sledního oddělení bude osobní se dostavení L. van Beethovena, který slíbil sehráti »Grave« a »Allegro con brio« ze sonaty »pathětique« op. 13. Komik pan V. Figar doplní program říznými přednesy ze svého reperioiru. »Demoiselles d' honneur« zastávati budou slečny: Greta Friedlova, Lulla Friedlova, A. Hovor- kova, Hermina Trnečkova, Ella Wietzova a Barč Žentškova. — V divadelním sále bude produkce hudebně-deklamatorní, v zimní zahradě v čas pausy bude buffet, kde možno za zvoku orchestru prome- novati. V zimní zahradě mimo to uspořádána bude výstava výtvarníků a malířů nejmladší generace. Celý čistý výnos matineé určen spolku českých žurnalistů.
Ševčíkův Zuna Kacerovská Grieg Nedbal Beethoven V Figar Friedlův Lullus Friedlův A Hovor Hermin Trnečkův Wietzův Žentškův národní dům národní divadlo Demoiselle d ' honneur
7 article
Listek pro osobu stojí 2 K, pro rodinu (4 osoby) 5 K. Předprodej v hud. závodě pana Mojmíra Urbánkav Jungmannově tř. 14. Hlávkův palác. — Věneček českoslovanské obchodní besedyv Teplici koná se 16. t. m. v sokolovně, tak zva- ném »Českém sále«. Začátek o 7. hod. več. Hudba Sokola. Vstupné: pán s dámou K 1.20, druhá dáma 60 hal. Ve prospěch tělocvičny Sokola. — Májový večer na Žofině 18. t. m. předčí svým zajímavým programem vše, co k obveselení obecenstva v po- dobném rámei dosud bylo poskytnuto. Program, vy- kazující 20 čísel, zahrnuje téměř všeho druhu plody jež umění po stránce kratochvilné a zároveň cenné podává, a proto možno směle tvrditi, že i zapřisáhlý škarohlíd do syta se tu nasměje. Čilý zájem, jenž jeví se ve všech kruzíeh, pobádá k opalření si vstu- penky v čas, zvláště komu jde o to, aby byl blíž podia. Podrobný program sdělíme příště. Vstupenky po 3 a 2 K, (rodinné pro 3 osoby 5 K) prodávají pp knihkupec F. A. Urbanek, houslař Lantner a hud nakladatel M. Urbanek.
Urbánkav Jungmannův Věneček Sokol Urbanek Lantner M Urbanek Hlávkův palác třída
8 article Ralkán.
Ralkán. Pumy a dynamit v Solunu. (Dop. »N. L.«)
Dop
9 article
Ze Soluna, 3. května. Je těžko pocho- pitelno, proč komiti obrali si za předmět dyna- mitových atentátů cizí, neturecký majetek. Patříť železnice cizí společnosti, Otomanská banka chová cizí, francouzský kapitál, parnik »Ouadalquivir«, jenž v přístavu solunském byl dynamitovou pumou zapálen a jedva byl za- chráněn, když na něm všecko zboží zhořelo, náleží cizím majitelům, Francouzům. Takové atentáty jsou tedy vlastně namiřeny na Evropu a nikoli na Turky. Odpověď je tato. Komiti touží na lhostej nost Evropy k jejich snahám. Soudí, že Evropa má jejich přáním vyhověti, protože Turci by se její vůli nemohli postaviti na odpor a jsou v jejich věci vlastně podřízeným činitelem. Evropu komiti pokládají za starou šachrářku s osudy národů, za kuplířku, která národy z- šantročuje do domů rozvratu. Rozhořčení ko- mitů na Evropu jest ještě větší, než na Tu- recko, možno-li to. Avšak Evropa má moc při- měti Turecko, aby vyhovělo komitům, a ze své otrlé lhostejnosti Evropa se nevytrhne, leč lekne li se o své statky. Tak kombinují komiti a ničí tylo statky dynamitovými pumami. Kom- binují-li správně, lekne-li se Evropa skutečně splní jejich vůli, na to nechť odpoví vývoj událostí.
Francouz Turek Soluna Evropa Turec Turecko
10 article
Proto také byl zvolen za místo prvýeh atentátů Solun. V něm, jako v městě přístavním, soustředěno množství evropského kapitálu a ma- jetku a mnoho Evropanů zde žije. Je to spíše město evropské, než turecké, nechceme-li je na- zvati přímo židovským. Moslemové jsou tu ve veliké menšině. Attentátor na parník »Quadalquivir« nazývá se Šatojev. Podařilo se mu po spáchaném skutku za všeobecného zmatku přivoznou loďkou prch- nouti do Soluna, odkudž po dráze prchal a do- stal se už za Skoplje, ale ve Velesu byl chycen a dopraven nazpět do Soluna. V strašné noci 29. dubna bylo na ulicích solunských vrženo neméně než 50 pum. Byla to strašná noc, plná úžasu, nejistoty a nevědo- mosti o tom, co se děje. Po přerušení plyno- vodu nastala na ulicích i v domech čirá tma. zapuzovaná světlem pouze tam, kde pumy za- pálily. Slyšeti bylo výbuchy pum a rány pušek. Dynamitové attentáty učiněny také na »Myti- lenskou banku«, na hotely a hostince »Angle- terre«, »Colombo«, »Alhambra«, na německý »Kegelklub« a řeckou pivnici »Noňo«. Všechny tyto budovy jsou více méně poškozeny. »Myti- lenská banka« vyhozena do vzduchu, ale po- klady zůstaly neporušeny ve sklepích. V hotelích a hostineích zraněno mnoho hostí i služebného personálu. Jsou to jmenovitě: železničný inženýr Philipps, obchodník Jeny-Wock, německý vice- konsul a jiní Němci. Zahynul Otto Trempler, železničný úřadník.
Evropan Philipps Němec Trempler Soluna Colombo Alhambra Wock Soluna lenský banka
11 article
Pumy vrženy také do plynárny, ale na štěstí bez výsledku. Podobně nezdařil se pu- mový attentát na petrolejový sklad Rusa Manta- ševa. Kdyby se byly zdařily tyto dva atlentáty nebyl by v celém Solunu zůstal kámen na k- Attentátoří byli v rozličném přestrojení,. také za ženské. Bulharští občané v Solunu chovali se pokojně a zdreeně. Podle tureckých zpráv zahynulo 15 a ra- něno 20 osob, ale myslím, že počet obojíeh dosahuje 150. Řikají, že Turci mnoho mrtvých naházeli v noci do moře, aby číslice byla menšl. Proti cizím konsulátům komiti neučini čádného nepřátelství. Vojsko a policie dosud krouží ulicemi. Do movní prohlídky a zatýkání Bulharů trvá va meně. vnitrozemí solunského vilajetu nebylo tyto dni žádných nepokojů. Protože se proslýchalo, že další attentáty budou učiněny ve Skoplji, policie činí tam opa- tření. Prohlédla přes 100 bulharských domů. našla pušky a revolvery, zapovězené knihy, ale nikoli pumy. Uvězněno tam více než 20 bul- harských předáků, mezi nimi ředitel gymnasi Kabliškov, tajemník mitropolitův Tenčov, před- seda komitétu Topalov, obchodníci Zdravev. Kratovalijev aj. Cizinci vesměs komity za dynamitové atten- táty příkře odsuzují. Slované jich hluboce li- tují, vidouce, že tím způsobem idea osvobození jen se kompromituje a Turkům se dává zá- mínka k většímu pronásledování ubohého ná- Dojčín. roda, jenž neví, čí je
Rus Bulhar Kabliškov Tenčov Topalov Zdravev Slovan Turek Manta Soluna Turec Soluna
12 article
Řecko a Balkán.
Řecko Balkán
13 article
Dop. „N. L. Z Athén, 4. května. Zdejší vláda si dělá starosti, že Bulhaři začnou dělati dynamitové attentáty i v Řecku a zejmena že budou roz- bijeti starožitné památky. Obavy ty vznikají ovšem jen z něžného přátelství Řeků k Turkům Následkem toho jest ještě bedlivější střežení všech Bulharů a Makedonců. Každý z nich je Řekům eo ipso podezřelý. Bulhar nebo Make- donec, vystoupí-li v řeckém přístavu na pevninu, ihned je kořistí policie, jež ho prohledává a vy- slýchá a při nejmenším podezření ponechiává ve vazbě. Bdělost řecké policie nad Bulhary vedla k objevení cest, kterými povstalci dosud dostá- vali pušky, prach i dynamit. Všecky tyto věc- byly nejprvé po moři dováženy do Řecka, odtue pak tajně dopravovány do jižní Makedonie, od- kudž je povstalci dále rozvážejí. V Athénách žije asi 2000 bulharských Ma- kodoňanů. Jsou to skoro vesměs dovední, po kojní a střídmí dělníci a řemeslníci. Pro svou spořádanost a pracovitost jsou hledáni. Jen ne- patrný počet přidal se k akci povstalců. V Thessalii řecká policie zatkla zase 35 Bulharů, jež našla v pastýřských kolibách. Možná, že to byli docela obyčejní pastýři. Ale policie našla při nich nějaké zbraně a proto je zatkla jako povstalce. Vláda pak rozmnožila pohraničné stráže o 600 mužů, aby učinila ne- možným všeliké podporování bulharského po- vstání v Makedonii z řecké strany.
Dop Bulhar Řek Makedonec Atény Řecko Makedonie Ma Bulhar
14 article
Ale toto opatření jest jednostranně, nebol řecká vláda, zakazujíc nejpřísněji dovoz zbraní do Makedonie, nemá ničeho proti dovážení jejich do jižní Albanie, kde Řecko mezi pořečtělými Arnauty dělá svou vlastní propagandu a dělá ji zrovna tak, jako všichni, kdo se připravují trhnout něco z tureckého dědictví. Arnauté mohou se zá- sobovati zbraněmi z Thessalie zcela veřejně. Recká propaganda pracuje v Albanii také novinami, jež vydává zvláštní komitét. V nich Arnautům ukazují dva úhlavní nepřátele: Ra- kousko a Italii. Podobně rakouští agenti ukazují na Italii a Řecko, italští na Řecko a Rakousko — a ubohé arnautské mozky nejsou s to vymo- tati se z toho labyrintu. Jen to je všem Arnautům patrno, že jsou ze všech stran hledáni a tudíž velmi vzácní. Že to nejsou holá slova, dokazují jim bohaté dary, kterými je zahrnují ti, kdož se ucházejí o jejich přízeň. O tom arci Arnaut neuvažují, že štědří dárcové dělají dema dluh n dluh a jejich národové že jsou „dalles“ Povážíme-li dále, že mohamedánští Arnaute jsou fanatiky víry Prorokovy, a že také Bulhaři agitují mezi nimi, aby je štvali proti Srbům, Tur kům a Řekům, snadno si představíme, jak sple- titá jest každá jednotlivá otázka balkánská a že souhrn jich je pustým chaosem. Včera usnesla se řecká ministerská rada vy pověděti všechny podezřelé Bulhary a Makedonce a vypraviti je násilím za hranice. O usnešení tom ihned zpravila vládu tureckou, aby je mohla ihned zjímati, jakmile se octnou v tureckých přístavech.
Arnaut Bulhar Srba Řek Makedonec Makedonie Albánie Řecko Rakousko Italia
15 article
Nemo, Telegramy. Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Porta ob držela večer z několika diplomatických mls přátelské rady v příčině Monastýru ohledně opatření pro jiné okresy a města, kde komitéty chystají prý toléž. Rozhodující diplomatické kruhy prohlašují vývody »Nového Vremene« a »Petěr- burských Vědomostí« o výsledeleh přítomnosti vojenských lodí v Solunu, zejmena poukazování ke Krétě, za nepřípadné. Články nemají prý nijaký význam, poněvadž na oba listy ruská vláda nemá vlivu. Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Dle ture- ckých údajů bylo v bojích s četami u Kapar a Orizar nedaleko Monastýru 15 Bulharů zabito a 74 zajato. Turecké ztráty byly nepatrné. V Serresu byli dva bulharšti obecní sekre- táři, dva učitelé a duchovní z atčeni. Také z jiných míst evropských krajů docházejí zprávy o četném zatýkání podezřelých Bulharů. Z Cařihradu, 8. května (C.-B.) Dle ujišťo- vání Porty a Jildizu vtrhne vojsko do Peče tyto dny. Pověst, že se tak již stalo, není podnes officiálně potvrzena.
Nemo Bulhar Cařihrad Kréta Serres Peč Soluna
16 article
Došlé zprávy konsulů a údaje Porty předvčerejších událostech si od- porují. Zpráva, že byly vhozeny dynamitové pumy, není připadná. Zdá se, že následkem pranice mezi jistým mohamedánem a jistým bulharským obchodníkem s rybami ozbrojení Turci napadli Bulhary. Údaje kolisají mezi 17 a 10 mrtvými a 19 a 12 raněnými Bulharya 2 nebo 3 mrtvými Turky. Porta však tvrdí, že nepořádky byly způsobeny Bulhary a dobře pří- praveny. Jistá turecká zpráva oznamuje, že byl učiněn pokua ztéci skladiště střeliva. Nyní pa- nuje pokoj. Město jest vojensky obsazeno. Ob- chod a doprava jsou přerušeny. Vali ujistil konsulární sbor, že osady budou chráněny. Na prosbu srbského konsula byly obsazeny vojskem také srbské školy. Z Cařihradu, 9. května. (C.-B.) Zpráva »Tempsu«, že bude vypraveno mimořádné po- selství do Petrohradu omluvit u cara smre Ščerbinovu a poděkovati za pokojné disposice. jest lichá. Z Cařihradu, 8. května. (C-B.) Když ob- jevily se cizí vojenské lodi v Solunu, kde kotví toliko starý, boje nesehopný obrněnec tu- recký »Medžun-i-Šefket« a dvě torpédové lodice. Porta hodlala vyslati do Solunu několik vojen- ských lodí, ale příslušné porady zůstaly bez výsledku. Možná, že kasematní loď »Mešudije« která v Janově se opravuje a znova vyzbrojuje bude am poslána.
Turek Bulhar Port Vali Ščerbinův Ob Cařihrad Petrohrad Janov Soluna
17 article
d. Ze Solunu, 8. května. V Monastýru za- hájili Bulhati pouliční boj. Zabito ji ch bylo 11 a 9 zraněno. Turků zabito 5. V obci Džibarci, v kraji monastýrském, sveden byl dvouhodinný boj, ve kterém byl 10 Bulharů, zabito a 5 zraněno. Turecké vojsko bulharskou četu rozprášilo. Bulharské gymnasium v Serresu bylo zavřeno. O sman Rifaj paša odjel dnes do Mitrovice. Z Cařihradu, 8. května. (C.-B.) Až bude pokoj v Solunu obnoven a tamní rakouská osada v bezpečnosti, rakouské loďst vo, zůstavivši tam jednu vojenskou loď, odpluje. Podobně italské a německá »Loreley«. Z Cařihradu, 8. května. (C. B.) O před- včerejší srážce s četami nedaleko Serresu není dosud povšechných a bezpeč- ných zpráv. Četa, jež házela po vojsku dyna- mitové pumy, byla prý zničena. Jedna osada byla spálena a mnoho obyvatelů okolních vsl bylo zjímáno. Možná, že v této srážce zahynul také četak Dalčev, jehož smrt Porta včera oznámila. Dalčev, býv. učitel, byl exallovaný, ráznýa velmi mocný člověk. On ovládal makedonské hnutí a ne Cončev, Saratov nebo jiní. Dalčev uspořádal též únos míss Stonovy. Z Cařihradu, 8. května. (C B.) Pověsti v Bulharsku kolující o větším hromaděn vojska na bulharských hranicích, jsou potvrzeny. V hraničných krajích bylo toho třeba za poslední doby proto, že se tam rozmnožily čety.
Turek Dalčev Stonův Džibarec Serres Mitrovice Cařihrad Saratov Bulharsko Soluna Bulhar
18 article
Přihoda s tajemníkem diplomatického za stupitelstva bulharského, Nikoforovem jehož soukromé papíry o domovní prohlídce byly zabaveny, vyřídila se tím, že policejní ministn vyslovil politování nad tímto případem a nařidi aby se zabavené papíry vrátily Porta byla s přátelské strany varována aby nezakročovala krutě také proti lidem, již neúčastnili se povstaleckého ruchu a její pol cejní orgány a vojsko varovaly se všeho, co by mohlo rozmnožiti rozhořčení. n. Z Berlína, 9. května. »Preussische Co respondenz« uveřejňuje rozmluvu svého spolu pracovníka s francouzským vyslancem v Caři hradě Constansem a s řeckým ministerským předsedou Delyannisem. Costans pravi že situace na Balkáně se dynamitovými atentáty zhoršila. Vypukla bouře, ale kdo ji způsobili uvidí zcela jině účinky, nežli jakých očekávali Či snad se domnívají, že události, jako pumový atentát na francouzský poštovní parník, získají jim u nás, nebo u jiných států sympatie? Ni- koli! Nikde se nepomýšlí zakročiti ve prospěch lěchto rušitelů klidu. Mezinárodní srážky, se kterými počítají, se nedostaví, ani territoriální změny, za to však Turecko a sice samo, zjedná klid drsnou rukou a bezohledně. Že mu velmoci heg podmínky ponechají volnou cestu, zavinily zločiny v Solunu. Ve stejném smyslu vyslovil se také Delyannis a dodal, že Řecko vůči tomu, co se dosud stalo, neuchopí se žádných mimořádných kroků a vystříhá se všeho, co by mohlo vésti k novým zápletkám.
Port Delyannis Berlín Balkán Turecko Řecko
19 article
R. Z Paříže, 9. května. Kníže Ferdi- nand bulharský bude prý na zpáteční cestě přijat rakouským cisařem. u. Z Kolína n. R., 9. května. »Kölnisehe Zeitung« dovídá se přes Bělehrad, že v Mona- stýru dne 6. t. m. ráno, po výbuchu dynamitu, svedeny pouliční boje, kterých zúčastnily se i ženy. V obci poblíže Monastýru byl křesťanské obyvatelstvo Turky pobito. Z Cařihradu, 9. května. (C.-B.) Člen vrchní vojenské komise Hajdar paša, jenž velel di visi za vojny s Řeckem, jmenován skaderským guvernerem. V Monastýru je — dle zpráv Porty — opět ticho. V boji u Karaferije (Solun) za hynul vůdce čety Tončev. Bezpodstatna je zpráva »Tempsu«, že Albánci vztýčili v pohrauičné osadě ra kouskou vlajku, dále zpráva, že novo pazarští mohamedáni vraždili Srby. Z Cetyně, 9. května. (C. B.) Zdejší diplo- matický jednatel bulharský Konatanti n ovio vystřídán Dimitrem Ri zo v em.
Turek Hajdar Tončev Temps Albánec Srba Ri Paříž Kolín Bělehrad Mona Cařihrad Řecko Cetyně Kölnisehe Zeitung
20 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
21 article Situace.
Situace. Z Vídně, 9. května. Zase minul týden, zase konala se dnes odpoledne ministerská rada — nic však nestalo se od počáíku jarní kampaně. Máme jen o jednu řeč dra. Körbra více. Tatoje výzvou ku práci, kterou zažehnati má se ztrnu- lost, ale marně by člověk ve spoustě drobných, většinou správných názorů, jež obsahuje, hledal positivní faktum: udání neb ukázání cest, p kterých, a prostředků, kterými může býti Rakou- sko vyvedeno ze všeobecné stagnace. Výrok chefa vlády, že vrcholem moudrosti vniterní po- litiky jest, najíti správné přechody, jest jen para- frusí staré pravdy, že všeliký zdravý, trvalý vývoj děje se toliko evolucí. Aktivní politík vůbec a první ministr zvláště není povolán, aby budoval theorie, nýbrž aby konal skutky a jednal, jak vy- žuduje obecný prospěch a jak dovoluje faktický Od dra. Körbra slyšeli jsme již leckteré ká- zání, leckterou přednášku, pečlivě uhlazenou vyzdobenou lesklým krasořečněním, leckterou va riací o jeho programu, leckterou vybídku k děl- nosti, ale činu jsme neviděli, činnosti, která na- lézá „správné přechody“, docela ne.
Körbr Vídeň
22 article
Stát je tam, kde byl, když dr. Körber v čele byrokratické vlády ujal se jeho řízení. Našel na jedné straně zpupnou zbujnělost vítězné levice německé, které vyhověno, protože byla v ne- právu, a kteráž od žalostné kapitulace té má celý kabinet pod svým komandem a jhem, a na straně druhé český národ, znásilněný, uražený. oloupený o svoji právní državu, odstrčený, odpu- zený, do krajní nevole roztrpčený za to, že jeho zástupeové konali věrné služby pro stát a jeho potřeby. Co udělal dr. Körber, aby vybudoval se přes tuto hroznou protivu „správný přechod“ Co udělal dr. Körber vůbec pro národ český? Čím nahradil mu statky vzaté, čím statky od- pírané? Kde jest jediný výkon, který by byl kul- turní nebo hospodářskou zvelebou, národní nebo politickou posilou jeho? Není žádného. My žádali jsme, žádáme a žádati nepřesta neme, aby nám vráceno bylo právo jazykové, ne- slýchaným způsobem vyrvané. My žádali obnovu stavu, který již byl a který není na ničí křivdu
doktor Körber
24 article
a škodu. Dr. Körber do té míry zotročel v po- robě německé, že tento stav oklešténý čo niej- podstatněji restaurovati chce jen tehdy, dáme-li v oběť všechny menšiny v t. zv. uzavřeném území. Pan dr. Körber rozumi „správnému pře- chodu“ v ten rozum, že má nám ze statu quo, který zůstal po 14. říjnu r. 1899, býti ještě vzato, čeho nabyli jsme r. 1880. Raději boj na nůž a na krev, nežli bychom to dopustili, a věč- ného zatracení by zasloužili, kdož by svolili k tomu dobrovolně. A tu mluví dr. Körber, že on chce Rakousko učiniti státem kulturním Stát, který bere národům jejich rovnost v úřa- dech a soudech, stát, který žene českého děl níka nebo řemeslníka před soudce mu neroz umějícího, je stát, ale kulturní stát to není. Stát který všechny funkce zadává jen německým pří slušníkům, který z vysokých škol činí privilej jen německých občanů, takový stát körberovský je stát, ale moderní stát to není. Není možným kulturní a moderní stát, ve kterém je dvojí právo ve kterém je vyvolený národ jeden, ostatní méně cenné a méně právné. Körbrův kabinet nekoná úkoly, které sluší vládě vzhledem na přirozené národní složení Rakouska, Körhrův kabinet je protikulturní a protirakouský a jeho smetení je povinností všech, kdo chtějí pravé kultuře, která bez rovného práva je pěnou a bublinou. Tam, kde je jazyková platnost, kde je nejvyšší vzdělání výměnkem kasty, nelze mluvit o „správných pře- chodech“ neb účelné politice, podpoře hodných.
doktor Körber Körbrův Körhrův Rakousko
25 article
Vůči programu a kabinetu, jímž je německý pri- mát prvním, ba jediným zákonem, nutným jest jen jeden postup: útok. Všeliká šetrnost, všechny ohledy jsou škodou. Dr. Körber chce problémy jazykově, ná- rodní, politické odstavit, odložit, odročit, chce je udusí politikou chleba. My nejsme prosti smyslu pro hmotné nezbytnosti, vědouce, že národ malý v soutěži s okolím, hospodářsky silným, musí vyzbrojiti se stejnými mohutnostmi, ale c Němci a co Poláci, nacionálně syti, ba přesyceni. mohou učiniti, my nemůžeme a nechceme. Chceme pracovati hospodářsky, ale ne pouze hospodářsky. Dejte nám, co nám patří, v úřadech a školách a my rádi, zbaveni starosti o zajištění záruk své nacionální existence a budouenosti budeme působiti vedle jiných a s jinými rádi Dříve nikoli. To jest odpověď naše na poslední řeč Körbrovu.
Körber Němec Polák
26 article
Z parlamentu. Z Vídně, 9. května. »Všeněmecká korrespondence« oznamuje, že bu- doucí týden budou se konati dvě plenárn schůze ve sněmovně poslanecké právě za tou příčinou, aby se umožnila schopnost výborů k usnášení. Výbory nebývají jeho schopni, poněvadž četní poslanci k jedné schůzi v týdnu nedojíždějí do Vídně. Dl téhož pramene bude na jednací pořad po- ložen zákon, kterým se zakazuje rayonování cukrovky a to před zprávy železničního výboru o postátňovací akci, aby možno bylo zajistiti platnost tohoto zákona ještě pro letošní kampan Ministerská rada. Z Vídně, 9. května. Dnešní ministerská rada, které se zúčastnili všichni členové ka- binetu, vyjma ministra zeměbrany bar. W el- sersheimba, trvala dvě hodiny. Z kola polského. Z Vídně, 9. května. V dnešní schůz zabývalo se kolo polské parlamentními poměry. Bylo si stěžováno, že parlamentu se nedostává vedoucí ruky. Tento parla ment jest nanejvýše k tomu, aby podával důkazy své indolence a ukázal nut- nost vlásti bez parlamentu. Plenární schůze se konají týdně jen jednou, jak se praví, z tou příčinou, aby se umožnily pronikavé práce ve výborech. Tomu však tak není. Kromě výboru vyrovnacího a celního jsou ostatní výbory stále k usnášení neschopny. Důležité věci, jako sestátnění severní dráhy a zrušení § 14. čekají dosud na vyřízení ve plénu. Poslanec Abrahamowic z žádal konečně klub, aby mu bylo dovoleno v příští schůzi poslanecké sněmovny uvésti záležitost tu na přetřes ve formě dotazu na presidenta Kolo polské udělilo mu k tomu zmocnění Předseda kola polského pravil, že též ve vy- rovnacím výboru postupují práce jen po- zvolna, čehož třeba litovati.
Abrahamowic Vídeň poslanecký sněmovna
27 article
Z tábora Všeněmců. Z Vídně, 9. května. Poslanec S chč- nerer zaslal starostovi Schindlerovi v Aš následující telegram: »Jsou-li pravdivy zprávy listů, že zejtra officiálně uvítate W olfa dovolte mně a všeněmeckému sdružení. abych vyslovil své nejhlubší polito- vání nad touto demonstrací namířenou proti zasloužilému čestnému měšťanu vašemu dru. Bareuthrovi, který po 30 roků zastupuje vaše město na říšské radě a zem- ském sněmu. Sláva Všeněmectvu, od Říma odpadlému ! Schönerer.« Národní rada německá. Z Vídně, 9. května. »Všeněmecká korrespondence« sděluje: »Doplňu- jíce včerejší zprávu o poradě parlamentních zástupců německých stran z Čech o národní radě, sdělujeme, že debata byla přísně dů- věrnou. Můžeme sděliti, že při poradě o zá- sadních věcech bylo jednáno též o otázce, mají-li býti do národní rady povoláni také křesťanští sociálové po případě němečtí kněží. Usnesení v té příčině se nestalo žádné. Dle naší informace není vyloučeno, že též křesťanským socialistům bude popřáno zastoupení v národní radě. Schůze svolaná na 16. května do Tře- benic bude se konati za všech okolností. Z tou příčinou bude se konati v Třebenicích veliká slavnost.
Schindler Bareuthr Vídeň Aš Řím Čechy Třebenice
28 article
Nástupee Gosslera. n. Z Berlína, 9. května. Nástupcem ministra vojenství Gosslera stane prý se generállieutenant Einem, který v minulém zasedání několikráte zasáhl do debaty a pro- kázal v ní zručnost, zejmena proli sociálním demokratům. Z příčiny té jest prý u císaře oblíben. Telegramy korresp. kanceláře Z Brna, 9. května. (C.B.) Doplňo vací volba říšska za městský volebn vkres Znojmo, Dačice, Jemníce, Slavonice. Mor. Krumlov, Ivančice a Mor. Budějovice, jíž je třeba po úmrtí poslance Vikt. Hüb- nera, byla vypsána moravským místodržitel- stvím na 17. června. Ze Lvova, 9. května. (C.-B.) Zemský maršálek hr. Potocki vrátil se dnes z Vídně do Lvova. Uherská sněmovna. Z Pešti, 9. května. (C. B.) Poslaneck sněmovna rokovala dále o předsedově mini- sterstva resolučním návrhu na volbu k vo- tové deputace. Po řeči posl. Molnara (Szederkenyovy frakce) proti návrhu byla debata v poledne přerušena a odročena na pondělí. Potom rokovalo se dále o peticích za zrušení terminového obchodu. Posl. A. Simonyi (lid. str.) přidruži se k návrhu posl. Wilcžka, jímž ukládá se vládě, aby podala předlohu k řešení této otázky.
Mor Viktoria Potocki Molnar Szederkenyův Posl A Simonyi Berlín Brno Znojmo Dačice Jemnit Slavonice Krumlov Ivančice Budějovice Lvov Vídeň Pešť Poslaneck sněmovna
29 article
Pak rokovalo se o dotazech. Na Lovašův dotaz po solunské de- monstraci m.-p. Szel! odvolával se na svou onehdejší odpověď v příčině cílů a prostředků rakousko-uherské politiky na Vý- chodě. Směr a tendence její se od té doby nezměnily a o porušení turecké svrchova- nosti nelze mluviti, protože zásadou říšské politiky je zachování status quo. Naše vojen- ské lodi manévrovaly již delší dobu v oněch končinách a po děsných událostech solun- ských přibyly do Soluna na ochranu hrd a statků rakousko-uherských příslušníků. Ne- byla to žádná námořní demonstrace, neboí nebylo proti komu demonstrovati. O obsa- zení nebo výboji nějakém není řeči; při po- litice naší říše je to vyloučeno. (Pochval v pravo.) Po dotazovatelově replice a ministr- pre- sidentově duplice, jenž ubezpečoval pokoj- ností naší politiky, sněmovna vzala odpověd na vědomí. Posl. Rakosi dotazoval se po chor- vatských událostech. M.-p. Szell odpověděl, že v Chorvat- sku jeví se příznaky pořádání demonstraci stůj co stůj za jakékoli záminky a jakýmkol heslem. Chorvatské úřady vynasnažují s všemožně, aby zamezily nepokoje a trestají přísně každé přestoupení zákona. K opposičnímu návrhu bude se hlasovat až v pondělí, má-li se ministrpresidentova odpověď vzíti na vědomí nebo ne. Poslanec Krasznay (košutovec) do- tazoval se předsedy ministerstva po změ- nách, jež celní výbor rakouský navrhl, nebo chce provésti v různých od- stavcích celního tarifu, dále po včerejším jeho usnesení, že určité množství kukuřice smí se dovážeti do Bukoviny, Dalmacie Tyrolska beze cla, což odporuje hlavním zásadám celního spolku.
Lovašův jítmonstrac Szel Posl Szell Chorvat Krasznay Bukovina Dalmacie Tyrolsko
30 article
Předseda ministerstva Szell odmíí nespravedlivou kritiku dotazovatele o vyrov- nání, podotýkaje, že upřímní politikové v Ra- kousku uznávají hospodářské zájmy celníbo spolku. Také tam vědí, že náhlá rozluka celního území způsobila by tam i zde těžkou krisi. V žádnem vyrovnání od roku 1867 nepodařilo se srovnati společné zájmy tak, jako stalo se tentokráte mezi rakouským průmyslem a uherským zemědělstvím. Vy- borové usnesení ještě nerozhoduje, nebo musí se o něm jednati ještě na říšské radě a vláda se nevyslovila pro ono usnesení Celní výbor ostatně tarifní sazby pouze od- ložil. Usnese-li se říšská rada na jednostran- ných změnách kompromissu, jenž tvoří celek, nebude on (předseda ministerstva) hájiti tuto smlouvu zde ve sněmovně. Pokud týká se bezcelné kukuřice, zůstává sice obilní vý- hoda tyrolská v platnosti, avšak jiné usta- novení o Tyrolsku ve smlouvě obsaženo není. Pro Dalmacii povolen svobodný dovor ročně 100.000 (místo 80.000) q. Plus dováží se na uherské území, kde je taková bída jako v Uhrách. (Pochvala v pravo.) Sněmovna vzala tuto odpověď na vě- domí a schůze byla skončena.
Ra Tyrolsko Dalmacie Uhry
31 article
Bán hr. Khuen. Ze Záhřeba, 9. května. (»Agrame Ztg «) Ban hr, Khuen dal předevčírem večer rozkazy pro příští dni a odjel nočním vla- kem do Vídně, kde měl delší audienciu císaře. Potom odjel do Pešti, kde měl včer večer zevrubnou rozpravu s m. p. Szellem a ministrem obchodu Langem. Dnešním rychlíkem vrátil se zase do Záhřebu. Anglická sněmovna. Z Londýna, 9. května. (C.-B.) Dol sněmovna přijala v 2. čtení předlohu, jit mění se dosavadní právo, pokud týká s nových soudních nálezů proti dělnickým spolkům. Během rokování vláda přislíbila věe vyšetřiti a m. p. Balfour prohlásil, z dle jeho náhledu otázka dělnických, zaměst- navatelských a j. spolků musí se záhy znova projednati a parlament, dříve než provede změnu zákona, musí znáti zásady při tom rozhodující. Rusové v Mandžursku. Z Londýna, 9. května. (»Daily Tele- graph«.) Kdyby Spojené obce vyzvaly Bri- tanii a Japonsko, aby společně s nimi pro- testovaly proti ruskému postupu, Britanie mohla by dáti pouze jedinou odpověď. Anglie nemá ani nejmenšího strachu, že by takový protest způsobil roztržku. Nelze mysliti, že by Rusko vzdor všem smluvným zavazkům opřelo se takému vystoupení. Z Pekina, 9. května. (Reuter.) Jed- nání Ruska způsobilc zde velký úžas. Vy- kládá se za odpověď na protesty mocnostía za prohlášení Ruska, že jest odhodláno k boji za svou državu v Mandžursku. Je pozoruhodno, že ruské vojsko obsadilo opět vojensky důležité místo v době, kdy evropské posily dorazily k jeho pečilskému loďstvu. Dle zpráv již delší dobu docházejících, ale dosud neosvědčených, zřizují Rusové veliké sklady potravy a válečných potřeb. Ví se, že Rusko skoupilo mnoho koní. Všechny zprávy nasvědčují, že Rusko hodlá rozmno- žiti svou brannou moc v Mandžursku a ne.
Khuen Ban Lang Dol sněmovna Balfour Rus Záhřeb Vídeň Pešť Londýn Japonsko Británie Anglie Rusko Pekina anglický sněmovna Reuter Agrame Ztg Daily Tela