Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

nane

3

emědělství

4

Oběhod — Průmyal

5

Finančniotvl

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 220: ze dne 11. srpna 1907.

7 article

Okresní jednoty živnostenských společenstev. Nové základy, které společenstevní organi sací živnostenské dány jsou novelou živnosten- skou ze dne 5. února 1907 č. 26 ř. z., jsou v leckterém směru vděčným předmětem kritiky. pokud jde o dosah jejich praktický, a to kri- tiky, jež nemůže právě vždy — má-li zůstat posudkem objektivním — jen schvalovati, co zákon nařizuje anebo co ministarským nařízením ku provedení zákona se stanoví. šeesi Vzhledem k ustanovení, že novela živno stenská šest měsíců po svém vyhlášení počne působiti, t. j. dne 16. srpna t. r., a to ve vět- šině svých ustanovení právních, je v posledníeh několika týdnech celý onen veliký aparát správy živnostenské plně zaměstnán přípravamí pro uve- dení zákona v život skutečnošti. Vše vyřizuje se s neb valým chvatem, dobrá zdání vyžado- vána jsou v krátkých lhůtách, tak že mnohdy ani nežbývá času ku poradám kolegialním : a výsledek? Nezdá se nám, že byl a ještě bude ve všem šťaslný, že vždy prováděcí nařízení dostihne také cíle, k němuž namířilo anebo k němuž zákon směr udal. e Dnes chceme to na jedíném příkladě uká- zati, jak nyní, kdy přebliží se systematika no vého práva živnostenského, aby bylo provedeno teprve všeobecně vysvitají veliké úkoly — ne- chceme-li již předem přímo a správněji říci; němožnosti — jež od určitých, nové založených právních institucí živnostenských se očekávají, jak nyní samo sebou zdůvodňuje se stanovisko těch, kdo vyslovovali se pochybovačně, když za velkých křečí stavovských rodila se živnostenská novela.

8 article

Vyhovujíc volání živnostnictva, přikročila již vládní osnova novely k návrhům pro vybudo- vání organisace živnostenských společenstev i do vyšších jednot organisačních, o kte- rých řád živnostenský až do té doby měl zmínku na jediném místě, v § 114. zákona ze dne 23. února 1897 č. 63 ř. z ; usnesení stálého výboru živnostenského a poslanecké sněmovny pak učinila návrhy osnovy základem pro pev- nější učlánkování jejich struktury, jak jeví se nyní v § 130. c) a násl. Ačkoli organisací živnostenských společen- stev samotných určena je již samým zákonem určilá směrnice v principu odborno s ti, kdežto princíp teritorialiní - je pro ně podružným, nedrží se zákon tohoto poměru, když jde o určení principu pro organisaci vyšších jednot společenstevních, pro něž ponachává úplnou volnost volby; zmiňuje se ovšem v § 130 c, odst. 1. o jednotách okresních, pro obvod obchodní komory zřízených a koněčně zemských, avšak tyto jednoty teritoriální mají jen potud význam, že k nim v určitých směrech jen přihlíží se jako k sventuálním orgánům státní správy živnostenské — kdežto pro vlastní organisaci zutonomní princip zůstává neroz- hodnut, »aby přirozeným vývojovým tendenelm prejudiciálně v žádném směru nebylo překáženo.«

poslanecký sněmovna

9 article

Toto odůvodnění, které citujeme dle výnosu mini- sterstva obchodu, vydaného v dorozumění s mini- sterstvem vnitra dne 15. března 1907 č. 5942 všem politickým úřadům zemským, není vlastně žádným odůvodněním, protože nelze frásí o při- rozených vývojových tendencích odčiniti nedůsled- nost zákonodárcovu, který prostě důsledku svého vlastaího principu se tu vyhnul. Že tento stav nemůže zůstati beze vlivu na úkony jednot spo- lečenstevních jakožto poradních sborů státní správy živnostenské a zejména na úkony jednot okresních, jejichž půsdbnost zvláštním mini sterským nařízením ze dne 19. července 1907 č. 179 r. z. byla vymezena, jest na bíledni. Zárodky působnosti okresních jednot spol- čenstvích za platnosti starého kusého jejieh práva dány byly ministerským nařízením ze dne 20. hřezna 1897 č. 83 ř. z., avšak nikde se nevyvinuly; nařizení zůstalo právem mrtvým právě proto, že nerozeznávajíc mezi principem odbornosti a principem teritorlálním, ustanovilo svrchovaným právem pro vzník okresní jednoly 1. sdružení v šech společenstev a 2. sdružení vztahující se na obvod, shodný s obvodem správním politického úřadu první instance. Kdežto druhá podminka neposkytuje valných obtíží. byla první podmínka v praxi nesplnitelnou, nebot nebylo a nebude lze bez přísného provedení principu odbornosti sjednotiti živnostenská spole- čenstva různorodá v jednotu třebas jen okresní.

10 article

Nové právo přihlédlo k těmto praktickým obližím jen částečně, nechavši základní princip odbornosti zase stranou a neuvědomivši si ani praktický dosah podmínek, jež pro vznik okresní jednoty stanovilo. Podle něho společenstva určitých území (okresu, obvodu obchodní a živnostenské ko- mory, země) mohou sestoupiti se v jednoty teri- toriální nebo podle svého odborového příslu- šenství v jednoty odborové; jednoty tyto mohou se státi povinnými, t. j. společenstva budou nu- cena přistoupiti ku příslušné jednotě, když vy- sloví to politický úřad zemský k návrhu jednoty leritoriální, která zabírá alespoň obvod jedné obchodní a živnostenské komory. (tedy u nás, kde k organisaci jednot pro obvody komorní pravděpodobně nedojde, k návrhu jednot zem- skýcb). Zvláštní kvalifikace dostává se však při tom společenstevním jednotám, které podle stanov obmezeny jsou na obvod politického okresu, tedy jednotám okresním, jestliže zabrnuje jedna každá z nich v sobě alespoň dvě třetiny vše ch společenstev anebo všechna společenstva ž iv- ností řemeslných v tomto okresu, v obo- jím případě však alespoň' tři společenstva: výbon této okresní jednoty je za těchto podmínek poradním sborem úřadu živnostenského — nyní s kompetencí, určenou uvedeným již nařízením ze dne 19. července 1907 čís. 179. říš. zák. Jestliže výnos ze dne 15. března 1907 č 5942 vidí »zvláštní ulehčení pro organisaci jed- net okresních« v tom. že postačí na příště dvě

živnostenský komora

11 article

třetiny všech společenstev anebo všechna spole- čenstva živností řemeslných, pokud tu jsou aspoň tři, aby jednota se ustavila, nelze s ním souhlasiti. Pro první podmínku sotva se najde půda, neboť vědomí, že jen odborné organisační svazky mohou míti existenci schopnou vývoje k lepší- mu, neďovede podříditi se jednotám sm i še- ným. ee Druhá pak je nepřesně stylisována, takže je sporno, kdy vlastně ji sluší pokládati za splněnu. Dosavadní výnos uváděcí nikterak k ujasnění sporu toho nepřispěl, neboť opakuje jen slova zákona:— Na příkladě ihned to vy- svitne. V jistém politickém okrese nenaleznon se 18 ze 27 společenstev tohoto obvoďu, která by ve svýchhromadách společenštevních souhlasně na tom se usnesla, že okresní jednota má býli zřízena; avšak z těchto 27 společensťev je 23 společenstev řemeslnických a sice: 1. hrnčirů, 2 kovářů, 1 bednářů, 3 truhlářů, 1 koželuhů, 1 barvítů, 4 oděvníků, 3 obuvníků, 1 holičů, 2 pekařů, 1 cukrářů, 3 řezníků. Postači pak k zřízení odborné jednoty okresní řemeslní- cké, když usnesou se 4 společenstva krejčí (t. j. všechna v okresu) na zřízení okresní jednoly — nebo je jednota zřízena teprve tehdy, když dle doslovu zákona zahrnuje v sobě »všechmna společenstva živností řemeslných v tomto okresu «? Jinými slovy: je možno, aby v politickém okresu bylo poradních orgánů živnostenského úřadu (t. j. výborů jednot okresních) vicle (v našem případě na př. poradní sbory truhlářů, oděv- níků, obuvníků, řezníků), či pouze smíšen poradní sbor jeden utvořený buď výborem jed- noty 18 společenstev všech (tedy z 23 řemesl- nických, 3 obchodních gremil a 1 společenstva neřemeslné živnosti svohodné), buď výborem jednoty 23 společenstev řemeslnických ?

bednář holič cukrář Postač

12 article

Tato otázka je podle našeho mínění stěže- nou otázkou existence okresních jednot živno- stenských jako poradních sborů živnostenských, ovšem otázkou existence theoreti'cké ( existenci praktické budou spolurozhodovati ještě jiné momenty). Se svého hlediska můžeme se vysloviti pouze pro názor, který opíraje seo znění § 130 c) zákona (»Společenstva určitých území mohou sestoupití se v jednoty teritoriální anebo podle svého odborového příslušenství jednoty odborové«, při čemž není vyloučeno, že- by obvod jednoty odborové nemohl spadati v jedno s obvodem jednoty teritoriální) a § 130i) (slova »alespoň tři společenstva«, která nízkým výměrem minima zdají se nám míti na mysli společenstva odborná ve smyslu § 106 živn. ř. organisovaná) připouští možnost odborových jednot okresních (t. j. priucip pluralitní). Pro tento názor zdá lse nám mluvili také ustanovení § 130 e), odst. 7., v němž se mluví o »některé« jednotě »odborové«, když vzhledem k odlišnému charakteru živnosti obchodních se dopoušti, že společenstva živností obchodních (gramia) nemusí se připojiti k okresním jedno- tám povinným, přistoupí-li k některé jednolě odborové, a dále kompetenění předpisy § 1. nař. ze dne: 19. července t. r. čís. 179 ř. zl, které v bodech 11., 13., 15., 16. a 17. pů- sobnost poradního sboru omezují jen na případy ve kterých jde o záležitosti, týkající se věcné povahy anebo úpravy odborů v jednotě okresní zasťoupených.

13 article

Naproti tomu ovšem loyálně doznáváme, že zákonodárné předpisy i prováděcí nařízení pa- trně ve skutečnosti mají na mysli okresní jed- noty smíšené, poněvadž v možnost jejich usta- novení se věří, kdežto my v ní nevěříme — avšak ve svém textu i náš výklad připouštějí. který má na zřeteli účelnost organisačníchi po- činů zákonem zamýšlených. Úplné jasno zjed- nati zde může jen autentický výklad anebo judika tura. Působnost výborů jednot okresních (tedy nikoli komorních a zamských) je podle no- vého nařízení značně rozšířena naproti právu dřivějšímu: zákon sám obsahuje celou řadu předpisů o slyšení těchto poradních orgánů nařizovací cestou obecně se ustanovuje, že po- radní sbor má podávati odborná vyjádření ve všech záležitostech, týkajících se organisace živnostenských společenstev a jejich ústavů annexníeh vůbec, dále v otázkách, týkajících se hospodářských a humanitních podniků, jakož i odborných vzdělávacích zařízení ve společen- stvech k jednotě náležejíeích, o kterých rozho- duje živnostenský úřali první instance a nebo o kterých předkládá návrhy úřadu nadřízenému, k rozhodnutí povolanému. Dále má se vyjadřo- vati k vyzvání živnostenského úřadu první instance o úřadních opatřeních, jež se týkají úpravy živnosti, jejichž společenstva k jednoté náležejí, jakož i o rozhodnutích a opatřeních jinak zásadně důležitých v oboru užití předpisů zákonů živnostenských na tyto živnosti. Na to- v 17 bodech jednotlivé případy jsou vypočteny (dřívější kompetenční předpis vykazoval jen pět bodů !).

14 article

Vedle této působnosti, vztahující se na zá- ležitosti sboru předložené, má však výbor jed- noty okresní i právo iniciativy, kterého dříve nebylo. On může totiž z vlastního popudu podávati živnostenskému úřadu první instane návrhy a dobrá zdání v oboru prováděn živnostensko-právních předpisů, náležejícího do kompetence tohoto úřadu a pořádání zále- žitostí živnostensko- policejních. 8§ 2. až 5. obsahují předpisy: o způsobu svolávání výboru okresní jednoty jako sboru po- radního a usnášení se, o písemném podávání dobrých zdání v případech naléhavých, jakož i následcích dvakráte za sebou následující ne- způsobilosti k usnášení se sboru nebo nedo- držení lhůty k písemnému dobrozdání ustano- vené (úřad může pak rozhodnouti, nevyčkávaje vyjádření sboru poradního); a konečně ustano- vení o tom, že nezbytné výlohy, spojené s vy- konáváním čestného úřadu člena poradního sboru okresního, mají býti hraženy z prostredků okresní iednoty podle příslušných předpisů její stanoyo

15 article

kdežto staré právo drželo se zásady naprosté bezplatnosti čestného tohoto úřadu. Přaktická cena ustanovení kompetenčníeh pro okresní poradnj sbory živnostenské valná nebude, dojde-li k ustavení se jejich vůbec. Složení smtšených jednoti okresních může býti totiž různé a také budé různé, pokud ne nastoupí působnost povinných jednot okresnich (8 130 c, odst. 5. a 6.)*) Avšak i složení vý- boru okresní jednoty není nikterak zabezpe- čeno; zárukou dle našich dosavadních zkuše- nosti přece býti nemůže ustanovení 8 130 e) odst. 4., že přihlédati jest k přiměřenému zastoupení jednotlivých společenstev. Uvážíme-li pak, že výbor jednofy bude ne- stejně zajisté složen i v jednotlivých svých za- sedáních, nemůžeme se ubrániti obavám, že dobrá zdání poradního sboru, zejmena pokud by se týkala rozsahu. živnostenských oprávnění, dispensí od průkazu způsobilosti atd., stala by se splše zárodkem trapných sporů, ježto vždy bude jim, i při nejlepší vůli členů sboru porad- ního, scházeti široký obzor po celkových pomě- rech té které živnosti, a vyjádření jejich nebu- dou se moci zhostiti zabarvení lokálního a často i konkurenčního. Zdali to přispěje k lepšímu seznání úřadu, pochybujeme a naopak nám se zdá, že úřady za krátko by byly na rozpacích, kdyby poradní sbory skutečně začaly působiti: buď by bylo mnoho rozporů mezi rozhodnutím úřadů různých, anebo by úřady musily — jako dosud — při rozhodování svém míti na mysli zachování jednotné praxe a pak prostě nechá- vati dobrá zdání svých poradních sborů bez povšimnuti.

16 article

Ať obracíme instituci poradních sborů okres- ních jak chceme, vždy vyjde nám jen velmi málo praktické jich účelnosti a hodně byrokra- tického rozvlékání úřadního řízení, neboť je jisto, že záležitosti, o kterých bylo by třeb nyní vyslechnouti místo obvyklých dvou (komory a společenstva) činitele tři (poradní sbor t. j. výbor jednoty okresní jako činitele třetího), do- jista dříve vyřízeny nebudou, kdežto jinak přece úsilovné snahy naše sméřují k urychlení úřad- ního řízení. Naproti tomu zůstala k velikému podiven všech, kdo mohou o tom učiniti si úsudek ze zkušenosti — zeela nepovšimnutou činnost jed- not zemských, jak zejmena u nás se jeví. Nelze se dopátrati, kde vězí příčina, pro kterou tyto orgány osvědčené v zákoně sices jmenují, ale kompetence žádná jim přikázána není, kdežto orgánům již v minulosti proble- matickým vyhražena cestou nařizovací kom petence, o které nikdo nedovede s jistotou říci. zdali vůbec i dojde k platnosti !

17 article

Již i princip antonomní, zejmena s české strany vždy zdůrazňovaný, kdyby nebylo pádných důvodů věcných, mluvil by pro organisaci jedno zemských jako jedno! povinných, skládají- cích se ze všech společenstev toho kterého oboru jakožto členů. Naproti tomu přinesla nám živno- stenská novela sice správné organisační zárodky odborných společenstev, avšak v organisaci jednot vyššlho řádu dala nám bezcennou hierarchii jednot okresních, komorních, zemských jako jednot teri- torialních, kdežto praxe minulá rozřešila již vyšší jednotky organisační — aspoň u nás ve smyslu zásad autonomistických, došíých výrazu i v po- žadavku zemských živnostenských rad — ve způ sobě jednot zemských, přímo společenstvům nud faděných. (Upozorňujeme tu na vnitřní organi sační postup českého obchodnictva v jeho gremiích a v zemské jednotě českých obchoďních gremií kde organisace župní není stupněm hierarchi ckým, nýbrž jen apsrálem pomocným, prostřed- kujícím.) Zdá se tu, že nebyl správně ani pochopen organisační princip niterný, když společenstevní jednoty byly v zákoné konstrůovány, nechceme- právě přikloniti se k názoru poněkud příkrému, že prý právě proto byly nepřirozeně konstruovány. aby ani působiti nemohly, či že byl v tom úmys správné působnosti přirozených (t j. zemských) jednot vyššího řádu nepřejíet.

18 article

Poněvadž pak v zákoně není ničeho určeno pro případ, že okresní jednoťy se neustaví tudiž nebude tu výboru jednoty, který by mohl převzlti úkoly sboru poradního, bude v praxí poměr činitelů, kteří mají od úřadu býti sly- šeni, z pravidla týž jako dříve (komora, spole- čenstvo), kdežto přece bylo snahou, aby při- stoupil povždy činitel další, který může zaujmoui hledisko vždy vyšší nežli společenstvo, t. j. jed- nota společenstevní (ve správném pochopení přirozeného organisačního vývoje: jedno ta zemis ká). A tak nejčastěji zásada, organisační vý- znam vyšších jednot společenstevních vyjde n prázdno, přes to však přece ono dílo velkého a až přiliš často mělkého kompromisu bude ne- pochybně i nadále bez rozlišování vydáváno za důležitý právní pramen i pro organisaci » vyšších« jednot společenstevních. Oč mnohem kritičtěji již výnos z 15. března t. r. mluvi jen skromněji o úkolu novely, když praví, že »nový zákon má za účel obsáhlý rozvoj zásad v našem živno- stenském zákonodárství od roku 1883 vytčených a potom krok za krokem rozšiřovaných k ochraně našeho živnostenského stavu středního a sice jednak vybudováním povinného průkazu způso- bilosti při živnostech řemeslných, jednak vy- budováním povinné organisace malých živností ve společenstvech«, a při tom o vyšších jednotách organisačních moudře — mlč! ! sel oi Dr. Emil Hoffer, kek sekretář Nového obch. gremia v Praze. ver *) Upozorňujeme tu na smysl hrabě rušící chybu která je v českém texlu říšského zákonníka, který v 8 130 c, odst. 6. má spravně zniti: ».. . společen- stva spojující v sobě většinu živnostnlk ů pří- slušných okresů...« Také český překlad Rebcův (u Hejdy a Tučka) z neznámé příčiny slovo »živ- nostníků« vynecbal: či je jen opisem úřadního pře- eol kladu?

doktor Hoffer Rebcův Hejda Tuček Praha

19 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vídně, 10. srpna. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Pokles kursů rent, jehož jsme v minulém týdnu byli svědky, a který pomnlu se stává stálým zjevem, je zjevem neobyčejně zajímavým a vyžaduje plné pozornosti, i když nepřezíráme, že pokles dál se namnoze za malých prodejů, částečně i původu zahraničního. Pokles v posledních dnech způsocen tedy nasyceností trhu, což opět lze vysvětliti jistou reservou, kterou jeví kapitalistické kruhy. Vzhledem ke klesající tendenci nepokládá tato vrstva kupců dnešní okamžik za příznivý, aby kupovala nové titry, peníze hledají dnes spíše hotové uložení, a v tom obráží se i přání, aby takovýmto přechodným umí- stěním šance, event. vzestupu kursu rentového byly zajištěny. Hlavním důvodem dnešní neutěšené siluace rentového a vůbec ukládacího trhu zůslanou ovšem poměry poněžní. Velle toho však působí i úzkost- livost obecenstva a — jdeme-li dále do minulosti srovnávajíce ji se stavem dnešním — i nedostatek intervenci, které dříve pomáhaly udržovali kurs stát- ních papirů. Nedá se popříti, že by tu zdokonalení technika v emisích renty zejména umožnění co nej- rychlejšího umístění v poslední ruce mnoho zlepšila. O dosahu hlavních změn kursovních na trhu rento- vém v tomto měsící poučuje tento přenled: Kurs Kurs na veantaz l: srona z 10, srona Rozdi Renta kvěmnová . . 96.80 95.85— 0.95 — 0.95

Vídeň

20 article

95.80 Renta střibrná . . 96.75 — 0-60 Rakouská zlatá . . 115.15 114.55 — 1 .40 95.45 Rakouská korunová 95.85 — 0.70 86.30 Rakouská investiční . 87.— A ještě jeden význačný zjev vzbudil v minulém týdnu živější pozornost: konkurence banka spořitelen při politice vkladové. Situmace. trhu peněžního a vysoký úrok, který platí banky, začínají působiti i na nejkonservativnější vkladatele spořitelen takže vklady počínají plynouti ze spořilelen do bank.

21 article

Vklady vídeňských spořitelen zůstaly stacionerními nebo dokonce pokleslý, zatím obchod vkladovýu bank značně vzrostl. Důvod spočívá asi v konser- vativní úrokové politice spolitelen, zatím co banky mohou skylnouti vyšší zúročení. K tomu přístupuje u bank ještě moderní organisační způsob akvisiční a reklamní, takže mohou svým vkladatelům poskyt- nouti větších prospěchů než spořitelny, jež jen zlěžka se odhodlávají k novotám. Tak na př. poštovní spo- řitelna vykazuje v červenci 953.1 mil. K vkladů a 965.7 mil. K výplat, První rak. spořitelna 10.7 mi. vkladů a 13.3 mil. K výplat, kdežto u 6 hlavních ví- deňských bank vklady so zvýšily proti loňsku 41.4 mil. K čili 4236. Podobné číslice daly by se uvé- sti asi i z pražského trhu. Je z toho zjevno, že banky v Rakousku ostře a úspěšně zasáhly ve vkladové ob- chody spořilelen. V Německu, kde spořitelny účinne se podjaly co do úroku i v jiných vztazích soutěže s bankami, nedá se podobný vývoj dosut pozorovati ač poměry úrokové tam jsou pro banky ještě přízni vější nezi u nás, K pololetní rozvaze, Rakouskéko Úvěrni ho ústavu, který, jak známo, jediný u nás již semestrální bilanci publikuje, poutal se ve finančních kruzích živý zájem již před delší dobou a číslice konečné nyní uveřejněné polvrzují jon správnost dři- vějších četných předpovědí o jednotlivých položkách činěných. Odkazujíce ke včerejším telefonickým vy- světlivkám podrobností, omezujeme se na tento po- všechný přehled: Ziskye

Rakousko Německo

22 article

Cenné papíry, obchody kon- 732.335 — 168.10 sorciální a komandity 7,719.913 + 1,855 281 Úroky . . . . 2.165.221 + 303.40 Provise inkl. zisk ze zboží . 297.831 + 43.77 Devisy . . . . . . . 4.50 Výnosy nemovilostí . . Dodatečné příjmy z odepsa- 5.023 — 432 ných pohledávek .. 1.260 — 276 Nevyzdvižené dividendy . Přenos zisku z r. 1906 . . 668.315 + 237.571 Úhrnem . . 11,712.969 + 2,252.83 Břemena a ztráty:o Služné . . . . . . . . 2,090.886 + 310 839 Režie 894.398 + 70 384 Odpisy z reslit a inventáře 66851 + 12.964 Daně a poplatky . . . . 1,350.760 + 299.954 Příspěvek k pensij. fondu . . 150.000 + 50.000 Ztráty a pohledávky . . . . 37911 + 37.911

23 article Úhrnem

Úhrnem Zbývá čistý získ 7,122.661 + 1.470. 782 Celkem číslice fylo svědčí o dobré hospodářské konjunktuře lelošního roku, z nichž na nějaký ústup její sotva lze usuzovati. V příčině úslavu saměhe zračí se v novém stupňování obratů bílaněních úspěš- ná expanse ústavu, jež jeví se zvláště ve dvou smě- rech: jednak úzkým spjetím s řaďou důležilých prů- myslů, jednak nepřetržitým rozšiřováním sítě filiálek. Arci styky s průmyslem působí Úvěrnímu ústavu mnohou starost; záležitost Škodových akcil je zatím vyřízena, ale vážné obavy o angažqvání ústavu v obchodu petrolejovém nutí k obsáhlým reservám pro event. zlráty. Druhrý semesti přinášívá obyčejně výnosy větší, takže při nejmenším rozdělení divi- dendy ve výši loňské zdá se býti zajištěno.

24 article

Konečně ještě stručnou zmínku o nově zakla- datelské techmice rakouských bank, jak na ni nedávno bylo upozorněno v ríšsko-něm. lisku. Jeví se především v hojném používání formy společ- dosti s ručením obmezeným. Záken o těch- to společnoslech vstoupil v platnost 15. června 1900. ale již nyní je oprávněna domněnka, že tato forma společného podnikání nabude v Rakousku téhož vý- znamu jako v Německu. Zvláště Rak. úvěrní úslav a Anglorakouská banka sahají rády k novému tomuto útvaru, a to netoliko při podnicích menších. Zejména zdá se, že se hodí zvlášť dobře k začátkům karteln organisace, Ovšem padá na váhu, že se podlly spo- lečností s ruč. obm. nehodi k bursovním obratům a mohou býti jen individuálně prodávány. Z tohe důvodu účastní se banky při společnostech s r. o. jen zřídka velkým kapitálem. Ale jinak dávají banky rakouské společnostem s r. o. rozhodně přednost před formou akciových společností. Nehrají tu znač- nou úlohu pouze rozdily daňové, nýbrž i obtíže, jež vyplývají pro akc, společnosli z povinnosti koncesní, třebas zmírněné. To zaviňuje vždy nemilé průtahy jimž se při společnosti s r. o. lze snadno vyhnouti.

Rakousko Německo Anglorakouský banka

25 article

Hlavní výhody, jež z přeměny jednotliveckých firem na společnosti s r. o. pro banky vyplývají, dají se dle dosavadní rakouské praxe shrnouti v toto: Banka zaváze podnik bráti úvěr výlučně u ní, má lepší kon- trolu úvěryhodnosti a upotřebehí úvěru, ježto v do- zorčí radě má vělšinou svého záslupce a opatří ko- nečně, je-li to jen poněkud možho, výlučný odbyt výrobků společnosti svému oddělení pro zboží. Jiná nevola týká se zavádění společenství záimo- vého — rovněž po vzoru německém — při čemz se zisk rozdilí dle poměru akciových kapitálů. Tak Rak. úvěrní úslav používá tohoto modu při všech podnicích, jež se vztahují na obě polovice říšské. Tak učinil nedávno při strustování továren na nábytek z ohýbaného dřeva a podobně tomu je při přeměně podníků známě firmy Deckert a Homolka na akciové společnosti se sídlem ve Vídni a Pešti se společen- stvím zájmovým. Smýšlení na vídeňské burse v torto týdnu pa- novalo vělšinou nepříznivě. Feněžní trh byl po celý týden napjat; zlepšení stavu Rakousko-uherské banky bylo v brzku opět paralysováno zvýšením soukro- měho diskontu v Berlíně. Nepříznivé poměry trhu hodnot ukládacích, zejmená rentý působily tísnivě i n ostatní obory. Bankovní hodnoty končí vesměs kursy slabšími, tak rak. kreditky poktesly o 6. 25 K. akcie banky pro země rakouské klesly o 6 K, akcie »Union« o 4 K. Akcie rákousko-uherské banky zle-

Vídeň Pešť Rakousko Berlín Deckert Homolka uherský banka

26 article

vnily až na K 1790.—. Z dopravních papírů favorisovány z počátku opět akcie Jižní dráhy, jež však ke konci týdne ochably na K 151.25. Také akcie ostatních drah končí vesměs ústupy kursů, dunajská paroplavební společnost po přechodném vzestupu s celkem uhájila. Na trhu hodnot průmyslových papíry železářské následkem nepříznivých zpráv amerických poklesly, také akcie dříve Daňkovy stro- jírny ochably o 8 K na 449 K. Rakouská zbrojovka vykazovala zvlášť značné poklesy, po přechodném vzpružení končí ztrátou 20 K. Uhlářské hodnoly byly klidny a oslabily se jen nepatrně. Z pelrolejářských papírů karpatské a Schodnica zaznamenávají malé vzestupy. Ž důchodových hodnot poklesly ze- jména renty; o pohybu jich viz cifry hořejší. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto seštavení: Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta . , Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . Banka pro země rakouské. , Uherské kreditky . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B.. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . . . . . Londýnská devisa . . Ríšské marky

Daňkův živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica

27 article

Z trhů peněžňícE. (10. srpna.) Týden Končí cel- kem chabě. Na vídeňskou bursu nepůsobila bilance Rakouského úvěrního ústavu dojmem zvlášť pří- znivým, zejména angažování banky v obchodu s pe- trolejem posuzováno nepřiznivě. V Berlině tisnivě působilo zvýšení soukromého diskontu. V Londýně nastal nový pokles anglických konsolů, takže zázna- mem 8156% dosáhly nejnižšího stavu jaký kdy kon- statován. Zdražení soukromé diskontní sazby a silná poplávka, jež na londýnské burse znovu vystoupila pro dlouhodobé americké směnky finanění způsobily obavy, že banka anglická v příštím týdnu zvýší svou sazbu úrokovou o 14% na 4122%. Také v Pešti bylr rozšířeny včera pověsti, že se příští týden sejde se- nerální rada Rakousko-uherské banky, aby zvýšila oliciální sazbu na 61/4%. Pověsti ty ovšem postrádají akéhokoli podkladu. Praha. Při tichěm trhu došlo na dnešní hurse pouze k obchodůn 4% květnavé renty za K 95. 90, Dále podáváno za akeie: Kolínské dovárny na kávové náhražky 610.—, „Merkur“, směn. akc. spol, 604.— Pivovaru v Č. Budějovicích K 825.—, První čes. fov. ortent. cukrov. K 250.—, První pražské zaslavárny 450.—, České průmyslové Banky K 414.—, Živnosten- ské banky K 241.50, České bánky Union K 241. 50. České spol. pro prům. cukerní K 137——, Strojírny Daňkovy K 449.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hlorpodářské úvěrní banky K 382.—, Podolské ce- metárny K 199.—, První česko-moravské strojírny K 845.—, Královéhrádockého úvěrního úslavu 445.——, První české akc. spol. na zivot K 260.— peníze.

Daňkův Berlín Londýn Pešť Rakousko Praha Č . Budějovice Český průmyslový Bank Český bánka Union úvěrní banka Hlorpodářský úvěrní banka první český akciový . společenský K 137

28 article

Vídeň. Výroční bílance Úvěrního ústavo, jak se zdá, bursu neuspokojila. Na začáteční burse akcie Uvěrního ústavu jenom s námahou odolaly volkému nátlaku, který působil také kurs následkem četného prodeje v tomto vedoucím papíru. Jelikož také ze zahraničních burs došly zprávy slabě, bylo smýšlení bursy celkem chabě. Na polední burse slabé smý- šlení potrvalo. Zahraniční bursy byly sice o něco málo lepší, avšak to nepůsobilo nijak na zdejší bursu, jelikož se nespokojenost s bilancí Úvěrního ústavu pošinula také na polední bursu. Na peštský účet prodávány úvěrní akcie ve většíeh položkách. Bursa končila také slabým smýšlením. Vedle úvěr- ních akeií také uherské úvěrní a akeie banky pro země rakouské utrpěly ztráty. Také akcie státní dráhy, jižní dráby a alpinky musily ustoupiti, jslikol byly hojně prodávány a teprve při nižších kursech byla jistá poptávka. Renty byly slabé, však obchod v nich byl jenom nepatrný. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn, 413/229b. Berlín. Průběh dnešní bursy byl opělně slabši, pod dojmem včerejších nepříznivých zpráv z bursy novoyorské. Jmenovilě akcie kanadské dráhy utrpěly kursové ztráty skoro 2%. Hodnoty želozářskéa uhelnodolné ztratily na svých kursech průměrně 345. Z hodnot rakouských znehodnoceny kreditky a 114% následkem neuspokojívého posuzování půlletni bilance Úvěrního ústavu. Také lombarddy ustoupilyo více než 1/4%. Trh kasovní byl poměrně pevný. Ruské hodnoty skoro nezměněny. Soukromý diskont 414%%.

Bursa Vídeň Berlín

29 article

Rusko a bruseelská konvence. Zajímavý názor o možnosti přístupu Ruská k cukerní konvenci brus- solské projevuje „Voss. Ztg“: Uváží-li se všechny okolnosti, k nimž dlužno přihlížeti, jest dle „V. Z.“ naprosto vyloučeno, že Rusko do do- hledné doby přistupí ke brusselské konvenci. Důvody tohoto názoru nikterak nejsou vyvráceny zprávou, že ruská vláda telegraficky pli- pověděla brusselské komisi, že učíní své návrhy a dle nejnovějších zpráv, že návrhy ty belgické vládě také skutočně již učinila, neboť návrhy ty mohou oh sahovati jen požadavek, aby se podpoře ruského cikru vyšlo pokud možno nejvíce vstříc. Ruský cu- kerní průmysl naprosto není s to, aby postrádal ne- přímé pomoci státem mu poskylované. Prostředky, s nimiž pracuje ruský průmysl, jsou příliš nedo- statečné. Jakost a množství řepy zůstává daleko za výnosy západních států. Volné soutěže s výrobky německými, rakouskými nebo francouzskými ruský cukr není schopen. Ruská normírovka, tato „vnitřní regulace“, spočívá především ve vysoké úrovní do- mácích cen vládou stanovených. Ruskému průmyslu cukernímu dostává se tím podpory asi 7—8 marek na 1 q. která bez odporu jeví se jako nepřímá prémie. Při uzavření konvence v roce 1902 i potom vynaložila ruská vláda všecko úsilí k tomu, aby tato nepřímá státní pomoc nebyla vykládh na za prémii. Smluvní státy nodaly se však zmýliti a po- drobily dovoz ruskéhio cukru diferenčnímu clu trost- nému. Jako dovozný stát měla tenkráte vodle Anglie význam zvláště také Amerika. Výroba třlinového cukru v koloniích nedostačila ani z daleka, aby hira-

Voss Rusko Ztg Anglie Amerika

30 article

I. pololeti 1907 proli 1903 korun

32 article

5 752.010

33 article

10. srpna 3. srpna 95.45 96 60 114.55 115.10 110.— o 110. 40 91.50 92 15 183. 50 181.55 650.— 643 7á 427.— 433.— 744.— 750.50 532.— 534 25 1010.— 1016.— 241.— 240.50 652 85 657 75 151.25 157. 25 421.— 423.— 1058.— 1068.— 987.—8. 587 90 593.50 536.50 540 — 2576.— 2600.— 725.— 732.— 508.— 511.— 240 45 240.4 117 46 117.55