1
masthead
11. srpna 1907. Císlo 220
5
article
Kurs ke vzdělání učitelek vaření
a hospodářství na školách kuchař-
ských a hospodyňských.
Když na tomto místě upozorňoval jsem na
kurs při kuchařské škole, vydržovaně společen
stvem hostinských ve Vídni a vyslovoval přání,
aby také u nás zřízením průpravné školy pro
učitelky hospodyňských škol byla organisace
dívčího školství doplněna ve směru tak důleži-
tém, nenadál jsem se, že hned počátkem škol.
roku 1907—8 bude zřízen český kurs ke
vzdělání učitelek pro školy ku-
chařské a hospodyňské. Jest to zase
Vesna, ženský vzdělávací a výrobní spolek
v Brně, která s obvyklou svou čilostí a prozí-
ravostí uchopila se vídeňského příkladu, aby
k řadě svých znamenitých ústavů, jimiž v hi-
storii českého školství ženského zabezpečujesi
místo velmi čestné, přičlenila ústav nový, jehož
tendence zdravá a praktická nese se k tomu
by školám divčím zabezpečeny byly zdalně uči-
telky domácího hospodářství a vaření, tudiž
předmělů tak vysoce důležitých pro praktický
život ženy. Zřízení kursu vzalo původ svů
v přesvědčení, že nemůže býli zůslaveno ná-
hodě výběr a průpravné vzdělání učitelek těchto
předmětů.
Vídeň
výrobní spolek v Brno
6
article
Nabývajíť školy hospodyňské a kuchařské
v moderním soelálním životě stále vět š í ho
významu. V přilomné době, kdy často odvá-
děny bývají matka i dcera sociálním bojemži
volním z domu a kdy domov nemůže býti vždy
školou budoucí hospodyni, nutno škol a m
počovati o zdravý, praktický, vsku-
ku ženský směr výchovy dívěí, aby
tak paralerisován byl zhoubný vliv moderního
sociálního zápasu na život rodinný. Proto bude
nutno, aby hojněji než dosud zřizovány bylyu
nás školy hospodyňské, kočovné
kursy hospodyňské a kuchařské,
aby zřizovány byly pokračovaeí školy
divčí s tendencí praktickou, abyi
na měšťanských a snad i na oblec-
ných školách dívčích více než dosud
domácímu hospodářství a praktickému vaření
péče byla věnována.
Má-li tato žádoucí reforma divěí výchovy
ve směru praktickém (pro domácí hospodářství)
dívčími školami vskutku nastati, jest nutno, aby
přípraven byl dostatečný počet řádně vzděla-
ných a prakticky vyškolených učitelek pro
vaření a domácí hospodářství, jež by zastávati
mohly místa učitelek vaření na školách pokra-
čovacích a jež by také způsobilými byly řídit
školní kuchyně, které řádem školním při dívěíeh
školách a zvláště při čtvrtých tří
dách měšťanských škol se doporučují
Zeízen byl tudíž loni kurs ve Vídni při kuchař-
ské škole, vydržované společenstvem hostin-
ských, »aby zamezen a odstraněn byl nedosla-
tek vyučených učitelek pro kuchařské a hospo-
dyňské školy, na který bylo si interesovanými
kruhy opětně častěji stěžováno,« jak uvádí vý
nos ministeria kultu, jímž kurs doporučován.
Zeídit
Vídeň
7
article
Již tehdy, o lonských prázdninách, zažádal
výbor Vesny za povolenl podobného kursu při
své divčí škole průmyslové, odůvodňuje svou
žádost, že »pouze na základě vyučo-
vacího jazyka mateřského dosíe
lze náležitého vzdělání pro způ-
sobilost učitelskou« a poukazuje k to-
mu, že ve Vesně dány jsou v šechny pod-
minky pro zřízení žádaného kursu velmi vý-
hodně; neboť průmyslová škola tvoří s ly-
ceem, vyšší dívčí školou a pensionátem spolku
Vesny eelek divčlch ústav ů, který
může výhověti veškerým podmínkám, jež
zaručují zdar školy. Průmyslová škola Vesny je
rázu hospodyňsko průmyslového, má sa-
mostatnou skolu kuchařskou s kursy odpoled-
ními, s kursy večerními pro dělnice, jakož
i zimní slravovnou školní mládeže, takže může
kandidátkám učitelství vaření a hospodářství po-
datí náležitý přehled o samostalných školách
kuchařských, o školních kuchyních i kursech
kočovných pro dělnice. Kromě toho mohl výbon
Vesny akázati k tomu, že kursu bude k dispo-
sici i kuchyně pensionátu škol Vesniných, kdež
vaří se denně pro 150 osob, takže kandidátky
mohou se dobře vyevičiti i k hospodářskému ve-
dení větších ústavů. Výbor mohl dokonce uká
zati i k tomu, že pensionát má vzorně zaříze-
nou domácí nemocnici, takže kandidátkám dána
je příležitost vycvičiti se ve vaření stravy pro
nemocné a obeznámiti se s ošetřováním nemoe-
Za takových věru ideálních poměrů a pod
mínek, a když slatut kursu ponechán celkem
stejného obsahu jako na kurse vídeňském
když inspekční komisařska pí. Renata Tyr-
šová všechny podmínky zdar školy podmiňu-
jící shledala a známou svou horlivostí pro vše
dobré o úřadní povolení k otevření kursu spo-
lečně s výborem Vesny se přimlouvala, ministr
kultu nemohl kursu nepovoliti.
Tyr
8
article
Reditelkou kursu schválena jest sl. E
Kozlová, ředilelka divčí průmyslové školy
vyučujícími ustanoveni jsou: sl. K. Hatlán-
kova a primář p. dr. Jos. Elgart a kura
otevřen bude 16. září t. r.
Účelem kursu jest poskytnouti chovankám
příležitosti, aby nabyly náležité hotovosti a zku-
šenosti ve připravě dobrě a chutné stravy, jakož
i ve správném hospodaření, aby naučilys
ználi ceny trhové a způsoby levného a výhod-
ného nákupu a osvojily si jistotu u vyučování
jakož i v administrativním vedení školy kuchař-
ské nebo hospodyňské.
Do kursu přijímají se chovanky ve věku
nejméně 19 let (do 15. září) po vykonané
zkoušce přijímací, jíž sproštěny jsou pouze uči
telky literní pro školy obecné a měšťanské.
Učiielky jazyků, ženských ručních prací, pěstounky
a všechny ostatní žadatelky podrobí se zkoušce
ze slohu, počtů, přírodopisu a přírodozpytu
v rozsahu látky školy měšťanské. Vzdělávac
doba jest jeden školní rok, který 16. září po-
číná a 15. července končí. Do kursu přijmes
nejvýše 16 chovanek. Učebné předměty jsou
praktické vaření, nauka o potravinách a požíva-
tinách, hospodářství domácí, domácí a školní
účetnictví, školní administrativa, zákonitá ustano-
vení o čeledi, methodika vyučování, o první po-
moci při úrazech v domácnosti v kuchyni, na-
kupování a poučné vycházky do obehodů a zá-
ných.
Kozlová
doktor
Jos
Elgart
9
article
vodů.
Koncem školního roku koná se v kursu
tomto před komisí, jmenovanou c. k. minister-
stvem kultu a vyučování zkouška; podle pro-
spěchu této zkoušky nabude kandidát ka
vysvědčení způsobilosti učitel-
ské za učitelku nebo ředitelku
školy kuchařské a hospodyňské.
Školné obnáší 200 K ročně. Z oznámen
kursu vídeňského patrno, že tam plalí se škol
ného 480 K, i jest tedy na kursu při Vesně
školné více než o polovici nižší. Také
stravné je na českém kursu mnohem levnější
Kdežto na kursu vídeňském povinny jsou cho
vanky na stravném platiti 600 K, vybírá se o
chovanek v Brně za obědy jen výrobní cenn
(měsíčně asi 18 K), takže třeba najmouti pro
chovanky byty bez obědů.
Měl bych nyní nový tento důležitý česk
kurs doporučiti, ale pokládám doporučení tal
výsoce důležité a velepotřebné školy za nadby-
tečné. Kurs jest připraven co nejdokonaleji na
základě stanov výborně promyšlených a po zku-
šenostech na vídeňském kurse nabytých dokonale
upravených a podotknu-li ještě, že vyučování
svěřeno výborné učitelce, o jejíž zdatnosti a zku-
šenosti není pochyby a že kurs odevzdánve
správu osrědčené ředitelce, domnívám se,že
nebude jediné české dívky, která by v nastáva-
jíeím školním roce navštávovala kurs vídeňský.
Vyslovuji upřímné přání, aby kurs brzy
došel zasloužené podpory hmotné a doufám, že
se mu dostane aspoň tolik státní subvencé, kolik
obdržel kurs zřízený při kuchařské škole, vy-
držované společenstvem hostinských ve Vídni.
Brno
Vídeň
10
article
Rovněž povně doufám, že z království budou
vyslány do kursu stipendisiky, aby jak i v Če
chách bylo zavčas postaráno o vyškolené ředi
telky a učitelky škol kuchařských a hospodyň-
ských a učitelky vaření při divčich školách
měšťanských. Bylo by věru záhodno, aby pod-
porou českého zemského výboru a obce pražské
umožněno bylo učitelkám na kursu se vzdělat
v oboru, jemuž bude potřebí ve školách dívěíeh
věnovati zvýšenou pozornost a půči. Zvlášť zá-
hodno by bylo, aby král. hl. město Praha záby
zabezpečilo si způsobilou učitelku, která by po
absolvování kursu v Brně mohla státi se uči-
telkou při podobném kursu, který, jak pevně
doufám, bude za rok zřízen při pražské divěi
škole průmyslové. Poněvadž do kursu brněn-
ského nebude přijato více než 16 chovanek, je
patrno, že tento kurs potřebě mnohých přillá-
šených nestačí a bude tedy zajisté nutno po-
mýšleti na brzké zřízení kursu v Praze.
Doporučuji kurs Vesnin, jeho podporu, i zří-
zení kursu v Praze co nejupřímněji u vědomí.
že se tak nejen zabezpečí školám dívčím dobré
učitelky vaření, ale i v naději, že oném absol-
ventkám, jimž snad ihned nedostane se místa
učitelského, kyne zajisté spíše místo po boku
rozumného muže, toužicího po vyškolené prakti
eké ženě hospodyni než oněm dívkám, které ve
své průpravě ustaly na pouhém vzdělání ab-
straktním, theoretickém.
Praha
Brno
11
article
Veřejná správa.
Veřejná správa.
Slovo k úpravě služebních poměrů
samosprávných úřadníků.
Specialitou nejen rakouskou, ale pohřichu
také českou jest, že jakákoli reforma, sebe dů-
ležitější a sebe nalehavější, potřebuje ke svému
provedení ne pouhých několika měsíců nebo
let, ale celých desftiletí. Není proto divu, že
též otázka úpravy služebních poměrů samo-
správných úřadníků přetřásala se déle třiceti lee
nežli po nekonečných odkladech, průtazícha
kompromisech se mohla vtěliti v osnovu zákona
kterou sněm království českého v posledním za
sedání přijal. Nepřekvapí také nikoho, kdo sle-
duje reformní činnost našich zákonodárných
sborů, že navržená oprava jest ve dvojím směru
kusá. Jednak týká se toliko úřadníků okresníel
výborů, jednak zabývá se pouze jich kvalifikaeí
jich služným a diseiplinárním řízením, tedy pod-
statně vlastně vesměs věemi, jež týkají se toliko
materiálních zájmů úřadnictva; celý ostatní sou-
bor služebních poměrů úřadnictva, totiž služební
poměr jeho k okresnímu starostovi, okresnímu
výboru a zastupitelstvu, pak poměr jeho ke stra-
nám a na venek vůbec, zůstal opravou touto
nedolčen.
Účelem této stati není kritika zmíněné
osnovy zákona o služebních poměrech okresních
úřadníků, nýbrž chci se toliko zabývati zajíma-
vým zjevem, že olázka tak veliké důležitosti
jakou jest úprava služebních poměrů samospráv
ných úřadníků, otázka, která měla býti řešena
současně s vydáním samosprávných zákonů, že
tato otázka zůstává v jádru svém dosud neroz-
řešenou a že není nejmenších známek toho, že
by se k jejímu řešení v dohledné době mělo
přikročiti.
12
article
Jednu z příčin tohoto kormutlivého zjevu
hledati sluší v jakési tradicionální nedůvěře.
kterou samosprávné korporace vůči svému úřad
nictvu namnoze chovají, v nedůvěře povahy zá
sadní, která přece může býti snad odůvodněna
pouze v určitých, zcela výjimečných případech
Nedůvěra ta, s kterou se shledáváme také u ta
kových autonomních sborů, kde bychom se toho
nejméně nadáli, bývá rázu až chorobně směš
ného, neboť stávají se připady, že samosprávný
sbor pověři nějakým úkolem raději jednoho z
svých členů, třebas neměl k tomu potřebné způ
sobilosti nežli by věc svěřil svému úřadalku, o
něhož se může bezpečně nadíti provedení v kaž
dém směru správného.
Nedůvěru tu daluje snad ještě z dob čer
vánků samosprávy, z oněch idylických časů, kdy
nebylo ani potuchy o tom, jak ohromné úkoly
samosprávu ošekávají, a kdy snad v mnohých
hlavách mohla vzniknouti myšlenka, že předsed
samosprávné korporace bude v pravém smyslu
slova jejím bezprostředním výkonným orgánem,
jemuž by tam, kde by toho potřeba vyžadovala.
postačilo přiděliti jednoho nebo více písařů. Li
dem s takovými názory — kteři asi již vymřeli
— musil se ovšem zdáti každý samosprávný
úřadník zbytečným, ba přímo vetřelcem, nebez
pečným praerogativě volených členů samospráv
ného sboru.
Dnes ovšem jsou časy jiné. Cienové sa
mosprávných sborů jsou při nynějším těžkém
*) Bližší zprávy podá ředitelství dívěí průmy
slové školv Vesny v Brně.
Brno
13
article
boji o život tou měrou zaneprázdněni, jen aby
svou vlastní existenci uhájili, že pro vykonávání
veřejných funkcí zbude jim sotva více času než
vyžadují gremiální porady samospráv ných sborů.
O potřebě, ba nutnosti úřadníků sam osprávných
nemůže tedy dnes býti sporu. Neblahá tradice
však zůstala a podnes převážná většina auto
nomních funkcionářů pohliží na úřa dníky samo
správné jako na nutně zlo, bez něhož, bohužel
nelze již se obejíti.
14
article
Netřeba dokládati, že úřadnictvo samo
správné — alespbň to, jež má pro svůj úřad
řádnou kvalifikaci — této nedůvěry nikterak
nezasluhuje; vždyť přece nelze ani mysliti, že
by muž, jehož celý život spjat jest se samo-
správou, měl pro její rozvoj a prospěch méně
smyslu než ten, jehož účasť v samosprávě může
býti při každých volbách ukončena. Zakořeněný
předsudek nelze však přehližeti a tu nutno proti
němu bojovati poučováním veřejnosti o významu
a důležitosti samosprávného úřadnictva.
Dosud ovšem veřejnost chovala se k otázce
úpravy poměrů samosprávného úřadnictva dosti.
ne-li velmi netečně. A v tom je druhá hlava
přičina toho, že úprava otázky té dosud nemůže
dospěti zdárného konce. Celá akce byla zapo
čata a vedena úřadníky, schůzí, jež se o te
věci konaly, záčaslnili se snad výhradně úřad-
níci, a jestliže ohčas denní listy přinesly referát
nebo článek, věci té se týkající, zapadl bez
povšimnutí, poněvadž veřejnost uvykla pohližeti
na věc tu jako na otázku čistě stavovskou.
Že ani názory poslanců nerozeházely setu
s veřejným míněním, toho dokladem je právě
zbahnění důležité otázky té ve sněmu královstv
českého.
snčže
15
article
Povrehnímu pozorovateli se ovšem otázka
úpravy poměru samosprávného úřadnietva může
zdáti pouhou otázkou úfadnického stavu. Vždyt
rozpravy o té věci ve sněmu točily se hlavně
kolem otázky platu samosprávných úřadníků,
otázka kvalifikace zdála se jen otázkou podruž-
nou, kterou zodpověděti dlužno dle toho, jak
vyřízena bude otázka platu. Tomu na svědčuje
také zminěná osnova zákona, která neuznává,
že každý úřadník i v sebe menším okrese musí
míti kvalifikaci, jež pro funkci úřadníka okres-
ního za všech okolností nezbytně nutnou se jeví
a připouští požadavek kvalifikace, po našem ná-
zoru nezbytné, toliko v okresích zámožnějších.
kde otázka plalu nenarazí na obtíže Jest vidno.
že také ve sněmu král. českého zvitězila ne-
správná politika, která při každé stovce, přidané
úřadníkovi, úzkostlivě počítá, jaký vliv tento
přidavek míti bude na přirážky, které však ani
ve snu nenapadne uvažovati o tom, jak neblahý
vliv na okresní hospodářství může to míti, má-li
okres úřadníky, k úkolu svému zcela neschopné.
a jaký prospěch může, ba musí samosprávě
vzejíti z toho, bude-li miti úřadníky takové, ja-
kých veliké úkoly samosprávy kategoricky vy-
žadují, prospěch, jenž zajisté plnou měrou vy-
váží oběť, kterou může býli vykoupen.
16
article
Vnitřní odpor, jejž stanovisko to obsahuje,
bije do očí. Uznávám-li práci, která náleží sa-
mosprávným úřadníkům, kvalitativně za takovou,
že je k ni třeba zvláštní kvalifikace, nemohu
přece od požadavku kralifikace té v žád-
ném připadě ustoupiti, i když kvantum práce je
snad menší, právě tak jako stát požaduje na
všech úfadnících, ustanovených při úřadech téhož
druhu, stejnou kvalifikaci, ať již rozsah sgendy
těchto úřadů je větší nebo menší. Jsou-li obavy.
že něklerý okres je finančně tak slabý, že by
ani nesnesl nákladu na řádně kvalifi kované
úřadníky, pak jest patrno, že takový okres je
vůbec neschopen plniti řádně úkoly, jež mu
samospráva svěřuje a bude nejlépe, spojí-li se
s okresem sousedním v jeden zastupitelský
okres.
17
article
Kdyby většina sněmu nebyla považovala
úpravu poměrů samosprávných úřadníků za
otázku stavovskou, čístě materiální, nebyla by
mohla takové usnesení učiniti. Zde však nejed-
nalo se o stavovský zájem, nýbrž o to, aby samo-
správě bylo získáno úřadnictvo řádně kvalifiko-
vané a to jest věc, která se týká životníeh
zájmů samosprávy, neboť státní úřady nemohly
by takovým způsobem zasahovati v obor samo-
správy, jako činí dosud, kdyby se všichní sa-
mosprávní úřadníci mohli kvalifikaci svou vy
rovnati úřadníkům státním a nepřiznivá kritika.
kterou pronesl o samosprávě známý, nyní již
odstavený ministerský předseda, nebyla by mohl
nikdy vyzniti tak trpce, kdyby samosprávné
úřady měly vesměs způsobilé úřadnictvo. V tom
směru přináší osnova zákona nápravu, byť ne
úplnou. Požadavek kvalfikace jest proto se sta-
noviska samosprávy hlavním bodem osnovy
úprava hmotných poměrů a diaciplinárního ří-
zení jsou pouze přirozenými důsledky požado-
vané kvalifikace a mají vedle onoho hlavního
článku jen význam podružný.
Veřejnost ovšem považuje při celé reform
úpravu platů za věc hlavní a požadavek kvali
fikace za pouhý korrelát zlepšených materiálních
poměrů. Timto zvráceným názorem význam celé
věci se snižuje a měla by proto veřejnost stále
a stále o pravé podstatě otázky samosprávného
úřadnictva býti poučována.
18
article
Aby však zájem vořejnosti byl náležitě
upoután, dlužno rozvinouti otázku samospráv-
ného úřadnictva v celém rozsahu, neobmezitise
pouze na boj za úpravu poměrů materiálních a
toho, co s poměry těmi bezprostředně souvisí.
nýbrž zasaditi se důsledně o úpravu veřejno-
právních poměrů úřadnictva a pak přihlížeti pr
tom ke všem úřadům samosprávným, tedy ne
jen k výborům okresním, ale také k výborům
obecním a k výboru zemskému.
Veřejnost musí přijíti k poznání, že těžiště
celé otázky samosprávného úřadnietva spočívá v
úpravě veřejnoprávního postavení, která jest ne
zadržitelná a musí býti provedena čím dřive
tím lépe.
hon
Samospráva naše vyvinula se tak, že vnitřní
organisace její jest nyní jakýmsi extremním
protikladem byrokratické správy státní! Na
státní administrativu nemá občanstvo žádného
zákonného vlivu, neboť parlamentní režim u nás
dosud zaveden není a zákon o ministerské zod-
povědnosti jest mečem bez jilce a čepele.
Naproti tomu jsou zase státní úřady nezá-
vislé na různých jednostranných proudech v ob-
čanstva, jež by státní správy jen ve svůj pro-
spěch chtěly využiti. Při autonomii vedou správu
sami volení zástupcové občanstva, tak že voli-
19
article
F. V. Moravec.
F V Moravec
20
article
čové mají možnost určiti, jakým způsobem sluší
veřejné záležitosti vyřizovati. Pro tuto moc vo-
ličstva stává se však, že samosprávní zástupci
bývají příliš povolní a slabí oproti určitým sku-
pinám občanstva, které právé se jeví silnými
dost, že by mohly míti rozhodující vliv při vol
bách, a tyto skupiny nežádají vždy jen to, c
srovnává se s prospěchem obecným a se spra-
vedlností, ale mnohdy hledí svého vlivu využiti
ve větší neb menší míře k ukojení soukromých
zájmů svých členů. Tím se stává, že samo-
správné úřady přihližejí hlavně jen k zájmům
skupin občanstva druhu právě naznačeného, na-
proti tomu však často přecházejí k jednacímu
pořadu přes přání a žádosti takových skupin
občanstva, které buď jsou v občanstvu v menšině,
nebo nemají aspoň oněch vlastností, jichžje
třeba k dosažení rozhodujícího vlivu při vol
bách, kteréž vlastnosti v novější době bývaj
ostatně rázu dosti pochybného.
Přilišná neodvislost úřadů na občanstvu př
správě byrokratické a přílišná odvislost jejieh
při správě autonomní dle nynějšího stavu jejího
jest příčinou, že žádný z obou těchto systémů
nemůže býti ideálem veřejné správy.
přes přání
21
article
Nápravu zjednati lze tím, že by se úřad-
nictvu samosprávnému zákonem zaručil přimě-
řený vliv na autonomní správu, čímž by opa-
třena byla protiváha proti přílišné odvislosti vo-
lených záslupeů na vrtkavé náladě voličů. Tim
by také doeileno bylo větší důslednosti a stálost
v zutonomní správě, než jaká se nám namnoze
jeví dnes. Mohlo by se snad namítnouti, že to-
muto požadavku kontinuity dá se vyhověti též
opětnou volbou předsedů samosprávných úřadů;
proti tomu však dlužno uvésti, že čím častěj
by se volba opakovala (i kdyby toho vůbec
bylo lze dosíci), tím tíže by se pociťovala na-
stalá změna osob, která konečně vždy nastat
musl. Ostatně příčí se často opakovaná volba
týchž zástupců cslému duchu samosprávy. Vždyt
období volební stanovena jsou právě proto, aby
správa úřadů autonomních mohla vyhovovati
vždy novým směrům, jež moderní doba s sebou
přináší a to jest možno jen střídáním těch, kdo
správu tu říditi mají, neboť žádný člověk o sobě
nemůže tvrditi, že by názory a smýšlení jeho
po celý život byly v souhlase s duchem času.
22
article
Je-li pak kdo po 15—20 nebo dokonce i víee
let bez přerušení předsedou samosprávného
úřadu, stává se tím z něho vlastně volený by-
rokrat, který proti obyčejnému byrokratu má
ještě tu nevýhodu, že jest příliš závislým n
voličích.
Jen tenkráte, budou-li v čelo samosprávných
úřadů stavěni vždy muží svěžích sil tělesných
i duševních, mužové názorů moderních a dbalí
obecného prospěehu, a bude-li tu vedle toho
pevný kmen řádně kvalifikovaného a zodpověd-
ného úřadnictva, kterému by zákonem zaručen
byl příslušný vliv na správu toho úřadu, jehot
službě věnuje celý svůj život, všechny síly své,
jen pak bude samospráva státi na zdravém zá-
kladé; bude moci plně dostáti všem úkolům
svým, jen pak bude moci odolati všem zjevným
i skrylým útokům, jak centralistické správy
státní, tak i nespokojených kruhů občanských
i. lidových.
23
article
Osnova zákona o služebních poměrech sa
mosprávných úřadníků, jakkoliv kusá a snad
ne zcela dokonalá, je přece jen průkopem k zá
kladům, na nichž vystavěti dlužno opěrné pilíře
budovy naší samosprávy, jichž tato budova ne-
vyhnutelně potřebuje. Nejen na zúčastněných
kruzích úřadnických, ale i na všech poslancích
a na celé veřejnosti vůbec jest, aby k dílu tomu
co nejdříve ruku přiložili, neboť jest toho nej-
výše třeba, máli býli samospráva proti veškerým
pohromám zabezpečena a má-li býti umožněn
další její zdárný rozvoj, který pokládám za pro-
spěšný pro všechny vrstvy obyvatolstva.
Při tom ovšem nesmí se zapomínati, že
samosprávným úřadem jest vedle obecních
okresních výborů také výbor zemský a že tak
tam jest reforma velmi nutná. Dosud se na to
nemyslilo a při otázce samosprávných úřadníků
nevzpomněl si nikdo na úřadníky jiné nežli
obecní a okresní. To bylo tím, že jádrem po-
savadních diskust byla pouze otázka kvalifikace
platu a disciplinárního řízení. První dvě věei
jsou u zemského výboru ovšem upraveny vý-
hodněji než u nižších stolie samosprávných, což
jest ostatně přirozeno; avšak již na místě disei-
plinárního řádu zeje na nás i tu veliká mezera
a ve služebním ohledu jest postavení každého
obecního tajemníka, jak vzhlodem k úřadu
u néhož jest ustunoven, tak i na venek v praks,
(byť zákonných ustanovení o tom
nebylo) mnohem příznivěji upraveno, nežli
postavení úřadníka zemského, ať jest již konci-
pistou nebo radou.
24
article
Budiž jen příkladem uvedeno, že obecn
neb okresní tajemník účastní se s hlasem po-
radným, většinou pak jako referent všech schůz
obeeního, resp. okresního výboru nebo zastu-
pitelstva, kdežto zemští úřadníci v sezeních zem
ského výboru mají účast nejvýše jako zapisovatei
(a to ještě ne v každém případě) a do nedávnu
ještě nebylo možno, aby zemský úředník se ode-
bral do sněmovní komise a podal vysvětlení, za
které komise ta sama žádala, ač § 31. jednacího
řádu sněmovního výslovně připouští, aby si člen
zemského výboru přibral úřadníka, účastní-li se
porad sněmovní komise. A jest to přece nad
slunce jasnější, že nikdo nemůže znáti nějakou
věc tak, jako ten, kdo ji pracoval a mělo by
proto účastenství úřadníků zemských ve sně-
movních komisích býti obligatorním, poněvadž by
se tím předešlo mnohému nedorozumění, a práce
sněmovní by se urychlily.
Uvádím to jen příkladem, abych poukáza
na nutnost reformy také u zemského výboru
o poměrech zemského úřadnictva dal by se vša
napsati celý článek a jestliže se nyní o té věei
šíře nerozepisuji, činím tak jen z toho důvodu,
že nepsal jsem článek tento proto, abych po-
drobně rozebíral poměry úřadnictva u jednotlivých
samosprávných instanci, ale proto, abych upo-
zornil veřejnost, jak podceňována jest dosud
otázka samosprávného úřadnietva, jejíž brzké
úspěšné vyřízení znamenalo by nejúčinnější po
silnění všeho našeho samosprávného života.
JUDr. F. S.
JUDr
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Ve Slaném hraje dnes S. K. Kladno s S.
K. Slaný. Snaživé domácí sdružení pozvalo nejlepšt
mužstvo českého venkova, aby se v nerovném zá-
pase s ním něčemu přiučilo. Kladenští zajistés
budou vědomi úkolu učitelů a přičiní se o krásnou
hru. Zápas bude říditi předseda C. S. F. p. M.
Horáček
* Vídeňské zápasy. Podubný porazil
Němce Müllera za 25 min. 55 vteř. — V soutěží pro
útěchu porazil Francouz Rouen Axu za 20 minut
50 vteř. — Bahn porazil Fina Hevampiu za 8 : 06.
— Burghardt porazil neočekávaně Francouze Borde-
laisa, jenž za své chování potrestán pokulou 50 K.
Z cyklistského ruchu.
se Praha—Poděbrady. Skupinový závo
župy I. měl býti konán už 14. července; pro nepří-
znivé počasí odložen na dnešek. Tehdy měl přiblášky
pěti klubě, jež všechny vyslaly po pěti mužích. Byvšt
nuceno odložiti závod, prodloužilo pořadatetstvoi lhůlu
k přihláškám a dovolilo zmeny v mužstvech. Tohoto
dovolení nepoužil žádný z přihlášených klubů a žádný
klub také se nově nepřihlásil. Jsou ludíž přihlašeny:
1. Č. K. V. Král. Vinohrady (pp. HI. Janou.
šek, Krelich, Knobloch, Nerad a Meta ger)
2. K. V. Nusle (op. Svoboda V., Šiman, Fürst,
Limmer F. a Limmer J.).
3. K. V. Libeň (pp. Fr. Čanda, Kotaš, Boleška,
Večeřa a Holas)
4. K. C. Malostranských (pp. Šrámek, Ge-
bel, Turš, Huňáček, Hlaváček)
5. Č. S. K. Karlín 1885 (pp. Klausal, Žíchov-
ský, Klíma, Kadraba a Hoffmann).
Start jest o 6. hodině ranní u 5. kilometru z
Hloulbělinem, cíl u kilomstru 45.8 před P ordě-
brady.
S K
M Horáček
Němec
Müller
Francouz
Bahn
Hevampia
Burghardt
Borde
K V Král
Jana
Knobloch
Nerad
Šiman
Fürst
Limmer
František
Čanda
Kotaš
Boleška
Večeřa
Holas
K C
Šrámek
Turš
Huňáček
Hlaváček
Klím
Kadraba
Hoffmann
Slaný
Praha
Poděbrady
Nusle
Libeň
Č . S . K
Karlín
dnes S . K . Kladno
Limmer J
26
article
Automobilism.
** Frank Kramer vítězem »šesti-
denního« závodu. Neviňoučký šeslidenní závod
pořádal velodrom v Lalt Lake City; denně jete
v něm toliž toliko hodinu. Vítězství doby! Frank
Kramer, poraziv Lawsona o čtvrt a Clarka o půi
délky. Walihom se selkal s úplným nezdarem.
24hodinový rekord motocyklový
chce utvořiti v pařižském Bufťalu vítěz závodu mo-
torek na okruhu ardenském Contant. Mimo zastávky.
nutné pro doplnění benzinu, nehodlá slézti.
Můj vůz
jest tak dobry
a slouží mi
tak dokonale....
píše o naší voiturettě p. docent a primář dr
Bakeš z Třebíče.
a. s. tov. antom
Kramer
Lawson
Clark
Bakeš
Lalt Lake Cita
Třebíč
28
article
MI. Boleslar.
MI. Boleslar.
Sklad v Praze, Josefské náměstí. 14745
** Z Pekina do Pařlže automobilem
Kníže Borghese byl včera očekáván v Paříží. Ve
Vincennes byla připravena kapela repub ikánské
pardy, která jej měla doprovoditi před budovu »Ma-
linu« na Boulavard des Italiens. Tam jej pozdravil
zástupce žurnálu (jako pořadatefe j zdy) a depulace
francouzského automob. klubu. Na večer uchystán
průvod slavnostně osvětlených aulomobilů přes velsé
boulevardy a Elysejská pole do Tuilleril, v jejichl
zahradě na ohromném transparentu obecenstvu před-
váděny fotografie, zhotovené pli jizdě Peken-Pařiž
Vůz knížete bude po několik dní výstaven před bu-
dovou »Matinu«, jenž v reklamě sklizí odměnu z
výborný nápad a námahu s organisael
Touring C. ltaliano odevzdá knížeti Borghesovi
žurnalistovi Barzinimu a chauífeuru po zlaté medatlli
svým pařížským zástupcem. Mimo to jim chystá dů-
stojné uvílání v Miláně.
O Cormierovi a Coll gaonovi došly zprávy
Kazaně. — Godard jest už zase »nezvěstný«
liž jen krátký čas a za každou cenu
Borghese
Matin
Barzini
Godard
Praha
josefský náměstí
Pekina
Paříž
Vincennes
Ma
Milán
Colla
Kazaň
Touring C
29
article
= Úřadně povolený-
= Úřadně povolený-
prode
nábytku
Prodává set 14825
úplně zařízených pokojů, Jakož
veškeré zásoby různého nábytku
pod výrobní cenu
za příčinou bourání domu
30
article
Josef Dvořák.
Josef Dvořák.
o ili souddn k i znalee-
v Fraze, Vodičkova nl., 4.
1!! Jon do 14 srpnati:
** Další úspěchy Mercedes v aulo
dromu brooklondském. Pondělnímu mectin-
zu bylo přes nejisté počasí přítomno 10.000 osob.
Hlavní závod dne, nazvaný cenou Francie a doto-
vaný 20.000 franky se slal kořistí Mercedes, jenž
obsadl prvé i druhé místo. Mercedes triumfoval i
v Heath Stakes. Zde výsledky: International
plate (17.500 fr., 14 km): 1. Newton (Napler 50 ks. )
2. Gabriel (Thornycroft 50 ks), 10 startujicích. —
10 km pro parní vozy: 1. Holloway (White)
Taylor (White), 3. Payne (White), 8 starlujících. —
Heath Stakes 8750 fr., 4 km): 1. Hutton (Mer-
cedes 75 ks.), 2. Huniley (Walker), 3. C. Edlge Na-
pier). — Cena Belgie (8750 fr., 18 km): 1. Tryon
(Napier 60 ks.), 2. C. Edge (Napier), 3. Moore Bra-
bazon (Minerva), 4. Ful (Minorva). — Ocklan
plate (5000 Ir., 1 km): 1. Browning (Napier), 2.
Clark (Sizaire Naudin), 3. Barker. — Cena Fran-
cie (vozy typu Grand Prix, 20.000 fr., 25 km): l.
Resta (Mercedes), 2. Hutten (Mercedes), 3. Tryen
(Napier), 12 startujících. Krásný závod Huttenův.
jenž ztrácí prvé místo pro poruchu pneumatiky 400m
před cílem. — Walton Štakes .5000 fr., 5 km).
1. Moore Brabazon Minerva), 2. Huniley (Walker),
3. Porlier (Minerva), 10 startujících.
Dvořák
Fraga
Vodičkův
Jon
Heath
Stakes
Newton
Napler
Gabriel
Holloway
White
Taylor
Payne
Hutton
Walker
Edlge
Napier
Edge
Moor Bro
Minerva
Minorv
Ocklan
Ir
Browning
Clark
Sizaire Naudin
Barker
Hutten
Huttenův
Walton Štakes
Moor
Francie
Belgie
Mercedes
Grand Prix
International plat
km
Huniley
Tryon
Ful
cena Francie
Fr
Tryen
Brabazon Minerva
Porlier
31
article
Vodní sporty-
** Plavecké závody v Mladé Bole-
slaví, které se dnes konají, budou nepochybně
největším plaveckým meelingem na českém venkově
po sportovní stránce dokonce zjednávají Mladé Bole-
slavi primát mezi českými venkovskými městy.
Přihlášky dopadly veltni dobře; nacházíme mezi
nimi i M. Douchu, jenž dovolí-li mu jeho rekonva-
lescence, se vynasnaží odškodniti se v Ml. Boleslavi
za to, oč byl oloupen chorobou před týdnem v Praze.
Obětavý pořadatel závodů S. K. Mladá Boleslav
nejen že dotoval závody krásnými cenami, nýbrž
stanovil i vstupné tak nízké, že podnikem svým
opravdu prokazuje výbornou službu propagaci ušlechti-
lého, tělocvičně i zdravotně vysoce hodnotného sportu
plaveckého.
Lawn-tenis.
* Turnaj ve Františkových Láz-
nlch. Mistrovství 1. Wilding. 2. Wessely. 3. Pavel
a Kreulzer. Damské mistrovství 1. pí. Neeresheime-
rová, sl. Matuchova, 3. sl. Wienova a Madaraszova.
Smíšená čtyřhra: 1. Wilding Madaraszova, 2. Pavel-
Neeresheimerová, 3. Pipes-Matuchova a Wessely-
Maschkova. Čtyřhra: 1. Wliding Kreutzer, 2. Rázný-
Pipes, 3. Maydl-Fuchs a Wessely-Bertrand. Han-
dikap 1. Hanel (/2), 2, Pipes (— 15), 3. Rázny
(— 151/4) a C. Bertrand. Ve vyrovnávací smíšené
čtyřhře se umístila dvojice Hykš-sl. Wienova (— .)
na druhém místě.
Bol
M Doucha
S K
Wilding
Wessel
Pavel
Kreulzer
Matuchův
Wienův
Madaraszův
Wilding Madaraszův
Pipes
Maschkův
Wliding Kreutzer
Maydl
Fuchs
Bertrand
Hykš
Mladá Bol
Praha
Mladá Boleslav
Františkův Láz
Neeresheimerová
Hanel
Rázny