ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 f8b1f100-7673-11dc-b161-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: place 32, org 5, person 95, work 14
1 masthead
11. srpna 1907. Císlo 220
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
Strana 1
4 title
Školská hlídka.
5 article
Kurs ke vzdělání učitelek vaření a hospodářství na školách kuchař- ských a hospodyňských. Když na tomto místě upozorňoval jsem na kurs při kuchařské škole, vydržovaně společen stvem hostinských ve Vídni a vyslovoval přání, aby také u nás zřízením průpravné školy pro učitelky hospodyňských škol byla organisace dívčího školství doplněna ve směru tak důleži- tém, nenadál jsem se, že hned počátkem škol. roku 1907—8 bude zřízen český kurs ke vzdělání učitelek pro školy ku- chařské a hospodyňské. Jest to zase Vesna, ženský vzdělávací a výrobní spolek v Brně, která s obvyklou svou čilostí a prozí- ravostí uchopila se vídeňského příkladu, aby k řadě svých znamenitých ústavů, jimiž v hi- storii českého školství ženského zabezpečujesi místo velmi čestné, přičlenila ústav nový, jehož tendence zdravá a praktická nese se k tomu by školám divčím zabezpečeny byly zdalně uči- telky domácího hospodářství a vaření, tudiž předmělů tak vysoce důležitých pro praktický život ženy. Zřízení kursu vzalo původ svů v přesvědčení, že nemůže býli zůslaveno ná- hodě výběr a průpravné vzdělání učitelek těchto předmětů.
Vídeň výrobní spolek v Brno
6 article
Nabývajíť školy hospodyňské a kuchařské v moderním soelálním životě stále vět š í ho významu. V přilomné době, kdy často odvá- děny bývají matka i dcera sociálním bojemži volním z domu a kdy domov nemůže býti vždy školou budoucí hospodyni, nutno škol a m počovati o zdravý, praktický, vsku- ku ženský směr výchovy dívěí, aby tak paralerisován byl zhoubný vliv moderního sociálního zápasu na život rodinný. Proto bude nutno, aby hojněji než dosud zřizovány bylyu nás školy hospodyňské, kočovné kursy hospodyňské a kuchařské, aby zřizovány byly pokračovaeí školy divčí s tendencí praktickou, abyi na měšťanských a snad i na oblec- ných školách dívčích více než dosud domácímu hospodářství a praktickému vaření péče byla věnována. Má-li tato žádoucí reforma divěí výchovy ve směru praktickém (pro domácí hospodářství) dívčími školami vskutku nastati, jest nutno, aby přípraven byl dostatečný počet řádně vzděla- ných a prakticky vyškolených učitelek pro vaření a domácí hospodářství, jež by zastávati mohly místa učitelek vaření na školách pokra- čovacích a jež by také způsobilými byly řídit školní kuchyně, které řádem školním při dívěíeh školách a zvláště při čtvrtých tří dách měšťanských škol se doporučují Zeízen byl tudíž loni kurs ve Vídni při kuchař- ské škole, vydržované společenstvem hostin- ských, »aby zamezen a odstraněn byl nedosla- tek vyučených učitelek pro kuchařské a hospo- dyňské školy, na který bylo si interesovanými kruhy opětně častěji stěžováno,« jak uvádí vý nos ministeria kultu, jímž kurs doporučován.
Zeídit Vídeň
7 article
Již tehdy, o lonských prázdninách, zažádal výbor Vesny za povolenl podobného kursu při své divčí škole průmyslové, odůvodňuje svou žádost, že »pouze na základě vyučo- vacího jazyka mateřského dosíe lze náležitého vzdělání pro způ- sobilost učitelskou« a poukazuje k to- mu, že ve Vesně dány jsou v šechny pod- minky pro zřízení žádaného kursu velmi vý- hodně; neboť průmyslová škola tvoří s ly- ceem, vyšší dívčí školou a pensionátem spolku Vesny eelek divčlch ústav ů, který může výhověti veškerým podmínkám, jež zaručují zdar školy. Průmyslová škola Vesny je rázu hospodyňsko průmyslového, má sa- mostatnou skolu kuchařskou s kursy odpoled- ními, s kursy večerními pro dělnice, jakož i zimní slravovnou školní mládeže, takže může kandidátkám učitelství vaření a hospodářství po- datí náležitý přehled o samostalných školách kuchařských, o školních kuchyních i kursech kočovných pro dělnice. Kromě toho mohl výbon Vesny akázati k tomu, že kursu bude k dispo- sici i kuchyně pensionátu škol Vesniných, kdež vaří se denně pro 150 osob, takže kandidátky mohou se dobře vyevičiti i k hospodářskému ve- dení větších ústavů. Výbor mohl dokonce uká zati i k tomu, že pensionát má vzorně zaříze- nou domácí nemocnici, takže kandidátkám dána je příležitost vycvičiti se ve vaření stravy pro nemocné a obeznámiti se s ošetřováním nemoe- Za takových věru ideálních poměrů a pod mínek, a když slatut kursu ponechán celkem stejného obsahu jako na kurse vídeňském když inspekční komisařska pí. Renata Tyr- šová všechny podmínky zdar školy podmiňu- jící shledala a známou svou horlivostí pro vše dobré o úřadní povolení k otevření kursu spo- lečně s výborem Vesny se přimlouvala, ministr kultu nemohl kursu nepovoliti.
Tyr
8 article
Reditelkou kursu schválena jest sl. E Kozlová, ředilelka divčí průmyslové školy vyučujícími ustanoveni jsou: sl. K. Hatlán- kova a primář p. dr. Jos. Elgart a kura otevřen bude 16. září t. r. Účelem kursu jest poskytnouti chovankám příležitosti, aby nabyly náležité hotovosti a zku- šenosti ve připravě dobrě a chutné stravy, jakož i ve správném hospodaření, aby naučilys ználi ceny trhové a způsoby levného a výhod- ného nákupu a osvojily si jistotu u vyučování jakož i v administrativním vedení školy kuchař- ské nebo hospodyňské. Do kursu přijímají se chovanky ve věku nejméně 19 let (do 15. září) po vykonané zkoušce přijímací, jíž sproštěny jsou pouze uči telky literní pro školy obecné a měšťanské. Učiielky jazyků, ženských ručních prací, pěstounky a všechny ostatní žadatelky podrobí se zkoušce ze slohu, počtů, přírodopisu a přírodozpytu v rozsahu látky školy měšťanské. Vzdělávac doba jest jeden školní rok, který 16. září po- číná a 15. července končí. Do kursu přijmes nejvýše 16 chovanek. Učebné předměty jsou praktické vaření, nauka o potravinách a požíva- tinách, hospodářství domácí, domácí a školní účetnictví, školní administrativa, zákonitá ustano- vení o čeledi, methodika vyučování, o první po- moci při úrazech v domácnosti v kuchyni, na- kupování a poučné vycházky do obehodů a zá- ných.
Kozlová doktor Jos Elgart
9 article
vodů. Koncem školního roku koná se v kursu tomto před komisí, jmenovanou c. k. minister- stvem kultu a vyučování zkouška; podle pro- spěchu této zkoušky nabude kandidát ka vysvědčení způsobilosti učitel- ské za učitelku nebo ředitelku školy kuchařské a hospodyňské. Školné obnáší 200 K ročně. Z oznámen kursu vídeňského patrno, že tam plalí se škol ného 480 K, i jest tedy na kursu při Vesně školné více než o polovici nižší. Také stravné je na českém kursu mnohem levnější Kdežto na kursu vídeňském povinny jsou cho vanky na stravném platiti 600 K, vybírá se o chovanek v Brně za obědy jen výrobní cenn (měsíčně asi 18 K), takže třeba najmouti pro chovanky byty bez obědů. Měl bych nyní nový tento důležitý česk kurs doporučiti, ale pokládám doporučení tal výsoce důležité a velepotřebné školy za nadby- tečné. Kurs jest připraven co nejdokonaleji na základě stanov výborně promyšlených a po zku- šenostech na vídeňském kurse nabytých dokonale upravených a podotknu-li ještě, že vyučování svěřeno výborné učitelce, o jejíž zdatnosti a zku- šenosti není pochyby a že kurs odevzdánve správu osrědčené ředitelce, domnívám se,že nebude jediné české dívky, která by v nastáva- jíeím školním roce navštávovala kurs vídeňský. Vyslovuji upřímné přání, aby kurs brzy došel zasloužené podpory hmotné a doufám, že se mu dostane aspoň tolik státní subvencé, kolik obdržel kurs zřízený při kuchařské škole, vy- držované společenstvem hostinských ve Vídni.
Brno Vídeň
10 article
Rovněž povně doufám, že z království budou vyslány do kursu stipendisiky, aby jak i v Če chách bylo zavčas postaráno o vyškolené ředi telky a učitelky škol kuchařských a hospodyň- ských a učitelky vaření při divčich školách měšťanských. Bylo by věru záhodno, aby pod- porou českého zemského výboru a obce pražské umožněno bylo učitelkám na kursu se vzdělat v oboru, jemuž bude potřebí ve školách dívěíeh věnovati zvýšenou pozornost a půči. Zvlášť zá- hodno by bylo, aby král. hl. město Praha záby zabezpečilo si způsobilou učitelku, která by po absolvování kursu v Brně mohla státi se uči- telkou při podobném kursu, který, jak pevně doufám, bude za rok zřízen při pražské divěi škole průmyslové. Poněvadž do kursu brněn- ského nebude přijato více než 16 chovanek, je patrno, že tento kurs potřebě mnohých přillá- šených nestačí a bude tedy zajisté nutno po- mýšleti na brzké zřízení kursu v Praze. Doporučuji kurs Vesnin, jeho podporu, i zří- zení kursu v Praze co nejupřímněji u vědomí. že se tak nejen zabezpečí školám dívčím dobré učitelky vaření, ale i v naději, že oném absol- ventkám, jimž snad ihned nedostane se místa učitelského, kyne zajisté spíše místo po boku rozumného muže, toužicího po vyškolené prakti eké ženě hospodyni než oněm dívkám, které ve své průpravě ustaly na pouhém vzdělání ab- straktním, theoretickém.
Praha Brno
11 article Veřejná správa.
Veřejná správa. Slovo k úpravě služebních poměrů samosprávných úřadníků. Specialitou nejen rakouskou, ale pohřichu také českou jest, že jakákoli reforma, sebe dů- ležitější a sebe nalehavější, potřebuje ke svému provedení ne pouhých několika měsíců nebo let, ale celých desftiletí. Není proto divu, že též otázka úpravy služebních poměrů samo- správných úřadníků přetřásala se déle třiceti lee nežli po nekonečných odkladech, průtazícha kompromisech se mohla vtěliti v osnovu zákona kterou sněm království českého v posledním za sedání přijal. Nepřekvapí také nikoho, kdo sle- duje reformní činnost našich zákonodárných sborů, že navržená oprava jest ve dvojím směru kusá. Jednak týká se toliko úřadníků okresníel výborů, jednak zabývá se pouze jich kvalifikaeí jich služným a diseiplinárním řízením, tedy pod- statně vlastně vesměs věemi, jež týkají se toliko materiálních zájmů úřadnictva; celý ostatní sou- bor služebních poměrů úřadnictva, totiž služební poměr jeho k okresnímu starostovi, okresnímu výboru a zastupitelstvu, pak poměr jeho ke stra- nám a na venek vůbec, zůstal opravou touto nedolčen. Účelem této stati není kritika zmíněné osnovy zákona o služebních poměrech okresních úřadníků, nýbrž chci se toliko zabývati zajíma- vým zjevem, že olázka tak veliké důležitosti jakou jest úprava služebních poměrů samospráv ných úřadníků, otázka, která měla býti řešena současně s vydáním samosprávných zákonů, že tato otázka zůstává v jádru svém dosud neroz- řešenou a že není nejmenších známek toho, že by se k jejímu řešení v dohledné době mělo přikročiti.
12 article
Jednu z příčin tohoto kormutlivého zjevu hledati sluší v jakési tradicionální nedůvěře. kterou samosprávné korporace vůči svému úřad nictvu namnoze chovají, v nedůvěře povahy zá sadní, která přece může býti snad odůvodněna pouze v určitých, zcela výjimečných případech Nedůvěra ta, s kterou se shledáváme také u ta kových autonomních sborů, kde bychom se toho nejméně nadáli, bývá rázu až chorobně směš ného, neboť stávají se připady, že samosprávný sbor pověři nějakým úkolem raději jednoho z svých členů, třebas neměl k tomu potřebné způ sobilosti nežli by věc svěřil svému úřadalku, o něhož se může bezpečně nadíti provedení v kaž dém směru správného. Nedůvěru tu daluje snad ještě z dob čer vánků samosprávy, z oněch idylických časů, kdy nebylo ani potuchy o tom, jak ohromné úkoly samosprávu ošekávají, a kdy snad v mnohých hlavách mohla vzniknouti myšlenka, že předsed samosprávné korporace bude v pravém smyslu slova jejím bezprostředním výkonným orgánem, jemuž by tam, kde by toho potřeba vyžadovala. postačilo přiděliti jednoho nebo více písařů. Li dem s takovými názory — kteři asi již vymřeli — musil se ovšem zdáti každý samosprávný úřadník zbytečným, ba přímo vetřelcem, nebez pečným praerogativě volených členů samospráv ného sboru. Dnes ovšem jsou časy jiné. Cienové sa mosprávných sborů jsou při nynějším těžkém *) Bližší zprávy podá ředitelství dívěí průmy slové školv Vesny v Brně.
Brno
13 article
boji o život tou měrou zaneprázdněni, jen aby svou vlastní existenci uhájili, že pro vykonávání veřejných funkcí zbude jim sotva více času než vyžadují gremiální porady samospráv ných sborů. O potřebě, ba nutnosti úřadníků sam osprávných nemůže tedy dnes býti sporu. Neblahá tradice však zůstala a podnes převážná většina auto nomních funkcionářů pohliží na úřa dníky samo správné jako na nutně zlo, bez něhož, bohužel nelze již se obejíti.
14 article
Netřeba dokládati, že úřadnictvo samo správné — alespbň to, jež má pro svůj úřad řádnou kvalifikaci — této nedůvěry nikterak nezasluhuje; vždyť přece nelze ani mysliti, že by muž, jehož celý život spjat jest se samo- správou, měl pro její rozvoj a prospěch méně smyslu než ten, jehož účasť v samosprávě může býti při každých volbách ukončena. Zakořeněný předsudek nelze však přehližeti a tu nutno proti němu bojovati poučováním veřejnosti o významu a důležitosti samosprávného úřadnictva. Dosud ovšem veřejnost chovala se k otázce úpravy poměrů samosprávného úřadnictva dosti. ne-li velmi netečně. A v tom je druhá hlava přičina toho, že úprava otázky té dosud nemůže dospěti zdárného konce. Celá akce byla zapo čata a vedena úřadníky, schůzí, jež se o te věci konaly, záčaslnili se snad výhradně úřad- níci, a jestliže ohčas denní listy přinesly referát nebo článek, věci té se týkající, zapadl bez povšimnutí, poněvadž veřejnost uvykla pohližeti na věc tu jako na otázku čistě stavovskou. Že ani názory poslanců nerozeházely setu s veřejným míněním, toho dokladem je právě zbahnění důležité otázky té ve sněmu královstv českého. snčže
15 article
Povrehnímu pozorovateli se ovšem otázka úpravy poměru samosprávného úřadnietva může zdáti pouhou otázkou úfadnického stavu. Vždyt rozpravy o té věci ve sněmu točily se hlavně kolem otázky platu samosprávných úřadníků, otázka kvalifikace zdála se jen otázkou podruž- nou, kterou zodpověděti dlužno dle toho, jak vyřízena bude otázka platu. Tomu na svědčuje také zminěná osnova zákona, která neuznává, že každý úřadník i v sebe menším okrese musí míti kvalifikaci, jež pro funkci úřadníka okres- ního za všech okolností nezbytně nutnou se jeví a připouští požadavek kvalifikace, po našem ná- zoru nezbytné, toliko v okresích zámožnějších. kde otázka plalu nenarazí na obtíže Jest vidno. že také ve sněmu král. českého zvitězila ne- správná politika, která při každé stovce, přidané úřadníkovi, úzkostlivě počítá, jaký vliv tento přidavek míti bude na přirážky, které však ani ve snu nenapadne uvažovati o tom, jak neblahý vliv na okresní hospodářství může to míti, má-li okres úřadníky, k úkolu svému zcela neschopné. a jaký prospěch může, ba musí samosprávě vzejíti z toho, bude-li miti úřadníky takové, ja- kých veliké úkoly samosprávy kategoricky vy- žadují, prospěch, jenž zajisté plnou měrou vy- váží oběť, kterou může býli vykoupen.
16 article
Vnitřní odpor, jejž stanovisko to obsahuje, bije do očí. Uznávám-li práci, která náleží sa- mosprávným úřadníkům, kvalitativně za takovou, že je k ni třeba zvláštní kvalifikace, nemohu přece od požadavku kralifikace té v žád- ném připadě ustoupiti, i když kvantum práce je snad menší, právě tak jako stát požaduje na všech úfadnících, ustanovených při úřadech téhož druhu, stejnou kvalifikaci, ať již rozsah sgendy těchto úřadů je větší nebo menší. Jsou-li obavy. že něklerý okres je finančně tak slabý, že by ani nesnesl nákladu na řádně kvalifi kované úřadníky, pak jest patrno, že takový okres je vůbec neschopen plniti řádně úkoly, jež mu samospráva svěřuje a bude nejlépe, spojí-li se s okresem sousedním v jeden zastupitelský okres.
17 article
Kdyby většina sněmu nebyla považovala úpravu poměrů samosprávných úřadníků za otázku stavovskou, čístě materiální, nebyla by mohla takové usnesení učiniti. Zde však nejed- nalo se o stavovský zájem, nýbrž o to, aby samo- správě bylo získáno úřadnictvo řádně kvalifiko- vané a to jest věc, která se týká životníeh zájmů samosprávy, neboť státní úřady nemohly by takovým způsobem zasahovati v obor samo- správy, jako činí dosud, kdyby se všichní sa- mosprávní úřadníci mohli kvalifikaci svou vy rovnati úřadníkům státním a nepřiznivá kritika. kterou pronesl o samosprávě známý, nyní již odstavený ministerský předseda, nebyla by mohl nikdy vyzniti tak trpce, kdyby samosprávné úřady měly vesměs způsobilé úřadnictvo. V tom směru přináší osnova zákona nápravu, byť ne úplnou. Požadavek kvalfikace jest proto se sta- noviska samosprávy hlavním bodem osnovy úprava hmotných poměrů a diaciplinárního ří- zení jsou pouze přirozenými důsledky požado- vané kvalifikace a mají vedle onoho hlavního článku jen význam podružný. Veřejnost ovšem považuje při celé reform úpravu platů za věc hlavní a požadavek kvali fikace za pouhý korrelát zlepšených materiálních poměrů. Timto zvráceným názorem význam celé věci se snižuje a měla by proto veřejnost stále a stále o pravé podstatě otázky samosprávného úřadnictva býti poučována.
18 article
Aby však zájem vořejnosti byl náležitě upoután, dlužno rozvinouti otázku samospráv- ného úřadnictva v celém rozsahu, neobmezitise pouze na boj za úpravu poměrů materiálních a toho, co s poměry těmi bezprostředně souvisí. nýbrž zasaditi se důsledně o úpravu veřejno- právních poměrů úřadnictva a pak přihlížeti pr tom ke všem úřadům samosprávným, tedy ne jen k výborům okresním, ale také k výborům obecním a k výboru zemskému. Veřejnost musí přijíti k poznání, že těžiště celé otázky samosprávného úřadnietva spočívá v úpravě veřejnoprávního postavení, která jest ne zadržitelná a musí býti provedena čím dřive tím lépe. hon Samospráva naše vyvinula se tak, že vnitřní organisace její jest nyní jakýmsi extremním protikladem byrokratické správy státní! Na státní administrativu nemá občanstvo žádného zákonného vlivu, neboť parlamentní režim u nás dosud zaveden není a zákon o ministerské zod- povědnosti jest mečem bez jilce a čepele. Naproti tomu jsou zase státní úřady nezá- vislé na různých jednostranných proudech v ob- čanstva, jež by státní správy jen ve svůj pro- spěch chtěly využiti. Při autonomii vedou správu sami volení zástupcové občanstva, tak že voli-
19 article
F. V. Moravec.
F V Moravec
20 article
čové mají možnost určiti, jakým způsobem sluší veřejné záležitosti vyřizovati. Pro tuto moc vo- ličstva stává se však, že samosprávní zástupci bývají příliš povolní a slabí oproti určitým sku- pinám občanstva, které právé se jeví silnými dost, že by mohly míti rozhodující vliv při vol bách, a tyto skupiny nežádají vždy jen to, c srovnává se s prospěchem obecným a se spra- vedlností, ale mnohdy hledí svého vlivu využiti ve větší neb menší míře k ukojení soukromých zájmů svých členů. Tím se stává, že samo- správné úřady přihližejí hlavně jen k zájmům skupin občanstva druhu právě naznačeného, na- proti tomu však často přecházejí k jednacímu pořadu přes přání a žádosti takových skupin občanstva, které buď jsou v občanstvu v menšině, nebo nemají aspoň oněch vlastností, jichžje třeba k dosažení rozhodujícího vlivu při vol bách, kteréž vlastnosti v novější době bývaj ostatně rázu dosti pochybného. Přilišná neodvislost úřadů na občanstvu př správě byrokratické a přílišná odvislost jejieh při správě autonomní dle nynějšího stavu jejího jest příčinou, že žádný z obou těchto systémů nemůže býti ideálem veřejné správy.
přes přání
21 article
Nápravu zjednati lze tím, že by se úřad- nictvu samosprávnému zákonem zaručil přimě- řený vliv na autonomní správu, čímž by opa- třena byla protiváha proti přílišné odvislosti vo- lených záslupeů na vrtkavé náladě voličů. Tim by také doeileno bylo větší důslednosti a stálost v zutonomní správě, než jaká se nám namnoze jeví dnes. Mohlo by se snad namítnouti, že to- muto požadavku kontinuity dá se vyhověti též opětnou volbou předsedů samosprávných úřadů; proti tomu však dlužno uvésti, že čím častěj by se volba opakovala (i kdyby toho vůbec bylo lze dosíci), tím tíže by se pociťovala na- stalá změna osob, která konečně vždy nastat musl. Ostatně příčí se často opakovaná volba týchž zástupců cslému duchu samosprávy. Vždyt období volební stanovena jsou právě proto, aby správa úřadů autonomních mohla vyhovovati vždy novým směrům, jež moderní doba s sebou přináší a to jest možno jen střídáním těch, kdo správu tu říditi mají, neboť žádný člověk o sobě nemůže tvrditi, že by názory a smýšlení jeho po celý život byly v souhlase s duchem času.
22 article
Je-li pak kdo po 15—20 nebo dokonce i víee let bez přerušení předsedou samosprávného úřadu, stává se tím z něho vlastně volený by- rokrat, který proti obyčejnému byrokratu má ještě tu nevýhodu, že jest příliš závislým n voličích. Jen tenkráte, budou-li v čelo samosprávných úřadů stavěni vždy muží svěžích sil tělesných i duševních, mužové názorů moderních a dbalí obecného prospěehu, a bude-li tu vedle toho pevný kmen řádně kvalifikovaného a zodpověd- ného úřadnictva, kterému by zákonem zaručen byl příslušný vliv na správu toho úřadu, jehot službě věnuje celý svůj život, všechny síly své, jen pak bude samospráva státi na zdravém zá- kladé; bude moci plně dostáti všem úkolům svým, jen pak bude moci odolati všem zjevným i skrylým útokům, jak centralistické správy státní, tak i nespokojených kruhů občanských i. lidových.
23 article
Osnova zákona o služebních poměrech sa mosprávných úřadníků, jakkoliv kusá a snad ne zcela dokonalá, je přece jen průkopem k zá kladům, na nichž vystavěti dlužno opěrné pilíře budovy naší samosprávy, jichž tato budova ne- vyhnutelně potřebuje. Nejen na zúčastněných kruzích úřadnických, ale i na všech poslancích a na celé veřejnosti vůbec jest, aby k dílu tomu co nejdříve ruku přiložili, neboť jest toho nej- výše třeba, máli býli samospráva proti veškerým pohromám zabezpečena a má-li býti umožněn další její zdárný rozvoj, který pokládám za pro- spěšný pro všechny vrstvy obyvatolstva. Při tom ovšem nesmí se zapomínati, že samosprávným úřadem jest vedle obecních okresních výborů také výbor zemský a že tak tam jest reforma velmi nutná. Dosud se na to nemyslilo a při otázce samosprávných úřadníků nevzpomněl si nikdo na úřadníky jiné nežli obecní a okresní. To bylo tím, že jádrem po- savadních diskust byla pouze otázka kvalifikace platu a disciplinárního řízení. První dvě věei jsou u zemského výboru ovšem upraveny vý- hodněji než u nižších stolie samosprávných, což jest ostatně přirozeno; avšak již na místě disei- plinárního řádu zeje na nás i tu veliká mezera a ve služebním ohledu jest postavení každého obecního tajemníka, jak vzhlodem k úřadu u néhož jest ustunoven, tak i na venek v praks, (byť zákonných ustanovení o tom nebylo) mnohem příznivěji upraveno, nežli postavení úřadníka zemského, ať jest již konci- pistou nebo radou.
24 article
Budiž jen příkladem uvedeno, že obecn neb okresní tajemník účastní se s hlasem po- radným, většinou pak jako referent všech schůz obeeního, resp. okresního výboru nebo zastu- pitelstva, kdežto zemští úřadníci v sezeních zem ského výboru mají účast nejvýše jako zapisovatei (a to ještě ne v každém případě) a do nedávnu ještě nebylo možno, aby zemský úředník se ode- bral do sněmovní komise a podal vysvětlení, za které komise ta sama žádala, ač § 31. jednacího řádu sněmovního výslovně připouští, aby si člen zemského výboru přibral úřadníka, účastní-li se porad sněmovní komise. A jest to přece nad slunce jasnější, že nikdo nemůže znáti nějakou věc tak, jako ten, kdo ji pracoval a mělo by proto účastenství úřadníků zemských ve sně- movních komisích býti obligatorním, poněvadž by se tím předešlo mnohému nedorozumění, a práce sněmovní by se urychlily. Uvádím to jen příkladem, abych poukáza na nutnost reformy také u zemského výboru o poměrech zemského úřadnictva dal by se vša napsati celý článek a jestliže se nyní o té věei šíře nerozepisuji, činím tak jen z toho důvodu, že nepsal jsem článek tento proto, abych po- drobně rozebíral poměry úřadnictva u jednotlivých samosprávných instanci, ale proto, abych upo- zornil veřejnost, jak podceňována jest dosud otázka samosprávného úřadnietva, jejíž brzké úspěšné vyřízení znamenalo by nejúčinnější po silnění všeho našeho samosprávného života. JUDr. F. S.
JUDr
25 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Ve Slaném hraje dnes S. K. Kladno s S. K. Slaný. Snaživé domácí sdružení pozvalo nejlepšt mužstvo českého venkova, aby se v nerovném zá- pase s ním něčemu přiučilo. Kladenští zajistés budou vědomi úkolu učitelů a přičiní se o krásnou hru. Zápas bude říditi předseda C. S. F. p. M. Horáček * Vídeňské zápasy. Podubný porazil Němce Müllera za 25 min. 55 vteř. — V soutěží pro útěchu porazil Francouz Rouen Axu za 20 minut 50 vteř. — Bahn porazil Fina Hevampiu za 8 : 06. — Burghardt porazil neočekávaně Francouze Borde- laisa, jenž za své chování potrestán pokulou 50 K. Z cyklistského ruchu. se Praha—Poděbrady. Skupinový závo župy I. měl býti konán už 14. července; pro nepří- znivé počasí odložen na dnešek. Tehdy měl přiblášky pěti klubě, jež všechny vyslaly po pěti mužích. Byvšt nuceno odložiti závod, prodloužilo pořadatetstvoi lhůlu k přihláškám a dovolilo zmeny v mužstvech. Tohoto dovolení nepoužil žádný z přihlášených klubů a žádný klub také se nově nepřihlásil. Jsou ludíž přihlašeny: 1. Č. K. V. Král. Vinohrady (pp. HI. Janou. šek, Krelich, Knobloch, Nerad a Meta ger) 2. K. V. Nusle (op. Svoboda V., Šiman, Fürst, Limmer F. a Limmer J.). 3. K. V. Libeň (pp. Fr. Čanda, Kotaš, Boleška, Večeřa a Holas) 4. K. C. Malostranských (pp. Šrámek, Ge- bel, Turš, Huňáček, Hlaváček) 5. Č. S. K. Karlín 1885 (pp. Klausal, Žíchov- ský, Klíma, Kadraba a Hoffmann). Start jest o 6. hodině ranní u 5. kilometru z Hloulbělinem, cíl u kilomstru 45.8 před P ordě- brady.
S K M Horáček Němec Müller Francouz Bahn Hevampia Burghardt Borde K V Král Jana Knobloch Nerad Šiman Fürst Limmer František Čanda Kotaš Boleška Večeřa Holas K C Šrámek Turš Huňáček Hlaváček Klím Kadraba Hoffmann Slaný Praha Poděbrady Nusle Libeň Č . S . K Karlín dnes S . K . Kladno Limmer J
26 article
Automobilism. ** Frank Kramer vítězem »šesti- denního« závodu. Neviňoučký šeslidenní závod pořádal velodrom v Lalt Lake City; denně jete v něm toliž toliko hodinu. Vítězství doby! Frank Kramer, poraziv Lawsona o čtvrt a Clarka o půi délky. Walihom se selkal s úplným nezdarem. 24hodinový rekord motocyklový chce utvořiti v pařižském Bufťalu vítěz závodu mo- torek na okruhu ardenském Contant. Mimo zastávky. nutné pro doplnění benzinu, nehodlá slézti. Můj vůz jest tak dobry a slouží mi tak dokonale.... píše o naší voiturettě p. docent a primář dr Bakeš z Třebíče. a. s. tov. antom
Kramer Lawson Clark Bakeš Lalt Lake Cita Třebíč
27 title
LAEEENT
28 article MI. Boleslar.
MI. Boleslar. Sklad v Praze, Josefské náměstí. 14745 ** Z Pekina do Pařlže automobilem Kníže Borghese byl včera očekáván v Paříží. Ve Vincennes byla připravena kapela repub ikánské pardy, která jej měla doprovoditi před budovu »Ma- linu« na Boulavard des Italiens. Tam jej pozdravil zástupce žurnálu (jako pořadatefe j zdy) a depulace francouzského automob. klubu. Na večer uchystán průvod slavnostně osvětlených aulomobilů přes velsé boulevardy a Elysejská pole do Tuilleril, v jejichl zahradě na ohromném transparentu obecenstvu před- váděny fotografie, zhotovené pli jizdě Peken-Pařiž Vůz knížete bude po několik dní výstaven před bu- dovou »Matinu«, jenž v reklamě sklizí odměnu z výborný nápad a námahu s organisael Touring C. ltaliano odevzdá knížeti Borghesovi žurnalistovi Barzinimu a chauífeuru po zlaté medatlli svým pařížským zástupcem. Mimo to jim chystá dů- stojné uvílání v Miláně. O Cormierovi a Coll gaonovi došly zprávy Kazaně. — Godard jest už zase »nezvěstný« liž jen krátký čas a za každou cenu
Borghese Matin Barzini Godard Praha josefský náměstí Pekina Paříž Vincennes Ma Milán Colla Kazaň Touring C
29 article = Úřadně povolený-
= Úřadně povolený- prode nábytku Prodává set 14825 úplně zařízených pokojů, Jakož veškeré zásoby různého nábytku pod výrobní cenu za příčinou bourání domu
30 article Josef Dvořák.
Josef Dvořák. o ili souddn k i znalee- v Fraze, Vodičkova nl., 4. 1!! Jon do 14 srpnati: ** Další úspěchy Mercedes v aulo dromu brooklondském. Pondělnímu mectin- zu bylo přes nejisté počasí přítomno 10.000 osob. Hlavní závod dne, nazvaný cenou Francie a doto- vaný 20.000 franky se slal kořistí Mercedes, jenž obsadl prvé i druhé místo. Mercedes triumfoval i v Heath Stakes. Zde výsledky: International plate (17.500 fr., 14 km): 1. Newton (Napler 50 ks. ) 2. Gabriel (Thornycroft 50 ks), 10 startujicích. — 10 km pro parní vozy: 1. Holloway (White) Taylor (White), 3. Payne (White), 8 starlujících. — Heath Stakes 8750 fr., 4 km): 1. Hutton (Mer- cedes 75 ks.), 2. Huniley (Walker), 3. C. Edlge Na- pier). — Cena Belgie (8750 fr., 18 km): 1. Tryon (Napier 60 ks.), 2. C. Edge (Napier), 3. Moore Bra- bazon (Minerva), 4. Ful (Minorva). — Ocklan plate (5000 Ir., 1 km): 1. Browning (Napier), 2. Clark (Sizaire Naudin), 3. Barker. — Cena Fran- cie (vozy typu Grand Prix, 20.000 fr., 25 km): l. Resta (Mercedes), 2. Hutten (Mercedes), 3. Tryen (Napier), 12 startujících. Krásný závod Huttenův. jenž ztrácí prvé místo pro poruchu pneumatiky 400m před cílem. — Walton Štakes .5000 fr., 5 km). 1. Moore Brabazon Minerva), 2. Huniley (Walker), 3. Porlier (Minerva), 10 startujících.
Dvořák Fraga Vodičkův Jon Heath Stakes Newton Napler Gabriel Holloway White Taylor Payne Hutton Walker Edlge Napier Edge Moor Bro Minerva Minorv Ocklan Ir Browning Clark Sizaire Naudin Barker Hutten Huttenův Walton Štakes Moor Francie Belgie Mercedes Grand Prix International plat km Huniley Tryon Ful cena Francie Fr Tryen Brabazon Minerva Porlier
31 article
Vodní sporty- ** Plavecké závody v Mladé Bole- slaví, které se dnes konají, budou nepochybně největším plaveckým meelingem na českém venkově po sportovní stránce dokonce zjednávají Mladé Bole- slavi primát mezi českými venkovskými městy. Přihlášky dopadly veltni dobře; nacházíme mezi nimi i M. Douchu, jenž dovolí-li mu jeho rekonva- lescence, se vynasnaží odškodniti se v Ml. Boleslavi za to, oč byl oloupen chorobou před týdnem v Praze. Obětavý pořadatel závodů S. K. Mladá Boleslav nejen že dotoval závody krásnými cenami, nýbrž stanovil i vstupné tak nízké, že podnikem svým opravdu prokazuje výbornou službu propagaci ušlechti- lého, tělocvičně i zdravotně vysoce hodnotného sportu plaveckého. Lawn-tenis. * Turnaj ve Františkových Láz- nlch. Mistrovství 1. Wilding. 2. Wessely. 3. Pavel a Kreulzer. Damské mistrovství 1. pí. Neeresheime- rová, sl. Matuchova, 3. sl. Wienova a Madaraszova. Smíšená čtyřhra: 1. Wilding Madaraszova, 2. Pavel- Neeresheimerová, 3. Pipes-Matuchova a Wessely- Maschkova. Čtyřhra: 1. Wliding Kreutzer, 2. Rázný- Pipes, 3. Maydl-Fuchs a Wessely-Bertrand. Han- dikap 1. Hanel (/2), 2, Pipes (— 15), 3. Rázny (— 151/4) a C. Bertrand. Ve vyrovnávací smíšené čtyřhře se umístila dvojice Hykš-sl. Wienova (— .) na druhém místě.
Bol M Doucha S K Wilding Wessel Pavel Kreulzer Matuchův Wienův Madaraszův Wilding Madaraszův Pipes Maschkův Wliding Kreutzer Maydl Fuchs Bertrand Hykš Mladá Bol Praha Mladá Boleslav Františkův Láz Neeresheimerová Hanel Rázny