Načítám náhled…
Chunky — 46 celkem
· entity: place 81, person 64, org 17, work 28
1
masthead
Strana 10.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. srpna 1907. Číslo 220
4
article
Lékařská hlídka-
Lékařská hlídka-
Co hatí veřejné zdravotnictví?
Byl jsem požádán panem rédaktorém těto
hlídky, abych napsal několik slov o našich ne-
mocnicích. Jak lákavé to pro mne thema, tak
rychle je zase odkládám. Škoda těch krásných
orientačních článků, plných života schopných
námětů, jež jsem v této hlídce četl. Nepochybuji,
že mnoho zachytí se v síti vnímavé mysli našeho
čtoucího obecenstva, bohatých, zralých klíčení
schopných zrn — ale půdy, hmotné úrodné
prsti, v níž by vložena býti mohla ta zrnka, zde
není. Ze vnímavé, ušlechtilé a soucitné mysli
našeho i velmi vlivného čtenáře zapadnou na
suchopár, ba vypráhlou poušť, která smrto-
nosným žárem ničí všechen zrod- ušlechtilého
života kolkol.
Ta Sahara, na niž ze své lékařské hlídky.
milý pane redaktore, bohatá, zralá, klíčení
schepná zrnka rozséváte, jmenuje se — hro-
madně řečeno — zemské finance!-
A když jsem vzal péro, abych zachytil na
papír v duší nořící se obraz moderní nemocnice,
zvedl se mrak horkého písku před zrakem mým
a spálil obraz — a péro z ruky vypadle : i.
Než odhodlaně znovu je zvedám, abych
zdůraznil, eo každý sice u nás ví, ale přes co
s lehkou myslí se přenáší.
Lodivodové, již před 60, 50, 40 lety budo-
vali konstrukci tohoto ústavního státu bezi sně-
mu úsitavodárného, ponechali péčí o dvě
nejdůležitější potřeby státních občanův, o ná-
rodni osvětu a veřejné i soukromé zdravotnictví,
tělesům autonomním a starosti neb dobročinnosti
soukromé — a zároveň vyčerpali poplatní silu
těchto složek státu do takové míry, že nikdy
neuvěřím, že nepředvídali krisi, do jaké tyto
dva obory vrhány jsou. Měli-li národové tohoto
státu za takovouto cenu získáni býti pro ideu
centralismu, pak byla to cena příliš lichvářská —
a jak dějiny posledního půlstoletí našeho státu
ukázaly — minula se přirozeně vytknutým
cílem.
5
article
Za vlivu hesla „osvětou k svobodě“ naše
obce nastavěly škol až do finančního zakrvácení
a početně silný stav učitelský dovedl si vynutiti
slušné existenční podmínky.
Ale veřejné zdravotnictví se všemi svými
institucemi již existujícími i majícími existovati
prožívají dosud krisi.
Jest potřebí změny zemského zdravotníh
zákona z r. 1888. Se všech stran naléhá se na
rychlé provedení, osnovy zákonů jsou hotovy,
české i německé odborné kruhy jsou v povšech-
ném názoru i v detailním provedení jedné mysli
— a přece, bude-li sněm král. českého o osno-
vách těch jednat před upravením zemských fi-
nancí — jsem přesvědčen, že vyjde opět dílo
nedokonalé, které nepřinese ani občanstvu, ani
lékařstvu uspokojení a užítku. Dokonalé osnovy.
vypracované anketami českých a německých lé
kařův Čechách, narazí na nepřekonatelnou pře-
kážku — zemské finance.
Jest potřebí upraviti prázní a hmotné po-
měry nemocníčních lékařů. Byli jsme svědky,
že při letošním zasedání sněmu král. českého
měli poslanci bez rozdílu stran plné porozumění
pro rozvoj nemocnic, pro lékaře, ošetřovatelský
personál, že mají pro všechno sympatic i srdce
— ale osnova do plena se nedostala — a dobře
že se nedostala.
Takovou, jakou mohl předložíti zomský
výbor, jenž vzal v úvahu při jejím sděláváni,
zemské finance, nechtěli a nemohli mlčky při-
pustiti lékaři, taková osnova by také nebyla
k žádnému užitku a s požadavky, jež kladli lé-
kaři, neodhodlali se členové komise předstoupiti
před sněm, protože znamenaly zatížení — zem-
ských financí.
Čechy
6
article
Jest potřeba aspoň tří nových porodnic.
aspoň dvou ústavů pro choromyslné v Čechách,
jest potřebí, aby autonomie sama vzala do rukou
boj s lidovým morem, tuberkulosou (aspoň po-
staviti při každé nemocnici pavilon pro tuberku-
losní, aby mohli býti tuberkulosní nemocní od
ostatních odděleni), jest toho potřeba mnoho
velmi mnoho, nechci dnes unavovati čtenáře vy-
počítáváním, co všechno by bylo ve veřejném
zdravotnictví potřeba — chci jen zdůrazniti dnes,
co každý sice u nás ví, ale přes co s lehkou
myslí se přenáší:
Jest nevyhnutelná potřeba a to v zájmu
nejširších vrstev, protože čeká na řešení celý
komplex zdravotních problemů, jest nalehavá
potřeba, aby politieky činné kruhy bez roz-
dílu stran s největší energií zasadili se o sa-
nování zemských financí.
Když chudé obce stavěly školy — dostaly
na stavbu od země podporu. Chudé okresy po-
třebují přistavovat, přestavovat své nemocnice,
mělo by se jim dostat zemské podpery na tato
i jiná humanitní zařízení — a země sténá pod
dluhy . ...
Nezoufám. V našem národě je pochopení
pro heslo: Jen ve zdravém těle zdravý duch.
Je tomu jen několik neděl, co vynořily se
před našima zrakoma nepřehledné řady ušlech-
tilé organisace sokolské, která vyklíčila, žijea
roste nepopíratelně pod vlivem tohoto hesla.
Lékaři, na vás jest, abyste dovedli odpoutat
utkvělé, jednostranné názory nejšíršího občan-
stva na vý-nam veřejného zdravotnictví. Chceme
zákony, zařízení a instituce, jež by vznik cho-
roby účelně a na podkladě vědeckých vymože-
ností zabraňovaly, chceme ústavy, instituce a za-
řízení, které by byly schopny podle posledního
slova vědy ztracené zdraví navraceti a kde to
možno není podle zásad humanily chorý orga-
nismus životem vésti, aby tíhu svého bolestného
osudu co nejméně cítil.
Čechy
7
article
Občaně! Jen svobodný lékař může plně
svůj život vyžiti ve službách humanity a hy-
gieny. Nejen svobodný občansky, políticky. Ben
hmotné svobody, bez finanční svobody, není
řádné svobody. Lékař bude svoboden tehdy, až
budou on i jeho rodina hmotně zabezpečeni.
Zmenší se péče o sebe — zvětší se péče jeho
o dobro veřejné.
Občané, chcete-li, aby lékařstvo plně věno
vati se mohlo dobru vašemu, zdraví vašemu,
zdravotní bezpečnosti vaší, zbavte jej starosti
o existenci vlastní a jeho vlastní rodiny.
A zbavíte jej — ne milodary, ne subven-
cemi, ne příštipkářským zvýšením služného té
oné kategorii lékařského stavu — ale vybudová-
ním řádného zákonodárství zdravotního, kde
jsou přesně a přísně vymezeny jeho povinnosti
— i práva a požitky.
Občané autonomisti, na zemi vaši navalena
jsou všechna břemena veřejného zdravotnictví.
vy byste rádi v před, ale klesáte pod tíhou těch
břemen.
Navalili ta břemena lodivodové, již budoval
konstrukci tohoto ústavního státu bez sněmu
ústavodárného. Máte dnes sněm lido-
vý, vyšlý ze všeobecného přímého práva hlaso-
vacího.
Žádejte tento lidový říšský sněm — ne aby
s vás sňal to břemeno, pod nimž klesáte, ne.
jest v něm nejvzácnější poklad, vaše zdraví, pěče
o vaše vlastní zdraví — žádejte, aby podvázal
jen jednu jedinou z krvácejících tepen těla vašt
země, z níž teče krev, s krví síla v tělo státu —
a mžiknutím sesílí vaše šíj i páž, že bude vám
břemeno lehkým.
Je-li říšská rada ve Vídni útvar skutečně
zákonotvorný a zákonodárný, co mu překáží,
aby usnesl krátký zákon, jímž ta neb ona dat
státní přikazuje se zemím?
Ani právo, ani faktický stav tomu nepře
Státmá přebytkyl
Slát ze svých příjmů věnuje při milionových
rozpočtech na zdravotnictví — několik tisí-
covek!
ben
Vídeň
všeobecný přímý práv
8
article
Stát v naší zemi české platí na zdravotnictv
v těchto směrech:
1. Vydržuje dvě lékařské a jednu babickou
školu, t. j. platí personal a učebné pomůcky
dvou lékařských fakult a jedné babické školy
v Praze. A teď, moji mili občané, zapamatujte
si tohle: Na těchto školách jsou 24 kliniky (če-
ské a německé dohromady) a ani pro jednu
z těchto klinik nepostavil si stát vlastního stán
ku, vlastní budovy; všechny jsou v nájmu buc
v ústavech zemských, nebo fondových, nebo
spolkových!! Fakt tento kříčí.
2. Platí zeměpanské a policejní lékaře
zvěrolékaře, počtem něco přes půl druhého sta.
obrovskou většinou podle nižších dietních tříd
Láká mne to ke kritíce této státní instituce —
ale vybočil bych příliš z rámee. Jen dvě slova
Bezbranná armáda.
3. Platí dva ústavy pro vyšetřování potra-
vin, český a německý v Praze. Celkem 12 osob.
Praha
9
article
Sestavení jest podivuhodné. Velká část těchto
12 úřadníků zdravotních jest jen polovinou své
osobnosti členem tohoto ústavu, druhá polovina
osobností pracuje v jiném povolání. Ústavy jsou
v nájmu.
Snad ještě někde nějakou stovku platí, na
dietách nebo jinak — ale tím jsem tak vystihi
hlavní „zdravotní břemena“ státu v zemi české.
Resumuji a končím: Devět desetin péče
o veřejné zdravotnictví, a vše, co do oboru tobo
přináleží, patří do kompetence zemí a ještě niž-
ších autonomních těles (okresův a obcí). Lékati
všech zemí, ktoří se organisujete na podkladé
nové, tuhé hospodářské organisace, působte
jednotlivě, ale zvláště prostřednictvím svých or-
ganisací na politické strany i vlivné jednotlivce
ve svých zemích, působte i v lidu v masách pro
sanování zemských financí a posí-
lení nižších autonomních těles! Občané! Ne-
strpte déle dnešního rozvratu zemských financí.
Nestrpte, aby vinou toho rozvratu zbavováni byli
tisícové možnosti, těžiti z velkého moderního
pokroku veřejného zdravotnictví a vědy lékařské
11
article
MUDr. Jan Semerád.
MUDr. Jan Semerád.
Péče o nalezence. V Norimberce (mnohem menší
než Prahal) jest od 1. července t. r. uslanoveno měst-
skou radou šest lékařů, kteři kontrolují zdravotn
stav nalezenců daných v ošetřování k cizím lidemi
kojence jest jim vyšetřiti nejméně jednou v měsíci
do druhého roku vyšetřuje dítě jednou za 2 měsíce,
do třetího roku jednou za 3 měsíce, od 4. do 8. roku
nejméně jednou v roce. Vyšefřování musí býti pro-
vodeno v obydli ošetřovance, patrně aby lěkař osobně
se přesvědcil o hygienických závadách obydlí. Ne-
mocně nalezence lékaři tito neléčí, poskytujíce nej-
výše jen naléhavou neodkladnou pomoc. Myslím, že
takové zařízení bylo by ještě více na mistě u nás;
zvláště kojencům slušelo by věnovati více péče; velké
procento hyne jich zvláště nyní v létě střevním ka-
tarrhem, jenž je takřka jedinou nemocí, jíž kojenci
umírají, jiné nemoci nepadají takřka ani na váhu
(otrava krve z pupečníku, zánět plic a j., tvoři jen
malé procento. A proti tomuto zlu nečiní se u nás
se strany úřadů — at c. kl, ať samosprávných —
naprosto ničeho. K lékaři dostane se takový kojenec
z pravidla pozdě, teprve když je značně sešlý na
výživě; neboť příznaky katarrhu střevního — mezi ji-
ným zelená stolička, nepokoj a pláč dítěte — z pra-
vidla z počátku vykládají se zásluhou vševědných
MUDr
Semerád
Norimberk
12
article
porodních bab, zvl. starších „rozumných“ jako ne-
vinný úkaz, nebo jako příznaky „k zoubkům“. Pa-
matuji se ze své praxe na případy, kde „rozumné“
matky, které ostatně v domýšlivosti vševědů bábám
porodním nezadají, odpovídaly mi na výtky, proč
s dítětem nepřišly hnod, když první příznaky one-
mocnění pozorovaly, znamenitou logikou: mám tolik
a tolik dětí, a všechny měly zelené stolice
jací jsou z nich dnes chlapíci. Viděti tedy, že zde
víc než jinde je na místě lékař, jenž by byl matce
nebo ošetřovatelce rádcem, aby potrava pro kojence
byla tak volena, aby se střovnímu katarrhu kojence
předešlo a jenž by za druhé sám konstaloval, že dítě
onemocnělo. Jen když lékaři bude tato úloha svěřena,
lze se nadíti snížení procenta úmrtnosti kojenců. Oše-
třevatelce nemá se taková věc svěřovati, poněvadž
je takřka zpravidla vychována v předsudcích a blu-
dech. Je viděti, že jinde přece pomalu ale jistě razí
si cestu úřadní opatření, založená na klinických po-
zerováních lékařů; u nás máme úřady — samosprávné
novyjímaje — jen k tomu, aby také pomalu, ale
jistě zaznamenávaly případy úmrtnosti kojenců ka-
torrhem střevním: Praha potřebuje k tomu účelu na
fysikátu 3 lékaře a ti jsou prací přetížení. Jsem pře-
svědčen, že dostanou naše úřady Nobelovu cenu.
bude-li někdy vypsána jako odměna za opatření proti
přelidnění naší zeměkoule; jich procento úmrlnosti
bude jistě „hors concours
Oš
Praha
Nobelův cena
13
article
Z kruhů technických.
Z kruhů technických.
Údolní přehrady.
Dnes, kdy se všech stran přicházejí zprávy
o strašných pohromách, způsobených rozvodně-
ním řek, nebude bez zajímavosti pojednání
moderních prostředcích vědy technické, jichž se
použivá k zamezení nebo lépe zadržení škodli-
vých účinků prudkých povodní. Prostředky těmi
míním údolní přehrady neb zdrže, které v mno-
hých případech dokázaly účelnost svoji a proká-
zaly služby výborné. Abychom dobře porozuměl
účelu údolních přehrad, pojednejme nejprve
o vzniku katastrofálních povodní.
Voda, která v podobě deště na zem spadne.
vsákne částečně do půdy, částečně stéká po po-
vrchu a částečně se vypařuje. Vsakování vody
závislé je na propustnosti půdy, na hloubce pro-
pustné vrstvy, na schopnosti půdy udržeti vodu
(vodní kapacita půdy) a na sklonu povrchu. Při-
rozeno je, že čím více je půda propustná, tím
je vsáknulí větší, a čím menší je sklon povrchu,
14
article
tím více času má voda ke vsáknutí. Vypařován
je nepatrné a nemá vlivu na snížení katastrofál-
ních vod. Prší-li dlouho, tu půda nasytí se vodou
do maximálného množství a všechna další voda,
která padá, stéká po povrchu do míst nižších.
stružek, potoků a řek a je jimi odváděna. Čím
déle prší, tím více vody stéká po povrchu, poně-
vadž půda se víc a více nasycuje a tím stoupá
voda v řečištích. Stoupání toto je však povlovné
a nebezpečí tím je menší, poněvadž obyvatel-
stvo ohrožených míst může se připraviti. Za t
průtržemi mračen, přudkými lijavci v horách
zvláště způsobeny bývají prudké, náhlé povodně
Voda ve velkém množství na velkém svahu hor-
ských hřbetů spadlá, nemá dosti času ke vsák-
nutí a stéká v podobě ručejů do horských potů-
čků, měníc je v dravé bystřiny, a tyto pák spo-
jené v strašný proud šíři zkázu v celém okolí
15
article
Přivaly horské vody jsou někdy tak prudké.
že možno pozorovati vlnu velké vody, ženoucí
se velkou rychlosti řečištěm. Pamatuji se na
průtrž mračen v Krkonoších asi před 5. léty, kdy
přihnala se vlna velké vody Úpou, nyní regulo-
vanou, a způsobila stoupnutí vody v řečišti Úpy
o 11/4 m. v několika vteřinách. Nebezpečí prud-
kých vod hrozí zvláště městům, ležícím při foku
horských řek, kde jezy a splavy, zřízené k zí
skání vodní síly pro průmyslově podniky, kladou
velké vodě překážky. Vedle toho v níže polože-
ných rovinách zaplaveny bývají v několika minu
tách prudkým přívalem pole a luka, jichž úrod
propadá zkáze. Je přirozeno, že regulované pří
toky přivádějí více vody, než neregulované, po-
něvadž regulací zamezuje se rozlévání řekya
veškerá voda nucena je jíti korytem. Je-li pak
hlavní, sběrný tok neregulován, tu přirozeni
musí dojíti ke katastrofám větším, než byly za
stejných okolností před regulací přítoků, jak to-
mu právě je na hořejším Labi, kde upravené
přítoky způsobily větší povodeň na neupraveném
hlavním toku.
Krkonoše
Úpa
Labe
16
article
Aby se zabránilo prudkým přivalům hor
ských vod, staví se údolní přehrady. Co roz-
umíme údolní přehradou? Jest . to silná, důklad-
ně stavěná hráz, postavená v oblouku napříč
údolím a to tak vysoká, aby zadržela za sehou
maximální množství vody, které může dle
nabytých zkušeností v oblasti srážkové onoho
údoli spadnouti. Oblastí srážkovou rozumímo
onu část povrchu zemského, se které voda sráž-
ková stéká stružkami, potůčky a potoky do jed-
noho údolí. Dle velikosti oblasti srážkové, dále
dle množství srážek ročních v dané oblasti a dl
velikosti maximálních, katastrofálních srážek
určuje se množství vody, jež má býti přehra-
dou zadrženo a z toho určí se poloha a rozměry
údolní přehrady. Srážky katastrofální nejsou
však časté a tu aby využitkovány byly údolne
přehrady, jest jím dán další úkol: v čáse suchém
zadržovati dostatečné množství vody užitkové
pro města i jako síly hnací pro průmyslové pod-
niky. To je druhý veledůležitý účel údolních
přehrad. Aby oběma účelům bylo vyhověno.
staví se přehrady na řekách s hor přicházejících
Voda se zadržuje a vypouští se pouze množství
potřebné pro město a továrny. V této příčině jsou
tedy přehrady umělými nádržkami vody užit-
kové a mají význam dalekosáhlý. Známo je, že
v suchých měsících letních horské řeky skoro
vysýchajír a tím nastává nědostatek vody a hnaeh
síly. Údolní přehrada zadrží voďáv dobách vy-
datných srážek a reservuje ji pro doby nedostat-
ku. Přicházející přebytečná voda se vypouští.
ale určité množství zůstává v reservě. Čtená
zajisté dovede si učiniti pojem o tom, jaký vý-
znam má toto zařízení pro průmysl, anebo jen
pro případ požáru. Rovněž důležilý je význam
přehrad pro hospodářšké podniky celého okoii
17
article
Získána je voda; potřebná k zavodňování polí
a zejména luk, a dána příležitest k chovu ryb
v nádrži. Vše to zajisté již dosti znázorňuje
blahodárné účinky přehrad, ale účinky ty jsou
nejpatrnější v plnění hlavního účelu, zadržení
velkých vod. Jak bylo již podotčeno, každá pře-
hrada má zařízení na vypouštění přebytečné
vody. S tím spojeno bývá sambčinné signaliso-
vání stoupání hladiny vodní v nádrži. Signaliso-
vání tote děje se zvláštním plovákem, spojeným
s elektrickým zvonkem, který je umístěn v byt.
dozorce přehrady. Stoupne-li hladina vodní k ur-
čitému bodu, což je znamením blížící se velké
vody, počne zvonek zvoniti a dá tím dozorci zna-
mení k vypustění nádrže. Jako příklad uvádím
přehradu, zřízenou u Liberce.
Liberec
18
article
Oblast srážková této přehrady zabírá 1514
km2. Největší výška hráze 19 m., šířka největší
v základu 16 m., šířka koruny přehrady 4.5 m.
délka hráze 157 m., poloměr zakřivení 120m
(vnější). Obsah užitého zdiva 16.000 m2, staveb-
ní náklad 595.000 K, celkový náklad (s vyvlast-
něním pozemků) 825.000 K, náklad na 1 mě
nadržené užitkové vody 1.31 K. Množství nor-
mální, nadržené vody 400.000 m3, maximální
630.000 m' (při velké vodě), povrch hladiny
vodní při plné nádrži 11.75 ha, zatopená plocho
14 ha. Největší zátopa, dle zkušenosti z r. 1897,
obsahovala 520.000 m3. Z hořejších číslic je
patrno, že přehrada stačí úplně pro toto množ-
ství, avšak poněvadž normální nadržení činí
400.000 m3, nutno při stoupající vodě nádrž vy-
pustiti až na 110.000 m3, aby bylo dosti místa
pro přitékající velkou vodu. Vypuštění děje se
zvláštními chodbami při dně nádrže a jsou tyto
tak zařízeny, že je možno vypoušťěti 6.7 m3 za
sekundu, takže se docílí žádaného vyprázdnění
nádrže ve 12 hodinách. Tím je nádrž připra-
vena pro přijetí velké vody. Kdyby však tato
přišla dříve, než vypouštění bylo ukončeno
nebo kdyby množství vody přestoupilo 520.000
krychl. metrů, odteče přebývajíci voda přepadem,
opatřeným stüpni (kaskady) hez škodlivých účin-
ků. Tak plní přehrada úkol jí uložený.
km 2
m 2
ha
m 3
19
article
Liberecká přehrada není největší. Mnohem
větších rozměrů je přehrada v Marklisse,
kde normální nadržení je 5 milionů m, maxi-
mální 15 milionů m a naopak v době sucha
dodává 5 m' za sekundu proti dřívějšímu 1 m
za sekundu. Postavena byla nákladem 3 mil.
marek, a zadržuje vodu z oblasti 300 km7.
Přehrada libereeká je částí úpravy povodi
Černé Nisy, ve kterém postaveno je 6 přehrad
celkovým nákladem 6,600.000 K. K uhražení
tohoto obnosu přispěl stát rakouský (meliorační
fond) 20% a půjčkou bezúročnou 10%ní, země
(zemský fond) stejným obnosem i půjčkou, pru-
ské ministerstvo orby 160.000 marek, země
Pruské Slezsko 40.000 marek, Horní Lužice
60.000 marek, obec Hořelec (Görlitz)
60.000 marek, království saské 100.000 mar.
celkem z Pruska 420.000 mar. Obrovský podnik
ten je již hotov až na údolní přehradu u Jablone
m. Nisou, Klerá se právě staví a zadržovati bud
2,700.000 m°.
Také na Chrudimce, která je známa svými
záplavami, zřízena bude údolní přehrada a jiná
projektována je na hořejším Botiči, takže snad
v dohledné době budou míti Pražané příležitost
podrobně si stavbu údolní přehrady, která je ve-
lice zajímavá, prohlédnouti a účinky přehrady
poznati. (Uvedená data získána na exkursi, po-
řádané p. prof, Hráským pro posluchače kultur.
inženýrství na české technice.)
Pražan
Hráská
Markliss
Černá Nisa
Slezsko
Horní Lužice
Hořelec
Görlitz
m . Nisa
Chrudimka
Botič
km
20
article
IngC. Alois Hora.
Hora
21
article
X Řížsko-německé zniversity. Velmi silné pro-
cento cizinců na universilách v Německu, jež v prů-
běhu posledních let jevilo stále stoupající tendenci.
v posledním roce poněkud kleslo. Tomuto faktu
věnoval nedělní „Berliner Tagblatt“ podrob-
nější úvahu, k níž připojil kus zajímavé statistiky
V minulém letním semestru bylo na všech universi-
tách v říši zapsáno dohromady 3766 cizinců (řád-
ných i mimořádných posluchačů), v předcházejícím
mu semestru zimním 4151. Ve školním roce 1895 9
v zimě bylo zapsáno 4550 cizinců, v létě 3889. Ještě
v letechi osmdesátých minulého století průměrná ná-
vštěva cizinců nepřevýšila počet 1200. Trochu ná-
padné klesnutí v roce posledním lze přičísti jedině
snad té okolnosti, že universilní úřady kladly přís-
nější podmínky přijetí. To platí zejména o studujících
z Ruskn, proti jejichž záplavě (především v Berlině)
také zemská poličie použila různých mimořádných
opatření vylučovacích (pro činnesť revoluční, či jinak
politicky znepokojující.) — Z posledního (lelniho)
počtu 3766 cizinců bylo jich z Evropy 3349, z Ame-
riky 261 (převabou ze Spojených statů seve-
roamerických), z Asie 144 (převážně z Japon-
ska), z Afriky 9, z Australie 3. — Z nahofe uve-
deného počtu cizinců evropských připadají na jedno-
dlivé státy: Rusko 1600 Jještě loni 1890), Rakousko-
Uhersko 654, Švýcary 282, Anzlie 151, Bulharsko
Německo
Berlín
Evropa
ame
Asie
Afrika
Austrálie
Rusko
Rakousko
Uhersko
Švýcary
Anzlie
Bulharsko
X Řížský
22
article
142, Rumunsko 88, Srbsko 63, Nizozemí 54, Francle
52, Řecko 44, Luxomburg 43, Turecko 39, Švédsko
a Norsko 36, Italie 36, Španělsko 25, Belgie 18, Por-
tugaly 11, Dánsko 9, knížectví liechtensteinské a Čer-
ná Hor po 1. — Pokud se týče jednollivých obor
studijních, obíralo se z cizích sludentů: medicinou
958, historií, filosofií a jazykovědou 660, vědami
státními, hospodářskými a lesnickými 528, právními
vědami 479, evangelickou theologii 167, katolickou
theologií 30, zubolékuřstvím 29. — Konečně ještě
statislický obrázek, jek se tento počet na jednotlivá
měsla universitmí (dohromady je jich 21) rozdělil
Na prvním místě jest ovšem Berllín, jenž hosti
882 cizí sludenty. Pak následují: Lipsko 563, M ni-
chov 512, Heidelberg 275, Halle 228, Jena
189, Göttinky 176, Freiburk 155, Bonn 101.
Francl
Rumunsko
Srbsko
Nizozemí
Řecko
Luxomburg
Turecko
Švédsko
Norsko
Španělsko
Belgie
Dánsko
Lipsko
Heidelberg
Halle
Jena
Göttinka
Freiburk
Bonn
Italia 36
23
article
Strasburk 92, Giessen 90. Královec 82.
Marburg 77, Tubinky a Würzburk po 68,
Vratislav 67, Greifswald 49, Brlangen
33, Kiel 32, Münster 13, Rostock 11. Poměr-
ně byl nejvíce cizinci navštíven Heidelberk (přes
1436). Teprve pak následují Berlin a Lipsko (po
131/4 )
X Vykopávky v Persii. V posledním sezení pa-
řížské „Académie des Inscriplions el Belles-Lettres“
podával francouzský archeolog de Morgan, jenž
řídí vykopávací práce v Persii, zprávu o výsledcích.
jichž docílil za poslední zimu společně se svým
spolupracovníkem J. E. Gautierem v místech.
kde ležela stará Suza. Četné nalezené nápisy mají
značný význam pro dějiny Elámu a Chaldeje, ko-
lébky naší kultury. Mezi uměleckými díly nejcen-
nější jest socha z alabastru, která dle nápisu na ní
rozluštěného byla majetkem krále Manichtusa a jest
stará asi 6 tisíc let. Z nejkrásnějších předmětů jest
nádherná hliněná nádoba barevně zdobená, která po-
chází bezpečně asi z doby před čtvrtým tisíciletím
před narozením Kristovým. Nádoba lalo nalezena
byla v hloubce 25 metrů pod zemí, a dle odhadů
Morganových jest naprosto nejstarší ukázkou hr-
čířského umění v obvodu zemí středomořských.
Vratislav 67
Belles Lettres
Morgan
Gautier
Kristův
Giessen
Královec
Marburg
Greifswald
Kiel
Münster
Rostock
Heidelberg
Berlín
Lipsko
Persie
Chaldea
24
article
X Ruské Polsko v devatenáclém stoleti, O kolí-
sání obyvatelstva v ruském Polsku přinesl francouz-
ský časopis „Mouvemení geographique“ řadu přehled-
ných dat. Dle těchlo dat hustota obyvatel byvalého
polského krátovství podrobena byla během minulého
století velmi značným změnám. Tuk v roce 1810
mělo celé království polské pouze 2,717.287 obyvatel
pak stoupala tale číslice povlovně, ale neustala skor
celých padesát let. az v roce 1862 dosáhla výše
4.972.193 obyvatel. (To znamená asi 46 duší na jednu
čtvereční verstu, což jest asi /% čtverečního kilo-
metru.) Na to počalo stoupání mnohem rychlejší, tak-
že do roku 1893 dostoupil počet obyvalelstva číslice
8.808.969, což činí 81 duší na čtverečnou verstu, do
roku 1905 pak až na 11,312.175 obyv., čili 104 na čiv
verstu. Silná rozmnožovací schopnost slovanských
národův ukázala se tedy také zde ve velmi příznivém
světle. V posledních 90 letech znamená to zečtyřná-
sobení obyvatelstva, přes to, že několik krvavých
povstání, silné politické persekuce, a zvláště velmi
mobutný odlok vyslěhovalecký přirozeně a vydatno
ztenčovaly populaci. Naproti tomu však — zajímav
zjev — v posledním deseliletí znamenati jest také
dost podstatný příliv vystěhovalců z Ruska a Ně-
mecka (především Poznaňska a krajů nejblíž sou-
sedních) do ruského Polska. Zjev ten je pochopilelně
v souvislosti jednak s řáděním haka lismu v říši německé.
jednak s neurovnanými poměry a hladem v řadě vni
trozemních gubernií na Rusi. Tak v roce 1900 při
stěhovalo se do gubernil ruského Polska na 6000.
v roce 1901 a 1902 pres 9000, v roce 1903 více nez
11.000 a v r. 1904 dokonce již 17.000 obyvatel.
Polsko
Rusko
Poznaňsko
Rus
Tuka
25
article
X Nová Eiffelova věž má býti zřízena na Coney-
Islandu u Nového Yorku. Nedosábno sic výše svého
originálu v Paříži, ale bude měřiti přece 213 metrů
a vážiti asi 8000 t. Celá slavba bude provedena takořka
těsně při břehu mořském, na podkladě dosti d
hloubky písčitém, a zřízena bude jako čistě zábavní
podnik. Právě pro nespolehlivost sypké slavební půdy
musily být pořízeny zvlášť mohutné a důkladně zá-
klady, jež měří v průměru 88 m, a celá belonová
podezdívka, která skryta je zcela v písčité půdě, spo-
čívá na 49 sloupech, rozestavených pravidelně ve
třech koncentrických kruzích. Jenom váha této pod-
zemní kostrukce vypočítána jest přibližně na 75 tun
Eiffelův
Island
Nový York
Paříž
26
article
Číslo 197.
27
article
Saohy.
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostrob, Morava.
J Rašovs
J Rašovský
Ostrob
Morava
28
title
Úloha číslo 343. (Originál)
P. Josef Cumpe v Týně n.v.
Cumpe
29
article
Mat ve 3 tazích
30
article
Partie čís. 274.
Hrána v turnaji velmistrů v Ostende 1907.
Gambit dámy.
Černý: D. Janowski
Bílý: F. Marshall.
Sf8 —e7
9. Jf3—g5.
1. d2—d4 d7—d5
b5—b4
10. a2—a4
d5xc4
2. c2—c4
Jf6—d5a
11. Jes—et
3. Jg1—f3 Jg8—fs
Sc8—dv
12. Jg5—ha
c7— c5
4. e2—-e3
Va8—cs
19. Je4—g3
e7—e6
5. Sfixkcck
Jd5— fe
14. e3—e4
6. 0—0
a7—a6
Dd8—- bek
15. Sc1—e3
7. Jb1—ea
b7—b5
Db6—a7
[16. a4—ah
Jb8—d7
8. Sc4—e2
17. d4— d5e)
18. Jg3—f5
19. c4xd5
20. Vfl—e
21. Se3—f4
22. Sť4—d6
23. Sd6xcfs
24. Jh3—f4
25. Jí5—dé
26. Jd6xkcet
27. Jesxfe
28. Se2—f
29. Ddl— e2
30. De2— ds
31. Dd3—ft
32. Vatxel
33. Vet—dt
34. Sf3—b7
35. Sb7xkc a6
Černá
D Janowský
Marshall
Jg
Sd
Jd
Ostende
Sf 8
b 7
b 7 35
c 7
c 5 4
e 6 5
e 2 30
Sb 7
31
article
36. Sa6 —r o4.
sa 6
32
article
38. h2—h
Jd7—bs
61. Dd7—f7- Kc4—bh
39. Díl—d3 Jb8 —ee,)
162. Ve7—b7+ a č. se vzdal.
a) Správné pokračování bylo 11..Jf6et, 12. Jg5ct
Sc8—b7; a jestli 13. Je4xc5 tu Jd7xc5 se stej-
nou hrou. To však nebylo asi Janowskému po
chuti.
Chybný tah, neboť dává bílému příležitost k a4—a5
což zahání dámu na nevýhodné místo.
Zajímavá oběť pěšce, zahajující útok v Marshallově
stylu, který nebývá sice přesně propočten, ale ča-
sem dobře dopadne.
Na Jfed5 následovalo by též Vfí—e
e) Jestli 20.. Sd5—e6 tu 21. Jf5—d6-+ Sf8x d6, 29.
Ddtxdě a černý král nedostane se též do bezpečí,
mimo to má černý dva slabé body a6 a c5.
Nyní pozbude černý plus pěšce při horší posici.
Jestli 39.Jb8—a6 tu 40. Dd3—d7 se silným úto-
kem.
Lepší bylo připustiti remis opakováním tahů. 47..
Je5—f3+, 48. g2x«f3 De7xcl nešlo pro Da8 —b7-
a mat v přištím tahu.
Na 30. Vd8—d4 násl. 31. De4—e3 s hrozbou
f2—f4 a De3—e8
Chrání pěšce b5.
k) Zahajuje vítězný útok.
) Figuru nelze zachrániti. (Dle „The Freld“).
Dd
Jf
Janovský
Marshallův
Sd
Figura
Kce 4
Jd 7
f 7
d 7
c 5
the Freld
33
article
Čís. 277. 1. Jg3—h1 atd.
278. 1. Ve6—e5
279. 1. Dh2—a2
280. 1. Dft—di
1. Dh3—fl
b5—be
1. Ke1—ſ2
1. Kd2—e3
1. De7—c?
1. 63—e4
1. Se3—g5
288. I. d2—da
1. Sc5—a7
1. c5—06
1. De8—e3
1. Dí3—b7
1. Sd5—e4
1. Da3—av
1. Dh1—ct
c3—c
1. Dh8—h
e3—e1
299. 1. Sb1—d6
300. 1. Je5—d?
301. 1. Dg3—g9
302. 1. Dí1—dt
303. 1. Db2—at
304. 1. f7—f8s
Zprávy šachové-
Štokholm. Mistrovského turnaje, pořádaného
severním šachovým svazem od 5.—12. srpna t. r.,
súčastní se: Leonhard, Maroczy, Sehlecliter, Dr. H.
Krause, J. Möller a S. O. Svenson. Ilavního turnaie
pak: Lillja. Nielsen, Pritzel, Schröder, Grande.
Skjönsberg, Smedal, Sjoberg, Eoglund, Nyholma
Olson.
Mnichov. V hlavním turnaji, hraném na sjezdu
bavorského šachového svazu, obdrželi ceny: v A. I. .
Köhnlein, II. Strassl, III. Busch, IV. dr. Dyckhefi
a V. Heilbronner; v B. I. Naegeli, II. Stang, II
Schmidt, IV. dr. Kapferer a V. Kürschner.
Dft
jít 7
Sd
Leonhard
Marocza
Sehlecliter
doktor
H Kraus
J Möller
S O
Svenson
Nielsen
Pritzel
Schröder
Grand
Sjoberg
Eoglund
Nyholma Olson
Busch
Dyckhefi
V Heilbronner
Kapferer
V Kürschner
di 1
Mnichov
b 7 1
bavorský šachový svaz
II Schmidt
h 1
c 1
Sb 1
34
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Hygien.výst. Vídeň, 1906. Stát.cena a čest dipl. k zl. medailli
Vídeň
35
article
SERRAVALLO
SERRAVALLO
(Zasláno.)
Účastníci těsnopieného kursu vzdávají tímto
ik. slavnému
výboru „Prvního pražského spolku
stenografů Gabelsbergerských
že jim poskytl příležitosti v kurse jednatelem spolku
p. Prok. Movotným vedeném vzdělati se v těsno-
15031
pise českém.
spolek stenograf Gabelsbergerský
37
article
KIimaticke
lečebné
Eiste.
VE ŠTYRSKU.
Nejp Fanívější klimatlcké peměry oharak teru polealpsk ého.
Lččebué prostředky
* onemacnšnl dých acinh
Inhalace a pneumo-lheraple.
LHUl. čstrojů (katarrhy, rá-
kyslčnato-uhžčité fázně Jáčha
doshu, rozedmu). svalů srdnč-
studenou vodou, léčiva gpmna-
něch, nervové nemoci, rokon-
stlka, slunoční lázně a ta
Valo soennl.
tantinove a Emmine zřidle, Jan-
Ke
ský praman, poustevní zřídlu
Lsčebně prameny
zaslá a objednávky bytů a p
Bohaté Illastrované prospekt
vozů přjímä řestitelsts 1 lá aní.
Vala
Jan
Štyrsko
38
title
Vše, co dívka i žena věděti má,
39
title
ZNA :: pohlavní. :
41
article
e6xd5
40. Ddsxch?
f7—fe
Se7—f8
41. Dh7—bí
Je6—e5
Sb7xd5d
42. Db1—e
Va8—a7
Kc8—dse
43. Sc4—fi
Va7—d?
Da7—b7
44. Vd1—eí
Vd7—da
Ve8—c
45. De4—as
Vd4—ds
Vh8xfs
46. Da8—e4
Vds—d4
Sd5—e4
47. De4—as
De7—a7h)
Db7—c7
48. Da8—- e8
Da7—c
De7xcfi
49. De8—a8
Vd4 —ds
Ve6xfe
50. Da8—ek
Kb6 —a7i)
Vf6—d6
51. Vel—cí
Vds—haj)
Vd6—e6
52. De4—dák
Je5—d7
Df4—de
53. Dd4—f7
Vb8—cs
Ve6xc1
54. DfTxKgT
De7— dé
Ví8—es
55. SfI—e2
Ves—e
56. Vcl—di
Dd6—e í
Dd6 —es
Kd8—cr
57. Se2—b5l
Ka7—bél
Ve8—as
58. Vdi2cdr
Kb6xb5
De6—e7
59. Vd7xkc?
De6xkaí
Kc7—b6
60. Dg7—d7-. Kb5—ck
dh
jít 7
Kb
Vd
Df
Vcl
Dd
Kc
Virginie
Vela
Ka 7
Vd 7
c jít 7
d 7
41
Sb 7
Kc
c 7 48
e 2 Vesa
e í Dd
42
article
Řešení úloh.
Čís. 305. 1. Sb1—f5 atd
306. 1. e2—e
307. 1. De8—a6
308. 1. Kf3—g2
c3—r
310. 1. Kc2— d2
311. 1. Ka7—bo
312. 1. Se3—c5
313. 1. Db3—di
314. 1. h2—h3
315. 1. Sd2—b4
316. 1. VfI Vedl.
317. 1. Da3—
318. 1. De2—h2
319. 1. c2—c
320. 1. Det—el
321. 1. Je2—di
322. 1. Db2—bí
323. 1. Db7—bo
324. 1. De6—en
325. 1. Ke7—ds
326. 1. De8—hs
327. 1. Sf4—bs
328. 1. SfI—c4
320. 1. Vf6—g
330. 1. Dg2—e4
331. 1. Sf5—hz
Ves
atd.
Sf
Ka
Sf 4
Sb 1
c 5 313
Sd 2
c 2
43
article
chinové vino se žele-
zem. Ke konpi v lek.
v lahy. 1/2litr. po K
2.60 a 1lit. po K 4.80.
12800
44
article
pob
SAISONA-
45
title
ELEICRENBERE
46
article
obsahuje zajímavý spl
její krása a živo