ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f8842a40-7673-11dc-ab83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 103, place 121, org 9, work 5
1 masthead
Stra na 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. srpna 1907. Číslo 220.
4 article
v brzku promění v úplnou universitu, a učitelský personál nové university bude vzat z university varšavské, která následkem toho zůstáne zavře- na snad na dlouhá leta. Podobné opatření stane se, jak se dovídají ruské i polské listy, s tech- nikou, která bude z Varšavy přenesena do Novo- čerkaska v Donské oblasti. V Polsku zůstanou tedy jen ruské střední školy; jich absolventi, bu- dou-li chtít pokračovat ve studiích a budou-li nadále bojkotovat ústavy ruské, budou nucen chodit na studie do ciziny, která je přístupna jen osobám zámožným. A kam se poděje chudá polská studující mládež? Zdá se, že bojkot ru- ských vysokých škol v Polsku, dokud nebylo po staráno o školy polské, je hůl o dvou koncích z nichž jeden velice bolestně dopadne na kůž polské studující mládeže. Srbská národní samospráva v Bosně. Bosenští Srbové vyslali dra. Stojanovičea K. Kujundžiče jako své doputáty za ministrem bar. Buriánem do Švýcarska, aby urgovali vyři zení své resoluce, v níž žádají za zavedení ná- rodní samosprávy v Bosně. Oba deputanti podá- vali nyní v Baňaluce zprávu o tom, jak pořídili. Ministr bar. Burian přijal je prý velmi laskavě a slíbil, že povolí utvořeni okresních zastupitel- stev a zemský sbor v Sarajevě. Uznává prý práv: srbského lidu, aby své národní potřeby sám řídil a měl též díl ve správě zemské. Reformy budou se prováděti postupně, ale rychlým tempem. Zpráva deputátů způsobila na shromážděné dobrý dojem; ustanoveno, že výkonný výbor srbský se v brzku zase sejde v Baňaluce a po- radí se o dalším postupu.
Srba K Kujundžič Burián Varšava Nova Polsko Boseň Švýcarsko Sarajevo
5 article
Marokko. O energickém zakročení Francie v Casa blance se vyslovuje veřejné mínění evropské celkem se sympatií. »Corriere d' Itali a« píše: »Energický čin Francie bude podroben různým kritikám, ale většina veřejného mínění bude přízniva postupu mocí, jež mají za po- vinnost dbáti o pořádek a bezpečnost Eeropanů v Marokku. Tento čin nebyl ani nerozvážný ani barbarský. Byl vynucen okolnostmi.« Anglické žurnály vyslovují se podobně o mužném vystoupení franeouzské vlády. »Times« zcela schvaluje, že Francouzi zbraní zakročili proti zrádným Arabům a diví se, že nenechali postřileti ihned Araby, kteří na ně zákeřnicky střileli a kteří jim padli do rukou. Oficiosní mínění německé je representované berlínskou depeší, poslanou »Köln. Zig. «, v niž se praví, že Francie stojí před obtižnou úlohou Německo bude se v té věci chovati s dosavadní zdrželivostí. Nota vyslance francouzského ze 7. srpna byla asi přijata podobně jako v jinýeh stálech. Německo hledi jen se sym- patil na vše, co chce Francie ve spolku se Špsnělskem na základě aktu algecirasského uči- niti ve prospěch bezpečnosti Evropanů. Jak nám oznamuje telegraficky náš kolinský dopisovatel, přináší dnešní »Köln. Zig.« z Tan- geru telegram, jímž se potvrzuje, že na loupení v Casablance zůčastnilo se pravidelné vojsko, že německý poštovní úřa byl úplně zbořen, značné obnosy hotovýeh peněz byly uloupeny, zejmena ze státn banky odnesli lupiči 60.000 pese a z »Compagnie algerienne« 250 00 peset. Veškerá skladiště evropských obchod- níků byla zpustošena, též dům německé h konsula padl za oběť lůze. Mezitím vystoupily na břeh větší oddily francouzského a španělského vojska, v několik srážkách s Kabyly bylo zabito a zraněno ně- kolik vojáků evropských, jichž počet je však neznámý.
Francouz Köln Noto Evropan Kabyl Maroko Francie Casa Německo Tana Casablanca Compagnie Corriere d ' Itat
6 article
Casablanka je nyní obsazena evropským vojskem. Evropané a židé, kteří utekli na evrop- ské lodi, vracejí se již do města a z dalšteh dnešních depeší z Tangeru vysvítá, že bombar- dování Casablanky učinilo hluboký dojem ve Fezu Ministr zahraničních věcí Ben Sliman vy- slovil francouzskému konsulovi ve Fezu sultá- novo politování a rozhořčení nad podlostí zá- keřného útoku na Evropsny. Sultán je ochoten dáti jakékoliv zadostučinění, chce sesaditi pašu casablančského a potrestati vinniky. Situace v Casablance se dle posled- ních zpráv »Agence Havas« zlepšuje. V M a za- ganu dbá guvernér o udržení klidu, Domo- rodci obávají se podobně jako Evropané vpádu okolních kmenů a naléhají na Evropany, aby opouštěli město. Francouzský tisk velkou většinou chváli odhodlanost a zmužilost námořního vojska při obsazení Casablanky a konstatuje s potěšením, že antimilitaristické agitace, naplňnjící obavami vlastence, neměla zhoubného vlivu na chrapros vojáků. Radikální »Lanterne« radí vládě k nej větší opatrnosti a varuje před válečným opo- jením. Dokud je Francie podporována Evropou může obnoviti pořádek bez velkých ztrát. Bude-l osamocena, oetne se v nebezpečí nepředvídaných dobrodružství.
Evropan ben Sliman Havas Tanger Casablanca Francie Evropa
7 article
Haagská konference. Mezi zástupci Anglie a mezi zástupci jiných států na této konferenci dosaženo bylo dohody o návrhu na zmenšení zbrojení. První delegáo anglický podá tudiž návrh ten v některé z nej- bližších schůzí. Strašné ztýrání vězně v bukurešťském vězení. Rumunské listy píší velmi rády o ukrutno- stech ve vězeních ruských. A nyní přinésti must zprávu z vlastních vězení o hrozném případu ukrutnosti. Do vyšetřovací vazby v Bukurešti dodán byl v těchto dnech muž, obviněný z krá- deže, ale v pravdě, jak se pozdéji ukázalo. úplně nevinný. Komisař, jenž vyšetřování řídil, dal vězně, aby ho donutil k přiznání, ztlouci tak bestiálně, že celé tělo od hlavy až k patě bylo pokryto otevřenými ranami a boulemi a že místy vytrhány i celé kusy masa. Polomrtev, trápen nejstrašnějšími bolestmi, byl vězeň uza- vřen do zcela úzké tmavé cely, v níž mohl pouze státi. Maje zraněná chodidla, nemohl toho ale sněsti a rozdrásaná záda bránila mu o stěnu se opříti. Šile bolesti, stočil si provuz z rozedraného oděvu svého a oběsil se na okně své kobky. Jen tím se stalo, že byl mučitel jeho, kterýž nepoužil týrání zajisté poprvé, ko- nečně zatčen a že i proti policejninia prefektu zavedeno bylo vyšetřování. Ostatně bylo už dávno známo o policii rumunské, že se dopoušt týrání vězňů, ale dokud případy neskončily smrtí, mlčelo se k tomu shovívavě . ..
Anglie Bukurešť Maja
8 article
K svinemündské schůzce. »Temps« píše inspirovaně o schůzce télo Ve Svinemünde se mnoho mluvilo a nic ne- udělalo. Schůzka nezmění nic na stycích Ruska neb Německa s jinými státy. Nezmění nic na franko-ruském spolku, kterýž jest tak srdečného rázu, jak jen možno. Gen. Brun by v Petrohradě nejvřeleji přijat, kromě toho naby uspokojivých jen dojmů za svých prací s ná čelníky ruské armády. Lehké nedorozumění vy- mizelo eo ipso a ruská aliance, k ter áž dnes spolu s dohodou sAnglií jes základem vnější naší politi ky. byla udalostmi znovu uzavřena upevněna. Můžeme na schůzku svinemüud skou bleděti tudiž s klidem. Přispěje-li, jak my slíme, k zachování míru, můžeme si pak gratu lovati k tomu, že se konala.
Brun Rusko Německo Petrohrad Temps
9 article
Otevření okresní hospodářské a prümyslové výstavy v Chrudimi (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Krajinské, okrosní a místní výstavy, od ně kolika desetileti vžily se v našem venkovu tak že jsou na stálém programu nimopražských udá lostí! Původně ve způsobě větších hospodář ských trhů, braly později na sebe ráz stále slav nější a slavnější, až vyhranily se ve skutečno výstavy toho slova smyslu, podávajíce nej- dokonalejší z nejlepšího. Vlivem pokroku hospo dářského, založeny z pravidla na této basí, roz šiřují bohatství své o průmysl, s nímž družíse takořka v nerozlučitelný již pojem průmyslu ho- spodářského, takže jedno baz druhého není an myslitelným a výstava pouhých produktů hospo- dářských bez průmyslného jich zpracován nemožnou. Ku přesvědčení télo nerozlučitelnosti dospěln pořadatelstva všech podobných výstav a také podnikaví arranžéři okresní hospodářské průmyslové výstavy v Chrudimi kteří včera, po dloubých 26 létech od prvě vý stavy minuvších otevírali tuto novou revui o ho spodářské a průmyslové zdatnosti okresu chru dimského. Se značnou oběti podnikli ono dílo. ne za účelem pochlubení se čím vynikají, nýbrž za účelem prostého konstatování oněch pokroků. jimiž vykázati se může dnešní hospodářství dnešní průmysl Ponechávajíce v tom směru podrobný popis výstavy chrudimské referátům dalším, zmíním se jen o slavnostním aktu zahajovacím, který včera o 10. hodině dopolední shromáždil na vý- stavišti chrudimském přečetnou družinu hosti Byli to zejména: přísedící zemského výboru
Chrudim
10 article
Karel Adámek (za zemský výbor), pro tektor výstavy a zástupce obce chrudimské nám purkmistra dr. Sýkora, předseda výstavy řed p. Eekert, posl. dr. K. Pippich, okr. sta rosta řed. Šťastný, ředitel gymnasia Reiss prof. Komárek za Obchodní akademii, místo předseda zemědělské rady p. Pleva, p. Vy skočil z Tuněchod, p. Bartoníček, stat kář z Kočího, statkáři pp. Petraňo vé, za finanční ředitelství sekretář p. Novák, členové městské rady pp. Em. Kroupa, dr. Fitera p. Frant. Keásek za Zemskou jednotu živno stenských spol. pro král. české, lesmistr Somr. prof. Ruml z lukařské školy, zástupcové živ- nostnictva pp. Juliš, Holub, zástupcové uči- telstva p. Kudrna, Horák, arciděkan Mrštík, za strojnický průmysl správce pan Kočí, ředitelka hospodářské školy Trach to- vá, řed. Eekertová, za spolek Paní a dívek. ekonomové pp. Zd. Křečan, F. Rychlik A. Mádlo, starosta v Medlešicích, okr. starosta pardubický p. Markalous za Ústřední ho- spodářskou společnost, posl. Kudrnka, pre- sidont krajského soudu v Chrudimi dv. r. Woll- man, ředitel městských úřadů dr. Novák okresní starosta nasavrcký p. Hájek, berní kontrolor p. Šule, okonom J. Pilař (delegáí zemědělské rady) K. Jírů, ředitel škol, říšský poslanec Sabata, ředitel Pöttingea p Kahlig, pan uč. Kudrna, předseda odboru pro obeslání drobného zvířectva. Návštěvu svoj telograficky přislíbili ministr dr. Pacák, jenž zavitá na výstavu v druhém týdnu a ministr ob- chodu dr. Jos. F ořt. Kromě uvedených dam přítomny byly ješti sl. Hel. Lukáškova, pořadatelka ručních prací, sl. Vanda Míčová, pí. Chloubova sl. Bož. Jeřábkova, sl. H. Zavřelo va sl. Baxova a mnohé jiné, jež umožnily prae svou včasné otevření mnohých odborů, zvláště „Domácnosti“.
Adámek doktor Sýkora K Pippich Reiss profesor Komárek Pleva Bartoníček Novák František Somr Ruml Juliš Kudrna Mrštík Kočí Zdeněk Křečan F Rychlik Markalous Kudrnka Hájek J Pilař K Jíra Sabata Pöttinge Kahlig učit Pacák Jos Lukáškův Míčová Chloubův Bož Jeřábkův Baxův Tuněchody Medlešice Chrudim zemědělský rada p spolek paní a dívka městský úřad
11 article
Slavnost zahajovací konala se v parku, před budovou reálného gymnasia. Na zvláště zřízenou tribunu, po příchodu hostí vystoupil zemský poslanec JUDr. Karel Pippich, horlivý činitel v podniku výstavním. V úvodu řeči své poznamenal, že ujímá se slova na místo churavícího protektora výstavy dra. S. kory a v tomto zastoupení vítá s radostí všechny účastníky zahájení v tom přesvědčení, že přišli jako upřímní přátelé města Chrudimi. „Ke spra- vedlivému posouzení naší výstavy,“ pravil řeč- ník, „dlužno uvážiti, že je to pouze o kres n výstava hospodářská a průmyslová, jež nemůže býti srovnávána s rozměry výstav krajinských jakými byly pardubická, vysokomýtská, králové- hradecká a jiné. Ale i v tomto rozsahu jest našt chloubou, jsouc obrazem toho, co v okresu, ob- vodu a oblasti naší v posledních letech stalo s národním majetkem v pokroku hospodářském a průmyslovém. I jiný význam její nesmí býti opo- menut: ona jest průpravou a zkouškou pro vel- kou výstavu jubilejní, kterou pořádá obchodní a živnost. komora v roce příštím v Praze a kde z výstavy naší nacházeti se bude to, co za nej- lepší bude uznáno. Dílo zasluhuje účinné pod pory všech, kdož přejí národnímu pokroku. Ale ono také s praktického stanoviska jest nejlepš pomůckou zdravé reklamy a je veřejnou kon- trolou práce, její hodnoty a schopnosti soutěže. Jestliže vysloveny byly názory, zdali se nemělo s výstavou sečkati, až by nastala přihodná chví- le pro výstavu krajinskou ve větším slohu, tu dlužno uvážiti, že zejména po stránce hospodář- ské téměř každým rokem jeví se postup a po- krok a že jediné často výstavy umožňují náležité oceněni a srovnání toho, co nově vykonáno a co přibylo. Je tedy z tohoto stanoviska každého
JUDr Pippich Chrudim Praha
12 article
roku škoda a musíme býti vděční pořadatelstvu výstavy za ušlechtilou jeho snahu. Vysloviv díky všem faktorům, kteří výstavu umožnili, poukázal řečník na význam její ná rodní a hospodářský, načež vzpomenuv panov níka, jako podpůrce snah hospodářských, pro hlásil výstavu za zahájenu: (Potlesk.) Druhým mluvčím byl předseda výstavy řed p. Ad. Eokert, jenž poukázal k tomu, jak důle žitými činitely jsou výstavy v životě hospodář ském a průmyslovém, jakož i na to, jaký vý znam má přílomná výstavka pro okres. Je tovy stava krásná, zdařilá, která může býti chloubou Chrudimě, čítajíc na 800 vystavovatelů. Řečník vzpomíná poslední výstavy chrudimské, pořá- dané před 26 lety a konstatuje veliký pokrok který od té doby celý okres učinil. Na konec pal děkuje všem, kteří se přičiňovalí o zdar výstavy zejména oběma ministrům, zemskému výboru zemědělské radě, městské radě, hospodářskému spolku, okresnímu výboru, okolním velkostat kům a t. d. Zahájené výstávě provolává zdar Jménem zemského výboru, který výstavě všemožně vyšel vstříc, proslovil přísedíci pan Karel Adámek delší řeč, ve které motivo val příčiny, jež daly výstavám vznik a akcento- val význam hospodářských výstav nejen pro okresy, v nichž se konají, nýbrž i pro nejširší obacenstvo, jež dnes začíná chápati, že rozvo. národohospodářství znamená vzrůst povšech ného blahobytu a je mocnou oporou národního uvědomění. Když byl řed. p. Eckert přečetl ještě četn došlé telegramy blahopřejné, odebrali se př - tomní ku prohlídce vystavy, načež uspořádán v hotelu „Bídě“ skvělý bank t. Výstava již v hodinách odpoledních velm četně byla navštívena. Potrvá do 25. srpna, ne- bude-li nutno lhůtu tu ještě prodloužit.
Eokert Adámek Eckert Chrudim výbor zemědělský rada vystavovatel
13 article
Propram výstavy je pro nejbližší dny lenlo: V neděli 11. t. m.: Výstava mlékařskýel strojů a výrobků. Výklad obstará pí. Leničkov z Luže, předsedkyně odboru. Odpoledne vojenský koncert pěšího pluku č. 21 z Kulné Hory V pondělí 12. t. m.: Výstava hovězího do- bylka domácího a kravařského z Moravy. Na odměnu 600 K zemědělské rady mají nároky jen vystavova telé z Chrudimska, Vysokomýtska, Litomyšlsk Ustecka a Žamberecka. Ostatní dostanou odměny z přispěvků okresních a odměny čestné. Pokračován výstavy mlékajské. V úterý 13. t. m.: Výstava hovězího dobytk Výstava ječmenů a trh na ječmeny. Ve středu 14. t. m.: Výstavá koní. Ve čtvrtek 15. t. m.: Velká slavnost obžinková k níž vyšlou okolní obce obžinkové vozy nádhern vypravené. Národní tance. Vkusné obleky a úpravu vozů obstarává p. Ed. Gallat. Výstava psů loveckých i přepychových. Koncert místní kapely. V pátek 16. t. m.: Sjezd jury. Předsedu kníž Auersperga zastupovati bude lesmistr ingenieurJ Sommer. V sobolu 17. t. m.: Výstava drobného hospo- dářsky užitečného zvířectva a plactva zpěvného. Vý- slava včelařská. Obesláno bude asi ke 300 klecí kotců, tak že výstava tato řaditi se bude mezí větš výslavy odborné. V neděli 18. t. m.: Sjezd rolnický. Na programu jsou některé důležité otázky stavu rolnického- V pondělí 19. t. m.: Dětský den. Přijedou děl z okolních osad, hlavně z Nasavrk, z Hlinska atd Budou uspořádany některé hry a okázalé slavnosti
Leničkov Ed Gallat Auersperg Sommer Luže Kulný Hora Morava Chrudimsko Vysokomýtsko Žamberecko Nasavrky Hlinsko Litomyšlsk Ustecko
14 article Z nejnovějších dějin marockých.
Z nejnovějších dějin marockých. Suverenní sultánství marocké je po stalelí ji předmětem hospodářské, obchodní i politické pozer nosti evropských států. Je to pochopitelno, uváží-li se, jak blízko je Marokko, že je to země namnoze velni úrodná, půdy ze značné části výlečné, nadaná znamenilými dary přírody, země schopná velikého vývazu a ještě většího dovozu, vůbec příhodná pro nejrozsáhlejší činnost hospodářskou i obchodní. Co podrývá existenci Marokka, jsou jeho zcela rozvrácené, v pravdě oriontálské poměry politické. jež louto říší po celé věky nebezpečně zmítají a j ohrožují. Není pochyby, že vinu télo trvalé již vnitřní krise marocké mají hlavně poměry islamu a islamismu. A rovněž není pochyby, že Marokko děkuje svoji dosavadní sjální samostatnost pouze a jedině vzájemné nevraživosti evropských států, pě- stujících politiku osadní. Většína jich konečně se snaží, aby Marokko dostala do okruhu své moci oslatní však dosud vždy dovedly provedení záměrů takových překazit. Jisto je, že maročlí panovníci te dobře vědí a že dle toho také jednají, získávajíce prot státu evropskému, jich suverenitu ohrožujícímnu, žáda nou pomoc u některého jcho souseda a soupeře.
Maroko
15 article
Jako prostředku k tomuto účelu používají maročt sultáni v době nejnovější zpravidla zvláštních po selslev, jež vysílají včas tísně ke dvorům evropským se žádosti o radu neb o pomoc. Tak na př. na sklonku let sediadesálých tchdejší marocký sultán Mulej Ha- san, ocilnuv se v nesnázích následkem vnitřních ne pokojů, jež u něho vzbudily obavu před evropským zakročením — nepokoje takové jsou v Marokku zje vem snad slalelí se občas opakujícím — vyslaldo Evropy zvlášíní poselsivo, aby mu získalo přizei evropských vladařů. Poslání se zdařilo. Německo Rakousko, Belgie, Španělsko, Spojené státy americké Francie, Anglie, Švédsko, Iialie, Hollandsko a Porlu galsko dohodly se o uspořádání společné konference o krisi marocké. Konforence ta konala se r. 1880 v Madridě (Schultass: Europ. Geschichlskalender 1881), a ač v Marokku zuřily boje krvavé, usnesli se zástupcové stálů na ní zúčaslněných pouze na tom, že budou nad svými příslušníky v Marokku vy konávali toliko právo ochrany. Sultán byl tedy za- chráněn a vnitrní boje již noohrožovaly jeho trůn.
Hollandsko Porl Europa Maroko Evropa Německo Rakousko Belgie Španělsko spojený stát Francie Anglie Švédsko Iialie Madrid
16 article
V roce 1894 nasloupil v Marokku vládu 10lelý syn Iasanův, Abdul Asis. (Schuliess' Europ. Ge- schichlskalender 1895.) Také hned na začátku jelie panování vybuchly znova domácí revoluce branně a došlo těž ke srážkám mezi domorodci a Evropany v Marokku. Madridská dohoda z r. 1880 posk ytla zejména Francii vítanou záminku k zakročení v Ma- rokku. Za ní hlásilo se Španělsko. Obu státy dožado- valy se vnitřních oprav v Marokku. Ale nepořídily nic, poněvadž všechny jejich snahy křížila Anzlie ktará Marokku rovněž věnovala ostražilou pozornost Anglie zejnéna zmařila tehdlejší francouzské snahy o dosažení protektorátu nad Marokkem. („Nár. Listy“ 1901, č. 156.) Poněvadž také Německo našlo si tchd y doMarokka cestu a Rakousko začale ji hledati, uchý lil se sullán k osvědčenému již prostředku; vysla do Evropy zvláštní poselsívo. Abdul Asis dobře po- čítal, poslav své zástupce nejprve do Londýna. P- selstvo, hledající tam ochrany Marokka před Francií, bylo osobně přijato králem Eduardem a oblržele v Anglii slib žádané ochrany. („Národní Listy“ 1901 č. 159 a násl.). Odpůrcem Francie v olázce marocké byla však nejen Anglie, nýbrž také vláda španělská: ale později se Francie se Španělskem v nazírání na tuto olázku sblížily, aniž Francie se vzdala svých záměrů, získati nad Marokkem svůj protektorát. („„Ná- rodní Listy“ 1902, č. 290.)
Iasanův Asis Evropan Eduard Maroko Francie Ma Španělsko Ob Anglie Německo Rakousko Evropa Londýn Schuliess ' Europa
17 article
A zase stalo se Marokko jevištěm domácí revo- luce. Proti sullánovi povstal se svým kmenems zbraní v ruce tajemný z počátku muž, Omar jménema dle některých zpráv vydával se za sultánova staršího bratra Muleje Mohameda a snažil se získati trůnu pro sebe, dle jiných bojoval ve prospěch sullánova bratra proti panujícímu Abdul Asisovi. („Nár. Listy“ 1902, č. 303 a nást.). Buď jak buď. v Marokku roz- poulala se domácí válka prelendentská a boj byl po delší dobu nerozhodný. Sultánovo postavení velice s stížilo současným krvavým povstáním marockého kmene Kabylů (Schuless' Geschichlskalender 1902, str. 328). V zápasech padly za oběť také životy Evropaně, v Marokku dlících. Prolo ovropětí diploma- tičtí zástupcové v Marokku — kleří dosud musí mít sídlo v Tangeru, příslavním, asi 20.000 obyvatel číla jícím městě marockém, kdežto hlavním městě říše a sultánovým sídlem je Fez, město asi o 140.00 obyvatelích — žádali důtklivě sultána za ochranu evropských příslušníků v Marokku. Sultán poradi si lehce: v r. 1903 vypověděl všechny cizince. (Schul tess Geschichtskalender, 1904, str. 387.) Mezi vypo vězenými cizinci byl také marocký generál sir Harr Aubrey de Maclean, který ovšem též ze země odešel („Nár. Listy“ 1903, č. 252.) Tento muž byl původni důstojníkem anglické posádky v Gibraltaru; vr 1876 povolal jej tellejší sultán marocký Mulej Hasa ke svěmu dvoru a svěřil mu výcvik marockého vojska V roce 1903 mělo Marokko na kratinko poko od svých evropských zájemníků. Bylyť vůdčí státy evropské zaměstnány osadními olázkami v končináci jiných. Snad jen tak se stalo, že tehdy sešlo z fran couzské válečné výpravy do Marokka, která dle sdě lení posl, Jaursa, veřejně učiněného, byla již při pravena. („Nár. Listy“ 1903, č. 254.) Té doby řešily
Omar Mulej Asis Kabyl Aubrey jít Maclean Mulej Hasa Maroko Tanger Gibraltar Schuless ' Geschichlskalender
18 article
Anglie a Francie různé spory osadní. Na počátku 1904 byly o nich uveřejněny zprávy v ten smysl, že obě tyto velmoci uzavřely v různých otázkách své osadní politiky dohodu, do níž zabráno bylo — také Marokko. („Nár. Listy“ 1904, č. 99 a násl.) Dohod u tou zůstavila Anglie přednost francouzskému vliv v Marokku, slíbivši Francii, že nebude překáže její činnosti tam, nazvané mírumilovným vniknutím (pénétration pacifique) do Marokka, a nutným k vů! tomu reformám v oboru veřejné správy, financí, v- jenství a hospodářství v Marokku. Obě vlády se z- vázaly, že zachovají svobodu Marokka, čímž ovšem značně dotčeny byly francouzské snahy o protektorá nad Marokkem. Španělsko bylo anglo-francouzskou dohodou v Marokku velice znepokojeno („Nár. Listy 1904, č. 100), ale uklidnilo se, když téhož roku n podzim byl jeho zájem na Marokku upraven maro- ckou dohodou španělsko-francouzskou. Touto doho- dou uznalo Španělsko jarní úmluvu anglo-francouz- skou o Marokku. („Nár. Listy“ 1904, č. 278)
Anglie Francie Maroko Španělsko
19 article
Tím způsobem zahájila Francic éru své přednost v Marokku. Nikoli v klidu a pokoji. Na základě úmluv s Anglií a Španělskem jala se nýní Francie požado vati na sultánu Abdul Asisovi pronikavé opravy v ma- rockém státě. Příslušné návrhy podal mu jménem své vlády francouzský vyslanec v Marokku, Taillan dier, od r. 1901 tam působící. („Nár. Listy“ 1901, 156.) Požadavky Francie vztahovaly se zvláště n zřízení důležitých silnic v Marokku, na vybudován telegrafního spojení, na získání práva pro Evropany aby směli v Marokku nabývati nemovitého majefku na přeložení cizích vyslanectev z Tangeru, kde dle nařízení dřívějšího sullána jedině směla sídliti, do hlavního měsla, t. j. do Fezu, a na zřízení státní ban- ky marocké se současnou úpravou měny, jež mě a býti vlasiní měnou marocko-francouzskou. („„ Nár. L sty“ 1905, č. 59.) Těmto opravám sulián se bránil
Asis Evropan Maroko Anglie Španělsko Francie Tanger
20 article
Anglií prý k odporu podněcován. („„Nár. Listy“ 1905 č. 67.) Jiné opravy, rázu ovšem podřízeného, sultár sliboval, žádaje tu zvláště, aby bylo šetřeno nábo- ženských citů domorodého obyvatelstva. („Nár. Listy“ 1905, č. 45 a á9l.) Tehdejší francouzský ministr zahraničních zá ležitostí Thěophile Delcassé podporoval činnost Tail landierovou hrozbami, i veřejně pronášenými; v mi nisterské radě líčil vyjednávání marocké jako příz nivě. („Nár. Listy“ 1905, č. 81 a násl.) Současně do cházelo v Marokku k opětným krvavým událostem zvláště na hranici francouzského Alžíru. A zároveř doslaly se na veřejnost zprávy, že Francie obsa jižní část Marokka, nepřijme-li sultán její návrhy („Nár. Listy“ 1905, č. 76.) Německo zaujalo k maro ckým snahám francoužským stanovisko zřejmého veřejného odporu. („Nár. Listy“ 1905, č. 78.) S touto politikou vystoupil před celý svět způ sobem nejokázalejším zám císař Vilém. Zajel si na konci března r. 1905 osobně do Tangeru a učinil tam, sultánem vřele uvítán na půdě marocké, veřejné pro- jevy ve prospěch úplné samostatnosti a svrchovanost marockého sultánství; zároveň vyhlásil tam politiku t. zv. olevřených dvoří, t. j. politiku volných styků Marokka se všemi sláty. („N. L.“ 1905, č. 91 a násl.
Vilém Anglie Maroko Francie Německo Tanger
21 article
Tento čin byl zřejmým projevem odporu proti anglo- francouzské a španělsko-Irancouzské dohodě o Ma rokku z r. 1904 a zároveň nápadně nepřátelským výsířelem proti Francii. Mezi Francií a Německem nastalo následkem toho napjetí tak veliké, že z něho hrozilo i nebezpečí války francouzskosněmecké, na kterou se Delcassé řipravoval, spoléhaje na dohodu s Anglií. („Nár. Listy“ 1905, č. 277, 280 a násl., 1900 č. 12, 13 a násl. a 92.) Také Německo připravova o se na válku. Napjetí povolilo odsloupením Delcassé v červnu r. 1905. Na podzim německý zástupce dr. Rosen ujedna s francouzským zástupcem Révoilem novou konfe renci o záležitostech marockých. („Nár. Listy“ 1905 č. 252 a násl.) Také sultán marocký projevil násled kem německé rady souhlas se svoláním konference Jak se tehdy německý vliv v Marokku uplatňoval zřejmo z toho, že právě tehdy sultán Abdul Asis uza vřel s německou paroplavební společností smlouvu o obslarávání parníkového spojení mezi Tangeren a oslatními příslavy marockými.
doktor Rosen Révoil Asis Ma Francie Německo Anglie Maroko
22 article
Program nové konference marocké smluvil v Pa- řízi lamní německý vyslanec kn. Radolin s minister- ským předsedou Rouvierem na podzim roku 1905 („Nár. Listy“ 1905, č. 263 a násl., 268 a 274.) V pro gramu obsažena byla úprava policie, zamezení pod- loudné dopravy vojenských zbraní do Marokka úprava státních financí marockých zřízením státn banky marocké a půjčkou 10 mil. franků, uspořádán marocké soustavy daňově, jakož i zachování neod- vislosti Marokka. Sultán přijal tento program i ostat- ními státy schválený, když mu byl vyslanec Taillan- dier pohrozil ultimatem Francie. Ultimatum bylo tak podáno — formálně ovšem proto, aby se Franci destalo zadostiučinění marockého sultána za za vraždění alžirsko - francouzského přislušníka B Mziuna na půdě marocké. Sultán poslal na znamen zadostučinění Francii náležilou omluvu, kterou Francie přijala, dobyvši tak značného úspěchu; ulti- matum bylo tím ovšem vyřízeno. („Nár. Listy“ 1905 č. 241, 268, 279).
Franek Maroko Francie
23 article
Když konečně smluven program nově konfe rance, nastala tahanice o její místo. Francie na vrhovala některé město jihošpanělské, Německo v souhlase s marockým sullánem chtělo míti konfe renci na území marockém. Konečně opanoval názoi francouzský a konference sešla se dne 16. ledna 190e v Algecirasu na španělském jihu. Zůčastnili sej zástupcově Rakousko-Uherska, Německa, Francie Anglie, Ilalie, Španělska, Ruska, Belgie, Švédsk Spojených států severoamerických a Marokka. („Nár Listy“ 1906, č. 16 a násl) Konference považovala se hlavně za souboj Fran cie a Německa Účastníci její prožili mnohé kritick chvíle. Byly okamžiky, kdy v Německu se vzbuzovn válečný poplach. Průběh konference sledoval prote s napjelím celý svět. Mluvilo se o soustřeďování vojsk celé řady evropských států. I čeští poslanci považovali potřebným žádati od vlády vysvěllení nebezpečí konference pro mír; proto posl. dr. Kra- mář podal jménem poslanců národní strany svobodo- myslné na vládu ve smyslu tom dolaz. Konference trvala do 2. dubna, akta byla pode psána dne 9. dubna. Interesovaní účastníci prohlásill že jsou v výsledkem konference — spokojeni. Poku jde o její výsledek, sdělil ve francouzské sněmovn ministerský předseda Bourgoois („Nár. Listy“ 190 č. 102), že z jednání konferenčního byly vyloučeny olázky sultánovy svrchovanosti, nedotknutelnosti še rilátu a svobody obchodu, s čímž Francie souhlasila Francii pak podařilo se tyto zásady uvésti v sou lad se svými zájmy marockými. Dále byla mimo jino rozřešena otázka bankovní a policejní.
Pok Francie Německo Algeciras RakouskoUhersko Anglie Ilalie Španělsko Rusko Belgie spojený stát Maroko národní strana svoboda
24 article
Po konferenci algecirasské vzrůstal rychle ně- mecký vliv v Marokku, neboť sullán Abdul Asis by cisaři Vilémovi vděčen za pomoc proti Francii. Ně mecký konsul v Tangeru dr. Rosen na př. vymohl že maghzen čili sultánská vláda marocká svěřila ně- mecké podnikatelské firmě Benschhausenově výstavbu příslavů tangerského a casablancského, z Německ byla do Marokka dodávána děla i pušky: potřeby pro sultánův dvůr obstarávaly německé obchody tan- gerské. Z toho vypukly ostré rozpory mezi drem Rosenem a francouzským zástupcem Regnauldem („Pester Lloyd“ č. 183) Algocirasská akta se neprovedla. Policie, jež dl ní měla býti zřízena ve všech 8 příslavních mě- slech marockých a měla býti opatřena i děly, dosu není zřízena, ač vyhledaný pro ni náčelník, švýcarský plukovník Maller, již přes půl roku žije v Tangeru. a rovněž jeho pomocník, švýcarský kapilán Fischer Tento činovník zavedl si zatim v Tangeru pěkný =
Asis Vilém doktor Rosen Regnauld Fischer Maroko Francie Tanger Benschhausenov Maller
25 article
obchod s máslem a sýrem. Zdá se vůbec, že alee cirasská akta se zůmyslně neprovádí. Z dalšího vývoje věcí v Marokku neměla škodu Francie, nýbrž Německo, jehož vliv tak rychle začal klesati, jako vzrostl. O všech záležitostech, v alge- cirasské aktě obsažených, rozhoduje totiž společně diplomatický abor států, v Marokku zastoupených. V tomto sboru je Německo ve stálé menšině, mají proti sobě 9 hlasů, jež jdou vždy s Francií, kdežto pro sebe má pouze 4 hlasy, vedle svého ještě jenom rakouský, hollandský a švédský. Takto jednající di- plomatický sbor protestoval na př proti tomu, že pří- stavní stavby v Tangeru a v Casablance zadány byly Německu. Na vnitřní poměry narocké neměla algecirasská konference vlivu snad žádného. Tam — ve třech hlavně ohniskách — doutná oheň krise napořád, každou chvíli vyšlehuje v požár. („,Nár. Listy“ 1906, č. 60 a násl., 248 a násl.) Jednak rozbil se mír mezl sultánení Abdulem Asisem a Omarem Serkunim neboli Mulejem Mo- hamedem, protendentem marockého trůnu. Mezí oběma povstaly nové boje, které trvají dosud. Tvrdí se, že pretendenta tajně podporuje Francie
Asis Omar Serkuni Mulej Maroko Francie Německo Tanger Casablanca
26 article
Druhou nesnáz působi sultánovi náčelník jed- ncho z marockých kmenů, Erreasuli čili Mulej Almed el Raisuli. Tento muž, zajisté velmi chytrý, b prohnaný, vyvolal svým lupičstvím lodní demon- straci Spojených států, ale uvedl vše do pořádku na sultánův slib, že se stane pašou v Tangeru. Sul- tán splnil slib, ale Raisuli nešel do Tangeru sám, nýbrž poslal tam svého člověka Bena Mansura jako svého náměstka. Raisuli sám usadil se zcela po- pohodlně v městě Zinalu. Diplomatičui zástupcové cizích států nechtěli uznati tangerské pašovství Rai- suliho, a francouzský vyslanec vyzval sultána velmi přísně, aby vládu Raisuliovu z Tangeru odstranil Na radu Německa svolil Abdul Asis k francouzskému požadavku, a chtěje jej splniti, zvedl proti Raisulimu válečně tažení, jehož náčelníkem stal se sir Harry Maclean, zalím do Fezu se vrátivší. Zbraním jeho však štěstí nepřálo, neboť Maclean je dnes Raisu- liovým zajalcem, svou hlavou ruče za bezpečnost Raisuliovu. Boj trvá do dneška, aniž kdo vi, jak bude dále Konečně vilačen byl sultán právě v nynější době do těžké tísně novým povstáním něklerých kmenů své říše; jejich revoluci nedovedl na ten čas po- Ilačiti. Tyto vnitřní zápasy marocké vodly právě ke krveprolilí v Casablance a k onehdejšímu obsazení tohoto přístavu francouzskou brannou mocí Poměry marocké ocily se tedy od loňské Vilé- movy návštěvy tangerské dnes již u Casablanky u ní vynořuje se otázka, podaří-li se Francii nyní to, co se jí dozud nezdařilo, totiž prolektorát nad Marokkem, první a snad hlavní krok k oné pěnétra- tion pacifique, která Německo tak rozčiluje. Je na jevě, že o Marokku opět rozhodovati bude Evropa dle svých zájmů, dle obralnosti svých diplo- matů, a — snad i dle válečných a spojeneckých sil
Raisout Mansura Raisuliův Asis Harry Maclean Maclean Raisa spojený stát Tanger Sula Zinal Německo Casablanca Maroko Evropa
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Ven s českými děbmi z pražských ně- meckých škol! Výsledek loňské, k našemu podnětu tentokráte zvlášť energicky zahájené akce proti návštěvě německých škol obce pražské nebyl sice úplný, ale přece jenom utěšený. Když uveřejněny čislice zápisu pro školní rok 1906/7, vyšlo na jevo, že oproti 1034 českým dětem, zapsaným na r. 1905/6, stalo se obětí této autogermanisace pražské už jen 836 děti českých rodičů pražských. »Přece se slehlo!« zvolali jsme tenkrát, neboť českých děti na německých školách obce pražské ubylo o 18.85 procent, bezmála o celou pětinu. Avšak netajili jsme, že číslice 836 českých dětí na veřejných, obet pražskou vydržovaných školách německých jest stále ještě hrozným a zahanbujíeím svědectvím překvapující národní neprobudilosti, vlažnosti určitých pražských vrstev a nutno také říci ničím neokrášlitelnou skvrnou dobré pověsti Prahy, matky českých měst, před městy těmi. Nescházelo také hořkých a v plné míře oprávně- ných výtek zejména z Moravy a z bojišť oběta- vého i nadšeného, hotovou krví z české strany placeného zápasu proti germanisaci školou.
Praha Morava
28 article
Výtky tyto, Praze adresované, byla Praha nucena bohužel mlčky kvitovati a jestliže přispěly ke zvýšení energie oněch nejmenovaných, ale vý- borných českých mužů, zasadivších se nikoli bez pěkného výsledku o stlačení zahanbujíeí té číslice školní statistiky pražské, budiž jim jenom žehnáno! Podařiloť se loni způsobiti v té věei blahodárný obrat v čas nejvyšší! Česká frekvence veřejných něm. škol pražských jevila totiž v posledních lelech tendenci povážlivě stou- pající (33.3 proc. : 36 3 proc. : 38.53 proe.), kdežto počet německých dětí na těchže německých školách pražských naopak rok od roku klesá (1938 : 1724 : 1634 !). Kdyby se byla věc ponechala sama sobě, mohli jsme se v dozírné době ocinouti vůči škandálu zrovna zoufalému, totiž vůči většině českých děti na veřejných německých školách pražských ! Na štěstí těsně před hranicí 40 proc. klesl tento hříšný, pervesní nával české krve do blavní tepny německého života v Praze! Má snad tento spád ohavné číslice pražské školní stati- stiky směrem dolů ustati? Zajisté že nikolivl Zvýšeným hlasem voláme v čas před nastávají- eím zápisem školním: Ven s českými dětmi z německých škol v Praze! Ta skvrna musí zmizeti z královského roucha naší Prahy, oči šťujíeí činnost v loni tak šťastně zahájena ne- smí ochabnouti. »A proto kdyby to měla býti zas jen další pětina z tisíce«, napsali jsme roku minulého, »do konce první desítky dvacátého stoleti, jež tu hanbu ani zděditi nemělo, byl by náš nejníže pokořující účet čistý.« Opakujeme tuto vybídku i letos. Práce byla loni v rukou povolaných, nechť se i letos najdou na povědo- mých místech podle sokolského: »Ku předu, ku předu, zpátky ni krok !«
Praha
29 article
— Volhy do místních školních rad n Ostravsku. Z Moravské Ostravy, 9. srpna. (Pův. zpr. »N. L «) Dle nového školního zákona n Moravě, jsou místní školní rady rozdíleny na če- ské a německé. Na Ostravsku volby tyto již s konají. Německá obecní zastupitelstva v Morav- ské Ostravě, Přivoze a Vitkovicích usnesla se, že při volbách do místních školních rad českých nebude bráti zřetele na české ná- vrhy a že zvolí do nich lidi sobě oddané. Zcela veřejně přiznali se k tomu ve svých listech a také dnešní vídeňské časopisy usnesení ostravských Němců zaznamenávají. Ve Vítkovicích již toto usnesení provedli; ve středeční schůzi obecního zastupitelstva zvoleni do místní školní rady české lidé na germanisujících závodech úplně závislí, kteři budou slepě jednati dle rozkazu centrálního ředitele Schustra, sekretáře dra. Landauera a ostat- ních nepřátel českého školství. Tím ovšem česká místní školní rada stane se naprosto ilusorní, neboť závod n stvůry nebudou čeliti nijak školní germanisaci, kterouž na Ostrav sku barbarsky pášou Rothschil- dovako-Guttmannovské závo dy. A jak české obce k tomuto jednání se zacho-
N L Vitkovice Němec Schustr Landauer Volha Ostravsko Ostrava zákon můj Morava Morava Vítkovice Rothschil