1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 18. května 1913.
Praha
4
article
na rannt a večerní listy
předplácís
v Praze v admos lni
ne Etert jets
* dvojí donár nk
ki
ne tvri je t
e měsle . 9 K so
a ri:. : : k
dvojí atemio
iea
Dnešní číslo pro Prahu jest o t6
stranách, s přílohou pro venkov
o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 19. května v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
title
Převzali zodpovědnost.
6
article
Usnesení klubu českých poslanců
Usnesení klubu českých poslanců
agrárních na radě říšské bylo dle zpráv no-
vinářských přijato se zadostiučiněním na
vědomí od klubu neodvislých poslanců
od národních sociálů. Český klub, jemuž
usnesení to dosud notifikováno nebylo a
klub katolicko-národní, o věci jednati ne-
mohly. Nechť jejich usnesení dopadne jak-
koli, jest již dnes jisto, že zodpovědnost za
českou politiku přešla na tvořící se nový
blok, sesstávající ze 60 poslanců českýcha
že ostatní mají úplně volnou ruku rozho-
dovati se o své taktice dle svého vlastního
uvážení. Není totiž pochyby, že usnesení
agrárního klubu nebylo provedeno po vy-
slechnutí názorů naší strany, se kterou
dosud ruku v ruce postupováno jak v po-
litice zemské, tak na radě říšské, že usne-
sení to není výsledkem přátelské výměny
názorů, ani mezi předsednictvy obou klubů
na radě říšské, ani po provedení příslušné
debaty ve svazuzemskýchposlan-
ců, k němuž přece poslanci obou stran ná-
leží a vždy dosud loyálně o politice zemské
— pro níž hlavně změna taktiky má býti
provedena — porady konali.
Prosté postavení před dokonaný sku-
tek nemůže se díti mezi společně postupu-
jícími stranami, aby tím nebyla porušena
prvá podmínka politického soužití —
loyalita.
Český klub
katolickýnárodní
7
article
To, zdá se, cítí také na straně agrární
proto dodatečně namáhají se o to, aby
dokázáno bylo, že přišli s interpelací o sta-
novísku vlády ke stavu věcí v Čechách, ž
z naší strany byl podpis odmítnut, takže
jim prý nezbylo než učiniti s amostatně
usnesení. Vyložili jsme již včera, jak věc se
sběhla a neváháme také po dnešním líčení
v denních listech říci, že ani jediným slo-
vem nebyla probírána taktika na radě říš-
ské, že dle celého znění interpelace byla
od svých původců určena jen pro poslance
z království Českého, že v interpelaci obsa-
ženy jsou vážné omyly věcné a její zodpo-
vězení se strany vlády mohlo by se státi
způsobem nejkorektnějším, aniž by tím bylo
posíleno stanovisko české a docíleno vy-
jasnění situace.
Podstata interpelace — dle „Venkova
— jest tato-
Bylo prohlašováno za dogma, že obstruke
nesmí se vyjíti vstřic žádným způsobem. Vy-
chází na jevo, že to platí jen pro obstrukčníky
neněmecké. „Obstrukce Němců na sněmu král.
Českého těší se největší protekci se strany vlá-
dy od svého počátku a jen pomocí mini-
sterstva (tohoto?) se podařilo Němcům nejen
zemský sněm král. Českého ochromiti, nýbrž
také zastaviti právo země tím, že jí scházejí
všechny hmotné prostředky, kterých je potřebí
ke spořádané správě.“ Činili jsme po tři léta
pokusy vejíti ve snesitelný smír s Němci. (Či-
nili ty pokusy radikálové a Moravané?) „Nyní
pokročily události v Čechách tak daleko, že
nejbohatší země tohoto mocnářství nemůže do-
státi i svým nejprimitivnějším povinnostem; ně-
mecké obstrukci podařilo se za pomoci dřívěj-
ších vlád a nynější vlády zemi vyhladověti.
Vláda odmítá povoliti zvýšení přirážek
zemských, odmítá poskytnoutí zemskému
výboru zálohy na úděly. A proto chtěji
interpelanti věděti, zdali vláda v kruhu
vlastní působnosti zemi chce pomoei
Němec
Moravan
Čechy
9
article
bez ohledu na obstrukčníky a zdali je minister-
ský předseda ochoten v dohodě s c. k. ministrem
financí učiniti v největší rychlosti veškert
opatření, aby hrozící nebezpečí od Čech a jej
správy bylo odvráceno.
Myslíme, že by bylo s výhodou, kdyby
tento zamýšlený první čin oposiční neby
uveřejněn, když již nebyla podáním jeho
poskytnuta vládě příležitost, fakty přím
ubíti interpelanty.
Byli jsme v nejprudší oposici prot
Bienerthově vládě, když odepřeno bylo
prodloužení pivní dávky a vyhozeno 13 mil
korun ročně na ulici a tím zemský nekrytý
deficit stoupl. Bylo to za téže vlády a z
nejprudší naší oposice, kdy odepřeno
bylo zvýšení přirážek zemských.
Vláda nynější by měla velmi snadnou
odpověď na výtky jí činěné. Nejprve po-
ukázala by na finanční svůj plán, v němž
podala říšské radě předlohy, kterými chtě-
la rozmnožiti úděly zemím z daně lihové
připustila zvýšení i z daně příjmové. Do-
kázala by, že podmínky, za jakých úděly
se mají dostati zemím, připustila v takové
stylisaci, aby nebylo potřebí usne-
sení sněmovní o osvobození o-
sobní daně příjmové od přirá-
žek a aby výplatu údělů ne-
mohla obstrukce zameziti. U-
kázala by, že podala návrh na inkameraci
pivní dávky 4 K, že byla ochotna formulo-
vati zákon tak, že by se inkamerovala tato
dávka čtyřkorunová i v zemích, v nichžje
menší, nebo dokonce žádná. Vypočítala
by, že by země dostala touto cestou bez
sněmu prvý rok nejméně 36 mil. K, další
léta 47—50 mil. nových údělů, takže by
měla schodky kryty.
Bienerthův
Čechy
10
article
V mezích své působnosti —
jak žádá interpelace — vláda předložila
návrhy na sanaci financí zemských a upra-
vila zákony tak, aby úděly dostaly také ze-
mě, kde řádí obstrukce
Nové zálohy na úděly by vláda od-
mítla, poněvadž na rok 1913 celéúdělo-
vé zálohy již vyplatila, úděly za
rok 1912 před týdnem doplatila. Máme se
dávati od vlády poučiti, že „v mezích své
působnosti“ jest vázána zákonem z r. 18967
Má nám ministerský předseda říci, že t-
děly pro Čechy (z kořaleční i z příjmové
daně) obnášely 9% mil., a že záloha na rok
1914, i kdyby ji per nefas učinil, oddálí
shroucení finanční správy zemské do
srpna — zaplatíme-li Žemské bance anuily
a úrok?
A zvýšení přirážek! Ve fi-
nančním výboru učinil sociální demokrat
německý dr. Renner návrh, aby vláda
sdělila, co je království České dlužno stá-
tu proto, že přirážky dnešní nestačí na vý-
platu učitelských platů, příspěvků na čet-
nictvo, ubytování vojska atd. Návrh ten
byl Čechy i Němci zamítnut. Nyní máme si
dáti od vlády vyložit, že zvýšení přirážky
by padlo na tyto platy, že by zmizelov
pokladně státní — vzhledem k jakýmsi u-
stanovením o dotování školních fondů —
máme si dáti vyložiti, že základna pro při-
rážky zemské při zmenšování výnosu
gruntovní daně následkem odpisů při „ži-
velních pohromách“ neroste, ale výdaje
školské rostou, máme si dáti vypočítati, že
by bylo potřebí zvýšení přirážek o 40 proc.
aby byl kryt zemský deficit a dáti si po-
ložiti otázku, chceme-li to učiniti za sou-
časného vzdání se „živelních“ odpisů, aby
břímě nestihlo výhradně městské obyvatel
stvo?
Renner
Čecho
Němec
Čechy
Žemský banka
11
article
DNÍi
DNÍi
Apelovati měli poslanci čeští na vlá-
du, aby „v mezích své působnosti“ po-
mohla království Českému. Je jisto, že by
vláda s velikým důrazem prohlásila, že
vždycky byla a nadále jest ochotna v me-
zích své působnosti, čili jinak řečeno v
mezích zákona starati se o to, aby
království České mohlo dostáti svým po-
vinnostem a že bude interpelantům velmi
vděčna, učiní-li jí návrhy, jak by v me-
zích působnosti své zákonem
jípředepsanépomocimohla.
Bylo by zajisté daleko účinnější a správ-
nější, aby bylo na vládu apelováno, by mi-
mořádné poměry finanční v království Če-
ském odstraniti hleděla mimořádnou vý-
pomocí, poněvadž stát nemůže ve svém
vlastním zájmu připustiti, aby nejbohatší
země byla v konkursu. Ale (o v interpelaci
není, neboť je nebezpečí, že by ministerský
předseda byl také zvědav, byla-li učiněna
od zemského výboru mimořádná opatření
usnesením 40% zvýšení přirážek, nebo zdali
interpelanti s mimořádnými poměry tak
daleko počítali, že byli by právě pro mi-
mořádnost poměrů ochotni provésti pivní
daň s inkamerací pivní dávky, aby zem
jinou cestou opatřili dostatečné prostředky
12
article
Přes to se však nevyline nikdo z opo-
sice otázce, co „v me zích své působ
nosti“ vykonali poslanci pro zlepšeníf-
nancí zemských. Chtějí-li interpelanti zá-
lohy na úděly, musí chtíti, aby byly úděly
značné, aby zálohy byly veliké. Ale jedním
pérem žádat za zálohy na úděly a sou-
časně prohlašovat, že budu protí malému
fínančnímu plánu, kde z kořaleční daně se
má zemím dostati údělu 13/4—4násobného
kde má vzrůsti úděl z 20 mil. až
na 78 mil., a pak se mám dělit
se státem na polovic, kde dostati
mají země další úděl na dani příjmové
to i na jejím přirozeném přírůstku,
kde bude ročně obnášeti v prvých le-
tech úděl o 8 mil. více, což rovná
se 10 přirážky zemské, takové
politice nechť rozumí, kdo dovede.
Němci z Čech vytáhli proti malému fi-
nančnímu plánu, snaží se zmařiti údělový
zákon, zameziti, aby země nedostaly nové
příjmy. Hledají spojence a nacházejí je tam.
kde to jistě nejméně čekali: mezi
českými poslanci, kteří sice chtěj
pomáhati zemi zálohami na stávajíc
malé úděly, ale rukuruce s Něm -
potírají zvětšení údělů agita e
proti malému finanční m
plánu.
Česká oposice chce býti v jedné řad
s Němci: konečně v jedné otáze
česko-německé smíření.
Němec
Čechy
Německo
13
article
Přitomto smíření naše stra-
na asistovati nebude, poně
vadžby páchala hřích na finan-
cích království Českého, n
úřadnících státních a učitel
stvu národní m.
Svoji práci a svoje sliby béřeme vážně.
My slíbili úřadnictvu pragmatiku, slíbil
jsem pro ni postarati se o úhradu, bu-
de-li při tom současně dbán
o částečnou sanaci zem-
ských financí, abychom mohl
postarati se o lepší platy u-
čitelské.
Poslancům naší strany nepotřebují ú-
řadníci posílati telegramy, aby umožnílif-
nanční uskutečnění pragmatiky, našim po-
slancům nemusejí učitelské organisace po-
sílati resoluce, aby uskutečněním malého
finančního plánu dostalo se nových pra-
menů příjmů zemi pro provedení reformy
platů učitelských. My svoji povinnost pře-
vzatou známe a jí dle sil svých dostojíme
Myslí-li oposice česká, že jejím prvým
činem má býti povalení finančního plánu,
my ji na této cestě následovat nebudeme.
Podaří-li se jí a Němcům z království zma-
řiti malý finanční plán, uslyší v celém ně-
meckém území jásot, že posílena ně-
mecká obstrukce na zemském
sněmu a přiblížena zase
novou metu katastrofa fi-
nanční v Čechách.
Poslanci naší strany tvoří malý klub
Mohou jen varovat vedoucí strany če-
ské před chybným postupem, poněvadž jen
do té míry přejímají zodpovědnost, která
přešla na nynější většinu, jež musí dbáti
to, aby neutrpělo škody zemské hospodář-
ství a ty stavy, jež od malého finančního
plánu právem očekávají zlepšení svých
těžkých hmotných poměrů.
Chtít od vlády v mezích jej
působnosti pomoc a v me
zích své vlastní působnosti ne-
pomáhat, nesmí žádná politika
ať se jmenuje oportunní ne-
bo radikální, oposiční ne b
vládní.
Němec
Čechy
národní m
14
article
Úprava platů profesorů
vysokoškolských.
Úprava platů profesorů
vysokoškolských.
Subkomitét vyučovacího výboru přijaí jedno-
myslně ve své páteční schůzi za předsednictví dra
Bachmanna návrh zákona, vypracovaný posl. drem
Tobolkou, na úpravu platů profesorů vysoko-
školských.
Návrh zní fakoto-
§ 1. Řádní profesoři vysokých škol jsou v šesté
neb páté hodnostní třídě státních úřadníků a berou
plat i systemisovaný aktivní přídavek těchto tříd
Služné zvyšuje se vždy po čtyřech letech o 1600
(kvadrienálka). Řádný profesor musí nejpozději
do pěti let ode dne jmenování řádným býti za-
řazen do páté hodnostní třídy. Dosažení 60. roku
není překážkou pro nabytí čtyřletého přídavku.
Všichni řádní profesoři dostávají kromě toho při-
davek, do pense nevpočítatelný, který se dle ná-
vrhů sborů profesorských určuje ministerstvem vy-
učování se zvláštním zřetelem k návštěvě jednotli-
vých vysokých škol
§ 2. Mimořádní profesoři vysokých škol jsou
v sedmé hodnostní třídě státních úřadníků a be-
rou plat a systemisované aktivní přídavky sedmé
třídy hodnostní. Plat zvyšuje se vždy po čtyřech
letech o 900 K ode dne jmenování počínaje. Mimo-
řádní profesoři dostávají kromě toho stejný při-
davek jako profesoři řádní (vide § 1. al. 4).
Bachmann
Tobolka
15
article
§ 3. Aktivitní přídavek se na žádost jednotli-
vých profesorů vysokoškolských poukazuje k vý-
platě i ve čtvrtletních splátkách předem, za pod-
mínek, které se zvláštními předpisy stanoví, při
čemž zůstávají nedotčená ustanovení o výplatě
služného v měsičních splátkách předem prvního
dne každého měsíce. Zastaví-li se během čtvrtletí
aktivní přídavek z nějakého jiného důvodu, než
je úmrtí dotyčného profesora, musí profesor vrátiti
splátky měsíční, vyplacené před lhůtou splatnosti.
§ 4. Ředitelé ústavů, klinik a polyklinik, správ-
cové seminářů a proseminářů, jakož i profesoři,
kteří mají s posluchači cvičení v laboratořích nebo
cvičení konstruktivní a praktická, dostávají za to
remuneraci. Tato remunerace má býti vy-
měřována ministerstvem vyučování s náležitým
zřetelem ke všem okolnostem důležitým pro po-
souzení práce s oněmi funkcemi spojené, a to dle
návrhů profesorských sborů, a má býti zároveň
platem poukazována k výplatě 1. března, po pří-
padě 1. července běžného roku. Ukáže-li se potře-
ba při velkém počtu posluchačů semináře, pro-
semináře neb praktického cvičení zříditi paralelní
oddělení, jest za řízení tohoto oddělení poskytnouti
další remuneraci, vyměřenou dle téhož měřítka.
8 5. Řádným a mimořádným profesorům, kteří
v době svého jmenování zastávali jiný veřejný úřad
musí se začáteční plat vyměřiti při nejmenším tín
vyšším obnosem, který se rovná poslednímu služ-
nému v dřívějším postavení. I v jiných případech
16
article
V drobném pronej
ragní čisle a soba
ve aliálkách na venkov.
lnseráty
plati no hosově napřen
Předplnceni a vpserty přijim
sdministrace v Marianské ulr, a
redakoem natarnní a kpedie-
Bukoplay se nevrana
17
article
může býti dle poměrů jednotlivým řádným i mimo-
řádným profesorům povolen vyšší nežli systemiso
vaný plat i jiné výhody.
§ 6. Řádní a mimořádní profesoři jsou jme-
nováni vždy definitivně.
§ 7. Řádným a mimořádným profesorům za-
počítává se do pense také doba, kterou před svým
jmenováním ztrávili jako asistenti neb konstruktéři
na vysoké škole. Podle návrhů profesorských sbo-
rů mohou býti do pense započítána výjimečně a to
buď zcela, neb částečně také léta docentury, jakož
i léta ztrávená vědeckou činností na jiných věde-
ckých úsbavech. Rovněž může býti zcela neb z části
na návrh sboru profesorského započítána doba.
ztrávená v soukromém postavení neb praxi, při
výměru pense a podle okolností také při postupu
do vyšších tříd služného. Tu třeba míti zvláště zře-
tel na profesory těch oborů, u nichž praxe je pod-
mínkou jmenování.
8 8. Ustanovení tohoto zákona vztahují se tako
na profesory, jmenované před jeho vydáním. Avšak
profesoři, kteří již před touto dobou dosáhli vyš-
ších platů, než je tímto zákonem stanoveno, neb
jimž poskytnuty byly jiné výhody, mají obé podr-
§ 9. Tento zákon nabývá platnosti dne .....
Tímto dnem pozbývají platnosti všechna zákonu
tomu odporující ustanovení dřívějších zákonůa
nařízení, zejména zákona z 19. září 1896, ř. z. č. 167.
a zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 35., dále
nejv. kabinetního listu z 9. září 1826., č. 4412a
ostatních předpisů, jež se týkají stabilisování v úřa-
dě a trienia na zkoušku u profesorů vysokoškol-
§ 10. Provedením tohoto zákona pověřen jest
ministr kultu a vyučování, ministr veřejných prací
a ministr financí
žeti
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
K činností Bundu Němců v Čechách.
Podle zprávy o činnosti Bundu Němců za
minulý rok, podané valné jeho hromadě o let-
nicích v Teplicích konané, vydal Bund 200.000
korun na výkup a udržení ohrožených něme-
ckých usedlostí, jež mohly přejíti do českých
rukou, kromě toho za usedlosti a právní za-
stoupení ohrožených majitelů německých dal-
ších 103.000 K. Na germanisaci českých si-
rotků 59.000 K, na podporu německých a zí-
skání českých živnostníků 37.000 K. na škol-
ství 15.000 K. na vánoční nadílky 13.000 K.
na prostředkování práce 8500 K, na knihovny
a vzdělání lidu 10.000 K. Při tom všem na-
říká si výbor Bundu na vlažnost, lhostejnost
a bezúčast na německé straně v národnost-
ním zápasu, v němž prý vítězí rozhodný pro-
myšlený postup českých protivníků na pol
školství, hybné slovanské peníze, jež prý jsou
vždy pohotově se záhadnou rychlosti a v zá-
hadně vysokých obnosech, jedná-li se o to,
zakoupiti německý majetek, založiti českou
továrnu, český podnik těžařský tam, kde o
něčem podobném nebylo před deseti lety ani
slechu. Kde zůstává hrdé německé slovo o
německé poplatnosti, o německé síle národní?
„Zdá se, že Němec bojuje slovy, Slovan
činy,“ volá Bund k německé veřejnosti.
V tomto případě bojuje slovy skrz na
skrz licoměrnými, neboť dosud nikdy nebylo
o germanisaci v Čechách tak splendidně po-
staráno, jako letos. Srovnejme jenom situací
v Matici a ve Schulvereinul
Poláci na Ostravsku a volby do moravského
zemského sněmu.
Němec
Bunda
Polák
Čechy
Teplice
Ostravsko
21
article
Před nedávnem zmínili jsme se o projevu
polské strany soc.-demokratické k zemským
volbám moravským, v němž akcentována nut-
nost trojjazyčnosti státních i autonomních
úřadů a veřejných polských škol na morav-
ském Ostravsku. Dnešní „Glos ludu slaskiego“
uveřejňuje programový článek, v němž for-
mulováno jest stanovisko národních polských
kruhů ke blížícím se volbám. „Glos“ vyzývá
polské voliče, aby podporovali svými hlasy
Glos
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 17. května.
9— (Kronika.) Pomalu i okolf Prahy
začíná se vylepotvářet. Ještě před dvaceti
lety údolí Berounky od Radotína ke Kar-
lovu Týnu nebyla málem poušt. Dnes tudy
oknem vagonu jímá oko utěšený pohled. Les-
natý brdský svah s bílými a červenými
skvrnami svých letohrádků jásá vesele bar-
vami jako květnatý palouk.
Onehdy za svátečního rána dali jste se
vyklopit na přilehlé stanici. Jarní procházka
líbezným údoličkem kyne všemi půvaby.
V levo, v pravo úhledné domky a dvorce.
zahrádky plné květů, vzduch plný vůně
šveholu, vše prozářeno čerstvými paprsky
ranniho slunka! A tak krok za krokem podél
skotačicího pramene a vzhůru k vonnému
lesu. Jaká osvěžující koupel ducha i tělal
Blahopřejete si. Byl to výborný nápad, dát
se doma v Praze záhy vyburcovat a dosti-
hnout v čas ku prvnímu vlaku.
— A což teprv takový majitel villy
šťastlivec! Den před tím, k večeru, vyjede
si z města a ráno, zmámen rozkoší, rovnou
se probudí do té symfonie barev, vůní
zpěvu! Jaký čaropobyt na zemi
— Fantasie! Skutečný měšťák nestoj
o takové rozplývačky.
— Jakž by nestál! Zde celá osada leto-
hradů, útulně zřízených, namnoze nákladných
vyvrací pochybnost. A vzdušných osad v ze-
leni na výslunných stranách stále přibývá
v okolí města.
— Osady, zajisté, letohrádky! Jenže —
prázdné. Hleďte! Jaro v plném rozkvětu
ale dvéře úhledných staveb jsou zavřeny
okna zabedněna, mříže u zahrádek zatara-
seny. Šťastní vlastníci těch čaropobytů ne-
chávají jaro venku dle libosti se probouzet
Praha
Berounka
Radotín
Kara
Týn
letohrad
23
article
a sami hoví si zatím v městě hluboko za-
hrabáni do svých peřin ..
— Božínku, nač potom být majitelen
villv?
— Nač? Kdo villu má, dost se jí na-
užijel
— Kdypak? .
— V létě, o prázdninách.
— Jenže teď z jara je příroda právě
nejkrásnějši! Teď zrovna hýří svými půvaby
— Ať si příroda hýří. Lidé zase mají
své starosti, svůj denní pořádek. Ven, na
letní byty stěhují se rodiny až o prázdni-
nách.
— Stěhují se, dobrá. Netřeba se hne
stěhovat. Stačí jen si vyjet na rozkošnou
chvíli, na noc, na to okouzlující ráno. Vždyt
ta všecka jarní nádhera jen jednou do roka
se vraci! A tak krátko trvá! Třeba uží
chvíle . ..
— To je tol Trvá krátko a je tak ne-
jista! Jednou, dvakrát netrefiš pravou chvíl
a do třetí už chuť přejde. A běžný pořádel
vítězí. Člověk je tak upoután na své zvyky
na pravidla a řády svého okolí. Těžko láma
okovy, přemáhat sebe, vzdávat se libého ná-
vyku, klidu a pohodlí, nutit se
— Nutit se — k rozkoši?
— Třeba k rozkoši! Nepocítěná rozko
neláká ..
Ejhle, kletba mechanismu! Zařídíš si ven-
kovský pobyt, abys užil živé přírody a když
příroda je nejkrásnější? Nejsi tu, neužiješl
Netřeba
24
article
Mit svoji villu, známka jisté zámož-
nosti. Jenže zámožnost není vždy pobídkou.
otevřít smysl všelikým půvabům. Spíše.
možná, bývá překážkou.
— A což ostatní Pražané, kteří nejsou
šťastnými majíteli letohrádků? Snad ti se
aspoň tlaí,, aby užili doby květů? ..
Jinde ve sváteční den, když slunee
přeje, tísní se ránov na perronech velkoměst-
ských nedočkavců. Vlak za vlakem odjíždí
nab:t. Sedadla, chodby, okna i zevní plo-
šiny vagonů proti všemu řádu a pořádk
jsou přecpány. Pravidelné vlaky nestačí.
Vypravují se záložné. Nové a zase nové
Taková je chtivost velkoměšťáků, aspoř
krásný jarní svátek strávit co možná dále
mimo obvod všedního městského ruchu.
Průměrný Pražan v těch věcech je stří-
zlivější. Miluje také svou přírodu. Proč ne
Ale nedává svoji lásku tak tuze na sobě
znát. Rád si tak občas vyjede za město, ale
eo do míry svého požitku je skromnější.
Pražan
25
article
Hned ráno na výlet, není pohodlné. Polo-
denní výlet mu stačí. Čas od oběda do ve-
čeře pokládá za nejvhodnější, ukojit svoji
touhu po přírodě. A konečně, jaký div
Uvážíte-li, čemu do nedávna v okolí Prahy
říkalo se »příroda«, ani mu nezazlíte. Ne-
mohlo ani vychovat velkou touhu.
— A jiné příčiny! Nejen vůní vzduchu
a svěžestí barev živ je ctitel přírody! Jestl
příroda v nejbližším okolí Prahy do nedávn
byla smutná, možnost občerstvit někde zna-
venou svoji tělesnost byla ještě smutnější.
— Co chcetel Na hostince v okol
Prahy není přec nouzel
— Pravda, hospod všude dost! Ptáš se-
máte něco k snědku? Odpověď: co si pře-
jete? Je pivo, je rohlík, také nějaká ho-
molka by se našla. Škrábete se za uchem
Rád bych poobědval. Oběd? Máme pro sebe
A kde bych dostal? Naproti snad? Nevím.
Naproti také nemají. A najde-li se něc
přec, jakost a úprava neláká. Raději zůsta-
neš při sklenici piva a rohliku. Smutný
— Přirozená věc! Známé kolečko z nauky
hospodářské: bez poptávky žádná nabídka
Kde není návštěvy, není hospod. Jedn
druhé vyvolává.
— Poslední dobou mnohé se zlepšilo
výlet!
Praha
26
article
Znám v okolí místa, kde možno už slušně
poobědvat.
— Pravda, zlepšilo se, ale kolik! Loni
jednou, dvě hodiny od pražského obvodu,
zastavím se na oběd v zahrádce. Pořad
prostý: polévka, podnos s příkrmem, houska,
sklenice piva. Jakost i úprava ne zlá. Ale,
co byste řekli, jak zněl účet? Neuhodnete
čtyři korunyl
— Inu, mořský pavouk, podán na stříbře
byl by dražší.
— Nebylo nic zvláštního. Husa koncem
června není přec žádné labužnictví. A před-
stavte si rodinu na výletě. Jen pět osob.
A pouze oběd! Po čtyrech korunách. Po-
chopíte, že se lidiček na celodenní výlely
z Prahy nehrne.
— A pak mají přijíždět cizincil
Tak zní věčný refrén. Měříme všeck
na cizince a pro cizince. Na sebe nemy-
slíme. Jakobychom svoji přírodu neměli
především pro sebe! A když přírodu, tedy
vše ostatní, co do ní patříl
Jestli ani slunné jarní ráno nevyvábí
průměrného Pražana ze zdí, nebe zastřené
neuznává miláček vůbec za hodno jména pří-
rody. Snad se dal pro všecko ráno vzbudit.
— Jak je venku? táže se rozespalý
opatrně.
A když zpráva zní jaksi rozpačitě,ž
tam snad něco ve vzduchu visí, anebo že
je dokonce mokro, odpovídá spokojeným
hlasem:
— Je dobře ..
Postel zavrzala. Probuzený spáč obráti
se zase na druhou stranu. O zamoklou pří-
rodu nestojí.
A přece jaro i v šedém plášti nezapř
svůj půvab.
Onehdy, ve svátek, zdálo se tak všecko
zašedlé. Po noční pršce zbylo něco mlhy v
vzduchu, ale pravý milovník toulek zeleným
Hus
Pražan
Ina
Praha
27
article
krajem nevzdá se tak snadno naděje na
možný výjas. Na smíchovském nádraží ku
prvnímu vlaku bylo poměrně živo. Dost
úborů šlapáckých se mihalo, zelených klo-
bouků, plášťů, silné obuvi. Ale, nápadného
něco! Soudě na povrch, řekli byste, nádraží
— německého města. Většina uchystaných
skupin — Němečkovél
— U čerta! Což naši čeští lidé ani ne-
chodí na výlety?
Chodí taky, rozumi se. Jenže, leda za
podmínek nejpříznivějších. Na počasí po-
chybné nejsou zařízeni. Snad není dost
otužilosti, dost odvahy anebo, řekněme,
dost — gurmánství.
V Radotíně jste vystoupili. Na kraji
místa dohonilo vás hejno alpinistů. Na mou
věru, jaký úbor! Jako někam na Rax Alpu
nebo na Hochkoenig! Co s tím vysokým
šněrováním, s těmi vrecky na zádech do
našich zdejších pidikopců a kopečků? Ne-
škodí. Do Alp, možná, potáhnou o prázdni-
nách. Zatím cvičí svaly a zvykají hřbety
v okolí Prahy. Chodí tak vždycky v hejnech.
Je to veselejší a také prý z národně takti-
ckých příčin. Tak či tak, šlapáci vydatní.
Jen tak vás přešuměli. Pravi hltačí kilo-
metrů.
Na kraji lesíka u stráně malý tábor.
Společnost výletníků, páni i dámy. Něco
tu kutí mezi stromy, převazují se nebo
chystají snídaní. Tak záhy? Hlučí a štěbe-
tají jako špačci. Zase Němčícil
A do fřeticel
Cestou k Černošicům, aby se nestýskalo,
zaslechnete v dáli za sebou zpěv. Hezky do
kroku, pružným rytmem. Známá vojenská
vykračovačka:
Wenn die Soldaten
durch die Stadt marschiren
und die Maedchen..
Nevíte už dobře, co bylo s těmi »maed-
chen«, jestli kokettíren, patrulliren nebo
smíchovský nádraží
Radotín
Alpy
Praha
Černošice
Dosta
Wenn die Soldaten
die Stadt