ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7cb7350-8f0f-11dd-ac64-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 25, org 6, person 17, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 18. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 134.
4 article
na rannt a večerní listy předplácís v Praze v admos lni ne Etert jets * dvojí donár nk ki ne tvri je t e měsle . 9 K so a ri:. : : k dvojí atemio iea Dnešní číslo pro Prahu jest o t6 stranách, s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 19. května v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 title
Převzali zodpovědnost.
6 article Usnesení klubu českých poslanců
Usnesení klubu českých poslanců agrárních na radě říšské bylo dle zpráv no- vinářských přijato se zadostiučiněním na vědomí od klubu neodvislých poslanců od národních sociálů. Český klub, jemuž usnesení to dosud notifikováno nebylo a klub katolicko-národní, o věci jednati ne- mohly. Nechť jejich usnesení dopadne jak- koli, jest již dnes jisto, že zodpovědnost za českou politiku přešla na tvořící se nový blok, sesstávající ze 60 poslanců českýcha že ostatní mají úplně volnou ruku rozho- dovati se o své taktice dle svého vlastního uvážení. Není totiž pochyby, že usnesení agrárního klubu nebylo provedeno po vy- slechnutí názorů naší strany, se kterou dosud ruku v ruce postupováno jak v po- litice zemské, tak na radě říšské, že usne- sení to není výsledkem přátelské výměny názorů, ani mezi předsednictvy obou klubů na radě říšské, ani po provedení příslušné debaty ve svazuzemskýchposlan- ců, k němuž přece poslanci obou stran ná- leží a vždy dosud loyálně o politice zemské — pro níž hlavně změna taktiky má býti provedena — porady konali. Prosté postavení před dokonaný sku- tek nemůže se díti mezi společně postupu- jícími stranami, aby tím nebyla porušena prvá podmínka politického soužití — loyalita.
Český klub katolickýnárodní
7 article
To, zdá se, cítí také na straně agrární proto dodatečně namáhají se o to, aby dokázáno bylo, že přišli s interpelací o sta- novísku vlády ke stavu věcí v Čechách, ž z naší strany byl podpis odmítnut, takže jim prý nezbylo než učiniti s amostatně usnesení. Vyložili jsme již včera, jak věc se sběhla a neváháme také po dnešním líčení v denních listech říci, že ani jediným slo- vem nebyla probírána taktika na radě říš- ské, že dle celého znění interpelace byla od svých původců určena jen pro poslance z království Českého, že v interpelaci obsa- ženy jsou vážné omyly věcné a její zodpo- vězení se strany vlády mohlo by se státi způsobem nejkorektnějším, aniž by tím bylo posíleno stanovisko české a docíleno vy- jasnění situace. Podstata interpelace — dle „Venkova — jest tato- Bylo prohlašováno za dogma, že obstruke nesmí se vyjíti vstřic žádným způsobem. Vy- chází na jevo, že to platí jen pro obstrukčníky neněmecké. „Obstrukce Němců na sněmu král. Českého těší se největší protekci se strany vlá- dy od svého počátku a jen pomocí mini- sterstva (tohoto?) se podařilo Němcům nejen zemský sněm král. Českého ochromiti, nýbrž také zastaviti právo země tím, že jí scházejí všechny hmotné prostředky, kterých je potřebí ke spořádané správě.“ Činili jsme po tři léta pokusy vejíti ve snesitelný smír s Němci. (Či- nili ty pokusy radikálové a Moravané?) „Nyní pokročily události v Čechách tak daleko, že nejbohatší země tohoto mocnářství nemůže do- státi i svým nejprimitivnějším povinnostem; ně- mecké obstrukci podařilo se za pomoci dřívěj- ších vlád a nynější vlády zemi vyhladověti. Vláda odmítá povoliti zvýšení přirážek zemských, odmítá poskytnoutí zemskému výboru zálohy na úděly. A proto chtěji interpelanti věděti, zdali vláda v kruhu vlastní působnosti zemi chce pomoei
Němec Moravan Čechy
8 title
NAROi
9 article
bez ohledu na obstrukčníky a zdali je minister- ský předseda ochoten v dohodě s c. k. ministrem financí učiniti v největší rychlosti veškert opatření, aby hrozící nebezpečí od Čech a jej správy bylo odvráceno. Myslíme, že by bylo s výhodou, kdyby tento zamýšlený první čin oposiční neby uveřejněn, když již nebyla podáním jeho poskytnuta vládě příležitost, fakty přím ubíti interpelanty. Byli jsme v nejprudší oposici prot Bienerthově vládě, když odepřeno bylo prodloužení pivní dávky a vyhozeno 13 mil korun ročně na ulici a tím zemský nekrytý deficit stoupl. Bylo to za téže vlády a z nejprudší naší oposice, kdy odepřeno bylo zvýšení přirážek zemských. Vláda nynější by měla velmi snadnou odpověď na výtky jí činěné. Nejprve po- ukázala by na finanční svůj plán, v němž podala říšské radě předlohy, kterými chtě- la rozmnožiti úděly zemím z daně lihové připustila zvýšení i z daně příjmové. Do- kázala by, že podmínky, za jakých úděly se mají dostati zemím, připustila v takové stylisaci, aby nebylo potřebí usne- sení sněmovní o osvobození o- sobní daně příjmové od přirá- žek a aby výplatu údělů ne- mohla obstrukce zameziti. U- kázala by, že podala návrh na inkameraci pivní dávky 4 K, že byla ochotna formulo- vati zákon tak, že by se inkamerovala tato dávka čtyřkorunová i v zemích, v nichžje menší, nebo dokonce žádná. Vypočítala by, že by země dostala touto cestou bez sněmu prvý rok nejméně 36 mil. K, další léta 47—50 mil. nových údělů, takže by měla schodky kryty.
Bienerthův Čechy
10 article
V mezích své působnosti — jak žádá interpelace — vláda předložila návrhy na sanaci financí zemských a upra- vila zákony tak, aby úděly dostaly také ze- mě, kde řádí obstrukce Nové zálohy na úděly by vláda od- mítla, poněvadž na rok 1913 celéúdělo- vé zálohy již vyplatila, úděly za rok 1912 před týdnem doplatila. Máme se dávati od vlády poučiti, že „v mezích své působnosti“ jest vázána zákonem z r. 18967 Má nám ministerský předseda říci, že t- děly pro Čechy (z kořaleční i z příjmové daně) obnášely 9% mil., a že záloha na rok 1914, i kdyby ji per nefas učinil, oddálí shroucení finanční správy zemské do srpna — zaplatíme-li Žemské bance anuily a úrok? A zvýšení přirážek! Ve fi- nančním výboru učinil sociální demokrat německý dr. Renner návrh, aby vláda sdělila, co je království České dlužno stá- tu proto, že přirážky dnešní nestačí na vý- platu učitelských platů, příspěvků na čet- nictvo, ubytování vojska atd. Návrh ten byl Čechy i Němci zamítnut. Nyní máme si dáti od vlády vyložit, že zvýšení přirážky by padlo na tyto platy, že by zmizelov pokladně státní — vzhledem k jakýmsi u- stanovením o dotování školních fondů — máme si dáti vyložiti, že základna pro při- rážky zemské při zmenšování výnosu gruntovní daně následkem odpisů při „ži- velních pohromách“ neroste, ale výdaje školské rostou, máme si dáti vypočítati, že by bylo potřebí zvýšení přirážek o 40 proc. aby byl kryt zemský deficit a dáti si po- ložiti otázku, chceme-li to učiniti za sou- časného vzdání se „živelních“ odpisů, aby břímě nestihlo výhradně městské obyvatel stvo?
Renner Čecho Němec Čechy Žemský banka
11 article DNÍi
DNÍi Apelovati měli poslanci čeští na vlá- du, aby „v mezích své působnosti“ po- mohla království Českému. Je jisto, že by vláda s velikým důrazem prohlásila, že vždycky byla a nadále jest ochotna v me- zích své působnosti, čili jinak řečeno v mezích zákona starati se o to, aby království České mohlo dostáti svým po- vinnostem a že bude interpelantům velmi vděčna, učiní-li jí návrhy, jak by v me- zích působnosti své zákonem jípředepsanépomocimohla. Bylo by zajisté daleko účinnější a správ- nější, aby bylo na vládu apelováno, by mi- mořádné poměry finanční v království Če- ském odstraniti hleděla mimořádnou vý- pomocí, poněvadž stát nemůže ve svém vlastním zájmu připustiti, aby nejbohatší země byla v konkursu. Ale (o v interpelaci není, neboť je nebezpečí, že by ministerský předseda byl také zvědav, byla-li učiněna od zemského výboru mimořádná opatření usnesením 40% zvýšení přirážek, nebo zdali interpelanti s mimořádnými poměry tak daleko počítali, že byli by právě pro mi- mořádnost poměrů ochotni provésti pivní daň s inkamerací pivní dávky, aby zem jinou cestou opatřili dostatečné prostředky
12 article
Přes to se však nevyline nikdo z opo- sice otázce, co „v me zích své působ nosti“ vykonali poslanci pro zlepšeníf- nancí zemských. Chtějí-li interpelanti zá- lohy na úděly, musí chtíti, aby byly úděly značné, aby zálohy byly veliké. Ale jedním pérem žádat za zálohy na úděly a sou- časně prohlašovat, že budu protí malému fínančnímu plánu, kde z kořaleční daně se má zemím dostati údělu 13/4—4násobného kde má vzrůsti úděl z 20 mil. až na 78 mil., a pak se mám dělit se státem na polovic, kde dostati mají země další úděl na dani příjmové to i na jejím přirozeném přírůstku, kde bude ročně obnášeti v prvých le- tech úděl o 8 mil. více, což rovná se 10 přirážky zemské, takové politice nechť rozumí, kdo dovede. Němci z Čech vytáhli proti malému fi- nančnímu plánu, snaží se zmařiti údělový zákon, zameziti, aby země nedostaly nové příjmy. Hledají spojence a nacházejí je tam. kde to jistě nejméně čekali: mezi českými poslanci, kteří sice chtěj pomáhati zemi zálohami na stávajíc malé úděly, ale rukuruce s Něm - potírají zvětšení údělů agita e proti malému finanční m plánu. Česká oposice chce býti v jedné řad s Němci: konečně v jedné otáze česko-německé smíření.
Němec Čechy Německo
13 article
Přitomto smíření naše stra- na asistovati nebude, poně vadžby páchala hřích na finan- cích království Českého, n úřadnících státních a učitel stvu národní m. Svoji práci a svoje sliby béřeme vážně. My slíbili úřadnictvu pragmatiku, slíbil jsem pro ni postarati se o úhradu, bu- de-li při tom současně dbán o částečnou sanaci zem- ských financí, abychom mohl postarati se o lepší platy u- čitelské. Poslancům naší strany nepotřebují ú- řadníci posílati telegramy, aby umožnílif- nanční uskutečnění pragmatiky, našim po- slancům nemusejí učitelské organisace po- sílati resoluce, aby uskutečněním malého finančního plánu dostalo se nových pra- menů příjmů zemi pro provedení reformy platů učitelských. My svoji povinnost pře- vzatou známe a jí dle sil svých dostojíme Myslí-li oposice česká, že jejím prvým činem má býti povalení finančního plánu, my ji na této cestě následovat nebudeme. Podaří-li se jí a Němcům z království zma- řiti malý finanční plán, uslyší v celém ně- meckém území jásot, že posílena ně- mecká obstrukce na zemském sněmu a přiblížena zase novou metu katastrofa fi- nanční v Čechách. Poslanci naší strany tvoří malý klub Mohou jen varovat vedoucí strany če- ské před chybným postupem, poněvadž jen do té míry přejímají zodpovědnost, která přešla na nynější většinu, jež musí dbáti to, aby neutrpělo škody zemské hospodář- ství a ty stavy, jež od malého finančního plánu právem očekávají zlepšení svých těžkých hmotných poměrů. Chtít od vlády v mezích jej působnosti pomoc a v me zích své vlastní působnosti ne- pomáhat, nesmí žádná politika ať se jmenuje oportunní ne- bo radikální, oposiční ne b vládní.
Němec Čechy národní m
14 article Úprava platů profesorů vysokoškolských.
Úprava platů profesorů vysokoškolských. Subkomitét vyučovacího výboru přijaí jedno- myslně ve své páteční schůzi za předsednictví dra Bachmanna návrh zákona, vypracovaný posl. drem Tobolkou, na úpravu platů profesorů vysoko- školských. Návrh zní fakoto- § 1. Řádní profesoři vysokých škol jsou v šesté neb páté hodnostní třídě státních úřadníků a berou plat i systemisovaný aktivní přídavek těchto tříd Služné zvyšuje se vždy po čtyřech letech o 1600 (kvadrienálka). Řádný profesor musí nejpozději do pěti let ode dne jmenování řádným býti za- řazen do páté hodnostní třídy. Dosažení 60. roku není překážkou pro nabytí čtyřletého přídavku. Všichni řádní profesoři dostávají kromě toho při- davek, do pense nevpočítatelný, který se dle ná- vrhů sborů profesorských určuje ministerstvem vy- učování se zvláštním zřetelem k návštěvě jednotli- vých vysokých škol § 2. Mimořádní profesoři vysokých škol jsou v sedmé hodnostní třídě státních úřadníků a be- rou plat a systemisované aktivní přídavky sedmé třídy hodnostní. Plat zvyšuje se vždy po čtyřech letech o 900 K ode dne jmenování počínaje. Mimo- řádní profesoři dostávají kromě toho stejný při- davek jako profesoři řádní (vide § 1. al. 4).
Bachmann Tobolka
15 article
§ 3. Aktivitní přídavek se na žádost jednotli- vých profesorů vysokoškolských poukazuje k vý- platě i ve čtvrtletních splátkách předem, za pod- mínek, které se zvláštními předpisy stanoví, při čemž zůstávají nedotčená ustanovení o výplatě služného v měsičních splátkách předem prvního dne každého měsíce. Zastaví-li se během čtvrtletí aktivní přídavek z nějakého jiného důvodu, než je úmrtí dotyčného profesora, musí profesor vrátiti splátky měsíční, vyplacené před lhůtou splatnosti. § 4. Ředitelé ústavů, klinik a polyklinik, správ- cové seminářů a proseminářů, jakož i profesoři, kteří mají s posluchači cvičení v laboratořích nebo cvičení konstruktivní a praktická, dostávají za to remuneraci. Tato remunerace má býti vy- měřována ministerstvem vyučování s náležitým zřetelem ke všem okolnostem důležitým pro po- souzení práce s oněmi funkcemi spojené, a to dle návrhů profesorských sborů, a má býti zároveň platem poukazována k výplatě 1. března, po pří- padě 1. července běžného roku. Ukáže-li se potře- ba při velkém počtu posluchačů semináře, pro- semináře neb praktického cvičení zříditi paralelní oddělení, jest za řízení tohoto oddělení poskytnouti další remuneraci, vyměřenou dle téhož měřítka. 8 5. Řádným a mimořádným profesorům, kteří v době svého jmenování zastávali jiný veřejný úřad musí se začáteční plat vyměřiti při nejmenším tín vyšším obnosem, který se rovná poslednímu služ- nému v dřívějším postavení. I v jiných případech
16 article
V drobném pronej ragní čisle a soba ve aliálkách na venkov. lnseráty plati no hosově napřen Předplnceni a vpserty přijim sdministrace v Marianské ulr, a redakoem natarnní a kpedie- Bukoplay se nevrana
17 article
může býti dle poměrů jednotlivým řádným i mimo- řádným profesorům povolen vyšší nežli systemiso vaný plat i jiné výhody. § 6. Řádní a mimořádní profesoři jsou jme- nováni vždy definitivně. § 7. Řádným a mimořádným profesorům za- počítává se do pense také doba, kterou před svým jmenováním ztrávili jako asistenti neb konstruktéři na vysoké škole. Podle návrhů profesorských sbo- rů mohou býti do pense započítána výjimečně a to buď zcela, neb částečně také léta docentury, jakož i léta ztrávená vědeckou činností na jiných věde- ckých úsbavech. Rovněž může býti zcela neb z části na návrh sboru profesorského započítána doba. ztrávená v soukromém postavení neb praxi, při výměru pense a podle okolností také při postupu do vyšších tříd služného. Tu třeba míti zvláště zře- tel na profesory těch oborů, u nichž praxe je pod- mínkou jmenování. 8 8. Ustanovení tohoto zákona vztahují se tako na profesory, jmenované před jeho vydáním. Avšak profesoři, kteří již před touto dobou dosáhli vyš- ších platů, než je tímto zákonem stanoveno, neb jimž poskytnuty byly jiné výhody, mají obé podr- § 9. Tento zákon nabývá platnosti dne ..... Tímto dnem pozbývají platnosti všechna zákonu tomu odporující ustanovení dřívějších zákonůa nařízení, zejména zákona z 19. září 1896, ř. z. č. 167. a zákona ze dne 24. února 1907, ř. z. č. 35., dále nejv. kabinetního listu z 9. září 1826., č. 4412a ostatních předpisů, jež se týkají stabilisování v úřa- dě a trienia na zkoušku u profesorů vysokoškol- § 10. Provedením tohoto zákona pověřen jest ministr kultu a vyučování, ministr veřejných prací a ministr financí žeti
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. K činností Bundu Němců v Čechách. Podle zprávy o činnosti Bundu Němců za minulý rok, podané valné jeho hromadě o let- nicích v Teplicích konané, vydal Bund 200.000 korun na výkup a udržení ohrožených něme- ckých usedlostí, jež mohly přejíti do českých rukou, kromě toho za usedlosti a právní za- stoupení ohrožených majitelů německých dal- ších 103.000 K. Na germanisaci českých si- rotků 59.000 K, na podporu německých a zí- skání českých živnostníků 37.000 K. na škol- ství 15.000 K. na vánoční nadílky 13.000 K. na prostředkování práce 8500 K, na knihovny a vzdělání lidu 10.000 K. Při tom všem na- říká si výbor Bundu na vlažnost, lhostejnost a bezúčast na německé straně v národnost- ním zápasu, v němž prý vítězí rozhodný pro- myšlený postup českých protivníků na pol školství, hybné slovanské peníze, jež prý jsou vždy pohotově se záhadnou rychlosti a v zá- hadně vysokých obnosech, jedná-li se o to, zakoupiti německý majetek, založiti českou továrnu, český podnik těžařský tam, kde o něčem podobném nebylo před deseti lety ani slechu. Kde zůstává hrdé německé slovo o německé poplatnosti, o německé síle národní? „Zdá se, že Němec bojuje slovy, Slovan činy,“ volá Bund k německé veřejnosti. V tomto případě bojuje slovy skrz na skrz licoměrnými, neboť dosud nikdy nebylo o germanisaci v Čechách tak splendidně po- staráno, jako letos. Srovnejme jenom situací v Matici a ve Schulvereinul Poláci na Ostravsku a volby do moravského zemského sněmu.
Němec Bunda Polák Čechy Teplice Ostravsko
21 article
Před nedávnem zmínili jsme se o projevu polské strany soc.-demokratické k zemským volbám moravským, v němž akcentována nut- nost trojjazyčnosti státních i autonomních úřadů a veřejných polských škol na morav- ském Ostravsku. Dnešní „Glos ludu slaskiego“ uveřejňuje programový článek, v němž for- mulováno jest stanovisko národních polských kruhů ke blížícím se volbám. „Glos“ vyzývá polské voliče, aby podporovali svými hlasy
Glos
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 17. května. 9— (Kronika.) Pomalu i okolf Prahy začíná se vylepotvářet. Ještě před dvaceti lety údolí Berounky od Radotína ke Kar- lovu Týnu nebyla málem poušt. Dnes tudy oknem vagonu jímá oko utěšený pohled. Les- natý brdský svah s bílými a červenými skvrnami svých letohrádků jásá vesele bar- vami jako květnatý palouk. Onehdy za svátečního rána dali jste se vyklopit na přilehlé stanici. Jarní procházka líbezným údoličkem kyne všemi půvaby. V levo, v pravo úhledné domky a dvorce. zahrádky plné květů, vzduch plný vůně šveholu, vše prozářeno čerstvými paprsky ranniho slunka! A tak krok za krokem podél skotačicího pramene a vzhůru k vonnému lesu. Jaká osvěžující koupel ducha i tělal Blahopřejete si. Byl to výborný nápad, dát se doma v Praze záhy vyburcovat a dosti- hnout v čas ku prvnímu vlaku. — A což teprv takový majitel villy šťastlivec! Den před tím, k večeru, vyjede si z města a ráno, zmámen rozkoší, rovnou se probudí do té symfonie barev, vůní zpěvu! Jaký čaropobyt na zemi — Fantasie! Skutečný měšťák nestoj o takové rozplývačky. — Jakž by nestál! Zde celá osada leto- hradů, útulně zřízených, namnoze nákladných vyvrací pochybnost. A vzdušných osad v ze- leni na výslunných stranách stále přibývá v okolí města. — Osady, zajisté, letohrádky! Jenže — prázdné. Hleďte! Jaro v plném rozkvětu ale dvéře úhledných staveb jsou zavřeny okna zabedněna, mříže u zahrádek zatara- seny. Šťastní vlastníci těch čaropobytů ne- chávají jaro venku dle libosti se probouzet
Praha Berounka Radotín Kara Týn letohrad
23 article
a sami hoví si zatím v městě hluboko za- hrabáni do svých peřin .. — Božínku, nač potom být majitelen villv? — Nač? Kdo villu má, dost se jí na- užijel — Kdypak? . — V létě, o prázdninách. — Jenže teď z jara je příroda právě nejkrásnějši! Teď zrovna hýří svými půvaby — Ať si příroda hýří. Lidé zase mají své starosti, svůj denní pořádek. Ven, na letní byty stěhují se rodiny až o prázdni- nách. — Stěhují se, dobrá. Netřeba se hne stěhovat. Stačí jen si vyjet na rozkošnou chvíli, na noc, na to okouzlující ráno. Vždyt ta všecka jarní nádhera jen jednou do roka se vraci! A tak krátko trvá! Třeba uží chvíle . .. — To je tol Trvá krátko a je tak ne- jista! Jednou, dvakrát netrefiš pravou chvíl a do třetí už chuť přejde. A běžný pořádel vítězí. Člověk je tak upoután na své zvyky na pravidla a řády svého okolí. Těžko láma okovy, přemáhat sebe, vzdávat se libého ná- vyku, klidu a pohodlí, nutit se — Nutit se — k rozkoši? — Třeba k rozkoši! Nepocítěná rozko neláká .. Ejhle, kletba mechanismu! Zařídíš si ven- kovský pobyt, abys užil živé přírody a když příroda je nejkrásnější? Nejsi tu, neužiješl
Netřeba
24 article
Mit svoji villu, známka jisté zámož- nosti. Jenže zámožnost není vždy pobídkou. otevřít smysl všelikým půvabům. Spíše. možná, bývá překážkou. — A což ostatní Pražané, kteří nejsou šťastnými majíteli letohrádků? Snad ti se aspoň tlaí,, aby užili doby květů? .. Jinde ve sváteční den, když slunee přeje, tísní se ránov na perronech velkoměst- ských nedočkavců. Vlak za vlakem odjíždí nab:t. Sedadla, chodby, okna i zevní plo- šiny vagonů proti všemu řádu a pořádk jsou přecpány. Pravidelné vlaky nestačí. Vypravují se záložné. Nové a zase nové Taková je chtivost velkoměšťáků, aspoř krásný jarní svátek strávit co možná dále mimo obvod všedního městského ruchu. Průměrný Pražan v těch věcech je stří- zlivější. Miluje také svou přírodu. Proč ne Ale nedává svoji lásku tak tuze na sobě znát. Rád si tak občas vyjede za město, ale eo do míry svého požitku je skromnější.
Pražan
25 article
Hned ráno na výlet, není pohodlné. Polo- denní výlet mu stačí. Čas od oběda do ve- čeře pokládá za nejvhodnější, ukojit svoji touhu po přírodě. A konečně, jaký div Uvážíte-li, čemu do nedávna v okolí Prahy říkalo se »příroda«, ani mu nezazlíte. Ne- mohlo ani vychovat velkou touhu. — A jiné příčiny! Nejen vůní vzduchu a svěžestí barev živ je ctitel přírody! Jestl příroda v nejbližším okolí Prahy do nedávn byla smutná, možnost občerstvit někde zna- venou svoji tělesnost byla ještě smutnější. — Co chcetel Na hostince v okol Prahy není přec nouzel — Pravda, hospod všude dost! Ptáš se- máte něco k snědku? Odpověď: co si pře- jete? Je pivo, je rohlík, také nějaká ho- molka by se našla. Škrábete se za uchem Rád bych poobědval. Oběd? Máme pro sebe A kde bych dostal? Naproti snad? Nevím. Naproti také nemají. A najde-li se něc přec, jakost a úprava neláká. Raději zůsta- neš při sklenici piva a rohliku. Smutný — Přirozená věc! Známé kolečko z nauky hospodářské: bez poptávky žádná nabídka Kde není návštěvy, není hospod. Jedn druhé vyvolává. — Poslední dobou mnohé se zlepšilo výlet!
Praha
26 article
Znám v okolí místa, kde možno už slušně poobědvat. — Pravda, zlepšilo se, ale kolik! Loni jednou, dvě hodiny od pražského obvodu, zastavím se na oběd v zahrádce. Pořad prostý: polévka, podnos s příkrmem, houska, sklenice piva. Jakost i úprava ne zlá. Ale, co byste řekli, jak zněl účet? Neuhodnete čtyři korunyl — Inu, mořský pavouk, podán na stříbře byl by dražší. — Nebylo nic zvláštního. Husa koncem června není přec žádné labužnictví. A před- stavte si rodinu na výletě. Jen pět osob. A pouze oběd! Po čtyrech korunách. Po- chopíte, že se lidiček na celodenní výlely z Prahy nehrne. — A pak mají přijíždět cizincil Tak zní věčný refrén. Měříme všeck na cizince a pro cizince. Na sebe nemy- slíme. Jakobychom svoji přírodu neměli především pro sebe! A když přírodu, tedy vše ostatní, co do ní patříl Jestli ani slunné jarní ráno nevyvábí průměrného Pražana ze zdí, nebe zastřené neuznává miláček vůbec za hodno jména pří- rody. Snad se dal pro všecko ráno vzbudit. — Jak je venku? táže se rozespalý opatrně. A když zpráva zní jaksi rozpačitě,ž tam snad něco ve vzduchu visí, anebo že je dokonce mokro, odpovídá spokojeným hlasem: — Je dobře .. Postel zavrzala. Probuzený spáč obráti se zase na druhou stranu. O zamoklou pří- rodu nestojí. A přece jaro i v šedém plášti nezapř svůj půvab. Onehdy, ve svátek, zdálo se tak všecko zašedlé. Po noční pršce zbylo něco mlhy v vzduchu, ale pravý milovník toulek zeleným
Hus Pražan Ina Praha
27 article
krajem nevzdá se tak snadno naděje na možný výjas. Na smíchovském nádraží ku prvnímu vlaku bylo poměrně živo. Dost úborů šlapáckých se mihalo, zelených klo- bouků, plášťů, silné obuvi. Ale, nápadného něco! Soudě na povrch, řekli byste, nádraží — německého města. Většina uchystaných skupin — Němečkovél — U čerta! Což naši čeští lidé ani ne- chodí na výlety? Chodí taky, rozumi se. Jenže, leda za podmínek nejpříznivějších. Na počasí po- chybné nejsou zařízeni. Snad není dost otužilosti, dost odvahy anebo, řekněme, dost — gurmánství. V Radotíně jste vystoupili. Na kraji místa dohonilo vás hejno alpinistů. Na mou věru, jaký úbor! Jako někam na Rax Alpu nebo na Hochkoenig! Co s tím vysokým šněrováním, s těmi vrecky na zádech do našich zdejších pidikopců a kopečků? Ne- škodí. Do Alp, možná, potáhnou o prázdni- nách. Zatím cvičí svaly a zvykají hřbety v okolí Prahy. Chodí tak vždycky v hejnech. Je to veselejší a také prý z národně takti- ckých příčin. Tak či tak, šlapáci vydatní. Jen tak vás přešuměli. Pravi hltačí kilo- metrů. Na kraji lesíka u stráně malý tábor. Společnost výletníků, páni i dámy. Něco tu kutí mezi stromy, převazují se nebo chystají snídaní. Tak záhy? Hlučí a štěbe- tají jako špačci. Zase Němčícil A do fřeticel Cestou k Černošicům, aby se nestýskalo, zaslechnete v dáli za sebou zpěv. Hezky do kroku, pružným rytmem. Známá vojenská vykračovačka: Wenn die Soldaten durch die Stadt marschiren und die Maedchen.. Nevíte už dobře, co bylo s těmi »maed- chen«, jestli kokettíren, patrulliren nebo
smíchovský nádraží Radotín Alpy Praha Černošice Dosta Wenn die Soldaten die Stadt