ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4f33c6f0-8f4d-11dd-baf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 84, place 98, work 7, org 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
18. května 1913. Číslo 134
4 article
jen ty kandidáty, kteří se Polákům zaručí že budou vymáhati subvence pro dosavadn polské soukromé školy národní a pokračovaci v Moravské Ostravě, Přívoze a Marianských Horách. V této otázce nacionálové polští za- hajují etapový postup, jehož konečným cí- lem, stejně jako u sociálních demokratů, jsou veřejné polské školy, ale chtějí míti subven- cemi doznánu nutnost těchto škol, domníva- jíce se, že pak boj o veřejné školy bude snad- nější. Pokud se týče trojjazyčnosti státních autonomních úřadů, tedy požadavek polských radikálů je totožný s požadavkem soc.-demo- kratickým. Zajímavo ale rozhodně jest, že „Glos ludu“ ani slůvkem se nezmiňuje o dal- ším požadavku polském, sociálními demo- kraty vytýčeném — o polské kurii volební pro moravský sněm. Patrně z toho důvodu tak činí, aby se polské požadavky nezdály přílišnými. Náš názor o celé věci jest ten, že otázka trojjazyčnosti Ostravska i polského zastou- pení na sněmu moravském není akutní, stejně tak jako otázka zemských subvencí na polské školství. A proto se domníváme, že z četných kandidátů na Ostravsku sotva se dá některý pohnouti k vydání Poláky požadovaného re- versu. Bude jistě rozhodujícím zřetel také na ten závažný fakt, že polských voličů na Ostravsku jest až příliš málo, než aby mohli míti nějaký rozhodující vliv na otázku budou- cích zdejších poslanců.
Polák Glos Ostrava Ostravsko
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nespokojenost alpských Němců. V poslanecké sněmovně říšské rady vše- chno opět kvasí. K různosti názorů v delegaci české a polské přistupuje také rozlad mezi nacionálními Němci, zaviněný malým finan- čním plánem. Snaha německé obstrukce ze sněmu českého a Ukrajinců a polských lidov- ců z Haliče, zmařiti vyřízení malého finan- čního plánu, aby se těžce strádajícím zem- ským financím v Čechách a v Haliči nedo- stalo vydatné podpory z nových daní, uvádí v nesnáze také alpské liberální Němce, jimž záleží na provedení úřadnické pragmatiky, jež však podle vládního junctim může vstou- piti v život teprve tehdy, až se přijetím ma- lého finančního plánu opatří prostředky na zvýšené úřadnícké gáže. Alpští Němci — píše o tom „Zeit“ — cítí se už dávno stisněnými stálými ohledy na své soukmenovce z Čech a dávné napět mezi oběma německými skupinami zostřilo se v poslední době pro finanční plán. Odpor če- ských Němců proti údělům ve prospěch zem- ských financí způsobil u alpských Němců a také u Němců z Moravy a Slezska, kteří vši- chni už dávno čekají na státní pomoc pro své zemské finance, veliké rozladění. Nelze sice ještě mluvili o nějaké krisi v německo-nacio- nálním svazu, ale s bezpečností možno očeká- vati, že v otázce údělů oba tyto tábory ne budou postupovati svorně.
Němec Ukrajinec RakouskoUhersko Halič Čechy Morava Slezsko nální svaz
6 article
Dalmatský klerikál o rakouské politice. Mpoho se za posledního půl roku změ- nilo v názorech jihoslovanských klerikálů, jichž smýšlení do války balkánské bylo čistě rakušácké. I na ně Berchtoldova balkánská politika působila jako studená sprcha. Tyto dni mluvil o rakouské politice na jihu dalmat- ský poslanec P. Virgil Perič. I on naby! přesvědčení, že rakouský vliv na Balkáně může opět nabýti významu, zaujme-li mon- archie přátelské, sousedské stanovisko k bal- kánským státům. Dnešní balkánské státy ne- jsou už to, co bývaly jindy. Rakousko už ne- udrží svého protektorátu nad katolíky v kra- jích, které přejdou v držení Srbska a Černé Hory. Srbsko uzavře s Vatikánem zvláštní konkordát a ostatní balkánské státy také ne- budou katolikům činiti nijakého příkoří. Též ve vnitřní politice musi Rakousko i Uhersko obrátiti list. Postup uherské vlády v Chorvat- sku škodí monarchii více než nepřátelství ci- zích států. Víme velmi dobře, praví P. Perič. kde je kořen zla. Jest nám také známo, že hr. Berchtold a hr. Stürgkh upozorňovali korunu, že Cuvajova politika v Chorvatsku je nadále nemožna. Ale do věci se vložil dr Lukács, vylíčil nás Chorvaty jako lidi s ne- možnými nároky a vše zůstalo při starém. Jest pravda, že my Chorvaté sympatisujeme s bal- kánskými Slovany, ale proto nelze o nás führen, zieren, schmieren . . . refrén: A tak to jde čindarata, bumbarasa džiní Pět nebo šest mladíků trojstupem přešlo Bystrý krok, úsměv ve tváři, planoucí zrak. šťastná mládežl Vesele as vstávala do čerstvého rána. Ráz dva, ráz dval Což na tom sejde, že není nebe zrovna do křišťá- lova vyhlazené! A už zase z dáli od záhybu silnice:
Berchtoldův P Perič Chorvat Berchtold Stürgkh Cuvajův Lukács Balkán Rakousko Srbsko Černá Hora Vatikán Uhersko Chorvatsko
7 article
A tak to jde - čindarata, bumbarasa, buml Dobrá nálada rychle se sděluje. Kterak odolat? Zcela líbezně klade se vám do duše to jarní ráno po zapršalé noci. Jenom z jistých rozpaků těžko se vybavujete. Scene- rie kolem tak známá. Tak vaše! A přece jakoby ani nebylo u nás! Spíše někde v okolí Mnichova nebo Heidelberku. Což naše mládež nemiluje veselí, zpěv, píseň do kroku a nějaký výlet do přírody? Miluje také přírodu, pravda, naše mládež Dnes odpoledne, na Letné, bude bezpochyby kopat míč. Také zdravý pohyb, zajisté. Ale rozhlížite se vůkol a srovnáváte. Jsou chvíle, že v pražských sadech neuslyšíš na procházce leda německý hovor. A jsou dny. že v okolí Prahy, po stráních a stezkách nepotkáš než německého turistu. Kolik že procent obyvatelstva král. hlav. města tvoři vlastně naši milí krajané druhého jazyka Je jich všude tak plno.
Mnichov Heidelberg Letná Praha
8 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Soudím, že kde kdo byl spokojen s po- časím ve svatojanském týdnu! Rachejtle ne- zamokly, výstavě se dařilo, „Prodaná“ v šár ce dopadla šťastně, Skader je vyklizen a Ada Kalé obsazen — můj bože, kdo chce ještě víc? Jenstak tak zbylo z toho „bezvadného- tvrditi, že činíme nesplnitelné nároky, nebot jsme naopak živel věrný císaři i státu. Naše jediné přání spočívá v tom, abychom se své šíje setřásli Uhersko a byli spojeni s rakou- skou polovinou monarchie. Maďarské pravoslavné diecese. Když se uherské vládě po dlouholetém vyjednávání s Římem podařilo zříditi v Uhrách maďarské nuitsks biskupství v Hajdu-Doro- gu, k němuž pro nedostatek maďarských nuitských osad byly připojeny většinou osady rumunské a ruské, pomýšlí nyní uherská vlá- da na založení zvláštní maďarské pravoslavné metropolie se třemi diecesemi. Jedna diecese má se zříditi v Sedmihradsku, druhá na Dol- ní zemi a v Pešti má sídleti metropolita. Všech pravoslavných s maďarským ma- teřským jazykem napočítáno v Uhrách 31.833. Ale 111.974 pravoslavných Rumunů rozum prý maďarsky, 47.666 Srbů a jiných 3326, tal že by všech pravoslavných, rozumějících ma- ďarsky, bylo okolo 200.000. Tito pravoslavní, většinou Rumuni a Srbové, mají býti vtěleni do nových, čistě maďarských diecesí, aby s snáze úplně pomaďařili.
Rumun Srba Řím Uhry Hajda Dorag Sedmihradsko Dolo Pešť
9 title
Za hranicemi.
10 article Finové a ruský jazyk.
Finové a ruský jazyk. Ve Finsku se pozoruje úplný obrat v po- měru k ruskému jazyku. Finové i švédoma- nové dosud rusky umět nechtěli, nyní však najednou všichni závodí ve snaze, aby se ru- sky naučili. Vídí, že znalost ruského jazyka jest jim potřebna, ano nutna, ale ještě se brán tomu, aby jim byla poskytována v jejich zem- ských školách. Proto chodí učit se rusky do vlastního Ruska a v tom jsou udíleníme sti- pendií podporování jak zemí, tak městy. Ta stipendia r. 1910 činila 80.000 linských marek r. 1912 již 180.000 fin. m. Někteří jedou do říše za ruským jazykem na několik měsíců. někteří i na několik let. Jedou mladí úřad- níci od pošty, od dráhy, ode cla; jedou i lidé starší s vyššími hodnostmi, a to jsou úřad- níci političtí, soudní a profesoři. Ale i osoby soukromé se ucházejí o stipendia do Ruska.
Fina Rusko
11 article
V odůvodnění svých žádostí obyčejne udávají, že se ruskému jazyku učili už doma a pobytem v Rusku jen se chtějí zdokonalíti v jeho znalosti. Ale jestliže se ruskému ja- zyku učili ve Finsku, mohli to činiti jen tajně. protože veřejně nikdo se k tomu přiznati nesmí. Na př. bývalý posl. Järvinen začal se soukromě učit rusky. Socialistické listy, zvé- děvše o tom, hned jej pomlouvaly, že to čint proto, aby vstoupil do služeb ruské policie jako tajný. Pan Järvinen viděl se nucena ve- řejně se hájiti, což učinil v listě „Helsingin Sanomat“ (Helsingforské Zprávy), kde na- psal: „Už několik roků jsem se zabýval ru- ským jazykem spolu s dějinami severních ze- mí, esthetikou a politickým hospodářstvím Což pak jsem se v tom případě dopustil ne odpustitelného hřichu jen tím, že jsem se uči ruštině jako jiným cizím jazykům? Vzpomeňte si, že při západu svých dní sám bůh socialistů Marx. učil se rusky, aby se lépe mohl obe- známiti s hospodářskými podmínkami Ruska. Snaha osvojíti si ruský jazyk zašla z měs i do vsí, k sedlákům.
Järvinen Marx Rusko Finsko
12 article Mongolská otázka.
Mongolská otázka. Otázka samostatného Mongolska stále s objevuje ve sloupcích denního tisku, jmenovity ruského. Činská říše od té doby, co vypudil mandžurskou dynastii a prohlásila se republikou. prožívá sice dlouhou krisi, ale situace není přece beznadějnou, poněvadž Čina má ohromné latentn sily, které pomalu se probouzejí. Pro sousedn ruskou říši blízkost obrozující se Číny má ovšen velký význam a proto lze pochopit, proč ruské diplomacie tolik se stará o samostatnost Mon- golska a proč v dnešní kritické chvíli Turcčka nehlásí se také o podíl, jen aby si zachovala volnou ruku na dalekém východě. »Golos Moskvy shrauje význam Mongolska pro Rusko v těchto slovech: »Mongolsko může se stát bohatou pro vincií, která je s to uživiti 40 milionů obyvatel tedy tolik, kolik má Francie. Jestliže se podař Čině tento kraj kolonisovat, bude s této strany ruské panství na dalekém východě stále ohro- žano. Podaři-li se ruské diplomacii, oč se nyn tolik snaží, uhájit samostatnost Mongolska a za- mezit tam kolonisaci čínskou, přesune se hraniee mezi sférou čínských a ruských vlivů na pouší Gobi, která stane se přirozenou hradbou mez oběma státy.« týdne několik drobných poznámek pro Ze-
Moskva Mongolsko Rusko Francie Gobi
13 title
Ale řinčivý
14 article
vlouna. Po mnoha a mnoha letech zašel si na „svatojanský ohňostroj“, snad jedině bez platnou atrakci v těchto dnech. Nezměnilc se na něm v celku nic, poněvadž rachejtle věčně budou lítat do výšky a nikoliv pod vodu, a nezměnilo se ani diváctvo, které jako před dvaceti léty, stejně se mačká a rveo kus místa u zábradlí nábřeží a na mostech V tom ohledu konservatismus našeho obecen- stva je obdivuhodný, ale ještě více nepocho pitelný. Průměrně deset až patnáct osob stoj v tlačenici za sebou či lépe řečeno jeden dru- hému leží na zádech. První, který u zábradl je ustavičně v nebezpečí, že mu tlak ze zadu rozláme žebra, vidí výborně, není-li are slepý. Druhý za ním, je-li větší, vídí přes něj je-li ale menší, nevidí nic, protože roentge nování tak dalece ještě nepokročilo, aby člo věk viděl hlavou svého bližního. Třetí vid ty dva před sebou, čtvrtý o jednoho víc — desátý už docela nic. Všechny tyto zadní řady svorně nadávají těm předním, a běda, je-l u zábradlí několik větších dámských klobou- ků! Jen z těch nejvyšších rachejtlí zahlédnou zadní diváci kousek a svrchovaně dopálení a neuspokojeni se vracejí domů... A přece náramně lehko dalo by se rachejtlové touze vyhovět, kdyby obecenstvo mělo u nás jen trochu smyslu pro disciplinu. Stačilo by, aby místo nerozumného rvaní a tlačení se roze- stoupilo se obecenstvo na několik kroků o sebe, do šíře chodníku a víděl by pak každý jistě mnohem lépe, pohodlněji a více. Ti, kdož jsou chytří, už teď to dělajíl Ani je nenapadne zápolit o místo u zábradlí, nýbrž jdou až na protější chodník, k domům a z této větší vzdálenosti vídí přes chumáče hlav u zábradl se tísnících dobře. Ovšem — šlo by to, kdyby naše milé obecenstvo si jenom trošinku dalo říct... Ale ono si nedá a těch pár jednotlivců, kteří by
15 article
částečný ústup Němců v Malé Asli. Zprávy o koncesi, kterou obdrželi Němci n stavou dráhy ze Samsona do Sivasu a ze Sivasu do Angory, poplašily trochu i ruskou diplomacii která zakročila v Berlině a v Cařihradě. Rusům bylo velmi nepříjemno, že strategicky tak význam- nou trať na jižním pobřeží Černého moře měli spravovat Němci, ačkoli Rusi mají na ni již dávno koncesi. Francouzsá vláda také vyslovila roz- hodný protest proti německým koncesím a sama se domáhá povolení n stavhu zmínžné dráhy s prodloužením do Diarbekiru. Němci vůči těmto krokům ruské a francouzské diplomacie dali se na ústup a oznámili v Petrohradé, že Německo nepopírá předních práv Ruska v oblasti severní Anatolie, nikdy prý se tam nedomáhalo koncesí Návrh finanční skupiny, která chtěla stavět zmi- něné trati, vyšel bez vědomí Berlína i cařihrad- ského vyslance německého a zakládal se v kon- cesi, vydanou soukromé německé společnosti před 30 lety a od té doby zapomenuté. Tímto prohlá- šením německé vlády otázku stavby drah v se- verní Anatolii německými podnikateli pro tuto dobu možno považovat za vyřízenou. Němci jsou opatrni a nechtžjí si pro nejisté úspěchy v severat časti Malé Asie pokazit jisté úspěchy v Cařihradé a na jihu. Využívajíce finanění tísně turecké, do- máhají se Němci různých ústupků. Tak firma Kruppova za rázné podpory německé vlády do- máhá se rozšíření svých dosavadních práv. žádá aby jí byly prodány erární závody v Zeitnu- Burnu (na děla), v Cherske (na sukno), s ohrom- nými polnostmi, k nim patřícími, a ještě rozsáhl pozemky nu uzemí Galaty-Saraje v Peře, kde je nyní občanské lyceum a policejní komisařství Kromě toho žádají, aby jim byla půjěka zaručen i na vojenské škole v Pankaldi, která se rozklád na obšírné prostoře v nejlepší částí Cařihradu.
Němec Rus Anatolie Kruppův Galat Samson Sivas Berlín Cařihrad Německo Rusko Zeitn Burn Cherske Pera
16 article Veliká cesta přes Persli do Indie.
Veliká cesta přes Persli do Indie. Koncem května bude jednat ruská komis pro stavby nových železnie o návrhu Vyšněgrad- ského a Putilova, týkajícím se stavby železné dráhy přes Persii od stanice Aljaty do měste Astary. Má to být velká cesta po suché zem z Anglis až do lndie, jejíž nejkratší trať šla by Calnis na Varšavu. Rostov, Baku. Astaru, Rešt Kazvin. Teherán, Nain, Jezd, Kirman, Bam, Čach- ar. Beludžistán, Bombay, v délce asi 9000 k Náklad hlavní trati ruské od Aljaty do Astary ohlašují na 14 mil. rublů.
Kazvin Nain Jezd Kirman Indie Persie Aljata Varšava Rostov Bak Teherán Bombaj
17 article „Zukunit“ pro Černou Horu.
„Zukunit“ pro Černou Horu. Králi Nikolovi dostává se rozhodného obhá- ce v M. Hardenoví, jenž s krvavou ironii vrhá zpátky všecko, co bylo od počátku velmocenské akce proti Černé Hoře a jejímu panovníku mluve- no a psáno. „Špinavé nadávky, praví se tam, které byly starému králi-básníku od německých náden- níků péra na šat naplvány, jsou potupou utrhačů. ne jeho; a pošetilé tvrzení, že „potupil vůli Evro- py“ dusí se ve své osudné směšnosti. Pokud Ni- kola mohl, jednal tak, jak to od zástupce lidové moci doufáme a čekáme; a každé slovo, které při- šlo z jeho úst, ne z úst falšujících reporterů, svěd- čilo o důstojném právním vědomí. Co se mu vyčí- tá? Že bral od cara a v nouzi snad i od Františka Josefa peníze? Nestrčil je do kapsy, nýbrž použii je pro svou zemi, která strádala v bídě; a velký kurfirst braniborský přece také rád a vroucně dě- koval za peníze, které mu daroval francouzský král. Že se Nikola snažil dostati svou lodičku lstivě přes všecka úskalí, ukládala mu vladařská povin- nost. Bejoval jako nebojácný hrdina (tak, a ne jako
Evra František Josef Nikola Černá Hora
18 article
Max Piecolomini, Bastard orleanský nebo dokonce Zrinski, vypadají z blízka hrdinové dějin) a vládl jako poctivý správce. Zjednal svému státu světlo vzduch: zavedl (dvanáct let před německým) ob- čanský zákonník, kterému se obdivují právníci zá- padní Evropy: zpětným dvojnásobným pojištěním zachoval svému stísněnému lidu možnost dýchat. ze svobodné vůle dalsmu ústavu a parlament. Ta- kový je ten muž, vykříčený za ničemu od nevědo- mých klacků. Má formát Shakespearových posjav smí se postaviti mezi Jindřicha Bolingbroka a Klei- stova Heřmana a byl by v každé básni všem umě- lecky cíticím rozkoší. (Což pak se neobejde bez dvojího morálního účetnictví, jednoho pro poesii druhého pro prosu všedního dne a musí na jevišti býti obdivován nafouklý cnostný hlupec pod tím- též měsícem však v životě schytralý vydělavate peněz a škemral řádůr
Piecolomini Shakespearův Bolingbrok Heřman Evropa Zrinski
19 article
„Rakousko naproti tomu promrhalo čas, který se nevrátí a konečně, smlouvajíc s trpaslíky albanská hnízda, připomínalo dle slov jistého chy- trého přítele, rozmrzelého člověka, jenž prohrál noci v klubu velké sumy v bakkaratu, a ráno po- tom dělá v šatně rámus že po něm chtějí ještě ně- kolik krejcarů. Pozdě. Rakousko musí žíti, chce žiti, musí žiti, nesmí však ještě déle, jenom Rusům (a jejich společníkům) na prospěch váhati před roz- hodnutím, aby i za vysokou cenu smířilo Slo- vanstvo v důstojné svobodě se svou státní myšlenkou, Slovanů se nezbaví; ani tenkrát ne, kdyby kývlo Italům na Balkán. Čest z Otranta do Valony je dlouhá dvaasedmdesát ki- lometrů. Aby si pro každý případ vítězství Osma- nů i vzrůst rakouské državy, zajistil klausule al- banské smlouvy, obnovil San Giuliano, nejhorlivěj- ší podporovatel italského pudu na východ, tak chvatně spolek a Rakouskem; a nyní viděla Evro- pa, jak dávní spojenci musejí se báti společenství po způsobu angloruského v Persii. Co vyznamného ruku na srdce, dosáhl trojspolek při těchto událo- stech? A mohl výtěžek býti ještě meněí, hlub- se odvážili ujmout se pořadatelství při svato- janském ohňostroji, mohlo by dobrou vůli od- stonat modřinami a boulemi. Beztoho dosts jich odnesou diváci z rachejtlí při rozchodu.
Rus Italos Evra Rakousko Balkán Otranto Valon Persie Sana Giuliana
20 article
Několika zbůjníkům záleží totiž na tom, za každou cenu mít „hec“ a udělat nějaký „brajg!“. Uspořádají tedy umělou tlačenici. jakousi malou paniku, rozdávají štulce v pra- vo v levo a mají ze zmatku vyražení. .. Nu. výrostci, řekne se, klackové nevychovaní nezvedení... Ale, bohužel, nevychovanost tato netýká se jen výrostků z ulic. Při roz- chodu ze Šárky několik obrázků nehezkých vyskytlo se i v t. zv. lepší společnosti. Když po skončeném představení přijel první vlak ku Praze, byl vzat útokem.A protože konduktoři nestačili otevírat dvířka u vagonů, dralo se několik nedočkavých pánů okny do vozů bez ohledu na to, kopnou-li ně- koho do žaludku nebo vyrazí-li mu zuby. Kdyby v každém vagonu bylo sto tisíc ve zlatě a připadly by tomu, kdo se tam do- stane první, nemohli by se někteří lidé rvát zoufaleji než se rvou o kousek špinavého mí- ata. Kdyby nebyl večer a tato scena byla za- chycena pro kinematograf, docela klidně mohl jíti tento film světem pod názvem: „Pře- padení vlaku Indiány v Liboci...“ Takto bylo hezkél A ještě jednu věc! Ve dnech svatojan- ských má býti k hostům venkovským v mu- seích trochu ohledu. Vypadá to divně, když u vstupu do Musea království Českého, pro které ze všech krajin českých docházejí dary, visí cedule, oznamující, že právě ve dnech 16., 17. a 18. května platí se vstupné z haléřů... Ten šesták už finance zemské ne- vytrhne, ale odradí mnohé z těch, kteří při- jeli snad poprvé za svého života do Prahy a s každým krejcarem počítají. Pomalu bez vstupného zůstanou pro ně v Praze už jen kostely a Karlův most. ši pod nulou, kdyby se nemobilisoval ani jeder muž a ve Vídní a v Berlíně nepohnulo jedlným mi- nisterským prstem?
Indián Praha Liboc Vídeň Berlín Karlův most
21 article
Tříletá vojenská služba ve Francii. Vládní návrh na třílelou vojenskou službu nen posud ve sněmovně francouzské zabezpečen. Sou- časně, kdy poslanec Paté předložil předsednicivu sněmovny zprávu komise, doporučující opětné za- vedení tříleté vojenské služby, sešla se delegace skupin levice ku poradě o této otázce, a Paul-Bon- cour jí přednesl svůj protinávrh, jenž sice obsahuje prodloužení vojenské služby, ale nikoli na celá tři leta. Kromě toho doporučují se tyto disposice: Povinná vojenská průprava, výcvik záloh, slou- čení tříd. odstranění všech zřízenců a nahražení jich pomocnou službou nebo civilními silami, ob- dobí disponibility po vojenské službě a před pře- chodem do zálohy, po které by mužstvo, propu- štěné domů, bylo ministru k disposici. Tato dispo- nibilita končí dobou jednoho měsíce, ztrávenou pluku, kde mužstvo sloužilo. Po tomto výkladu zahájila delegace dlouhou debatu o protinávrhu. Poslanci Augagneur. Messi- my. Pédova a Treignier, navrhovatelé změn vlád- ního návrhu, kritisovali různé body návrhu Paul- Boncourova, na konec pak delegace pověřila tylo čtyři členy, aby se dohodli s Paul-Boncouremo jednotném texlu, jenž by mohl býti skupinami levice příjat.
Patý Paul Augagneur Messi Boncourův Francie
22 article
Výminečné zákony pro Elsasko-Lotrinsko Jak se „Matinu“ sděluje ze Štrasburku, hodl vláda elsasko-lotrinská předložiti spolkové radě dva návrhy výminečných zákonů, které, budou-li říšským sněmém přijaty, způsobí vážný převrat ve veřejném životě v anektovaných provinciich První návrh týká se změny zákona spolkové- ho, jenž platí od r. 1908 v říši i v Elsasko-Lotrin- sku, v tom smyslu, že by v Elsasku-Lotrinsku bylo možno pouhým dekretem a bez odvolání zrušiti všechny spolky, „které ohrožují bezpečnost vnitřní mír země, i všechny spolky, jejichž činnost se nesrovnává se zněním stanov.“ V návrhu činí se přímo zmínka o některých francouzských spolcích. Druhý návrh zákona je ještě povážlivější směřuje k opětnému zavedení slavu, jaký panoval. kdy místodržitel prováděl v Elsasku-Lotrinsku diktátorskou moc. Dle tohoto návrhu může býti pouhým dekretem zakázán prodej francouzských listů, vycházejících v zemi nebo v cízině. V moti- vech poukazuje se na orgán poslance Wetterlé „Nouvelliste d'Alsace-Lorraine“ a „Journal d'Al- sace-Lorraine“ i „několik listů lotrinských“ Návrhy tyto byly dne 5. května podepsány ko- misařem při spolkové radě, která je projedná přijme-li je, budou předloženy říšskému sněmu.
Matin Wetterlý Lorrain d ' Al Štrasburk Elsasko Lotrin Lotrinsko Nouvelliste d ' Alsace
23 article
Spolková rada dle všeho je schválí, neboť text ná- vrhů byl sestaven ve Štrasburku po rozmluvě, kte- rou měl místodržitel s císařem Vilémem dne 26. května, je však otázkou, jak se zachová říšský sněm. I ve slušnějších kruzích německých budí ta- to násilnická taktika pobouření a „Frankí. Ztg.“ se táže: Myslí vláda vážně, že pro taková výmineční ustanovení, která uvádějí nazpět v dobu diktátor- ského paragrafu neblahé paměti, nalezne většinu v říšském sněmu? Jsme pevně přesvědčeni, že s tím neprorazí, poněvadž velká většina v ří- ském sněmu od tak roztrpčující politiky očekává spíše ohrožení toho, čeho bylo dosud dosaženo ohromné zostření protiv, než podporu dobré sho- dy mezi Elsaskem-Lotrinskem a ostatní říší
Vilém Štrasburk Lotrinsko
24 article Dohoda anglo-turecká.
Dohoda anglo-turecká. O nynějším vyjednávání mezi Anglií a Ture- ckem i mezi Anglií a Německem dovídáse „Temps“ dále z Londýna: Pokud jde o Perský záliv, je dohoda prakti- cky ujednána. Turecko uzná autonomii malých panovníků, jejichž státy se nalézají na okrají Per- ského zálivu, a kteří jsou chráněnci anglickými zejména šejka Koveitu a Mohammery, a podrž nad nimi jen právo suverenity pouze dle jména. Naproti tomu Anglie se vzdá skoro úplně aspoň se stanoviska politického, zájmů na trati bagdadské dráhy z Bagdadu do Basry. Ponechá tu- recké vládě volnost, uděliti koncesi na tuto li- nii komu bude chtit. s podmínkou, že linie bude končiti v Basře, a že Anglie bude zastoupena ve správní radě aspoň dvěma anglickými členy. Tyto dohody byly ujednány asi před deseti dny. V tom okamžiku německá vláda, která o tom měla vědomost, navrhla anglické vládě, aby se k této anglo-turecké dohodě připojila dohoda anglo- německá, nabídnuvši jí dle všeho účastenství na trati Bagdad-Hamuchun Tato vyjednávání jsou celkem nedávná a pro- zatím není nic hotovo. Finančníci jednají ovšem také se své strany a ohlašuje se brzký příchod ře- ditele Německé banky Gwinnera do Londýna. Ve všech těchto vyjednáváních zachovala se anglická vláda vůči francouzské vládě úplně ko- rektně a zpravovala ji o všem, co se dělo.
Koveit Mohammera Anglie Německo Londýn Turecko Bagdád Basra
25 article
Naproti vývodům některých německých listů které v dohodě anglo-turecké spatřovaly ohrožen německých zájmů, uveřejňuje oficiosní „Nord- deutsche Allg. Ztg.“ prohlášení, v němž se praví že německá skupina, jež v podniku bagdadské dráhy zaujímá vůdčí postavení, v březnu 1911 př ujednání finančních smluv o další stavbě dráhy ai do Bagdadu a udělení koncese na odbočku do Alexandretty uvolnila cestu britsko-turecké doho- dě. Německá skupina dala tehdy v zásadě souhlas aby práva, příslušící společnosti bagdadské dráhy na základě koncese, pokud se vztahují na území jižně od Bagdadu, byla úplně nebo z části přene sena na fureckou společnost, která se nově utvoři s mezinárodní účastí kapitálovou. Podmínky tohoto přenosu a úprava všech po drobnosti byly výslovně vyhraženy pozdějšímu u- jednání mezi tureckou vládou a společností bag- dadské dráhy. Pokud na základě tohoto prohlá- šení započatá dohoda mezí Anglií a Tureckem se dotýká zájmů a zpráv bagdadské dráhy, může jen se svolením této společnosti a vzhledem na velký hospodářský význam tohoto podniku jen se svole- ním německé vlády státi se perfektní. O anglo-tu- reckém vyjednávání je zpravována jak německá vláda, tak také interesovaná společnost. Posavad- ní průběh vyjednávání opravňuje k domněnce, že výsledek může také s německé strany býti při- jat jako uspokojivé rozřešení. Při tom však, než němečtí interesenti a německá vláda budou mo- ci dáti své svolení, bude nutna ještě další výměna mínění, kterou budou německé zájmy řádně za- bezpečeny, a za případné německé ústupky budou zajištěny rovnocenné náhrady.
Nord Bagdád Anglie Turecko
26 article
Z Londýna, 17. května. (K. k.) „Times“ píší anglicko-tureckém vyjednávání: Co se týče bag- dadské dráhy, měla Velká Britanie hlavní zájem na tom postarati se o to, aby její obchod byl podro- ben diferenciálnímu nakládáni, bude-li trať vysta- věna. Tento cil bude pravděpodobně zabezpečen jmenováním dvou britských správních radů, koř se mají zúčastniti kontroly dráhy. Bude-li tent návrh přijat, nebude míti Velká Britanie dále žád- né příčiny úkosem na plán, který by mnoho zna- menal pro vývoj asijského Turecka. Naše zájmy budou bohatě zabezpečeny. K oficiálnímu britské- mu účastenství na stavbě dráhy nedojde, ale brit- skému kapitálu se nebude brániti, aby se stavby zúčastnil. Máme za to, že takovým rozřešením bu- de ucpán vydatný zdroj mezinárodního nedoroz- umění. Tím dojde k dalšímu projevu ducha součin- nosti mezi velmocemi, který v poslední době už mnoho vykonal, aby zachoval evropský mír. Tento duch součinností přesvědčí Německo, že Anglie ne- vzpírá se podstatným elementům projektu, poku jsou chráněny její vlastní speciální zájmy a přede- vším zjednána bude úleva v jeho finaněních obtí- žích a Turecko bude s to podporovati podnik, kte- rý obepne ocelovým poutem veliká asijská území kde leží jeho, budoucnost. V zájmu našich předplatitelů, čtenáři a příznivců. Kupujíce zboží všude se odvolávejte na náš insert, neboť budete zajisté u firem, v našem listě inserulících, zvláště pečlivě obslouženi, an
Londýn Velká Británie Británie Turecko Německo Anglie Times
27 title
Zevloun.
Zevloun
28 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace na Král. Vinohradech po- řádá s Politickým spolkem pro okres vinohradský v ponděli 19. května o 148. hod. večer v zimní zahradě Národního domu veřejnou schůzi s pro- gramem všeobecně poučným. O theorii a praksi obchodní promluví p. Gust. Wittler. disponent :y. J. Otto, přednášku O hospodaření, v životních pojišťovnách prosloví p. Ferd. Krejčí, vrchní úladník pojišťovny, odborný redaktor a člen vý- boru organisace peněžních úřadníků při národní straně svobodomyslné. Prvá přednáška zajisté upoutá obchodníky a živnostníky, druhá pak všecky vrstvy občanstva. Předsednictva obou korporací vybízejí členy své k účasti.
Král Gusta Wittler Otta Ferd Krejčí Vinohrady
29 article
Král. Vyšehrad. Úřadnický odbor místní orga- nisace kona v pondělí 19. t. m. svoji členskou schůzi v restauraci u »Vošahliků«. Vyšehradské tř. v 8 hod. večer. Důležitost programu žádá, aby všichní pp. členové byli přítomni. Z Přibrami. Organisace naje, která nepřetržitě koná každý čtvrtek obvyklé a služně navštěvo- vané schůze, pořádala v poslední době několik zajímavých přednášek, jež těšily se velké pozor- nosti, a to: dne 9. března promluvil říšský po- slapec Lad. Čech »O služební pragmatice a finaně- ním plánu«, dne 13. dubna p. Julius Brabe úřadník zemské banky král. Českého a spisovatel přednášel »O třídní loterii rakousk ée Dne 26. dubna byla přednáška pana inž. C. Mili- voje Jevliče: »O zivotě mohamedánů Bosně« a dne 14. května promluvil o za- hranične politice pan Bohdan Pavlů, re- daktor »N. L.« Březohorská organisace mělav pondělí svatodušní v sále hostince pana Svobody členskou schůzi, spojenou s přednáškou p. inže- nýra J. Dvoráčka z Prahy »O positivní politice«. Organisace mladých v Přivrami pořádá 24. května »Ruský večer«, na kterém úcinkovati budou přední zdejšísíly umělecké Příbromská organisace vyvolala k činnému zivotu organisaci v Dobřiši, v Hosto- micích a na Březových Horách. Doufejme, že se jí to podaří i v jiných městech našeho volebního okresu.
Král Julius Brabe Ing Pavel Svoboda J Dvoráček Vyšehrad Čechy Boseň Praha Hosto Březová hora slapec lada
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Prof. dr. Karel Chodounský sedmde- sátníkem. Veřejnost česká, jež s dostatek zná vynikající význam našeho učence, jenž dne- škem slaví své sedmdesáté naro- zeniny, promine, jestliže vyhovujeme vý- slovnému jeho přání a nevkládáme do listu oslavný článek z kruhů lékařských. Přísloveč- ná, celoživotní skromnost prof. dra. Chodoun- ského, jenž nikdy nevyhledával okázalostí. diktovala asi toto přání, jež ovšem nezamezí. abychom prostě konstatovali, že dosáhl dnes v duševní i tělesné svěžesti sedmdesátky, ke které dojista od všech, kdož jméno a význam jeho znají, snese se závěj blahopřejných pro- — Řádná valná hromada Ústřední Matice školské ustanovuje se na den 1. června 1913 do Měšťanské besedy v Praze ve Vladisla- vově ulici. Na programu jest: 1. Zahájení val- né hromady; 2. zprávy výboru Ústřední Ma- tice školské, a to zpráva povšechná, zpráva účetní, pokladní a revisorská; 3. doplňovací volby členů výboru Ústřední Matice školské a volby tří revisorů účtů. — Kdyby se v usta- novenou hodinu nesešel dostatečný dle sta- nov počet členstva, bude konána za půl ho- diny na to valná hromada za jakéhokoliv počtu členů. Valné hromady mají právo zú- častniti se členové Ústřední Matice školské, kteří již roku 1912 členy jejími byli. — Vincenc Josef Rott. Dnes dovršuje se sto letí narozenin jednoho z prvních obchodníků na- šich, zakladatele populární železářské firmy V. J Rot. Narodil se v Čes. Brodě z rodiny rolnické. Po 12leté praxi a mnohých cestách po Evropě Malé Asii založil roku 1840 vlastní železářský závod, pro nějž r. 1854 koupil dům „u tří bílých růží“ na Malém staroměstském náměstí. Záhy si uvědomil vysoké poslání obchodu a pochopil, že život národní ku plnému rozvinutí a uplatnění po- třebuje nejen sil mravních, ale i hospodářských.
profesor doktor Chodounská Rott Chodouny Praha Čes . Brod Evropa staroměstský náměstí ústřední Ma Vladislo
31 article
Pronikavou inteligencí, cílevědomou energií a vel- kými zkušenostmi brzy z nepatrných začátků zá- vodu svého stvořil velký a vzorný obchodní dům, známý a vyhledávaný po celé říši i cizině. Po- ctivé úsilí jeho obracelo vždy zřetel ku potřebám a prospěchu národnímu. V obchodě jeho vycho- vána také řada národně uvědomělých obchodníků V. J. Rott účastnil se i vlasteneckého ruchu pražském obchodnictvu. Roku 1848 vystoupil čin- ně politicky jako spoluzakladatel a obětavý člen politického spolku Šlovanské Lipy. Zde zasazova se o slovanskou vzájemnost 1 v obchodě zvláště s národy jihoslovanskými. Je jistě zajímavo, že již tenkráte vytušil utajenou živelní jich sílu. Reakce však zabránila uskutečnění krásných těch záměrů. R. 1872 předal závod svým synům a uchýlil se do sou- kromí. Sledoval však horlivě dále rozvoj národ- ního našeho života. Všechny národní podniky měly v něm štědrého podporovatele. Zemřel 25. prosince 1890 hluboce zasažen smrtí své věrné ženy. Závod vedou nyní vnukové ve stopách zakladatelových k dalšímu rozkvětu. Památka V. J. Rotta bude v dějinách českého obchodu vždy význačnou kapl- tolou. — Řádná valná hromada Pensijního fondu pro vdovy a sirotky členů Spolku českých žurnalistů v Praze koná se v pondělí dne 2. června o 11. hod. dopolední v místnostech spolkových. Praha-I., Sko- řepka čís. 7. n. Pořad: Slyšení jednatelské a účetn zprávy, zprávy pokladníkovy a zprávy revisorů účtů; udělení absolutoria. Volba výboru a revisorů účtů. Ustanovení zápisného. Rozhodnutí o návrzích, které týden před valnou hromadou byly výboru podány. Kdyby v ustanovenou hodinu se nedostavil dostatečný počet členů, koná se v ponděli dne 9. června v téže místnosti, v tutéž hodinu druhá valná hromada, která bez ohledu na počet dosta- vivších se členů platně bude rozhodovati.
V J Rott Praha Sko spolek Šlovanský Lipo
32 article
— Svatobor konal včera odpoledne v Museu král. Českého valnou hromadu za 51. rok svého trvání. Místopředseda p. prof. dr. Chodounský po zahájení schůze věnoval vřelou posmrtnou vzpo- mínku zemřelým členům a sice J. E. min. dru. Brá- fovi, J. Vrchlichámu. J. Anýžovi, J. Sládkovi a j. Projev ten vyslechli přítomní stojíce: Dále profevil nejvřelejší díky všem těm dobrodincům a přízniv- cům, kteří učinili Svatoboru odkazy. Také vy- slovil díky české žurnalistice za ochotné uveřej- ňování zpráv spolkových. — Letošní výroční zprá- va, sepsaná jednatelem prof. drem. Guthem, obo- hacena jest několika podobiznami a fotografiemi. Přináší zejména obraz čestného člena „Svatobora J. E. ministra orby dra. A. Bráfa, loni zemřelého. čestného člena c. k. vl. rady a spisovatele Al. Ji- ráska a dra. K. Mattuše, dobrodinců spolku pí. Anny Lysé a p. Petra Houšky, dále fotografie ze slavnostního valného shromáždění „Svatobora“a ze slavnostního odhalení pomníku K. H. Máchy na Nebozízku. Ve zprávě podrobně vylíčen průběh slavnostní valné hromady dne 17. května 1912, dále zpráva o odhalení pomníku K. H. Máchy, načež následuje vylíčení činnosti spolkové v roce minu- lém. Kromě literárních odměn a stipendií vydal „Svatobor“ loni na podporách spisovatelům 8540 korun, vdovám a pozůstalým po spisovatelích 5944 korun. Pomník Máchův vyžadoval nákladu 27.405 korun. — Po zprávě revisorů účtů, sdělené p. cís. radou J. Oltou, byly výroční zprávy jednomyslně schváleny a funkcionářům uděleno absolutorium. — Následovala volba předsedy, místo zesnulého mi- nistra dra. Bráfa. Pan prof. dr. Guth sdělil, ž
profesor doktor Chodounská J Anýž J Sládek Guth Svatobora A Bráf Al K Mattuš Anna Lysá Petro Houška Mácha Svatobor Máchův J Olta Bráf Svatobor