2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. května 1913. Číslo 134
4
article
jen ty kandidáty, kteří se Polákům zaručí
že budou vymáhati subvence pro dosavadn
polské soukromé školy národní a pokračovaci
v Moravské Ostravě, Přívoze a Marianských
Horách. V této otázce nacionálové polští za-
hajují etapový postup, jehož konečným cí-
lem, stejně jako u sociálních demokratů, jsou
veřejné polské školy, ale chtějí míti subven-
cemi doznánu nutnost těchto škol, domníva-
jíce se, že pak boj o veřejné školy bude snad-
nější. Pokud se týče trojjazyčnosti státních
autonomních úřadů, tedy požadavek polských
radikálů je totožný s požadavkem soc.-demo-
kratickým. Zajímavo ale rozhodně jest, že
„Glos ludu“ ani slůvkem se nezmiňuje o dal-
ším požadavku polském, sociálními demo-
kraty vytýčeném — o polské kurii volební
pro moravský sněm. Patrně z toho důvodu
tak činí, aby se polské požadavky nezdály
přílišnými.
Náš názor o celé věci jest ten, že otázka
trojjazyčnosti Ostravska i polského zastou-
pení na sněmu moravském není akutní, stejně
tak jako otázka zemských subvencí na polské
školství. A proto se domníváme, že z četných
kandidátů na Ostravsku sotva se dá některý
pohnouti k vydání Poláky požadovaného re-
versu. Bude jistě rozhodujícím zřetel také na
ten závažný fakt, že polských voličů na
Ostravsku jest až příliš málo, než aby mohli
míti nějaký rozhodující vliv na otázku budou-
cích zdejších poslanců.
Polák
Glos
Ostrava
Ostravsko
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Nespokojenost alpských Němců.
V poslanecké sněmovně říšské rady vše-
chno opět kvasí. K různosti názorů v delegaci
české a polské přistupuje také rozlad mezi
nacionálními Němci, zaviněný malým finan-
čním plánem. Snaha německé obstrukce ze
sněmu českého a Ukrajinců a polských lidov-
ců z Haliče, zmařiti vyřízení malého finan-
čního plánu, aby se těžce strádajícím zem-
ským financím v Čechách a v Haliči nedo-
stalo vydatné podpory z nových daní, uvádí
v nesnáze také alpské liberální Němce, jimž
záleží na provedení úřadnické pragmatiky, jež
však podle vládního junctim může vstou-
piti v život teprve tehdy, až se přijetím ma-
lého finančního plánu opatří prostředky na
zvýšené úřadnícké gáže.
Alpští Němci — píše o tom „Zeit“ —
cítí se už dávno stisněnými stálými ohledy
na své soukmenovce z Čech a dávné napět
mezi oběma německými skupinami zostřilo se
v poslední době pro finanční plán. Odpor če-
ských Němců proti údělům ve prospěch zem-
ských financí způsobil u alpských Němců a
také u Němců z Moravy a Slezska, kteří vši-
chni už dávno čekají na státní pomoc pro své
zemské finance, veliké rozladění. Nelze sice
ještě mluvili o nějaké krisi v německo-nacio-
nálním svazu, ale s bezpečností možno očeká-
vati, že v otázce údělů oba tyto tábory ne
budou postupovati svorně.
Němec
Ukrajinec
RakouskoUhersko
Halič
Čechy
Morava
Slezsko
nální svaz
6
article
Dalmatský klerikál o rakouské politice.
Mpoho se za posledního půl roku změ-
nilo v názorech jihoslovanských klerikálů,
jichž smýšlení do války balkánské bylo čistě
rakušácké. I na ně Berchtoldova balkánská
politika působila jako studená sprcha. Tyto
dni mluvil o rakouské politice na jihu dalmat-
ský poslanec P. Virgil Perič. I on naby!
přesvědčení, že rakouský vliv na Balkáně
může opět nabýti významu, zaujme-li mon-
archie přátelské, sousedské stanovisko k bal-
kánským státům. Dnešní balkánské státy ne-
jsou už to, co bývaly jindy. Rakousko už ne-
udrží svého protektorátu nad katolíky v kra-
jích, které přejdou v držení Srbska a Černé
Hory. Srbsko uzavře s Vatikánem zvláštní
konkordát a ostatní balkánské státy také ne-
budou katolikům činiti nijakého příkoří. Též
ve vnitřní politice musi Rakousko i Uhersko
obrátiti list. Postup uherské vlády v Chorvat-
sku škodí monarchii více než nepřátelství ci-
zích států. Víme velmi dobře, praví P. Perič.
kde je kořen zla. Jest nám také známo, že hr.
Berchtold a hr. Stürgkh upozorňovali
korunu, že Cuvajova politika v Chorvatsku
je nadále nemožna. Ale do věci se vložil dr
Lukács, vylíčil nás Chorvaty jako lidi s ne-
možnými nároky a vše zůstalo při starém. Jest
pravda, že my Chorvaté sympatisujeme s bal-
kánskými Slovany, ale proto nelze o nás
führen, zieren, schmieren . . .
refrén:
A tak to jde
čindarata, bumbarasa džiní
Pět nebo šest mladíků trojstupem přešlo
Bystrý krok, úsměv ve tváři, planoucí zrak.
šťastná mládežl Vesele as vstávala do
čerstvého rána. Ráz dva, ráz dval Což na
tom sejde, že není nebe zrovna do křišťá-
lova vyhlazené! A už zase z dáli od záhybu
silnice:
Berchtoldův
P Perič
Chorvat
Berchtold
Stürgkh
Cuvajův
Lukács
Balkán
Rakousko
Srbsko
Černá Hora
Vatikán
Uhersko
Chorvatsko
7
article
A tak to jde -
čindarata, bumbarasa, buml
Dobrá nálada rychle se sděluje. Kterak
odolat? Zcela líbezně klade se vám do duše
to jarní ráno po zapršalé noci. Jenom
z jistých rozpaků těžko se vybavujete. Scene-
rie kolem tak známá. Tak vaše! A přece
jakoby ani nebylo u nás! Spíše někde
v okolí Mnichova nebo Heidelberku. Což
naše mládež nemiluje veselí, zpěv, píseň do
kroku a nějaký výlet do přírody?
Miluje také přírodu, pravda, naše mládež
Dnes odpoledne, na Letné, bude bezpochyby
kopat míč. Také zdravý pohyb, zajisté. Ale
rozhlížite se vůkol a srovnáváte. Jsou
chvíle, že v pražských sadech neuslyšíš na
procházce leda německý hovor. A jsou dny.
že v okolí Prahy, po stráních a stezkách
nepotkáš než německého turistu. Kolik že
procent obyvatelstva král. hlav. města tvoři
vlastně naši milí krajané druhého jazyka
Je jich všude tak plno.
Mnichov
Heidelberg
Letná
Praha
8
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Soudím, že kde kdo byl spokojen s po-
časím ve svatojanském týdnu! Rachejtle ne-
zamokly, výstavě se dařilo, „Prodaná“ v šár
ce dopadla šťastně, Skader je vyklizen a Ada
Kalé obsazen — můj bože, kdo chce ještě
víc? Jenstak tak zbylo z toho „bezvadného-
tvrditi, že činíme nesplnitelné nároky, nebot
jsme naopak živel věrný císaři i státu. Naše
jediné přání spočívá v tom, abychom se své
šíje setřásli Uhersko a byli spojeni s rakou-
skou polovinou monarchie.
Maďarské pravoslavné diecese.
Když se uherské vládě po dlouholetém
vyjednávání s Římem podařilo zříditi v Uhrách
maďarské nuitsks biskupství v Hajdu-Doro-
gu, k němuž pro nedostatek maďarských
nuitských osad byly připojeny většinou osady
rumunské a ruské, pomýšlí nyní uherská vlá-
da na založení zvláštní maďarské pravoslavné
metropolie se třemi diecesemi. Jedna diecese
má se zříditi v Sedmihradsku, druhá na Dol-
ní zemi a v Pešti má sídleti metropolita.
Všech pravoslavných s maďarským ma-
teřským jazykem napočítáno v Uhrách 31.833.
Ale 111.974 pravoslavných Rumunů rozum
prý maďarsky, 47.666 Srbů a jiných 3326, tal
že by všech pravoslavných, rozumějících ma-
ďarsky, bylo okolo 200.000. Tito pravoslavní,
většinou Rumuni a Srbové, mají býti vtěleni
do nových, čistě maďarských diecesí, aby s
snáze úplně pomaďařili.
Rumun
Srba
Řím
Uhry
Hajda
Dorag
Sedmihradsko
Dolo
Pešť
10
article
Finové a ruský jazyk.
Finové a ruský jazyk.
Ve Finsku se pozoruje úplný obrat v po-
měru k ruskému jazyku. Finové i švédoma-
nové dosud rusky umět nechtěli, nyní však
najednou všichni závodí ve snaze, aby se ru-
sky naučili. Vídí, že znalost ruského jazyka
jest jim potřebna, ano nutna, ale ještě se brán
tomu, aby jim byla poskytována v jejich zem-
ských školách. Proto chodí učit se rusky do
vlastního Ruska a v tom jsou udíleníme sti-
pendií podporování jak zemí, tak městy. Ta
stipendia r. 1910 činila 80.000 linských marek
r. 1912 již 180.000 fin. m. Někteří jedou do
říše za ruským jazykem na několik měsíců.
někteří i na několik let. Jedou mladí úřad-
níci od pošty, od dráhy, ode cla; jedou i lidé
starší s vyššími hodnostmi, a to jsou úřad-
níci političtí, soudní a profesoři. Ale i osoby
soukromé se ucházejí o stipendia do Ruska.
Fina
Rusko
11
article
V odůvodnění svých žádostí obyčejne
udávají, že se ruskému jazyku učili už doma
a pobytem v Rusku jen se chtějí zdokonalíti
v jeho znalosti. Ale jestliže se ruskému ja-
zyku učili ve Finsku, mohli to činiti jen tajně.
protože veřejně nikdo se k tomu přiznati
nesmí. Na př. bývalý posl. Järvinen začal se
soukromě učit rusky. Socialistické listy, zvé-
děvše o tom, hned jej pomlouvaly, že to čint
proto, aby vstoupil do služeb ruské policie
jako tajný. Pan Järvinen viděl se nucena ve-
řejně se hájiti, což učinil v listě „Helsingin
Sanomat“ (Helsingforské Zprávy), kde na-
psal: „Už několik roků jsem se zabýval ru-
ským jazykem spolu s dějinami severních ze-
mí, esthetikou a politickým hospodářstvím
Což pak jsem se v tom případě dopustil ne
odpustitelného hřichu jen tím, že jsem se uči
ruštině jako jiným cizím jazykům? Vzpomeňte
si, že při západu svých dní sám bůh socialistů
Marx. učil se rusky, aby se lépe mohl obe-
známiti s hospodářskými podmínkami Ruska.
Snaha osvojíti si ruský jazyk zašla z měs
i do vsí, k sedlákům.
Järvinen
Marx
Rusko
Finsko
12
article
Mongolská otázka.
Mongolská otázka.
Otázka samostatného Mongolska stále s
objevuje ve sloupcích denního tisku, jmenovity
ruského. Činská říše od té doby, co vypudil
mandžurskou dynastii a prohlásila se republikou.
prožívá sice dlouhou krisi, ale situace není přece
beznadějnou, poněvadž Čina má ohromné latentn
sily, které pomalu se probouzejí. Pro sousedn
ruskou říši blízkost obrozující se Číny má ovšen
velký význam a proto lze pochopit, proč ruské
diplomacie tolik se stará o samostatnost Mon-
golska a proč v dnešní kritické chvíli Turcčka
nehlásí se také o podíl, jen aby si zachovala
volnou ruku na dalekém východě. »Golos Moskvy
shrauje význam Mongolska pro Rusko v těchto
slovech: »Mongolsko může se stát bohatou pro
vincií, která je s to uživiti 40 milionů obyvatel
tedy tolik, kolik má Francie. Jestliže se podař
Čině tento kraj kolonisovat, bude s této strany
ruské panství na dalekém východě stále ohro-
žano. Podaři-li se ruské diplomacii, oč se nyn
tolik snaží, uhájit samostatnost Mongolska a za-
mezit tam kolonisaci čínskou, přesune se hraniee
mezi sférou čínských a ruských vlivů na pouší
Gobi, která stane se přirozenou hradbou mez
oběma státy.«
týdne několik drobných poznámek pro Ze-
Moskva
Mongolsko
Rusko
Francie
Gobi
14
article
vlouna.
Po mnoha a mnoha letech zašel si na
„svatojanský ohňostroj“, snad jedině bez
platnou atrakci v těchto dnech. Nezměnilc
se na něm v celku nic, poněvadž rachejtle
věčně budou lítat do výšky a nikoliv pod
vodu, a nezměnilo se ani diváctvo, které jako
před dvaceti léty, stejně se mačká a rveo
kus místa u zábradlí nábřeží a na mostech
V tom ohledu konservatismus našeho obecen-
stva je obdivuhodný, ale ještě více nepocho
pitelný. Průměrně deset až patnáct osob stoj
v tlačenici za sebou či lépe řečeno jeden dru-
hému leží na zádech. První, který u zábradl
je ustavičně v nebezpečí, že mu tlak ze zadu
rozláme žebra, vidí výborně, není-li are
slepý. Druhý za ním, je-li větší, vídí přes něj
je-li ale menší, nevidí nic, protože roentge
nování tak dalece ještě nepokročilo, aby člo
věk viděl hlavou svého bližního. Třetí vid
ty dva před sebou, čtvrtý o jednoho víc —
desátý už docela nic. Všechny tyto zadní řady
svorně nadávají těm předním, a běda, je-l
u zábradlí několik větších dámských klobou-
ků! Jen z těch nejvyšších rachejtlí zahlédnou
zadní diváci kousek a svrchovaně dopálení
a neuspokojeni se vracejí domů... A přece
náramně lehko dalo by se rachejtlové touze
vyhovět, kdyby obecenstvo mělo u nás jen
trochu smyslu pro disciplinu. Stačilo by, aby
místo nerozumného rvaní a tlačení se roze-
stoupilo se obecenstvo na několik kroků o
sebe, do šíře chodníku a víděl by pak každý
jistě mnohem lépe, pohodlněji a více. Ti, kdož
jsou chytří, už teď to dělajíl Ani je nenapadne
zápolit o místo u zábradlí, nýbrž jdou až na
protější chodník, k domům a z této větší
vzdálenosti vídí přes chumáče hlav u zábradl
se tísnících dobře.
Ovšem — šlo by to, kdyby naše milé
obecenstvo si jenom trošinku dalo říct... Ale
ono si nedá a těch pár jednotlivců, kteří by
15
article
částečný ústup Němců v Malé Asli.
Zprávy o koncesi, kterou obdrželi Němci n
stavou dráhy ze Samsona do Sivasu a ze Sivasu
do Angory, poplašily trochu i ruskou diplomacii
která zakročila v Berlině a v Cařihradě. Rusům
bylo velmi nepříjemno, že strategicky tak význam-
nou trať na jižním pobřeží Černého moře měli
spravovat Němci, ačkoli Rusi mají na ni již dávno
koncesi. Francouzsá vláda také vyslovila roz-
hodný protest proti německým koncesím a sama
se domáhá povolení n stavhu zmínžné dráhy
s prodloužením do Diarbekiru. Němci vůči těmto
krokům ruské a francouzské diplomacie dali se
na ústup a oznámili v Petrohradé, že Německo
nepopírá předních práv Ruska v oblasti severní
Anatolie, nikdy prý se tam nedomáhalo koncesí
Návrh finanční skupiny, která chtěla stavět zmi-
něné trati, vyšel bez vědomí Berlína i cařihrad-
ského vyslance německého a zakládal se v kon-
cesi, vydanou soukromé německé společnosti před
30 lety a od té doby zapomenuté. Tímto prohlá-
šením německé vlády otázku stavby drah v se-
verní Anatolii německými podnikateli pro tuto
dobu možno považovat za vyřízenou. Němci jsou
opatrni a nechtžjí si pro nejisté úspěchy v severat
časti Malé Asie pokazit jisté úspěchy v Cařihradé
a na jihu. Využívajíce finanění tísně turecké, do-
máhají se Němci různých ústupků. Tak firma
Kruppova za rázné podpory německé vlády do-
máhá se rozšíření svých dosavadních práv. žádá
aby jí byly prodány erární závody v Zeitnu-
Burnu (na děla), v Cherske (na sukno), s ohrom-
nými polnostmi, k nim patřícími, a ještě rozsáhl
pozemky nu uzemí Galaty-Saraje v Peře, kde je
nyní občanské lyceum a policejní komisařství
Kromě toho žádají, aby jim byla půjěka zaručen
i na vojenské škole v Pankaldi, která se rozklád
na obšírné prostoře v nejlepší částí Cařihradu.
Němec
Rus
Anatolie
Kruppův
Galat
Samson
Sivas
Berlín
Cařihrad
Německo
Rusko
Zeitn
Burn
Cherske
Pera
16
article
Veliká cesta přes Persli do Indie.
Veliká cesta přes Persli do Indie.
Koncem května bude jednat ruská komis
pro stavby nových železnie o návrhu Vyšněgrad-
ského a Putilova, týkajícím se stavby železné
dráhy přes Persii od stanice Aljaty do měste
Astary. Má to být velká cesta po suché zem
z Anglis až do lndie, jejíž nejkratší trať šla by
Calnis na Varšavu. Rostov, Baku. Astaru, Rešt
Kazvin. Teherán, Nain, Jezd, Kirman, Bam, Čach-
ar. Beludžistán, Bombay, v délce asi 9000 k
Náklad hlavní trati ruské od Aljaty do Astary
ohlašují na 14 mil. rublů.
Kazvin
Nain
Jezd
Kirman
Indie
Persie
Aljata
Varšava
Rostov
Bak
Teherán
Bombaj
17
article
„Zukunit“ pro Černou Horu.
„Zukunit“ pro Černou Horu.
Králi Nikolovi dostává se rozhodného obhá-
ce v M. Hardenoví, jenž s krvavou ironii vrhá
zpátky všecko, co bylo od počátku velmocenské
akce proti Černé Hoře a jejímu panovníku mluve-
no a psáno. „Špinavé nadávky, praví se tam, které
byly starému králi-básníku od německých náden-
níků péra na šat naplvány, jsou potupou utrhačů.
ne jeho; a pošetilé tvrzení, že „potupil vůli Evro-
py“ dusí se ve své osudné směšnosti. Pokud Ni-
kola mohl, jednal tak, jak to od zástupce lidové
moci doufáme a čekáme; a každé slovo, které při-
šlo z jeho úst, ne z úst falšujících reporterů, svěd-
čilo o důstojném právním vědomí. Co se mu vyčí-
tá? Že bral od cara a v nouzi snad i od Františka
Josefa peníze? Nestrčil je do kapsy, nýbrž použii
je pro svou zemi, která strádala v bídě; a velký
kurfirst braniborský přece také rád a vroucně dě-
koval za peníze, které mu daroval francouzský
král. Že se Nikola snažil dostati svou lodičku lstivě
přes všecka úskalí, ukládala mu vladařská povin-
nost. Bejoval jako nebojácný hrdina (tak, a ne jako
Evra
František Josef
Nikola
Černá Hora
18
article
Max Piecolomini, Bastard orleanský nebo dokonce
Zrinski, vypadají z blízka hrdinové dějin) a vládl
jako poctivý správce. Zjednal svému státu světlo
vzduch: zavedl (dvanáct let před německým) ob-
čanský zákonník, kterému se obdivují právníci zá-
padní Evropy: zpětným dvojnásobným pojištěním
zachoval svému stísněnému lidu možnost dýchat.
ze svobodné vůle dalsmu ústavu a parlament. Ta-
kový je ten muž, vykříčený za ničemu od nevědo-
mých klacků. Má formát Shakespearových posjav
smí se postaviti mezi Jindřicha Bolingbroka a Klei-
stova Heřmana a byl by v každé básni všem umě-
lecky cíticím rozkoší. (Což pak se neobejde bez
dvojího morálního účetnictví, jednoho pro poesii
druhého pro prosu všedního dne a musí na jevišti
býti obdivován nafouklý cnostný hlupec pod tím-
též měsícem však v životě schytralý vydělavate
peněz a škemral řádůr
Piecolomini
Shakespearův
Bolingbrok
Heřman
Evropa
Zrinski
19
article
„Rakousko naproti tomu promrhalo čas, který
se nevrátí a konečně, smlouvajíc s trpaslíky
albanská hnízda, připomínalo dle slov jistého chy-
trého přítele, rozmrzelého člověka, jenž prohrál
noci v klubu velké sumy v bakkaratu, a ráno po-
tom dělá v šatně rámus že po něm chtějí ještě ně-
kolik krejcarů. Pozdě. Rakousko musí žíti, chce
žiti, musí žiti, nesmí však ještě déle, jenom Rusům
(a jejich společníkům) na prospěch váhati před roz-
hodnutím, aby i za vysokou cenu smířilo Slo-
vanstvo v důstojné svobodě se svou
státní myšlenkou, Slovanů se nezbaví; ani
tenkrát ne, kdyby kývlo Italům na Balkán. Čest
z Otranta do Valony je dlouhá dvaasedmdesát ki-
lometrů. Aby si pro každý případ vítězství Osma-
nů i vzrůst rakouské državy, zajistil klausule al-
banské smlouvy, obnovil San Giuliano, nejhorlivěj-
ší podporovatel italského pudu na východ, tak
chvatně spolek a Rakouskem; a nyní viděla Evro-
pa, jak dávní spojenci musejí se báti společenství
po způsobu angloruského v Persii. Co vyznamného
ruku na srdce, dosáhl trojspolek při těchto událo-
stech? A mohl výtěžek býti ještě meněí, hlub-
se odvážili ujmout se pořadatelství při svato-
janském ohňostroji, mohlo by dobrou vůli od-
stonat modřinami a boulemi. Beztoho dosts
jich odnesou diváci z rachejtlí při rozchodu.
Rus
Italos
Evra
Rakousko
Balkán
Otranto
Valon
Persie
Sana Giuliana
20
article
Několika zbůjníkům záleží totiž na tom, za
každou cenu mít „hec“ a udělat nějaký
„brajg!“. Uspořádají tedy umělou tlačenici.
jakousi malou paniku, rozdávají štulce v pra-
vo v levo a mají ze zmatku vyražení. .. Nu.
výrostci, řekne se, klackové nevychovaní
nezvedení... Ale, bohužel, nevychovanost
tato netýká se jen výrostků z ulic. Při roz-
chodu ze Šárky několik obrázků nehezkých
vyskytlo se i v t. zv. lepší společnosti.
Když po skončeném představení přijel
první vlak ku Praze, byl vzat útokem.A
protože konduktoři nestačili otevírat dvířka
u vagonů, dralo se několik nedočkavých pánů
okny do vozů bez ohledu na to, kopnou-li ně-
koho do žaludku nebo vyrazí-li mu zuby.
Kdyby v každém vagonu bylo sto tisíc ve
zlatě a připadly by tomu, kdo se tam do-
stane první, nemohli by se někteří lidé rvát
zoufaleji než se rvou o kousek špinavého mí-
ata. Kdyby nebyl večer a tato scena byla za-
chycena pro kinematograf, docela klidně
mohl jíti tento film světem pod názvem: „Pře-
padení vlaku Indiány v Liboci...“ Takto
bylo hezkél
A ještě jednu věc! Ve dnech svatojan-
ských má býti k hostům venkovským v mu-
seích trochu ohledu. Vypadá to divně, když
u vstupu do Musea království Českého, pro
které ze všech krajin českých docházejí dary,
visí cedule, oznamující, že právě ve dnech
16., 17. a 18. května platí se vstupné z
haléřů... Ten šesták už finance zemské ne-
vytrhne, ale odradí mnohé z těch, kteří při-
jeli snad poprvé za svého života do Prahy a
s každým krejcarem počítají. Pomalu bez
vstupného zůstanou pro ně v Praze už jen
kostely a Karlův most.
ši pod nulou, kdyby se nemobilisoval ani jeder
muž a ve Vídní a v Berlíně nepohnulo jedlným mi-
nisterským prstem?
Indián
Praha
Liboc
Vídeň
Berlín
Karlův most
21
article
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Vládní návrh na třílelou vojenskou službu nen
posud ve sněmovně francouzské zabezpečen. Sou-
časně, kdy poslanec Paté předložil předsednicivu
sněmovny zprávu komise, doporučující opětné za-
vedení tříleté vojenské služby, sešla se delegace
skupin levice ku poradě o této otázce, a Paul-Bon-
cour jí přednesl svůj protinávrh, jenž sice obsahuje
prodloužení vojenské služby, ale nikoli na celá tři
leta. Kromě toho doporučují se tyto disposice:
Povinná vojenská průprava, výcvik záloh, slou-
čení tříd. odstranění všech zřízenců a nahražení
jich pomocnou službou nebo civilními silami, ob-
dobí disponibility po vojenské službě a před pře-
chodem do zálohy, po které by mužstvo, propu-
štěné domů, bylo ministru k disposici. Tato dispo-
nibilita končí dobou jednoho měsíce, ztrávenou
pluku, kde mužstvo sloužilo.
Po tomto výkladu zahájila delegace dlouhou
debatu o protinávrhu. Poslanci Augagneur. Messi-
my. Pédova a Treignier, navrhovatelé změn vlád-
ního návrhu, kritisovali různé body návrhu Paul-
Boncourova, na konec pak delegace pověřila tylo
čtyři členy, aby se dohodli s Paul-Boncouremo
jednotném texlu, jenž by mohl býti skupinami levice
příjat.
Patý
Paul
Augagneur
Messi
Boncourův
Francie
22
article
Výminečné zákony pro Elsasko-Lotrinsko
Jak se „Matinu“ sděluje ze Štrasburku, hodl
vláda elsasko-lotrinská předložiti spolkové radě
dva návrhy výminečných zákonů, které, budou-li
říšským sněmém přijaty, způsobí vážný převrat ve
veřejném životě v anektovaných provinciich
První návrh týká se změny zákona spolkové-
ho, jenž platí od r. 1908 v říši i v Elsasko-Lotrin-
sku, v tom smyslu, že by v Elsasku-Lotrinsku bylo
možno pouhým dekretem a bez odvolání zrušiti
všechny spolky, „které ohrožují bezpečnost
vnitřní mír země, i všechny spolky, jejichž činnost
se nesrovnává se zněním stanov.“ V návrhu činí se
přímo zmínka o některých francouzských spolcích.
Druhý návrh zákona je ještě povážlivější
směřuje k opětnému zavedení slavu, jaký panoval.
kdy místodržitel prováděl v Elsasku-Lotrinsku
diktátorskou moc. Dle tohoto návrhu může býti
pouhým dekretem zakázán prodej francouzských
listů, vycházejících v zemi nebo v cízině. V moti-
vech poukazuje se na orgán poslance Wetterlé
„Nouvelliste d'Alsace-Lorraine“ a „Journal d'Al-
sace-Lorraine“ i „několik listů lotrinských“
Návrhy tyto byly dne 5. května podepsány ko-
misařem při spolkové radě, která je projedná
přijme-li je, budou předloženy říšskému sněmu.
Matin
Wetterlý
Lorrain
d ' Al
Štrasburk
Elsasko
Lotrin
Lotrinsko
Nouvelliste d ' Alsace
23
article
Spolková rada dle všeho je schválí, neboť text ná-
vrhů byl sestaven ve Štrasburku po rozmluvě, kte-
rou měl místodržitel s císařem Vilémem dne 26.
května, je však otázkou, jak se zachová říšský
sněm. I ve slušnějších kruzích německých budí ta-
to násilnická taktika pobouření a „Frankí. Ztg.“ se
táže: Myslí vláda vážně, že pro taková výmineční
ustanovení, která uvádějí nazpět v dobu diktátor-
ského paragrafu neblahé paměti, nalezne většinu
v říšském sněmu? Jsme pevně přesvědčeni, že
s tím neprorazí, poněvadž velká většina v ří-
ském sněmu od tak roztrpčující politiky očekává
spíše ohrožení toho, čeho bylo dosud dosaženo
ohromné zostření protiv, než podporu dobré sho-
dy mezi Elsaskem-Lotrinskem a ostatní říší
Vilém
Štrasburk
Lotrinsko
24
article
Dohoda anglo-turecká.
Dohoda anglo-turecká.
O nynějším vyjednávání mezi Anglií a Ture-
ckem i mezi Anglií a Německem dovídáse
„Temps“ dále z Londýna:
Pokud jde o Perský záliv, je dohoda prakti-
cky ujednána. Turecko uzná autonomii malých
panovníků, jejichž státy se nalézají na okrají Per-
ského zálivu, a kteří jsou chráněnci anglickými
zejména šejka Koveitu a Mohammery, a podrž
nad nimi jen právo suverenity pouze dle jména.
Naproti tomu Anglie se vzdá skoro úplně
aspoň se stanoviska politického, zájmů na trati
bagdadské dráhy z Bagdadu do Basry. Ponechá tu-
recké vládě volnost, uděliti koncesi na tuto li-
nii komu bude chtit. s podmínkou, že linie bude
končiti v Basře, a že Anglie bude zastoupena ve
správní radě aspoň dvěma anglickými členy.
Tyto dohody byly ujednány asi před deseti
dny. V tom okamžiku německá vláda, která o tom
měla vědomost, navrhla anglické vládě, aby se k
této anglo-turecké dohodě připojila dohoda anglo-
německá, nabídnuvši jí dle všeho účastenství na
trati Bagdad-Hamuchun
Tato vyjednávání jsou celkem nedávná a pro-
zatím není nic hotovo. Finančníci jednají ovšem
také se své strany a ohlašuje se brzký příchod ře-
ditele Německé banky Gwinnera do Londýna.
Ve všech těchto vyjednáváních zachovala se
anglická vláda vůči francouzské vládě úplně ko-
rektně a zpravovala ji o všem, co se dělo.
Koveit
Mohammera
Anglie
Německo
Londýn
Turecko
Bagdád
Basra
25
article
Naproti vývodům některých německých listů
které v dohodě anglo-turecké spatřovaly ohrožen
německých zájmů, uveřejňuje oficiosní „Nord-
deutsche Allg. Ztg.“ prohlášení, v němž se praví
že německá skupina, jež v podniku bagdadské
dráhy zaujímá vůdčí postavení, v březnu 1911 př
ujednání finančních smluv o další stavbě dráhy ai
do Bagdadu a udělení koncese na odbočku do
Alexandretty uvolnila cestu britsko-turecké doho-
dě. Německá skupina dala tehdy v zásadě souhlas
aby práva, příslušící společnosti bagdadské dráhy
na základě koncese, pokud se vztahují na území
jižně od Bagdadu, byla úplně nebo z části přene
sena na fureckou společnost, která se nově utvoři
s mezinárodní účastí kapitálovou.
Podmínky tohoto přenosu a úprava všech po
drobnosti byly výslovně vyhraženy pozdějšímu u-
jednání mezi tureckou vládou a společností bag-
dadské dráhy. Pokud na základě tohoto prohlá-
šení započatá dohoda mezí Anglií a Tureckem se
dotýká zájmů a zpráv bagdadské dráhy, může jen
se svolením této společnosti a vzhledem na velký
hospodářský význam tohoto podniku jen se svole-
ním německé vlády státi se perfektní. O anglo-tu-
reckém vyjednávání je zpravována jak německá
vláda, tak také interesovaná společnost. Posavad-
ní průběh vyjednávání opravňuje k domněnce, že
výsledek může také s německé strany býti při-
jat jako uspokojivé rozřešení. Při tom však, než
němečtí interesenti a německá vláda budou mo-
ci dáti své svolení, bude nutna ještě další výměna
mínění, kterou budou německé zájmy řádně za-
bezpečeny, a za případné německé ústupky budou
zajištěny rovnocenné náhrady.
Nord
Bagdád
Anglie
Turecko
26
article
Z Londýna, 17. května. (K. k.) „Times“ píší
anglicko-tureckém vyjednávání: Co se týče bag-
dadské dráhy, měla Velká Britanie hlavní zájem na
tom postarati se o to, aby její obchod byl podro-
ben diferenciálnímu nakládáni, bude-li trať vysta-
věna. Tento cil bude pravděpodobně zabezpečen
jmenováním dvou britských správních radů, koř
se mají zúčastniti kontroly dráhy. Bude-li tent
návrh přijat, nebude míti Velká Britanie dále žád-
né příčiny úkosem na plán, který by mnoho zna-
menal pro vývoj asijského Turecka. Naše zájmy
budou bohatě zabezpečeny. K oficiálnímu britské-
mu účastenství na stavbě dráhy nedojde, ale brit-
skému kapitálu se nebude brániti, aby se stavby
zúčastnil. Máme za to, že takovým rozřešením bu-
de ucpán vydatný zdroj mezinárodního nedoroz-
umění. Tím dojde k dalšímu projevu ducha součin-
nosti mezi velmocemi, který v poslední době už
mnoho vykonal, aby zachoval evropský mír. Tento
duch součinností přesvědčí Německo, že Anglie ne-
vzpírá se podstatným elementům projektu, poku
jsou chráněny její vlastní speciální zájmy a přede-
vším zjednána bude úleva v jeho finaněních obtí-
žích a Turecko bude s to podporovati podnik, kte-
rý obepne ocelovým poutem veliká asijská území
kde leží jeho, budoucnost.
V zájmu našich předplatitelů, čtenáři
a příznivců.
Kupujíce zboží všude se odvolávejte
na náš insert, neboť budete zajisté
u firem, v našem listě inserulících,
zvláště pečlivě obslouženi, an
Londýn
Velká Británie
Británie
Turecko
Německo
Anglie
Times
27
title
Zevloun.
Zevloun
28
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace na Král. Vinohradech po-
řádá s Politickým spolkem pro okres vinohradský
v ponděli 19. května o 148. hod. večer v zimní
zahradě Národního domu veřejnou schůzi s pro-
gramem všeobecně poučným. O theorii a praksi
obchodní promluví p. Gust. Wittler. disponent
:y. J. Otto, přednášku O hospodaření, v životních
pojišťovnách prosloví p. Ferd. Krejčí, vrchní
úladník pojišťovny, odborný redaktor a člen vý-
boru organisace peněžních úřadníků při národní
straně svobodomyslné. Prvá přednáška zajisté
upoutá obchodníky a živnostníky, druhá pak
všecky vrstvy občanstva. Předsednictva obou
korporací vybízejí členy své k účasti.
Král
Gusta
Wittler
Otta
Ferd
Krejčí
Vinohrady
29
article
Král. Vyšehrad. Úřadnický odbor místní orga-
nisace kona v pondělí 19. t. m. svoji členskou
schůzi v restauraci u »Vošahliků«. Vyšehradské
tř. v 8 hod. večer. Důležitost programu žádá, aby
všichní pp. členové byli přítomni.
Z Přibrami. Organisace naje, která nepřetržitě
koná každý čtvrtek obvyklé a služně navštěvo-
vané schůze, pořádala v poslední době několik
zajímavých přednášek, jež těšily se velké pozor-
nosti, a to: dne 9. března promluvil říšský po-
slapec Lad. Čech »O služební pragmatice a finaně-
ním plánu«, dne 13. dubna p. Julius Brabe
úřadník zemské banky král. Českého a spisovatel
přednášel »O třídní loterii rakousk ée
Dne 26. dubna byla přednáška pana inž. C. Mili-
voje Jevliče: »O zivotě mohamedánů
Bosně« a dne 14. května promluvil o za-
hranične politice pan Bohdan Pavlů, re-
daktor »N. L.« Březohorská organisace mělav
pondělí svatodušní v sále hostince pana Svobody
členskou schůzi, spojenou s přednáškou p. inže-
nýra J. Dvoráčka z Prahy »O positivní politice«.
Organisace mladých v Přivrami pořádá 24. května
»Ruský večer«, na kterém úcinkovati budou přední
zdejšísíly umělecké Příbromská organisace vyvolala
k činnému zivotu organisaci v Dobřiši, v Hosto-
micích a na Březových Horách. Doufejme, že se
jí to podaří i v jiných městech našeho volebního
okresu.
Král
Julius Brabe
Ing
Pavel
Svoboda
J Dvoráček
Vyšehrad
Čechy
Boseň
Praha
Hosto
Březová hora
slapec lada
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Prof. dr. Karel Chodounský sedmde-
sátníkem. Veřejnost česká, jež s dostatek zná
vynikající význam našeho učence, jenž dne-
škem slaví své sedmdesáté naro-
zeniny, promine, jestliže vyhovujeme vý-
slovnému jeho přání a nevkládáme do listu
oslavný článek z kruhů lékařských. Přísloveč-
ná, celoživotní skromnost prof. dra. Chodoun-
ského, jenž nikdy nevyhledával okázalostí.
diktovala asi toto přání, jež ovšem nezamezí.
abychom prostě konstatovali, že dosáhl dnes
v duševní i tělesné svěžesti sedmdesátky, ke
které dojista od všech, kdož jméno a význam
jeho znají, snese se závěj blahopřejných pro-
— Řádná valná hromada Ústřední Matice
školské ustanovuje se na den 1. června 1913
do Měšťanské besedy v Praze ve Vladisla-
vově ulici. Na programu jest: 1. Zahájení val-
né hromady; 2. zprávy výboru Ústřední Ma-
tice školské, a to zpráva povšechná, zpráva
účetní, pokladní a revisorská; 3. doplňovací
volby členů výboru Ústřední Matice školské
a volby tří revisorů účtů. — Kdyby se v usta-
novenou hodinu nesešel dostatečný dle sta-
nov počet členstva, bude konána za půl ho-
diny na to valná hromada za jakéhokoliv
počtu členů. Valné hromady mají právo zú-
častniti se členové Ústřední Matice školské,
kteří již roku 1912 členy jejími byli.
— Vincenc Josef Rott. Dnes dovršuje se sto
letí narozenin jednoho z prvních obchodníků na-
šich, zakladatele populární železářské firmy V. J
Rot. Narodil se v Čes. Brodě z rodiny rolnické.
Po 12leté praxi a mnohých cestách po Evropě
Malé Asii založil roku 1840 vlastní železářský
závod, pro nějž r. 1854 koupil dům „u tří bílých
růží“ na Malém staroměstském náměstí. Záhy si
uvědomil vysoké poslání obchodu a pochopil, že
život národní ku plnému rozvinutí a uplatnění po-
třebuje nejen sil mravních, ale i hospodářských.
profesor
doktor
Chodounská
Rott
Chodouny
Praha
Čes . Brod
Evropa
staroměstský náměstí
ústřední Ma
Vladislo
31
article
Pronikavou inteligencí, cílevědomou energií a vel-
kými zkušenostmi brzy z nepatrných začátků zá-
vodu svého stvořil velký a vzorný obchodní dům,
známý a vyhledávaný po celé říši i cizině. Po-
ctivé úsilí jeho obracelo vždy zřetel ku potřebám
a prospěchu národnímu. V obchodě jeho vycho-
vána také řada národně uvědomělých obchodníků
V. J. Rott účastnil se i vlasteneckého ruchu
pražském obchodnictvu. Roku 1848 vystoupil čin-
ně politicky jako spoluzakladatel a obětavý člen
politického spolku Šlovanské Lipy. Zde zasazova
se o slovanskou vzájemnost 1 v obchodě zvláště
s národy jihoslovanskými. Je jistě zajímavo, že již
tenkráte vytušil utajenou živelní jich sílu. Reakce
však zabránila uskutečnění krásných těch záměrů.
R. 1872 předal závod svým synům a uchýlil se do sou-
kromí. Sledoval však horlivě dále rozvoj národ-
ního našeho života. Všechny národní podniky měly
v něm štědrého podporovatele. Zemřel 25. prosince
1890 hluboce zasažen smrtí své věrné ženy. Závod
vedou nyní vnukové ve stopách zakladatelových
k dalšímu rozkvětu. Památka V. J. Rotta bude v
dějinách českého obchodu vždy význačnou kapl-
tolou.
— Řádná valná hromada Pensijního fondu pro
vdovy a sirotky členů Spolku českých žurnalistů
v Praze koná se v pondělí dne 2. června o 11. hod.
dopolední v místnostech spolkových. Praha-I., Sko-
řepka čís. 7. n. Pořad: Slyšení jednatelské a účetn
zprávy, zprávy pokladníkovy a zprávy revisorů
účtů; udělení absolutoria. Volba výboru a revisorů
účtů. Ustanovení zápisného. Rozhodnutí o návrzích,
které týden před valnou hromadou byly výboru
podány. Kdyby v ustanovenou hodinu se nedostavil
dostatečný počet členů, koná se v ponděli dne 9.
června v téže místnosti, v tutéž hodinu druhá
valná hromada, která bez ohledu na počet dosta-
vivších se členů platně bude rozhodovati.
V J Rott
Praha
Sko
spolek Šlovanský Lipo
32
article
— Svatobor konal včera odpoledne v Museu
král. Českého valnou hromadu za 51. rok svého
trvání. Místopředseda p. prof. dr. Chodounský
po zahájení schůze věnoval vřelou posmrtnou vzpo-
mínku zemřelým členům a sice J. E. min. dru. Brá-
fovi, J. Vrchlichámu. J. Anýžovi, J. Sládkovi a j.
Projev ten vyslechli přítomní stojíce: Dále profevil
nejvřelejší díky všem těm dobrodincům a přízniv-
cům, kteří učinili Svatoboru odkazy. Také vy-
slovil díky české žurnalistice za ochotné uveřej-
ňování zpráv spolkových. — Letošní výroční zprá-
va, sepsaná jednatelem prof. drem. Guthem, obo-
hacena jest několika podobiznami a fotografiemi.
Přináší zejména obraz čestného člena „Svatobora
J. E. ministra orby dra. A. Bráfa, loni zemřelého.
čestného člena c. k. vl. rady a spisovatele Al. Ji-
ráska a dra. K. Mattuše, dobrodinců spolku pí.
Anny Lysé a p. Petra Houšky, dále fotografie ze
slavnostního valného shromáždění „Svatobora“a
ze slavnostního odhalení pomníku K. H. Máchy na
Nebozízku. Ve zprávě podrobně vylíčen průběh
slavnostní valné hromady dne 17. května 1912, dále
zpráva o odhalení pomníku K. H. Máchy, načež
následuje vylíčení činnosti spolkové v roce minu-
lém. Kromě literárních odměn a stipendií vydal
„Svatobor“ loni na podporách spisovatelům 8540
korun, vdovám a pozůstalým po spisovatelích 5944
korun. Pomník Máchův vyžadoval nákladu 27.405
korun. — Po zprávě revisorů účtů, sdělené p. cís.
radou J. Oltou, byly výroční zprávy jednomyslně
schváleny a funkcionářům uděleno absolutorium. —
Následovala volba předsedy, místo zesnulého mi-
nistra dra. Bráfa. Pan prof. dr. Guth sdělil, ž
profesor
doktor
Chodounská
J Anýž
J Sládek
Guth
Svatobora
A Bráf
Al
K Mattuš
Anna Lysá
Petro Houška
Mácha
Svatobor
Máchův
J Olta
Bráf
Svatobor