1
masthead
9. března 1913. číslo 67.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
měl býti pamílet, jenž mezi voličstvo rozhozen.
Hanopis tento neuznával nic, co ku prospěchu mě-
sta vykonáno. Vše rozbořit, vše začit znovu. A
současně listy oposiční a řečníci na oposičních
schůzích pořádali pravé dostihy ve rvavé kritice.
Není tedy divu, že verejaost očekávala výsledek
voleb, zejména ve III. sboru, se značným napětím.
Národní klub a organisace nár. strany svobodo-
myslné šly do volebního zápasu s klidným sebe-
vědomím. Uspořádána řada volebních schůzí, na
nichž — a to jest novum ve volebním zápasu samo-
správním — všichni členové městské rady podali
počet své činnosti a vysvětlili komunální program
do budoucnosti. Očekávalo se, že volby v III. sbo-
ru provedou se klidně, bez vzrušujících scén. Pře-
dácí sociálně demokratičtí aspoň tak ujišťovali
Bohužel však i oni dali se redaktorem realistické-
ho listu strhnouti k výstředním kouskům ve volební
místnosti, při nichž musela zakročiti policie. Vý-
sledek této „činnosti“ byl, že strana svobodomysl-
ná obdržela 4900 hlasů, oposice 1300 hlasů. Vý-
sledek voleb ve III. sboru způsobil v oposici zdě-
šení. Oposičních hlasů proti minulým volbám ne-
přibylo; naopak, oposici ubylo voličů absolutně
i relativně. Tříleté přípravy oposice, tříleté útoky
jejího tisku skončily skvělým vítězstvím národní
strany svobodomyslné, která — prý upadající —
může se honositi velkým přírůstkem hlasů. Občan-
stvo plzeňské odmítlo nepodařené reformátory
kteří ke svým četným blamážím, důsledně všemi
instancemi odmítaných, nesmyslných rekursů proti
usnesením obecním, připojili novou ostudu volební.
národní klub
organizace národní . strana svoboda
5
article
Skvělý výsledek III. sboru měl ovšem velký
morální vliv na volby ve sboru II. a I. V druhém
sboru pokusila se „poctivá“ oposice zneužít jména
okresního starosty dra. B. Guldenera, doufajíc, že
i mnoho příslušníků strany mladočeské bude voliti
dle kandidášky, v jejímž čele jest osoba, těšící se
všeobecným a zaslouženým sympatiím. Dr. Gulde-
ner, jenž podepsal volební provolání Národního
klubu a místní organisace strany svobodomyslné,
však v „Českém Denníku“ proti tomuto zneužití
svého jména důrazně se ohradil a kandidaturu z
rukou oposice odmitl. Kromě dra. Guldeneraa
kandidátů, již převzati z mladočeské listiny, byly
na oposlční kandidátce osoby naprosto bezvýznam-
né, které nemohly ujíti svému osudu. Ani kandi-
dátní listina, jež měla býti úřadnicky stavovskou
ve skutečnosti však usnesena jen malou skupinou
lidí, s níž většina státního úřadnictva naprosto ne-
souhlasila, nedosáhla významnějšího počtu hlasů
Ve sboru druhém a prvním rovněž nepoměrně vel-
kým počtem hlasů zvoleni kandidáti svobodomyslní
A sice obdržela ve II. sborus kandidátka národn
strany svobodomyslné 700 hlasů, oposíční pouze
kolem 70 hlasů, v L. pak sboru obdrželi kandidáti
strany svobodomyslné až 150 hlasů, kdežto kandi-
dáti oposiční nejvíce 50 hlasů. Mezi hlasy oposič-
ními bylo ve II. sb. celistvých hlasů pouze 41 z 1110
hlasů, v I. sboru pouze 9 z 203 hlasů, takže mezi
1313 voliči obou sborů jest čistokrevných, úplných
oposičníků pouze 50.
B Guldener
doktor
Gulde
národní klub
6
article
Volby provedeny vzorně a vyšlo se I přáním
sociálních demokratů vstříc tím, že počátek volek
v III. sboru dán na neděli. Oposici nepodařilo se
zjistiti ani jeden případ nesprávného volení, přes
to však oposiční listy po volbách jsou plny osočo-
vání a nepravd o volebních podvodech. Co mají
také dělati, když nemohou se pochlubiti ani 1. zv.
čestným úspěchem. Přiznati nepokrytě porážku,
nebylo by dost realistické. Musí se tedy lháti. Ale
v Plzni realistická oposice dohrála. Plzeň jesta
zůstane mladočeskou
Plzeň
7
title
Politický přehled.
9
article
Němci a úděly.
Němci a úděly.
Spusťte konečně do opravdy! křičí podmokel-
ský „Nordböhmisches Tagblatt“ na německé po-
slance z Čech všecek rozzuřen pro nové poukázky
z lihových údělů zemi v obnosu 3.728.000 K. Biie
do německé delegace z Čech, že nevyvinula dost
pevnoty ve svém stanovisku vůči vládě, že jí ne-
dala vědět náležitým způsobem, že němečtí poslan-
ci musejí s ní přerušit všecky styky a zahájiti nej-
ostřejší oposici, jestliže nepřestane nejnenávist-
nějším prý způsobem postupovati proti německým
zájmům v Čechách. List bije do Verbandu, do alp-
ských poslanců, kteří prý proti všem příkazům sou-
ručenství nepostupují s Němci v Čechách v jich boji
proti Čechům, od jehož výsledku závisí prý osu
Němectva v Rakousku, a ukládá německým poslan-
cům z Čech, aby dříve, než spustí žádanou ban-
durskou proti vládě, přezkoumali svůj poměrk
německým poslancům alpským. K jednomu i dru-
hému prý jednou dojíti musí a škoda každého pro-
meškaného dne, poněvadž se zatím zasazují něme-
ckému lidu v Čechách stále „nové rány“. Němečti
poslanci z Čech nebudou prý smět čekat, až se v
Celovci a Štyrském Hradci rozbřeskne, že tyto
„rány“ dopadají na všechno Němectvo. Účel em
nacionální německé politiky nemůže
prýbýtizachování nacionálního Ver-
bandu, cílem jejím musí býti nacionální blaho
německého národa.
Němec
K Biie
Čecho
Čechy
Rakousko
Celovec
Štyrský Hradec
Vera
Nordböhmisches Tagblatt
10
article
Pokud víme, padlo tu osudné slovo o rozbiti
Verbandu v nynější situaci s finančním plánem po-
prvé se strany německo-radíkální jako pohrůžkaa
zdá se, že timto směrem vedena bude asi také tak-
tika v severních Čechách proti Verbandu k jeho
zhnětení pro zamitnutí finančního plánu. Jak již
sděleno, rozhodnutí ve Verbandu odloženo na dobu
po velikonoční prázdni.
„Neue Freie Presse“ ve svých situačních člán-
cích vede stále svou v různých variacích. Včera
mluví zase o tom, že větší důchody, jež poplynou
z nových daní do zemské pokladny české, působí
přímo proti úmyslu německých stran zemského
sněmu, vyhladověti českou většinu. Po-
dle vůděího německo-pokrokového orgánu jest tedy
úkolem vlády a raisonem státním vyhladovět
zemi českou, neboť o vyhladovění většin
nemůže býti ani řeči, proteže podle zvuků, docháze-
jících z německého území, musíme soudili, že tam
kručení břicha jest daleko hlučnější, než na naší
straně. Němečtí spekulanti na krach země budouse
stejně ohýbat pod následky německé vyděračsk
politiky, jako čeští poplatnícil
Němečtí učitelé a německé ochranné
Čechy
Neue Frei Presse
12
article
Hnutí mezi německými učileli, směřující k vy-
stupování z t. zv. ochranných německých spolků
nepochybné nabylo větších rozměrů, než jak se
německé strany doznává. Úřadní list německého
Schulvereinu byl aspoň nucen uveřejniti proti to-
muto zjevu článek, obracející se hlavně do „jed-
notlivých němeekých okresů v Če-
chách“, kdež prý „zjevy tyto částečně ostrých
částečně mirných projevů nabyly“. Schulverein do-
mlouvá těmto učitelům, kteří vystoupili dokonce
ze skupin schulvereinských, mírně, upozorňuje na
to, že se německé učitelstvo v Čechách svým od-
bojem proti Schulvereinu obrací ve věcí zlepšení
svého postavení na falešnou adresu i napomíná je,
aby si dříve rozmyslelo, než svému oprávněné-
mu rozhořčení takovým způsobem
zjedná průchodu a propůjčí sluchu nesvědomitým
štváčům.
Také následky německé obstrukce, která začí-
ná jevit destruktivní účinky nejen v německonacio-
nálním Verbandu, ale už i v německém Schulver-
Německá obstrukce jest ovšem mor a následky
její bude země cítiti ještě dlouhá desftiletí, ale my
Češi snášime je přece s větším zdravím, než sam
její strůjci. Na německé straně všechno praská
Učitelé, agrárníci, němečtí nacionálové i radikálové
a konečně i německé obranné spolky.
einu.
Čech
Čechy
13
article
Z Moravy.
Dne 8. března 1913.
(Zbytečné starosti „Samostatnosti
Zvláštní kandidatura.)
„Samostatnost“ zasedla si z úzkostlivého stra-
chu o drahou hlavu p. dra. Stránského na novou
stranu na Moravě a věnuje jí ustavičnou pozor-
nost. Osobuje si právo míchati se do věcí, do nicht
ji pranic není. Nejnověji se jí zase nelibí, že se
moravská lidová strana ustavila a zvolila si před-
sedou dra. Bulína. Upokojíme zvědavost „Samo-
statnosti“. Nová strana má svůj výkonný výbor,
měla už řadu porad svých důvěrníků, má své místní
organisace a důvěrníky a zvolila si laké právoplat-
ně předsedu. O tom nemusí „Samostatnost“ pochy-
bovati, a lid, o nějž má tolik strachu, lid se hlásí
sám. Strana je velmi spokojena, že se vedení ujal
zrovna dr. Bulín, a že se to nelíbí dru. Stránskému
v jeho listu v Brně i v pražské filiálce, v „Samo-
statnosti“, na Moravě nové straně i dru. Bulínovi
jen — prospěje.
V kandidaturách sněmovních se již všelijaká
jména objevují a bude se tak leckdo chtít uplatnití.
To přináší už volební zápas a horečka kandidátní.
Že však může se nalézti někdo, kdo chce kandido-
vati jako „národní pracovník“, což má býti jeho
programem, jímž chce snad másti veřejnost, to jsme
na Moravě ještě neměli. Kandidát takový pokusí
prý se o štěstí v hlavním městě Brně, v druhém
volebním okrese. A je jim profesor obchodní aka-
demie Veps, o kterém se sice ví, že je placeným
revisorem několika českých ústavů, který však prá.
ce národní se jinak nezúčastní vůbec. Kd e
to nešlo na program „pracovníka národního“, tedy
chce prý se dáti kandidovati na program katolicko-
národní, téže strany, které byl před nedávnem ještě
odpůrcem.
Stránský
Bulín
Morava
Brno
moravský lidový strana
14
article
Ze Slezska.
Rychvaldská volba.)
Jak se dalo očekávati, skončil boj o Rychvald
pro nás neúspěchem. Čeští lidé nevybojovali si ani
tentokráte zastoupení na rychvaldské radnici, jak-
koliv počet pro českou kandidátní listinu ode-
vzdaných hlasů opětovně, oproti volbám minulým,
podstatně se zvýšil. Příčin neúspěchu rychvald-
ských voleb jest několik. Především falešně sesta-
vené voličské seznamy. Několik dní před volbou,
zemskou vládou do Rychvaldu vyslaný komisaf
zjistil, že ve více než padesáti případech byli do
voličských seznamů zanešeni nevoličové. Jakkoliv
zemský president slíbil deputaci rychvaldských če-
ských občanů, že nepřipustí, aby ve svém právu
byli zkracování, přece jen připustil provedení vo-
leb na základě těchto falešných volebních listin.
Další příčina rychvaldského neúspěchu spočiváv
úžasném teroru, kterým na odvislé voliče působili
úřadníci a zřízenci alpinského těžířstva a konečně
správa velkostatku hraběte Stahremberga. Správci
tohoto velkostatku, J. Freisslerovi, duši to všech
německých akcí v obci, ačkoliv v době vypsání
voleb byl v Rychvaldě jen čtyři měsíce, z milosti
polského starosty přiřknuto rovněž volební právo
a nejenom to: tento muž povolán byl dokoncei
do volební komise. Jelikož se volilo ústně, byl ji-
stě dosti zřejmý účel, za jakým se to stalo. A ko-
nečně polská agitace spolupůsobila. Na část volič-
stva působeno alkoholem, na část tvrzením, že
český úspěch znamená zveřejnění českých škola
ohromné zvýšení obecních přirážek.
Stahremberg
J Freissler
Slezsko
Rychvald
15
article
Přes to přese všechno soustředili čeští kandl-
dáti na 300 hlasů a nejmenší rozpětí hlasové činilo
jen 21 hlasů. Kdybychom odpočítali těch 57 uměle
vyrobených voličů, kteří do posledního muže ode-
vzdali své hlasy ve prospěch Poláků, tu bychom
velmi snadno mohli říci, jak se vlastně v Rychval-
dě věci mají. Ostatně proti volbám byl podán re-
kurs a platí-li ještě ve Slezsku zákon, bude se
voliti znovu. Jak potom volby dopadnou, těžko
říci, avšak z nynějších voleb jest patrno, že česká
věc ve třetím sboru voličském má převahu. Ovšem,
mezi skutečnými voliči.
Oznámení výsledku voleb bylo přijato s jáso-
tem na polské straně a potleskem. Tleskali i pří-
tomní němečtí násilníci, ba i frýštátský okresní
hejtman, rytíř Jaxa Bobowski, jenž byl volbám
přítomen.
V Rychvaldě však nezvítězila polská věc. Zví
tězila zde klika dosavadního starosty. Zví-
tězila terorem, násilím a německou pomocí. Obá-
váme se, že Němci za svou pomoc dostanou dobrou
odměnu. Zvolení několika německých lidí do vý-
boru sotva bude touto odměnou. Na tu čeká sou-
kromá německá škola..
Statečným českým voličům rychvaldským díl
za jejich oběti, jež přinesli české věci, a odvahu
vytrvalost k novému zápasu.
Polák
Jaxa Bobowski
Němec
Slezsko
Rychvald
16
article
Rakousko-Ukersko.
Odpověď hr. Tiszovi.
Na konci čtvrteční schůze poslanecké
sněmovny uherské, když zakončena povšech-
ná rozprava o volební opravě, hr. Štěp. Tisza
odevzdal předsednictví svému náměstku, se-
stoupil s předsednické tribuny na své posla-
necké místo a odtud promluvil 11/2 hodinnou
řeč, ve které hravě vyvracel nesmělé námitky
proti předloze, uvedené hr. Apponym, načež.
aby dodal vládním poslancům kuráže, hlaso-
vati směle pro Tiszovsko-Lukácsovskou ne-
stvůru, ukazoval jim, jak všeobecné volebné
právo snížilo intelligentní úroveň rakouského
parlamentu, a poněvadž tento hr. Tiszou již
několikráte otřepaný příklad málo vábil, do-
dal ještě, že dokonce i v Německu všeobecné
volební právo otevřelo destruktivním živlům
průchod do parlamentu.
V Rakousku již nikdo nemá za potřebné
hájiti říšské rady, vzešlé ze všeobecného vo-
lebního práva, proti takovým narážkám hr.
Štěp
Tisza
Rakousko
Německo
poslanecký sněmovna
17
article
Tiszy a porovnávati rakouské lidové zastupi-
telstvo s oním „národem“, který v pešťské
sněmovně rozhoduje o osudech Uherska a,
bahužel, také celé říše. V Německu však ještě
nepřivykli Tiszovským argumentům a proto
Tiszovu poznámku o říšském sněmu němec-
kém přijali velice nevrle. Nejostřeji na ni od-
pověděla „Morgenpost“, jež svou odpověd
velice správně charakterisuje uherský parla-
mentarism. Divíme se nadmíru — píše — že
vrchní zástupce parlamentarismu, zbudo-
vaného na tom nejnestoudněj-
ším podvádění národa a žijícího z
stálého, netajeného podvádění národa, troufá
si kritisovati parlamentní poměry v jiných
státech. Myslí snad hr. Tisza, že my v Ně-
mecku nevíme, jak to chodí v Uhrách? že ne-
víme, že uherský parlamentarismus slouží pří-
liš mnohým politikům za pramen velice
nečistého výdělku? Právě hr. Tis-
za přispělv posledníchletech nej-
vícek sesurovění a zkompromito-
vání parlamentních poměrů sve
vlasti. Takový je člověk, jemuž se německý
říšský sněm nezdá duševně a mravně dosta-
tečným.
Tiszův
Uhersko
Německo
Uhry
Tisza
18
article
Jak ve Lvově oslavili 300letí Romanových.
Telegraficky byla již podána zpráva
demonstraci polských studentů ve Lvově v
předvečer jubilea dynastie Romanových. Ale
ze zprávy c. k. tiskové kanceláře vypadla jed-
na podrobnost. Dodáváme ji dle „Gaz. Poran“
„Když zástup asi 1000 studentů a jiné mláde-
že přitáhl k památníku Mickiewiczovu, pro-
mluvili k němu tři řečníci, vysvětlujíce účel
význam demonstrace. Vážnou manifestací pol-
ská mládež dokázala, že ač násilí slaví vítěz-
ství, polský národ se nevzdal boje s nájezdní-
kem a že snad je už blízek okamžik, kdy se
zbraní v ruce opět zahájí boj. Za křiku „Dolů
s caráteml“ byla na dlouhých žer-
dích vyzdvížena podobizna caře
ajakousinevidomou rukou podpá-
lena. Policie se hned vrhla k místu, kde pla-
nul jubilejní portrět, ale než si proklestila ce-
stu zástupem, podobizna shořela a zbyly jen
žerdě. Tak se zřítí také carstvo knutu a zbu-
de po něm jen vzpomínka opovržení. Klid ne-
byl nikde porušen. Účastníci manifestace z
zpěvu vlasteneckých písní se rozešli.“
Podobně referuje „Slowo polskie“: „.. u
památníku Mickiewiczova za řeči byl spále
portrét carův. Policie tomu chtěla zabránit,
ale všechno provedeno tak rychle a neočeká-
vaně, že než policejní komisař se protlačil zá-
stupem, portrét už shořel. Pak zpívány vlaste-
necké písně a mládež se rozešla.“
Pravoslavný chrám ve Lvově byl policej-
ně uzavřen a duchovnímu zapovězeno konati
v něm dne 6. března bohoslužby na památku
třístoletí ruské dynastie.
Romanův
Mickiewiczův
Lvov
19
article
Berzevíczy proti uherské volební reformě.
Bývalý předseda uherské poslanecké
sněmovny, Albert Berzeviczy, jenž s
nechtěl propůjčiti k brutálnímu znásilnění opo-
sice a proto musil loni v květnu ustoupiti své
místo ráznějšímu hr. Štěp. Tiszovi, je nemo-
cen a nemůže se účastniti sněmování. Nechtěl
však zatajiti svůj odpor proti Lukácsově vo-
lební reformě a způsobu, jakým má býti uzá-
koněna a proto zaslal písemně své mínění hr.
Khuenu-Hédervároví. Ve svém listě
projevuje zvláště pochybnosti o násilném způ-
sobu, kterým se má volební reforma a nový
jednací řád vyříditi ve sněmovně. Takové par-
lamentní vyřízení — píše — nebude zname-
nati rozřešení a konec bojů, nýbrž zaviní vy-
puknutí ještě horších zápasů. Oposice setřá-
sla se sebe všelikou odpovědnost a všechno
odium spadne na vládní stranu, která to při
nových volbách zaplatí katastrofou.
Berzeviczy prosí hr. Khuena, aby sev
poslední chvíli našel ještě nějaký východ z té-
to trapné situace, která se může státi hrobem
strany, stojící na půdě dualistické. Volal však
marně. V dnešní schůzi uherské poslanecké
sněmovny vykonána za tři hodiny celá po-
drobná debata o volební opravě, všechny ne-
smělé návrhy na zlepšení Lukácsovy osnovy
zamítnuty a předloha odhlasována v druhém
čtení. Poněvadž sněmovna magnátů předlohu
jistě nezlepší, jest její osud dnes už rozhodnut.
Berzevicza
Štěp
Lukácsův
poslanecký sněmovna
20
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Otázka obnovení ruského patriarchátu.
Tyto dni konala se v Ruském Sobrán
v Petrohradě schůze, na které rokováno
o otázce obnovení ruského patriarchátu
Otázka tato od revoluce dere se na povrch.
Schůzi zahájil magister bohosloví Preobra-
ženský historickým výkladem o ruském
patriarchátě, o jeho zrušení a projektu na
eho obnovení, jež prohlásil za žádoucí a
nutné, má-li se pravoslavná církev v Rusku
povzněsti.
Někteří řečníci vyslovili obavy, že by
tato snaha mohla vésti k novým bojům mezi
církví a světskou mocí, jenž by mohl býti
nebezpečen ruskému státu.
Arcibiskup Antonij Volynský rozhodně
hájil myšlenku obnovení a pronesl při tom
těžké obžaloby na vrchní pro-
kurátory nad sv. synodem. Tito
státní úřadníci vedou si samovládně, jakoby
oni byli ruskou pravoslavnou církví a při
tom aspoň o některých z nich možno po-
chybovati, že jsou dobrými věřícími. Sám
Pobědonoscev byl snad velký slátník,
ale o pravoslaví věděl pouze jedno: že je
nevyhnutelno k udržení pořádku. A byli
prokurátoři docela nevěřící, jako Tolstoj.
jenž ten úřad zastával 14 let a proslavil se
tím, že z duchovních učilišť vyhnal duchovni.
Obavy, že by patriarchát překážel světské
moci, jsou nemistné, neboť patriarch by
neměl žádných světských pretensí a pře-
býval by v Moskvě, nikoli v Petrohradě.
Antonij Volynský
Tolstoj
Petrohrad
Rusko
Moskva
21
article
Ohlasy jubilea Romanovců.
Ohlasy jubilea Romanovců.
Zaznamenáváme některé významné hlasy
ruského tisku o jubileu Romanovců, aby byl
patrno, jak soudí o něm ruská veřejnost růz-
ných táborů. Moskevské „Russkija Vědomo-
sti“, starý oposiční orgán ruský, který věrně
třímá prapor liberálních doktrin ruské společ-
nosti, vidí hlavní rozdíl ruské státní historie
před a po zvolení Romanovců v tom, že do
konce XVI. století moskevský stát byl spravo-
ván vlastně jako rodinné jmění, jako „otčina“
moskevského panovníka, teprve od zvolení
Romanovců na počátku XVII. století stává se
hlavní pružinou politiky zájem státní. Uzná-
ní starého obyčeje za hlavní politické vodít-
ko vedlo k nehybnosti, ke ztrnulosti moskev-
ského státu, kdežto uznání vůdčí zásadou
státního zájmu bylo počátkem postupného vý-
voje ve všech oblastech politického života,
z něho vyplývalo ustavičné přizpůsobování
státní správy ku potřebám života, jak uka-
zuje jmenovitě historie Petra Velikého, Kate-
řiny II. a další vymaňování ruské společno-
sti od tísnivé státní péče, které prozatím vy-
vrcholilo vymaněním šlechty v XVIII. stolett
a vymaněním selského obyvatelstva v polo-
vině XIX. století.
V kadetské „Rěči“ známý kulturní histo-
rik ruský a konstitučně-demokratický vůdce
P. N. Miljukov ukazuje na ohromný
vnitřní vývoj, který za poslední tři stolet
prodělalo Rusko, které r. 1613 mělo dohánět
Evropu, jež tehdy měla již Shakespeara v An-
glii a Montaigna ve Francií, jež měla již vy-
vrcholenu reformaci a začínala kolonisaci No-
vého Světa. Rusko dohánělo Evropu bystrý-
mi kroky, někdy i skoky. V historii Ruska
nebylo vlastně té ztrnulosti a osamocenosti.
kterou vyličují mnozí oficiosní historikové.
Romanovec
Petro Veliký
Kate
P N
Miljukov
Shakespeare
Rusko
Evropa
Francie
22
article
Pro dnešní pokolení, blíže známé s vnitřním
vývojem Ruska, není ani převrat Petra Veli-
kého mimořádným zjevem, poněvadž již před
Petrem udály se na Rusi hluboké změny.
V této postupné evoluci třeba vidět charakte-
ristické vlastnosti období posledních tří sto-
letí proti minulosti. S Romanovci vstoupily
do života dvá nové prvky ve zřízení Ruska:
za prvé element politických očištění základů
ruského státu od zásad soukromého práva.
za druhé element sociální, podstatný pokrok
v demokratisaci ruského společenského zř
zení. Státní reformy otce prvého cara z rodu
Romanovců, Filareta Nikitiče, byly prvými
racionelními a systematickými reformami,
nichž potřeby státu rozhodně a definitivně
se oddělovaly od potřeb dvora. Tyto reformy
položily základ hlavnímu prostředku centrali-
sované státní moci — byrokracii. Demokrati-
sace sociálního zřízení projevila se na za-
čátku ve zmrzačené podobě, když na směnu
za staré dědičné „bojarstvo“ příšlo „dvorjan-
stvo“, lidi panovníkovy služby a „činu“, čím
se otvírala všem cesta ku postupu, jak to by-
lo ustanoveno na konec Petrovou „tabelouo
rangach“. Má tedy pokroková společnost ru-
ská o čem vzpomínat při tomto jubileu —
končí svou úvahu Miljukov — podívá-li se
pozorněji na souvislost událostí, pochopí, že
je organická souvislost mezi minulostí a při-
tomností a že není třeba tu souvislost zamíta
ani těm, kdo pracují o rozbití minulosti jme
nem lepší budoucnosti.
Petro
Romanovec
Filaret Nikitič
Petrův
Miljukov
Rusko
Romanovec
23
article
S kým půjdou Poláci?
Theoretické úvahy o tom, s kým půjdou Poláci.
bude-li válka, stále se objevují ve sloupc ch ru-
ského a polského tisku i na veřejných schůzích.
Pro smýšlení Poláků v pruské části Polska zají-
mavý je projev Dziennika Berliňského ze
dne 6. března, odpovídající Golosu Moskvy, který
tvrdil, že v oznaňsku již dávno trvá ostře vy-
slovené rusofilstvo. Dzienník Berliáski popírá, že
by dnes v Pozneňsku byli rusofilové; bývali prý
tam kdysi snahy, klonící se k Rusku, lidé prý se
oddávali klamné naději, že po pádu absolutismu
za konstituční éry i pro Poláky nastane nov
doba. Ale Rusko v pronásledování Polaků věrně
následuje Prusko, které jest nejzarytějším nepři-
telem Slovanů. Knždý zdravo myslíci Polák příšel
ku přesvědčení, že nelze po-ftat ani s pruskými
konservatisty ani s německými socialisty, a stej-e
že nelze počítat se »slovanskými« cíty Ruska
jeho poslaneckých nebo novinářských představi-
telů, ani na »milost« Vídně. Každý z uchvatitelů
snaží si upéci pro sebe co největší pečeni z těl
Polska, a Rakousko se liší jen tír, že jest ny
moudřejši a z nutnosti spravedlivější ku Polákům,
sčkoli nepřestává vůči nim brát obojetné politiky
stavíc proti nim Rusiny a trpic vznik »némecke
otázky« v Halici. Rakouské ústupky Polákům staly
se pod dojmem porážek r. 1866.
Polák
Golos Moskva
Rusin
Polsko
Rusko
Prusko
Vídeň
Rakousko
Slovan
24
article
Významná jsou slova Dziennika Berliáského
haličských připravách ku povstásí. Naznačuje, že
tu jsou patrně i německé prsty zúčastněny: »Víme,
že pod okem rakouských úřadů učí v Haliči děl-
níky i sedláky polské cvičením se zbrasí, any za
války mohli vojensky organisovat dobrovolnick
čety proti Rusku, víme také, že ne bez vědomi úřad
snažili se přenést agitaci do království Polského
Můžeme i prozradit, že jistá velmi vysoká osob-
nost, velmi blízká nejvyšším kruhům berlinským
v nedávné rozmluvě s vynikajícím Polákem s vel-
kou určitosti tvrdila, že Poláci v království za-
hájí, vypukne-li válka Rakouska s Ruskem, po-
vstání. Vidíme tedy, odkud vycházeji nitě toho
hnutí, do něhož ten neb onen nezasvěcený ideolog
polský mohl by se dát vtáhnout, kdyby neby
včas varován. Stůjme ve všem, tedy i v politice,
na vlastních nohou, buďme jen samt sebou, doejme
jen o svoje polské zájmy a nevytahujme kaštanů
z ohné ani pro Rakousko, ani pro Rusho, a již
nejměně pro Pruskol«
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Polák
Halič
Rusko
Rakousko
Francie
25
article
Vůči hrozivému zbrojení Německa budí se v
Francii nový vlastenecký duch a ve veřejnosti
nastává jistý přerod. jejž vystihují zejména cizí
pozorovatelé. Je rázem patrno, že protivlastene-
cká propaganda hervéistů nezůstavila hluboké
stopy. Nejširší vrstvy národa chápou vnější nebez-
pečí a jsou ochotní k obětem, a jen za této vše-
obecné nálady v zemi bylo možno podati ve sně-
movně předlohu o opětném zavedení tříleté služ-
by v armádě.
Jen sociální demokraté hrají skutečně odpor-
nou úlohu skandálními výjevy ve sněmovně
štvaním proti vládě, která ve své zodpovědnosti
navrhuje nutné opatření pro národní obranu.
V ostatních skupinách levice jeví se pod tla-
kem veřejného mínění ochota přijmouti tříletou
vojenskou službu, po případě s některými nepatr-
nými změnami. Také radikální socialisté nevyslo-
vili se na své páteční poradě pro bezpodmínečnou
oposici proti zákonu. Strana pověřila vojenské
odborníky mezi svými členy, zvláště bývalého mi-
nistra vojenství Messinyho a generála Pédoyu, aby
návrh technicky prozkoumali a vešli ve styky s
ministrem vojenství Etiennem. V těchto kruzích se
ostatně uvažuje o myšlence, aby se k úhradě vel-
kých nákladů konečně prosadilo zavedení daně
z příjmů, proti niž se posud jevil odpor v senátě.
Soudí se, že v nynější době i konservativci daj
souhlas ke zdanění příjmů.
Informace a porady o vojenské předloze
Pédoyu
Německo
Francie
27
article
O podrobnostech vojenské předlohy německo
i miliardové úhrady panuje ve veřejnosti posu
nejistota. Na páteční schůzi vůdců stran v říš-
ském sněmu kromě sociálně demokratické strany
která nebyla pozvána, vysvětlil říšský kancléř šl
Bethmaon Hollweg politické důvody nových vo
jenských požadavků, načež ministr vojenství šl
Heeringen vyložil podrobně způsob, rozsah a úče
zvýšene válečné pohotovosti. K rozhovoru nedo-
šlo. Účastníci konference byli však zavázáni mlče-
ním i vůči vlastním stranám, pokud jde o obsal
učiněnýcn se ělení.
Přes to však kolují v coulcirech zprávy, že
nová předloha směřuje především k vojenskému
sesílení vý hodu, kde mají býti zdokonaleny
sově vybudovány pevnosti a stavěny kasárny
O počtu mužstva, jež má býti nově zařaděno, ko
lísají údaje v tisku posud značně. Kdežto dle ně-
kterých sdělení má se zvýšiti stav ročně jen
50.000 mužů, uvádí se dle jiných informa i 70.000.
rvají premeny centra na ohromné číslici 84.000
mužů, což při dvouleté služební době znamená
zvýšení stavu o 168,000 mužů.
28
article
Ještě neurčitější jsou údaje o dávce z ma-
jetku. Praví se, že z předběžných prací vysvítá
nemožnost sehnati požadovanou miliardu pro oka-
mžité výdaje, kdyby se stanovila hranice majetku
30.300 nebo 50.000 marek. I kdyby se sestoupilo
značně níže, pokud jde o výši majetku, jenž m
býti postižen dávkou pro jedenkráte, zůstává po-
chybným, zdali se požadovaná suma sejde, nemá-li
se sáhnouti k vysoké procentní sazbě. Poněvad
však proti tomu mluví vážné úvahy národohospo-
dářského rázu, je možno, že dojde na myšlenku.
aby tam, kde není majetku, bylo sáhnuto na vy-
soké příjmy. Z konservativní strany se pracuje
k tomu, aby také právnické osoby (akciové spo
le nosti atd.) byly povinny zaplatiti dávku z ma
jetku, z jiných stran pak se navrhuje, aby byla
postižena také mrtvá ruka.
O těchto otázkách bude se raditi konierenee
finančních ministrů jednotlivých spolkových ststů
která je svolána do Berlína na pondělí odpo-
ledne. Jak sděluje »Köln. Ztá.«, pyla volba mezt
půjčkou a dávkou z majetku, půjčka by však zne-
pokojila finanění trh mnobem více než dávka
Budou prý dány všechny možné záruky, že se
podobný postup jako dávka jednou placená ne-
bude opakovati aspoň do 100 let. Obmeziti dávku
z majetku na jměni, převy ujíci 50.400 marek, je
prý nemožno. Pokud jde o náhradu trvalých vý-
dajů, jde prý posud jen o pouhé plány.
Köln
Berlín
29
article
Hlasy pro zbrojení v Italií.
Hlasy pro zbrojení v Italií.
ltalská vláda posud nevystoupila s návrhy na
rozmnožení vojenské moci, ale ve veřejnosti množi
se hlasy pro zbrojení po příkladu jiných moc-
ností evropských. Nejnověji dovozuje generál
Bompiani v »Popolo Romano« nutnost, aby Italie
držela stejný krok s ostatnimi mocnostmi. »Kdy-
koli Italie zůstala vďjensky pozadu,« píše generá
stala se bojištěm jiných, nebo musila vítězi pla-
titi válečné útraty.« Hlavním požadavkem je nyní
rozmnožití kontingent odvodu a utvořiti silné nové
formace, konečné pak důkladně reformovati
službu jednoročních dobrovolníků a zdvojnásobiti
počet aktivních důstojníků.
Bompiani
Popolo Romana
Italia
30
article
Na posicích před Drinopolí.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Na posicích před Drinopolí.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Tatar-köj—Dimotika, koncem února 1913.
Dopis píši v malé, opuštěné vesnici Tatar-kö
Obyvatelé Turci prchli do Drinopole a je zaměnili
vojáci bulharští. Hned za vsí začínají zadní bulhar-
ské posice. Ve vsi ubytován je štáb armádní pro
jižní obléhací polokruh.
Drinopol viděti zcela pěkně. Dobrým ku-
kátkem rozezná se i dým, vystupující z kominů.
Minarety Selimovy mešity dosud dominují městu.
Ale už se z nich nerozlévá světlo reflektorů na
posice oblehatelů, zdá se, že jsou reflektory zka-
žené. Laskavostí dra. K. dostal jsem se až na posi-
ce. Toho dne se nestřílelo. Jako by byly obě stra-
ny po celonočním bombardování unaveny.
Příšli jsme k prvním zákopům. Táhly se pa-
ralelně po mírném svahu jednoho hřebenu. Byly
hluboké a široké, že by se mohly dva vozy po-
hodlně v nich vyhnouti. Sestupovalo se po vy-
kopaných ve stranách schůdkách. Ale nesestoupil
jsem. Hnala mne zvědavost k „zemljankám“. Do-
stali jsme se k nim brzy. Byly i ony vykopány ve
svahu odvráceném od Drinopole. Jsou to jakési
sklepy, v nichž se může směstnati 12—15 vojáků.
Vzduch není v nich právě nejlepší, ale teplo jea
bezpečno. Někdy se ovšem stane, zvláště když ze-
mě nasákne vodou, že se sesypávají, ale to zřídka.
V příměří měli vojáci dosti volné chvíle, abysi
je upravili co nejpohodlněji i nejjistěji.
Tatar
Turek
Selimův
Drinopol
Dobrá
31
article
Tu ztráví vojáci dobu odpočinku. Zatím co
někteří jsou na posicích a na strážích, ostatní tu
sedí, hrají v karty, spí, jak kdo. Bývá i veselo. V
poslední době bylo dodáno na 50.000 malých že-
lezných kamínek do zákopů a zemljanek a tak
mají vojáci u čeho se ohřívati. Obyčejně si tak
sednou k nim, vzpomínají na domov, nebo čtou
něco. Často i zazpívají, doprovázeni guslarem nebo
na kaval.
V podobných zemljankách žijí důstojníci. Je-
jich život se také ani trochu neliší od života pro-
stých vojáků. Stravu mají společnou, na nejvýše-
že dostanou první své porce. (Vaří se ve zvláštní
kuchyni — obyčejně je to fazol, rýže nebo bob.)
Jdou-li za službou na posice, tu už by v nich nikd
důstojníků nohledal. Jdou oblečeni jako prostí vo-
jáci bez epaulet a často i bez šavle, za to al
s puškou v ruce. To tak byli poučení dřivějšími
boji, v nichž padlo tak mnoho důstojníků jen pro-
to, že svými modrými uniformami a lesklými šavle-
mi i epauletami příliš nápadně lišili se od vo-
jáků.
32
article
Za to ale na posicích je zle a zvláště teď, když
mrzne, snad více než u nás na severu. Vyprávěl
mi dr. K., že amputoval už asi přes třicet nohou
i rukou zmrzlých. Zvláště Srbů hodně zmrzlo, ježto
se tito nalézají na místech, kamž nejvíce doráži
severák. Proto jsou také Srbi už netrpěliví ae-
mohou se dočkati, kdy bude dáno konečně zna-
mení ke generálnímu útoku. K němu ale generální
štáb moc chuti nejeví. Současně jsem ale slyšel,
že je zcela známo a jisto, že má posádka drino-
polská potravin ještě na dva měsíce. Jinak alei
útok sám bude obtížný a krvavý. Turecká déla
jsou takřka lepší než bulharská. Útočníci musejí
překročiti různé překážky: sítě ostnatých drátů,
jámy skryté a pod. Ostnaté dráty jsou velmi silné
a dají se těžko přestřihovati. Ze zákopníků k tomu
cili určených byly dvě třetiny postříleny, třebas
že měli na prsou ochranné pancéře. Dále museji
útočníci přejíti otevřenou rovinu, v níž budou vy-
sazeni úžasné palbě kartáčové a mitrailesové. Ve-
žádá si útok tudíž veliké oběti a je ještě otázka,
zdaří-li se. Ale vojáci jsou už netrpělivi. Jedno-
tvárný život v zemljankách a trampoty na posicích
ponoukají je k přímo zoufalé odvaze.
Odcházel jsem s podivným dojmem. Hledal
jsem na stráže, jež nehnutě hleděly k Drinopoli,
hleděl jsem na hloučky vojáků, již se krčili v záko-
pech a pomyslil sí: „Kolik se jich vrátí do svých
domovů?r
Srba
Srb
33
article
Z Tatar-köj jel jsem až do Urby na koni. Tae
přes pontonový most přepravil jsem se na druhý
břeh k nádraží a odjel nákladním vlakem, jenž
tu náhodou byl, do Dimotiky. Cestou stěžovalsi
mi jeden zákopník
— Nám se posmívají, že nejsme ani vojáci.A
zatím my jsme se v této válce nejvíce namučili.
Napřed chtěli od nás, abychom odvedli Marici do
jiného koryta, aby neměli v Drinopoli vodu. Ale
deště to zkazily. Co však nás se tu utopilo nebo
pomrzlo. Pak jsme přeřezávali ony proklaté dráty.
Z mé setniny zbylo nás jen dvacet pět, ostatní byli
postříleni. A opět nás honí z práce do práce. Tu
mosty stavěti, tu polní kuchyně, pekárny i laza-
rety. Chvilku pokoje nemámel
Politoval jsem ho, ale nezapomínal jsem při
tom na ony vojáky, již mrznou před Drinopolí. V.
Tatar
Marik
34
article
Americký dopis.
Americký dopis.
Just A Man.
Just
35
article
Ve Spoj. státech, 8. února 1913.
Kontroverse mezi Spojenými státy a Vel-
kou Britanií v záležitosti Panamského průpla-
vu dostoupila do takového stadia, že nebude
asi S. S. jiného východiště než ustoupiti, do-
kud mohou učiniti tak se ctí. Americká dola-
rová diplomacie dokázala opět smlouvou Hay-
Pauncefotovou, že dovede býti na vrchu ten-
kráte, když jedná se středoamerickými repu-
bličkami, ale na evropské mocnosti a docel
již na anglické lišáky daleko nedostačuje.A
teď může strýček Samuel pěkně olízati lžičku
po hořké medicině, kterou mu bratr Jonathan
namíchal a tvářiti se při tom co nejlíbezněji.
Česká žurnalistika ve vlasti až dosud pohlížela
na celou záležitost s hlediska britického a šma-
hem odsuzovala S. S. pro jich věrolomnosta
nedodržení daného slova. Názor ten jest ne-
spravedlivým, ač omluvitelným a musí k němu
konečně dojíti každý, kdo slyší pouze argu-
menty anglické.
Oč vlastně jde?
Spojené státy koupily rozdělaný Panam-
ský průplav a všechen majetek od společno-
sti francouzské a za to poctivě zaplatily da-
leko větší cenu, než jakou celý ten krám ve
skutečnosti měl. Zajistily si od republiky Pa-
namské průplavní pásmo, zaplatily za ně ato
Hay Pauncefotová
Samuel
Jonathan
spojený stát
Vela
ka Británie
Panama