ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f7c33d50-8f0c-11dd-9226-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: org 10, person 53, place 45, work 3
1 masthead
9. března 1913. číslo 67.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
měl býti pamílet, jenž mezi voličstvo rozhozen. Hanopis tento neuznával nic, co ku prospěchu mě- sta vykonáno. Vše rozbořit, vše začit znovu. A současně listy oposiční a řečníci na oposičních schůzích pořádali pravé dostihy ve rvavé kritice. Není tedy divu, že verejaost očekávala výsledek voleb, zejména ve III. sboru, se značným napětím. Národní klub a organisace nár. strany svobodo- myslné šly do volebního zápasu s klidným sebe- vědomím. Uspořádána řada volebních schůzí, na nichž — a to jest novum ve volebním zápasu samo- správním — všichni členové městské rady podali počet své činnosti a vysvětlili komunální program do budoucnosti. Očekávalo se, že volby v III. sbo- ru provedou se klidně, bez vzrušujících scén. Pře- dácí sociálně demokratičtí aspoň tak ujišťovali Bohužel však i oni dali se redaktorem realistické- ho listu strhnouti k výstředním kouskům ve volební místnosti, při nichž musela zakročiti policie. Vý- sledek této „činnosti“ byl, že strana svobodomysl- ná obdržela 4900 hlasů, oposice 1300 hlasů. Vý- sledek voleb ve III. sboru způsobil v oposici zdě- šení. Oposičních hlasů proti minulým volbám ne- přibylo; naopak, oposici ubylo voličů absolutně i relativně. Tříleté přípravy oposice, tříleté útoky jejího tisku skončily skvělým vítězstvím národní strany svobodomyslné, která — prý upadající — může se honositi velkým přírůstkem hlasů. Občan- stvo plzeňské odmítlo nepodařené reformátory kteří ke svým četným blamážím, důsledně všemi instancemi odmítaných, nesmyslných rekursů proti usnesením obecním, připojili novou ostudu volební.
národní klub organizace národní . strana svoboda
5 article
Skvělý výsledek III. sboru měl ovšem velký morální vliv na volby ve sboru II. a I. V druhém sboru pokusila se „poctivá“ oposice zneužít jména okresního starosty dra. B. Guldenera, doufajíc, že i mnoho příslušníků strany mladočeské bude voliti dle kandidášky, v jejímž čele jest osoba, těšící se všeobecným a zaslouženým sympatiím. Dr. Gulde- ner, jenž podepsal volební provolání Národního klubu a místní organisace strany svobodomyslné, však v „Českém Denníku“ proti tomuto zneužití svého jména důrazně se ohradil a kandidaturu z rukou oposice odmitl. Kromě dra. Guldeneraa kandidátů, již převzati z mladočeské listiny, byly na oposlční kandidátce osoby naprosto bezvýznam- né, které nemohly ujíti svému osudu. Ani kandi- dátní listina, jež měla býti úřadnicky stavovskou ve skutečnosti však usnesena jen malou skupinou lidí, s níž většina státního úřadnictva naprosto ne- souhlasila, nedosáhla významnějšího počtu hlasů Ve sboru druhém a prvním rovněž nepoměrně vel- kým počtem hlasů zvoleni kandidáti svobodomyslní A sice obdržela ve II. sborus kandidátka národn strany svobodomyslné 700 hlasů, oposíční pouze kolem 70 hlasů, v L. pak sboru obdrželi kandidáti strany svobodomyslné až 150 hlasů, kdežto kandi- dáti oposiční nejvíce 50 hlasů. Mezi hlasy oposič- ními bylo ve II. sb. celistvých hlasů pouze 41 z 1110 hlasů, v I. sboru pouze 9 z 203 hlasů, takže mezi 1313 voliči obou sborů jest čistokrevných, úplných oposičníků pouze 50.
B Guldener doktor Gulde národní klub
6 article
Volby provedeny vzorně a vyšlo se I přáním sociálních demokratů vstříc tím, že počátek volek v III. sboru dán na neděli. Oposici nepodařilo se zjistiti ani jeden případ nesprávného volení, přes to však oposiční listy po volbách jsou plny osočo- vání a nepravd o volebních podvodech. Co mají také dělati, když nemohou se pochlubiti ani 1. zv. čestným úspěchem. Přiznati nepokrytě porážku, nebylo by dost realistické. Musí se tedy lháti. Ale v Plzni realistická oposice dohrála. Plzeň jesta zůstane mladočeskou
Plzeň
7 title
Politický přehled.
8 title
Země české.
9 article Němci a úděly.
Němci a úděly. Spusťte konečně do opravdy! křičí podmokel- ský „Nordböhmisches Tagblatt“ na německé po- slance z Čech všecek rozzuřen pro nové poukázky z lihových údělů zemi v obnosu 3.728.000 K. Biie do německé delegace z Čech, že nevyvinula dost pevnoty ve svém stanovisku vůči vládě, že jí ne- dala vědět náležitým způsobem, že němečtí poslan- ci musejí s ní přerušit všecky styky a zahájiti nej- ostřejší oposici, jestliže nepřestane nejnenávist- nějším prý způsobem postupovati proti německým zájmům v Čechách. List bije do Verbandu, do alp- ských poslanců, kteří prý proti všem příkazům sou- ručenství nepostupují s Němci v Čechách v jich boji proti Čechům, od jehož výsledku závisí prý osu Němectva v Rakousku, a ukládá německým poslan- cům z Čech, aby dříve, než spustí žádanou ban- durskou proti vládě, přezkoumali svůj poměrk německým poslancům alpským. K jednomu i dru- hému prý jednou dojíti musí a škoda každého pro- meškaného dne, poněvadž se zatím zasazují něme- ckému lidu v Čechách stále „nové rány“. Němečti poslanci z Čech nebudou prý smět čekat, až se v Celovci a Štyrském Hradci rozbřeskne, že tyto „rány“ dopadají na všechno Němectvo. Účel em nacionální německé politiky nemůže prýbýtizachování nacionálního Ver- bandu, cílem jejím musí býti nacionální blaho německého národa.
Němec K Biie Čecho Čechy Rakousko Celovec Štyrský Hradec Vera Nordböhmisches Tagblatt
10 article
Pokud víme, padlo tu osudné slovo o rozbiti Verbandu v nynější situaci s finančním plánem po- prvé se strany německo-radíkální jako pohrůžkaa zdá se, že timto směrem vedena bude asi také tak- tika v severních Čechách proti Verbandu k jeho zhnětení pro zamitnutí finančního plánu. Jak již sděleno, rozhodnutí ve Verbandu odloženo na dobu po velikonoční prázdni. „Neue Freie Presse“ ve svých situačních člán- cích vede stále svou v různých variacích. Včera mluví zase o tom, že větší důchody, jež poplynou z nových daní do zemské pokladny české, působí přímo proti úmyslu německých stran zemského sněmu, vyhladověti českou většinu. Po- dle vůděího německo-pokrokového orgánu jest tedy úkolem vlády a raisonem státním vyhladovět zemi českou, neboť o vyhladovění většin nemůže býti ani řeči, proteže podle zvuků, docháze- jících z německého území, musíme soudili, že tam kručení břicha jest daleko hlučnější, než na naší straně. Němečtí spekulanti na krach země budouse stejně ohýbat pod následky německé vyděračsk politiky, jako čeští poplatnícil Němečtí učitelé a německé ochranné
Čechy Neue Frei Presse
12 article
Hnutí mezi německými učileli, směřující k vy- stupování z t. zv. ochranných německých spolků nepochybné nabylo větších rozměrů, než jak se německé strany doznává. Úřadní list německého Schulvereinu byl aspoň nucen uveřejniti proti to- muto zjevu článek, obracející se hlavně do „jed- notlivých němeekých okresů v Če- chách“, kdež prý „zjevy tyto částečně ostrých částečně mirných projevů nabyly“. Schulverein do- mlouvá těmto učitelům, kteří vystoupili dokonce ze skupin schulvereinských, mírně, upozorňuje na to, že se německé učitelstvo v Čechách svým od- bojem proti Schulvereinu obrací ve věcí zlepšení svého postavení na falešnou adresu i napomíná je, aby si dříve rozmyslelo, než svému oprávněné- mu rozhořčení takovým způsobem zjedná průchodu a propůjčí sluchu nesvědomitým štváčům. Také následky německé obstrukce, která začí- ná jevit destruktivní účinky nejen v německonacio- nálním Verbandu, ale už i v německém Schulver- Německá obstrukce jest ovšem mor a následky její bude země cítiti ještě dlouhá desftiletí, ale my Češi snášime je přece s větším zdravím, než sam její strůjci. Na německé straně všechno praská Učitelé, agrárníci, němečtí nacionálové i radikálové a konečně i německé obranné spolky. einu.
Čech Čechy
13 article
Z Moravy. Dne 8. března 1913. (Zbytečné starosti „Samostatnosti Zvláštní kandidatura.) „Samostatnost“ zasedla si z úzkostlivého stra- chu o drahou hlavu p. dra. Stránského na novou stranu na Moravě a věnuje jí ustavičnou pozor- nost. Osobuje si právo míchati se do věcí, do nicht ji pranic není. Nejnověji se jí zase nelibí, že se moravská lidová strana ustavila a zvolila si před- sedou dra. Bulína. Upokojíme zvědavost „Samo- statnosti“. Nová strana má svůj výkonný výbor, měla už řadu porad svých důvěrníků, má své místní organisace a důvěrníky a zvolila si laké právoplat- ně předsedu. O tom nemusí „Samostatnost“ pochy- bovati, a lid, o nějž má tolik strachu, lid se hlásí sám. Strana je velmi spokojena, že se vedení ujal zrovna dr. Bulín, a že se to nelíbí dru. Stránskému v jeho listu v Brně i v pražské filiálce, v „Samo- statnosti“, na Moravě nové straně i dru. Bulínovi jen — prospěje. V kandidaturách sněmovních se již všelijaká jména objevují a bude se tak leckdo chtít uplatnití. To přináší už volební zápas a horečka kandidátní. Že však může se nalézti někdo, kdo chce kandido- vati jako „národní pracovník“, což má býti jeho programem, jímž chce snad másti veřejnost, to jsme na Moravě ještě neměli. Kandidát takový pokusí prý se o štěstí v hlavním městě Brně, v druhém volebním okrese. A je jim profesor obchodní aka- demie Veps, o kterém se sice ví, že je placeným revisorem několika českých ústavů, který však prá. ce národní se jinak nezúčastní vůbec. Kd e to nešlo na program „pracovníka národního“, tedy chce prý se dáti kandidovati na program katolicko- národní, téže strany, které byl před nedávnem ještě odpůrcem.
Stránský Bulín Morava Brno moravský lidový strana
14 article
Ze Slezska. Rychvaldská volba.) Jak se dalo očekávati, skončil boj o Rychvald pro nás neúspěchem. Čeští lidé nevybojovali si ani tentokráte zastoupení na rychvaldské radnici, jak- koliv počet pro českou kandidátní listinu ode- vzdaných hlasů opětovně, oproti volbám minulým, podstatně se zvýšil. Příčin neúspěchu rychvald- ských voleb jest několik. Především falešně sesta- vené voličské seznamy. Několik dní před volbou, zemskou vládou do Rychvaldu vyslaný komisaf zjistil, že ve více než padesáti případech byli do voličských seznamů zanešeni nevoličové. Jakkoliv zemský president slíbil deputaci rychvaldských če- ských občanů, že nepřipustí, aby ve svém právu byli zkracování, přece jen připustil provedení vo- leb na základě těchto falešných volebních listin. Další příčina rychvaldského neúspěchu spočiváv úžasném teroru, kterým na odvislé voliče působili úřadníci a zřízenci alpinského těžířstva a konečně správa velkostatku hraběte Stahremberga. Správci tohoto velkostatku, J. Freisslerovi, duši to všech německých akcí v obci, ačkoliv v době vypsání voleb byl v Rychvaldě jen čtyři měsíce, z milosti polského starosty přiřknuto rovněž volební právo a nejenom to: tento muž povolán byl dokoncei do volební komise. Jelikož se volilo ústně, byl ji- stě dosti zřejmý účel, za jakým se to stalo. A ko- nečně polská agitace spolupůsobila. Na část volič- stva působeno alkoholem, na část tvrzením, že český úspěch znamená zveřejnění českých škola ohromné zvýšení obecních přirážek.
Stahremberg J Freissler Slezsko Rychvald
15 article
Přes to přese všechno soustředili čeští kandl- dáti na 300 hlasů a nejmenší rozpětí hlasové činilo jen 21 hlasů. Kdybychom odpočítali těch 57 uměle vyrobených voličů, kteří do posledního muže ode- vzdali své hlasy ve prospěch Poláků, tu bychom velmi snadno mohli říci, jak se vlastně v Rychval- dě věci mají. Ostatně proti volbám byl podán re- kurs a platí-li ještě ve Slezsku zákon, bude se voliti znovu. Jak potom volby dopadnou, těžko říci, avšak z nynějších voleb jest patrno, že česká věc ve třetím sboru voličském má převahu. Ovšem, mezi skutečnými voliči. Oznámení výsledku voleb bylo přijato s jáso- tem na polské straně a potleskem. Tleskali i pří- tomní němečtí násilníci, ba i frýštátský okresní hejtman, rytíř Jaxa Bobowski, jenž byl volbám přítomen. V Rychvaldě však nezvítězila polská věc. Zví tězila zde klika dosavadního starosty. Zví- tězila terorem, násilím a německou pomocí. Obá- váme se, že Němci za svou pomoc dostanou dobrou odměnu. Zvolení několika německých lidí do vý- boru sotva bude touto odměnou. Na tu čeká sou- kromá německá škola.. Statečným českým voličům rychvaldským díl za jejich oběti, jež přinesli české věci, a odvahu vytrvalost k novému zápasu.
Polák Jaxa Bobowski Němec Slezsko Rychvald
16 article
Rakousko-Ukersko. Odpověď hr. Tiszovi. Na konci čtvrteční schůze poslanecké sněmovny uherské, když zakončena povšech- ná rozprava o volební opravě, hr. Štěp. Tisza odevzdal předsednictví svému náměstku, se- stoupil s předsednické tribuny na své posla- necké místo a odtud promluvil 11/2 hodinnou řeč, ve které hravě vyvracel nesmělé námitky proti předloze, uvedené hr. Apponym, načež. aby dodal vládním poslancům kuráže, hlaso- vati směle pro Tiszovsko-Lukácsovskou ne- stvůru, ukazoval jim, jak všeobecné volebné právo snížilo intelligentní úroveň rakouského parlamentu, a poněvadž tento hr. Tiszou již několikráte otřepaný příklad málo vábil, do- dal ještě, že dokonce i v Německu všeobecné volební právo otevřelo destruktivním živlům průchod do parlamentu. V Rakousku již nikdo nemá za potřebné hájiti říšské rady, vzešlé ze všeobecného vo- lebního práva, proti takovým narážkám hr.
Štěp Tisza Rakousko Německo poslanecký sněmovna
17 article
Tiszy a porovnávati rakouské lidové zastupi- telstvo s oním „národem“, který v pešťské sněmovně rozhoduje o osudech Uherska a, bahužel, také celé říše. V Německu však ještě nepřivykli Tiszovským argumentům a proto Tiszovu poznámku o říšském sněmu němec- kém přijali velice nevrle. Nejostřeji na ni od- pověděla „Morgenpost“, jež svou odpověd velice správně charakterisuje uherský parla- mentarism. Divíme se nadmíru — píše — že vrchní zástupce parlamentarismu, zbudo- vaného na tom nejnestoudněj- ším podvádění národa a žijícího z stálého, netajeného podvádění národa, troufá si kritisovati parlamentní poměry v jiných státech. Myslí snad hr. Tisza, že my v Ně- mecku nevíme, jak to chodí v Uhrách? že ne- víme, že uherský parlamentarismus slouží pří- liš mnohým politikům za pramen velice nečistého výdělku? Právě hr. Tis- za přispělv posledníchletech nej- vícek sesurovění a zkompromito- vání parlamentních poměrů sve vlasti. Takový je člověk, jemuž se německý říšský sněm nezdá duševně a mravně dosta- tečným.
Tiszův Uhersko Německo Uhry Tisza
18 article
Jak ve Lvově oslavili 300letí Romanových. Telegraficky byla již podána zpráva demonstraci polských studentů ve Lvově v předvečer jubilea dynastie Romanových. Ale ze zprávy c. k. tiskové kanceláře vypadla jed- na podrobnost. Dodáváme ji dle „Gaz. Poran“ „Když zástup asi 1000 studentů a jiné mláde- že přitáhl k památníku Mickiewiczovu, pro- mluvili k němu tři řečníci, vysvětlujíce účel význam demonstrace. Vážnou manifestací pol- ská mládež dokázala, že ač násilí slaví vítěz- ství, polský národ se nevzdal boje s nájezdní- kem a že snad je už blízek okamžik, kdy se zbraní v ruce opět zahájí boj. Za křiku „Dolů s caráteml“ byla na dlouhých žer- dích vyzdvížena podobizna caře ajakousinevidomou rukou podpá- lena. Policie se hned vrhla k místu, kde pla- nul jubilejní portrět, ale než si proklestila ce- stu zástupem, podobizna shořela a zbyly jen žerdě. Tak se zřítí také carstvo knutu a zbu- de po něm jen vzpomínka opovržení. Klid ne- byl nikde porušen. Účastníci manifestace z zpěvu vlasteneckých písní se rozešli.“ Podobně referuje „Slowo polskie“: „.. u památníku Mickiewiczova za řeči byl spále portrét carův. Policie tomu chtěla zabránit, ale všechno provedeno tak rychle a neočeká- vaně, že než policejní komisař se protlačil zá- stupem, portrét už shořel. Pak zpívány vlaste- necké písně a mládež se rozešla.“ Pravoslavný chrám ve Lvově byl policej- ně uzavřen a duchovnímu zapovězeno konati v něm dne 6. března bohoslužby na památku třístoletí ruské dynastie.
Romanův Mickiewiczův Lvov
19 article
Berzevíczy proti uherské volební reformě. Bývalý předseda uherské poslanecké sněmovny, Albert Berzeviczy, jenž s nechtěl propůjčiti k brutálnímu znásilnění opo- sice a proto musil loni v květnu ustoupiti své místo ráznějšímu hr. Štěp. Tiszovi, je nemo- cen a nemůže se účastniti sněmování. Nechtěl však zatajiti svůj odpor proti Lukácsově vo- lební reformě a způsobu, jakým má býti uzá- koněna a proto zaslal písemně své mínění hr. Khuenu-Hédervároví. Ve svém listě projevuje zvláště pochybnosti o násilném způ- sobu, kterým se má volební reforma a nový jednací řád vyříditi ve sněmovně. Takové par- lamentní vyřízení — píše — nebude zname- nati rozřešení a konec bojů, nýbrž zaviní vy- puknutí ještě horších zápasů. Oposice setřá- sla se sebe všelikou odpovědnost a všechno odium spadne na vládní stranu, která to při nových volbách zaplatí katastrofou. Berzeviczy prosí hr. Khuena, aby sev poslední chvíli našel ještě nějaký východ z té- to trapné situace, která se může státi hrobem strany, stojící na půdě dualistické. Volal však marně. V dnešní schůzi uherské poslanecké sněmovny vykonána za tři hodiny celá po- drobná debata o volební opravě, všechny ne- smělé návrhy na zlepšení Lukácsovy osnovy zamítnuty a předloha odhlasována v druhém čtení. Poněvadž sněmovna magnátů předlohu jistě nezlepší, jest její osud dnes už rozhodnut.
Berzevicza Štěp Lukácsův poslanecký sněmovna
20 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Otázka obnovení ruského patriarchátu. Tyto dni konala se v Ruském Sobrán v Petrohradě schůze, na které rokováno o otázce obnovení ruského patriarchátu Otázka tato od revoluce dere se na povrch. Schůzi zahájil magister bohosloví Preobra- ženský historickým výkladem o ruském patriarchátě, o jeho zrušení a projektu na eho obnovení, jež prohlásil za žádoucí a nutné, má-li se pravoslavná církev v Rusku povzněsti. Někteří řečníci vyslovili obavy, že by tato snaha mohla vésti k novým bojům mezi církví a světskou mocí, jenž by mohl býti nebezpečen ruskému státu. Arcibiskup Antonij Volynský rozhodně hájil myšlenku obnovení a pronesl při tom těžké obžaloby na vrchní pro- kurátory nad sv. synodem. Tito státní úřadníci vedou si samovládně, jakoby oni byli ruskou pravoslavnou církví a při tom aspoň o některých z nich možno po- chybovati, že jsou dobrými věřícími. Sám Pobědonoscev byl snad velký slátník, ale o pravoslaví věděl pouze jedno: že je nevyhnutelno k udržení pořádku. A byli prokurátoři docela nevěřící, jako Tolstoj. jenž ten úřad zastával 14 let a proslavil se tím, že z duchovních učilišť vyhnal duchovni. Obavy, že by patriarchát překážel světské moci, jsou nemistné, neboť patriarch by neměl žádných světských pretensí a pře- býval by v Moskvě, nikoli v Petrohradě.
Antonij Volynský Tolstoj Petrohrad Rusko Moskva
21 article Ohlasy jubilea Romanovců.
Ohlasy jubilea Romanovců. Zaznamenáváme některé významné hlasy ruského tisku o jubileu Romanovců, aby byl patrno, jak soudí o něm ruská veřejnost růz- ných táborů. Moskevské „Russkija Vědomo- sti“, starý oposiční orgán ruský, který věrně třímá prapor liberálních doktrin ruské společ- nosti, vidí hlavní rozdíl ruské státní historie před a po zvolení Romanovců v tom, že do konce XVI. století moskevský stát byl spravo- ván vlastně jako rodinné jmění, jako „otčina“ moskevského panovníka, teprve od zvolení Romanovců na počátku XVII. století stává se hlavní pružinou politiky zájem státní. Uzná- ní starého obyčeje za hlavní politické vodít- ko vedlo k nehybnosti, ke ztrnulosti moskev- ského státu, kdežto uznání vůdčí zásadou státního zájmu bylo počátkem postupného vý- voje ve všech oblastech politického života, z něho vyplývalo ustavičné přizpůsobování státní správy ku potřebám života, jak uka- zuje jmenovitě historie Petra Velikého, Kate- řiny II. a další vymaňování ruské společno- sti od tísnivé státní péče, které prozatím vy- vrcholilo vymaněním šlechty v XVIII. stolett a vymaněním selského obyvatelstva v polo- vině XIX. století. V kadetské „Rěči“ známý kulturní histo- rik ruský a konstitučně-demokratický vůdce P. N. Miljukov ukazuje na ohromný vnitřní vývoj, který za poslední tři stolet prodělalo Rusko, které r. 1613 mělo dohánět Evropu, jež tehdy měla již Shakespeara v An- glii a Montaigna ve Francií, jež měla již vy- vrcholenu reformaci a začínala kolonisaci No- vého Světa. Rusko dohánělo Evropu bystrý- mi kroky, někdy i skoky. V historii Ruska nebylo vlastně té ztrnulosti a osamocenosti. kterou vyličují mnozí oficiosní historikové.
Romanovec Petro Veliký Kate P N Miljukov Shakespeare Rusko Evropa Francie
22 article
Pro dnešní pokolení, blíže známé s vnitřním vývojem Ruska, není ani převrat Petra Veli- kého mimořádným zjevem, poněvadž již před Petrem udály se na Rusi hluboké změny. V této postupné evoluci třeba vidět charakte- ristické vlastnosti období posledních tří sto- letí proti minulosti. S Romanovci vstoupily do života dvá nové prvky ve zřízení Ruska: za prvé element politických očištění základů ruského státu od zásad soukromého práva. za druhé element sociální, podstatný pokrok v demokratisaci ruského společenského zř zení. Státní reformy otce prvého cara z rodu Romanovců, Filareta Nikitiče, byly prvými racionelními a systematickými reformami, nichž potřeby státu rozhodně a definitivně se oddělovaly od potřeb dvora. Tyto reformy položily základ hlavnímu prostředku centrali- sované státní moci — byrokracii. Demokrati- sace sociálního zřízení projevila se na za- čátku ve zmrzačené podobě, když na směnu za staré dědičné „bojarstvo“ příšlo „dvorjan- stvo“, lidi panovníkovy služby a „činu“, čím se otvírala všem cesta ku postupu, jak to by- lo ustanoveno na konec Petrovou „tabelouo rangach“. Má tedy pokroková společnost ru- ská o čem vzpomínat při tomto jubileu — končí svou úvahu Miljukov — podívá-li se pozorněji na souvislost událostí, pochopí, že je organická souvislost mezi minulostí a při- tomností a že není třeba tu souvislost zamíta ani těm, kdo pracují o rozbití minulosti jme nem lepší budoucnosti.
Petro Romanovec Filaret Nikitič Petrův Miljukov Rusko Romanovec
23 article
S kým půjdou Poláci? Theoretické úvahy o tom, s kým půjdou Poláci. bude-li válka, stále se objevují ve sloupc ch ru- ského a polského tisku i na veřejných schůzích. Pro smýšlení Poláků v pruské části Polska zají- mavý je projev Dziennika Berliňského ze dne 6. března, odpovídající Golosu Moskvy, který tvrdil, že v oznaňsku již dávno trvá ostře vy- slovené rusofilstvo. Dzienník Berliáski popírá, že by dnes v Pozneňsku byli rusofilové; bývali prý tam kdysi snahy, klonící se k Rusku, lidé prý se oddávali klamné naději, že po pádu absolutismu za konstituční éry i pro Poláky nastane nov doba. Ale Rusko v pronásledování Polaků věrně následuje Prusko, které jest nejzarytějším nepři- telem Slovanů. Knždý zdravo myslíci Polák příšel ku přesvědčení, že nelze po-ftat ani s pruskými konservatisty ani s německými socialisty, a stej-e že nelze počítat se »slovanskými« cíty Ruska jeho poslaneckých nebo novinářských představi- telů, ani na »milost« Vídně. Každý z uchvatitelů snaží si upéci pro sebe co největší pečeni z těl Polska, a Rakousko se liší jen tír, že jest ny moudřejši a z nutnosti spravedlivější ku Polákům, sčkoli nepřestává vůči nim brát obojetné politiky stavíc proti nim Rusiny a trpic vznik »némecke otázky« v Halici. Rakouské ústupky Polákům staly se pod dojmem porážek r. 1866.
Polák Golos Moskva Rusin Polsko Rusko Prusko Vídeň Rakousko Slovan
24 article
Významná jsou slova Dziennika Berliáského haličských připravách ku povstásí. Naznačuje, že tu jsou patrně i německé prsty zúčastněny: »Víme, že pod okem rakouských úřadů učí v Haliči děl- níky i sedláky polské cvičením se zbrasí, any za války mohli vojensky organisovat dobrovolnick čety proti Rusku, víme také, že ne bez vědomi úřad snažili se přenést agitaci do království Polského Můžeme i prozradit, že jistá velmi vysoká osob- nost, velmi blízká nejvyšším kruhům berlinským v nedávné rozmluvě s vynikajícím Polákem s vel- kou určitosti tvrdila, že Poláci v království za- hájí, vypukne-li válka Rakouska s Ruskem, po- vstání. Vidíme tedy, odkud vycházeji nitě toho hnutí, do něhož ten neb onen nezasvěcený ideolog polský mohl by se dát vtáhnout, kdyby neby včas varován. Stůjme ve všem, tedy i v politice, na vlastních nohou, buďme jen samt sebou, doejme jen o svoje polské zájmy a nevytahujme kaštanů z ohné ani pro Rakousko, ani pro Rusho, a již nejměně pro Pruskol« Tříletá vojenská služba ve Francii.
Polák Halič Rusko Rakousko Francie
25 article
Vůči hrozivému zbrojení Německa budí se v Francii nový vlastenecký duch a ve veřejnosti nastává jistý přerod. jejž vystihují zejména cizí pozorovatelé. Je rázem patrno, že protivlastene- cká propaganda hervéistů nezůstavila hluboké stopy. Nejširší vrstvy národa chápou vnější nebez- pečí a jsou ochotní k obětem, a jen za této vše- obecné nálady v zemi bylo možno podati ve sně- movně předlohu o opětném zavedení tříleté služ- by v armádě. Jen sociální demokraté hrají skutečně odpor- nou úlohu skandálními výjevy ve sněmovně štvaním proti vládě, která ve své zodpovědnosti navrhuje nutné opatření pro národní obranu. V ostatních skupinách levice jeví se pod tla- kem veřejného mínění ochota přijmouti tříletou vojenskou službu, po případě s některými nepatr- nými změnami. Také radikální socialisté nevyslo- vili se na své páteční poradě pro bezpodmínečnou oposici proti zákonu. Strana pověřila vojenské odborníky mezi svými členy, zvláště bývalého mi- nistra vojenství Messinyho a generála Pédoyu, aby návrh technicky prozkoumali a vešli ve styky s ministrem vojenství Etiennem. V těchto kruzích se ostatně uvažuje o myšlence, aby se k úhradě vel- kých nákladů konečně prosadilo zavedení daně z příjmů, proti niž se posud jevil odpor v senátě. Soudí se, že v nynější době i konservativci daj souhlas ke zdanění příjmů. Informace a porady o vojenské předloze
Pédoyu Německo Francie
27 article
O podrobnostech vojenské předlohy německo i miliardové úhrady panuje ve veřejnosti posu nejistota. Na páteční schůzi vůdců stran v říš- ském sněmu kromě sociálně demokratické strany která nebyla pozvána, vysvětlil říšský kancléř šl Bethmaon Hollweg politické důvody nových vo jenských požadavků, načež ministr vojenství šl Heeringen vyložil podrobně způsob, rozsah a úče zvýšene válečné pohotovosti. K rozhovoru nedo- šlo. Účastníci konference byli však zavázáni mlče- ním i vůči vlastním stranám, pokud jde o obsal učiněnýcn se ělení. Přes to však kolují v coulcirech zprávy, že nová předloha směřuje především k vojenskému sesílení vý hodu, kde mají býti zdokonaleny sově vybudovány pevnosti a stavěny kasárny O počtu mužstva, jež má býti nově zařaděno, ko lísají údaje v tisku posud značně. Kdežto dle ně- kterých sdělení má se zvýšiti stav ročně jen 50.000 mužů, uvádí se dle jiných informa i 70.000. rvají premeny centra na ohromné číslici 84.000 mužů, což při dvouleté služební době znamená zvýšení stavu o 168,000 mužů.
28 article
Ještě neurčitější jsou údaje o dávce z ma- jetku. Praví se, že z předběžných prací vysvítá nemožnost sehnati požadovanou miliardu pro oka- mžité výdaje, kdyby se stanovila hranice majetku 30.300 nebo 50.000 marek. I kdyby se sestoupilo značně níže, pokud jde o výši majetku, jenž m býti postižen dávkou pro jedenkráte, zůstává po- chybným, zdali se požadovaná suma sejde, nemá-li se sáhnouti k vysoké procentní sazbě. Poněvad však proti tomu mluví vážné úvahy národohospo- dářského rázu, je možno, že dojde na myšlenku. aby tam, kde není majetku, bylo sáhnuto na vy- soké příjmy. Z konservativní strany se pracuje k tomu, aby také právnické osoby (akciové spo le nosti atd.) byly povinny zaplatiti dávku z ma jetku, z jiných stran pak se navrhuje, aby byla postižena také mrtvá ruka. O těchto otázkách bude se raditi konierenee finančních ministrů jednotlivých spolkových ststů která je svolána do Berlína na pondělí odpo- ledne. Jak sděluje »Köln. Ztá.«, pyla volba mezt půjčkou a dávkou z majetku, půjčka by však zne- pokojila finanění trh mnobem více než dávka Budou prý dány všechny možné záruky, že se podobný postup jako dávka jednou placená ne- bude opakovati aspoň do 100 let. Obmeziti dávku z majetku na jměni, převy ujíci 50.400 marek, je prý nemožno. Pokud jde o náhradu trvalých vý- dajů, jde prý posud jen o pouhé plány.
Köln Berlín
29 article Hlasy pro zbrojení v Italií.
Hlasy pro zbrojení v Italií. ltalská vláda posud nevystoupila s návrhy na rozmnožení vojenské moci, ale ve veřejnosti množi se hlasy pro zbrojení po příkladu jiných moc- ností evropských. Nejnověji dovozuje generál Bompiani v »Popolo Romano« nutnost, aby Italie držela stejný krok s ostatnimi mocnostmi. »Kdy- koli Italie zůstala vďjensky pozadu,« píše generá stala se bojištěm jiných, nebo musila vítězi pla- titi válečné útraty.« Hlavním požadavkem je nyní rozmnožití kontingent odvodu a utvořiti silné nové formace, konečné pak důkladně reformovati službu jednoročních dobrovolníků a zdvojnásobiti počet aktivních důstojníků.
Bompiani Popolo Romana Italia
30 article Na posicích před Drinopolí. (Původní dopis „Národních Listů“.)
Na posicích před Drinopolí. (Původní dopis „Národních Listů“.) Tatar-köj—Dimotika, koncem února 1913. Dopis píši v malé, opuštěné vesnici Tatar-kö Obyvatelé Turci prchli do Drinopole a je zaměnili vojáci bulharští. Hned za vsí začínají zadní bulhar- ské posice. Ve vsi ubytován je štáb armádní pro jižní obléhací polokruh. Drinopol viděti zcela pěkně. Dobrým ku- kátkem rozezná se i dým, vystupující z kominů. Minarety Selimovy mešity dosud dominují městu. Ale už se z nich nerozlévá světlo reflektorů na posice oblehatelů, zdá se, že jsou reflektory zka- žené. Laskavostí dra. K. dostal jsem se až na posi- ce. Toho dne se nestřílelo. Jako by byly obě stra- ny po celonočním bombardování unaveny. Příšli jsme k prvním zákopům. Táhly se pa- ralelně po mírném svahu jednoho hřebenu. Byly hluboké a široké, že by se mohly dva vozy po- hodlně v nich vyhnouti. Sestupovalo se po vy- kopaných ve stranách schůdkách. Ale nesestoupil jsem. Hnala mne zvědavost k „zemljankám“. Do- stali jsme se k nim brzy. Byly i ony vykopány ve svahu odvráceném od Drinopole. Jsou to jakési sklepy, v nichž se může směstnati 12—15 vojáků. Vzduch není v nich právě nejlepší, ale teplo jea bezpečno. Někdy se ovšem stane, zvláště když ze- mě nasákne vodou, že se sesypávají, ale to zřídka. V příměří měli vojáci dosti volné chvíle, abysi je upravili co nejpohodlněji i nejjistěji.
Tatar Turek Selimův Drinopol Dobrá
31 article
Tu ztráví vojáci dobu odpočinku. Zatím co někteří jsou na posicích a na strážích, ostatní tu sedí, hrají v karty, spí, jak kdo. Bývá i veselo. V poslední době bylo dodáno na 50.000 malých že- lezných kamínek do zákopů a zemljanek a tak mají vojáci u čeho se ohřívati. Obyčejně si tak sednou k nim, vzpomínají na domov, nebo čtou něco. Často i zazpívají, doprovázeni guslarem nebo na kaval. V podobných zemljankách žijí důstojníci. Je- jich život se také ani trochu neliší od života pro- stých vojáků. Stravu mají společnou, na nejvýše- že dostanou první své porce. (Vaří se ve zvláštní kuchyni — obyčejně je to fazol, rýže nebo bob.) Jdou-li za službou na posice, tu už by v nich nikd důstojníků nohledal. Jdou oblečeni jako prostí vo- jáci bez epaulet a často i bez šavle, za to al s puškou v ruce. To tak byli poučení dřivějšími boji, v nichž padlo tak mnoho důstojníků jen pro- to, že svými modrými uniformami a lesklými šavle- mi i epauletami příliš nápadně lišili se od vo- jáků.
32 article
Za to ale na posicích je zle a zvláště teď, když mrzne, snad více než u nás na severu. Vyprávěl mi dr. K., že amputoval už asi přes třicet nohou i rukou zmrzlých. Zvláště Srbů hodně zmrzlo, ježto se tito nalézají na místech, kamž nejvíce doráži severák. Proto jsou také Srbi už netrpěliví ae- mohou se dočkati, kdy bude dáno konečně zna- mení ke generálnímu útoku. K němu ale generální štáb moc chuti nejeví. Současně jsem ale slyšel, že je zcela známo a jisto, že má posádka drino- polská potravin ještě na dva měsíce. Jinak alei útok sám bude obtížný a krvavý. Turecká déla jsou takřka lepší než bulharská. Útočníci musejí překročiti různé překážky: sítě ostnatých drátů, jámy skryté a pod. Ostnaté dráty jsou velmi silné a dají se těžko přestřihovati. Ze zákopníků k tomu cili určených byly dvě třetiny postříleny, třebas že měli na prsou ochranné pancéře. Dále museji útočníci přejíti otevřenou rovinu, v níž budou vy- sazeni úžasné palbě kartáčové a mitrailesové. Ve- žádá si útok tudíž veliké oběti a je ještě otázka, zdaří-li se. Ale vojáci jsou už netrpělivi. Jedno- tvárný život v zemljankách a trampoty na posicích ponoukají je k přímo zoufalé odvaze. Odcházel jsem s podivným dojmem. Hledal jsem na stráže, jež nehnutě hleděly k Drinopoli, hleděl jsem na hloučky vojáků, již se krčili v záko- pech a pomyslil sí: „Kolik se jich vrátí do svých domovů?r
Srba Srb
33 article
Z Tatar-köj jel jsem až do Urby na koni. Tae přes pontonový most přepravil jsem se na druhý břeh k nádraží a odjel nákladním vlakem, jenž tu náhodou byl, do Dimotiky. Cestou stěžovalsi mi jeden zákopník — Nám se posmívají, že nejsme ani vojáci.A zatím my jsme se v této válce nejvíce namučili. Napřed chtěli od nás, abychom odvedli Marici do jiného koryta, aby neměli v Drinopoli vodu. Ale deště to zkazily. Co však nás se tu utopilo nebo pomrzlo. Pak jsme přeřezávali ony proklaté dráty. Z mé setniny zbylo nás jen dvacet pět, ostatní byli postříleni. A opět nás honí z práce do práce. Tu mosty stavěti, tu polní kuchyně, pekárny i laza- rety. Chvilku pokoje nemámel Politoval jsem ho, ale nezapomínal jsem při tom na ony vojáky, již mrznou před Drinopolí. V.
Tatar Marik
34 article Americký dopis.
Americký dopis. Just A Man.
Just
35 article
Ve Spoj. státech, 8. února 1913. Kontroverse mezi Spojenými státy a Vel- kou Britanií v záležitosti Panamského průpla- vu dostoupila do takového stadia, že nebude asi S. S. jiného východiště než ustoupiti, do- kud mohou učiniti tak se ctí. Americká dola- rová diplomacie dokázala opět smlouvou Hay- Pauncefotovou, že dovede býti na vrchu ten- kráte, když jedná se středoamerickými repu- bličkami, ale na evropské mocnosti a docel již na anglické lišáky daleko nedostačuje.A teď může strýček Samuel pěkně olízati lžičku po hořké medicině, kterou mu bratr Jonathan namíchal a tvářiti se při tom co nejlíbezněji. Česká žurnalistika ve vlasti až dosud pohlížela na celou záležitost s hlediska britického a šma- hem odsuzovala S. S. pro jich věrolomnosta nedodržení daného slova. Názor ten jest ne- spravedlivým, ač omluvitelným a musí k němu konečně dojíti každý, kdo slyší pouze argu- menty anglické. Oč vlastně jde? Spojené státy koupily rozdělaný Panam- ský průplav a všechen majetek od společno- sti francouzské a za to poctivě zaplatily da- leko větší cenu, než jakou celý ten krám ve skutečnosti měl. Zajistily si od republiky Pa- namské průplavní pásmo, zaplatily za ně ato
Hay Pauncefotová Samuel Jonathan spojený stát Vela ka Británie Panama