1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 9. března 1913.
Praha
4
article
Naranni avečerní llaty
předpláci se
V Praze v administrac
na měsla.
. . . B K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
u dvojl donáškou:
na měste. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K enh
ve flialkách
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštons
na městn,
ns čtvrt leta! . . . B K 60)
s dvojí zásilkou
na měsle
kE
na čtvrt lata
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
stranách, s přílohou pro venkov
o 24 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 10. března v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
5
article
Osudná komedie v Uhrách
dohrána!
Osudná komedie v Uhrách
dohrána!
Ode dneška mají tedy Uhry nový vo-
lební řád pro poslaneckou sněmovnu
sněmu uherského! Ale neslouží jim ke
cti a nepřinese zemi žádného štěstí. Vystří-
dána toliko stará, zvětralá nespravedlivost
novou, na mnoze ještě horší, poněvadž
rafinovanější křivdou vůči obecnému lidu
vůbec a vůči nemaďarským národům krá-
lovství uherského zvlášť, kteří budou vy-
dáni tureckým chikanám maďarských vo-
lebních komisařů, možno-li ještě hůř ne
dosud. Což bude míti přirozeně za násle-
dek trvalou a hlubokou rozhořčenost všech
těchto porobených národů od Tater až po
hraniční horstvo Sedmihradských Karpat.
Ale také v širých massách chudého, dělné-
ho lidu maďarského zavládne sžíravá ne-
vole proti novému volebnímu řádu, jakmile
bude prováděn a praktiky byrokracie u-
kážou tomu lidu, jak jest o své právo na
zastoupení v parlamentě mrzce ošizen, b
téměř na dobro oloupen. Směšně nepatrná
bude hrstka poslanců národů nemaďar-
ských, jakkoliv činí většinu obyvatelstvav
zemi, a ještě nepatrnější bude počet zvo-
lenců dělnických, jimž podaří se proniknou-
ti těmi ostnatými dráty a vlčími jamami
nového volebního řádu do přištího parla-
mentu „svobodného“ Magyar Országu.
Magyar Ország
Uhry
sedmihradský Karpaty
poslanecký sněmovna
6
article
Hotovým skandálem jest tato Tiszov-
sko-Lukácsova volební „oprava“ a hoto-
vým skandálem celá její genese, celé její
uzákonění. Umožněna jedině většinou,o
níž dokázáno, že byla zvolena jen pomoci
neslýchaných úplatků volebních, na něž
padly miliony zašantročených státních pe-
něz. Umožněna jen terrorem bez příkladu
v dějinách novověkých, uvalením vými-
nečného stavu na hlavni město a obklope-
ním sněmovny 50.000 bodáků i strojních
pušek. Umožněna konečně bezpříkladnou
kapitulací sněmovní oposice Apponyo-An-
drassovské, která do poslodní chvíle kasa-
la se na vládu Lukácsovu, až z ní šla hrů-
za, ale na konec, když došlo k činům, pro-
vedla to jako onen žárlíci manžel v ruské
humoresce: Přistihnuv ženu svou s domá-
cím přítelem v líbánkách, zahořel vzteky.
přísahal oběma strašnou pomstu a všecek
rozzuřen odkvapil ke zbrojíři koupit revol-
ver. Přál si nejlepší zbraň, největšího ka-
libru, smrtící na dvacet kroků. Podali mu
jich hojnost. Vybíral si, vybíral, ale žádný
revolver se mu nezdál dosti silným. Zatím
však vychládal jeho hněv a on začal uva-
žovat: Souboj? Je nesmysl. Vražda ještě
větší hřích a naposled by soka i nevěrnici
třeba jen lehce zranil, načež by se však
sám musil zastřelit, aby ušel trestu. Roz-
cházelo ho tedy, rozcházelo, až se nu
žádný z revolverů nezamlouval; aby však
po tolikém vybírání přece něco dal kupei
Lukácsův
7
article
utržit, rozhlížel se po krámě a koupil po-
sléze — tenátka na koroptve. —
Zrovna tak skončila zuřivá maďarská
oposice. Přísahali Tiszovi a Lukácsovi
strašnou pomstu. Chystala se vtrhnout hou-
fem do parlamentu a tam strhnout proti ne-
náviděné vládě a její bídné volební reformě
obstrukční bouře a zápasy na život a na
smrt. Současně měla pak sociální demo-
kracie v hlavním městě a 42 městech ven-
kovských zahájit 14denní všeobecnou stáv-
ku, kterouž by všechen veřejný život byl
podvázán a celá země rozrušena tou mě-
rou, že by vláda přese všechny spousty po-
licie, četnictva a vojska byla všeobecným
pohoršením národa mravně donucena, svou
pohoršlivou volební opravu svinout a scho-
vat do archivu.
A po všem tomto kasání, vyhrožování
chystání velkém — nastojte té maličičké
směšné myšky, která z kroužící hory vy-
běhla. Milá maďarská oposice vešla sice
houfně do parlamentu, ale beze všech vla-
jících praporů, beze vší kuráže a zmuži-
losti, nýbrž, podobna spíše procesí, ze kte-
réž hr. Albert Apponyi odříkal dlouhé si-
ce, ale slabošské skuhrání, jak je za da-
ných poměrů oposíci nemožno účastnit se
prací nezákonné sněmovny, načež tak tiše
jak přišla, milá oposice opět odešla na uli-
ci, kde bylo sice vojska a policistů jako
much, ale — žádných sociálně demokrati-
ckých protestantů. — Jakmile totiž so-
ciálně demokratičtí vůdcové spatřili.
kterak oposice místo obstrukčních
revolverů — vytasila na Tiszu a Lukásce
jen pouhá — tenátka na koroptve, řekli si
toť bychom byli blázni, abychom nastavil
svou kůži proletářskou, když pání měšťác
berou do zaječích: a tak dali i oni rychle
odtroubit a bylo po generální stávce a po
bouřích, demonstracích a shromážděních
lidu, jak by ufal.
Tisz
Lukács
Apponyi
zákonný sněmovna
Tisza
Lukáska
8
article
Nikde ani ruka se nepohnula pro vše-
obecné rovné právo hlasovací, jež mohl ny-
ní Tisza s Lukácsem a se svými mameluky
hravě v necelém týdnu odpravit.
To je věru všechno takový nesmr-
telný skandál, že sotva by se mu našlo
rovna v dějinách novověkých. Dlouho trva-
jícím potleskem ulevila si vládní většina
Lukácsova, když včera ve třetím čtení
jsouc samojediná ve sněmovně, odhlasovala
Tiszovu ošemetnou „reformu“ volební
Každá jiná, jen poněkud slušná politická
strana na jejím místě, by se byla styděla
tleskat vítězoslavně při pomýšlení, že mohla
spáchat toto své dílo osudné jen za asi-
stence celých regimentů vojska, policiea
četnictva, jen za hotového stavu obležení
prohlášeného nad hlavním městem země.
aby tak hrůzou udušen byl každýkoliv pro-
test národa. Za takovéto „vítězství“ každá
jiná slušná strana politická by se hanbila
do hloubí duše. Jen maďarská „strana prá-
ce“ dovedla tleskat a plesat nad takým
činem svým, jemuž klnou dnes a klnout
budou čím dále tím hlasitěji tisícové a tisí-
cové o právo své oloupených občanů všech
národů vlasti uherské.
Lhostejno jim bude po této ráně, že
Lukács a Tisza se svou většinou nadílej
úprkem sněmu uherskému jednací řád, je-
hož ducha charakterisuje s dostatek usta-
novení, že předseda kromě udělení důtky
může poslance oposiční za ostré projevy
jejich ztrestat peněžními poku-
tamill, což je monstrum ryze maďarské.
Nebudeť národům vyloučeným a po-
tlačovaným takto zřízený parlament
žádnou úctyhodnou svatyní práva, alébrž
toliko rejdištěm maďarské oligarchie, pro-
ti němuž musejí býti svorně na stráži k o-
braně svého života a své budoucnosti.
Tisza
Lukács
Lukácsův
9
article
Pragmatika státního učitel-
Pragmatika státního učitel-
stva.
10
article
Napsal Frant. Lukavský, poslanec na radě říšské
Není mým úmyslem přilévati oleje do
ohně, jenž vznikl v kruzích státního učitel-
stva pro služební pragmatiku jeho. Naopal
přál bych si, aby rozpory, jež tak silně přede-
vším v českém středoškolském učitelstvu s
objevují a šíří se všemí svými neblahými dů-
sledky, nebyly hnány ještě dále k velikým
škodám celého stavovského hnutí a nezbytné
spolupráce, spolužití na střední škole. Připo-
míním, že vedle služební pragmatiky jsou jiné
ještě důležité otázky středoškolského učitele
střední školy se týkající, při nichž je třeba
aby učitelstvo bylo pilně na stráži, neustále
bdělo a co možná v jednotném šiku též spolu-
pracovalo. Přikvačují, aniž se kdo naděje.
A již předem přípomínám, že mne je da-
leko, abych se jako člen subkomitétu honosi
nějakým úspěchem. Vím dobře, jak daleko je
vzdálen elaborát jeho od požadavků Říšského
svazu. Nebylo by však správno činiti členům
subkomitétu výčitku, že nehájíli dostatečně
požadavky státního učitelstva. Průběh jedná-
ní by musil každého přesvědčiti o opaku. Zá-
stupcové ministerstva financí nechtěli z po-
čátku vůbec žádné zlepšení oproti původn
vládní předloze připustiti, s nejhouževnatěj-
ším odporem vystupovali proti všem zlepšo-
vacím návrhům. Nechybělo mnoho, aby se
veškeré další jednání zastavilo, a podařilo-l
František
Lukavský
11
article
se docíliti v některých směrech zlepšení pů-
vodní předlohy, bylo to jen výsledkem veli-
kého úsilí se strany subkomitétu. Vláda kon-
cedovala jistá zlepšení za podmínky, že čle-
nové subkomitétu ve výboru státně zřízene-
ckém budou elaborát subkomitétu hájiti,
opačném případě — prohlásila — že by se
musíla vrátiti ke znění vládní předlohy. Bylo
docíleno posléze jednoty mezi subkomitétem
a vládou, čímž zase vláda vzala na sebe po-
vinnost hájifi usnesení nejen ve výboru státně-
zřízeneckém, poslanecké movně, nýbrž
ve sněmovně panské. Jsou tedy poměry, z
jakých se dospělo konečného elaborátu, po-
někud jiné, než tomu bylo při projednávání
pragmatiky státních úřadníků, kdy posice
vlády v panské sněmovně byla též jiná. Sub-
komitét hleděl práce své zkoncovati, zvláště
též z toho důvodu, aby ihned za uzákoněním
pragmatiky státních úřadníků mohla následo-
vati pragmatika státních učitelů, aby náklady
s touto spojené současně se hradily z dani
t. zv. finančního plánu, právě nyní projedná-
vaného. Byl si vědom toho, že nespojí-li se
pragmatika státních učitelů s finančním plá-
nem, bude odsunuta do doby naprosto ne-
určité. Obzvláště pak palčívá otázka suplent-
ská — dle mínění subkomitétu — nutila k t -
mu, aby již nyní služební pragmatika státních
učitelů byla projednána. Aby se právní
hmotná úprava suplentská provedla samostat-
ně bez ostatních částí pragmatiky, vláda pro-
hlásila za neuskutečnitelné, a nyní opět, když
12
article
jsem tlumočil v ministerstvu totéž přání če-
ské organisace, bylo mi sděleno, že jest to
naprosto vyloučeno.
Vzhledem k nutné informaci a četným
dotazům stručně shrnu nejdůležitější ustano-
vení elaborátu subkomitétu: Odpadá zkušební
triennium, suplenti a asistenti jsou vždy usta-
noveni na dobu potřeby, nejméně však d
konce příslušného semestru. Asistenti na prů-
myslových školách jsou ustanovování z pra-
vidla na dvě léta, výminečně na další dvě
Suplenti a asistenti (vyjma asistenty na
průmyslových školách), kteří působili aspoň
dva semestry nepřerušeně na státním ústavu
s učitelskou povinností skutečného učitele,
sice je-li pro jednotlivé obory učitelská apro-
bace předepsána, mají-li kvalifikaci aspoř
dobrou, budou zařaděni do seznamu stálých
suplentů (asistentů). Tito mají před všemi
ostatními uchazeči o místa přednost. Suplen
(asistent) může býti propuštěn během prvých
dvou let služebních, ukáže-li se, že nem
schopnosti, aby mohl býti jmenován skuteč-
ným. V tom případě obdrží jednoměsíční re-
muneraci. Po dvou letech může býti pro-
puštěn jen na základě dísciplinárního šetření.
Suplenti a asistenti mají karakter státních
učitelů. Zřizují se kvalifikační komise, v nichž
musí býtí aspoň jeden příslušný odborník.
13
article
Učitel musí býti o celkovém úsudku komise
vyrozuměn, má právo nahlédnouti do své ta-
bulky kvalifikační a si ji opsati. Nezní-li po-
sudek aspoň „dobře“, může si stěžovati bě-
hem čtyř neděl u ředitelství, a o stížnost
rozhodne kvalifikační komise v ministerstvu
Suplování za člena sboru může činiti nanei-
výš pětinu maxima vlastní učebné povinnosti
Isoluje-li se učitel následkem nakažlivé ne-
moci v rodině, hradí se mu všecky náklady
s tím spojené do tří měsíců. Učiteli je dovo-
leno s povolením zemské školní rady resp
ministerstva (u škol podřízených přímo mi-
nisterstvu) účastniti se vedení akciových spo-
lečností, říditi soukromou školu. Učitelé n
průmyslových školách, na vyšších obchodnich
školách a nautických školách dostávají záko-
nem titul profesora, rovněž hlavní učitelé na
učitelských ústavech. Cviční učitelé, učitelé
hudby, tělocviku při jmenování do IX. hodn.
třídy dostávají titul „hlavního učitele“, do
VIII. hodn. tř. titul „profesora“. Nošení uni-
formy se omezuje jen při zvláštních příleži-
tostech. Je-li učitel z prázdninové dovolené
zavolán za úřadní záležitostí, hradí se mu
cesta.
14
article
Přídavky pětileté zvyšují se celkem
300 K a sice třetí, čtvrtá a pátá každá o 100
korun, u cvičných učitelů, učitelů hudby
tělocviku celkem o 240 K, a sice třetí, čtvrtá
a pátá, každá o 80 K. Remunerace suplentů
asistentů má ráz adhjuta.
Zkoušení suplenti s akademickým vzdě-
láním mají fixní plat 2100 K a event. tři dvou-
leté přídavky vždy po 210 K, suplenti cvič-
ných učitelů, fixní plat 1800 K s event. dvou-
letými přídavky vždy po 180 K, a asistenti
1600 K s event. dvouletými přídavky vždy po
160 K. Remunerace dle hodin zůstává u sup-
lentů a asistentů nezkoušených nebo s po-
vinností učebnou menší, než je předepsána
jako minimální pro skutečného učitele, u sup-
lentů hudby a tělocviku na učitelských ústa-
vech. Aktivitní přídavek může býti na přán
učitele vyplácen čtvrtletně předem.
Nedosáhl-li by suplent po osm let místa
definitivního, bude jmenován provisornín
16
article
v drobném prodejle
ranní člalo a sobě
sn sp
večerni
za dh
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
vočerní
lnseráty
platí se hotově napře
Předplacení a inserty příjimá
alministrace v Marianské ul..
Tam nacházeil se tež
rodakce, tiskárna a expedine
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevrace
17
article
s platem 2400 K a aktivitním přídavkem de-
váté dietní třídy. Nedosáhl-li by během dal-
šich pěti let místa skutečného učitele, obdrží
pětiletý přídavek 400 K, event. po dalších
pěti letech zase 400 K.
Ježto postup do vyšších tříd zdá se mno-
hým učitelům dle nové pragmatiky zhoršením
proti stavu dosavadnímu, dovolím si jej blíže
zde objasniti. Složitost vzniká tím, že je mož-
no dosíci vyšší dietní třídy dvojí cestou, jed-
nak dosažením pětiletých přídavků, jednak
setrváním určitého počtu let v předcházející
dietní třídě. Dosáhne-li učitel druhé kvinkve-
nálky, jest (resp. může) býti povýšen do VIlI.
hodn. třídy, dosáhne-li čtvrté kvinkvenálky,
jest povýšen do VII. hodn. třídy. Lhůty po-
stupové jsou pak u učitelů s akademickým
vzděláním v IX. hodn. tř. 7 let, v 8 hodn. tř.
7 let. (U skupiny B v X. hodn. tř. 7 let). Ně-
které příklady věc blíže objasní. Máme na
mysli ovšem vždy zkoušené učitele. Byl-li by
někdo hned po vstupu do služby školní jme-
nován skutečným učitelem, dosáhne po 7 le-
tech služby VIII. hodn. tř., po dalších 7 le-
tech VII. hodn. tř.; měl-li by někdo jeden,
nebo dva nebo tři léta suplentská, dosáhne
po dalších 7 letech VIII. hodn. tř. a opět po
dalších 7 letech VII. hodn. třídy. Měl-li by
však někdo čtyři léta suplentská, dosáhne
VIII. hodn. tř. již po 6 dalších letech, ježto
po celkové službě 10 let dosahuje druhé kvin-
kvenálky a tím VIII. hodn. tř., po dalších
sedmi letech dosahuje sedmé dietní třídy.
letechnický služba
letechnický
18
article
Nedostane-li se suplentu místa skuteč-
ného po 8 let, stává se provisorním. Dejme
tomu, že by teprve po 4 letech provisoria
obdržel místo definitivní; při jmenování de-
finitivním, ježto má přes 10 let celkové služ-
by, dostane se mu dvou kvinkvenálek a tím
hned osmé dietní třídy, po dalších sedmi le-
tech, tedy po celkové službě 19 let, dosahuje
VII. hodn. třídy. Volme posléze případ hodně
nepříznivý. Někdo by suploval 8 let a provi-
sorním učitelem byl deset let; při jmenování
skutečným učitelem, ježto se všecka léta se
zkouškou od vstupu do služby školské zapo-
čitávají, by obdržel tři kvinkvenálky, byl po-
výšen do VIII. hodn. tř. a po dalších dvou le-
tech do VII. hodn. tř., ježto dosahuje čtvrté
kvinkvenálky.
Při tom za příčinou správné informace
nutno podotknouti, že léta, přesahující počet
sedm, nevpočítávají se do postupové doby ná-
sledující. Byl-li na př. někdo po jednom sup-
lentském roce jmenován definitivním, s dle
dosavadních předpisů teprve po dalších 9 le-
tech dosáhl třidy osmé, dosáhné třidy VII. po
dalších 7 letech a nikoliv snad po 5.
19
article
Soudím tedy, že obavy učitelů středo-
školských, že by těmito ustanoveními byli
proti stavu nynějšímu poškozeni, nejsou správ-
ny. Nelze upříti, že tato ustanovení znamena-
jí zlepšení. Především v tom, že se všecka léta
započítávají, ovšem pro futuro, nikoliv pro
praeterito. Jedná se tu arci jen o rozdíl akti-
vitního přídavku. Avšak dnešní aktivitní pří-
davky jsou uznány za nedostačující a jedná se
právě v parlamentu o novou jejich úpravu.
Provisorní učitelé skupiny B mají dvě
kvinkvenálky po 200 K. Doba částečných
suplentur Gjež na příště mají býti co nejvíce
omezeny) se započítává v poměru skutečné
učitelské působnosti do postupu.
Služební doba před aprobací počítá se do
pense. Suplenti a asistenti stali-li se bez své
viny úrazem ve školní službě nezpůsobilými.
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 8. března.
8— (Kroniky.) Vážený člen našeho
Artušova stolokruhu onehdy dostavil se k za-
sednutí s novinkou. Je dávný ctitel nauky
Lva Tolstého. Idejný svůj zápal vštípil i své
rodině. V domácnosti horováno často o vý-
znamu učení proroka z Jasné Poljany.A
nezůstalo na pouhém horování.
— Tak, už je rozhodnutol zvěstoval
vítězoslavně. Dnes v rodinné poradě byla
věc usnešena! Od přištího terminu odejde
služka z domu.
— Jak to, odejde? Stará snad odejde
nová nastoupl?
— Nikoliv! Dnešní odejde, žádná už
nenastoupí. Domácnost obejde se nadále
beze služky.
— A co tomu řeknou dámy v domě?
— Právě ty se rozhodly. Budou všecky
práce příště samy konat.
— I podlahu drhnout, koberce prášit?
— Proč ne? Právě na to se nejví
těší . ..
Není věru, čemu se už divit. Jsou ta-
kové časy, všecko je možné. Četli jste ne-
dávno o nějaké princezně knížecí nebo vé-
vodské. Nevíte už, pro které řemeslo s
rozhodla. Knihařství, řezbářství nebo lepen-
kářstvi? Konečně, sport jako sport. Každý
pohyb je užitečný tělu. A možno-li při tom
Je něco radostného v takovém po-
ještě práci vykonat, něco zhotovit, někomu
chodu. Zahořet ideou a sebrat sílu, aby
prospět nebo dokonce nějaký předsudel
idea stala se skutkem. Jaký jiný smysl měl
zlomit? Tím lépe. Ostatně, každá práce
by všechen svět idejný, všecko umění
přece šlechtí! Ne-li?
všecko ušlechtilé písemnictví, ne-li, tak
— Zajisté! A víc! Obejít se bez služky
znenáhla zidealisovat všechen život?
za dnešní drahoty, jaká úsporaí
— Bláhovost! Pouhé stvůry fantasie
— Ta zde nepadá na váhu.
brát tak do opravdy!
— Co pak tedy?
— Jsou-li ušlechtilé, proč ne?
— Příčiny naprosto idejné.
Artušův
Tolstý
Praha
21
article
Není-li v tom kus mravnosti čtenářské
— Drhnout podlabu! Jaká v tom —
brát tak do opravdy, co jsem četl? Proč
ídea?
mládež bývá tak horliva v četbě? Věří ve
— Vznešená! Všecky své potřeby s ám
skutečnost věcí, které četla. A víc! Mladý
si vyřizovat, žádnou práci na jiného nesva-
čtenář cítí v sobě i sílu, učinit skutkem.
lovat. Ani nejtěgší nel Skutečnou, velkou
svatou rovnost lidí v yznávati A pro zá-čemu dovedl uvěřit. Stáří ovšem rádo už
sadu, s přesvědčením a nadšením ji pěsto-
vat! Ejhle, idea! . ..
Není pochyby! Tu bychom je tedy
měli! Učení Lva Nikolajeviče do praxe
života uvedeno. Blahodárný vliv ušlechtilé
četby byl by jednou prokázán. Podnět čistě
literární ve skutek obrácen! Pomalu nás
opouštěla víra v podobné zázraky. Má-li
tištěné slovo opravdu nějaký účinek na běhy
života, jak se říká? Zlé vlivy, zajisté! o
těch není pochyby. Co jen zmatků ve mla-
dých myslech už způsobila špatná četbaí
Vemte jen třeštění romantické. V Německu,
za první doby romantiky objevila se potřeba,
zakázat divadlům šillerovi Loupežníky. Mla-
díci po celých tlupách vydávali se do lesů,
přepadali pocestné a vůbec na způsob Karla
Moora a Spiegelberka se zařizovali. Dne
obden čítáme v novinách, jaké spousty ve
mladých hlavách způsobuje detektivní litera-
tura. Špatné vlivy četby? Což o ty! Za to
ušlechtilé vlivy? O těch bývá méně slýchat.
Lev Tolstoj? Největší duch své doby! Vše-
chen světový tisk až do smrti ho slavil.
Jenže nikdo a nejméně týž světový tisk zá-
sadami slavného muže se neřídil. Led
sem tam nějaký jedinec měkčí mysli, pod-
lehl suggesci nalehavého slova, stal se tol-
stojovcem, odhodlán vzdorovat pověstí po-
divína ve svém okolí.
A tu jednou celá rodína si dodá od-
vahy! Mají tedy přece svoji sílu povzbudnou
velké idey!
Moor
Spiegelberka
Tolstoj
Německo
učený Lev Nikolajevič
22
article
ochabuje v horhvosti čtenářské. Unaveno
životem, snad mnohým zklamáním, necítí už
schopnost činorodého odhodlání. Pozbylo
víry v životnost vyčtených představ. A přece
se nelze vzdáti tak docela vši viry ve schop-
nost idejí, zúrodňovat život. Vzpomínáte epi-
sodky vlastního mládí. Sami jste si jednou
složili přísahu, vykonat, co jste četli. Zaujala
vás stať o známém názoru jednotnosti všeho
života, povinné vzájemnosti všeho tvorstval
Všecko, co se hýbe a dýše, je tvým sou-
druhem, bratrem! Krásná idea! A sluší dle
toho zařídit svůj život! A bylo rozhodnuto.
Smluvili jste se s mladými přáteli. A spo-
lečně, za okolností dosti nevlidných, zřekli
jste se — masité stravy. Na jak dlouho?
Poměrně dost dlouho osvědčilo svoji silu
vědomí mravního závazku. Víc než rok pě-
stovali jste statečně svůj vegetarism.
Co z něho na konec zbylo?
Nevíte. Život vše přemohl. Tolik dojmů
naráží na mysl, tolik nových popudů se
dostavuje! Jeden vytlačuje druhý. Ale
celkem, zkusili jste to aspoň! Víte dnes, jak
jste byli šťastni pocitem mohutné vůle, která
pěkné myšlence, ač nesnadno, opatří vstup
do života.
Rozumite nadšencům, kteří zahořeli pro
učení Lva Nikolajeviče.
— Což je o úchvat idejný! Konat
těžkou práci? Proč ne? Sport jako sport.
Vzdorovat předsudku, snížit se někde v něči
očích, drhnout třeba podlahu? Může i dráždit.
lehtat sebevědomí takový vzdor obecnému
zvyku a názoru! Ale propustit služku? E
to už je jinál
— Což tu jiného? Služka najde si práe
jinde.
— A kdyby to každý řekl?
— Na štěstí, neřekne každý, to je jist
— Leč, dejme tomu. Třeba zkoumat.
je-li zásada správná. Třeba připustit na
chvíli, jakoby už provedena byla. Co pak?
Pohroma! Všecky služky přijdou o chléb.
učený Lev Nikolajevič
23
article
— Nevadí! Názor je jednotný, objímá
všechen život. Bude-li jedna zásada prove-
dena, budou i druhé. Budou všichni konat
svou těžkou práci, bude život snadnější,
budou si lidé bližší, budou si rovni, budou
si navzájem pomáhat ... Nikdo nebude
ztracen.
— A když všickni budou konat jedno
— bývalo tak už na počátku světa —
když nebude žádná různost práce, žádné
rozděleni úloh podle rodu, stavu, nadánía
jiných náhod, a když vůbec nebude žádných
rozdílů mezi lidmi, žádných pánů a žádných
sluhů, žádných vedoucích a žádných poslou-
chajících: kam se potom poděje všecka
vzdělanost? Ta je přece založena na ne-
rovnosti! Na dělbě práce, na rozdilu úloha
funkcil
— Lev Nikolajevič právě otevřeně
bez okolků zatratil tak zvané kulturné
dílo lidské.
— Přijímáš tedy za své zatracení pro-
roka? A chceš se dle něho řídit? Chceš po-
hrdnout vzdělaností — do všech důsledků?. .
Nemá-li tak už svoje meze všechen
lidský rozum a všecko odhodlání?
Křehká naše lidská bytost smlouvá se
ráda. Nelze-li přijat a provést zásadu plnou,
aspoň zdání nějaké zachovat! Vždyť sám
mistr nauky byl pln rozporu. Hlásal, nebráni
zlu! Jaký nesmysl!
— Žádný nesmysl! Postup jedině správný
a spasný!
— Nebránit zlu! Co to znači? Zlo s
rozmůže! Zlo vytlačí, znemožní každé dobro
— Na konec přece dobro zvitězil
— Jakž by mohlo zvítězit, není-li od-
hodláno, potírat svého odpůrce?
— Potírat, toť bojovat, dráždit, ničit
A to všecko je zlo! A zlem zlo vyhlazovat
znamená zlo množit.
— Jakáž jiná svatá pomoc?
— Třeba po dobrém působit.
— A nedá-li si zlo řici?
— Třeba zůstat dobrým.
— Dát se odstrčit, poranit, potlačii
A dopustit, aby zlo si volně a bez pře
kážky zaujalo místo dobra? Kam to po-
vede?
— Dobro na konec podrží vrch.
Nikolajevič
24
article
— Jakž by mohlo! Život odporuje. Ti-
síce a tisíce lidiček dobrého srdce, záměre
dobrých denně je šizeno, mateno, poškozo-
váno, ničeno. Kým? Hanebnou odpouta-
ností zla.
— A přece dobro stále vítězí.
— Naopak! Slyšet nářky. Svět, čím dál,
je horší. A jestli docela ještě nepropadl zlu,
snad právě jen proto, že se dobro brání, že
spolčuje své síly, vede tuhý odpor proti zlým
mocnostem ...
— Naopak! Právě proto postup dobra
je tak zdlouhavý, tak nejistý. Kdyby dobro
nekladlo odpor, bylo by mocnější.
— Jakže? Přijde-li někdo a chce mne
přípraviti o majetek, nemám se bránit?
— Odporem zlo se zdvojnásobí.
— Co pak si mám počít?
— Trpět.
— Tím způsobem kde jaký dobrý člo-
věk bude připraven o majetek, moc, význam,
o všecko, co má cenu na světě. A jediným
pánem všeho bude — zlo.
— A to bude právě — vítězstvím dobra
— Jak to? Co pak je vlastně dobro?
— Prostě žít, zapomenout sebe, pomá-
hat jiným! . ..
Krásná nauka, ale těžko ji chápat.
Být na živu, ale zapomenout vlastně živu
býti? Co pak je vlastně život? Možná,
pouhý sen. Snad je to všecko pravda. Ale
jisto je, špetka praktického rozumu v tom
neni. A co nazýváme praktickým rozumem,
snad není než naprostý zmatek smyslů? Proto
asi je stále tolik nesnází v životě. Cita
rozum jsou ve stálém rozporu. Všechen kul-
turný svět slaví svého velikého proroka, ale
jeho naukou naprosto se neřídí. Proč jej
tedy slavi? Proč vynáší tolik svoji kulturu,
kterou přece prorok zatracuje? Možno-li
dát rozumnou odpověď na ty otázky?
Možná, nejlépe, konat své a nelámat
o nic hlavu. Dámy propustí svoji služku,
převezmou samy její práce a budou spoko-
jeny a šťastny. Dost na tom. Mezi čtyři stěny
domácnosti trocha praktického tolstojismu s
jistě dobře vejde.