ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7bc3870-8f0c-11dd-a0c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 6, person 16, org 5, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 9. března 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 67.
4 article
Naranni avečerní llaty předpláci se V Praze v administrac na měsla. . . . B K — na čtvrt leta . . . . 6 K — u dvojl donáškou: na měste. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K enh ve flialkách na měsle . . . . . 2 K 80 Poštons na městn, ns čtvrt leta! . . . B K 60) s dvojí zásilkou na měsle kE na čtvrt lata Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 10. března v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
5 article Osudná komedie v Uhrách dohrána!
Osudná komedie v Uhrách dohrána! Ode dneška mají tedy Uhry nový vo- lební řád pro poslaneckou sněmovnu sněmu uherského! Ale neslouží jim ke cti a nepřinese zemi žádného štěstí. Vystří- dána toliko stará, zvětralá nespravedlivost novou, na mnoze ještě horší, poněvadž rafinovanější křivdou vůči obecnému lidu vůbec a vůči nemaďarským národům krá- lovství uherského zvlášť, kteří budou vy- dáni tureckým chikanám maďarských vo- lebních komisařů, možno-li ještě hůř ne dosud. Což bude míti přirozeně za násle- dek trvalou a hlubokou rozhořčenost všech těchto porobených národů od Tater až po hraniční horstvo Sedmihradských Karpat. Ale také v širých massách chudého, dělné- ho lidu maďarského zavládne sžíravá ne- vole proti novému volebnímu řádu, jakmile bude prováděn a praktiky byrokracie u- kážou tomu lidu, jak jest o své právo na zastoupení v parlamentě mrzce ošizen, b téměř na dobro oloupen. Směšně nepatrná bude hrstka poslanců národů nemaďar- ských, jakkoliv činí většinu obyvatelstvav zemi, a ještě nepatrnější bude počet zvo- lenců dělnických, jimž podaří se proniknou- ti těmi ostnatými dráty a vlčími jamami nového volebního řádu do přištího parla- mentu „svobodného“ Magyar Országu.
Magyar Ország Uhry sedmihradský Karpaty poslanecký sněmovna
6 article
Hotovým skandálem jest tato Tiszov- sko-Lukácsova volební „oprava“ a hoto- vým skandálem celá její genese, celé její uzákonění. Umožněna jedině většinou,o níž dokázáno, že byla zvolena jen pomoci neslýchaných úplatků volebních, na něž padly miliony zašantročených státních pe- něz. Umožněna jen terrorem bez příkladu v dějinách novověkých, uvalením vými- nečného stavu na hlavni město a obklope- ním sněmovny 50.000 bodáků i strojních pušek. Umožněna konečně bezpříkladnou kapitulací sněmovní oposice Apponyo-An- drassovské, která do poslodní chvíle kasa- la se na vládu Lukácsovu, až z ní šla hrů- za, ale na konec, když došlo k činům, pro- vedla to jako onen žárlíci manžel v ruské humoresce: Přistihnuv ženu svou s domá- cím přítelem v líbánkách, zahořel vzteky. přísahal oběma strašnou pomstu a všecek rozzuřen odkvapil ke zbrojíři koupit revol- ver. Přál si nejlepší zbraň, největšího ka- libru, smrtící na dvacet kroků. Podali mu jich hojnost. Vybíral si, vybíral, ale žádný revolver se mu nezdál dosti silným. Zatím však vychládal jeho hněv a on začal uva- žovat: Souboj? Je nesmysl. Vražda ještě větší hřích a naposled by soka i nevěrnici třeba jen lehce zranil, načež by se však sám musil zastřelit, aby ušel trestu. Roz- cházelo ho tedy, rozcházelo, až se nu žádný z revolverů nezamlouval; aby však po tolikém vybírání přece něco dal kupei
Lukácsův
7 article
utržit, rozhlížel se po krámě a koupil po- sléze — tenátka na koroptve. — Zrovna tak skončila zuřivá maďarská oposice. Přísahali Tiszovi a Lukácsovi strašnou pomstu. Chystala se vtrhnout hou- fem do parlamentu a tam strhnout proti ne- náviděné vládě a její bídné volební reformě obstrukční bouře a zápasy na život a na smrt. Současně měla pak sociální demo- kracie v hlavním městě a 42 městech ven- kovských zahájit 14denní všeobecnou stáv- ku, kterouž by všechen veřejný život byl podvázán a celá země rozrušena tou mě- rou, že by vláda přese všechny spousty po- licie, četnictva a vojska byla všeobecným pohoršením národa mravně donucena, svou pohoršlivou volební opravu svinout a scho- vat do archivu. A po všem tomto kasání, vyhrožování chystání velkém — nastojte té maličičké směšné myšky, která z kroužící hory vy- běhla. Milá maďarská oposice vešla sice houfně do parlamentu, ale beze všech vla- jících praporů, beze vší kuráže a zmuži- losti, nýbrž, podobna spíše procesí, ze kte- réž hr. Albert Apponyi odříkal dlouhé si- ce, ale slabošské skuhrání, jak je za da- ných poměrů oposíci nemožno účastnit se prací nezákonné sněmovny, načež tak tiše jak přišla, milá oposice opět odešla na uli- ci, kde bylo sice vojska a policistů jako much, ale — žádných sociálně demokrati- ckých protestantů. — Jakmile totiž so- ciálně demokratičtí vůdcové spatřili. kterak oposice místo obstrukčních revolverů — vytasila na Tiszu a Lukásce jen pouhá — tenátka na koroptve, řekli si toť bychom byli blázni, abychom nastavil svou kůži proletářskou, když pání měšťác berou do zaječích: a tak dali i oni rychle odtroubit a bylo po generální stávce a po bouřích, demonstracích a shromážděních lidu, jak by ufal.
Tisz Lukács Apponyi zákonný sněmovna Tisza Lukáska
8 article
Nikde ani ruka se nepohnula pro vše- obecné rovné právo hlasovací, jež mohl ny- ní Tisza s Lukácsem a se svými mameluky hravě v necelém týdnu odpravit. To je věru všechno takový nesmr- telný skandál, že sotva by se mu našlo rovna v dějinách novověkých. Dlouho trva- jícím potleskem ulevila si vládní většina Lukácsova, když včera ve třetím čtení jsouc samojediná ve sněmovně, odhlasovala Tiszovu ošemetnou „reformu“ volební Každá jiná, jen poněkud slušná politická strana na jejím místě, by se byla styděla tleskat vítězoslavně při pomýšlení, že mohla spáchat toto své dílo osudné jen za asi- stence celých regimentů vojska, policiea četnictva, jen za hotového stavu obležení prohlášeného nad hlavním městem země. aby tak hrůzou udušen byl každýkoliv pro- test národa. Za takovéto „vítězství“ každá jiná slušná strana politická by se hanbila do hloubí duše. Jen maďarská „strana prá- ce“ dovedla tleskat a plesat nad takým činem svým, jemuž klnou dnes a klnout budou čím dále tím hlasitěji tisícové a tisí- cové o právo své oloupených občanů všech národů vlasti uherské. Lhostejno jim bude po této ráně, že Lukács a Tisza se svou většinou nadílej úprkem sněmu uherskému jednací řád, je- hož ducha charakterisuje s dostatek usta- novení, že předseda kromě udělení důtky může poslance oposiční za ostré projevy jejich ztrestat peněžními poku- tamill, což je monstrum ryze maďarské. Nebudeť národům vyloučeným a po- tlačovaným takto zřízený parlament žádnou úctyhodnou svatyní práva, alébrž toliko rejdištěm maďarské oligarchie, pro- ti němuž musejí býti svorně na stráži k o- braně svého života a své budoucnosti.
Tisza Lukács Lukácsův
9 article Pragmatika státního učitel-
Pragmatika státního učitel- stva.
10 article
Napsal Frant. Lukavský, poslanec na radě říšské Není mým úmyslem přilévati oleje do ohně, jenž vznikl v kruzích státního učitel- stva pro služební pragmatiku jeho. Naopal přál bych si, aby rozpory, jež tak silně přede- vším v českém středoškolském učitelstvu s objevují a šíří se všemí svými neblahými dů- sledky, nebyly hnány ještě dále k velikým škodám celého stavovského hnutí a nezbytné spolupráce, spolužití na střední škole. Připo- míním, že vedle služební pragmatiky jsou jiné ještě důležité otázky středoškolského učitele střední školy se týkající, při nichž je třeba aby učitelstvo bylo pilně na stráži, neustále bdělo a co možná v jednotném šiku též spolu- pracovalo. Přikvačují, aniž se kdo naděje. A již předem přípomínám, že mne je da- leko, abych se jako člen subkomitétu honosi nějakým úspěchem. Vím dobře, jak daleko je vzdálen elaborát jeho od požadavků Říšského svazu. Nebylo by však správno činiti členům subkomitétu výčitku, že nehájíli dostatečně požadavky státního učitelstva. Průběh jedná- ní by musil každého přesvědčiti o opaku. Zá- stupcové ministerstva financí nechtěli z po- čátku vůbec žádné zlepšení oproti původn vládní předloze připustiti, s nejhouževnatěj- ším odporem vystupovali proti všem zlepšo- vacím návrhům. Nechybělo mnoho, aby se veškeré další jednání zastavilo, a podařilo-l
František Lukavský
11 article
se docíliti v některých směrech zlepšení pů- vodní předlohy, bylo to jen výsledkem veli- kého úsilí se strany subkomitétu. Vláda kon- cedovala jistá zlepšení za podmínky, že čle- nové subkomitétu ve výboru státně zřízene- ckém budou elaborát subkomitétu hájiti, opačném případě — prohlásila — že by se musíla vrátiti ke znění vládní předlohy. Bylo docíleno posléze jednoty mezi subkomitétem a vládou, čímž zase vláda vzala na sebe po- vinnost hájifi usnesení nejen ve výboru státně- zřízeneckém, poslanecké movně, nýbrž ve sněmovně panské. Jsou tedy poměry, z jakých se dospělo konečného elaborátu, po- někud jiné, než tomu bylo při projednávání pragmatiky státních úřadníků, kdy posice vlády v panské sněmovně byla též jiná. Sub- komitét hleděl práce své zkoncovati, zvláště též z toho důvodu, aby ihned za uzákoněním pragmatiky státních úřadníků mohla následo- vati pragmatika státních učitelů, aby náklady s touto spojené současně se hradily z dani t. zv. finančního plánu, právě nyní projedná- vaného. Byl si vědom toho, že nespojí-li se pragmatika státních učitelů s finančním plá- nem, bude odsunuta do doby naprosto ne- určité. Obzvláště pak palčívá otázka suplent- ská — dle mínění subkomitétu — nutila k t - mu, aby již nyní služební pragmatika státních učitelů byla projednána. Aby se právní hmotná úprava suplentská provedla samostat- ně bez ostatních částí pragmatiky, vláda pro- hlásila za neuskutečnitelné, a nyní opět, když
12 article
jsem tlumočil v ministerstvu totéž přání če- ské organisace, bylo mi sděleno, že jest to naprosto vyloučeno. Vzhledem k nutné informaci a četným dotazům stručně shrnu nejdůležitější ustano- vení elaborátu subkomitétu: Odpadá zkušební triennium, suplenti a asistenti jsou vždy usta- noveni na dobu potřeby, nejméně však d konce příslušného semestru. Asistenti na prů- myslových školách jsou ustanovování z pra- vidla na dvě léta, výminečně na další dvě Suplenti a asistenti (vyjma asistenty na průmyslových školách), kteří působili aspoň dva semestry nepřerušeně na státním ústavu s učitelskou povinností skutečného učitele, sice je-li pro jednotlivé obory učitelská apro- bace předepsána, mají-li kvalifikaci aspoř dobrou, budou zařaděni do seznamu stálých suplentů (asistentů). Tito mají před všemi ostatními uchazeči o místa přednost. Suplen (asistent) může býti propuštěn během prvých dvou let služebních, ukáže-li se, že nem schopnosti, aby mohl býti jmenován skuteč- ným. V tom případě obdrží jednoměsíční re- muneraci. Po dvou letech může býti pro- puštěn jen na základě dísciplinárního šetření. Suplenti a asistenti mají karakter státních učitelů. Zřizují se kvalifikační komise, v nichž musí býtí aspoň jeden příslušný odborník.
13 article
Učitel musí býti o celkovém úsudku komise vyrozuměn, má právo nahlédnouti do své ta- bulky kvalifikační a si ji opsati. Nezní-li po- sudek aspoň „dobře“, může si stěžovati bě- hem čtyř neděl u ředitelství, a o stížnost rozhodne kvalifikační komise v ministerstvu Suplování za člena sboru může činiti nanei- výš pětinu maxima vlastní učebné povinnosti Isoluje-li se učitel následkem nakažlivé ne- moci v rodině, hradí se mu všecky náklady s tím spojené do tří měsíců. Učiteli je dovo- leno s povolením zemské školní rady resp ministerstva (u škol podřízených přímo mi- nisterstvu) účastniti se vedení akciových spo- lečností, říditi soukromou školu. Učitelé n průmyslových školách, na vyšších obchodnich školách a nautických školách dostávají záko- nem titul profesora, rovněž hlavní učitelé na učitelských ústavech. Cviční učitelé, učitelé hudby, tělocviku při jmenování do IX. hodn. třídy dostávají titul „hlavního učitele“, do VIII. hodn. tř. titul „profesora“. Nošení uni- formy se omezuje jen při zvláštních příleži- tostech. Je-li učitel z prázdninové dovolené zavolán za úřadní záležitostí, hradí se mu cesta.
14 article
Přídavky pětileté zvyšují se celkem 300 K a sice třetí, čtvrtá a pátá každá o 100 korun, u cvičných učitelů, učitelů hudby tělocviku celkem o 240 K, a sice třetí, čtvrtá a pátá, každá o 80 K. Remunerace suplentů asistentů má ráz adhjuta. Zkoušení suplenti s akademickým vzdě- láním mají fixní plat 2100 K a event. tři dvou- leté přídavky vždy po 210 K, suplenti cvič- ných učitelů, fixní plat 1800 K s event. dvou- letými přídavky vždy po 180 K, a asistenti 1600 K s event. dvouletými přídavky vždy po 160 K. Remunerace dle hodin zůstává u sup- lentů a asistentů nezkoušených nebo s po- vinností učebnou menší, než je předepsána jako minimální pro skutečného učitele, u sup- lentů hudby a tělocviku na učitelských ústa- vech. Aktivitní přídavek může býti na přán učitele vyplácen čtvrtletně předem. Nedosáhl-li by suplent po osm let místa definitivního, bude jmenován provisornín
16 article
v drobném prodejle ranní člalo a sobě sn sp večerni za dh Ve fliálkách na venkově ranni čislo vočerní lnseráty platí se hotově napře Předplacení a inserty příjimá alministrace v Marianské ul.. Tam nacházeil se tež rodakce, tiskárna a expedine „Národnich Listů“ Rukopisy se nevrace
17 article
s platem 2400 K a aktivitním přídavkem de- váté dietní třídy. Nedosáhl-li by během dal- šich pěti let místa skutečného učitele, obdrží pětiletý přídavek 400 K, event. po dalších pěti letech zase 400 K. Ježto postup do vyšších tříd zdá se mno- hým učitelům dle nové pragmatiky zhoršením proti stavu dosavadnímu, dovolím si jej blíže zde objasniti. Složitost vzniká tím, že je mož- no dosíci vyšší dietní třídy dvojí cestou, jed- nak dosažením pětiletých přídavků, jednak setrváním určitého počtu let v předcházející dietní třídě. Dosáhne-li učitel druhé kvinkve- nálky, jest (resp. může) býti povýšen do VIlI. hodn. třídy, dosáhne-li čtvrté kvinkvenálky, jest povýšen do VII. hodn. třídy. Lhůty po- stupové jsou pak u učitelů s akademickým vzděláním v IX. hodn. tř. 7 let, v 8 hodn. tř. 7 let. (U skupiny B v X. hodn. tř. 7 let). Ně- které příklady věc blíže objasní. Máme na mysli ovšem vždy zkoušené učitele. Byl-li by někdo hned po vstupu do služby školní jme- nován skutečným učitelem, dosáhne po 7 le- tech služby VIII. hodn. tř., po dalších 7 le- tech VII. hodn. tř.; měl-li by někdo jeden, nebo dva nebo tři léta suplentská, dosáhne po dalších 7 letech VIII. hodn. tř. a opět po dalších 7 letech VII. hodn. třídy. Měl-li by však někdo čtyři léta suplentská, dosáhne VIII. hodn. tř. již po 6 dalších letech, ježto po celkové službě 10 let dosahuje druhé kvin- kvenálky a tím VIII. hodn. tř., po dalších sedmi letech dosahuje sedmé dietní třídy.
letechnický služba letechnický
18 article
Nedostane-li se suplentu místa skuteč- ného po 8 let, stává se provisorním. Dejme tomu, že by teprve po 4 letech provisoria obdržel místo definitivní; při jmenování de- finitivním, ježto má přes 10 let celkové služ- by, dostane se mu dvou kvinkvenálek a tím hned osmé dietní třídy, po dalších sedmi le- tech, tedy po celkové službě 19 let, dosahuje VII. hodn. třídy. Volme posléze případ hodně nepříznivý. Někdo by suploval 8 let a provi- sorním učitelem byl deset let; při jmenování skutečným učitelem, ježto se všecka léta se zkouškou od vstupu do služby školské zapo- čitávají, by obdržel tři kvinkvenálky, byl po- výšen do VIII. hodn. tř. a po dalších dvou le- tech do VII. hodn. tř., ježto dosahuje čtvrté kvinkvenálky. Při tom za příčinou správné informace nutno podotknouti, že léta, přesahující počet sedm, nevpočítávají se do postupové doby ná- sledující. Byl-li na př. někdo po jednom sup- lentském roce jmenován definitivním, s dle dosavadních předpisů teprve po dalších 9 le- tech dosáhl třidy osmé, dosáhné třidy VII. po dalších 7 letech a nikoliv snad po 5.
19 article
Soudím tedy, že obavy učitelů středo- školských, že by těmito ustanoveními byli proti stavu nynějšímu poškozeni, nejsou správ- ny. Nelze upříti, že tato ustanovení znamena- jí zlepšení. Především v tom, že se všecka léta započítávají, ovšem pro futuro, nikoliv pro praeterito. Jedná se tu arci jen o rozdíl akti- vitního přídavku. Avšak dnešní aktivitní pří- davky jsou uznány za nedostačující a jedná se právě v parlamentu o novou jejich úpravu. Provisorní učitelé skupiny B mají dvě kvinkvenálky po 200 K. Doba částečných suplentur Gjež na příště mají býti co nejvíce omezeny) se započítává v poměru skutečné učitelské působnosti do postupu. Služební doba před aprobací počítá se do pense. Suplenti a asistenti stali-li se bez své viny úrazem ve školní službě nezpůsobilými.
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 8. března. 8— (Kroniky.) Vážený člen našeho Artušova stolokruhu onehdy dostavil se k za- sednutí s novinkou. Je dávný ctitel nauky Lva Tolstého. Idejný svůj zápal vštípil i své rodině. V domácnosti horováno často o vý- znamu učení proroka z Jasné Poljany.A nezůstalo na pouhém horování. — Tak, už je rozhodnutol zvěstoval vítězoslavně. Dnes v rodinné poradě byla věc usnešena! Od přištího terminu odejde služka z domu. — Jak to, odejde? Stará snad odejde nová nastoupl? — Nikoliv! Dnešní odejde, žádná už nenastoupí. Domácnost obejde se nadále beze služky. — A co tomu řeknou dámy v domě? — Právě ty se rozhodly. Budou všecky práce příště samy konat. — I podlahu drhnout, koberce prášit? — Proč ne? Právě na to se nejví těší . .. Není věru, čemu se už divit. Jsou ta- kové časy, všecko je možné. Četli jste ne- dávno o nějaké princezně knížecí nebo vé- vodské. Nevíte už, pro které řemeslo s rozhodla. Knihařství, řezbářství nebo lepen- kářstvi? Konečně, sport jako sport. Každý pohyb je užitečný tělu. A možno-li při tom Je něco radostného v takovém po- ještě práci vykonat, něco zhotovit, někomu chodu. Zahořet ideou a sebrat sílu, aby prospět nebo dokonce nějaký předsudel idea stala se skutkem. Jaký jiný smysl měl zlomit? Tím lépe. Ostatně, každá práce by všechen svět idejný, všecko umění přece šlechtí! Ne-li? všecko ušlechtilé písemnictví, ne-li, tak — Zajisté! A víc! Obejít se bez služky znenáhla zidealisovat všechen život? za dnešní drahoty, jaká úsporaí — Bláhovost! Pouhé stvůry fantasie — Ta zde nepadá na váhu. brát tak do opravdy! — Co pak tedy? — Jsou-li ušlechtilé, proč ne? — Příčiny naprosto idejné.
Artušův Tolstý Praha
21 article
Není-li v tom kus mravnosti čtenářské — Drhnout podlabu! Jaká v tom — brát tak do opravdy, co jsem četl? Proč ídea? mládež bývá tak horliva v četbě? Věří ve — Vznešená! Všecky své potřeby s ám skutečnost věcí, které četla. A víc! Mladý si vyřizovat, žádnou práci na jiného nesva- čtenář cítí v sobě i sílu, učinit skutkem. lovat. Ani nejtěgší nel Skutečnou, velkou svatou rovnost lidí v yznávati A pro zá-čemu dovedl uvěřit. Stáří ovšem rádo už sadu, s přesvědčením a nadšením ji pěsto- vat! Ejhle, idea! . .. Není pochyby! Tu bychom je tedy měli! Učení Lva Nikolajeviče do praxe života uvedeno. Blahodárný vliv ušlechtilé četby byl by jednou prokázán. Podnět čistě literární ve skutek obrácen! Pomalu nás opouštěla víra v podobné zázraky. Má-li tištěné slovo opravdu nějaký účinek na běhy života, jak se říká? Zlé vlivy, zajisté! o těch není pochyby. Co jen zmatků ve mla- dých myslech už způsobila špatná četbaí Vemte jen třeštění romantické. V Německu, za první doby romantiky objevila se potřeba, zakázat divadlům šillerovi Loupežníky. Mla- díci po celých tlupách vydávali se do lesů, přepadali pocestné a vůbec na způsob Karla Moora a Spiegelberka se zařizovali. Dne obden čítáme v novinách, jaké spousty ve mladých hlavách způsobuje detektivní litera- tura. Špatné vlivy četby? Což o ty! Za to ušlechtilé vlivy? O těch bývá méně slýchat. Lev Tolstoj? Největší duch své doby! Vše- chen světový tisk až do smrti ho slavil. Jenže nikdo a nejméně týž světový tisk zá- sadami slavného muže se neřídil. Led sem tam nějaký jedinec měkčí mysli, pod- lehl suggesci nalehavého slova, stal se tol- stojovcem, odhodlán vzdorovat pověstí po- divína ve svém okolí. A tu jednou celá rodína si dodá od- vahy! Mají tedy přece svoji sílu povzbudnou velké idey!
Moor Spiegelberka Tolstoj Německo učený Lev Nikolajevič
22 article
ochabuje v horhvosti čtenářské. Unaveno životem, snad mnohým zklamáním, necítí už schopnost činorodého odhodlání. Pozbylo víry v životnost vyčtených představ. A přece se nelze vzdáti tak docela vši viry ve schop- nost idejí, zúrodňovat život. Vzpomínáte epi- sodky vlastního mládí. Sami jste si jednou složili přísahu, vykonat, co jste četli. Zaujala vás stať o známém názoru jednotnosti všeho života, povinné vzájemnosti všeho tvorstval Všecko, co se hýbe a dýše, je tvým sou- druhem, bratrem! Krásná idea! A sluší dle toho zařídit svůj život! A bylo rozhodnuto. Smluvili jste se s mladými přáteli. A spo- lečně, za okolností dosti nevlidných, zřekli jste se — masité stravy. Na jak dlouho? Poměrně dost dlouho osvědčilo svoji silu vědomí mravního závazku. Víc než rok pě- stovali jste statečně svůj vegetarism. Co z něho na konec zbylo? Nevíte. Život vše přemohl. Tolik dojmů naráží na mysl, tolik nových popudů se dostavuje! Jeden vytlačuje druhý. Ale celkem, zkusili jste to aspoň! Víte dnes, jak jste byli šťastni pocitem mohutné vůle, která pěkné myšlence, ač nesnadno, opatří vstup do života. Rozumite nadšencům, kteří zahořeli pro učení Lva Nikolajeviče. — Což je o úchvat idejný! Konat těžkou práci? Proč ne? Sport jako sport. Vzdorovat předsudku, snížit se někde v něči očích, drhnout třeba podlahu? Může i dráždit. lehtat sebevědomí takový vzdor obecnému zvyku a názoru! Ale propustit služku? E to už je jinál — Což tu jiného? Služka najde si práe jinde. — A kdyby to každý řekl? — Na štěstí, neřekne každý, to je jist — Leč, dejme tomu. Třeba zkoumat. je-li zásada správná. Třeba připustit na chvíli, jakoby už provedena byla. Co pak? Pohroma! Všecky služky přijdou o chléb.
učený Lev Nikolajevič
23 article
— Nevadí! Názor je jednotný, objímá všechen život. Bude-li jedna zásada prove- dena, budou i druhé. Budou všichni konat svou těžkou práci, bude život snadnější, budou si lidé bližší, budou si rovni, budou si navzájem pomáhat ... Nikdo nebude ztracen. — A když všickni budou konat jedno — bývalo tak už na počátku světa — když nebude žádná různost práce, žádné rozděleni úloh podle rodu, stavu, nadánía jiných náhod, a když vůbec nebude žádných rozdílů mezi lidmi, žádných pánů a žádných sluhů, žádných vedoucích a žádných poslou- chajících: kam se potom poděje všecka vzdělanost? Ta je přece založena na ne- rovnosti! Na dělbě práce, na rozdilu úloha funkcil — Lev Nikolajevič právě otevřeně bez okolků zatratil tak zvané kulturné dílo lidské. — Přijímáš tedy za své zatracení pro- roka? A chceš se dle něho řídit? Chceš po- hrdnout vzdělaností — do všech důsledků?. . Nemá-li tak už svoje meze všechen lidský rozum a všecko odhodlání? Křehká naše lidská bytost smlouvá se ráda. Nelze-li přijat a provést zásadu plnou, aspoň zdání nějaké zachovat! Vždyť sám mistr nauky byl pln rozporu. Hlásal, nebráni zlu! Jaký nesmysl! — Žádný nesmysl! Postup jedině správný a spasný! — Nebránit zlu! Co to znači? Zlo s rozmůže! Zlo vytlačí, znemožní každé dobro — Na konec přece dobro zvitězil — Jakž by mohlo zvítězit, není-li od- hodláno, potírat svého odpůrce? — Potírat, toť bojovat, dráždit, ničit A to všecko je zlo! A zlem zlo vyhlazovat znamená zlo množit. — Jakáž jiná svatá pomoc? — Třeba po dobrém působit. — A nedá-li si zlo řici? — Třeba zůstat dobrým. — Dát se odstrčit, poranit, potlačii A dopustit, aby zlo si volně a bez pře kážky zaujalo místo dobra? Kam to po- vede? — Dobro na konec podrží vrch.
Nikolajevič
24 article
— Jakž by mohlo! Život odporuje. Ti- síce a tisíce lidiček dobrého srdce, záměre dobrých denně je šizeno, mateno, poškozo- váno, ničeno. Kým? Hanebnou odpouta- ností zla. — A přece dobro stále vítězí. — Naopak! Slyšet nářky. Svět, čím dál, je horší. A jestli docela ještě nepropadl zlu, snad právě jen proto, že se dobro brání, že spolčuje své síly, vede tuhý odpor proti zlým mocnostem ... — Naopak! Právě proto postup dobra je tak zdlouhavý, tak nejistý. Kdyby dobro nekladlo odpor, bylo by mocnější. — Jakže? Přijde-li někdo a chce mne přípraviti o majetek, nemám se bránit? — Odporem zlo se zdvojnásobí. — Co pak si mám počít? — Trpět. — Tím způsobem kde jaký dobrý člo- věk bude připraven o majetek, moc, význam, o všecko, co má cenu na světě. A jediným pánem všeho bude — zlo. — A to bude právě — vítězstvím dobra — Jak to? Co pak je vlastně dobro? — Prostě žít, zapomenout sebe, pomá- hat jiným! . .. Krásná nauka, ale těžko ji chápat. Být na živu, ale zapomenout vlastně živu býti? Co pak je vlastně život? Možná, pouhý sen. Snad je to všecko pravda. Ale jisto je, špetka praktického rozumu v tom neni. A co nazýváme praktickým rozumem, snad není než naprostý zmatek smyslů? Proto asi je stále tolik nesnází v životě. Cita rozum jsou ve stálém rozporu. Všechen kul- turný svět slaví svého velikého proroka, ale jeho naukou naprosto se neřídí. Proč jej tedy slavi? Proč vynáší tolik svoji kulturu, kterou přece prorok zatracuje? Možno-li dát rozumnou odpověď na ty otázky? Možná, nejlépe, konat své a nelámat o nic hlavu. Dámy propustí svoji služku, převezmou samy její práce a budou spoko- jeny a šťastny. Dost na tom. Mezi čtyři stěny domácnosti trocha praktického tolstojismu s jistě dobře vejde.