2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. března 1913. Číslo 6v
4
article
nichž brala podíl všechna česká Praha. V téže
době učiněny pokusy i s církevními koncerty
v nichž rovněž přihlíženo usilovně ke slovan-
ské tvorbě. Pro tyto koncerty, jichž pořada-
telem byl neúnavný dr. Procházka, nebylo
však tenkrát ještě dosti porozumění, zapadly
a dodnes v tehdejším rozsahu a jako pravidel-
né koncertní instituce u nás, bohužel, vzkří-
šeny nebyly.
Vedle těchto velevýznamných, avšak přec
jen více méně nahodilých koncertů, spadá
první desítiletí činnosti U. B. pokus o stabílni
koncertní instituci. Čeko nutnou potřebu B
Smetana hlásal již v r. 1862 v „Slavoji“ , to
uskutečnil v „Umělecké besedě“. Byly to t. zv
abonentní koncerty, zřízené po vzoru
velkých hudebních středisk evropských. V nich
mělo se dostati Praze pravidelných orche-
strálních produkcí s výlučně uměleckými ten-
dencemi. Tyto koncerty, jež řídil Smetan
sám, byly pořádány v saisoně 1864—1865 tř
s programy, na nichž čteme jména Mozart.
Beethoven, Mendelssohn, Berlioz, Albert.
doktor
Procházka
Smetan
Mozart
Beethoven
Mendelssohn
Berlioz
Albert
Praha
Slavoj
5
article
Kittl, Joachím, Loewe, Glinka, z našinců pal
Smetana a Zvonař. Byl to podnik nedocenitel-
ného významu, jehož vliv na umění naše byl by
býval dalekosáhlý. Ale nedostatek účasti, po-
měry tehdejšími vysvětlitelný, způsobil, že do-
šlo jen k tomuto prvnímu náběhu a že od po-
kračování bylo nutno pro finanční nezdar upu-
stiti. Než símě zaseté Smetanou za pomocí hu-
debního odboru U. B. nepadlo na skálu a ne-
zašlo. Myšlenka podobných abonentních kon-
certů v našem hudebním životě znovu a znov
se vracela. V roce 1869 vznikly Filharmonické
koncerty, v roce 1873 za stejným cílem založer
Filharmonický spolek, 20 let po tom vešlyv
život koncerty „České filharmonie“, sestávající
z členů orchestru Národního divadla a letos
jíž jedenáctou saisonu máme svých 20 neděl-
ních symíonických koncertů, vedle nichž p
několik let měli jsme ročně čtyři orchestráln
produkce, pořádané „Orchestrální jednotou“
„Umělecké Besedě“ náleží zásluha, že za těž-
kých poměrů učinila prvý, smělý krok k zalo
žení české koncertní instituce v Praze.
Joachí
Loew
Glinka
Smetan
Praha
Český filharmonie
národní divadlo
6
article
Ale z lůna hudebního odboru vyšla my-
šlenka ještě dalekosáhlejšího významu, jeho
sílami došla uskutečnění v plném svém rozsahu
a obdivuhodnou jeho energií a neúnavnou, vy-
trvalou prací téměř dvě desitiletí byla udržo-
vána při životě. Míním tím bývalé populár-
ní koncerty U. B., jež vyplňují v živote
hud. odboru léta 1886—1902. Není ani zdalek
možno naznačit, co vše bylo provedeno v těch-
to 62 koncertech, které generaci, k náž sám
náležím, stejně jsou nezapomenutelné jake
součást jejího mládí. Produkce orchestrální, vo-
kální solové i sborové, večery komorní hudby
a solové výkony instrumentalistů střídaly e
tu, jak právě poměry a prostředky dovolovaly
Lze říci, že v prvním desitiletí své ezistence
v populárních koncertech soustředil se všechen
náš hudební život. Jiných ryze českých insti-
tucí — vyjma zpěvácké spolky — v Praze ješte
nebylo. V druhém pak desítiletí z populárníc
koncertů na půdě jimi připravené pozvoln
vznikaly nové hudební organisace naše, jež
jednotlivé úkoly populárních koncertů na s
braly. Česká lilharmonie okupovala obor or-
chestrální hudby, Český spolek pro komorn
hudbu a později vzniklý Spolek pro pěstován
písně rozdělily se o další obory. A v té chvíli
kdy vyrostli nám noví pracovníci na omeze-
nější obory se specialisující, byla role populár-
ních koncertů dohrána. Hudební odbor moh
uzavříti tuto stránku svého života, kterou
pojistil v naší hudební historii nehynoucí p-
mět. Je to mé osobní mínění, že tyto popa-
lární konce«ty jsou nejvýznamnějšín
sutkem „Umělecké Besedy“ v prvním jejin
padesá tilelí.
Praha
U . B
Český spolek pro komorn hudba
7
article
Od té chvíle, kdy od pořádání populár
nich loncertů upuštěno — poslední byl v led
nu r. 1903 — soustředil hudební odbor svoj
činnost na koncertní večery, které ji
od prvních dob vzniku U. B. byly pořádány
Vedle zcela interních schůzek odborových, n
nichž bylo hojně musicírováno, byly tyto ve
čery tribunou pro mladé talenty komponujíc
i reprodukující a spolu i účinným prostředken
popularisace hudebních děl v řadách členstva
spolku. Nyní byla jim zvýšená pozornost vě
nována a postupem času programová i repro
dukční úroveň jich značně zvýšena. V posled
ních letech tyto koncertní večery volbou pro
gramů vhodně doplňují činnost ostatních no
šich koncertních podniků, věnujíce zvláštní pe
zornost nejmladším talentům skladatelským.
Jen zcela stručně mohu se zmínit o dalš
neméně bohaté a záslužné činnosti odl ru b-
debního. Je to předně činnost vydava-
telská. V hudebním odboru vznikla v letech
70tých „Hudební matice“, jejíž zásluhou v bli-
kováno bylo několik klavírních výtahů českých
oper, mezi nimi první „Prodaná nevěsta“. Dnes
při odboru stávající fond, nesoucí rovněž jméno
„Hudební matice“, pokračuje na dráze své
předchůdkyně a stará se v mezích skrovných
svých prostředků o šíření tiskem skladeb,
první řadě větších, které by nakladatele z pro-
fesse nenašly. Jména autorů publikovaných
Smetana, Dvořák, Fibich, Kovařovic, Foerster
Novák, Suk, Ostrčil a j., jasně dokazují, že
zde vzdálen je hudební odbor vší jednostran-
né tendence propagovati ten čí onen směr
české hudby.
Smetan
Dvořák
Fibich
Kovařovic
Foerster Novák
Suk
Ostrčil
8
article
Z další činnosti odboru hudebního pře-
cházím mlčením všechnu jeho ostatní veřej-
nou činnost, jakou byly různé oslavy vynika-
jících umělců hudebních, hudební festival z
1904, účast na kulturních podnicích cizích aj
Ukazuji jen ještě k tomu, že ani v oboru so-
ciálních úkolů, hudebniků se týkajících,
nebyl odbor hudební nečinným. Vzácné pocha-
pení pro požadavky výkonných hudebníků
povolání dal na jevo při první stávce orkestru
Národního divadla, kdy pořádáním beneličního
koncertu získal orkestru morální i hmotnou
podporu. Z jeho středu vznikla myšlenka sta-
vovské organisace českých hudebníků, která
dnes uskutečněna je v „Slovanské hudebn
unii“. Odbor se stural také o sestátnění praž-
ské konservatoře, v kteréžto otázce četné kro-
ky podnikal a slíbuje jí věnovati i v budouc-
nosti pozornost.
V uplynulém padesátiletí měl hudební od-
Vor své doby mocného rozpětí sil, doby stag
sace i doby zřejmého ochabnutí. Nejinak než
národní divadlo
9
article
tomu je v každém spolkovém útvaru, o jehož
rozkvětu či úpadku rozhodují nejen poměry
vnější, ale i osobní vlastnosti jednotlivců, sto-
jících v jeho čele. Nelze říci, že U. B. v hudeb-
ním životě českém splnila vše, co za cíl si vy-
tkla. Ale směle tvnditi lze, že v jejích vůdčích
hlavách bylo vždy dosti dobré vůle a schop-
nosti splniti to, co za daných poměrů v mezích
hmotných prostředků bylo možné. V kulturním
životě českém svými koncerty, svým účasten-
stvím při národně representativních podnicíel
a svojí vydavatelskou činností zanechává hu-
dební odbor U. B. za první půlstoletí světlou
stopu. Zdá se mi zbytečnou otázka, zda i v bu-
doucnosti bude míti důvod existence. Mnohé
jeho úkoly, pravda, převzali jiní. Než v našem
národním životě je a bude až do nedohledné
budoucnosti tolik volného pole působnosti, že
netřeba míti obav, že by kterýkoli z dnešníc
orgánů našeho hudebního života stal se zby-
lečným. Jen nutno, aby hudební odbor jak
dosud i v budoucnosti dovedl se přizpůsobo-
vati novým poměrům a potřebám, a aby v jeho
řadách bylo tolík ryzího idealismu, jako
A. šilhan.
prvním padesátiletí.
10
article
Literatura.
Literatura.
(Padesát let Umělecke
Několik vzpomínek.
besedy 1863—1913. Uepořádal dr. Hanuš Jelínck.
Na str. 261—307.) Jubiejní prémie Umělecké be-
sedy obsahuje vedle dějin každého ze tři odborů
výtvarného, hudebního a literárního, které vypra-
covali Fr. Tučný, dr. A. šilhan a dr. Albert Pra-
žák, konečně také oddíl vzpomínkový. „Několika
vzpomínkám“ přisouzeno místo podružné, poně-
vadž jsou nečetné a protože mají jen nahodilými
rysy doplňovati obraz, vytvořený na základě u-
chovaného pramenného materiálu. Jestliže jedna
nejcennějších premii Umělecké besedy z dávno
minulých let „Vzpominky na paměť třicetileté čin-
posti Umělecké besedy 1863—1893“ nalezla, jak
sám její titul praví, toliko vzpominkovou náplň a
tím staví se na přední místo v naší chudičké vzpo-
minkové literatuře, můžeme tuto okolnost přičísti
nejen menší vzdálenosti duší vzpominajících o
jejich předmětů, nýbrž i číršímu rozsahu pole je-
jich vzpominek. V těchto „Vzpomínkách“ nehle-
děno k tomu, zda vzpomínka skutečně zapadá do
rámce oslavy jmenovaného spolku výtvarníků, hu-
debniků a literátů, a programem stala se tu jen
jakási revise dosud chovaného vzpominkového ma-
terinlu mezi pamětníky starých dob. V tom smyslu
přítomných „Několik vzpominek“, třeba že účtuje
již s nejposlednějším zbytkem vzpomínkového ma-
terialu — neboť za dalších dvace! let již zatím
doktor
Jelínck
Tučná
A šilhan
Albert přít
Francie
11
article
mnoho pamětníků umřelo — je vskutku vybráno
za účelem, jenž se jubilejním sborníkem rozumí. O
příspěvky redakcí požádání toliko nejstarší členo-
vé Umělecké besedy, a to o příspěvky, které by
s činností tohoto spošku souvisely. Opakuje se tu
sice leocos, co již v dějinách jednotlivých odbo-
rů bylo šíře a s větší srozumitelností pověděno,
avšak tím jistě nepozbývají vzpomínky svého vý-
znamu aspoň v rámci jubilejního sborníku. Jsou
to vzpomínky na nejvýznačnější činitele literární-
ho odboru z prvních let jeho působemí, na určilé
etapy a rozhodné okamžiky v životě besedním.
jakož i na jistě pozoruhodné episody a slavnostní
chvíle, které vystihují besední činnost.
Nejcennějším přispěvelem je soubor vzpomínek
Josefa Holečka, nadepsaný „V literámním od-
boru „Umělecké besedy roku 1874“. Středemn
Holečkových vzpomínek je dvojice básníků, jichž
působení na mládež bylo tak rozdílné: Hálek
Holeček
Holečkův
Hálek
12
article
Neruda. Rázovitý umělec, jenž dovede každé své
práci vtisknouti svůj mužný otevřený charakler
vylíčil tu svůj poměr k Hálkovi a Nerudovi s onou
krásnou dobrotou duše, která každému dává, coi
jeho jest, aniž se dotekla tvrdou rukou drahého
srdce. Věříme rádi této silné osobnosti, že nemobla
stanouti bez protestu v kruhu slepých a lživých
obdivovatelů Hálkových, že musila neohroženě
vystoupiti a vysloviti přísný, hluboce pravdivý
soud nad milovaným básnikem před iváří celí
společnosti. Věříme stejně, že Holeček ani jinal
nemohl odpověditi Nerudovi, jenž se ho ptal na
samém sklenku svého života: koho měl raději, Hál-
ka nebo jeho. „Vy jste mi jako spisovatel víc
imponoval, ale Hálek měl celé moje srdce.“ Mv-
slim, že Holečkův příspěvek podal nejlepší char-
alteristiku Hálka a Nerudy v poměru ke generaci
která přejímala jejich dědictví a své sympatie ři-
díla dle svých styků s nimi. Nebylo ovšem mnobo
Holečků v této generaci, avšak sám nám mluví za
ni jiště jako její důstojný představitel. Na tomto
mladém začátečníkovi, jenž se neostýchal Hálkovi
říci plnou pravdu do očí, obdivujeme nejen velikou
vrozenou lásku ku pravdě, nýbrž i velikou erudici
literární. Tento mladý pronikavý kritik Hálkovy
činnosti nemohl tak ex calhedra vystoupiti bez
předohozí důladné připravy, jíž položil základy
svénu budoucímu tvoření. Může-li býti naží mo-
derní kritice něco v minulosti příkladným podně-
tem k čestnému plnění svých povinností v pevné.
ničím nezlomitelné souvislosti s celou literární
tradfcí, je to jistě toto vystoupení Holečkovo, kte-
ré utváří pravdivý typ kritiky v duchu národním.
Na Hálka vzpominají tu drobnými črtami dále
Mikuláš Aleš, dr. Alois Kotrbelec
Ladřslav Quls.
Neruda
Hálek
Hálkův
Holeček
Holečkův
Mikuláš Aleš
doktor
Kotrbelec
Ladřslav Quls
13
article
Zajemavá je z nich zvláště Alšova „Vzpomínk
na Vitězslava Hálka“, která pedobá se některé z
oněch rozkošných kresbiček, do nichž náš mistr
nměl vdechmenti ducha naši národní pocsie. V po-
zadlí neschází stará, do sliin zapadlá chalupa, ani
venkovská drobotina, která jde s motykou a s ko-
šíkem nakopaných „akubek“ s pole; v popředíje
Hšlek ztchycen v družné společnosti besední. Ouie
vzpomíná na svá léta jednatelská, když byl Hálek
starostou. Hálkem cbbírá se také „List Otakara
Hostinského“, psané ze Selnohradu, kde pi
satel zvěděl z novin o Hálkově smrti. Zde Hostin-
ský svým přesvědčením potvrzuje totéž co šee
doloženo v dějinách literárního odboru: že Hálko-
vou smrtí byl živol Umělecké besedy ochromen
na dlouhá léta. Osobnosti Jana Ev. Purkyně dotý-
kají se „Vzpomínky z prvního pětiletí „Umělecké
besedy“ od Ervina Špindlera. Tříšti vzpo-
mínek na různé osobnosti, hlavně na Karla Sabinu
je příspěvek Jaroslava Colla, jenž také struč-
ně načril svěj poměr k počátkům čivota besed-
ního. O Karlu Sabinovi je zminka v nejednom čísle
„Několika vzpomínek“. Utvoříme si o něm dojem.
že to byl jeden z nejacilnějších členů, který se do-
vedí expenovati vždy, kdy bylo nutnc. Goll mltr
také o jeho poměru k mládeži, která prý si ho
velmi oblibila pro jeho široký rozhled a veliké vě-
domosti. Jinak Holeček: Na něho prý učinil Sabin
dejem velmi nesympatický. Poslyžme tento zají-
mavý doklad k vyličení Sabinovy osobnosti: „Ji
Alšův
Hálek
Otakar
Hálkův
Jan Eva
Purkyně
Špindler
Karel Sabina
Jaroslav Colla
Goll
Holeček
Sabina
Sabinův
Selnohrad
14
article
Sabinu viděl jednou, jediněkrát v Husinci, kde byl
v řadě řečníků. Mně, ač jsem byl tehdy teprve vý-
rostek, byl nesympatický obsahem své řečí i způ-
sobem přednesu. Také sebou na tribuně zmítal
jakoby chtěl, zby se mu pod nohou země probořil
a rukou jakoby chtěl proraziti nebesa, a obsah řeč
odpovídal gestům. Všecko bylo při něm urpřílišněne
a nadsazené. Z ohromujících slov vyhlédala nadu-
tost s čišela neupřímnost. Jak později vyšlo n
jevo, ve vůdčích kruzích staročeských po leta měl
k Sabinovi nedůvěru a šuškali si, že není povaby
čisté; ale Mladočeši se domnivali, že Staročeší ne-
vraží na Sabínu pro jeho revoluční minulost a prud-
ký radíkalism ve směru politickém, národním i so-
ctálním. — — Soud sd Sabinou a usvědčení jcho
z vlny, ke které zdravá společnost lhostejna býti
nemůže, na dlouho vzrušily naše veřejné mínění
— Väichni jsme měli přesvědčení
že se mu křivda nestala.“ — Výtvarného
odboru týkají se vzpomínky Jos. Murtina. Ko-
nečně důležikými doklady společenského životav
Umělecké besedě jsou příspěvky Jlndřicha I.
Böhma: „Rub a líc nových pamětř“ a Ignáta
Herrmanna pěkná drobnůstka: „Josef Holečel
verbářem do tanečního věnečku“. Böhmův příspě-
vek vyličuje uspořádání oslavy tří atých narozenin
W. Shakespeara dne 23. dubna 1864 v Novoměst-
ském, prkenném, největším tehdy divadle v Prane,
mezi „Novou“ a „Koňskou branou“, a tím tedy je
jakýmsi doplňkem k vzpomince Hostinskéhov
shora zmíněném sborníku na paměť třicetileté čin-
nosti Umělecké besedy z r. 1893 (nadepsané „První
krok). Böhm doplňuje Hostinského hlavně v tom,
že ličí tuto velikou událost v našem kulturním ži-
votě více se stránky humorné. Antonín Veselý.
Sabina
I Böhm
Herrmann
Holečel
Böhmův
W Shakespeare
Böhm
Veselá
Jos
ko
Novoměst
15
article
Dejte sohě od tohoto muže
předpověděti Váš životní osud
Dejte sohě od tohoto muže
předpověděti Váš životní osud
Jeho báječná znalost čístí lidský život
z daleka, každého překvapi, kdo mu
píše.
Tisíce lidí všech stavů zí-
skalo již jeho radou. Vypočítáv
jejich zvláštní schopnosti, uka-
zuje, kde jim kyne prospěch.
kdo je jim přítelem a kdo ne-
přítelem, jakož i poukazuje n
dobré a špatné obraty jich ži-
vota.
Jeho popis minulých, při-
tomných a budoucích události
uvede Vás v údiv a prospěje
Vám. Vše, co k tomu potřebuje,
jest Vaše jméno (vlastnoručně
psané), jakož i datum narozen
a pohlaví. Peněz není třeba. Od-
volejte se jednoduše na tento
list a vyžádejte si četbu na zkoušku zdarma.
Pan Pavel Stahlmann, zkušený německý astro-
log v Horním Niewsadernu, praví
„Hvězdočety, které mně pan prof. Roxroy vy-
stavil, edpovidají zcela pravdě. Představují velice
důkladný, zdařilý kus práce. Poněvadž jsem sán
astrologem, vyšetřil jsem důkladně jeho planetární
výpočty a údaje, i shledal jsem, že práce jeho jest
ve všech jednoilivostech dokonalá a on sům že
jent s touto vědou úplně obeznámen. Pan prolesor
Rexrov jest pravým přítelem lidstva; každý by
měl služeb jeho použili, neboť se dá tím docilití
velmi mnoho prospěchů.
Pavel Stahlmann
Roxroy
16
article
Baronka Blanquetová, jedna z nejtalentovaněj-
ších Pařížanek, praví:
„Děkuji Vám za můj úplný běh života, jen
jest neobyčejně zevrubný. Již jsem brala radu
nanchými astrology, avšak nikdy neobdržela jsem
tak pravděpodobnou a tak úplně uspokojivou od-
pověd. Ráda chci Vás doporučiti a obeznámiií
3 Vaší obdivuhodnou vědou své přátele a známé.“
Důstojný kněz G. C. Hasskarl Ph. D. praví
ve svém dopise prof. Roxrovovi:
„Jste zajisté největším specialistou a místrem
ve svém povolání. Každý, kdo se s Vámi poradi,
bude obdivovati přesnost Vaší, životní předpovědi,
týkající se znalosti lidi, věcí a Vašich rad. I ten
nejskeptičtějši, když s Vámi jednou korespondoval
uchýlí se k Vám opět a opět o radu.“
Chcete-li nabídky této použiti a obdržeti četb
něm. na zkoušku, tedy zašlete jednoduše své plně
jméno, přesnou adresu, jakož i den, měsíc, rok
misto svého narození (vže zřetelně psánol, s udá-
ním, jste-li pán, paní neb slečna, dále opis násle-
213-8
dujícího verše vlastní rukoun
Jest mocná Vaše rada,
hlas tisíců to hlásá,
chci štěstí mít a úspěch,
u Vás je moje spása
Dle libosti možno přiložiti též 60 h ve znám-
kách na výlohy poštovného a psaní. Adresujte svůj
depis, frankovaný 25 h, na Roxrov. Dept. 30.12 D
177a Kensington Hight Street. Londýn. W., Anglie
Blanquetová
G C
Hasskarl
profesor
Roxrov
Londýn
Anglie
Kensington Hight Street
32
article
„Findlay-ovo Eldorato
„Findlay-ovo Eldorato
chuf. „Findlay-ovo Eldorado“ vzdoruje obzvlášt
všem nemocem i vlivu počasí. Pan Petr St.-L
ve Winch, nám píše: „Nemohu Vám dosti po-
děkovati za zanfané loni „Eidorado“. Docílil
jsem 85 násobný výnos.“ Rolník a pěstitel zele-
niny W. T. ve Friedr, sděluje nám 28. řijna
1912: „Sklidil jsom letos z Vašeho „Eldorada“
desetkráte více, než ze svého starého druhu.
jenž stál na témže poli. Pošlete mi proto ješt
500 kg.“ — Každé Eldorzdo není rovnocenně
nabizenému námi. Zkuste přirovnání. Nabízíme
z anglického dovozu vypěstované, sklizené z úpl.
zdravé půdy, pravé „Findlav-ovo Eldorado“
v plombovaných pytlích 10e mk. 80.—, 1q mk
9.—, pělo mk. 5.—, čtvrto mk. 3.—, 1 pošt. ba-
líček mk. 2.—. Nové žluté červnové brambory,
nejrannější, pravé a ze zdravé půdy eklizené
Dávají jl 1. června suché a po uvařeni moně-
naté brambory velejemné chuti. Pan F. N.
Bruněviku píše nám 18. srpna 1912, že má na
jediném treu našich „červnových bramborů“ 5o
vzrostlých hliz. 1 q (50 kg.) mk. 10.—, půl e
mk. 6.—, čtvrt q mk. 4.—, 1 pošt, baliček mk.
2.50 (výsev 1912: 85 jiter)
Genník zdarm
Zemáky polovie nálsladu ! —
20623
a vyplaceně.
Z.20g0
Petr Stanislav
F N
Friedr
Eldorado
L v Winch
kg
39
article
3000 mk. za
libru obdržel
proslav.angli-
cký pěstitel
Pindlay za
svojí, rozruch
působicí no-
vinku bram-
boru „Eldo-
rado“, vskut-
ku nejplod-
nějšího jedlé-
ho zemáku v
přítomnosti.
Oválovité hli-
zy mají zce-
a na plocho
ležící očka.
bilou, trochu
drsnou kůži a
bílé, velmi
jemnozrnné
maso. Uvaře-
sný brambo
jest velmi
moučnatýa
má jemnou,
ořechovou při-
Pindlay
Eldo
44
article
Die usnesení řádné valné hromady akcionářů, dne 8. března t. r. konané, vyplácí ne
Die usnesení řádné valné hromady akcionářů, dne 8. března t. r. konané, vyplácí ne
dividenda K 2
na kupon č. 5 všech akcie
na předložení tohoto kuponu u pokladen České banky v Praze a její filiálek v Hradci
Králové, Liberci, Plzni a expositur na Smíchově, v Holešovicích, Domažlicích, Jaromi
Nuslích, Král. Vinohradech I. a II., Vysočanech a Karlině.
V PRAZE, dne 9. března 1913.
nno
Král
Karlin
Praha
Hradec Králové
Liberec
Smíchov
Holešovice
Domažlice
Vysočany
Český banka
Jarom Nusle
47
article
HOTEL ADRLA
HOTEL ADRLA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař pokojů. Liít. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy amatéry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl, vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvěti“. Denně kon-
cert. S úctou Emil Ročák.
30813
Emil
Václavský já
53
article
Firma FERD. SÁZAVSKÝ
Firma FERD. SÁZAVSKÝ
Král. Vinohrady, Havlíčkova třída č. 9. Levný
nákup koberců, záclon a různých druhů pří-
30815
krývek, železných postelí a dětských.
Prase-II.
Rolnický vzájem. pojištovací ústav vást nán
č. 57; v Pízní, Fordinand. tř. 6, v Brně, Nádr. nám. 24.
zal. r. 180 — pojist Vás proti ikodám: polárím, ron-
bitim skel, vodovodním, krupobit., vloup. a proti ná-
sledk. těles. úrazů a nák. povin, račení nejvýhodněi
ele
„HEL GR Komenského nám. Plzoňský
restaur. L. ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz.
pokoje K 2.-a K 3.-. Svat. hostiny v I. patře. 2922
Sázavský
Král
Komenský
Havlíčkův třída
Brno
já . 24
FERD
Hela GR