1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 177. ze dne 28. června 1908.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 27. června.
Od J. Ex. ministra financí dra. Korytow
ského nečekal zajisté nikdo, kdo jen trochu
poměry v Rakousku zná, ničeho, v čem by se
vycházelo poplatnictvu vstřic. Pan ministr Ko-
rytowski tuto více méně všestrannou důvěru ve
své působení spláci činy, jak jen mu možno.
Snížení cukerní daně vynuceno bylo vlastně
pouze krajním nátlakem poslanecké sněmovny
neúnavný ministr financi postaral se zajisté vy-
datně o to, aby tento hřích poslanecké sně-
movny byl smyt při rozhodování o předloze cu-
kerní daně v panské sněmovně. Má tedy zatím
erár oprávněnou důvěru, že cukerní daň pone-
chána bude v dosavadní svě výši. Byli opti-
misté, kteří tvrdili, že ministr financi při revisí
dosavadního finančního plánu ukáže se přístup-
nějším a že alespoň vyhoví v těch směrech, ve
kterých žádána byla náprava všeobecná.
V prvé řadě nadál se každý hospodářsky
myslíci člověk, že aspoň daň společnosti, ve-
řejně účtovati povinných, bude snížena a že
tím bude akciovému podnikání u nás dán nový
impuls. O otázce této konány četné ankety a
polooficiálně oznam ovalo se, že ministerstvo
financi praeuje na nové osnově o zdanění
akciových společností v ten smysl, že dan
uvedena bude v soulad s divídendou té které
společnosti a že bude stoupati rovnoměrně
s dividendou, tedy se zisky toho kterého inter-
esovaného sdružení. To by bylo bývalo řešen-
úplně rozumné, poněvadž by tímto způsobem
byly vyším zdaněním postiženy jen ty společ
nosti, které také vyšší zdanění platití mohou.
ko
Praha
Rakousko
7
article
Pan ministr Korytowski věren své praxi zkla-
mal i zde všechny optimistní naděje a v návrhu
revise finančního plánu ponechává daň akciovou
tak jak jest do dnes. Poněvadž následkem toho
nenastane v dosavadním základu zdaňovacím
žádná změna a poněvadž pokladní přebytky
rostou každým rokem, jest na bíledni, že jest
povinnosti ministra financí slarati se o to, ahy
otevřeny byly nové zdroje příjmové při úspor-
nosti ve správě státní pokud možno největší.
Alespoň stanovisku pana ministra Korytow
ského tento názor odpovidá tak úplně, že ze
zvýšení lihové daně má jen čásť připadnouti
pokladnám zemským, zatím co 10 K má býti
výhraženo pro fiskus státní. To jest politika
pana ministra financí pro foro externo. Ale Jeho
Exeellence s tímto pronikavým postupem na-
proslo se naspokojila a pracuje vydatně i tam.
kde verejne neluší jeho bdělou práci, kde
však možno eráru získati nových zvýšenýeh
přijmů.
V poslední době byla komise pro osob
daň přijmovou překvapena novým postupemf-
nanční správy. Pravidelné fase poplatnické byly
podrobeny prozkoumání tak důkladnému, jak
dosud nikdy tomu nebylo. Ba, ministerstvo f-
nancí šlo lak daleko, že zvláštním rozkazem
uložilo finančním komisariátům, aby při stano-
vení přijmového základu pro osobní daň z pří-
jmu postupovalo energičtěji než dosud.
Korytowski
Korytow
8
article
V tomto rozkazu zároveň uvedeno, že dle
výsledku bude posuzována i horlivost těch kte-
rých finuněních komisařů a že následkem toho
— což ovšem uvedeno není, ale samo sebou
se rozumí — budou také kvalifikace těch kterých
úřadníků posuzovány tak, jak dopadnou před-
pisy osobní daně v jich obvodech. Zvláště platí
tento postup o podnikatelích průmyslových, u kte-
rých začasté jich vykázané příjmy vzaty dvoj-
násobným obnosem za základ zdaňovací. Tam
kde komise bránily se proti zvyšování přílis
nému, nezbylo úřadníkům, než aby zcela ote-
vřeně prohlásili, že event. námitky budou prostě
sděleny vyšší instanci, že však jest málo na-
děje, že by se k nim bralo zření. Jsou známy
připady, kde průmyslnikům, vykázavším příjem
K 150 000 —, předepsána daň z K 400 000.—
jsou známy případy, kde bez ohledu na to, zda
ten který závod dobře spekuloval, byla daň zvý-
šena jen proto, poněvadž to které období prů-
myslové v celku v minulém roce dobře pro-
sperovalo.
To jest ovšem logika velmi prapodiv ná
která svědči o úsilí finančni správy, aby do-
cileno bylo co možná největších výnosů osobní
daně, která však nedokazuje, že by tato finanční
správa měla dosti pochopení pro život a jeho
vývoj. Jest na př. správno, že ten který obor
průmyslový loňského roku těšil se neobyčejně
příznivé konjunktuře. Tím není však řečeno, že
také skutečné veškeré závody tohoto oboru vy-
těžily ze situace a že jejich výnos rovnoměrne
s výnosem celku sloupl. Záleží vždy na tom.
zač opatřeny suroviny, jak vyvinuly se v tom
kterém závodě poměry k dělnictvu, za jakýel
podmínek dály se sjednávky, jak zařízen ten
který závod technicky a pod., takže jest možno
že při celkové prosperitě veškerého oboru prů
myslu některý závod docíli celkem výnosu ne-
patrného.
9
article
Na to horlivost finančních úřadů bere zřen
velmi malé, následkem čehož dochází k nebez-
pečnému generalisování, které může nemálo tlu-
miti odhodlání podnikatelské. Jest snad možno
že v některém případu fase sdělány byly příliš
opatrně a že přiznaný příjem nekryl se se sku-
tečností. Avšak rozumná správa státní zjistila
by v tom kterém případě, zda předpoklad udaný
skutečně také se skutečností se srovnává a za-
sáhla by všude tam, kde skutečně přiznán příjem
malý. Pan ministr Korytowski pro tyto momenty
nezdá se míti dosti porozumění a následkem
toho dojde po letošním předpisu osobní daně
z příjmu zajisté k četným stížnostem a rozpo-
rům. Bude však věcí instanční, aby tomuto bez-
ohlednému postupu finanční správy byla v roz-
umných mezích učiněna přítrž. Co nás na tomto
místě však interesuje, jest okolnost, že v parla-
mentu hájí krajně fiskální stanovisko, zatím eo
skutečné výsledky daňové jsou pro stát neoby-
čejně příznivy. Dle našeho názoru nestačí, pakli
že parlament v tom kterém případě uvažuje
o tom, zda má býti ta která daň modifikována
Korytowski
10
article
nýbrž že jest zutno, aby věnováno bylo pilné
zření také skutečnému vývoji daně a aby posu-
zována byla dle výsledku skutečnosti, zda sku-
tečně nutnost nových přijmů daňových jest
dána. Kdyby již parlament neodhodlal se vzhle-
dem k možným přesunům ve výnosu daně k za-
kročení energičtějšímu, mohl by alospoň k tomu
působiti, aby úprava zemských financí prove-
dena byla se zřetelem na skutečné finanění po-
měry státní, aby tedy nebylo jen uvažováno
o nových zdrojích příjmových pro země, nýbrž
také o tom, zda by stát zvýšenou měrou, právě
vzhledem k rostoucím výnosům svých daní ne
měl i zvýšenou měrou přispívati na potřeby zem
ské, anebo postoupiti část některých výnosů da
ňových zemi. Může-li již stát prostě administra-
tivním postupem zvýšiti svoje příjmy, jest nutno
aby těchto příjmů nebylo pouze užíváno k hro
madění pokladních přebytků, nýbrž také aby
jich bylo užito tam, kde jich jest skutečně po-
třebí a to jsou právě v prvé řadě finance zem-
ské. Či snad jest myslitelno, že dnešní stav fi-
nancí zemských při neurovnaných finančních
poměrech v našicb okresích a městech jest vů-
bec udržitelný? Na podzim provedena byla ob-
šírná ankela o sanaci zemských financí. Anketa
tato přinesla některé zajímavé publikace, při-
nesla zvýšení daně z lihu, prokázala chuť státu
participovati na tomtu zvýšení daně lihové, ale
více nestalo se pranic a jak se zdá, nemá ani
ministr financí Korytowski chuť v této věci více
se angažovati.
11
article
Proti tomuto způsobu Hospodářství ve fi-
nanění správě státní nutno s důrazem se ohra-
diti. Před porlamentem vedou se ustavičné
stížnosti se strany ministeria financí na nedo-
statek příjmů, odkládají se tak důležité otázky.
jako jsou otázky zařízení potřebných stolie na
české technice anebo české universitě, jako jest
otázka důctojného vypravení zemědělského vyš-
šího učení českého, odkládá se rozhodnutí o za-
řízení české zvěrolékařské školy, nepřikročuje
se ku potřebnému upravení obchodního školství
aíd., postupuje se s opatrností, která budí úže
při otázkách regulačních a splavňovacích, které
byly již zvláštním zákonem upraveny, prodávají
se jako koncese ústupky kulturní opětně a opět
ně rozhodnuté, při tom ale ukazují výkazy da-
ňové a dokazuje ještě více onergieký postup
správy finanční, že základy hlavních daní stát-
ních jsou tak pružné, že skutečně jest možno
s větší ochotou vyhovovati nutným potřebán
pokroku. V tom nechť pan ministr Korytowsk
se noklame: Každý hospodářský pokrok a tedy
také každé stoupání poplalní síly obyvatelstva
jest pěío a bezprostředně podmíněno postupem
kulturním a opatřením kulturních potřeb národa.
12
article
Neděje-li se zde, čeho jest třeba a ignorují-li se
doležité otázky dopravní, pak ovšem nemůže
podnikavost rozvinouti se tak, jak by toho právě
v zájmu finoncí státních bylo zapotřebí. Nejsou
všude poměry takové, jako v Haliči a i z Haliče
ozývá se proti dnešnímu rožimu finančnímu
prudký odpor. Chce-li pan ministr Korytowsk
přitahovati berní šroub a chce-li docilovati zvý
šených výnosů státních, pak má právo obyva
telstvo žádati, aby jeho peněz bylo užito k ubra
žení jeho potřeb a nikoli k hromadění přebytků
které neprospivají nikomu. Příjmy státní nejsou
příjmy ministerstva financí, nýbrž jsou penězi
svěřenými správě státní k opatření veřejných
věcí. A finanční správa může býti přesvědčena
že kontrola o tomto užívání peněz se strany oby
vatelstva bude stoupati každým rokem a že prá
vě v tomto směru bude bedlivost interesovaných
kruhů neméně pronikavá, nežli na př. v otázee
jazykové. Dovedo-li finanční správa vynutiti vyš
ších příjmů, dovede zase poplatnictvo vynutiti
aby těchto příjmů bylo také účelně užíváno
V království českém o takovéto účelnosti dosuo
máme důkazů pramálo, pa naopak, shledáváme
že správa státní všude tam, kde se jedná o naše
skutečné potřeby, chová se způsobem, který
není důstojným ani nás, ani správy státní, z
platnosti všeobecného hlasovacího práva.
V tomto týdnu nebylo podnětů, které by
byly obchodování na burse oživily a proto zá-
jem obmezoval se na úzký kruh hodnot, z nichž
byly jednány akcie Živnostenské ban ky
za 238 50 a Zajišťovacl banky za
203.—. Jinak podáváno za akcie První české
továrny orient. cukrovinek K 250.—, »Mer-
kuru«, směn. akc. společnosti K 594.—, První
pražské zastavárny K 455.—, První české ake.
pojišťovny na život K 268.—, Kolinské továrny
kávových náhražků K 680.—, pivovaru v Čes.
Kolinský
Halič
Doveda
Zajišťovacl banka
13
article
Budějovicích K 850.—, České banky »Unione
K 245.50, strojíray Daňkovy K 434.—, Pražské
úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní
banky K 288.25, České průmyslové banky
K 415.—, Moravské eskomptní banky K 399.—
Podolské cementárny K 201.—, Ake. továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 406 .—
První českomoravské strojírny K 850.—, Krá-
lovéhradeckého úvěrního ústavu K 447.—-, Praž-
ské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi
K 600.—, První české rafinerie v Modřanech
K 360.— aniž by tu bylo došlo k obchodům
Česká národohospoďářská společnost v Praze
konala dne 25. t. m. členskou schůzi s časovým the-
matem o pohyhu půdy v Čechách a zřízeno
pozemkové banky české. Schůze, která ko-
nána byla na výstavišti (první v přednáškovém sále
pavilonu obchodní komory) byla neobyčejně četně
navštívena, zejména zástupci kruhů bankovních, spo-
řitelních a záloženských a řídil ji předseda společ-
nosti pan prol. dr. Gruber. Referát o zřízení po-
zemkové banky přednesl p. dr. Pelr Nesý, kterýv
úvodě poukázal na význam půdy pro veškeren ho-
spodářský a politický život národa českého a označil
za blavní úkol naší svěpomoci pečovati o to, aby
česká půda zůstala v českých rukou neztenčeně tak
jak jsme ji od předků převzali. U nás držební po
měry pozemkové jsou dnes nepříznivé i známo, že
část české půdy přešla do pevných rukou cizích, z
kterých ji jíž těžko dostaneme zpět. Abychom podob-
ným zjevům zabránili, jest třeba, abychom měli or-
gán, který by soustavně stopoval u nás pohyb půdy
prodávajtcím přiváděl kupce, kapilalistům označovaí
Daňkův
Ake
doktor
Gruber
Pelr Nesý
Budějovice
Vltava
Modřany
Praha
Čechy
Český banka
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
14
article
Obohod-
Obohod-
objekly prodejně, zkrá lka úslav, ve klerém By s
soustřeďovala poplávka a nabídka selských statků
Vedle toho dlužno starati se o příznivější rozdělen
půdy u nás tak, abychom měli silný a zdravý středn
stav zemědělský. Pan přednášející dovozoval na zá-
kladě známých čísel, jak nepříznivě jest u nás roz-
dělení půdy, jak vedle značného rozšíření velko-
statků četně zastoupeného majetku parcelového jest
poměrně jen slabě zastoupen vlastní stav selský
Bohužel, vývoj posledních let jest stejně nepříznivý
místo aby střední majetek pozemkový se šířil, r-
stou velkostatky a drobí se statky malé, jak bylo
ukázáno v ankotě o rentových statcích v zemědělsk
radě. Jest proto třeli vnitřní koloni sace
Pan předsedající ukazuje na úspěchy kolonisační
jiných zemích, zejména v Prusku, kde kolonisace má
ovšem i důležitý význam polilický a národní, dálo
v Uhrách, v Haliči a pod. U nás není dosud ústavů
které by se tou činností zabývaly. Tuto vnitřní kolo
nisaci chce prováděti projektovaná Pozem k olv
banka, Ku provádění tohoto programu není třebe
nástiného vykupování velkostalků, u nás bude lz
postupem času dosti velkostaíků koupiti dobrovolně
bez nuceného zakročení. Pozemková banka hodlá
velké statky děliti na střední selské statky podle do
cházející poptávky a to buď na svůj účet nebo v ko-
misi, jak činí také stávající banky cizí a že činnos
tato, i když pohybovati se bude přesně v kolejích
hospodářské účelností a poclivosti, bude přiná šet
bance a akcionářům zisk, o tom pochybovati nelze
Prusko
Uhry
Halič
olv banka
15
article
Vedle toho však Bude Eanka míli ještě úkol jiný
bude napomáhati při akcích, čelících ke zřizován
rentových statků, bude čeliti znehodnocování půdy
intervencí při prodeji statků, které přišly do dražby
pro nedhalost nebo zadluženost majitelů, bude pě
stovati měsiskou politiku bytovou zamezováním n
mírného stoupání rent stavebních pozemků, napo
máháním při stavbě dělnických kolonií, úřadnických
domů, dlen pro řemeslníky, konečně bude spolupů-
sobiti také při získávání vodních sil atd. atd. My
šlenka, zaříditi podobnou banku, jest vzbuzenla sku
tečnou potřebou a nedojde-li ke zřízení jejímu nyní
musí k ní dojíti v době nejkratší. Zařídí-li se již nyní
takový ústav, jest to znameníní, že jest v našen
národě porozumění pro životní potřeby hospodářské
(Hlučná pochvala.)) Po reforátě rozpředla se živá de-
bata. Zůčastnili se jí zejména pp. dr. Mayer, který
vytkl zvláště tři druhy úkolů nové banky: ochranu
středního stavu selského nahioru (proti velkostat-
nům) i dolů (proti dalšímu Hrobení), jakož i národn
význam ochrany půdy v českých rukou a dal ně-
které cenné pokyny, jak při organisaci nové banky
postupovati, dále p. instruktor živnost. spol. p. d
doktor
Mayer
16
article
Polá k, který poukázal na potřebu rozšíření zeman-
ského stavu českého a se zřízením nové banky vy-
slovil Bezpodmínečný souhlas, konečně pan řed
Zemské banky Fr. Procházka, který poukázal n
vzor moravských obcí, zakupujících velkostatky, aby
je zprvu dávaly v nájem rolníkům a později jim
je úplně odprodaly a na řadě zajímavých praktických
příkladů zdůraznil noobyčojný význam a sbciálně-
politické poslání nové banky. Akciový kapitál čini
má 5 mil. kor.; akcie po 400 kor. Po poznámce p
řed. Votruby doslovem p. referenta a p. předsedajícíh
zdařilá tato schůze skončena. (Všem interesentům
podá na požádání bližší zprávy o nově chystané ban
ce jménem zařizujícího výboru p. dr. P. Nes ý, advo
kát v Praze, Václavské nám)
Z trhů peněžních. 27. června. (Pův. zpr. »N. L.e)
Praha. Na dnešní burse nedošlo v žádném
směru k závěrkám a podáváno pouze za akcie.
Procházka
doktor
Francie
Praha
Václavský já
17
article
První české tov. orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru-
směn. akc. spol. K 594.—, První pražské zastavárny
K 455.—, První čes. akc. pojišť. na život K 268.—-
Kolínské továrny kávových náhražků. K 680.—
Pivovaru v Čes. Budějovicích K 850.—, Živnostensk
banky K 238.50, České banky Union K 245.50
strojírny Daňkovy K 434.—, Pražské úvěrní banky
K 526.—, Hospod. úvěrní banky K 388.25, Česk
prům. banky K 415.—, Moravské Eskompt. banky
K 399 —, Podolské cementárny K'201.—, Zajišťovac
banky K 203.—, Rak. uher. banky 1761. —. Akc. to-
várny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 408.—.
První Českomoravské strojírny K 850.—, Král. hra-
deckého úvěrního ústavu K 447.—, Pražské paropl.
spol. na Vltavě a Labi K 600.—, První české rafin.
v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Král
Čes . Budějovice
Kolín
Vltava
Modřany
Živnostensk banka
Český banka
Union
úvěrní banka
Zajišťovac banka
18
article
Vídeň. Depeše z Berlina oznámily, že vče
rejší ochabnutí na tamějším trhu nebylo jenom ná-
sledkem politického rozladění, nýbrž také následkem
náhlých prodejů. Na začáteční burse byly tyto ne-
příznivé zprávy z Berlína posuzovány klidně. Při
větivá disposice byla posilněna také značným stou
pnutím o 3% priorit jižní dráhy, které byly ve
větším počtu kupovány a zlepšil se kurs na 282. —
Zároveň také lombardy se zotavily. Akcie státní
dráhy, severozápadní stouply. Speciální hausa byla
v akciích rakousko-uherské banky, které byly kupo-
vány vzhledem na blízký termin pro svolání valně
hromady. Ostatní trh byl klidný, dobře upevněný.
Renty se zlepšily. Valuty nezměněny. Na eskomptním
trhu peníze nezměněny 3—31 9/t
Anketa v záležilosti vyclivání argenlinské pše
nice. Český odbor rady zemědělské upozornil svého
času vládu na možnost neoprávněného vyclívání ur
gentinského obilí za smluvní celní sazbu, přes tož
obchodní a celní smlouva mezi říší naší a argentin-
skou republikou uzavřena není. C. k. zemské f-
nanční ředitelství v Praze sdělilo na to, že konaným
šetřením bylo zjišténo, že obava, vyslovená českým
odborem zemědělské rady ve příčině možnosti do-
vozu argentinské pšenice za smluvné clo do Rakou-
ska jest odůvodněna. (Postup, jakým se to děje.
jsme nedávno na těchto místech zaznamenali, sr. č.
Vídeň
Berlín
Praha
Český odbor rada zemědělský
19
article
174). Český odbor rady zemědělské maje podati své
dobré zdání v tom směru, jaká opatření by se dopo-
ručovala, aby obcházení přísl. celních předpisů byla
učiněna přítrž, svolal ku projednání otázky té po-
radní schůzi, která konala se v pátek, dne 26
června t. r. v zasedací sini českého odboru rady
zemědělské. Anketa jednomyslně usjednotila se na
tomto mínění: Rozeznati pšenici argentinskou neb
jinou zámořskou od pšenic evropského původu dle
pouhého vzhledu neb podrobného vyšetření s napro-
stou spolehlivostí nelze a to zvláště z toho dů-
vodu, že v Argentině pěstují se v poslední době pše-
nice ze semen z různých krajin evropských pochá-
zejících, tak že typem svým s evropskými pšenicemi
zhusta souhlasí. Také ani chemická analysa ne-
může býti rozhodnou a dosti spolehlivou pro roze-
znání zboží argentinského od zboží evropského pů-
vodu. Na základě toho soudí anketa, že nelze po-
mýšleti na to, aby odborným zkoumáním zjištěn byí
s veškerou bezpečností původ té které pšenice Ně-
meckem do říše naší dovážené, a to ani na základě
dosavadních odborných method, tím méně pak pou-
hým makroskopickým zkoušením, ať již hospodář-
skými neb obchodními znalci, aneb úřadníky celní-
mi prováděným. Anketa konstatuje, že soustav
dovozních listů německých — nehledíc
tomu, že jest s to protežovati po způsobu vývozní
premie vývoz německého obilí do říše naší — stává
se za toho stavu věcí, kdy Německo stojí ve smluv-
ním poměru se státem, se kterým říše naše v po-
Argentina
Německo
Český odbor rada zemědělský
20
article
měru smluvním není, snadno prostředkem k celnímu
podloudnictví pro obilí ze států nesmluvních přen
Německo do říše naší dovážené. Příčina toho vězí
zvláště ve zrušení průkazu identity při přívozu a vý-
vozu obilí dle řízení pomocí listů dovozních v Ně-
mecku. Vzhledem k tomuto nebezpečí bylo by žá-
doucno, aby c. k. vláda žádala od říšské vlády ně-
mecké takovou úpravu německého celního řízení s t.
zv. listy dovozními, jimiž by ono nebezpečí celního
podloudnictví vůči říši naší bylo naprosto vyloučeno
Pokud by se tak nestalo, jest žádoucno, aby veškeré
obilí z Německa dovážené — vzhledem na ono ne-
bezpečí a na nejistotu o původu zboží z řízení s do-
vozními listy plynoucí — bylo vycliváno za smluvní
sazbu celní jen tehdy, jestliže připojeno bylo k zá-
silce úřadní vysvědčení o původu zboží se stvrze-
ním o tom, ve které obci vyvážené obilí bylo vy-
pěstěno.
Jednola průmyslníků v obvodu obchodní komory
pražské. Odbor svazu rakouských průmy.
slníků. Dnes o 11. hodině dopoledne konáse
v pražské burse na zboží a cenné papíry v Neka-
zance č. 858 řádná valná hromada jednoty.
Zahájena bude projavem loyality u přiležitosti še-
desátiletého panovnického jubilea cisařova. Odpoledne
navštíví cizí hosté se členy jednoty jubilejní výstavu.
Německo
Nek
21
article
(Schůzka o 4. hod. odpoledne u hlavního portálu
výstavy.)
J. Kohout spol., Praha.III., známá česká tech-
nická kancelář pro stavby kruhových pecí a továr-
ních komínů vydala nový nádherně a umělecky vy-
pravený prospekt, ve kterém m. j. popisuje různe
druhy pecí na pálení cihel, vápna atd. Světoznámá
její patent, kruhovka všeobecné v odborných kruzích
známá »Kohoutovka« dodělala se velkých úspěchů
což dokazuje velmi značné množství pecí, jež se na-
cházejí v činnosti. Prospekt tento zašle každému
interesentu zdarma.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytč
v úterý dne 30. června t. r. přihláš-no jest 280 kust
hovězího dobytka původu domácího, 270 kusů pů-
vodu haličského.
Konkuts byl prohlášen krajským soudem v L
loměřících na jmění Františky Kühnelově
obchodnice se střižním zbožím v Proboštově. Kon-
kursní komisař přednosta okresního soudu v Tepli-
cích, správce dr. Bloch, advokát tamtéž. Lhůty 4.
26. července a 4. srpna.
Insolvencn. Věřitelé insolventní firmy Fridolín
Sommer v Broumově konali včera schůzi, v níž
předložen finanční stav firmy. Dluhů 176.000 K.
jmění 110.000 K. Firma nabízí 30% narovnaní.
Adolf Roth, obchodník v Jihlavě. — A. J. Frenzel
továrna na lustry v Kam. Šanově. — Jindřich Adler
obuvník v Bíliné. — L. Jovičič, obchodník v Zá
hřebě. — Ester Holzer, obchod s obuví v Krakově.
— Ludvík Wexberg, obchodník ve Vídni, III.
Ztráta alosovaci. Dne 1. července konají se tahy
losů rak. úvěrních, vídeňských komunálních, rak.
křížových, dne 15. července Salmských a dne 30
července Claryho. V případě vylosování nejmenšt
výhrou vzejde při těchto losech značná ztráta, proti
kteréž se možno pojistiti u zdejšího bankovního zá
vodu Ig. S. Weiner, Praha, Celetná ul. 42, oprot
zapravení mírné premie.
J Kohout
Kühnelův
doktor
Bloch
Fridolín Sommer
Adolf Roth
Frenzel
Adler
L Jovičič
Holzer
Wexberg
S Weiner
Proboštov
Broumov
Jihlava
Kama
Šanov
Zá
Krakov
Vídeň
Praha
Celetná ulice
Kon
okresní soud v Tepli
Salmský
Clary
22
article
Prhy peněžní.
Prhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 27. června. Oficiální záznamy znějt
Zástavní listy české hyp. banky 5 %
» » 31/2
Žákladní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» »» » » » (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 490
» » » (vK) 4
el. . » » a
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4 0
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4%
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 0
Želez. úpisy »
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 0
* hal, zem. banky 4 1/2
Kom. dl. úpisy . . . 40%
Železnič. , , . „ 40
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/2 0
* » Rak.-uherské banky 4%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 4 0
» , 34/2
Kom. dl. úp. , . „ 4
» , „ „ 31/a2 t
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Ruská státní půjčka z r. 1906 5%
Únorová společná renta (v pap.) 4 2 0
Dubnová . , (ve stř.)
Květnová . . (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta. . . 40
investiční » . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . . »
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . . »
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť, na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . . ..
Haličská akc. bypoteční banka.
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost.
První česká rafi. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Praha
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějov
Modřany
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
živnostenský banka
bypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
0 Dubnová
23
article
Vídoňská bursa.
24
article
Renty:
áprocentní papírová květnová ..
42procentní » únorová . .
šprocentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová . .
4procentní zlatá rakouská . .,
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská .
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41*proc. bank. dl. úp. čes, pr. banky
25
article
Ústřední banka čes. spořitelen 40%
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy:
Praha
26
article
Celé státní z r. 1860 . . . . .
Celé státní z r. 1860 . . . . .
pětiny
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union« . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . ..
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovsko podmokelská dráha.
Rak. severo-zapadní dráha . . .
Polabská dráha . . . . .
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.).
Pražsko-duchcovská draha kmen.
Pražsko-duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha ..
Lvovsko-černovická dráha . ..
Státní dráha . . . . . . ..
Jižní dráha
Štyrako-hradecko-köflašská dráha
Dunajska paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky
Ceská cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . ..
Kralodvorská cementárna . ..
Mostecká ohlářská společnost ..
Severočeská uhlářská spolednost
Západočeská ,
Poldina hut
Pražska železářská společnosť ..
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské tovarny na náboje
Rakouská zbrojovka . . . . .
Vettschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpal. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Poldin
Čechy
Duchcovsko
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
27
article
Devisy a valuty:
95 4
95.47
Curych . . . . . . . . . .
95.46 95.4
Paříž . . . . . . . . . .
Londýn . . . . . . . . . . 239.82 239.82
Německá místa . . . . . . . 117.58 . 117.56
Řišské marky v papírech . . . 117.58 117.56
Dvacelifrank . . . . . . . . 19.13 19.13
Rubl papír . . . . . . . . 251.50 251.50
Lira . . . . . . . . . . . 95.62 95.62
Soukromé (sazby eskontní) . 312/, 4.41/, 312/1, 4. 41%
Smýšlení na vyšší stav v Nov. Yorku a na
dobré zprávy o žních upevněné. Dočasně státní dráha
a alpinky čilé. Lombardy po klesnutí upevněny.
Závěrek uhájený.
k. Z Vídnů, 27. června. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 620 —, uherské kre-
ditky 738.25, anglobanka 295.—, bankovní jednota
518 50, unionka 538.50, Iänderbanka 436.75, státní
dráha 696.50, jižní dráha 125.50, polabská dráha
447.—, severozáp. dráha 447.—, turecké tabáxové
431.—, rýmavsko-muráňské 548 50, alpinky 645. 75,
květnová renta 97.10, uherská korunová 92.— .
turecké losy 185.50, marky za hotové 117.58, ultimo
117.60. Smýšlení pevné.
x Z Vidně, 27. června. (Tolfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.30
po t. hotg za 100 —.
York
Lombardo
Curych
Paříž
Londýn
Amsterodam
Řišský marka
rubl papír
Vídn
28
article
—, Německo šek na
Brussel na delší lh. —.—
krátké lhůty za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýu šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 239.80, 240.05, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 dolfarů —.—.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.57 12.
95.721, Italie na delší lhůty —.—, —.—. Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.25,
252.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.45, 95.571/2, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a kratké lh.
lh. —
95.50, 95.65, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.50, 95.65, na delší lhůty —.—.
Německo
Brusel
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
29
article
Peníze Zboži
102.— 103.—
98.60
99 60
99.50 100.50
97.50
98.50
98.50
97.50
97.50
97. 50
97.50
98.50
98.50
98.50
32
article
100.—
100.30
103.25
97. 90
95.75
96.75
96.20
97.20
100.50 101.50
97.50
98 50
100.— 100.65
94.75
95.75
94.50
94.50
95.50
99.40 100.40
95.25
94.25
98 25
99.25
98.25
99.25
98.10
78.3
95.35
99.05
99.15
97.10
97.05
99.10
79.30
95.85
99.25
99.35
97.30
97.25
33
article
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 27 června. (Zpráva Živa banky.)
27. června 26. červnu
Dlskontní . . . . . . . . 377.— 378.—
Baku . . . . . . . . . . . 368.— 376.—
Caspienne . . . . . . . . . 4350 — 4400 —
Sormovo . . . . . . . . . 108 — 108. 50
rusko-čínská banka. . . . . . 168 — 172 —
Ruská průmyslová banka . . . 274 — 273.—
Petrohradské metallurgické . . . 118 — 118 —
Kolomna . . . . . . . . . 170.— 170. —
Putilovské železo . . . . . . 86 50
Caspienne
Sormův
Petrohrad
Bak
průmyslový banka
zpráva Živa banka
36
article
97-20
87.25
415.— —
37
article
87.45
245.50 246.50
203.— 205.—
388.25 390.25
399.—/ 400.—
526.— 530.—
268.— 270.—
447.— 460.—
238.50 240 .50
569.— 572.—
1761 1770
850.— 900.—
434.— 434.50
850.— 910.—
408.— 425.—
201.— 203.—
421.— 425.—
2650 2660
360.— 380.—
250.— 270.—
38
article
173.—
Fénix. . . . . . . . . . . 172.—
Fénix
39
article
Ruské papíry v Barlíns.
Z Berlina, 27. června. (Zpráva Živnost. banky.)
27. června 26. června
41/2procentní ruská renta 1905. . 95.25 95.25
4procentní ruská renta 1302 . . 83 10 83.30
85 50
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —
31/aprocentní ruská zlatá renta. . 77.75 77.75
petrohradská diskontní banka . . 149 50 149.25
petrohradská mezinárodní banka . 132.75 132.50
ruská banka pro vnější obchod . 125.50 125. 60
Z Berlina, 27. června. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 194.10, státní dráha 149.10, lombardy 23.60.
Smýšlení klidně.
Z Borlina, 27. června. (K. k.) Kreditky 194.40, ber-
linská obchodní 158.70. darmštadtská banka 122 20,
německá banka 227.90, diskouto komand. 170.10,
drážďanská banka 136.50, národní banka 112.70.
státní dráha 149.40, lombardy 24.—, Kanada 156 10
Gotthard —.—, dráha Henri 119.20, bochumské
206 60, dortmundské 54.10, Lauřina huť 199.10,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 183.10, harpenské
195.10, Hibernia —.—, Packet 108.—, Lloyd 92.70,
dynam. trust 151.50. Smýšlení lepšl.
Z Frankfurtu. 27. června. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 194.25, akcie společnosti státní dráhy
148.90, lombardy 24.20, papír. renta 99.—, stři-
brná renta 99.—, rak. zlatá renta 98.50, 49% rak
korun. renta 96.90, uherská zlatá renta 93.45, uhet.
korunova renta 92.85. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 27. června. (Dodat. bursa.) Úvěrnl
akcie 194 25, státní dráha 148.80. lombardy 24. 10.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 27. června. (Počáteční bursa.) Sprog
renta 94.50. Smýšlení nepravidelné.
Gotthard
Henri 119.20
Lloyd 92.70
Berlín
Kanada
Frankfurt
Paříž
petrohradský diskontní banka
mezinárodní banka
ruský banka
drážďanský banka
národní banka 112.70
Lauřin huť 199.10
Consolidace
Hibernia
Packet 108
Borlina
Franklurt
40
article
Závěrečné kursy
27. června 26. června
97.10 97.05
99.05 99.10
97.05 97 20
99.15
99.15
115.90
116.—
97 05
97.20
87.25
87 30
111.—
111.10
82.95
95.35
95.35
41
article
97.50
97.50
98 35
90.60
99.75
42
article
97.50
97 50
98.35
90.60
99.75
Závěrečné kursv
června 26. června
100.— 100.—
98.60 98.60
150 30 150.—
216.— 216.50
261.— 261.—
471.— 471.—
495.50 495..50
143.— 143.—
185 40
185.50
415.—
388.25
1759.—
294 50
435.75
576. 50
619.75
737.60
1049 —
518.—
538.—
455.—
43
article
415.—
388.25
1748.—
293.—
436 —
575.50
620.—
736.25
1057.—
518.10
537.50
455.—
1057.-
401.—
445.—
445. —
401.—
224.—
5270.—
562.—
695.75
123.75
1000.—
411.—
44
article
1055.—
401.—
445. —
445.50
401.—
225.—
5280.—
562.—
694.25
124.50
499.—
9983.—
411.—
276.—
434.—
945.—
706.—
399 —
421.—
2650 —
649 —
547.90
939.—
525 50
575.—
45
article
276.—
433.—
945.—
706.—
399.—
2649 —
648.—
547 75
938.—
524 —
580 —