ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f77996d0-771d-11dc-8267-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 26 celkem · entity: person 138, place 127, org 12, work 2
1 masthead
28. června 1908. Číslo 177.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3
4 article
Sekce přednášková. Prof. dr. Ondřej Sehrutz referoval zevrubně o dosavadní činnosti přednáškového odboru, sděloval výtěžky dotazníkové akce, upozorňoval na oblíže, s kterými se před- nášková činnost odboru setkává a naznačoval cesty, jimiž by se na základě dosavadních zkušeností měla další práce přednáškového odboru bráti. V čilé věcné debatě, klerá po přednášce následovala a jíž se zúčastnili delegáli vzdělavacích sborů, zvláště pp. nč. Hubka (Kr. Vinohrady), uč. J. Kolář (Lovny), uč. J. Mařík (Neveklov), uč. J. Černý (Praha), dr. Ct Havelka (Kr. Vinohrady), fil. kand. Fr. Páta (za spolek »Smelana« v Litomyšli), dr. J. Frič, prol. e. k. st. průmysl. školy v Praze (za extensi středo- školskou), prof. dr. Fr. Pastrnek a prof. dr. O. Schrutz, předneseny byly velice mnohé zkušenosti o pořá- dání lidových přednášek extense universitní, středo- školské a učitelstva měšťanských i národních škol, dány četné cenné pokyny pro úspěšné pořádání lidových přednášek vůbec a posléze projednána byla výchovná stránka besídek pro mládež škole od rostlou. V tom smyslu přijat byl návrh, aby při osvětovém svazu zřízen byl nový odbor, kterýž by věnován byl výchově mládeže té výbradně a sou- středil v sobě všecky činitele v tom směru pracující a o tuto důležitou stránku se zajímající.
profesor doktor Sehrutz Hubka Kristus J Kolář Lovna J Mařík J Černá Páta J Frič Pastrnek Schrutz Neveklov Praha Litomyšl Francie
5 article
Výtvarná skupina sekce umělecké konala svou sehůzi za předsednittví pana Jaroslava Kampra v sále Náprstkova průmyslového mnsen. Pořad jednání zahájil II. jednatel Svazu osvětového pan amanuensis Emler referálem svým »O svérázu hřbitovů«, v němž vytknuv nevkus a banálnost dnešních našich hřbilovů, z nichž čím dál víc mizi stromy, ptačí zpěv a vše, co tvořilo poelický půvab našich hřbitovů a poukázav na cesty, jimiž by bylo lze dosíci v té příčině nápravy. Resoluce, referentem v tom směru navržená, jednohlasně přijata. K dů- kladnému a věcnému referátu paní Renaty Tyr- šové o zachování svérázu našeho venkova, v němž akcentována nutnost, zachovati i ve vnějším rázu našich obcí vše, co je výrazem a znakem naší ná- rodní samobytnosti, připojila se další debata o tomto thematě, které se zúčastnila většina přítomnýcha jejíž výsledkem byla řada plodných podnětů pro další činnost S. O. Neobyčejně zajímavé a cenné byly jmenovitě vývody pana prof. Kouly, jenž referoval o dotyčné akci, již na podnět umělecké akce S. O. zahájil Spolek architektů a inženýrů a jež slibuje již v brzké době výsledky velmi pozoru- hodné. Usneseno v lé příčině dohodnouti se za účelem rychlejšího úspěšného postupu se vzděláva- cími sbory venkovskými a se všemi činiteli, od nichž v tom směru lze se naditi podpory a poroz- umění. Stručným výkladem akad. malíře p. Úskara Fialy k vystavené ukázce kočovné výslavky, před- vádějící řadu vhodně volených reprodukcí, vývoj českého umění za posledních let a prohlídkou vy- staveného materiálu skončeno jednání sekce.
Kampra Náprstkův Emler Tyr profesor Koula S O Úskar Fiala svaz osvětový pan
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 27. června. (Z poslanec k sněmovny.) Dodatkem ke zprávě o včerejší schězi poslanecké sněmovny, v níž ve druhém a třetím čtení schválen rozpočet a finanční zá kon na rok 1908, sdělujeme, že na kone sehůze přijata ještě celá řada různých drobnýeh vládních předloh. A sice schválena předloha. kterou se přisuzuje pupilární jistota půjčkám města Vídně, Krakova a zemským půjčkám haličské a dolnorakouské. Bez debaty schválena změna úrazového pojišto- vánl. Podobně zákon, týkající se mezinárod ních smluv v oboru úrazového pojišťování. Ko nečně zákon, jimž se osvobozují od čín- žovní dané přestavby na fortifikačním území města Krakova. V Praze, 26. června. (Slovanská ban ka.) Myšlenka založení všeslovanské banky se toprve rodi, ale Němci už volnjí proti níd- zbraně. Nový německo-nacionálný bojovný ko- hont Jul. Palzelt ve „W. Deut. Korresp.“ jenž finanční organisnci pokládá patrně také za výhradnou državu rakouských Němeů, prohla- šuje budoucí slovanskou banku za přímý útol na německý majetek, poněvadž dle jeho domně- ni nová banka může míti pouze ten úkol, aby ve velkém stylu prováděla vyvlastnění něme- ckého reálného majetku v Rakousku. Psycho legicky tato obava p. Patzelta jest vysvětlitelna.
Němec W Deut Patzelt Praha Vídeň Krakov Rakousko poslanecký sněmovna
7 article
Němci dopustili se nedávno v Prusku zločinu na obyvatelstvu polském, přijavše zákon o vy vlastění polské půdy. Němci vědí, že tento zlo- čin nalezne časem svého mstitele a podrážděná fantasie p. Patzeltova tuší onoho mstitele v bu- ducí slovanské bance. Proto vykládá Němcům, jak nynější zápas mozi Němci a Slovany jest konec konců zápas o půdu, vše ostatní jsou prí jer zjevy doplňující. Zápas ten nevede se však v moderní době prachem a olovem, nýbrž zbra- němi hospodářskými, zvyšováním národní prů- myslové produkce a organisaci národního úvěr nietví. Rozhlížeje se po západním Slovanstvu. pan Patzelt shledává výtečně zorganisované fmanění ústavy v Poznaňsku, kde s úspěchem čeli stomilionové státní podpoře německého kolonisačního spolku; vypučitává četné úspěchy českých záložen a velkých finaněních ústavů. které svými fslkálkami i ve Vídni konkurují s ústavy němočkými. Všcchny tyto slovanské finanční ústavy, působící v jednotlivých krajích. mají se nyní zorganisovati a mají doslati jakousi ústřední společnou správu, jež bude vycházeti od veliké všeslovanské banky! Jak tu nemá po- bíhati mráz po těle „nezištnému“ rakouskému Němci, jenž finančnictví v Rakousku pokládá za tak výhradnou državu německou, že nepři pouští ani jediného Čecha do správní rady ra- kousko-uherského banku? Proto volá k Něm cům, aby na rychlo, ještě dříve než se ustav nová slovanská banka, národně zorganisoval kapitál a vstoupili s ním do boje proti Slovan stvu na hospodářském poli s veškerou energii čímž prokážou kulturní (?) převahu Němectvs nad Slovanstvem.
Němec Patzeltův Patzelt Čecho Slovan Prusko Poznaňsko Vídeň Rakousko Německo ec Slovan uherský banka
8 article
Strach, zvláště strach člověka, obávajícího se, že ztrati neprávem přivlastněný majetek, ma velké oči. Slovanská banka, bude-li zřízena, ne- bude míti času ani peněz na vyvlastňování ra- kouských Němců. Bude spokojena, když se j podaří zachrániti ve slovanských rukou ten zby- tek půdy na západě, který Němci ještě „nevy- vlastnili“, ale na který mají tisíc chuti. Z Pešti, 25. června. (Agrární ko- mory.) V úterý byl v Paradu sjezd uhorských zemědělských spolků a předsedou sjezdu byl ministr orby Darányi. Ministr ve své řeči ohlásil nové, pro uherské agrárníky příjemné překvapení. Připravuje prý předlohu, kterou podá sněmovně na podzím a kterou se splní dávná tužba uherských zemědělců. Podobně jako pro obchod a průmysl mají se totiž zřídit v Uhrách zvláštní komory pro zeměděl ství, v nichž bude hájení agrárních zájmů po- stavone na nejširší podklad. Byla by to novinka. ktorá by i v Rakousku vzbudila mnoho závist- Ze Záhřeba, 22. června. (Postaven Bar. Raucha.) Ve zdejších politických kru- zích nikdo neočekává, že změna v chorvatská vládě může nastati ještě do leta. Jest však vše- sbecné přesvědčení, že na podzim par. Rauch níků.
Němec Rauch Pešť Uhry Rakousko Záhřeb
9 article
se svými spoluvládci padne, zvláště, dojde-li v Pešti na sloučení uherských koaličných stran v jednu společnou skupinu. V přesvědčení tom utvrzují zdejší politiky zprávy, docházející z Pe- šti o náladě vzhledem k bar. Rauchovi. Tak na př. „N. P. J.“ otiskl tyto dni prohlášení jednoho z členů nynější uhorské koaliční vlády, málo li chotivé pro bar. Raucha. „Největší rozčarováno — pravil jmenovaný ministr — jehož jsme s dožili v posledních měsících, připravil nám bar Rauch. Tento dobrák, od něhož jsme tolik oče kávali, jest naprosto nezpůsebilý. Je neschopen uzavřiti mír a neschopen vésti válku. Proto chorvatská otázka nemůže se rozřešitiji nak, než poctivým kompromisem. Může se to státi ovšem až na podzim, snad pod dojmem fuse maďarských stran. „Obzor“ má z Pešti zprávy, že v temějšíe politiekých kruzích jeví se nálada k Chorvatům velice přívětivá. Zvláště členové Andrássov ústavní a lidové strany jeví značný zájem pr dohodu s Chorvaly. Také ve straně neodvislost celá skupina Hollóova jest pro brzké vyjedná vání s chorvatskou koalicí. Vláda chová se ovšem zdrželivě, aby se jí nemohlo vytýkati. že vyjednává s oposicí za zády svého záhřeb ského exponenta, bar. Raucha. Podobnou zprávu má rěcký „Novi list“ od posl. Supila, který potvrzuje, že členové ústavn a lidové strany soukromě jednají s Chor vaty, dodává však, že vyjednávání má dosud ráz čistě akademický a oficiálně neučiněn ve prospěch dohody ještě žádný krok.
Rauch Chorvat Supil Pešť Novi Hollóov
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. června. Účty o výpravě západoslovanského poselstva do Potrohradu. Ke stati, uveřejněné v našem listě pod tím to titulem, píše nám z Vídně posl. dr. Nikol Glěbovický: Vážená rodakce! V č. 175. ze 26. t. m. ve stati pod záhlavím: „Účty o výpravě západo- slovanského poselstva do Petrohradu“ praví se „Nár. Listech“ na základě ruských časopisů. že jsem v Petrohradě v banketní řeči prohlásil: „My Slované rakouští žádných nepřátel ne- mámeamáme jen přátele a dobré sousedy.“ Tato slova, ačkoli byla vytištěna v „Moskevských Vědomostech“, nebyla mnou tak pronesena v „Mosk. Vědom.“ dán jim zvrácený smysl.
doktor Glěbovický Slovan Praha Potrohrad Vídeň Petrohrad
11 article
Proto, spoléhaje na laskavý a slovansky bratrský dosavadní poměr „Nár. Listů“ ke mně, prosím uclivě, aby váš list otiskl těch několik slov, kte- rými jsem započal svou řeč při obědi v „Klubu politických pracovníků“. Nu výslov- nou žádost mých sousedů při stole, aby od- pudi i stin jakéhokoli nepřátelského poměru k cizím, neslovanským národům, prohlásil jsemí „Prvé, než promluvím, dovolte, pánové, abych obrátil váši pozornost na to, že zde nepracujeme proti nijakým nepřátelům; naše věc není útokem na nikoho; naše věc je věc míru. Slovanstvo nezná a znáti nechce nepřátel. Slo- vanstvo je krb všeobeeného odpuště- ní! Slovanstvo zná s jedné strany sousody známě (t. j. eizince) a s druhé strany své přátele a přibuzné (t. j. bratrské národy slovanské)“. Chtěje pak výslovně ukázati na rozdíl mezi těmito slevy, která byla vynucena situaci, a další částí řeči, dodal jsem: „Těchto několik slov vyžadovaly zákony politiky.“ Tak jsem započal svou řeč a takový a n jiný smysl měla má slova. Jest podivno, že kro- mě „Mosk. Vědomosti“ všechny ostatní ruské časopisy nacionálního směru dobře a správně mne pochopily, přosné a správně otiskly má po- čátečná slova. Doufaje, že vyhovité mé žádosti prosím uctivě etěnou redakci, aby ráčila otisk nouti tento můj list na sloupcích svého, o Slo vanstvo velice zasloužilého časopisu. Račte při jati atd. Dr. Nikolaj Glěbovický, říšský poslanec. Vídeň, 26. července 1908.
doktor Glěbovický Vídeň
12 article
Nové nebezpečí ze Západu hrozí Rusku. Kanovník Lomnický, jezuita, již za K. Pobědonosceva, přijel do Petrohradu, aby vy mohl svému řadu právo zříditi v Rusku filiálku za účelem rozšiřování katolicismu a jezuitismu ale tohdy byl odmrštěn. Nyní týž jezuila znova přijel do Ruska a přivedl s sebou zvláštní depu- taci, s niž doufá na nejvyšších místech. dosíc svolení k svobodné propagandě římského kato- lietvi, již by řídili 00 jezuité. Jezuité svoje ná- roky na právo propagandy v Rusku vyvozuj z toleraněního patentu Mikuláše II. Podle zásad starého i nového slovanstv katolická propaganda v Rusku není připustna. nehledíme-li ani k nebezpečí, které by RRusku hrozilo od jezuitismu, Každému Slovanu vším ostatním Slovanstvem musí býti zabozpečena úplná svoboda národnosti a víry — Rusovi právě tak, jako jiným. Protože propagandou svoboda se porušuje, nutno v čas upozorniti západní Slo- vany, že jim vzehází ůkol působiti k tomu, aby z jejich středu ani do Ruska, ani do jiných pra- voslavných zemí slovanských náboženští propa- gátoři nevycházeli. Na loňském sjezdě katolíků a uniatů n Velehradě bylo ustanoveno zahájiti úsilovnou propagandu v Rusku. Účastníkům velehradského sjezdu se zdálo, že nynější ruské zmatky, pa trné otřesení odvěkých základů ruského státu konstiluce, svobodumyslné a revoluční hnuti de hromady dávají nobývale příznivé podminky ku provozování římské propagandy v ruské říši.
K Pobědonoscev Mikuláš II Rus Rusko Petrohrad Velehrad
13 article
Staré Rusko, jemuž boje se římskou propagandou zadaly mnohé rány a způsobily mnohé neštěstí chránilo se proti ní zákony, které nové Rusko skrze hosudarstvennou dumu zrušilo, aby zjed- nalo úplnou volnust tolerančnímu patentu ca- rovu. Ale jestliže Rusko hradby své proti řím- ské propagandě jmenem svobody strhalo, západn národové slovanští, Poláci, Čechové, Slovinci, Churvaté za živý svět ve jmeno slovanské my- šlenky, ve jmeno národnosti a svobody nesmějí dopustiti, aby se od nich z jejich zemí a ze středu jejich národních společností dály výpravy římské propagandy do pravoslavného Ruska. Není žádné pochybnosti, že ruský národ, až mu římská propaganda půjde do tuhého, rázně se proti ní ohradi jako vždy, a carovi a vládě v tom případě nezbude nic jiného, než býti s ná- rodem. Kdyby se západní Slované s římskou propagandou ztotožnili, kdyby ji podporovali skutkem nebo ien mlčením. kompromitovali b slovanskou myšlenku v očích všech národníeh činitelů ruských. Zvláště na Češích a na Polácích jest, aby tu vykonali svou slovanskou povinnost: Čechové jako strážci posvátných závětí kyrilometoděj- ských, jichž se nesmějí jezovité zmocniti tak. jako se zmocnili Velehradu — a Poláci jako noví adepti myšlenky slovanské. Římská pro- paganda vždycky v minulosti se drala do Rusk pod polskými prapory. Noví Poláci, polšu novo slované, musejí se roztrhnouti s těmito svými někdejšími spojenci proti Rusku. Bude jim to zajisté tím snažší, že od té roztržky v značné míře závisí, aby Rusové splnili jejich přání co do národnosti a jazyka.
Ruska Polák Čecho Slovan Čech Rus Rusko Velehrad
14 article
Ruští novoslované jsou na omylu, co se tkne svobody propagandy v Rusku, považujíce ji za věc osobné svobody. Měli by dobře, kdyby šlo o svobodu indivídualného přesvědčení, ke kte- rému člověk dospěl vlastním přemýšlením lepším poznáním. Ale propaganda působí pro středky suggestivnými, a suggesce není svoboda. V ruských novoslovanech probudilo se ru- ské národní vědomí, jehož do nedávna postrá- dali. Ruští novoslované z ruského národního vědomi dospívají k národnímu vědomí slovan- skému. Právě tak bylo i s ruskými staroslovany. Jakmile by ruští novoslované zpozorovali, že západní Slované užívají jejich idealismu ke vnášení de Ruska vlivů a proudů, ruskému ná- rodu vždyeky nepřátelských, pokládali by to za znoužití jejich důvěry, a to by bylo nebezpečno myšlenkovému ruchu, který u nich tak rádi ví- táme. Eulenburg a Jarolimek. »Corriere della Sera« sděluje podrobnost o výslechu, jemuž byl podroben zeť knížele Eulenburga, Jarolimek, v Pistoji v Italii, na podnět německého vyslanectva. Výslech tý kal se styků Jarolimka sknížetem jakož i milostného románu Jarolimkova s dcerou knížete a trval — pět hodin. Také choť Ja- rolimkova, krásou svou proslulá, chtěla býti též vyslechnuta, poněvadž prý o věcech, jichž vý- slech se týkal, může ona nejlépe mluviti, ale soudce to odepřel z důvodu, že k jejímu vý slechu není splnomocněn. Paní Jarolimková jes ostatně v požehnaném stavu.
Slovan Jarolimkův Jarolimková Rusko Corriere della Ser
15 article
Revoluce v Mexiku. Dvě stě ozbrojených jezdců obsadilo p prndkém boji město Viescu v Mexiku a vyple- nilo je. Mnoho osob bylo usmrceno neb zra- něno. Telegrafní spojení s městem jest přeru- šeno. Z Mexika vypraveno do Viescy vládní vojsko čtyřmi vlaky. Vláda tvrdí sice, že běž o pouhou lupičskou výpravu, ale se strany ne odvislé tvrdí se, že jest to počátek revolučníh odboje v Mexiku. Významná návštěva v Norsku. Teprve 25. t. m. opustilo mohutné loďslvo anglické pod velením admirála Beresforda (53 lodi válečných) hlavní město norské, Kris ti- anii Po dobu návštěvy vyměněno množstv sympatických projevů mezi anglickými hosty dvorem a občanstvem, 18 500 námořníků angli- ekých osvědčilo za celé návštěvy nejznamení- tější kázeň. Aspoň si je tak Norové chváll. Anglický hlas o poslední řeči císaře Viléma Anglické vládě blizký list »Westminste
Beresford Noro Vilém anglický Mexiko Norsko
16 article
Gazetle« přinesl na úvodním místě pozoruhodno pojednání o hamburské řeči eisaře Viléma. An glický žurnál píše: »Řeči císařovy lze vysvětlit hospodářskou stísněnosti, pokrokem sociální de- mokracie a nespokojeností středního stavu. Ně mecká psychologie je vystavena tak náhlým změnám, že s Němci žádný národ dlouho po dobrém nevyjde. Ostatní národové mají nejen dbáti, aby nepoškodili Německo, ale aby též pamalovali na prospěch Německa při dohodách o vlastních zájmech. Pořád se vracejí Němei k Bismarkovi a nynější vůdcové Německ jsou ve svůj neprospěch porovnáváni se želez- ným kancléřem, když neprosadí svou a neučn dojem, že Německo mluví a je slyšeno. U par- venů by to bylo pochopitelno, ale je-li Něme- eko mladé, jsou Němci starý národ a tak silný, že je nepochopitelna jeho nejistola o jeho posici. Cisař mluví tak, poněvadž Německo po- dobnou řeč od něho čeká. Mluvil-li tentokráte poněkud emfatičtěji, nestalo se to proto, že Německo je ve válečné, ale spís v deprimované a stísněné náladěe Zajímavé je, že londýnské listy pomlčely o návštěvě bývalého francouzského ministra z- hraničních věci Déleasséa a anglic kéh krále, ale v kruzlch obchodních politických udělala tato návštěva největší doj em. Pumy v Indii. Londýnský dopisovatel »Berl. Tgb. « telegra- fuje, že zpráva kalkulská, že v pondéli v noe byly tři osoby těžce zranény pumou, jež byla vržena u Kaukanary do osobního vlaku, vzbu dila v angliekých kruzích velké rozčilení. Udá- lost ta dokazuje, že v Bengalsku se stále ješte vyrábějí pumy, přes všechna opatření policejní. Spiknutí anarchistické není dosud potlačeno, byli vůdcové pozatýkáni a odhaleny důležité taj- nosti spiklenecké organisace a policie mohlase zmocniti dosud všech pum, skrývaných v do- mech anarchistů.
Vilém jítmokracie Němec Berl Německo Indie
17 article
Uznání Muleje Hafida. Otázka uznání Muleje Hafida sultánem ma- rockým, o níž se jedná teď ve vší tichosti v kabi- netech vlád, zúčastněných na smlouvě algeci- raské, byla předmětem dotazu v anglickém parlamentu. Konservativní poslanec Ashley tázal se ministra zahraničních věcí Greya. zdali vzhledem k možnosti, že bude Mulej Hafid uznán za skutečného panovníka v Marokku, je připravena anglická vláda, aby vstoupila do vy- jednávání s mocnostmi, podepsavšími úmluvu algeciraskou, aby bylo dosaženo jmenování Mu- leje Hafida sultánem. Sir Edvard Grey odvětil že pro britskou vládu nebylo by nijakým vý hodným úkolem, aby v jakékoliv záležitosti, týkající se marocké otázky, sáhla k iniciativě. Dále poukázal Greyna důkladné vysvě- tlení, jež podal v marocké věci francouz ský ministr zahraničních věci »Nemám co připojiti k tomu, co bylo Pichonen řečeno,« pravil anglieký ministr. Pařížský »Temps« vyvrací zprávu berlín- ských listů, námi též zaznamenanou, o výměně názorů mezi mocnostmi v příčině uznáni Muleje Hafida. Naproti tomu »Agence Havas« oznamuje z oficiálních kruhů berlínských, že skutečně došlo k takové výměně názorů mezi francouzskou a německou vládou a že byla konstatována úplná shoda stanovisk a vysloveno, že uznání Muleje Hafida může se státi jen za souhlasu všech států, zúčastněnýeh na poradách v Algecirasu
Mulej Hafid Ashley Hafid Havas Maroko Algeciras Edvard Grey
18 article
Vzdušné hranice. Vynález řiditelných vzducholodí odhali před zraky myslitelů ideální perspektivu o vol- ném styku národů, jimž aspoň ve vzduchu ne budou bránit hranice a celní šraňky. Ale již teď, za doby prvních pokusů, ozývají se hlasy znepokojených vlastenců, volajících po ochraně hranic i ve vzduchu! Je to francouzský žurnál nacionalistický »Eelair«, který pozastavuje se nad přistáním německého vojenského balonu ve střelnici v Monimedy a praví, že Německo Francie, zaujímající vyníkající místo v sestrojo- vání řiditelných balonů, více než jiní národové mají zájem na tom, aby vzdušná hranice byla pokládána za neporušitelno stejně jako hranice pozemnl. Proti revoluci v Indii. Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů.“ Energická opatření, učiněná indickou vládou n potření revolučního hnutí, které hrozilo promé- niti se ve všeobecnou stávku, byla anglickým tiskem přijata s jednomyslným a skoro až pře kvapujícím souhlasem. Lord Morley, přes to že je liberál pokrokového smýšlení, je take velmi rázným státníkem a chrání energicky živo Evropanů, ohrožených v císařství indickém. Ne bál se ani použiti zákonů zdánlivě málo libe- rálních, jež by se v rukou bezohledné vládly snadno mohly státi inkvisičními a tyranskými Z opatření těch jest zákon o třaskavinách pou- hou modifikaci t. zv. Explosive Act z r. 1883. vypracované rovněž rozhodným liborálem, sirem Williamem Harcourtem, když šlo o akei proti atentátům dynamitníků v Irsku. Zákon jes odpovědí na atentáty v Muzaffarpuru a útoky na sira Andrewa Trasera a představeného Chandranagaru. Indičtí členové zákonodárn rady místokrálovy nenamítli ani slova proti to muto zákonu, jenž čelí proti hrozným zločinům k nimž podává přiíklad Evropa a sice země, jež se pokládají za civilisované.
Morley Evropan Harcourt Traser Chandranagar Monimeda Německo Francie Indie Londýn Irsko Evropa Explosive Acta
19 article
Druhý zákon, jenž se týká tisku, jest jedno duchý a praktický. Vláda nemá nikterak v úmy slu zapovídati tisku veškeru kritiku vládních činů; sir Harvey Adamson dokonce prohlásil předkládaje nový zákon svým kolegům, že se toheto výminečného zákona nebude používat k trestání indických časopisů, které budou hlá sati revoltu zákonnými prostředky nebo i pro středky nezákonný mi, ale nikoli zločinnými. Zá- kony již trvající dovolují vládě potlačovat vspěšně tyto do jisté míry platonické, útoky Vláda neche pouze na ten okamžik zastavit kampaně tisku, jež „dohánějí lidí k zločinu ozbrojenému odporu a dábelským komplotům. Na rozkaz guvernera nebo jeho zástupce mí úřad právo zabavili materiál tiskárny buřičského čnsopisu a uzavříti jeho místnosti; majitel takt patlnčeného listu může se jen odvolati proti roz hodnutí úřadu k nejvyššímu dvoru. Tato všemocnost, udělená úřadům, vysvět- luje se tradicí Aniglie, která měla povždy abso- lutní důvěru v čestnost a dobrou vůli svých úřadníků a chce své zástupce vždycky učiniti zodpovědnýni. S druhé strany ospravedlňuje vážnost krise tato energická opatření. Indové mají pochopiti, že posavadní trpělivost Anglie nebyla následkem nějaké slabosti, že svoboda neznamená nikterak bezuzdnost a že vládnoucl národ je jist sám sebou i prostředky své akce J. Coudurier.
Harvey Adamson Aniglie Ind J Coudurier Anglie
20 article Uvitání anglických žurnalistů na staroměstské radnici.
Uvitání anglických žurnalistů na staroměstské radnici. Včera dopoledne shromáždili se členové výprav anglických žurnalistů na staroměsíské radnici za ve- dení p. Bakera, člena redakce „Timesů“, aby v slechli uvítání represenlace obce pražské. Ku pozdra vení a vřelému přijeli hostů dostavili se členové pre- sidia městské rady, obecní starší, dále zástupcovo „Spolsu českých žurnalistů“, Jednoty českých no- vinářů. Zemského svazu pro povznesení návštěvy cizinců, Národního divadla, denních listů a j. v. Starosta měst pražských p. dr. K. Groš uvílal hosty tímto proslovením: (Česky:) Velectěné shromáždění! Jměnen král. hlav. měsia Prahy vítám co nejsrdečněji vzácně naše hosty britské v naší památné radnici staroměst ské. Jest to podruhé, kdy mezinárodní žurnalistické sdružení britské vysílá k nám vvé zástupce, aby z vlastního názoru poznali naši krásnou vlast a pře svědčili se o vyspělé kultuře národa českého, jež d značně míry zobrazona jest především na letošn jubilejní výslavě. Majíce v paměti četné a polěšiteln výsledky I. výpravy, v roce 1905 uspořádané, oče káváme právem, že i tento II. zájezd zástupců brit ského tisku přinese naši české vlasti mnoho dobrého zejména však sesílení zájmů i vřelých sympatií jed noho z nejprednějších národů světa. (Anglicky:
Baker K Groš Praha Timesy svaz pro povznesený návštěva cizinec národní divadlo
21 article
Pane Baker, dámy a pánové! Jest mi zvláštním p těšením, uvitati vás jměnem spoluobčanů v této h storické radnici staroměstské. Od vaší první návště- vy r. 1905 bylo chlubným privilejem občanů praž- ských, častěji vítati v našem staroslavném městi mnohé vynikající návštčvníky z vaší vlasti. S r- dost vzpomínám tu návštěvy britských komor ob- chodních a ocelového i železářského instilutu plným právem mohu iíci, že my srdečně se těším z okolnosti, že zástupcové velikého národa vašeho tak často navštěvují naši milovanou zemi. Nepo třebuji vás zajisté ujišťovati, že my považujeme vaš druhou výpravu k nám za důkaz, že první váš poby v Čechách byl pro vás vskulku radostným a za mavým: a byli jsme opravdu příjemně uspokojeni když čílali jsme pak tak četné zprávy, uveřejněné vás ve vašich časopisech, jimiž velebili jste naš vlast. Ke konci dovolil bych si vysloviti přání, ab též nynější návštěva vaše byla rovněž tak boha na příjemné vzpomínky, jež — jak doufáme budele tlumočiti geniálním způsobem vám vlastnin svým krajanům a prosím, račte je též ubezpečiti že my zde vždy jsme hotovi uvílati je co nejsrde něji, kdykoli nás poctí svou návštěvou. (Hlučná po chvala
Baker Čechy
22 article
Vůdce výpravy p. James Baker odpověde takto: S velikou radostí a vděčnými cily nachá zím se opětně v této staroslavné radnici staroměstské před 3 lety byl jsem zde s několika přátely, členy britského žurnalistického sdružení a vyslovil jsen se, že něm bylo velice příjemno mezi vámi dlíti, al že pochybujeme, zda kdy opětně vaše město navští víme. Ale výstava, kterou připravujete a laskavos zdejších našich přátel, zde pana leditele Borov ského a dra. Malého, upravila nám znovu cestu d vaší krásné vlasti. A tak jsem tu opět s novou vý pravou hritského sdružení žurnalistického, jíž zů častnili se též někteří staří vaši přátelé. Co jsme vl- děli za těch několik dní našeho pobytu v severních Čechách, naplnilo nás opravdovým naddením pro vaši zemi, v níž pojí se způsobem tak zajímavýma poučným památky historické slávy s nejmodernějším pokrokem na poli výchovy, umění i průmyslu. Jak pan slarosta uvedl ve své řeči, nebylo vskutku, bo- hužel, vždy porozuměno u nás vašemu národu, nt doufám, že tato druhá naše výprava odstraní do značné míry toto nedorozumění
James Baker Malý slarosta Borov Čechy
23 article
Přišli jsme též vidět vaši výstavu, o které jsme před lím již tak mnoho slyšeli a jsem přesvědčen. že ani tu nebudeme zklamáni, neboť každého přítele pokroku zajimati musí zázračný rozvoj vašeho ná- roda v době tak krátké. Děkuji vám, pane starosto, jměnem mezinárodního sdružení britských žurnalistů ještě jednou za vzácné vaše přijetí v této historické vaší radnici. (Hlučná pochvala Na to p. mag. rada Malý přednesl krátkou hi- storii radnice Po návštěvě radnice odebrali se angličtí novináři k místodržiteli hr. Coudenhovovi, odpoledne pak n vštivili výstavu. Jmenování profesorů na středních školách. Zejtřejší úřadní noviny vídeňské uveřejní první oddil jmenování profesorů a učitelů na středních školách, Sdělujeme osobní změny ty. pokud se týkají českých středních škol.
Malá Coudenhove
24 article
Ministrem vyučování udělena uprázdněn místa učitelská na středních školách takto: 1. Jmenováni byli: profesor náboženství na státním gymnasiu v Pelhřimové Šimon Bárta na státní gymnasium v Českých Budějovicích skutečný učitel reálky v Náchodě Richard Be- ringer na státní reálku v Táboře; skutečný učitel gymnasia v Zábřehu František Bílý n gymnasium v Plzni; profesor reálky v Novém Méstě na Moravě Josef Brož na druhou českou reálku v Plzni; profesor reálky v Přibrami Karel Bruderhans na reálku v Č. Budějo- vielch; profesor reálného a vyššího gymnasia v Novém Bydžově Antonín Doleža! na re- álku na Král. Vinohradech; profesor reálky v Rakovníce Jaroslav Doležal na reálku v Praze-Holešovicích; profesor reálky v Náchodě dr. Quido Hodura na reálku v Žižkově; profesor gymnasia ve Valašském Meziříčí Vi Hřivna na gymnasium v Olomouci, skutečný učitel gymnasia v Místku Frant. Hromádk na státní reální a vyšší gymnasium v Klatovech, profesor náboženství na reálce v Rakovníce Otakar Hyneš na gymnasium v Plzni, sku- tečný učitel gymnasia ve Valašském Meziřičí, službou přikázaný gymnasiu v Přerově dr. Jilj Jahn na gymnasium v Přerově, skutečný uči- tel gymnasia v Třebíči Jan Jankovský n reálné a vyšší gymnasium v Chrudimi, profe son gymnasia v Dumažlicích Václav Kohout n reálku v Praze-Libni, profesor reálky v Lou- nech Alois Kulhánek na reálku v Praze- Holešovicích-Bubnech, profesor reálky v Novém Městě na Moravě Václav Landa na rešlku v Táboře, profesor státního reálního a vyššího gymnasia v Kolině Bedřich Mach na akade- mické gymnasium v Praze, skutečný učitel zem- ské reálky ve Velkém Meziřičí dr. Jan
Bárt Richard Be Bílá Brož Bruderhans Doleža Král Doležal doktor Hodur Hřivna František Hyneš Jilj Jahn Jankovský Kohout Kulhánek Landa Mach Jan Český Budějovice Náchod Tábor Zábřeh Plzeň Nový Méstě na Morava Č . Budějo Nový Bydžov Rakovník Praha Holešovice Žižkov valašský Meziříčí Olomouc gymnázium v Místek Klatovy Přerov Třebíč Chrudim Libeň Lou PrahaHolešovice Bubno Nový město na Morava
25 article
Macků na gymnasium v Přerově, pro- fesor reálky v Novém Městě na Moravě Karel Maťocha na gymnasium v Prostějově, profesor reálky v Kutné Hoře Josef Mikulik na druhou českou reáiku v Plzni, profesor ná- boženství státní reálky německé v Prostějově, přikázaný službou ke státní české reálce v Olo- mouci, František Nejezchleba, na tento ústav, profesor gymnasia v Králové Hradci Karel Novák na gymnasium v Praze-Malá strana, profesor reálky v Jičíně František No vot na reálku v Českých Budějovicích, profe sor gymnasia v Král. Dvoře Bedřich Palička na reálku v Mladé Boleslavi, profesor reálky v Ra- kovníce Robert Pašek na reálku v Praze- Staré město, profesor reálky v Kostelci nad Orl. Leon Pixa na první českou reálku v Plzni, profesor gymnasia v Olomouci dr. Josef P o- pěra na druhou českou reálku v Brně, pro- fosor gymnasia v Prostějově dr. Ant. Po lák na reálku v Čes. Budějovicích, profesor gymnasia v Místku Jan Prášek na gymnasium v Ol - mouci, skutečný učitel gymnasia v Přibrami Ant. Prehlik na reálku v Praze-Libni, profesen zemské reálky v Moravské Ostravě Frant. R- sánek na reálku v Žižkově, skutečný učitel gymnasia ve Strážnici Frant. Šimek na gym- nasium v Benešově, skutečný učitel gymnasi v Mor. Ostravě Josef Šindelář na gymna- sium ve Val. Meziřičí, skutečný učitel soukro- mého gymnasia ve Vyškově Josef Šlais n gymnasium v Domažlicích, profesor zem. rešlk v Jevíčku Frant. Slavík na druhou českou rešlku v Brně, profesor státní reálky v Ž žkově dr. Jaroslav Šťastný na gymnasium v Praz v Truhlářské ul., profesor gymnasia v Moravsk Ostravě Jindřich Steinmann na reálku v Olomouci, profesor gymnasia v Zábřebu
Maťoch Mikulik Nejezchleb Novák profesor reálka František Král Palička Pašek Pixa doktor Antonín Prášek Šimek Šindelář Šlais Slavík Šťastná Steinmann Přerov Nový město na Morava Prostějov Kutná hoře Plzeň Ola Praha Malá strana Jičín Český Budějovice Mladá Boleslav Ra Stará město Kostelec nad Orlický Olomouc Brno Čes . Budějovice gymnázium v Místek Libeň moravský Ostrava Žižkov Benešov Morava Ostrava Val Vyškov Domažlice Jevíčko truhlářský ulice Zábřeb profesor reálka Králové Hradec Moravsk Ostrava
26 article
Jos. Straka na gymnasium v Táboře, profe- sor gymnasia v Plzni, přikázaný službou k státnímu reálnímu a vyššímu gymnasiu na Smí- chově dr. Emanuel Tůma na tento ústav, pro- fesor reálky v Mladé Boleslavi Bohuslav Tru- h lář na reálku v Karlině, profesor gymnasi v Plzni, dr. Emanuel Vebr na gymnasium v Praze-Malá strana, profesor gymnan a v Jin- dřichově Hradci Zdeněk Vysoký na gymna- sium v Žižkově, profesor gymnasia v Pelbři- mově, přikázaný službou k státní české reálce v Praze-Malá strana dr. Jos. Woldřich, na tento ústav, profesor zemské reálky v Bučovi- cích Frant. Zvěřina na rešlku v Olomouci. 2. Ministrem vyučování jmenováni byli skutečnými učiteli na státních středních školách: a) provisorni učitelé: Václav Hromá d ka ze státní reálky v Pardubicích na státni reálku v Kostelci nad Orl., Zdeněk Kampe z reálky v Mladé Boleslaví na tamní státní gymnasium, Jos. Kavka ze státního gymnasia v Hradci Králové na státní reálku v Pardubieích, Jaroslav Kroupa z realky v Č. Budějovicíeh na státní reálku v Lounech, Ant. Novotn ze státního gymnasia ve Strážnici na tentýž ústav, Václav Schüler z první české reálky v Plzni na tentýž úslav, Václav Špaček ze slátního gymnasia v Roudnici na tentýž ústav, dr. Břetislav Vyskočil ze státního gymnasia v Německém Brodě na tentýž ústav; b) suplenty: Vladimír Baťha ze státního gymnasia ve Slaném na tentýž ústav, dr. Jos. Baudiš z akademického gymnasta v Praze na státní reálku v MI. Boleslavi, Jos. Brad á ze státního gymnasia v Pelhřimově na státní gymnasium v Domažlicíeh, Karel Březi n ze státního gymnasia v Plzni na státní gymna-
Straka doktor Tůma Bohuslav Tr Vebr Zdeněk Jos Woldřich František Zvěřina Václav Hromý Kavka Kroupa Antonín Schüler Václav špaček Vyskočil Baťha Baudiš Březi Tábor Plzeň Mladá Boleslav Karlin Praha Malá strana Jin Hradec Žižkov Pelbr Buč Olomouc Pardubice Kostelec nad Orlický Jos Hradec Králové Č . Budějovicíeh Louny Strážnice Roudnice německý Brod Slaný Boleslav Pelhřimov Domažlicíeh