1
masthead
28. června 1908. Číslo 177.
4
article
Sekce přednášková. Prof. dr. Ondřej
Sehrutz referoval zevrubně o dosavadní činnosti
přednáškového odboru, sděloval výtěžky dotazníkové
akce, upozorňoval na oblíže, s kterými se před-
nášková činnost odboru setkává a naznačoval cesty,
jimiž by se na základě dosavadních zkušeností měla
další práce přednáškového odboru bráti. V čilé
věcné debatě, klerá po přednášce následovala a jíž
se zúčastnili delegáli vzdělavacích sborů, zvláště pp.
nč. Hubka (Kr. Vinohrady), uč. J. Kolář (Lovny), uč.
J. Mařík (Neveklov), uč. J. Černý (Praha), dr. Ct
Havelka (Kr. Vinohrady), fil. kand. Fr. Páta (za
spolek »Smelana« v Litomyšli), dr. J. Frič, prol.
e. k. st. průmysl. školy v Praze (za extensi středo-
školskou), prof. dr. Fr. Pastrnek a prof. dr. O. Schrutz,
předneseny byly velice mnohé zkušenosti o pořá-
dání lidových přednášek extense universitní, středo-
školské a učitelstva měšťanských i národních škol,
dány četné cenné pokyny pro úspěšné pořádání
lidových přednášek vůbec a posléze projednána byla
výchovná stránka besídek pro mládež škole od
rostlou. V tom smyslu přijat byl návrh, aby při
osvětovém svazu zřízen byl nový odbor, kterýž by
věnován byl výchově mládeže té výbradně a sou-
středil v sobě všecky činitele v tom směru pracující
a o tuto důležitou stránku se zajímající.
profesor
doktor
Sehrutz
Hubka
Kristus
J Kolář
Lovna
J Mařík
J Černá
Páta
J Frič
Pastrnek
Schrutz
Neveklov
Praha
Litomyšl
Francie
5
article
Výtvarná skupina sekce umělecké konala svou
sehůzi za předsednittví pana Jaroslava Kampra
v sále Náprstkova průmyslového mnsen. Pořad
jednání zahájil II. jednatel Svazu osvětového pan
amanuensis Emler referálem svým »O svérázu
hřbitovů«, v němž vytknuv nevkus a banálnost
dnešních našich hřbilovů, z nichž čím dál víc mizi
stromy, ptačí zpěv a vše, co tvořilo poelický půvab
našich hřbitovů a poukázav na cesty, jimiž by bylo
lze dosíci v té příčině nápravy. Resoluce, referentem
v tom směru navržená, jednohlasně přijata. K dů-
kladnému a věcnému referátu paní Renaty Tyr-
šové o zachování svérázu našeho venkova, v němž
akcentována nutnost, zachovati i ve vnějším rázu
našich obcí vše, co je výrazem a znakem naší ná-
rodní samobytnosti, připojila se další debata o tomto
thematě, které se zúčastnila většina přítomnýcha
jejíž výsledkem byla řada plodných podnětů pro
další činnost S. O. Neobyčejně zajímavé a cenné
byly jmenovitě vývody pana prof. Kouly, jenž
referoval o dotyčné akci, již na podnět umělecké
akce S. O. zahájil Spolek architektů a inženýrů a
jež slibuje již v brzké době výsledky velmi pozoru-
hodné. Usneseno v lé příčině dohodnouti se za
účelem rychlejšího úspěšného postupu se vzděláva-
cími sbory venkovskými a se všemi činiteli, od
nichž v tom směru lze se naditi podpory a poroz-
umění. Stručným výkladem akad. malíře p. Úskara
Fialy k vystavené ukázce kočovné výslavky, před-
vádějící řadu vhodně volených reprodukcí, vývoj
českého umění za posledních let a prohlídkou vy-
staveného materiálu skončeno jednání sekce.
Kampra
Náprstkův
Emler
Tyr
profesor
Koula
S O
Úskar Fiala
svaz osvětový pan
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 27. června. (Z poslanec k
sněmovny.) Dodatkem ke zprávě o včerejší
schězi poslanecké sněmovny, v níž ve druhém
a třetím čtení schválen rozpočet a finanční zá
kon na rok 1908, sdělujeme, že na kone
sehůze přijata ještě celá řada různých drobnýeh
vládních předloh. A sice schválena předloha.
kterou se přisuzuje pupilární jistota
půjčkám města Vídně, Krakova a zemským
půjčkám haličské a dolnorakouské. Bez debaty
schválena změna úrazového pojišto-
vánl. Podobně zákon, týkající se mezinárod
ních smluv v oboru úrazového pojišťování. Ko
nečně zákon, jimž se osvobozují od čín-
žovní dané přestavby na fortifikačním území
města Krakova.
V Praze, 26. června. (Slovanská ban
ka.) Myšlenka založení všeslovanské banky
se toprve rodi, ale Němci už volnjí proti níd-
zbraně. Nový německo-nacionálný bojovný ko-
hont Jul. Palzelt ve „W. Deut. Korresp.“
jenž finanční organisnci pokládá patrně také za
výhradnou državu rakouských Němeů, prohla-
šuje budoucí slovanskou banku za přímý útol
na německý majetek, poněvadž dle jeho domně-
ni nová banka může míti pouze ten úkol, aby
ve velkém stylu prováděla vyvlastnění něme-
ckého reálného majetku v Rakousku. Psycho
legicky tato obava p. Patzelta jest vysvětlitelna.
Němec
W Deut
Patzelt
Praha
Vídeň
Krakov
Rakousko
poslanecký sněmovna
7
article
Němci dopustili se nedávno v Prusku zločinu
na obyvatelstvu polském, přijavše zákon o vy
vlastění polské půdy. Němci vědí, že tento zlo-
čin nalezne časem svého mstitele a podrážděná
fantasie p. Patzeltova tuší onoho mstitele v bu-
ducí slovanské bance. Proto vykládá Němcům,
jak nynější zápas mozi Němci a Slovany jest
konec konců zápas o půdu, vše ostatní jsou prí
jer zjevy doplňující. Zápas ten nevede se však
v moderní době prachem a olovem, nýbrž zbra-
němi hospodářskými, zvyšováním národní prů-
myslové produkce a organisaci národního úvěr
nietví. Rozhlížeje se po západním Slovanstvu.
pan Patzelt shledává výtečně zorganisované
fmanění ústavy v Poznaňsku, kde s úspěchem
čeli stomilionové státní podpoře německého
kolonisačního spolku; vypučitává četné úspěchy
českých záložen a velkých finaněních ústavů.
které svými fslkálkami i ve Vídni konkurují
s ústavy němočkými. Všcchny tyto slovanské
finanční ústavy, působící v jednotlivých krajích.
mají se nyní zorganisovati a mají doslati jakousi
ústřední společnou správu, jež bude vycházeti
od veliké všeslovanské banky! Jak tu nemá po-
bíhati mráz po těle „nezištnému“ rakouskému
Němci, jenž finančnictví v Rakousku pokládá
za tak výhradnou državu německou, že nepři
pouští ani jediného Čecha do správní rady ra-
kousko-uherského banku? Proto volá k Něm
cům, aby na rychlo, ještě dříve než se ustav
nová slovanská banka, národně zorganisoval
kapitál a vstoupili s ním do boje proti Slovan
stvu na hospodářském poli s veškerou energii
čímž prokážou kulturní (?) převahu Němectvs
nad Slovanstvem.
Němec
Patzeltův
Patzelt
Čecho
Slovan
Prusko
Poznaňsko
Vídeň
Rakousko
Německo ec
Slovan
uherský banka
8
article
Strach, zvláště strach člověka, obávajícího
se, že ztrati neprávem přivlastněný majetek, ma
velké oči. Slovanská banka, bude-li zřízena, ne-
bude míti času ani peněz na vyvlastňování ra-
kouských Němců. Bude spokojena, když se j
podaří zachrániti ve slovanských rukou ten zby-
tek půdy na západě, který Němci ještě „nevy-
vlastnili“, ale na který mají tisíc chuti.
Z Pešti, 25. června. (Agrární ko-
mory.) V úterý byl v Paradu sjezd uhorských
zemědělských spolků a předsedou sjezdu byl
ministr orby Darányi. Ministr ve své řeči
ohlásil nové, pro uherské agrárníky příjemné
překvapení. Připravuje prý předlohu, kterou
podá sněmovně na podzím a kterou se splní
dávná tužba uherských zemědělců. Podobně
jako pro obchod a průmysl mají se totiž zřídit
v Uhrách zvláštní komory pro zeměděl
ství, v nichž bude hájení agrárních zájmů po-
stavone na nejširší podklad. Byla by to novinka.
ktorá by i v Rakousku vzbudila mnoho závist-
Ze Záhřeba, 22. června. (Postaven
Bar. Raucha.) Ve zdejších politických kru-
zích nikdo neočekává, že změna v chorvatská
vládě může nastati ještě do leta. Jest však vše-
sbecné přesvědčení, že na podzim par. Rauch
níků.
Němec
Rauch
Pešť
Uhry
Rakousko
Záhřeb
9
article
se svými spoluvládci padne, zvláště, dojde-li
v Pešti na sloučení uherských koaličných stran
v jednu společnou skupinu. V přesvědčení tom
utvrzují zdejší politiky zprávy, docházející z Pe-
šti o náladě vzhledem k bar. Rauchovi. Tak na
př. „N. P. J.“ otiskl tyto dni prohlášení jednoho
z členů nynější uhorské koaliční vlády, málo li
chotivé pro bar. Raucha. „Největší rozčarováno
— pravil jmenovaný ministr — jehož jsme s
dožili v posledních měsících, připravil nám bar
Rauch. Tento dobrák, od něhož jsme tolik oče
kávali, jest naprosto nezpůsebilý. Je
neschopen uzavřiti mír a neschopen vésti válku.
Proto chorvatská otázka nemůže se rozřešitiji
nak, než poctivým kompromisem. Může se to
státi ovšem až na podzim, snad pod dojmem
fuse maďarských stran.
„Obzor“ má z Pešti zprávy, že v temějšíe
politiekých kruzích jeví se nálada k Chorvatům
velice přívětivá. Zvláště členové Andrássov
ústavní a lidové strany jeví značný zájem pr
dohodu s Chorvaly. Také ve straně neodvislost
celá skupina Hollóova jest pro brzké vyjedná
vání s chorvatskou koalicí. Vláda chová se
ovšem zdrželivě, aby se jí nemohlo vytýkati.
že vyjednává s oposicí za zády svého záhřeb
ského exponenta, bar. Raucha.
Podobnou zprávu má rěcký „Novi list“ od
posl. Supila, který potvrzuje, že členové ústavn
a lidové strany soukromě jednají s Chor
vaty, dodává však, že vyjednávání má dosud
ráz čistě akademický a oficiálně neučiněn ve
prospěch dohody ještě žádný krok.
Rauch
Chorvat
Supil
Pešť
Novi
Hollóov
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. června.
Účty o výpravě západoslovanského poselstva do
Potrohradu.
Ke stati, uveřejněné v našem listě pod tím
to titulem, píše nám z Vídně posl. dr. Nikol
Glěbovický:
Vážená rodakce! V č. 175. ze 26. t. m. ve
stati pod záhlavím: „Účty o výpravě západo-
slovanského poselstva do Petrohradu“ praví se
„Nár. Listech“ na základě ruských časopisů.
že jsem v Petrohradě v banketní řeči prohlásil:
„My Slované rakouští žádných nepřátel ne-
mámeamáme jen přátele a dobré sousedy.“
Tato slova, ačkoli byla vytištěna v „Moskevských
Vědomostech“, nebyla mnou tak pronesena
v „Mosk. Vědom.“ dán jim zvrácený smysl.
doktor
Glěbovický
Slovan
Praha
Potrohrad
Vídeň
Petrohrad
11
article
Proto, spoléhaje na laskavý a slovansky bratrský
dosavadní poměr „Nár. Listů“ ke mně, prosím
uclivě, aby váš list otiskl těch několik slov, kte-
rými jsem započal svou řeč při obědi
v „Klubu politických pracovníků“. Nu výslov-
nou žádost mých sousedů při stole, aby od-
pudi i stin jakéhokoli nepřátelského poměru
k cizím, neslovanským národům, prohlásil jsemí
„Prvé, než promluvím, dovolte, pánové, abych
obrátil váši pozornost na to, že zde nepracujeme
proti nijakým nepřátelům; naše věc není útokem
na nikoho; naše věc je věc míru. Slovanstvo
nezná a znáti nechce nepřátel. Slo-
vanstvo je krb všeobeeného odpuště-
ní! Slovanstvo zná s jedné strany sousody
známě (t. j. eizince) a s druhé strany své
přátele a přibuzné (t. j. bratrské národy
slovanské)“. Chtěje pak výslovně ukázati na
rozdíl mezi těmito slevy, která byla vynucena
situaci, a další částí řeči, dodal jsem: „Těchto
několik slov vyžadovaly zákony politiky.“
Tak jsem započal svou řeč a takový a n
jiný smysl měla má slova. Jest podivno, že kro-
mě „Mosk. Vědomosti“ všechny ostatní ruské
časopisy nacionálního směru dobře a správně
mne pochopily, přosné a správně otiskly má po-
čátečná slova. Doufaje, že vyhovité mé žádosti
prosím uctivě etěnou redakci, aby ráčila otisk
nouti tento můj list na sloupcích svého, o Slo
vanstvo velice zasloužilého časopisu. Račte při
jati atd.
Dr. Nikolaj Glěbovický,
říšský poslanec.
Vídeň, 26. července 1908.
doktor
Glěbovický
Vídeň
12
article
Nové nebezpečí ze Západu hrozí Rusku.
Kanovník Lomnický, jezuita, již za K.
Pobědonosceva, přijel do Petrohradu, aby vy
mohl svému řadu právo zříditi v Rusku filiálku
za účelem rozšiřování katolicismu a jezuitismu
ale tohdy byl odmrštěn. Nyní týž jezuila znova
přijel do Ruska a přivedl s sebou zvláštní depu-
taci, s niž doufá na nejvyšších místech. dosíc
svolení k svobodné propagandě římského kato-
lietvi, již by řídili 00 jezuité. Jezuité svoje ná-
roky na právo propagandy v Rusku vyvozuj
z toleraněního patentu Mikuláše II.
Podle zásad starého i nového slovanstv
katolická propaganda v Rusku není připustna.
nehledíme-li ani k nebezpečí, které by RRusku
hrozilo od jezuitismu, Každému Slovanu vším
ostatním Slovanstvem musí býti zabozpečena
úplná svoboda národnosti a víry — Rusovi právě
tak, jako jiným. Protože propagandou svoboda
se porušuje, nutno v čas upozorniti západní Slo-
vany, že jim vzehází ůkol působiti k tomu, aby
z jejich středu ani do Ruska, ani do jiných pra-
voslavných zemí slovanských náboženští propa-
gátoři nevycházeli.
Na loňském sjezdě katolíků a uniatů n
Velehradě bylo ustanoveno zahájiti úsilovnou
propagandu v Rusku. Účastníkům velehradského
sjezdu se zdálo, že nynější ruské zmatky, pa
trné otřesení odvěkých základů ruského státu
konstiluce, svobodumyslné a revoluční hnuti de
hromady dávají nobývale příznivé podminky ku
provozování římské propagandy v ruské říši.
K Pobědonoscev
Mikuláš II
Rus
Rusko
Petrohrad
Velehrad
13
article
Staré Rusko, jemuž boje se římskou propagandou
zadaly mnohé rány a způsobily mnohé neštěstí
chránilo se proti ní zákony, které nové Rusko
skrze hosudarstvennou dumu zrušilo, aby zjed-
nalo úplnou volnust tolerančnímu patentu ca-
rovu. Ale jestliže Rusko hradby své proti řím-
ské propagandě jmenem svobody strhalo, západn
národové slovanští, Poláci, Čechové, Slovinci,
Churvaté za živý svět ve jmeno slovanské my-
šlenky, ve jmeno národnosti a svobody nesmějí
dopustiti, aby se od nich z jejich zemí a ze
středu jejich národních společností dály výpravy
římské propagandy do pravoslavného Ruska.
Není žádné pochybnosti, že ruský národ, až mu
římská propaganda půjde do tuhého, rázně se
proti ní ohradi jako vždy, a carovi a vládě
v tom případě nezbude nic jiného, než býti s ná-
rodem. Kdyby se západní Slované s římskou
propagandou ztotožnili, kdyby ji podporovali
skutkem nebo ien mlčením. kompromitovali b
slovanskou myšlenku v očích všech národníeh
činitelů ruských.
Zvláště na Češích a na Polácích jest, aby
tu vykonali svou slovanskou povinnost: Čechové
jako strážci posvátných závětí kyrilometoděj-
ských, jichž se nesmějí jezovité zmocniti tak.
jako se zmocnili Velehradu — a Poláci jako
noví adepti myšlenky slovanské. Římská pro-
paganda vždycky v minulosti se drala do Rusk
pod polskými prapory. Noví Poláci, polšu
novo slované, musejí se roztrhnouti s těmito
svými někdejšími spojenci proti Rusku. Bude
jim to zajisté tím snažší, že od té roztržky
v značné míře závisí, aby Rusové splnili jejich
přání co do národnosti a jazyka.
Ruska
Polák
Čecho
Slovan
Čech
Rus
Rusko
Velehrad
14
article
Ruští novoslované jsou na omylu, co se tkne
svobody propagandy v Rusku, považujíce ji za
věc osobné svobody. Měli by dobře, kdyby šlo
o svobodu indivídualného přesvědčení, ke kte-
rému člověk dospěl vlastním přemýšlením
lepším poznáním. Ale propaganda působí pro
středky suggestivnými, a suggesce není
svoboda.
V ruských novoslovanech probudilo se ru-
ské národní vědomí, jehož do nedávna postrá-
dali. Ruští novoslované z ruského národního
vědomi dospívají k národnímu vědomí slovan-
skému. Právě tak bylo i s ruskými staroslovany.
Jakmile by ruští novoslované zpozorovali, že
západní Slované užívají jejich idealismu ke
vnášení de Ruska vlivů a proudů, ruskému ná-
rodu vždyeky nepřátelských, pokládali by to za
znoužití jejich důvěry, a to by bylo nebezpečno
myšlenkovému ruchu, který u nich tak rádi ví-
táme.
Eulenburg a Jarolimek.
»Corriere della Sera« sděluje podrobnost
o výslechu, jemuž byl podroben zeť knížele
Eulenburga, Jarolimek, v Pistoji v Italii, na
podnět německého vyslanectva. Výslech tý
kal se styků Jarolimka sknížetem
jakož i milostného románu Jarolimkova s dcerou
knížete a trval — pět hodin. Také choť Ja-
rolimkova, krásou svou proslulá, chtěla býti též
vyslechnuta, poněvadž prý o věcech, jichž vý-
slech se týkal, může ona nejlépe mluviti, ale
soudce to odepřel z důvodu, že k jejímu vý
slechu není splnomocněn. Paní Jarolimková jes
ostatně v požehnaném stavu.
Slovan
Jarolimkův
Jarolimková
Rusko
Corriere della Ser
15
article
Revoluce v Mexiku.
Dvě stě ozbrojených jezdců obsadilo p
prndkém boji město Viescu v Mexiku a vyple-
nilo je. Mnoho osob bylo usmrceno neb zra-
něno. Telegrafní spojení s městem jest přeru-
šeno. Z Mexika vypraveno do Viescy vládní
vojsko čtyřmi vlaky. Vláda tvrdí sice, že běž
o pouhou lupičskou výpravu, ale se strany ne
odvislé tvrdí se, že jest to počátek revolučníh
odboje v Mexiku.
Významná návštěva v Norsku.
Teprve 25. t. m. opustilo mohutné loďslvo
anglické pod velením admirála Beresforda (53
lodi válečných) hlavní město norské, Kris ti-
anii Po dobu návštěvy vyměněno množstv
sympatických projevů mezi anglickými hosty
dvorem a občanstvem, 18 500 námořníků angli-
ekých osvědčilo za celé návštěvy nejznamení-
tější kázeň. Aspoň si je tak Norové chváll.
Anglický hlas o poslední řeči císaře Viléma
Anglické vládě blizký list »Westminste
Beresford
Noro
Vilém anglický
Mexiko
Norsko
16
article
Gazetle« přinesl na úvodním místě pozoruhodno
pojednání o hamburské řeči eisaře Viléma. An
glický žurnál píše: »Řeči císařovy lze vysvětlit
hospodářskou stísněnosti, pokrokem sociální de-
mokracie a nespokojeností středního stavu. Ně
mecká psychologie je vystavena tak náhlým
změnám, že s Němci žádný národ dlouho po
dobrém nevyjde. Ostatní národové mají nejen
dbáti, aby nepoškodili Německo, ale aby též
pamalovali na prospěch Německa při dohodách
o vlastních zájmech. Pořád se vracejí Němei
k Bismarkovi a nynější vůdcové Německ
jsou ve svůj neprospěch porovnáváni se želez-
ným kancléřem, když neprosadí svou a neučn
dojem, že Německo mluví a je slyšeno. U par-
venů by to bylo pochopitelno, ale je-li Něme-
eko mladé, jsou Němci starý národ a tak
silný, že je nepochopitelna jeho nejistola o jeho
posici. Cisař mluví tak, poněvadž Německo po-
dobnou řeč od něho čeká. Mluvil-li tentokráte
poněkud emfatičtěji, nestalo se to proto, že
Německo je ve válečné, ale spís
v deprimované a stísněné náladěe
Zajímavé je, že londýnské listy pomlčely
o návštěvě bývalého francouzského ministra z-
hraničních věci Déleasséa a anglic kéh
krále, ale v kruzlch obchodních
politických udělala tato návštěva
největší doj em.
Pumy v Indii.
Londýnský dopisovatel »Berl. Tgb. « telegra-
fuje, že zpráva kalkulská, že v pondéli v noe
byly tři osoby těžce zranény pumou, jež byla
vržena u Kaukanary do osobního vlaku, vzbu
dila v angliekých kruzích velké rozčilení. Udá-
lost ta dokazuje, že v Bengalsku se stále ješte
vyrábějí pumy, přes všechna opatření policejní.
Spiknutí anarchistické není dosud potlačeno,
byli vůdcové pozatýkáni a odhaleny důležité taj-
nosti spiklenecké organisace a policie mohlase
zmocniti dosud všech pum, skrývaných v do-
mech anarchistů.
Vilém
jítmokracie
Němec
Berl
Německo
Indie
17
article
Uznání Muleje Hafida.
Otázka uznání Muleje Hafida sultánem ma-
rockým, o níž se jedná teď ve vší tichosti v kabi-
netech vlád, zúčastněných na smlouvě algeci-
raské, byla předmětem dotazu v anglickém
parlamentu. Konservativní poslanec Ashley
tázal se ministra zahraničních věcí Greya.
zdali vzhledem k možnosti, že bude Mulej Hafid
uznán za skutečného panovníka v Marokku, je
připravena anglická vláda, aby vstoupila do vy-
jednávání s mocnostmi, podepsavšími úmluvu
algeciraskou, aby bylo dosaženo jmenování Mu-
leje Hafida sultánem. Sir Edvard Grey odvětil
že pro britskou vládu nebylo by nijakým vý
hodným úkolem, aby v jakékoliv záležitosti,
týkající se marocké otázky, sáhla k iniciativě.
Dále poukázal Greyna důkladné vysvě-
tlení, jež podal v marocké věci francouz
ský ministr zahraničních věci
»Nemám co připojiti k tomu, co bylo Pichonen
řečeno,« pravil anglieký ministr.
Pařížský »Temps« vyvrací zprávu berlín-
ských listů, námi též zaznamenanou, o výměně
názorů mezi mocnostmi v příčině
uznáni Muleje Hafida. Naproti tomu
»Agence Havas« oznamuje z oficiálních kruhů
berlínských, že skutečně došlo k takové výměně
názorů mezi francouzskou a německou vládou
a že byla konstatována úplná shoda stanovisk
a vysloveno, že uznání Muleje Hafida může se
státi jen za souhlasu všech států, zúčastněnýeh
na poradách v Algecirasu
Mulej Hafid
Ashley
Hafid
Havas
Maroko
Algeciras
Edvard Grey
18
article
Vzdušné hranice.
Vynález řiditelných vzducholodí odhali
před zraky myslitelů ideální perspektivu o vol-
ném styku národů, jimž aspoň ve vzduchu ne
budou bránit hranice a celní šraňky. Ale již
teď, za doby prvních pokusů, ozývají se hlasy
znepokojených vlastenců, volajících po ochraně
hranic i ve vzduchu! Je to francouzský žurnál
nacionalistický »Eelair«, který pozastavuje se
nad přistáním německého vojenského balonu ve
střelnici v Monimedy a praví, že Německo
Francie, zaujímající vyníkající místo v sestrojo-
vání řiditelných balonů, více než jiní národové
mají zájem na tom, aby vzdušná hranice
byla pokládána za neporušitelno
stejně jako hranice pozemnl.
Proti revoluci v Indii.
Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů.“
Energická opatření, učiněná indickou vládou n
potření revolučního hnutí, které hrozilo promé-
niti se ve všeobecnou stávku, byla anglickým
tiskem přijata s jednomyslným a skoro až pře
kvapujícím souhlasem. Lord Morley, přes to
že je liberál pokrokového smýšlení, je take
velmi rázným státníkem a chrání energicky živo
Evropanů, ohrožených v císařství indickém. Ne
bál se ani použiti zákonů zdánlivě málo libe-
rálních, jež by se v rukou bezohledné vládly
snadno mohly státi inkvisičními a tyranskými
Z opatření těch jest zákon o třaskavinách pou-
hou modifikaci t. zv. Explosive Act z r. 1883.
vypracované rovněž rozhodným liborálem, sirem
Williamem Harcourtem, když šlo o akei
proti atentátům dynamitníků v Irsku. Zákon jes
odpovědí na atentáty v Muzaffarpuru a útoky
na sira Andrewa Trasera a představeného
Chandranagaru. Indičtí členové zákonodárn
rady místokrálovy nenamítli ani slova proti to
muto zákonu, jenž čelí proti hrozným zločinům
k nimž podává přiíklad Evropa a sice země, jež
se pokládají za civilisované.
Morley
Evropan
Harcourt
Traser
Chandranagar
Monimeda
Německo
Francie
Indie
Londýn
Irsko
Evropa
Explosive Acta
19
article
Druhý zákon, jenž se týká tisku, jest jedno
duchý a praktický. Vláda nemá nikterak v úmy
slu zapovídati tisku veškeru kritiku vládních
činů; sir Harvey Adamson dokonce prohlásil
předkládaje nový zákon svým kolegům, že se
toheto výminečného zákona nebude používat
k trestání indických časopisů, které budou hlá
sati revoltu zákonnými prostředky nebo i pro
středky nezákonný mi, ale nikoli zločinnými. Zá-
kony již trvající dovolují vládě potlačovat
vspěšně tyto do jisté míry platonické, útoky
Vláda neche pouze na ten okamžik zastavit
kampaně tisku, jež „dohánějí lidí k zločinu
ozbrojenému odporu a dábelským komplotům.
Na rozkaz guvernera nebo jeho zástupce mí
úřad právo zabavili materiál tiskárny buřičského
čnsopisu a uzavříti jeho místnosti; majitel takt
patlnčeného listu může se jen odvolati proti roz
hodnutí úřadu k nejvyššímu dvoru.
Tato všemocnost, udělená úřadům, vysvět-
luje se tradicí Aniglie, která měla povždy abso-
lutní důvěru v čestnost a dobrou vůli svých
úřadníků a chce své zástupce vždycky učiniti
zodpovědnýni. S druhé strany ospravedlňuje
vážnost krise tato energická opatření. Indové
mají pochopiti, že posavadní trpělivost Anglie
nebyla následkem nějaké slabosti, že svoboda
neznamená nikterak bezuzdnost a že vládnoucl
národ je jist sám sebou i prostředky své akce
J. Coudurier.
Harvey Adamson
Aniglie
Ind
J Coudurier
Anglie
20
article
Uvitání anglických žurnalistů na
staroměstské radnici.
Uvitání anglických žurnalistů na
staroměstské radnici.
Včera dopoledne shromáždili se členové výprav
anglických žurnalistů na staroměsíské radnici za ve-
dení p. Bakera, člena redakce „Timesů“, aby v
slechli uvítání represenlace obce pražské. Ku pozdra
vení a vřelému přijeli hostů dostavili se členové pre-
sidia městské rady, obecní starší, dále zástupcovo
„Spolsu českých žurnalistů“, Jednoty českých no-
vinářů. Zemského svazu pro povznesení návštěvy
cizinců, Národního divadla, denních listů a j. v.
Starosta měst pražských p. dr. K. Groš uvílal
hosty tímto proslovením:
(Česky:) Velectěné shromáždění! Jměnen
král. hlav. měsia Prahy vítám co nejsrdečněji vzácně
naše hosty britské v naší památné radnici staroměst
ské. Jest to podruhé, kdy mezinárodní žurnalistické
sdružení britské vysílá k nám vvé zástupce, aby
z vlastního názoru poznali naši krásnou vlast a pře
svědčili se o vyspělé kultuře národa českého, jež d
značně míry zobrazona jest především na letošn
jubilejní výslavě. Majíce v paměti četné a polěšiteln
výsledky I. výpravy, v roce 1905 uspořádané, oče
káváme právem, že i tento II. zájezd zástupců brit
ského tisku přinese naši české vlasti mnoho dobrého
zejména však sesílení zájmů i vřelých sympatií jed
noho z nejprednějších národů světa. (Anglicky:
Baker
K Groš
Praha
Timesy
svaz pro povznesený návštěva cizinec
národní divadlo
21
article
Pane Baker, dámy a pánové! Jest mi zvláštním p
těšením, uvitati vás jměnem spoluobčanů v této h
storické radnici staroměstské. Od vaší první návště-
vy r. 1905 bylo chlubným privilejem občanů praž-
ských, častěji vítati v našem staroslavném městi
mnohé vynikající návštčvníky z vaší vlasti. S r-
dost vzpomínám tu návštěvy britských komor ob-
chodních a ocelového i železářského instilutu
plným právem mohu iíci, že my srdečně se těším
z okolnosti, že zástupcové velikého národa vašeho
tak často navštěvují naši milovanou zemi. Nepo
třebuji vás zajisté ujišťovati, že my považujeme vaš
druhou výpravu k nám za důkaz, že první váš poby
v Čechách byl pro vás vskulku radostným a za
mavým: a byli jsme opravdu příjemně uspokojeni
když čílali jsme pak tak četné zprávy, uveřejněné
vás ve vašich časopisech, jimiž velebili jste naš
vlast. Ke konci dovolil bych si vysloviti přání, ab
též nynější návštěva vaše byla rovněž tak boha
na příjemné vzpomínky, jež — jak doufáme
budele tlumočiti geniálním způsobem vám vlastnin
svým krajanům a prosím, račte je též ubezpečiti
že my zde vždy jsme hotovi uvílati je co nejsrde
něji, kdykoli nás poctí svou návštěvou. (Hlučná po
chvala
Baker
Čechy
22
article
Vůdce výpravy p. James Baker odpověde
takto: S velikou radostí a vděčnými cily nachá zím
se opětně v této staroslavné radnici staroměstské
před 3 lety byl jsem zde s několika přátely, členy
britského žurnalistického sdružení a vyslovil jsen
se, že něm bylo velice příjemno mezi vámi dlíti, al
že pochybujeme, zda kdy opětně vaše město navští
víme. Ale výstava, kterou připravujete a laskavos
zdejších našich přátel, zde pana leditele Borov
ského a dra. Malého, upravila nám znovu cestu d
vaší krásné vlasti. A tak jsem tu opět s novou vý
pravou hritského sdružení žurnalistického, jíž zů
častnili se též někteří staří vaši přátelé. Co jsme vl-
děli za těch několik dní našeho pobytu v severních
Čechách, naplnilo nás opravdovým naddením pro
vaši zemi, v níž pojí se způsobem tak zajímavýma
poučným památky historické slávy s nejmodernějším
pokrokem na poli výchovy, umění i průmyslu. Jak
pan slarosta uvedl ve své řeči, nebylo vskutku, bo-
hužel, vždy porozuměno u nás vašemu národu, nt
doufám, že tato druhá naše výprava odstraní do
značné míry toto nedorozumění
James Baker
Malý
slarosta
Borov
Čechy
23
article
Přišli jsme též vidět vaši výstavu, o které jsme
před lím již tak mnoho slyšeli a jsem přesvědčen.
že ani tu nebudeme zklamáni, neboť každého přítele
pokroku zajimati musí zázračný rozvoj vašeho ná-
roda v době tak krátké. Děkuji vám, pane starosto,
jměnem mezinárodního sdružení britských žurnalistů
ještě jednou za vzácné vaše přijetí v této historické
vaší radnici. (Hlučná pochvala
Na to p. mag. rada Malý přednesl krátkou hi-
storii radnice
Po návštěvě radnice odebrali se angličtí novináři
k místodržiteli hr. Coudenhovovi, odpoledne pak n
vštivili výstavu.
Jmenování profesorů na středních
školách.
Zejtřejší úřadní noviny vídeňské uveřejní
první oddil jmenování profesorů a učitelů na
středních školách, Sdělujeme osobní změny ty.
pokud se týkají českých středních škol.
Malá
Coudenhove
24
article
Ministrem vyučování udělena uprázdněn
místa učitelská na středních školách takto:
1. Jmenováni byli: profesor náboženství na
státním gymnasiu v Pelhřimové Šimon Bárta
na státní gymnasium v Českých Budějovicích
skutečný učitel reálky v Náchodě Richard Be-
ringer na státní reálku v Táboře; skutečný
učitel gymnasia v Zábřehu František Bílý n
gymnasium v Plzni; profesor reálky v Novém
Méstě na Moravě Josef Brož na druhou českou
reálku v Plzni; profesor reálky v Přibrami
Karel Bruderhans na reálku v Č. Budějo-
vielch; profesor reálného a vyššího gymnasia
v Novém Bydžově Antonín Doleža! na re-
álku na Král. Vinohradech; profesor reálky
v Rakovníce Jaroslav Doležal na reálku
v Praze-Holešovicích; profesor reálky v Náchodě
dr. Quido Hodura na reálku v Žižkově;
profesor gymnasia ve Valašském Meziříčí Vi
Hřivna na gymnasium v Olomouci, skutečný
učitel gymnasia v Místku Frant. Hromádk
na státní reální a vyšší gymnasium v Klatovech,
profesor náboženství na reálce v Rakovníce
Otakar Hyneš na gymnasium v Plzni, sku-
tečný učitel gymnasia ve Valašském Meziřičí,
službou přikázaný gymnasiu v Přerově dr. Jilj
Jahn na gymnasium v Přerově, skutečný uči-
tel gymnasia v Třebíči Jan Jankovský n
reálné a vyšší gymnasium v Chrudimi, profe son
gymnasia v Dumažlicích Václav Kohout n
reálku v Praze-Libni, profesor reálky v Lou-
nech Alois Kulhánek na reálku v Praze-
Holešovicích-Bubnech, profesor reálky v Novém
Městě na Moravě Václav Landa na rešlku
v Táboře, profesor státního reálního a vyššího
gymnasia v Kolině Bedřich Mach na akade-
mické gymnasium v Praze, skutečný učitel zem-
ské reálky ve Velkém Meziřičí dr. Jan
Bárt
Richard Be
Bílá
Brož
Bruderhans
Doleža
Král
Doležal
doktor
Hodur
Hřivna
František
Hyneš
Jilj Jahn
Jankovský
Kohout
Kulhánek
Landa
Mach
Jan
Český Budějovice
Náchod
Tábor
Zábřeh
Plzeň
Nový Méstě na Morava
Č . Budějo
Nový Bydžov
Rakovník
Praha
Holešovice
Žižkov
valašský Meziříčí
Olomouc
gymnázium v Místek
Klatovy
Přerov
Třebíč
Chrudim
Libeň
Lou
PrahaHolešovice
Bubno
Nový město na Morava
25
article
Macků na gymnasium v Přerově, pro-
fesor reálky v Novém Městě na Moravě
Karel Maťocha na gymnasium v Prostějově,
profesor reálky v Kutné Hoře Josef Mikulik
na druhou českou reáiku v Plzni, profesor ná-
boženství státní reálky německé v Prostějově,
přikázaný službou ke státní české reálce v Olo-
mouci, František Nejezchleba, na tento
ústav, profesor gymnasia v Králové Hradci Karel
Novák na gymnasium v Praze-Malá strana,
profesor reálky v Jičíně František No vot
na reálku v Českých Budějovicích, profe sor
gymnasia v Král. Dvoře Bedřich Palička na
reálku v Mladé Boleslavi, profesor reálky v Ra-
kovníce Robert Pašek na reálku v Praze-
Staré město, profesor reálky v Kostelci nad Orl.
Leon Pixa na první českou reálku v Plzni,
profesor gymnasia v Olomouci dr. Josef P o-
pěra na druhou českou reálku v Brně, pro-
fosor gymnasia v Prostějově dr. Ant. Po lák
na reálku v Čes. Budějovicích, profesor gymnasia
v Místku Jan Prášek na gymnasium v Ol -
mouci, skutečný učitel gymnasia v Přibrami Ant.
Prehlik na reálku v Praze-Libni, profesen
zemské reálky v Moravské Ostravě Frant. R-
sánek na reálku v Žižkově, skutečný učitel
gymnasia ve Strážnici Frant. Šimek na gym-
nasium v Benešově, skutečný učitel gymnasi
v Mor. Ostravě Josef Šindelář na gymna-
sium ve Val. Meziřičí, skutečný učitel soukro-
mého gymnasia ve Vyškově Josef Šlais n
gymnasium v Domažlicích, profesor zem. rešlk
v Jevíčku Frant. Slavík na druhou českou
rešlku v Brně, profesor státní reálky v Ž žkově
dr. Jaroslav Šťastný na gymnasium v Praz
v Truhlářské ul., profesor gymnasia v Moravsk
Ostravě Jindřich Steinmann na reálku
v Olomouci, profesor gymnasia v Zábřebu
Maťoch
Mikulik
Nejezchleb
Novák
profesor reálka
František
Král
Palička
Pašek
Pixa
doktor
Antonín
Prášek
Šimek
Šindelář
Šlais
Slavík
Šťastná
Steinmann
Přerov
Nový město na Morava
Prostějov
Kutná hoře
Plzeň
Ola
Praha
Malá strana
Jičín
Český Budějovice
Mladá Boleslav
Ra
Stará město
Kostelec nad Orlický
Olomouc
Brno
Čes . Budějovice
gymnázium v Místek
Libeň
moravský Ostrava
Žižkov
Benešov
Morava
Ostrava
Val
Vyškov
Domažlice
Jevíčko
truhlářský ulice
Zábřeb
profesor reálka
Králové Hradec
Moravsk Ostrava
26
article
Jos. Straka na gymnasium v Táboře, profe-
sor gymnasia v Plzni, přikázaný službou k
státnímu reálnímu a vyššímu gymnasiu na Smí-
chově dr. Emanuel Tůma na tento ústav, pro-
fesor reálky v Mladé Boleslavi Bohuslav Tru-
h lář na reálku v Karlině, profesor gymnasi
v Plzni, dr. Emanuel Vebr na gymnasium
v Praze-Malá strana, profesor gymnan a v Jin-
dřichově Hradci Zdeněk Vysoký na gymna-
sium v Žižkově, profesor gymnasia v Pelbři-
mově, přikázaný službou k státní české reálce
v Praze-Malá strana dr. Jos. Woldřich, na
tento ústav, profesor zemské reálky v Bučovi-
cích Frant. Zvěřina na rešlku v Olomouci.
2. Ministrem vyučování jmenováni byli
skutečnými učiteli na státních středních školách:
a) provisorni učitelé: Václav Hromá d ka
ze státní reálky v Pardubicích na státni reálku
v Kostelci nad Orl., Zdeněk Kampe
z reálky v Mladé Boleslaví na tamní státní
gymnasium, Jos. Kavka ze státního gymnasia
v Hradci Králové na státní reálku v Pardubieích,
Jaroslav Kroupa z realky v Č. Budějovicíeh
na státní reálku v Lounech, Ant. Novotn
ze státního gymnasia ve Strážnici na tentýž
ústav, Václav Schüler z první české reálky
v Plzni na tentýž úslav, Václav Špaček ze
slátního gymnasia v Roudnici na tentýž ústav,
dr. Břetislav Vyskočil ze státního gymnasia
v Německém Brodě na tentýž ústav;
b) suplenty: Vladimír Baťha ze státního
gymnasia ve Slaném na tentýž ústav, dr. Jos.
Baudiš z akademického gymnasta v Praze na
státní reálku v MI. Boleslavi, Jos. Brad á
ze státního gymnasia v Pelhřimově na státní
gymnasium v Domažlicíeh, Karel Březi n
ze státního gymnasia v Plzni na státní gymna-
Straka
doktor
Tůma
Bohuslav Tr
Vebr
Zdeněk
Jos
Woldřich
František
Zvěřina
Václav Hromý
Kavka
Kroupa
Antonín
Schüler
Václav špaček
Vyskočil
Baťha
Baudiš
Březi
Tábor
Plzeň
Mladá Boleslav
Karlin
Praha
Malá strana
Jin
Hradec
Žižkov
Pelbr
Buč
Olomouc
Pardubice
Kostelec nad Orlický
Jos
Hradec Králové
Č . Budějovicíeh
Louny
Strážnice
Roudnice
německý Brod
Slaný
Boleslav
Pelhřimov
Domažlicíeh