ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7726ae0-771d-11dc-bdd2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 21, person 93, org 14, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neděli 28. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 177.
4 article
Na ranní a odpol. listy přvdlplásí ne v Praze v adaslnislrn a měsí na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí šonílkeu a měsic . . . . . . R 0 k na dtoit Lriake ve dlialkáchi . 2 K no na ně-ie . . Poštont nv l . . . . 9 K oo dj , k s n.. . k e
Praha
5 article Dnešní čisla pra Prahu le o 22 stranách.
Dnešní čisla pra Prahu le o 22 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 30. června v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Trojlístek: Wolf — Masaryka Drtina.
Trojlístek: Wolf — Masaryka Drtina. za »Vítězství německého bloku nad Slovany!« plesá dnes »Neue Freie Presse«, tak jako freneticky zajásali včera ve sněmovně vídeňské spojení Němci bez rozdílu vyznání, když — přijata 194 hlasy proti 189 resoluce zuřívého Všeněmce K H Wolfa, kterouž se vláda vyzý vá, aby Němcům zřídila a vydržovala z peněz státních novou sa mostatnou německou akademii uměleckou v Praze vedle stávající zde již utrakvi- stjcké akademie umění, na niž prý jsou Němci námi utiskováni. — A kdo pomohli německému bloku činne k tomuto vítězství nad námi? Kromě něme- ckých sociálních demokratův a několika radi kálů mladorusínských i vlašských — o ba realističtí profesoři české uni- versity pp Masaryk a Drtina! T jediní z celé pravice hlasoval s Němci pro návrh nejurputnějšího ne- návistníka krve české, pověstného K. H. Wolfa. Lze si pomyslit, jak udeřil tento mrzký čin v prsa všech upřímných Čechů a Slovanův Všickni národní čeští poslane hrozivě s pěstmi zatatými obrátili se proti Masarykovi a Drtinovi, volajíce sborem » Fujl« a »Hanba vám, že hlasujete pro Wolfa, že hlasujete pro Všeněmce!« líčí scénu náš zpravodaj: »Kolik minut trvalo toto volání a tyto výkřiky na oba poslance české, kteři se oddělili i od českých a polských social- ních demokratů a přešli do tábora vše- německého. Sněmovna byla svědkyní pra- vého výbuchu nevole proti nim. « — Stejně vypravuje zpravodaj »Union«: »Výsledek hlasování uvítán Němci frenetickým potleskem a nadšeným voláním »Hurrah!«
Wolf Masaryk Drtina Němec Masaryk Drtina Čecho Slovanův Fujl Praha Slovan Neue Frei Presse
7 article
Co však se v těch chvilich na českých lavi- cích událo, toho jsme dosud ještě nikdy ne- zažili. Pohoršení bylo nesmírné musilo si zjednati úlevy. Masaryka Drtina obklopeni všemi český mi poslanci, jakož i Poláky a Slovi ne a zasypáváni pokřiky: »Fuj!« a »Hanbal« Dotíráno naně, vyčítán jim nedostatek na rodního citu pro čest i metáno poc nieh předlohami a stenografickými protokoly. Ne- jen u Čechů, ale i u ostatních Stovanů pa- novalo nevýslovné rozhořčení nad neomluvi telným činem obou českých realistů a to tím více, ježto ani čeští sociální demokratési netroufali pro resoluci Wolfovu hlasovat .. Prof. Masaryk a Drtina stáli bledí na svých místech, nejsouce s to, aby našli slov pro omluvu svého jednání. Bouře proti nim ne- utuchala, tak že předsedovi bylo nemožno déle schůzi Hídit« — Naproti tomu »Neue Freie Presse« hledí svého Masaryka a Drtinu vymalovat v póse hrdin. Líčí scénu takto: »Levice propukla v šumný potlesk, naproti čemuž u Čechů ozývaly se napořád podráždenější pokřiky opovržení proti prof. dru Masarykovi. Mnozí čeští poslanci zvedali proti Masarykovi vý hrůžně pěsti. Jeden po druhém chvátal k dru Masarykovi a dru Drtinovi, aby jim metal slova potupná i hrozebná v tvář. Prof. dr Masaryk stál vysoko vzpřímen a dával úločníkům krátké, odmítavé odpovědi, jichž smysl byl, že neda sobě bráti právo, aby hlasoval pro zřízení uměleckého ústavu e Tak konečně všechen národ český vidí
Masaryk Drtina Polák Hanbal Čecho Wolfův profesor Masaryk Drtina Neue Frei Presse umělecký ústav e Tako
8 article
jaké to má v pánech Masarykovi a Drtinovi zdárné syny a zástupce své. V době, kdy mezi poslanci německými ne- našlo by se jediného, jenž by hlasoval pro sebe spravedlivější náš požadavek kulturní, ale kde jsou všichni za jeden muž spiklí proti nám, nejen když se domáháme druhé české nniversity, ale i jen české obecné školy ve Vidni nebo v některém zněmčeném městě českém; v době, kdy i ve spisech německých vědátorů potkáváme se s brutál- ním učením o pěstním právu silnějšíhoa s přímo šílenou nenávistí proti všemu, což českého a slovanského, v době, kdy profesoři německé university pražské pěstují v mládeži německé ducha největšího opovržení a zášti proti českému národu, jako před lety svým pověstným listem Mommsen: aneb pokud národní hospo- dáři štvou křivými statistickými údaji ně- mecký lid proti nám jakoby on vydržoval ze svých daní naše vzdělavací ústavya většinu potřeb zemských, kdy osnují plány na národohospodářské udolání a vyvlastnění. zatím co politikové němečtí úsilovně ag tuji pro rozdvojení naší vlasti, pro sestrojení samostatné německé země v ní, ve kter hodlají všemi možnými boykoty a nátisky zotročit a utlumit statisíce našich rodáků: v této době nejzpupnějšího, nejvášnivějšího nájezdu německého chauvinismu na přítom- nost i budoucnost našeho národa v odvěké vlasti jeho: v té době vyskytnou se d va čeští vědátoři a poslanci lidu našeho, kteří mají svědomí pomáhat — německému bloku k vítězstv nad námi, povstat pro absolutně bezdů vodný a neoprávněný návrh Wolfův, vze šlý jen z vlastizrádné separatisticke manie německé na úkor jedno ty země české.
Masaryk Drtina Mommsen Wolfův
9 article
Snad přece nebude nám chtět p pro Masaryk a Drtina namluvit, že Wolfovi jde o umění a umělecký průmysl a že jen proto chce míti samostatnou německou akademii uměleckou, zřízenou nákladem státním v Praze poněvadž na dosavadní utrakvistické akademii neposkytuje se německé mládeži žádouch řádné příležitosti k výcviku a zdukonalení se v pracích uměleckých tou měrou, jako mlá deži české? Wolf a umění ! O zřízení nové německé bašty na Vltavě mu běží, o nové ohnisko žáru velkoněmecké myšlenky, jejž by dmychal nám do očí, jde tomu starému pověstnému štváči, v němž zrovna vtělila se hakatistická zášt a zuřivost proti všemu, cnz našeho a slovanského. Každé dítě v Čechách ví, kdo je K H. Wolf: že to prototyp oně sorty německých dravých a štvavých dema- gogův, kteří by ršude jinde byli nemožnými a jen u nás se drží nad vodou svým radí- kálním soptěním a brojením proti národu našemu a všemu, což našeho jest. A tomuto nemravovi pověstnému propůjčuji páni pro fesoři Masaryk a Drtina své hlasy k vítězství v parlamenté, pro germanské chautky tohoto člověka se nadehnou tak, jakoby šlo o dobrou věc nejlepšího přítelel Zdali pak na vzájem K H Wolí, d'Elvert a Steinwender byli ochotni hlasovati pro resoluci Žačkovu o zří- zení české university pro Morav u?
Masaryk Drtina Wolf H Wolf Elvert Steinwender Praha Vltava Čechy univerzita pro Morava
10 article
Spíš by si dali ruku utnout; — ale za to chrabří čeští poslanci a profesoři české uni- versity Masaryk a Drtina hlasují proti všem českým a slovanským poslancům pro choutku Němcův, pro založení samo statné německé akademie umělecké v Praze Dne 31. května t. r. konána v Trutnově veliká štváčská schůze všech německých stran proti tamním Čechům. Vyzněla v heslo: Vše což českého jest budiž s veškerým důrazem potíráno. A na schůzi té mluvil a šival také pan K. H Wolf: »Mluvil s pozoruhod no ostrostí a bouřná pochvala, již tržil, prozrazovala smýšlení občanstva« — refero- vala dne 1. t. m. »Bohemie«, netroufajícsi ani jeho ostré výpady proti nám Čechům cele otisknouti. Naznačila toliko, že soptil proti vládě proč proti nám rázně nezakročila v našem zápasu, proč nechala nás Čechy tak vzmoci a rozlézt. — A pro návrh ta- kového urputného vraha národnosti naší exponují se, hlasují čeští poslanci, čeští uni- versitní profesoři pp. Masaryk a Drtina s čely kovovými! Nuž, aspoň jsou konečně poznáni a prohlédnuti až do ledví svého a každý upřímný Čech ví odtud, co o jejich českost souditi má.
Masaryk Drtina Němcův Čecho K H Wolf Praha Trutnov Bohemia
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna Ve Vídni, 27. června. (Pavodní telef. zpráva »Nár. Listů-.) Panská sněmovna měla dnes opět veliký den: rozpočtovou debatou. Od zavodení vše- obecného a rovného práva hlasovacího pro sně- movnu lidovou jeví pairové pochopitelnou touhu, projevovati veřejně svůj úsudek o záležitostecl státních a národních častěji, vydatněji, okázaleji a také důrazněji nežli činili dříve. K tomu jes rokování o rozpočtu přiležitostí bez odporu nej- vhodnější. Páni senátoři sešli se k aktu tomu počtem velikým. Z Čechů byli přítomni: dr. Mattuš, P. Korčian, dr. Tomáš Černý, profeson Hlava, presiden Wohanka, generál řádu křížov nického Marat, Křižík a dr. Mettal. Když předseda kníže Windisehgraetz př- četl seznam řečníků k povšechné debatě přihlá- šených, divili jsme se, že není v něm jediného Čecha. A přece národ český má proti vládě. proti státu a proti jeho správě zajisté stejně četné a stejně důvodné stesky a žaloby, jednak pee nesplňování oprávněných požadavků, jednak pro nepruvádění platných zákonů, a to zvláště a hlavně jazykových.
Čecho Mattuš P Korčian doktor Černá Wohanka Marat Křižík Mettal Windisehgraetz Vídeň panská sněmovna
12 article
Kdyby se namítlo, že na prospěch práv jn zyka českého při soudeeh a ve státních úřadoch podán byl včera drom. Mattušem a soudr. dotaz na ministerského předsedu a že tedy nebylo již třeba tuto věc uvěsti na přejřes ústně, mohle by se odtušiti, že také v psnném projovu prof. dra. Wahrmunda podán byl dotaz na vládu. Tote faktum však nepřekáželo a nebránilo hr. Tlu- novi, záležitost prof. dra. Wahrmunda samu vysokoškolské události a vysokoškolskou poli- tiku předtilavskou vůbec učiniti zase výlučným předmětom své řeči. Na dotazu Mattušově po hřešili jsme jméno hr. Frant. Thuna, jejž vo druhém táboře české země, když postaven byl v čelo politické správy království českého, na- zvali místodržitelem korunovačním, který všek skončil v Praze svoji působoast jako místodrži tel výminečného slavu. Na dotazu členů pravieo panské sněmovny, podaném pro rovnoprávnost jazykovou, není jméno hr. Thuna, ktorý půl druhého roku stál v čele ministerstva, v. něm zasedal nebožtik dr. J. Kaizl, a jehož vláda se opírala e většinu, ve které byli všichní tehdejší poslanci národa českého ve Vídni. Na dolazu dra. Mattuše chýbí jméno hr. Thuna, jenž vy- pracoval elaborát jazykového zákona pro králov- ství české, ve ktorém právo jazyka českého ve vnějším úřadování zachováno bylo pro celou oblast království českého a který podl jako m- nisterský předseda, protože nechtěl úplně zruši jazykový výnos bar. Gautsche. se
Mattuš profesor doktor Mattušův František Thun J Kaizl Gautsch Praha Vídeň panská sněmovna
13 article
Se stejným politováním pohřešili jsme, že hr. Thun, kte, s celou neobvyklou výmluv nost a s řídkým důrazem, třeba hladkou formou, ž- del přesné vykonávání státní autority peoti vy- sokým školám, proti vysokoškolským profosorům a proti studentstvu vysokých škol, který trpce si stěžoval na nynější poměry vysokoškolské — že tentýž hr. Thun nenalezl ni jediného slova napomenutí a výzvy vládě, by náležitě vykoná vala autoritu státní proti vzparným němoským
Thun
14 article
úřadníkům, a že hr. Thun nenalezl ni jediného slova, by konstatoval bědný stav, ve kterém se nalézá právě justice v některých tak zvaných německých okresích království českého. Nábo ženství jest hr. Thunovi jednou z nejpevnějších opor státu, církev, pokud jí míněna, je círke bojující, jest hr. Thunovi důležitější nežli práva království českého a českého národa. Církev, eírkev bojovná je mu vším. Pravil-li hr. Thuo že „konservativei“, jak — tak nazval klerikály — jsou v obraně a nikoli ve výboji, může ná- rod český právem mnohem větším tvrditi: Český národ není na postupu výbojném a útočném — český národ bojuje pro to, co si vymohl před 28 lety, kdy hr. František Thun, vstupuje n kolbiště parlamentní, byl zapisovatelem posla- necké sněmovny.
Thun necký sněmovna
15 article
Hr. František Thun protestoval proti povo lání prof. dra. Wahrmunda do Prahy. Považuje přeložení jeho z Inšpruku do Prahy za pový šení, ale toliko dle jména; považuje je za polo- vičatost, a věří, že vláda se odhodlá poslati pro- fesora Wahrmundu nikoli do Prahy, nýbrž na dlouhou dovolenou; potom prý hr. Thun a jeho političtí přátelé se upokojí. IIr. Thun opělně žádal, aby prof. Wahrmund byl náložitě potro- stán. Pokuta, která jej má stihnouti, má zále- žeti v tom, že bude placen státem — a nebude nic dělati. Jměnem svých nejbližších pří vrženců prohlásil hr. Thun, že nemobou hlaso vati pro rozpočet ministra kultu a vyučo- vání. Walrmund a jen Wahrmund! Wahrmun dem zabýval se také dr. Grabmayr, který vyslo vil ministrovi vyučování důvěru, ale připoji přání, které může býti všeobecně sdíleno: b dále již nebylo o Wahrmundovi ničeho slyšet a na vysoké školy aby se vrátil mír a pokoj. Zenský hejtian vorarlberský patrně se do mníval, že členové panské sněmovny nečtou no viny. Vykládal jim široce a dlouze celou afér Wahrmundovu ve všech stadiích a fásích a pro blásil pak, že k ministrovi vyúčování důvěry míti nemůže.
Thun profesor doktor Wahrmund Grabmayr Hradec Praha panská sněmovna
16 article
Pan Skéne pojednal o stavbách vodních dal projev svému přešvědčení, že kanály ne budou valně výnosny. Dr. Baernreither zabýval se finančním pro grantem, ale také zahraniční politikou, zejmén schůzí revelskou. Hr. Pininski a Czaykowski přišli z poslane cké do sněmovny panské. Tím se vysvětluje, že rádi mluví o dřivějším svém působišti a je kriti sují. Oba jsou odpůrci všcobecného práva hlaso vacího a sněmovny na něm spočívající. Pravdiv bylo leckteré slovo kritiky, kleré pronesli o ny nějším vládním hospodářství, nuceném, by op rovalo dvoutřetinovými většinami, ježto státní nezbytnosti musí vymahati pilnými návrhy Mohlislí zasáhnouti do děbaty dva národní Po láci, mohl a měl dozajistu smýšlení lidu českého tlumočiti některý národně-oběnnský pair. Zano k lost všech českých, lidových členů panské sně movny je nám tím méně poelsopitelna, ježto b Thun, jakkoli jest předsedou pravice, k níž n ložejí všichni čeští pašrové, neuznal povinnost svojí, uhoditi také na strunu národního citu če ského. s ožle
Skéne doktor Baernreither Thun Hradec
17 article
Dr. Plener, kterému teď po smrti otce jeh neříkají „mladší“, zůstal věren své minulosti Jest finaněníkom, jenž má veliké vědomosti, kterého polilikové rádi poslouchají Jménom vlády povstal hned po druhém řeč nikovi ministerský předseda bar. Beck. O věcech církevních mluvil s pochopitelnou reservoua šotrností; mínil, že církev nezbytně potřebuje svobody. Tolikéž je pochopitelno, že nepřestn panské sněmovně lichotiti, řka, že podávají se jí napřed osnovy zákonů důležitějších, které vy žadují zvláštních odborných vědomostí a boha tých zkušeností v oboru právním a státní praxe. Panská sněmovna chovala s k bar. Beckov stejně upjatě, jako se chovala k bar. Gaut- schovi a dru. Körbrovi. Chef nynější vlády na- zval systém svůj „politikou koncen trace“ a soustavu volební „ko a l icí v š e ch V drobném prodejí: ramní čislo o sobě . . . za odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na vunkově ranní číala. . . . . . . . 20 odpolední . . . . . . . . 4k Inserát plali se hotově napřel Pledplacení a ineerty přijímá sdmini- strace v Marlanské ulici č.3. Tam nachánají se tét redakee tiskárna a ezpsdice „Národních Listá“ Dukopisy se novracsjí.
doktor Plener Beck Marlanský ulice panská sněmovna národní Listat
18 article
velikých stran“, kterou ministerský před- seda považuje nikoli za pomíjející, nýbrž za trvalý základ a podklad pro veškerý vývoj bu- doucí. Jenže bar. Beck přezírá a zapomíná, že taková součinnost a že taková politika koncen- trace, jejímž je repraesentantem, kterou chce míti provozovánu také dále, pracovati a prospí- vati může zdárně jenom s podminkou, že totiž jsou úplně sobě rovny všecky jed- notlivé složky této koncentrace, této ko- alice. Nejsou-li — a nyní nejsou — jest rovno- váha vyloučena. Proto musí býti úkolem každé vlády, každého ministerského předsedy, chce li skutečně trojspolek v zasedací síni posla- necké sněmovny a trojspolek na ministerských lavicích udržeti a ustáliti, aby napřed zjednal úplnou a naprostou rovnoprávnost v právecha postavení národa českého s národem nejen pol- ským, nýbež také s německým. Dokud teho není a nebude, nemůže také nynější vládní soustava býli leč opisodou. Při hlasování provedla pravice a čásť stra- ny středu malou a nehlučnou demonstraci. Když totiž povoloval se rozpočet ministerstva kultua vyučování, vyšli všichni pairové pra- vice a zůstali tam toliko čtyři Če- chové: dr. Mattuš, Wohanka, Hla va a Křižík a svob. pán Berger. Pozoruhodno je, že k českým národním pairům, kteří se ne- prohlásili solidárními s názory hr. Frant. Thuna a jeho klerikální družiny, připojil se také pan Wohanka, jenž, jak rovněž je povědomo, podepsal známý dotaz hr. Thuna o aféře Wahr- mundově. Z členů strany středu vyšli: opat Helmer, prof. Lammasch, hr. Czernin, hr. Clam Gallos, br. Traun a hr. Nostitz. Pozoruhodne bylo, že hlasování se nezúčastnil se všemi členy t. zv. historické šlechty její nynější vůdce hr.
Beck Mattuš Wohanka Hla Křižík Berger František Thun Helmer profesor Lammasch Czernin Gallos Nostitz Traun necký sněmovna
19 article
Frant. Thun, jakkoli počátkem sehůze jako před- seda rozpočtového výboru navrhl pilné projed- nání rozpočtu; navrhl je, ale vzdálil se, když se o něm hlasovalo. Řádnýrozpočet na r. 1908 je nyní parlamentně vyřízen. Dnešní schůze panské sněmovny náleží k nojdelším. Tak pozdě do noci a tak dlouho zasedala panská sněmovna, pokud naše pamět sabá, jen dvakráte: při volební reformě a při hlasování o návrhu Schmerlingově proti jazyko- vým výnosům Stremayrovu a Pražákovu. Z Vídně, 27. června. (K. k) Předseda kníže Windisch-Graetz zahájil schůzi v 1.30 hod. Předloha o smlouvě s Rumunskem stran ochrany literárních a vědeckých děl a fologralie přikázána právně-polilickému výboru
František Thun Schmerlingův Stremayrův Pražákův Windisch Graetz Vídeň Rumunsko panská sněmovna
20 article
Sněmovna projednávala především na pilno fi- nanění zákon a st. rozpočet na rok 1908. Ref. Niebauer doporučoval rozpočet i výbo- rovou resoluci, aby vláda stanovila příslušný úvěr na hermy někdejších členů sněmovny hr. Rich. Bel- croda, bar. Ign. Pleneva a hr. Bedř. Schönborna V povšechném rokování ujal se slova hr. Frant. Thun. Poukažuje na nedávný dotrz pravice, chce sice vylknouti své slanovisko ostře, jak vyžaduje věc, avšak vysíříhá se, aby neublížil citům jiných. Prvnímu požadnvku vláda vyhověla, proď. Wahr- mund, jako učitel čírkevního práva, není vícev Inšpruku. V příčině druhého požadavku nemůže na- stati pro řečníkovu stranu očekávané uklidnění. Na vysokých školách vyskytly se v poslední době ne- obyčejně kormutlivé zjevy. Bylo by dobře, aby se více neopekovaly a nastoupila dráha, jež může vésti ke zlepšení poměrů. U nás vůbec děje se málo pro zuchování autorily. Kdo cítí katolicky, nemůže navštěvovali před- nášky o církevním právu u profesora, který, třebas ne v přednášce, avšak ve svém oslatním chování rouhavě o základních zásadách katolické církve mluví. Jeho strana nechce omezovati svobodu vyučo- vání. Kdo katolicky cilí, kdo uznává a váží si ceny vzdělání, nemůže se poslavili na stanovisko, které přísně katolické autority nezastávaly ani dříve, ani dnes. Kdo klidně posuzuje, nemůže býti obhájcem prof. Wahrmund. Rektor jedné university sám řekl svým posluchačům: Chápu vaše rozčilení, ale ted není vhodná doba, poněvadž tento muž není hoden vašeho rozčilení. (Pochvala.) Náhodou je to rektor university, na kterou Wahrmund bude přesazen. (Ve- selost.) Jak na télo universitě se ubváří kolegiální po- měry, ovšem si nemohu vysvětliti. Vláda — dle měho názoru — pokud zijame v monarchickém slátě se
Niebauer Rich Plenev Schönborn František Thun profesor Wahrmund
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 27. června. 6— (Kronika.) Nové pro a proti bur cuje z klidu naše veřejné i soukromé svědomi Jste pro abstinenci nebo proti? Uvádite svoje tělesné ústrojí v občasný styk s druhy alkoholu anebo se zdržujete všeho požitku? Otázka nale- bavá. Závisí na ní vaše blaho, vaše zdravítě lesné i duševní, zdar i blaho vší společnosti celých generaci, všeho národa! Otázka absti nence, považte, je otázka budoucnosti národa ! . — Řeknéte, kdo budoucně vypije sklenku piva nebo vina, nebo likěrku, je hned zrádce, pro tože zákeřný, polměšilý škůdce národa ! . . . — Aspoň v principul — A patří na šibenici, ne-li? — První sklenka, už krok na šikmou plo chu! První může následovat druhá, třetl.. . A kde je sklenkám konee? Sklenky stanou se zvykem a zvyk je tu sám dábel, je alkoholism,je otrava. Kdo zvyku propadl, otravuje sebe, olra vuje generaci, potomstvo, olevírá cestu šeredne jedovatině do tělesa národal Krátce, odpoutané zlo ! Dábell Třeba se střici dábla. A už se rozletělo poplašné heslo. Úzkos se zmocnila duchů. Volá se k obraně. Ruch zavládl jako v dobách velikých hnutí a převratě opravných. Vystupují hlasatelé a verbiři, aby získávali přivržence novému učení spásy. Máme už spolek Střádalů, dostaneme spolek Zdrželivců. Dvě bratrstva silné vůle a zdravého smyslu.
Praha
22 article
Člen bratrstva se zavazuje zachovávat přísná pravidla řádu, nevstoupit nikdy na šikmou plo chu, nekcházet do veřejných místností, zasvěce- ných šerednému požitku, zdržovat sama sebe zdržovat jiné a získávat svaté věci spásy co nejvíce přívrženců. A členově se verbují na potkání, na heslo na čestné slovo! A kdo byl dopaden, spronevě řiv se, odpyká krutým trestem. Procedura jako za doby Hugenotů. — Hej, hola! Kdo tu? — Dobrý přitel! .. — Heslo? sirn n — Smrt alkoholu! — Co to más před sebou? — Prázdnou sklenici! — Ve sklenici bylo — pivol — Milosrdenství! Bylo pivo, ale už — není!... Nebylo možno jinak! Horko bylo přilišné, mléko žádně, nikde studně . .. — A členský slib? . . . A pravidla řádu ? . .. A provinilec propadá důsledkům poruše- ného slova. Jako zrádce zásady vystaven obecně na povrh. A právem! Členstvo bratrstva vá- záno je řádem. A řád je vyznání, A vyznávat slovem a nevyznávat skutkem je pokrytectví, je nízkost, je zbabělost. Nechť přísně bude slíhánol A řád je velmi rozvělven. Všude obcházejí zřízenci, pronikaji bystrým zrakem přes ohrady veřejných místností, za stěny přibytků. Nikdo není jist, není-li pozorován . .. Rozumite už známému, který si ulevil: — Ne! Nedám se naverbovat! Jsem také proti alkoholu ! Ale spolek, stanovy, pravidla, diseiplinární řád? Ne! Někdy se něco šustne natrefi tě při sklenici, při věrolomstvu, pokry lectvu a pak si pomoz — z ostudyl
Horka
23 article
Už se rozletělo heslo! Strany se rozslou- pily, třeba se rozhodnouti! Pro alkohiolism nebo proti? Kdož by si troufal pro ! Alkohol je z nej herších jedů — Kdo to praví? — Věda !. Vážná panj! Ať si má své slovo ! Třeba se hluboko poklonit bohyní! Co pak ale — mi nulost lidstva ? Neplatí snad nie? Slatisíce leť li ské pokolení tráví svůj život na povrchu zeměkoule rodi se a lepoti, tvoři si své idešly, pracuje zápasí! Za všech časů ve chvili oddechu prázdně dopřávalo si lidstvo občerstvení, plnil poháry vlnem a medovinou, básníci opěvali per- livý mok, lékaři doporučovali žár révy a silu chmeloviny! A teď všecko nic neplutí? Cel dějiny dosavadně, všechen rozvoj tisíciletých kultur, rozvoj ducha a práce, techniky a prů- myslu, umění a literatury, ba i samotné vědy. která se nevyhýbala sklence a občns dovedla najiti důved i povzbuzení pro lahodnou krůpěj sumivého moku: či to všecko byl snad projev leda nějské — choroby lidstva? Stonalo snad lidstvo po všech stotisíe let své dosavadní mi- nulosti? A zdraví lidstva, že začne teprve zejtrkem? Teprv až zahájí svojí čnniost — spolek Zdrželivých?
Zdrželivý
24 article — Nic platno! Statistika mluvi! Strašlivé
— Nic platno! Statistika mluvi! Strašlivé jsou doklady její čislicl — Co mluví statistika? — Podává výkazy nemocnie, chorobinců blázinců Postavuje strašlivou obžalubu zloboha lihoviny. Alkohol je horší, nežli nejprudší jed, nebezpečnější, nežli cyankali a strychnin. Prud- kých jedů, vyjma sebevraha, se každý leká Snad se jich stříci! Alkohol působí nenáble nepozorovaně s vražednou přijemností. Pod loudná jedovatina ! Vkrádá se rozkladně v těles společnosti, otravuje předem do dálky celé g nerace, ohrožuje bylost národů .. — U všech všudy! Praotec Noč byl noto rický opilec. Zaněchal několik synů. Každý sym stal se prasicem roda, z rodů staly se kmeny vyrostly v národy, výplaily dějiny lidstva plné sily a zdstnosti až na naše časy ! Kde tu jak — otrava? — Praolec Noě přebral trochu sladké šťáv z čersivých hroznů. Snad měl svoji opičku. Ale opička není — alkoholism — Copak je tedy alkoholism? — Alkoholiem je následek moderní ý roby industriálné! Rozvoj industrie s rozvojen obchodu jsou vším vinny ! Stvořily své po měry a okolnosti, stvořily snadnou přístupnos jedu, způsobily možnost otravy v massách předovším, co nejhoršího, stvořily z vyk domně- lého pož tkul — Božínku! Je-li tak zle, pak nepomůže žádný spolek! Pak třeba polírati příčinu zl ne teprv následky! Je-li zakázáno prodáva cysnkali a slrychnin, ať se zakáže prode alkoholu! o b — Co by však řekl moderní stát? Ne obejde se bez výnosu industrie a obchodu Heslo moderního stálu: svobodný rozvoji všemu — Tedy naposled otravuje lidstvo . . — Moderní stát, svobodou svého zřízení Zajisté ! .. Pěkné výhledy do krajiny! Jak vidět, pro vědu úkoly prožlukle spletitě. Véda nesmí být jednostranná. A věda lidského zdraví lidské nemoci má svoji povinnost! A předevšín povinnost, najít účjnný styk s moderní — státo vědou! Styk s vědou národohospodářskou.
Noč
25 article
s technickou a bůh ví, jaké styky ještě ! Sejdou-li se kdy ke společné působnosli ty vzácné dámy? A zbývá zalím? Leda, volná propaganda ideje ! Však, s fou je známý křížl Starého alkuholika nepřemluvíš, je pro učení zlraren. A mládež? Ta holduje prineipu, který se věčně bude zelenati. Vysměje se cti- hodněmu karateli na vrch hlavy. — Slavný mistře, tvoje učení je dojista vzácné a pozoruhodně, ale mně se — nehodí l — Zaslepená mládeži! Slyš moji radu Tvé vlastní blaho a zdraví, tvoji budoucnost mám na myslí ! Co ti radím, je pravda, vzácná a drahocenná. — A odkud máš svoji pravdu — Život ji přinesl! A nikoliv zadarmo podal ! . — A čím jsi platil? — Vlastní trpkou — zkušeností, uvaž 6, rozmilý! — Tedy jsi dříve požíval, než jsi zkusil a stal se — moudrým ? Pak dovol, abych i já se obrátil v tu lákavou stranu ! Je to nejbezpeč- nější cesla moudrosti! Budu následovati tvého příkladu! Chci také napřed z ažíti svoji — zkušenost .. Tu je slabina poměrů! Příčina idejného rozkolu generací! Prokletá slabina! Kde byla by kultura, kdyby lidstvu něco platila ciz á zku- šenost? Ale příroda kultury brání svými zá- kony! Počítá krutě předem s určitým — pro- centem otravy! Nějaký skrytý hlas nabádá nezkušence, aby jen sám dříve užil práva a roz- koše »mludických oslovin«. A tak působí tajemný zákon! A ukládá: cizá zkušenosť milým lidičkám aní platit — nesmí.
bůh vědět