1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v neděli 28. června 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přvdlplásí ne
v Praze v adaslnislrn
a měsí
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí šonílkeu
a měsic . . . . . . R 0 k
na dtoit Lriake
ve dlialkáchi
. 2 K no
na ně-ie . .
Poštont
nv l . . . . 9 K oo
dj , k s
n.. . k e
Praha
5
article
Dnešní čisla pra Prahu le o 22 stranách.
Dnešní čisla pra Prahu le o 22 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne 30.
června v obvyklou hodinu
polední.
Praha
6
article
Trojlístek: Wolf — Masaryka
Drtina.
Trojlístek: Wolf — Masaryka
Drtina.
za
»Vítězství německého bloku
nad Slovany!« plesá dnes »Neue Freie
Presse«, tak jako freneticky zajásali včera
ve sněmovně vídeňské spojení Němci bez
rozdílu vyznání, když — přijata 194 hlasy
proti 189 resoluce zuřívého Všeněmce
K H Wolfa, kterouž se vláda vyzý vá,
aby Němcům zřídila a vydržovala
z peněz státních novou sa mostatnou
německou akademii uměleckou
v Praze vedle stávající zde již utrakvi-
stjcké akademie umění, na niž prý jsou
Němci námi utiskováni. —
A kdo pomohli německému bloku činne
k tomuto vítězství nad námi? Kromě něme-
ckých sociálních demokratův a několika radi
kálů mladorusínských i vlašských — o ba
realističtí profesoři české uni-
versity pp Masaryk a Drtina! T
jediní z celé pravice hlasoval
s Němci pro návrh nejurputnějšího ne-
návistníka krve české, pověstného K. H. Wolfa.
Lze si pomyslit, jak udeřil tento mrzký čin
v prsa všech upřímných Čechů a Slovanův
Všickni národní čeští poslane
hrozivě s pěstmi zatatými obrátili se proti
Masarykovi a Drtinovi, volajíce sborem » Fujl«
a »Hanba vám, že hlasujete pro Wolfa, že
hlasujete pro Všeněmce!« líčí scénu náš
zpravodaj: »Kolik minut trvalo toto volání
a tyto výkřiky na oba poslance české, kteři
se oddělili i od českých a polských social-
ních demokratů a přešli do tábora vše-
německého. Sněmovna byla svědkyní pra-
vého výbuchu nevole proti nim. « — Stejně
vypravuje zpravodaj »Union«: »Výsledek
hlasování uvítán Němci frenetickým
potleskem a nadšeným voláním »Hurrah!«
Wolf
Masaryk Drtina
Němec
Masaryk
Drtina
Čecho
Slovanův
Fujl
Praha
Slovan
Neue Frei Presse
7
article
Co však se v těch chvilich na českých lavi-
cích událo, toho jsme dosud ještě nikdy ne-
zažili. Pohoršení bylo nesmírné
musilo si zjednati úlevy. Masaryka
Drtina obklopeni všemi český mi
poslanci, jakož i Poláky a Slovi ne
a zasypáváni pokřiky: »Fuj!« a »Hanbal«
Dotíráno naně, vyčítán jim nedostatek na
rodního citu pro čest i metáno poc nieh
předlohami a stenografickými protokoly. Ne-
jen u Čechů, ale i u ostatních Stovanů pa-
novalo nevýslovné rozhořčení nad neomluvi
telným činem obou českých realistů a to tím
více, ježto ani čeští sociální demokratési
netroufali pro resoluci Wolfovu hlasovat ..
Prof. Masaryk a Drtina stáli bledí na svých
místech, nejsouce s to, aby našli slov pro
omluvu svého jednání. Bouře proti nim ne-
utuchala, tak že předsedovi bylo nemožno
déle schůzi Hídit« — Naproti tomu »Neue
Freie Presse« hledí svého Masaryka a Drtinu
vymalovat v póse hrdin.
Líčí scénu takto: »Levice propukla
v šumný potlesk, naproti čemuž u Čechů
ozývaly se napořád podráždenější pokřiky
opovržení proti prof. dru Masarykovi. Mnozí
čeští poslanci zvedali proti Masarykovi vý
hrůžně pěsti. Jeden po druhém chvátal
k dru Masarykovi a dru Drtinovi, aby jim
metal slova potupná i hrozebná v tvář. Prof.
dr Masaryk stál vysoko vzpřímen a dával
úločníkům krátké, odmítavé odpovědi, jichž
smysl byl, že neda sobě bráti právo, aby
hlasoval pro zřízení uměleckého ústavu e
Tak konečně všechen národ český vidí
Masaryk Drtina
Polák
Hanbal
Čecho
Wolfův
profesor
Masaryk
Drtina
Neue Frei Presse
umělecký ústav e Tako
8
article
jaké to má v pánech Masarykovi a
Drtinovi zdárné syny a zástupce své.
V době, kdy mezi poslanci německými ne-
našlo by se jediného, jenž by hlasoval pro
sebe spravedlivější náš požadavek kulturní,
ale kde jsou všichni za jeden muž spiklí
proti nám, nejen když se domáháme druhé
české nniversity, ale i jen české obecné
školy ve Vidni nebo v některém zněmčeném
městě českém; v době, kdy i ve spisech
německých vědátorů potkáváme se s brutál-
ním učením o pěstním právu silnějšíhoa
s přímo šílenou nenávistí proti
všemu, což českého a slovanského, v době,
kdy profesoři německé university pražské
pěstují v mládeži německé ducha největšího
opovržení a zášti proti českému národu,
jako před lety svým pověstným listem
Mommsen: aneb pokud národní hospo-
dáři štvou křivými statistickými údaji ně-
mecký lid proti nám jakoby on vydržoval
ze svých daní naše vzdělavací ústavya
většinu potřeb zemských, kdy osnují plány
na národohospodářské udolání a vyvlastnění.
zatím co politikové němečtí úsilovně ag tuji
pro rozdvojení naší vlasti, pro sestrojení
samostatné německé země v ní, ve kter
hodlají všemi možnými boykoty a nátisky
zotročit a utlumit statisíce našich rodáků:
v této době nejzpupnějšího, nejvášnivějšího
nájezdu německého chauvinismu na přítom-
nost i budoucnost našeho národa v odvěké
vlasti jeho: v té době vyskytnou se d va
čeští vědátoři a poslanci lidu
našeho, kteří mají svědomí pomáhat —
německému bloku k vítězstv
nad námi, povstat pro absolutně bezdů
vodný a neoprávněný návrh Wolfův, vze
šlý jen z vlastizrádné separatisticke
manie německé na úkor jedno ty
země české.
Masaryk
Drtina
Mommsen
Wolfův
9
article
Snad přece nebude nám chtět p pro
Masaryk a Drtina namluvit, že Wolfovi jde
o umění a umělecký průmysl a že jen proto
chce míti samostatnou německou akademii
uměleckou, zřízenou nákladem státním v Praze
poněvadž na dosavadní utrakvistické akademii
neposkytuje se německé mládeži žádouch
řádné příležitosti k výcviku a zdukonalení se
v pracích uměleckých tou měrou, jako mlá
deži české? Wolf a umění ! O zřízení nové
německé bašty na Vltavě mu běží, o nové
ohnisko žáru velkoněmecké myšlenky, jejž
by dmychal nám do očí, jde tomu starému
pověstnému štváči, v němž zrovna vtělila se
hakatistická zášt a zuřivost proti všemu, cnz
našeho a slovanského. Každé dítě v Čechách
ví, kdo je K H. Wolf: že to prototyp oně
sorty německých dravých a štvavých dema-
gogův, kteří by ršude jinde byli nemožnými
a jen u nás se drží nad vodou svým radí-
kálním soptěním a brojením proti národu
našemu a všemu, což našeho jest. A tomuto
nemravovi pověstnému propůjčuji páni pro
fesoři Masaryk a Drtina své hlasy k vítězství
v parlamenté, pro germanské chautky tohoto
člověka se nadehnou tak, jakoby šlo o dobrou
věc nejlepšího přítelel
Zdali pak na vzájem K H Wolí,
d'Elvert a Steinwender byli ochotni
hlasovati pro resoluci Žačkovu o zří-
zení české university pro Morav u?
Masaryk
Drtina
Wolf
H Wolf
Elvert
Steinwender
Praha
Vltava
Čechy
univerzita pro Morava
10
article
Spíš by si dali ruku utnout; — ale za to
chrabří čeští poslanci a profesoři české uni-
versity Masaryk a Drtina hlasují proti všem
českým a slovanským poslancům pro
choutku Němcův, pro založení samo
statné německé akademie umělecké v Praze
Dne 31. května t. r. konána v Trutnově
veliká štváčská schůze všech německých stran
proti tamním Čechům.
Vyzněla v heslo: Vše což českého jest
budiž s veškerým důrazem potíráno. A na
schůzi té mluvil a šival také pan K. H
Wolf: »Mluvil s pozoruhod no
ostrostí a bouřná pochvala, již tržil,
prozrazovala smýšlení občanstva« — refero-
vala dne 1. t. m. »Bohemie«, netroufajícsi
ani jeho ostré výpady proti nám Čechům
cele otisknouti. Naznačila toliko, že soptil
proti vládě proč proti nám rázně nezakročila
v našem zápasu, proč nechala nás Čechy
tak vzmoci a rozlézt. — A pro návrh ta-
kového urputného vraha národnosti naší
exponují se, hlasují čeští poslanci, čeští uni-
versitní profesoři pp. Masaryk a Drtina s čely
kovovými!
Nuž, aspoň jsou konečně poznáni a
prohlédnuti až do ledví svého a každý
upřímný Čech ví odtud, co o jejich českost
souditi má.
Masaryk
Drtina
Němcův
Čecho
K H Wolf
Praha
Trutnov
Bohemia
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna
Ve Vídni, 27. června.
(Pavodní telef. zpráva »Nár. Listů-.)
Panská sněmovna měla dnes opět veliký
den: rozpočtovou debatou. Od zavodení vše-
obecného a rovného práva hlasovacího pro sně-
movnu lidovou jeví pairové pochopitelnou touhu,
projevovati veřejně svůj úsudek o záležitostecl
státních a národních častěji, vydatněji, okázaleji
a také důrazněji nežli činili dříve. K tomu jes
rokování o rozpočtu přiležitostí bez odporu nej-
vhodnější. Páni senátoři sešli se k aktu tomu
počtem velikým. Z Čechů byli přítomni: dr.
Mattuš, P. Korčian, dr. Tomáš Černý, profeson
Hlava, presiden Wohanka, generál řádu křížov
nického Marat, Křižík a dr. Mettal.
Když předseda kníže Windisehgraetz př-
četl seznam řečníků k povšechné debatě přihlá-
šených, divili jsme se, že není v něm jediného
Čecha. A přece národ český má proti vládě.
proti státu a proti jeho správě zajisté stejně četné
a stejně důvodné stesky a žaloby, jednak pee
nesplňování oprávněných požadavků, jednak
pro nepruvádění platných zákonů, a to zvláště
a hlavně jazykových.
Čecho
Mattuš
P Korčian
doktor
Černá
Wohanka
Marat
Křižík
Mettal
Windisehgraetz
Vídeň
panská sněmovna
12
article
Kdyby se namítlo, že na prospěch práv jn
zyka českého při soudeeh a ve státních úřadoch
podán byl včera drom. Mattušem a soudr. dotaz
na ministerského předsedu a že tedy nebylo již
třeba tuto věc uvěsti na přejřes ústně, mohle
by se odtušiti, že také v psnném projovu prof.
dra. Wahrmunda podán byl dotaz na vládu. Tote
faktum však nepřekáželo a nebránilo hr. Tlu-
novi, záležitost prof. dra. Wahrmunda samu
vysokoškolské události a vysokoškolskou poli-
tiku předtilavskou vůbec učiniti zase výlučným
předmětom své řeči. Na dotazu Mattušově po
hřešili jsme jméno hr. Frant. Thuna, jejž vo
druhém táboře české země, když postaven byl
v čelo politické správy království českého, na-
zvali místodržitelem korunovačním, který všek
skončil v Praze svoji působoast jako místodrži
tel výminečného slavu. Na dotazu členů pravieo
panské sněmovny, podaném pro rovnoprávnost
jazykovou, není jméno hr. Thuna, ktorý půl
druhého roku stál v čele ministerstva, v. něm
zasedal nebožtik dr. J. Kaizl, a jehož vláda se
opírala e většinu, ve které byli všichní tehdejší
poslanci národa českého ve Vídni. Na dolazu
dra. Mattuše chýbí jméno hr. Thuna, jenž vy-
pracoval elaborát jazykového zákona pro králov-
ství české, ve ktorém právo jazyka českého ve
vnějším úřadování zachováno bylo pro celou
oblast království českého a který podl jako m-
nisterský předseda, protože nechtěl úplně zruši
jazykový výnos bar. Gautsche. se
Mattuš
profesor
doktor
Mattušův
František
Thun
J Kaizl
Gautsch
Praha
Vídeň
panská sněmovna
13
article
Se stejným politováním pohřešili jsme, že
hr. Thun, kte, s celou neobvyklou výmluv nost
a s řídkým důrazem, třeba hladkou formou, ž-
del přesné vykonávání státní autority peoti vy-
sokým školám, proti vysokoškolským profosorům
a proti studentstvu vysokých škol, který trpce
si stěžoval na nynější poměry vysokoškolské —
že tentýž hr. Thun nenalezl ni jediného slova
napomenutí a výzvy vládě, by náležitě vykoná
vala autoritu státní proti vzparným němoským
Thun
14
article
úřadníkům, a že hr. Thun nenalezl ni jediného
slova, by konstatoval bědný stav, ve kterém se
nalézá právě justice v některých tak zvaných
německých okresích království českého. Nábo
ženství jest hr. Thunovi jednou z nejpevnějších
opor státu, církev, pokud jí míněna, je círke
bojující, jest hr. Thunovi důležitější nežli práva
království českého a českého národa. Církev,
eírkev bojovná je mu vším. Pravil-li hr. Thuo
že „konservativei“, jak — tak nazval klerikály
— jsou v obraně a nikoli ve výboji, může ná-
rod český právem mnohem větším tvrditi: Český
národ není na postupu výbojném a útočném —
český národ bojuje pro to, co si vymohl před
28 lety, kdy hr. František Thun, vstupuje n
kolbiště parlamentní, byl zapisovatelem posla-
necké sněmovny.
Thun
necký sněmovna
15
article
Hr. František Thun protestoval proti povo
lání prof. dra. Wahrmunda do Prahy. Považuje
přeložení jeho z Inšpruku do Prahy za pový
šení, ale toliko dle jména; považuje je za polo-
vičatost, a věří, že vláda se odhodlá poslati pro-
fesora Wahrmundu nikoli do Prahy, nýbrž na
dlouhou dovolenou; potom prý hr. Thun a jeho
političtí přátelé se upokojí. IIr. Thun opělně
žádal, aby prof. Wahrmund byl náložitě potro-
stán. Pokuta, která jej má stihnouti, má zále-
žeti v tom, že bude placen státem — a nebude
nic dělati. Jměnem svých nejbližších pří
vrženců prohlásil hr. Thun, že nemobou hlaso
vati pro rozpočet ministra kultu a vyučo-
vání.
Walrmund a jen Wahrmund! Wahrmun
dem zabýval se také dr. Grabmayr, který vyslo
vil ministrovi vyučování důvěru, ale připoji
přání, které může býti všeobecně sdíleno: b
dále již nebylo o Wahrmundovi ničeho slyšet
a na vysoké školy aby se vrátil mír a pokoj.
Zenský hejtian vorarlberský patrně se do
mníval, že členové panské sněmovny nečtou no
viny. Vykládal jim široce a dlouze celou afér
Wahrmundovu ve všech stadiích a fásích a pro
blásil pak, že k ministrovi vyúčování důvěry
míti nemůže.
Thun
profesor
doktor
Wahrmund
Grabmayr
Hradec
Praha
panská sněmovna
16
article
Pan Skéne pojednal o stavbách vodních
dal projev svému přešvědčení, že kanály ne
budou valně výnosny.
Dr. Baernreither zabýval se finančním pro
grantem, ale také zahraniční politikou, zejmén
schůzí revelskou.
Hr. Pininski a Czaykowski přišli z poslane
cké do sněmovny panské. Tím se vysvětluje, že
rádi mluví o dřivějším svém působišti a je kriti
sují. Oba jsou odpůrci všcobecného práva hlaso
vacího a sněmovny na něm spočívající. Pravdiv
bylo leckteré slovo kritiky, kleré pronesli o ny
nějším vládním hospodářství, nuceném, by op
rovalo dvoutřetinovými většinami, ježto státní
nezbytnosti musí vymahati pilnými návrhy
Mohlislí zasáhnouti do děbaty dva národní Po
láci, mohl a měl dozajistu smýšlení lidu českého
tlumočiti některý národně-oběnnský pair. Zano k
lost všech českých, lidových členů panské sně
movny je nám tím méně poelsopitelna, ježto b
Thun, jakkoli jest předsedou pravice, k níž n
ložejí všichni čeští pašrové, neuznal povinnost
svojí, uhoditi také na strunu národního citu če
ského.
s ožle
Skéne
doktor
Baernreither
Thun
Hradec
17
article
Dr. Plener, kterému teď po smrti otce jeh
neříkají „mladší“, zůstal věren své minulosti
Jest finaněníkom, jenž má veliké vědomosti,
kterého polilikové rádi poslouchají
Jménom vlády povstal hned po druhém řeč
nikovi ministerský předseda bar. Beck. O věcech
církevních mluvil s pochopitelnou reservoua
šotrností; mínil, že církev nezbytně potřebuje
svobody. Tolikéž je pochopitelno, že nepřestn
panské sněmovně lichotiti, řka, že podávají se
jí napřed osnovy zákonů důležitějších, které vy
žadují zvláštních odborných vědomostí a boha
tých zkušeností v oboru právním a státní praxe.
Panská sněmovna chovala s k bar. Beckov
stejně upjatě, jako se chovala k bar. Gaut-
schovi a dru. Körbrovi. Chef nynější vlády na-
zval systém svůj „politikou koncen
trace“ a soustavu volební „ko a l icí v š e ch
V drobném prodejí:
ramní čislo o sobě . . . za
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na vunkově
ranní číala. . . . . . . . 20
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plali se hotově napřel
Pledplacení a ineerty přijímá sdmini-
strace v Marlanské ulici č.3.
Tam nachánají se tét redakee
tiskárna a ezpsdice „Národních Listá“
Dukopisy se novracsjí.
doktor
Plener
Beck
Marlanský ulice
panská sněmovna
národní Listat
18
article
velikých stran“, kterou ministerský před-
seda považuje nikoli za pomíjející, nýbrž za
trvalý základ a podklad pro veškerý vývoj bu-
doucí. Jenže bar. Beck přezírá a zapomíná, že
taková součinnost a že taková politika koncen-
trace, jejímž je repraesentantem, kterou chce
míti provozovánu také dále, pracovati a prospí-
vati může zdárně jenom s podminkou, že totiž
jsou úplně sobě rovny všecky jed-
notlivé složky této koncentrace, této ko-
alice. Nejsou-li — a nyní nejsou — jest rovno-
váha vyloučena. Proto musí býti úkolem
každé vlády, každého ministerského předsedy,
chce li skutečně trojspolek v zasedací síni posla-
necké sněmovny a trojspolek na ministerských
lavicích udržeti a ustáliti, aby napřed zjednal
úplnou a naprostou rovnoprávnost v právecha
postavení národa českého s národem nejen pol-
ským, nýbež také s německým. Dokud teho není
a nebude, nemůže také nynější vládní soustava
býli leč opisodou.
Při hlasování provedla pravice a čásť stra-
ny středu malou a nehlučnou demonstraci. Když
totiž povoloval se rozpočet ministerstva kultua
vyučování, vyšli všichni pairové pra-
vice a zůstali tam toliko čtyři Če-
chové: dr. Mattuš, Wohanka, Hla va
a Křižík a svob. pán Berger. Pozoruhodno
je, že k českým národním pairům, kteří se ne-
prohlásili solidárními s názory hr. Frant. Thuna
a jeho klerikální družiny, připojil se také pan
Wohanka, jenž, jak rovněž je povědomo,
podepsal známý dotaz hr. Thuna o aféře Wahr-
mundově. Z členů strany středu vyšli: opat
Helmer, prof. Lammasch, hr. Czernin, hr. Clam
Gallos, br. Traun a hr. Nostitz. Pozoruhodne
bylo, že hlasování se nezúčastnil se všemi členy
t. zv. historické šlechty její nynější vůdce hr.
Beck
Mattuš
Wohanka
Hla
Křižík
Berger
František
Thun
Helmer
profesor
Lammasch
Czernin
Gallos
Nostitz
Traun
necký sněmovna
19
article
Frant. Thun, jakkoli počátkem sehůze jako před-
seda rozpočtového výboru navrhl pilné projed-
nání rozpočtu; navrhl je, ale vzdálil se, když
se o něm hlasovalo.
Řádnýrozpočet na r. 1908 je nyní
parlamentně vyřízen.
Dnešní schůze panské sněmovny náleží
k nojdelším. Tak pozdě do noci a tak dlouho
zasedala panská sněmovna, pokud naše pamět
sabá, jen dvakráte: při volební reformě a při
hlasování o návrhu Schmerlingově proti jazyko-
vým výnosům Stremayrovu a Pražákovu.
Z Vídně, 27. června. (K. k)
Předseda kníže Windisch-Graetz zahájil
schůzi v 1.30 hod.
Předloha o smlouvě s Rumunskem stran ochrany
literárních a vědeckých děl a fologralie přikázána
právně-polilickému výboru
František
Thun
Schmerlingův
Stremayrův
Pražákův
Windisch
Graetz
Vídeň
Rumunsko
panská sněmovna
20
article
Sněmovna projednávala především na pilno fi-
nanění zákon a st. rozpočet na rok 1908.
Ref. Niebauer doporučoval rozpočet i výbo-
rovou resoluci, aby vláda stanovila příslušný úvěr
na hermy někdejších členů sněmovny hr. Rich. Bel-
croda, bar. Ign. Pleneva a hr. Bedř. Schönborna
V povšechném rokování ujal se slova hr. Frant.
Thun. Poukažuje na nedávný dotrz pravice, chce
sice vylknouti své slanovisko ostře, jak vyžaduje
věc, avšak vysíříhá se, aby neublížil citům jiných.
Prvnímu požadnvku vláda vyhověla, proď. Wahr-
mund, jako učitel čírkevního práva, není vícev
Inšpruku. V příčině druhého požadavku nemůže na-
stati pro řečníkovu stranu očekávané uklidnění. Na
vysokých školách vyskytly se v poslední době ne-
obyčejně kormutlivé zjevy. Bylo by dobře, aby se
více neopekovaly a nastoupila dráha, jež může vésti
ke zlepšení poměrů. U nás vůbec děje se málo pro
zuchování autorily.
Kdo cítí katolicky, nemůže navštěvovali před-
nášky o církevním právu u profesora, který, třebas
ne v přednášce, avšak ve svém oslatním chování
rouhavě o základních zásadách katolické církve mluví.
Jeho strana nechce omezovati svobodu vyučo-
vání. Kdo katolicky cilí, kdo uznává a váží si ceny
vzdělání, nemůže se poslavili na stanovisko, které
přísně katolické autority nezastávaly ani dříve, ani
dnes. Kdo klidně posuzuje, nemůže býti obhájcem
prof. Wahrmund. Rektor jedné university sám řekl
svým posluchačům: Chápu vaše rozčilení, ale ted
není vhodná doba, poněvadž tento muž není hoden
vašeho rozčilení. (Pochvala.) Náhodou je to rektor
university, na kterou Wahrmund bude přesazen. (Ve-
selost.)
Jak na télo universitě se ubváří kolegiální po-
měry, ovšem si nemohu vysvětliti. Vláda — dle měho
názoru — pokud zijame v monarchickém slátě se
Niebauer
Rich
Plenev
Schönborn
František
Thun
profesor
Wahrmund
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 27. června.
6— (Kronika.) Nové pro a proti bur
cuje z klidu naše veřejné i soukromé svědomi
Jste pro abstinenci nebo proti? Uvádite svoje
tělesné ústrojí v občasný styk s druhy alkoholu
anebo se zdržujete všeho požitku? Otázka nale-
bavá. Závisí na ní vaše blaho, vaše zdravítě
lesné i duševní, zdar i blaho vší společnosti
celých generaci, všeho národa! Otázka absti
nence, považte, je otázka budoucnosti národa ! .
— Řeknéte, kdo budoucně vypije sklenku
piva nebo vina, nebo likěrku, je hned zrádce, pro
tože zákeřný, polměšilý škůdce národa ! . . .
— Aspoň v principul
— A patří na šibenici, ne-li?
— První sklenka, už krok na šikmou plo
chu! První může následovat druhá, třetl.. . A kde
je sklenkám konee? Sklenky stanou se zvykem
a zvyk je tu sám dábel, je alkoholism,je
otrava. Kdo zvyku propadl, otravuje sebe, olra
vuje generaci, potomstvo, olevírá cestu šeredne
jedovatině do tělesa národal
Krátce, odpoutané zlo ! Dábell
Třeba se střici dábla.
A už se rozletělo poplašné heslo. Úzkos
se zmocnila duchů. Volá se k obraně. Ruch
zavládl jako v dobách velikých hnutí a převratě
opravných. Vystupují hlasatelé a verbiři, aby
získávali přivržence novému učení spásy. Máme
už spolek Střádalů, dostaneme spolek Zdrželivců.
Dvě bratrstva silné vůle a zdravého smyslu.
Praha
22
article
Člen bratrstva se zavazuje zachovávat přísná
pravidla řádu, nevstoupit nikdy na šikmou plo
chu, nekcházet do veřejných místností, zasvěce-
ných šerednému požitku, zdržovat sama sebe
zdržovat jiné a získávat svaté věci spásy co
nejvíce přívrženců.
A členově se verbují na potkání, na heslo
na čestné slovo! A kdo byl dopaden, spronevě
řiv se, odpyká krutým trestem. Procedura jako
za doby Hugenotů.
— Hej, hola! Kdo tu?
— Dobrý přitel! ..
— Heslo?
sirn n
— Smrt alkoholu!
— Co to más před sebou?
— Prázdnou sklenici!
— Ve sklenici bylo — pivol
— Milosrdenství! Bylo pivo, ale už —
není!... Nebylo možno jinak! Horko bylo
přilišné, mléko žádně, nikde studně . ..
— A členský slib? . . . A pravidla
řádu ? . ..
A provinilec propadá důsledkům poruše-
ného slova. Jako zrádce zásady vystaven obecně
na povrh. A právem! Členstvo bratrstva vá-
záno je řádem. A řád je vyznání, A vyznávat
slovem a nevyznávat skutkem je pokrytectví,
je nízkost, je zbabělost. Nechť přísně bude
slíhánol
A řád je velmi rozvělven. Všude obcházejí
zřízenci, pronikaji bystrým zrakem přes ohrady
veřejných místností, za stěny přibytků. Nikdo
není jist, není-li pozorován . ..
Rozumite už známému, který si ulevil:
— Ne! Nedám se naverbovat! Jsem také
proti alkoholu ! Ale spolek, stanovy, pravidla,
diseiplinární řád? Ne! Někdy se něco šustne
natrefi tě při sklenici, při věrolomstvu, pokry
lectvu a pak si pomoz — z ostudyl
Horka
23
article
Už se rozletělo heslo! Strany se rozslou-
pily, třeba se rozhodnouti! Pro alkohiolism nebo
proti?
Kdož by si troufal pro ! Alkohol je z nej
herších jedů
— Kdo to praví?
— Věda !.
Vážná panj! Ať si má své slovo ! Třeba
se hluboko poklonit bohyní! Co pak ale — mi
nulost lidstva ? Neplatí snad nie? Slatisíce leť li
ské pokolení tráví svůj život na povrchu zeměkoule
rodi se a lepoti, tvoři si své idešly, pracuje
zápasí! Za všech časů ve chvili oddechu
prázdně dopřávalo si lidstvo občerstvení, plnil
poháry vlnem a medovinou, básníci opěvali per-
livý mok, lékaři doporučovali žár révy a silu
chmeloviny! A teď všecko nic neplutí? Cel
dějiny dosavadně, všechen rozvoj tisíciletých
kultur, rozvoj ducha a práce, techniky a prů-
myslu, umění a literatury, ba i samotné vědy.
která se nevyhýbala sklence a občns dovedla
najiti důved i povzbuzení pro lahodnou krůpěj
sumivého moku: či to všecko byl snad projev
leda nějské — choroby lidstva? Stonalo snad
lidstvo po všech stotisíe let své dosavadní mi-
nulosti? A zdraví lidstva, že začne teprve
zejtrkem? Teprv až zahájí svojí čnniost —
spolek Zdrželivých?
Zdrželivý
24
article
— Nic platno! Statistika mluvi! Strašlivé
— Nic platno! Statistika mluvi! Strašlivé
jsou doklady její čislicl
— Co mluví statistika?
— Podává výkazy nemocnie, chorobinců
blázinců Postavuje strašlivou obžalubu zloboha
lihoviny. Alkohol je horší, nežli nejprudší jed,
nebezpečnější, nežli cyankali a strychnin. Prud-
kých jedů, vyjma sebevraha, se každý leká
Snad se jich stříci! Alkohol působí nenáble
nepozorovaně s vražednou přijemností. Pod
loudná jedovatina ! Vkrádá se rozkladně v těles
společnosti, otravuje předem do dálky celé g
nerace, ohrožuje bylost národů ..
— U všech všudy! Praotec Noč byl noto
rický opilec. Zaněchal několik synů. Každý sym
stal se prasicem roda, z rodů staly se kmeny
vyrostly v národy, výplaily dějiny lidstva plné
sily a zdstnosti až na naše časy ! Kde tu jak
— otrava?
— Praolec Noě přebral trochu sladké šťáv
z čersivých hroznů. Snad měl svoji opičku. Ale
opička není — alkoholism
— Copak je tedy alkoholism?
— Alkoholiem je následek moderní ý
roby industriálné! Rozvoj industrie s rozvojen
obchodu jsou vším vinny ! Stvořily své po
měry a okolnosti, stvořily snadnou přístupnos
jedu, způsobily možnost otravy v massách
předovším, co nejhoršího, stvořily z vyk domně-
lého pož tkul
— Božínku! Je-li tak zle, pak nepomůže
žádný spolek! Pak třeba polírati příčinu zl
ne teprv následky! Je-li zakázáno prodáva
cysnkali a slrychnin, ať se zakáže prode
alkoholu!
o b
— Co by však řekl moderní stát? Ne
obejde se bez výnosu industrie a obchodu
Heslo moderního stálu: svobodný rozvoji všemu
— Tedy naposled otravuje lidstvo . .
— Moderní stát, svobodou svého zřízení
Zajisté ! ..
Pěkné výhledy do krajiny! Jak vidět, pro
vědu úkoly prožlukle spletitě. Véda nesmí
být jednostranná. A věda lidského zdraví
lidské nemoci má svoji povinnost! A předevšín
povinnost, najít účjnný styk s moderní — státo
vědou! Styk s vědou národohospodářskou.
Noč
25
article
s technickou a bůh ví, jaké styky ještě ! Sejdou-li
se kdy ke společné působnosli ty vzácné dámy?
A zbývá zalím? Leda, volná propaganda
ideje !
Však, s fou je známý křížl
Starého alkuholika nepřemluvíš, je pro
učení zlraren. A mládež? Ta holduje prineipu,
který se věčně bude zelenati. Vysměje se cti-
hodněmu karateli na vrch hlavy.
— Slavný mistře, tvoje učení je dojista
vzácné a pozoruhodně, ale mně se — nehodí l
— Zaslepená mládeži! Slyš moji radu
Tvé vlastní blaho a zdraví, tvoji budoucnost
mám na myslí ! Co ti radím, je pravda, vzácná
a drahocenná.
— A odkud máš svoji pravdu
— Život ji přinesl! A nikoliv zadarmo
podal ! .
— A čím jsi platil?
— Vlastní trpkou — zkušeností, uvaž
6, rozmilý!
— Tedy jsi dříve požíval, než jsi zkusil
a stal se — moudrým ? Pak dovol, abych i já se
obrátil v tu lákavou stranu ! Je to nejbezpeč-
nější cesla moudrosti! Budu následovati tvého
příkladu! Chci také napřed z ažíti svoji —
zkušenost ..
Tu je slabina poměrů! Příčina idejného
rozkolu generací! Prokletá slabina! Kde byla
by kultura, kdyby lidstvu něco platila ciz á zku-
šenost? Ale příroda kultury brání svými zá-
kony! Počítá krutě předem s určitým — pro-
centem otravy! Nějaký skrytý hlas nabádá
nezkušence, aby jen sám dříve užil práva a roz-
koše »mludických oslovin«. A tak působí tajemný
zákon! A ukládá: cizá zkušenosť milým lidičkám
aní platit — nesmí.
bůh vědět