ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f77502f0-771d-11dc-b503-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 118, place 55, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. června 1908.
4 masthead
Císlo 177.
5 article
zásadou mravně-náboženské výchovy, je povinna chrániti tento náboženský moment a uchrániti ho útoků. Nejedná tedy dobře, posílajíc do Prahy profesory kteří mohou případně míti škodný vliv na poslu- chače. Řečník oddává se naději, že vláda učiní taková opatření, aby uspokojila jeho stranu. Naproti veřej- nosti však tomu tak není. Vláda nechce nikde nara- ziti a nechce se nikde libiti. Ale v jistých zásadníc věcech jest polovičatost velikým nebezpečím. P- měry, které se vyvinuly, je spoluvinen také minist vyučování, poněvadž ihned nevystoupil proti heslu o svobodě vyučování a prohlásil dříve, než ještě soud pronesl rozsudek, že nemůže býti řeči o Wahr- mundově polrestání. To není správné a také ne možné Ministr měl počkutí, až bude vynesen rozsudel soudu. Když rozsudek byl vynesen, musilo se oče kávati, že po objcltivním řízení dojde na subjektivní stíhání. To se však nestalo. Celá záležitost měla býti projednána cestou disciplinární. Prof. Wahrmun měl býti suspendován až do skončení disciplinárního řízení a kdyby bylo rozhodnutí disciplinární instance odporovalo právu, mohla zajisté vláda najíti cesty a prostředky, aby zjedmla nápravu. Tím by byl zachována nulná vážnost v této záležitosti a byl by získán čas, který v takových záležitostech jest vý- hodou. Třetí chyby dopustila se správa vyučovac tím, že dala profesorovi Wahrmundovi krátkou do- volenou. Vina slíhá však laké jistý počet profesorů a rektorů. Chybou bylo, že se stávkujícími studenty jednalo se jako s rovnými.
Wahrmun Praha
6 article
Vysoké školy mají ovšem míti svoji samosprávu avšak samospráva, poskytující právo, ukládá take povinnosti (Tak jest!) a autonomie nemůže býti roz- šířena tak, aby byla státem ve státě, v němž vše možno a nic nepodléhá krilice. Ze zpráv není vy- loučeno, že urovnaná sludeniská stávka opět vy- pukne. Vělšina řečníkovy skupiny nemůže hlasovali pro rozpočet vyučovací správy a menšina mohla by pro něj hlasovati jen pod tou podmínkou, že ještě v bu- doucnosti stane se náprava, která odpovídá jejímu přesvědčení. Selkáváme se ustavičně s jistými vý- razy, jako volná škola, volná myšlenka, volné učení Jest úmysi pozvolna otřásati všemi pevnými základy právního státu, náboženství má býti podkopá no, sva- zek manželský má býti uvolněn. Na schůzi voln myšlenky lze slyšeti revoluční řečí, které by v Ra- kousku raději neměly býti slyšeny. Měli bychom se podívati do historie a říci si, kam takové věci vedly v jiných státech. Vedou pozvolna k pádu dynastie. pozvolna k úpadku říše, pozvolna k stavu, který vi- díme dnes ve Francii a před nímž ať nás chrání Bůh (Hlučná pochvala a potlesk, řečníku gratulují.) Dr. Grabmayr pravil, že dotaz po Wahrmundově aléře vzbudil u něho námilky, poněvadž v něm bylo ohlášeno odepření rozpočtu pro ten případ, kdyby vláda nevybověla v něm obsnženým poža- davkům.
bůh doktor Grabmayr Francie
7 article
Tuto hrozbu považuje však řečník za nepro- vednou, neboť neodpovídá také konstituční zásadě. aby vláda, která požívá důvěry koruny a druhě ko- mory, ustoupila před votem komory první. V Rakou- sku třeba, aby národní a náboženské rozpory nebyly zostřovány, nýbrž spíše seslabovány. Tato politika jest v zájmu Němectva. Ve Wahrmundově aféře hře- šilo se na obou stranách. Wahrmund dopustil se beziaktnosti a překročil meze, vylčené trestním zá- konem. Přeložením jest jeho aféra přiměřeným způ- sobem vyřizena.
8 article
Ministr dr. Marchot jednal přesně dle své po- vinnosti. Používání násilných prostředků student- stvem nelze ospravedlniti. To souvisí s desorganisací veřejného živola. Ať akademická mládež přenechá polilická rozhodnutí těm, kdo k tomu povolání jsou ústavou. M-p. bar. Beck pravil, že nevystačí se s do- savadními příjmy a vláda musí navrhnout olevření nových zdrojů přijmů. Snad podaří se získati pro stát nutné prosiředky, aniž poplatníci budou citelně zntíženi. Uspokojením naplňuje skutečnost, že posla- necká sněmovna vyřidila rozpočet v poměrně krátke době za prudkých národních bojů a za neméně prud- ké srážky názorů na svět. Naší zásadou bylo a jest, abychom všichni pevně frvali na společném státním zájmu, všichni měli je- den cíl a mezi křižujícími se cestami hledali zlatou střední cestu. Státi nad stranami, sloučením všech státních stran, to bylo naší snahou a bylo vo koru- nováno úspěchem. Prozíravé vedení státu nemůžea nesmí býti jiným, aspoň ne v Rakousku, než je. Pro- vozovati jinou politiku zakazuje mi můj právní ci a mě vlastenecké svědomí. Jest naší ctižádostí použiti všech produktivnícl sil stran, zastoupených v této vládě, k pokojnému sjednocení všech živlů státu za účelem obnovení jeho zařízení. Tento system chceme hluboko zakotviti do vědomí naší doby, aby udržel se také v budouc- nosti jako základ vývoje.
Marchot Beck Rakousko
9 article
Netroufám si způsobiti nebezpečí kulturního bo- je. Považuji za škodnou pro stát energii, která provo- kuje boj a vyhledává příkré prostředky. Přiznávám. že stojíme před celou řadou nebezpečí a škod. Svou politikou spohování síl uzavřeli jsme uprostře válečné vřavy mír s Uhrami, provedli rozpočet přes to, že byl ohrožován národnostními spory a vyřídi- jsme tak zv. Wahrmundovu aféru. V této učinili jsme zákonu, pokud nám to možným bylo, za dost. a zabezpečili mír. Prvé náboženské přesvědčení nedá se obbájiti policejními opatřeními, vznešená dogmata katolické církve nepotřebují policejního kordonu. Na jihu říše podařilo se šťastně rozřešiti — stále jen cestou kompromisu všech záčastněných strana za účinného spolupůsobení zemských vlád — otázku zemského zřízení a relormy volebního řádu do zem- ského sněmu. V Terstu odstraněn byl opravou obec- ního zřízení na dále neudržitelný slav a státní my- šlence dán širší a hlubší podklad. V Lublani osvobo- dilo pokojné řešení otázky volební reformy zemský sněm od šestilelé obstrukce. V Istrii touž cestou od- straněna mnoholetá závada činnosti zemského sně- mu a zažehnán politování hodný národnostní spor Obtížná práce obecního zřízení pro Pulji ukončena. Při různé povaze rakouských poměrů je kompromis vždy nejjistějším prostředkem ku přemožení obtíž a zjednání snesitelných poměrů. Spatřuji v tom nás hlavní úkol, abych tento system sprostředkováním za účelem společného postupu všech slálně smýšle- jících vždy více prohluboval a zdárně ho proveu také při jiných ještě mnohem obtižněj ších otázkách.
Wahrmundův Uhry Terst Lublaň Istria
10 article
Demokratický stát polřebuje zvýšenou měrou autority a kázně. Avšak energie nemůže býť univer- sálním prostředkem; jí samou v Rakousku vládnout nemůžeme. Maje pevnou naději, že takovýmto zá- sadám nemůže býti odepřeno schválení, dovolujisi prositi za přijelí předlozeného finančního zákona se státním rozpočtem. Ryt. Czaykowski stěžoval si do Úpadku elhického cílění a líčil velká sociální nebezpečí, jež z toho mo- hou vzniknouti. V další řeči vytkl naléhavou nutnos zákonné úpravy stávky a kartelů. Při rozpočtovýci otázkách varoval před fianční anarchií, která ma za náslodek. anarchii sociální. (Hlučná pochvula v pravo.) Šl. Skéne liluje, že se ještě dosti nerozmohl ci finanční zodpovědnosti. Pojednávaje o sanaci zem- ských financí, přimlouval se za účelovou dotaci pře- vzelím poloviny učitelských plalů státem. O výnos- nosti průplavů pochybuje a poukazuje na soulěž se severní drahou. Doufá, že říšská rada zákon zmnění
Ryt Rakousko Maja
11 article
Je za to dána kompensece zavedením starobního po- jišťování. Prosí vládu, by oznámila, jak bude slát zatížen vodními cestami. (Pochvala.) Hr. Piniňski kritisoval parlamentní poměry, kter naléhají na bezpodmínečnou změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny a vytkl nutnost sanace zem ských financí. Je srozuměn se zvýšením lihové daně avšak nesmí míti v zápěti poškození malých země- dělských lihovarův, a je povděčen zamílnutí snížen cukerní daně. V otázce Wahrmundově souhlasí s šl. Grabmayrem. Přeje, by skutečnost, že provedlo se rokování o rozpočtu, byla vážným a skulečným symptomem zlepšení parlamentních poměrů. (Hlučná pochvala.) Dr. Baernreither stěžoval si, že vývody min- předsedy neposkytly skutečného obrazu státních fi- nancí. Státní rozpočet končí příznivě, avšak v nej- bližší době bude státu hraditi náklad 90 mil. n nápravu zemských financí, zvýšení důstojnických platů aj.
doktor Baernreither Hradec poslanecký sněmovna
12 article
Ministr financí bude nucen vypracovali obšírný finanění plán a bude třeba prováděti politiku produk tivní. Jestliže jednotlivé správní akty, jako jmenováni úřadníků, podléhají přímému vlivu politických stran. anebo jednotlivých osob, je-li správa vázána vše- možnými ohledy na sněmovnu, nalézáme se na scest k ochromení a úplné desorganisaci. Nelze nedbati zpětného působení těchto poměrů na kázeň a duch úřadnictva. Musíme míti méně úřadníků, stupňovati pracovní intensitu jednollivcovu a lépe ji platiti. Dále musí stát spatřovati svůj úkol v soustavném pěstění státního smyslu úřadnictva Revelskou schůzkou nastaly pro Rakousko na balkánském poloostrově docela nové poměry. Doufá. že rukouská diplomacie uhájí postavení říše a udržá- ny budou hospodářské vzlahy říše k různým balkán- ským zemím. Zahraničné vzlahy říše jsou také vý zvou, abychom vnilřní poměry konsolidovali, všechny své síly sjednolili Šl. Plener mluví podrobně o rozpočlu se stano viska finančně technického. Slihy, které byly činěny při zavedení všeobecného volebního práva nesplnily se. Nhrodnostní protivy v Čechách nevystoupily nikdy tak přikře jako nyní.
Plener Rakousko Čechy
13 article
Zem. hejtman Rhomherg zabýval se zevrubně záležitostí Wahrmundovou Dv. rada Jeittsles přimlouval se za redukci st. příspěvku železnicím a litoval stálého postátňování železnic, což jednou bude třeba opět odčinit Opat Helmer (jménem vlastním i několika členů střední strany) nebude sice hlasovati proti rozpočtu avšak nezúčastní se hlasování o rozpočtu vyučovae správy. Dosud nebylo vážné snahy učiniti konee teroru na vysokých školách. Tím bylo hlavní rokování skončeno a schvále rozpočet i finanční zákon beze změny; rovněž reso- luce o postavení herm. Bez rokování schválena před- loha o osvobození od domovní činžovní daně kra- kovských fortífikačních pozemků a včera poslaneckou sněmovnou přijaté předlohy o pupilárním zjištěn půjček
Opat Helmer Wahrmundova Dv
14 article
Sjezd slovanského studentstva pokrokového v Praze. (Den třetí.) Schůzi zahájil předseda sjezdu kol. Tvrzický. klerý udělil slovo doc. dru. Fouslkovi. Tento pozdra vil sjezd pokrokového studentstva slovanského jmé nem české strany pokrokové a projevil potěšení, že studentstvo s takovým zájmem a tak věcně sle- duje otázky školské, jak se včera projevilo na pra- covním dnu středoškolském. Otázka universítní, na níž je dnes řada, jest nejen pro nás Čechy, ale všecky Slovany v Rakousku otázkou akutní a to ne- jen vzhledem k spravedlivému rozdělení počtu uni- versit pro slovanské národy proti národu německé mu, ale i po duchovním směru. Poměry rakouské nejlépe ilustruje faktum, že na 35 8% Němců má universit 5, Slované, 60.4% obyvatelstva, jenom 3 a to dvě polské (pro 4.3 mil. Poláků) a jedinou českou (pro 5.96 mil. Čechů). Žádně universily nemá 3.4 mil. Rusínů ani 1.2 mil. Slovinců. My Čechové dožadujeme se rychlého splnění nevyhnutelné naší kolturní potřeby, zříditi dobře vypravenou universitu v hlavním městě moravském — vždyť nám vlastně náležejí university 3. Po stránce duchovní university moderní jsou a musí zůstat nejvyššími vědeckým ústavy, sídlem soustavného vědeckého bádání, z ně- hož prýští pokrok ideový i praktický. Na to kol. Tvrzický stručně zmlňuje se o druhé české universitě, která je dnes olázkou politickou jedná se jen o Brno. Vždy jsme zároveň s tímto po- žadavkem spojovali žádost za rusínskou a slovinskou universitu. My Čechové jsme měli první universitu
Tvrzický doktor Čecho Slovan Němec Polák Rusín Praha Rakousko Brno
15 article
ve střední Evropě, druhě se nemůžeme dosud do- bojovati. Od let osmdesátých ozývají se hlasy pon rázněji a rázněji z toho důvodu, aby se na základě zdravé konkurence zachovala naše vědeckost. Heslo naše: žádný čestný profesor, žádný čestný student nepůjde na druhou českou universitu jinam než do Brna. Projevuje jménem Čechů souhlas s poža- davkem po zřízení university rusínské a slovinské. O otázce slovinské university referuje dr. Roz- tokar. Od roku 1848 jest universita hlavním bodem slovinského programu národně-kulturního, je předpo- kladem národního života, na nějž Slovinci mají plné právo. Neutěšených poměrů hospodářských využívá německý kapitál, který pracovní síly odnárodňuje ubíjí v německých školách. Máme-li se tomuto ná- valu německému ubrániti, jest nám třeba v první řadě dokonalého a úplného školství, neboť jen vzdě- láním dojdeme uskutečnění svých požadavků. Uni versity potřebujeme ke vzdělávání slovinského úřad- nictva, ježto úřadníci němečtí zabraňují každému sociálnímu pokroku Slovinců. Je nám třeba zbudo- vání individualní národní kultury, aby národní inte- ligence nebyla vychovávána v duchu německém. Žá- dáme jenom to, co nám bylo vzato. Měli jsme totiž vlastní universitu v Lublani, jejíž počátek datuje se z roku 1596, ovšem byla to kolej jesnitská. R. 178 byla zrušena, protože prý byli její profesoři příliš svobedomyslní. Od císaře Josefa II. obnovena a roku 1806 od Francouzů velice rozšířena (měla i stoliei pro archilekturu, kreslení a pod.). Ale měla jen krátké lrvání. Po ústupu Francouzů z Lublaně byla pro Slovince zavřena. Tehdy byli jsme pro univer- sítu zralí, dnes po 50letém vývoji třeba nám ještě více. V dalším promlouvá řečník o tom, jak si před stavuje postup práce pro universitu slovinskou.
Čecho Roza Uni Josef II Francouz Slovinec Evropa Brno Lublaň
16 article
Kol. Zalizňak referuje o ukrajinisaci ruských universit na Ukrajině. Tři university leží v území ukrajinském: kyjevská, charkovská a oděsská. Každá z těchto universit prospívala každému, jenom ne ukrajinskému lidu. Slouží úkolům rusifikačním. V době revoluce ukrajinské studentstvo poprvé po- stavilo požadavek ukrajínských stolic. Na podzim r. 1906 studentstvo začalo bojovati za své poža- davky. Současně do ukrajinských novin zasílány hromadně listy ze všech vrstev ukrajinského národa. kterými podporovány tyto požadavky. Ve druhé státní dumě ukrajinský klub podal návrh na zave dení ukrajinských stolic na zmíněných třech univer sitách, ale duma bned potom byla rozpuštěna. Ale přece ukrajinskému sludentstvu podařilo se dosáh nouti přednášek na zmíněných universilách a vyš- ších ženských kursech v ukrajinském jazyce. Ale te v době reakce začíná ruská vláda tuto vymoženost odnímati. Na to kol. Jefimovskij navrhuje jménem ruské sekce zaslati telegram předsedovi ruské dumy Chom jakovu tohoto znění: »Všeslovanský sjezd pokro- kového studenistva, vyslechnuv zprávy polských, ukrajinských a běloruských delegátův o současném stavu obecného školství v Polsku, Bělorusích a Ukra jině a zároveň zevrubně seznámiv se s návrhem zá- kona o vyučovací ukrajinské řeči v ukrajinských gu- berniích, jenž byl podán dumě 37 delegáty — vřele vítá tuto iniciativu autorů zmíněného zákonného návrhu, vída v něm první nestranný a odhodlaný krok v tom směru, aby školní olázka v Rusku byla jednou vyloučena z oboru politiky a řešena jen na základě kulturních požadavků: — jsme přesvědčeni. že bude to míti blahý vliv na obrození Ruska.
Ukrajina Polsko Rusko
17 article
(Návrh přijat.) Kol. Vodvářka (za Srby a Chorvaty). Mluví o bi- storii chorvatské university a vysvětlnje, jak došlo k dnešním požadavkům. Zejména byl velký vliv politických poměrů na svobodu vysokých škol. Byl to nejlépe viděti, když studenfstvo záhřebské musilo opustiti svoji universitu a jíli na studie do ciziny. Stěžuje si vůbec na nedostatek vyšších škol (hospo- dářských, průmyslových a obchodních) a vyslovuje hlavní požadavky nutné reorganisace university zá- hřebské, jež jsou: revise universitního zákona, kterou by se zaručila úplná autonomie a zajistila úplná svoboda akademická, dále zřízení stolic profesor- ských, zejména sociálních a hospodářských, čímž by naše universita příšla na sinpeň universit oslatních. Zvláštní váhu klade na založení stolice literaturya historie slovanské, zejména srbské. O požadavku, aby zřízeny byly vysoké školy lechnické, releruje za Chorvaty a Srby kol. Vlad. Maravič. Jak pro obrození politické a kulturní pro Chorvaty bylo založení university, tak také bude pr hospodářský vývoj národa míti vliv založení tech- niky; to však jen tehdy, jestliže moderní vysoká škola bude bráti zřetel na potřeby národa chorvat ského. Proto žádáme techniku, která ma být rovno- právná s universitou nejen formálně, nýbrž skutečně, to jest zachovávána má být svoboda vyučování.
Srba Chorvat Vlad
18 article
Kol. Koleda Ivan (Bělorus) mluví o školských požadavcích Bilé Rusi. Na zemi té není žádné vy- soké školy a Bělorusové nemají vůbec škol Vlada nechce dát pro Bělorusy školy, která by vy- učovala jazykem jejich. Už dlouhou dobu žádá s vysoká škola ve Vilně, ale vláda něchce povoliti ani filologickou fakullu, aby nebylo tam přednášeno řeč běloruskou. Za jeden rok , absolvuje přes 900 stu- dentů střední školy a nemají v do vovině kde stu- dovat; musí odjížděti na vysoké školy daleko do ciziny. Řečník končí výzvou k národům slovanským aby podali chudému utlačovanému národu bělo- ruskému přátelskou ruku. Kol. Vidovič praví: Srbové z Chorvatska a Sla- vonie připojují se ku požadavkům bratrů Chorvatů a v jižních Uhrách bratrů Slováků, s kterými budou společně postupovati ve všech otázkách universitních Požadavky bělehradské university ponecháváme kol. ze Srbska. Promluvím tedy ještě o Bosně a Herce- govině. My vlastní university nemáme, ale máme své požadavky. Nuceni jsme studovati na rakouských universitách, slovanských a německých. Ve Vídni máme internát bosensko-hercegovské vlády pro bo- senskou akademickou mládež, který však úplně svému účelu nevybovuje, ježto nedovoluje žádných styků s ostatním pokrokovým světem a znemožňuje každé pokrokové snahy o řádnou sebavýchovu. Nen nám dovoleno navštěvovat cizí university kromě
Ivan Bilá Vlad Vidovič Srba Chorvat Slovák Vilno Chorvatsko Sl Uhry Srbsko Vídeň
19 article
rakouských, ježto s cízím diplomem nemůžeme by přijati do státní služby Kol. Sčeuský (Polák): Na ruinách hlavní školy která dala nám většinu našich lidí, pracujících dosue v oboru kultury a vědy, povstala universita varšav- ská. Škola hlavní jen 7 let trvala, od r. 1862—1869 ale vykonala víc než celá universita varšavská za 87 let svého působení. V r. 1904—1905 bylo na této universitě 1180 Poláků, tedy méně než v hlavní škole r. 1868—1869. A přece v tom čase počet oby vatelů vzrostl z 51/2 mil. na 11 mil. Universita nijak nepěstovala čistou vědu; ale ani specielně ruské na- uky a kulturní proudy zastoupeny zde nebyly. Vždyt ruská vláda postarala se, aby profesoři byli víc »blagonaďní« než učenci. Výjimek bylo velmi málo. Každý posluchač musel konati zkoušku z ruského jazyka, vládnoucího. Ale nebyla to ani liferatura, c mu ke zkouškám přednášeli, jen specielně filologické theorie o vzniku jazyka, gramatika a pod. A chová ním svým profesoři nijak úctu k literatuře a jazyku ruskému v posluchačích nebudili, oni spíš ubíjelii zesměšňováním a potlačováním všeho národního cítění polského. Kol. Jefimovskij (Rus): V Rusku není nacionál- ního potlačování škol; ruská sekce počílá, že nejlépe budou rozřešeny otázky školské, když pollačovan národy samy o školství svém budou rozhodovat Ruské university měly dobré i zlé časy, neštěstím bylo, že úkolem jejich bylo vzdělávati pro vládu, že zanesen byl do nich princip sloužil politickým cllům Ale přece, ač byly oniversity potlačovány, přece vy- chovaly řadu lidí, kteří dovedli právě opačně v živote pracovat, než v tom směru, jak byly universitou od chováni.
Polák Rus Rusko Jefimovskij
20 article
Kol Lanrlnová referuje o sociálním postavenía práci sludentky. Liluje, že postavení stodentky dosud liší se od sociálního postavení stodenta. Otázka žen- ská a otázka studentky jdou spolu. Akad. vzdělana studentka je zjev mladý. Proto není dosud ujasněno její postavení sociální a hospodářské. U nás přístupna je ženě pouze fakulta filosofická a medicinská. Tech nika a práv. lak, řádných posluchaček nepřijímá. A právě tu mohla by se žena tolik uplatniti. Připo- meňme si jen trestnictví a hlavně nyní, kdy chceme by trestnice nebyla místem, kde se trestá, ale kde se připravuje pro další život. Mezi studentem a stu dentkou není pravé kolegiality. Působí to zvláště momenty konkurenční při dnešní nadprodukci inteli- gence. Ale o tom nedá se mluviti mezi lidmi opravde pokrokovými. Studium žen si společnost dosud ne uvědomila ani jako potřebu, tim méně jako nutnost Proto o chudou studentku není nijak systematicky pečováno a stipendia dle fandačních listin vázán jsou jen na mužské studenty. Je to jedním z úkolů studované ženy dokázat praktickou neudržitelnost starých předsudků, a pracovat k nápravě.
21 article
Dale mluví redaktor Novikov, koresp. moskev ského »Ruského Slova«, přeje zdaru sjezdovému jednání. Slované nenabyli vzdětání od školy řecko- latinské. Proto mohou míti nejvyšší krilicismus v školských požadavcích. Staré vraždy, které dělí celý paedag gický svět Evropy na dvě části, klasický realistický, u nás nebylo. Lze ji odvrátiti tím, ž zaměníme ji vyšším principem filosofickým, t. j. že naše škola bude čistě nauková. Mathematika, příro- dopis, filologie jsou speciátní vědy, system všeobec- ného vzdělání musí však býti založen na filosofii. královně všech nauk. Filologové tvrdivali, že slov »Slovan« pochází od jména »sláva, člověk, slovo«, ale my nebudeme vésti spor, nýbrž přijmeme všechny tři výklady jako rovnocenné Dale promlouvá o tom jak si před-tavuje vzornou školu slovanskou.
Novikov Slovan Evropa
22 article
Kol. Baran ze Lvova obšírně vykládá zápa o vysoké školství ukrajinské. Od. r. 1899 vstupuje ukrajinská mládež v syslem. boj za ukraj. universitu ve Lvově a boj ten široko je znám jako secesse studentů Ivovské university r. 1901, demonstrace z 27. ledna 1907, věznění 10/0 ukraj. studentů i známá hladovka. Ukrajinci maji právo na samostatnou uni- versitu pro velký počet ukrajin. studentů, jichž stu- duje r. 1907--8 ve Lvově na 1100 a na jiných uni- versitách rak. (ve Vídní a Černovcích) přes 300. V boji za samost. universitu nestojí ukrajinská mlád ž proti polské universitě, nechce jim jí upírati nestojí proli polsvému národu, přeje jim kulturní i politické zamostatnosti a bojuje a bude pojovau jen proti vládním kruhům polským, kteří nechtěj přiznati samostatné universily 3,400.001 Ukrajine v Haliči a Bukovině. Zřízení ukraj. university závisí jen od byrokratů polských a proto je povinnosti pokrokové mládeže polské, aby vlivem svým přiměla polskou veřejnost k povolnosti v ukrajinské otázee vůbec a universilní zvláště. Sil profesorských je dost asi 78 jich pracuje v Rakousku i Rusku a neodmíti by pozvání na universitu Ivovskou. Kol Kvitkova z Kyjeva (Ukrajinka) prohlašuje že inteligentní ukrajioska žena jde spolu s ukr. in tel gentním mužem a bojuje s ním za práva člověka Podavá informace o »ukrajinské ženské hromadě- knihovnách a přednáškách v ukrajinské řeči. V do rozumění s Poláky, Bělorusy a Rusy protestuje prot ministerskému nařízení, jímž uzavícají se bezprávně ženské kursy.
Baran Ukrajinec Kvitkův Polák Rus Lvov Vídeň Černovec Halič Bukovina Rakousko Rusko Kyjev Ivovský univerzita univerzita Ivovska
23 article
Kol. R. Pluhafova referovala pak o skad. vzdě lání učitelů škol obecoých, které jsou základním či nitelem kulforním Následovala pak řada referátů, jež pro obšírnos materiálu můžeme jen stručně výjmenovati. O žá doucí reformě fakulty filosofické mluvil kol. Kudela. o zemědělské fakuitě české, založ. r. 1906, kol. Favel o reformě studia právnického kol. Ilek. Dale pojednal kol. Teltšík o svobodě vědy a kol Vyslyd o nedostatcích českých vysokých škol praž ských, o nichž v českých lislech v poslední dob s dostatek se psalo. O zaslaralém diseiplinárním řáde vysokoškolském referoval kol. Rosenzwcig. Požada vek, aby školství bylo vůbec bezplatné, odůvod ňoval kol. Kalz; o vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni reforoval kol. Jiskra, přednášeje tyto tři postu- láty posluchačstva: 1. Vynětí ze správy ministerstva vojenství; 2. Volba rektora (ne jmenování); 3. Uprav studijního a zkušebního řádu. Posléze ještě kol. Kladivo mluvi o odluce theo logické fakulty, uvádi rozpor moderní vědy, založené na empírii s iheologií a vyvozuje z toho, že ani fa kulta theologická nepatří k universitě, ústavu věde- ckému. Theologie jest nekritická, ona jen odhlasuje pravdu či nepravdu. Nevědeckost, nekritičnost a proti- vědeckost jsou rozumové důvody proti theologii a její lakultě. Mimo to theologická fakulta zasaha do kompetence fakult jiných; má svoji vlastní fil osofii. přednáší se tu majetkové právo, patronátní i man- želské, ovšem zcela protichůdné vědě právnické. Schůze skončena před 2. hod. odpol. Dnes v neděli a zejtra v pondělí ko- nají se plenární schůze v divadelním sále restau- rantu su Čížků« (v Ječné ulici), vždy po 9. hodině dopolední.
R Pluhafův Kudela Ilek Jiskra
24 article Sjezd lidovýchovný.
Sjezd lidovýchovný. Svazem osvětovým svolaný lidovýchovný sjezd konán byl za hojné účasti zástupců vzdělavacích sborů a delegátů vzdělavacích spolků včera v Měšť. besedě. Sjezdu přitomní byli jmenovitě předseda prof. dr. Fr. Pastrnek, pí. Renata Tyršová, prof. dr. Schrutz, prof. Váša z Brna, Drbal z Vídně, dr. Scheiner, dr. Tobolka, učitel F. V. Moravec, dram. Kamper, aman J. Emler, red. Hejret, Š. Tröger, uč. Fiala, uč. Mer- hont, dr. Havelka, stud. Tvrzický, uč. J. Černý, dr. Volf, uč. Jedlička Brodský, slč. Lašmannova, posl. Šrámek, kustos F. J. Malý, prof. dr. Frič, uč. Staněk, uč. Libenská, VI. Hanel, řed F. Macháček, sl. Dědi- nova, zástupci vzděl., Weinfurter, dále zástupci spolků učitelských, hasičských, sokolských atd. Předseda Svazu osvět. prof. dr. Fr. Pastrnek zahájil sjezd vřelým proslovem, ukázav k potřebě dohody všech pracovníků na poli lidové osvěty o pro- gramu, postupu a způsobu vzdělavací práce. Ze sjezdů lidovýchovných Svazu osvětového rozvine se zajisté důležitá instituce kuiturní, neboť poskylnuta tak možn st projednávati nejdůležitější otázky, které tý- kají se duševního pokroku nejširších lidových vrstev našich. Přeje si, aby se našlo dostatek horlivých ochotných pracovníků, kteří by krásné snahy Švazu osvětového podporovali. (Bouřlivý souhlas.) Když ještě zvlášť uvítal zástupce svazu moravského dolnorakouského, rozestoupil se sjezd ve čtyři pra covní odbory. V odboru organisačním předsedal dr.
profesor doktor Pastrnek Tyršová Schrutz Váša Drbal Scheiner Tobolka F V Moravec Kamper J Emler Hejret Š Tröger Fiala Havelka Tvrzický J Černá Volf Jedlička Brodská Šrámek Malá Frič Staněk Hanel F Macháček Děd Weinfurter Francie Brno Vídeň svaz osvěta lidovýchovný svaz osvětový rozvinout svaz moravský dolnorakouský
25 article
Scheiner a referoval uč. F. V. Moravec o er- ganisaci vzdělavací práce. Po obšírném referátě refe- rentem navržené these jednomyslně přijaty. Bylo usneseno doporučiti veřejnosti Svaz osvětový k mo- rální i hmotné podpoře a orgán Svazu osvětového k hojnému odbírání. Všichní pracovníci lidovýchovní jakož i obce, spolky a p. mají sdružovati se po soudních okresech ve vzdělavací sbory, jakožto syu- dykaty všech vzděl. činitelů okresních. Tyto sbory mají působiti, aby utvořeny byly po venkově místní sbory tak, že by užito bylo pracujících organisaci vzdělavacích, jako na př. hasičských, sokolských a p. za základ. Sborům okresním přísluší v první řadě činnost evidenční, organisační a agitační, místním pak aktivní. Okresní sbory nemají konkurovati se spolky již pracujícími, ale mají činnost jejich dopl- ňovati a aktivně vystupovati v oborech zanedbáva- ných. Mezi sbory a ústředím buď živý styk. Přední prací přiští doby buď organisování besídek pro mlá- dež. Když ještě jednáno bylo o finančním zabezpe- čení S. O. a poměru k sborům podružným, nastala debata, jíž súčastnili se pp.: Váňa, Tyrzi- cký, dr. Scheiner, Rotschläger, Machá- ček, Kozák, Tröger, red Hejret a j. V sekci knihovní dr. Tobolka zahájil schůzi vylíčením činnosti knihovního odboru v mi- nulém roku. P. Šrámek žádal, aby organisační odbor Svazu na novo zahájil akci za uzákonění na- šich knihoven. Na to dr. Tobolka přednášel o pro- středcích proti šíření krvavé literatury. Přednášející ukázal, že české hnutí proti krvavé literatuře jest částí hnutí světového pro literatury kulturul. Cha- rakterisoval krvák jako produkt literární a dovodil, že krvák je druh literatury, který lid nevychovává. nýbrž jen dolů k masse jde a hoví pudům massy.
Scheiner F V Moravec S O Váňa Tyrzi doktor Rotschläger Tröger Hejret Tobolka P Šrámek Kozák
26 article
Krvák mravně i intelektualně ničí lid, umělecky jej nepovznáší a ochuzuje lid svojí drahotou. Proti krvá- kům dle názorů přednášejícího nezmůže mnoho zá- nezmůže mnoho zvýšení bonorářů literálům, pořádání přednášek. Krváky musejí se vyřazova z knihoven a musejí se nadšenými jednollivci, stu- denty a učitelstvem mezi lidem sbírat a vyměňovat za četbu dobrou. Krváky musejí se vymitití hro- madným rozšiřováním dobré a laciné čelby. Nutno je, aby i naše žurnalistika svojí soudní síní nehověla pudům širokých mass. Nulno je působit na nakladatele krváků, aby zanechali svého škod- ného působení. Po přednášce dra. Tobolky v dlouhé debatě byla učiněna řada nových dalších podnětů. Debaty se zůčastnili pp.: posl. Šrámek, kustos Malý z Plzně, Part! z Č. Budějovic, učitel C. Merhout. nakl. Springer a Weinfurter, uč Kubík z Mn. Hradiště, načež přijaty tyto ná- vrhy: 1. Nepovažujeme za způsobilé proti krvá- kům cestou zákonitou postupovati. 2. Ani nevěříme, že tato literatura by se odstranila zvýšením honoráře spisovatelům. 3. Přimlouváme se za působení ptoti krvákům přednáškami a tiskem v časopisech (návrh p. St. Partla). 4. Přimlouváme se za vyřazování krváků ze všech knihoven a zejména žádáme za další součinnost učitelstva, studentstva a Sokolstva.
Šrámek C Merhout Springer Weinfurter Kubík Mn Stanislav Partl Plzeň Č . Budějovice
27 article
5. Účinné hromadné šíření dobré četby a to zejmena malými přenosnými knihovnami (p. dr. Volf a posl. Šrámek). 6. Vybízíme českou žurnalistiku, aby i svojí soudní siní působila k povznášení širokých vratev lidových. 7. Chceme působit na vydavatele krváků, aby přestali vydavat krvavou literaturu, jmai je budeme boykotovat Dr. Voli přednášel o povšechném významu lidové četby, zřizování čítáren, jejich zařízení, o správcích knihoven; ukázal na nedostatky, které dosud u nás panují, ačkoli by bylo možno, při i menších prostředcích čítárny zařizovati. Zároveň podal ukázky ze statistiky dotazníků, které Osvětový sva z rozeslal. Po debatě, které se účastnili pp. Malý, Šrámek. Merhaut a Ledeč doporučena ku přijetí akce, aby se působilo, by při stavbě škol a radnie bylo pamato váno na lidové čítárny a aby byly častěji pořádány schůzky knihovníků
doktor Volf Šrámek Malá Merhaut Ledeč
28 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Jest to pro mne vždy příjemná chvíle, ho- vořím-li s vámi, milé čtenářky, a vypravuji vám o naší Paříži, k níž hledí celý svět, o Paříži, kterou nazvali zájmem ženy, poněvadž chová jediná tajemství elegance, jež se odtud širí mezi všechny ženy a kdykoli mi padne do oka nějaká novinka, myslím bned na vás. Řekla jsem vám posledně, že se blíží doba, kdy elegantní život končí. Po výstavách, gran prix a květinové slavnosti chystají se všechny Pařížanky, jako by znaveny přepychem, k od- jezdu na venkov. Tento odjezd však se každého roku protahuje: Zima je tak dlouhá a léto tak krátké! Pařiž je tak krásná v slunci, že se od- jezd odkládá až na konec července. Není li zá- hodno nositi nějakou dobu ony velkolepé jarn toiletty a zpíti se trochu všemi radostmi léta Žije se však zcela jiným způsobem : ne- jsou divadla, neboť vělšina jich už je zavřena, nejsou plesy a večery, poněvadž po grand pri přestává veškeré přijímání. V každém patře domů po všech ulicích jsou v několika okneeh staženy záclony. Naznačuje se tak, že se v ob- vyklý den již nepřijímá a dvéře zůstávají ote- vřeny jedině důvěrným přátelům, kteří mohou přijíti kdykoli.
Pařížanka Paříž
29 article
Jakmile bude saisona zahájena, sdělím vám všechny novinky, jež se ukládají dobré hospodyni v domáenosti. Pařížanka, která touto dobou zů- stáva z Paříži, činí tak prolo, aby se bavila ben ohledu na společenské povinnosti a konání neb přijímání návštěv. Takto se pořádají výlety v auto- mobilu, diners v lesíkn, kdež feerické osvětlení vrhá ohnivou záři na koruny stromů a jezírka, na nichž spí labutě, zatím co hudba zpívá veselé nápěvy milencům, snícím za noci a avuky housl rozjařují hodující, kteří pak v šampaňském na lezají smích a zpěvy. , jak krásná je Paříž v červnu, neni- člověk ještě unaven horkem a chce-li žiti na volném vzduchu. Bohužel máme letos málo krá- sných dnů, což však nevadí pořádání slavnost pod širým nebem, jež stále hojněji přicházejí d mody a konají se v noci. Madame de Rothschild pořádala v těchto dnech velkolepou slavnost se střílením holubů.
Pařížanka Rothschild Paříž
30 article
Stromy byly osvětleny, vypalovány ohňo- stroje a podniknuty závody člunů . . . byl to neslýchaný přepych. Všechny dámy měly velkou dekoletáž a velké městské klobouky, jak bývá zvykem při těchto nočních slavnostech, konaných pod širým nebem. Večerní úbory jsou stále těsnější a při- lehavějšl. Nosí se bez šněrovačky a podšivka musí býti dosti tuhá, aby ji nahradila, udržel formu těla, ponechávajíc mu jeho pružnost. Střih jest vždy sám o sobě velmi jedno- duchý, pruh látky ovinuje boky a vrchní část těla a spadá v dlouhém šerpovitém laloku o ramene až ke konci sukně buď v předu nebo v zadu podle taille. Velmi silná dáma nesmí nikdy akcentovati své tvary šerpami. Tato moda může se uplatniti u krásné třicetileté ženy, ježto nynější úbory mohou nositi jen osoby ne příliš útlé ani přiliš tělnaté. Velkou novinkou saisony jest dlouhý rukáv, padající až na ruku a ote- vřený po celé dělce na tři centimetry zšíři Kusy rukávu jsou sepjaty buď svázanými šňůr kami nebo sametovými stužkami. Průstřih mus však býti povždy na zadní straně ruky v lini Tyto rukávy dělají se také namnoze u de lokte. koletovaných úborů a jsou pak z tylu téže nuanee jako oděv.
31 article
Na vycházkové oděvy používá se především látky bílé; sukně s korsetkem nosí se na bluzu z valenciennských krajek. Dlouhý bílý žakeo krajkový s applikacemi pošité látky bývá vždy při této toilettě. Velmi elegantní je olemovati tento žaket nitěnými třapečky. Pošívání jest velmi oblibeno v této saisoně. Lze je spatřit až příliš hojně na oděvech, jež bývají skoro celé zahaleny, klade se na hedvábí, sukno, plátno, na slunečníky, tylové vložky, ba i n klobouky ! Je to hotová manie. Klade-li se pošívání na cvilínk, piqué nebo plátno, může býti nitěné, jinak musí býti vždy z hedvábí a šité v ruce, aby nemělo konfekeio- nářský ráz, jemuž se elegantní dámy tak vy- hýbají.
32 article
Velmi oblibený a úhledný jest vycházkový oděv tailleur z hedvábí a pošitý. Sukně je sklá daná a krátká, žaket volný. Šerpa ovíjí se ko- lem pasu, jest asi 30 centimetrů doleji svázána a spadá v širokých lalocích, zakončených ža- ludy. Krátká sukně jest nyní připuštěna všude s podmínkou, že jest velmi bohatá a na velm pěkné postavě. Bývá ostatně dražší než některé roby soukenné, poněvadž se vždy hotoví z hed- vábí, liberty, foulardu anebo tussoru. Krátký tailleur ranní smi jedině zůstati prostý a kla- sický. Viděla jsem na dostizích, kde se scház nejelegantnější svět, krátké sukně z mousselinu, hedvábí a některé dokonce z tylul Naše ubohé babičky by nás shledaly málo spořivými. Za jejich dob dávala se přednost so- lidnímu oděvu, jenž trval po celý život, nyn máme zálibu pro efemerní pavučinky, jež vy- drží jenom několik neděl . .. Bílá bluza nosí se již velmi málo; jedině pod žaketem nebo s bílou zcela jednoduchou sukní. Bývá vždy prostá, s rukávy dlouhými padajíeími až na ruce. Skladá se obyčejně z plo- chých záhybů a šitých ručně, položených p délce na téle bluzy a napřič na rukávech. V předu jest po celé délce uprostřed přišit stuha, tvořicí náprsenku a rovněž je stuha n konci rukávů. Hotoví se výhradně z tylu velm řidkého, jenž nahražuje bluzy z linonu neb z krajek. Toť, milé čtenářky, přehled mody, trochu šustotu našich milých látek, jež nás činí krás nými, půvabnými a milovanými . . . látek, je povždy pletly hlavu ženám — i mužům . .. Magdeleine Chaumont.
Hotový Magdeleine Chaumont
33 article Hudba.
Hudba. „Spolek pro pěstování písní“ v Praze. P delších předběžných přípravách ustavil se právěv Praze na své valné hromadě nový hudební „Spolek pro pěstování písní“, jehož účelem bude, poládat písňové koncerty, v nichž pěstovala by se lyrická píseň s průvodem klavíru, jak od mistrů klassických tak i cizích modernistů všech škol, se zvláštním zřetelem ku písni českoslovanské. Nový spolek m na mysli výchovný účel v tomto směru: chce roz šířiti známost oboru u nás málo pěstovaného, zdoko- naliti umění koncertního zpěvu. Z toho důvodu bu- dou programy jednotlivých večerů zeela zaokrou- hleny jak provedením skladeb jednotlivých skla- datelů ve všech oborech jejich tvorby. Kancertům bude předcházeli úvodní přednáška povolaných od- borníků. V zájmu ucelenosti bude na jednotlivých koncertech, jichž má býti deset do roku, účinkovati zpravidla jeden interpret, mezi něž zvány budou koncertní veličiny prvého řádu jak domácí tak cizí. Předplatné k těmto koncertům, které opravňuje i k členství spokku, činí 8 K ročně a přijímá je pokladní spolku slč. Anděla Hrdličkova, Jungmannova ul.č. 36 v II. posch. Sedadlo v loži možno si zajistiti jed nou pro vždy složením 40 K vedle každoročnllao příspěvku členského +První kritické vydání librelia „Prodané ne- věsty“ vyšlo právě ve „Světové knihovně“ jako čís 665.—667. Vydání toto opatřil dr. Z d. Neje dl
Hrdličkův Praha Jungmannův ulice
34 article
krilickým aparátem a obsahuje mimo vlastní text Sabinův obšírný úvod, poznámky a hudební rozbor opery, provázený přečetnými notovými příklady Kniha vyšla nákladem J. Otty a pře. značný svůj objem — o 164 str. — stojí pouhých 60 hal., poštou 65 bal. Soukromé hudební a pěvecké učiliště řed Ant. Heřmana (Dvořákeum) v Praze, Ječná ul. 10 (509), uspořádá v sále divadelním v I. patře (bu- dova ústavu) dva večery historické (IX. a X. večírek žákovský) a sice 30. června večer starých mistrů českých a 1. července večer klassiků. Začátek v 7 hod. več. Vstup volný. i Výroční zkouška hudební školy Josefa Maliny bude ve středu 1. července o 3. hod. odpol. v di- vadolní dvoraně Národního domu na Král. Vinohra- dech. Programy lze obdržeti v hudební škole, Kra- meriova ulice 11, v Českém lidovém knihkupectvíp Jos. Springra „Na Valdeku“ a u p. Em. Homolky, houslare na Král. Vinohradech. Vstup volný. + Od 8—11 letem výslavním světem vyšlo prá- vě pro klavír na 2 ruce. Jest to veselá směs nejrůz- nějších popěvků, charakterisujících různé výslavní atrakce případnými melodiemi od kapelníka Jul. Fu- číka. Rozkošný, v 11 barvách provedený titulní list akad malíře Šimůnka znázoráuje obrovského slon, kolem něhož v táhnoucím se toboganu sjiždí pestrá společnost, vedena rozkošnou Pražkou. Směs stojí pro klavír 3 K 60 hal., pra velkou dech. hudbu 6 K. pro malou 4 K 80 h (obé vyjde za týden a lze ji do- stati v exposici Mojmíra Urbánka na výsiavě, pavilon grafiky, střed, nebo v závodě v Praze, Jung- mannova tř. 14, Hlávkův paláe.
Sabinův J Ott Antonín Heřman Malin Král Rozkošná Šimůnek Pražka Urbánek Jung Hlávkův Praha Ječná ulice meriov ulice Springra Valdek Homolka národní dom
35 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Neštěsli v Kruppových závodech. Z Essenu. 27. června. V tavírně Kruppovy slévárny nechal včera odpoledne jeden dělník z neopatrnosti téci roztavenou ocel vedle kelímku. Stříkající oceli byli ostatní dělníci poděženi, upustili své kelímky, celkem osm na zem, čímž bylo 21 dělníků popáleno, 17 z nich těžce. = Velký požár. Z Frederichstadtu, 27. června. (K. k.) Minulou noc zničil požár středn část západní obchodní čtvrti. 23 největších skladišt dříví vyhořelo úplně.
Kruppův Essen Frederichstadt