2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. června 1908.
5
article
zásadou mravně-náboženské výchovy, je povinna
chrániti tento náboženský moment a uchrániti ho
útoků.
Nejedná tedy dobře, posílajíc do Prahy profesory
kteří mohou případně míti škodný vliv na poslu-
chače.
Řečník oddává se naději, že vláda učiní taková
opatření, aby uspokojila jeho stranu. Naproti veřej-
nosti však tomu tak není. Vláda nechce nikde nara-
ziti a nechce se nikde libiti. Ale v jistých zásadníc
věcech jest polovičatost velikým nebezpečím. P-
měry, které se vyvinuly, je spoluvinen také minist
vyučování, poněvadž ihned nevystoupil proti heslu
o svobodě vyučování a prohlásil dříve, než ještě
soud pronesl rozsudek, že nemůže býti řeči o Wahr-
mundově polrestání. To není správné a také ne
možné
Ministr měl počkutí, až bude vynesen rozsudel
soudu. Když rozsudek byl vynesen, musilo se oče
kávati, že po objcltivním řízení dojde na subjektivní
stíhání. To se však nestalo. Celá záležitost měla
býti projednána cestou disciplinární. Prof. Wahrmun
měl býti suspendován až do skončení disciplinárního
řízení a kdyby bylo rozhodnutí disciplinární instance
odporovalo právu, mohla zajisté vláda najíti cesty
a prostředky, aby zjedmla nápravu. Tím by byl
zachována nulná vážnost v této záležitosti a byl by
získán čas, který v takových záležitostech jest vý-
hodou. Třetí chyby dopustila se správa vyučovac
tím, že dala profesorovi Wahrmundovi krátkou do-
volenou. Vina slíhá však laké jistý počet profesorů
a rektorů. Chybou bylo, že se stávkujícími studenty
jednalo se jako s rovnými.
Wahrmun
Praha
6
article
Vysoké školy mají ovšem míti svoji samosprávu
avšak samospráva, poskytující právo, ukládá take
povinnosti (Tak jest!) a autonomie nemůže býti roz-
šířena tak, aby byla státem ve státě, v němž vše
možno a nic nepodléhá krilice. Ze zpráv není vy-
loučeno, že urovnaná sludeniská stávka opět vy-
pukne.
Vělšina řečníkovy skupiny nemůže hlasovali pro
rozpočet vyučovací správy a menšina mohla by pro
něj hlasovati jen pod tou podmínkou, že ještě v bu-
doucnosti stane se náprava, která odpovídá jejímu
přesvědčení. Selkáváme se ustavičně s jistými vý-
razy, jako volná škola, volná myšlenka, volné učení
Jest úmysi pozvolna otřásati všemi pevnými základy
právního státu, náboženství má býti podkopá no, sva-
zek manželský má býti uvolněn. Na schůzi voln
myšlenky lze slyšeti revoluční řečí, které by v Ra-
kousku raději neměly býti slyšeny. Měli bychom se
podívati do historie a říci si, kam takové věci vedly
v jiných státech. Vedou pozvolna k pádu dynastie.
pozvolna k úpadku říše, pozvolna k stavu, který vi-
díme dnes ve Francii a před nímž ať nás chrání Bůh
(Hlučná pochvala a potlesk, řečníku gratulují.)
Dr. Grabmayr pravil, že dotaz po Wahrmundově
aléře vzbudil u něho námilky, poněvadž v něm
bylo ohlášeno odepření rozpočtu pro ten případ,
kdyby vláda nevybověla v něm obsnženým poža-
davkům.
bůh
doktor
Grabmayr
Francie
7
article
Tuto hrozbu považuje však řečník za nepro-
vednou, neboť neodpovídá také konstituční zásadě.
aby vláda, která požívá důvěry koruny a druhě ko-
mory, ustoupila před votem komory první. V Rakou-
sku třeba, aby národní a náboženské rozpory nebyly
zostřovány, nýbrž spíše seslabovány. Tato politika
jest v zájmu Němectva. Ve Wahrmundově aféře hře-
šilo se na obou stranách. Wahrmund dopustil se
beziaktnosti a překročil meze, vylčené trestním zá-
konem. Přeložením jest jeho aféra přiměřeným způ-
sobem vyřizena.
8
article
Ministr dr. Marchot jednal přesně dle své po-
vinnosti. Používání násilných prostředků student-
stvem nelze ospravedlniti. To souvisí s desorganisací
veřejného živola. Ať akademická mládež přenechá
polilická rozhodnutí těm, kdo k tomu povolání jsou
ústavou.
M-p. bar. Beck pravil, že nevystačí se s do-
savadními příjmy a vláda musí navrhnout olevření
nových zdrojů přijmů. Snad podaří se získati pro
stát nutné prosiředky, aniž poplatníci budou citelně
zntíženi. Uspokojením naplňuje skutečnost, že posla-
necká sněmovna vyřidila rozpočet v poměrně krátke
době za prudkých národních bojů a za neméně prud-
ké srážky názorů na svět.
Naší zásadou bylo a jest, abychom všichni pevně
frvali na společném státním zájmu, všichni měli je-
den cíl a mezi křižujícími se cestami hledali zlatou
střední cestu. Státi nad stranami, sloučením všech
státních stran, to bylo naší snahou a bylo vo koru-
nováno úspěchem. Prozíravé vedení státu nemůžea
nesmí býti jiným, aspoň ne v Rakousku, než je. Pro-
vozovati jinou politiku zakazuje mi můj právní ci
a mě vlastenecké svědomí.
Jest naší ctižádostí použiti všech produktivnícl
sil stran, zastoupených v této vládě, k pokojnému
sjednocení všech živlů státu za účelem obnovení
jeho zařízení. Tento system chceme hluboko zakotviti
do vědomí naší doby, aby udržel se také v budouc-
nosti jako základ vývoje.
Marchot
Beck
Rakousko
9
article
Netroufám si způsobiti nebezpečí kulturního bo-
je. Považuji za škodnou pro stát energii, která provo-
kuje boj a vyhledává příkré prostředky. Přiznávám.
že stojíme před celou řadou nebezpečí a škod. Svou
politikou spohování síl uzavřeli jsme uprostře
válečné vřavy mír s Uhrami, provedli rozpočet přes
to, že byl ohrožován národnostními spory a vyřídi-
jsme tak zv. Wahrmundovu aféru. V této učinili
jsme zákonu, pokud nám to možným bylo, za dost.
a zabezpečili mír. Prvé náboženské přesvědčení nedá
se obbájiti policejními opatřeními, vznešená dogmata
katolické církve nepotřebují policejního kordonu.
Na jihu říše podařilo se šťastně rozřešiti — stále
jen cestou kompromisu všech záčastněných strana
za účinného spolupůsobení zemských vlád — otázku
zemského zřízení a relormy volebního řádu do zem-
ského sněmu. V Terstu odstraněn byl opravou obec-
ního zřízení na dále neudržitelný slav a státní my-
šlence dán širší a hlubší podklad. V Lublani osvobo-
dilo pokojné řešení otázky volební reformy zemský
sněm od šestilelé obstrukce. V Istrii touž cestou od-
straněna mnoholetá závada činnosti zemského sně-
mu a zažehnán politování hodný národnostní spor
Obtížná práce obecního zřízení pro Pulji ukončena.
Při různé povaze rakouských poměrů je kompromis
vždy nejjistějším prostředkem ku přemožení obtíž
a zjednání snesitelných poměrů. Spatřuji v tom nás
hlavní úkol, abych tento system sprostředkováním
za účelem společného postupu všech slálně smýšle-
jících vždy více prohluboval a zdárně ho proveu
také při jiných ještě mnohem obtižněj
ších otázkách.
Wahrmundův
Uhry
Terst
Lublaň
Istria
10
article
Demokratický stát polřebuje zvýšenou měrou
autority a kázně. Avšak energie nemůže býť univer-
sálním prostředkem; jí samou v Rakousku vládnout
nemůžeme. Maje pevnou naději, že takovýmto zá-
sadám nemůže býti odepřeno schválení, dovolujisi
prositi za přijelí předlozeného finančního zákona se
státním rozpočtem.
Ryt. Czaykowski stěžoval si do Úpadku elhického
cílění a líčil velká sociální nebezpečí, jež z toho mo-
hou vzniknouti. V další řeči vytkl naléhavou nutnos
zákonné úpravy stávky a kartelů. Při rozpočtovýci
otázkách varoval před fianční anarchií, která ma
za náslodek. anarchii sociální. (Hlučná pochvula
v pravo.)
Šl. Skéne liluje, že se ještě dosti nerozmohl ci
finanční zodpovědnosti. Pojednávaje o sanaci zem-
ských financí, přimlouval se za účelovou dotaci pře-
vzelím poloviny učitelských plalů státem. O výnos-
nosti průplavů pochybuje a poukazuje na soulěž se
severní drahou. Doufá, že říšská rada zákon zmnění
Ryt
Rakousko
Maja
11
article
Je za to dána kompensece zavedením starobního po-
jišťování. Prosí vládu, by oznámila, jak bude slát
zatížen vodními cestami. (Pochvala.)
Hr. Piniňski kritisoval parlamentní poměry, kter
naléhají na bezpodmínečnou změnu jednacího řádu
poslanecké sněmovny a vytkl nutnost sanace zem
ských financí. Je srozuměn se zvýšením lihové daně
avšak nesmí míti v zápěti poškození malých země-
dělských lihovarův, a je povděčen zamílnutí snížen
cukerní daně. V otázce Wahrmundově souhlasí s
šl. Grabmayrem. Přeje, by skutečnost, že provedlo
se rokování o rozpočtu, byla vážným a skulečným
symptomem zlepšení parlamentních poměrů. (Hlučná
pochvala.)
Dr. Baernreither stěžoval si, že vývody min-
předsedy neposkytly skutečného obrazu státních fi-
nancí. Státní rozpočet končí příznivě, avšak v nej-
bližší době bude státu hraditi náklad 90 mil. n
nápravu zemských financí, zvýšení důstojnických
platů aj.
doktor
Baernreither
Hradec
poslanecký sněmovna
12
article
Ministr financí bude nucen vypracovali obšírný
finanění plán a bude třeba prováděti politiku produk
tivní. Jestliže jednotlivé správní akty, jako jmenováni
úřadníků, podléhají přímému vlivu politických stran.
anebo jednotlivých osob, je-li správa vázána vše-
možnými ohledy na sněmovnu, nalézáme se na scest
k ochromení a úplné desorganisaci. Nelze nedbati
zpětného působení těchto poměrů na kázeň a duch
úřadnictva. Musíme míti méně úřadníků, stupňovati
pracovní intensitu jednollivcovu a lépe ji platiti. Dále
musí stát spatřovati svůj úkol v soustavném pěstění
státního smyslu úřadnictva
Revelskou schůzkou nastaly pro Rakousko na
balkánském poloostrově docela nové poměry. Doufá.
že rukouská diplomacie uhájí postavení říše a udržá-
ny budou hospodářské vzlahy říše k různým balkán-
ským zemím. Zahraničné vzlahy říše jsou také vý
zvou, abychom vnilřní poměry konsolidovali, všechny
své síly sjednolili
Šl. Plener mluví podrobně o rozpočlu se stano
viska finančně technického. Slihy, které byly činěny
při zavedení všeobecného volebního práva nesplnily
se. Nhrodnostní protivy v Čechách nevystoupily
nikdy tak přikře jako nyní.
Plener
Rakousko
Čechy
13
article
Zem. hejtman Rhomherg zabýval se zevrubně
záležitostí Wahrmundovou
Dv. rada Jeittsles přimlouval se za redukci st.
příspěvku železnicím a litoval stálého postátňování
železnic, což jednou bude třeba opět odčinit
Opat Helmer (jménem vlastním i několika členů
střední strany) nebude sice hlasovati proti rozpočtu
avšak nezúčastní se hlasování o rozpočtu vyučovae
správy. Dosud nebylo vážné snahy učiniti konee
teroru na vysokých školách.
Tím bylo hlavní rokování skončeno a schvále
rozpočet i finanční zákon beze změny; rovněž reso-
luce o postavení herm. Bez rokování schválena před-
loha o osvobození od domovní činžovní daně kra-
kovských fortífikačních pozemků a včera poslaneckou
sněmovnou přijaté předlohy o pupilárním zjištěn
půjček
Opat Helmer
Wahrmundova Dv
14
article
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
(Den třetí.)
Schůzi zahájil předseda sjezdu kol. Tvrzický.
klerý udělil slovo doc. dru. Fouslkovi. Tento pozdra
vil sjezd pokrokového studentstva slovanského jmé
nem české strany pokrokové a projevil potěšení, že
studentstvo s takovým zájmem a tak věcně sle-
duje otázky školské, jak se včera projevilo na pra-
covním dnu středoškolském. Otázka universítní, na
níž je dnes řada, jest nejen pro nás Čechy, ale
všecky Slovany v Rakousku otázkou akutní a to ne-
jen vzhledem k spravedlivému rozdělení počtu uni-
versit pro slovanské národy proti národu německé
mu, ale i po duchovním směru. Poměry rakouské
nejlépe ilustruje faktum, že na 35 8% Němců má
universit 5, Slované, 60.4% obyvatelstva, jenom
3 a to dvě polské (pro 4.3 mil. Poláků) a jedinou
českou (pro 5.96 mil. Čechů). Žádně universily nemá
3.4 mil. Rusínů ani 1.2 mil. Slovinců. My Čechové
dožadujeme se rychlého splnění nevyhnutelné naší
kolturní potřeby, zříditi dobře vypravenou universitu
v hlavním městě moravském — vždyť nám vlastně
náležejí university 3. Po stránce duchovní university
moderní jsou a musí zůstat nejvyššími vědeckým
ústavy, sídlem soustavného vědeckého bádání, z ně-
hož prýští pokrok ideový i praktický.
Na to kol. Tvrzický stručně zmlňuje se o druhé
české universitě, která je dnes olázkou politickou
jedná se jen o Brno. Vždy jsme zároveň s tímto po-
žadavkem spojovali žádost za rusínskou a slovinskou
universitu. My Čechové jsme měli první universitu
Tvrzický
doktor
Čecho
Slovan
Němec
Polák
Rusín
Praha
Rakousko
Brno
15
article
ve střední Evropě, druhě se nemůžeme dosud do-
bojovati. Od let osmdesátých ozývají se hlasy pon
rázněji a rázněji z toho důvodu, aby se na základě
zdravé konkurence zachovala naše vědeckost. Heslo
naše: žádný čestný profesor, žádný čestný student
nepůjde na druhou českou universitu jinam než do
Brna. Projevuje jménem Čechů souhlas s poža-
davkem po zřízení university rusínské a slovinské.
O otázce slovinské university referuje dr. Roz-
tokar. Od roku 1848 jest universita hlavním bodem
slovinského programu národně-kulturního, je předpo-
kladem národního života, na nějž Slovinci mají plné
právo. Neutěšených poměrů hospodářských využívá
německý kapitál, který pracovní síly odnárodňuje
ubíjí v německých školách. Máme-li se tomuto ná-
valu německému ubrániti, jest nám třeba v první
řadě dokonalého a úplného školství, neboť jen vzdě-
láním dojdeme uskutečnění svých požadavků. Uni
versity potřebujeme ke vzdělávání slovinského úřad-
nictva, ježto úřadníci němečtí zabraňují každému
sociálnímu pokroku Slovinců. Je nám třeba zbudo-
vání individualní národní kultury, aby národní inte-
ligence nebyla vychovávána v duchu německém. Žá-
dáme jenom to, co nám bylo vzato. Měli jsme totiž
vlastní universitu v Lublani, jejíž počátek datuje se
z roku 1596, ovšem byla to kolej jesnitská. R. 178
byla zrušena, protože prý byli její profesoři příliš
svobedomyslní. Od císaře Josefa II. obnovena a roku
1806 od Francouzů velice rozšířena (měla i stoliei
pro archilekturu, kreslení a pod.). Ale měla jen
krátké lrvání. Po ústupu Francouzů z Lublaně byla
pro Slovince zavřena. Tehdy byli jsme pro univer-
sítu zralí, dnes po 50letém vývoji třeba nám ještě
více.
V dalším promlouvá řečník o tom, jak si před
stavuje postup práce pro universitu slovinskou.
Čecho
Roza
Uni
Josef II
Francouz
Slovinec
Evropa
Brno
Lublaň
16
article
Kol. Zalizňak referuje o ukrajinisaci ruských
universit na Ukrajině. Tři university leží v území
ukrajinském: kyjevská, charkovská a oděsská. Každá
z těchto universit prospívala každému, jenom ne
ukrajinskému lidu. Slouží úkolům rusifikačním.
V době revoluce ukrajinské studentstvo poprvé po-
stavilo požadavek ukrajínských stolic. Na podzim
r. 1906 studentstvo začalo bojovati za své poža-
davky. Současně do ukrajinských novin zasílány
hromadně listy ze všech vrstev ukrajinského národa.
kterými podporovány tyto požadavky. Ve druhé
státní dumě ukrajinský klub podal návrh na zave
dení ukrajinských stolic na zmíněných třech univer
sitách, ale duma bned potom byla rozpuštěna. Ale
přece ukrajinskému sludentstvu podařilo se dosáh
nouti přednášek na zmíněných universilách a vyš-
ších ženských kursech v ukrajinském jazyce. Ale te
v době reakce začíná ruská vláda tuto vymoženost
odnímati.
Na to kol. Jefimovskij navrhuje jménem ruské
sekce zaslati telegram předsedovi ruské dumy Chom
jakovu tohoto znění: »Všeslovanský sjezd pokro-
kového studenistva, vyslechnuv zprávy polských,
ukrajinských a běloruských delegátův o současném
stavu obecného školství v Polsku, Bělorusích a Ukra
jině a zároveň zevrubně seznámiv se s návrhem zá-
kona o vyučovací ukrajinské řeči v ukrajinských gu-
berniích, jenž byl podán dumě 37 delegáty — vřele
vítá tuto iniciativu autorů zmíněného zákonného
návrhu, vída v něm první nestranný a odhodlaný
krok v tom směru, aby školní olázka v Rusku byla
jednou vyloučena z oboru politiky a řešena jen na
základě kulturních požadavků: — jsme přesvědčeni.
že bude to míti blahý vliv na obrození Ruska.
Ukrajina
Polsko
Rusko
17
article
(Návrh přijat.)
Kol. Vodvářka (za Srby a Chorvaty). Mluví o bi-
storii chorvatské university a vysvětlnje, jak došlo
k dnešním požadavkům. Zejména byl velký vliv
politických poměrů na svobodu vysokých škol. Byl
to nejlépe viděti, když studenfstvo záhřebské musilo
opustiti svoji universitu a jíli na studie do ciziny.
Stěžuje si vůbec na nedostatek vyšších škol (hospo-
dářských, průmyslových a obchodních) a vyslovuje
hlavní požadavky nutné reorganisace university zá-
hřebské, jež jsou: revise universitního zákona, kterou
by se zaručila úplná autonomie a zajistila úplná
svoboda akademická, dále zřízení stolic profesor-
ských, zejména sociálních a hospodářských, čímž by
naše universita příšla na sinpeň universit oslatních.
Zvláštní váhu klade na založení stolice literaturya
historie slovanské, zejména srbské.
O požadavku, aby zřízeny byly vysoké školy
lechnické, releruje za Chorvaty a Srby kol. Vlad.
Maravič. Jak pro obrození politické a kulturní pro
Chorvaty bylo založení university, tak také bude pr
hospodářský vývoj národa míti vliv založení tech-
niky; to však jen tehdy, jestliže moderní vysoká
škola bude bráti zřetel na potřeby národa chorvat
ského. Proto žádáme techniku, která ma být rovno-
právná s universitou nejen formálně, nýbrž skutečně,
to jest zachovávána má být svoboda vyučování.
Srba
Chorvat
Vlad
18
article
Kol. Koleda Ivan (Bělorus) mluví o školských
požadavcích Bilé Rusi. Na zemi té není žádné vy-
soké školy a Bělorusové nemají vůbec škol
Vlada nechce dát pro Bělorusy školy, která by vy-
učovala jazykem jejich. Už dlouhou dobu žádá s
vysoká škola ve Vilně, ale vláda něchce povoliti ani
filologickou fakullu, aby nebylo tam přednášeno řeč
běloruskou. Za jeden rok , absolvuje přes 900 stu-
dentů střední školy a nemají v do vovině kde stu-
dovat; musí odjížděti na vysoké školy daleko do
ciziny. Řečník končí výzvou k národům slovanským
aby podali chudému utlačovanému národu bělo-
ruskému přátelskou ruku.
Kol. Vidovič praví: Srbové z Chorvatska a Sla-
vonie připojují se ku požadavkům bratrů Chorvatů
a v jižních Uhrách bratrů Slováků, s kterými budou
společně postupovati ve všech otázkách universitních
Požadavky bělehradské university ponecháváme kol.
ze Srbska. Promluvím tedy ještě o Bosně a Herce-
govině. My vlastní university nemáme, ale máme
své požadavky. Nuceni jsme studovati na rakouských
universitách, slovanských a německých. Ve Vídni
máme internát bosensko-hercegovské vlády pro bo-
senskou akademickou mládež, který však úplně
svému účelu nevybovuje, ježto nedovoluje žádných
styků s ostatním pokrokovým světem a znemožňuje
každé pokrokové snahy o řádnou sebavýchovu. Nen
nám dovoleno navštěvovat cizí university kromě
Ivan
Bilá
Vlad
Vidovič
Srba
Chorvat
Slovák
Vilno
Chorvatsko
Sl
Uhry
Srbsko
Vídeň
19
article
rakouských, ježto s cízím diplomem nemůžeme by
přijati do státní služby
Kol. Sčeuský (Polák): Na ruinách hlavní školy
která dala nám většinu našich lidí, pracujících dosue
v oboru kultury a vědy, povstala universita varšav-
ská. Škola hlavní jen 7 let trvala, od r. 1862—1869
ale vykonala víc než celá universita varšavská za
87 let svého působení. V r. 1904—1905 bylo na této
universitě 1180 Poláků, tedy méně než v hlavní
škole r. 1868—1869. A přece v tom čase počet oby
vatelů vzrostl z 51/2 mil. na 11 mil. Universita nijak
nepěstovala čistou vědu; ale ani specielně ruské na-
uky a kulturní proudy zastoupeny zde nebyly. Vždyt
ruská vláda postarala se, aby profesoři byli víc
»blagonaďní« než učenci. Výjimek bylo velmi málo.
Každý posluchač musel konati zkoušku z ruského
jazyka, vládnoucího. Ale nebyla to ani liferatura, c
mu ke zkouškám přednášeli, jen specielně filologické
theorie o vzniku jazyka, gramatika a pod. A chová
ním svým profesoři nijak úctu k literatuře a jazyku
ruskému v posluchačích nebudili, oni spíš ubíjelii
zesměšňováním a potlačováním všeho národního
cítění polského.
Kol. Jefimovskij (Rus): V Rusku není nacionál-
ního potlačování škol; ruská sekce počílá, že nejlépe
budou rozřešeny otázky školské, když pollačovan
národy samy o školství svém budou rozhodovat
Ruské university měly dobré i zlé časy, neštěstím
bylo, že úkolem jejich bylo vzdělávati pro vládu, že
zanesen byl do nich princip sloužil politickým cllům
Ale přece, ač byly oniversity potlačovány, přece vy-
chovaly řadu lidí, kteří dovedli právě opačně v živote
pracovat, než v tom směru, jak byly universitou od
chováni.
Polák
Rus
Rusko
Jefimovskij
20
article
Kol Lanrlnová referuje o sociálním postavenía
práci sludentky. Liluje, že postavení stodentky dosud
liší se od sociálního postavení stodenta. Otázka žen-
ská a otázka studentky jdou spolu. Akad. vzdělana
studentka je zjev mladý. Proto není dosud ujasněno
její postavení sociální a hospodářské. U nás přístupna
je ženě pouze fakulta filosofická a medicinská. Tech
nika a práv. lak, řádných posluchaček nepřijímá.
A právě tu mohla by se žena tolik uplatniti. Připo-
meňme si jen trestnictví a hlavně nyní, kdy chceme
by trestnice nebyla místem, kde se trestá, ale kde
se připravuje pro další život. Mezi studentem a stu
dentkou není pravé kolegiality. Působí to zvláště
momenty konkurenční při dnešní nadprodukci inteli-
gence. Ale o tom nedá se mluviti mezi lidmi opravde
pokrokovými. Studium žen si společnost dosud ne
uvědomila ani jako potřebu, tim méně jako nutnost
Proto o chudou studentku není nijak systematicky
pečováno a stipendia dle fandačních listin vázán
jsou jen na mužské studenty. Je to jedním z úkolů
studované ženy dokázat praktickou neudržitelnost
starých předsudků, a pracovat k nápravě.
21
article
Dale mluví redaktor Novikov, koresp. moskev
ského »Ruského Slova«, přeje zdaru sjezdovému
jednání. Slované nenabyli vzdětání od školy řecko-
latinské. Proto mohou míti nejvyšší krilicismus v
školských požadavcích. Staré vraždy, které dělí celý
paedag gický svět Evropy na dvě části, klasický
realistický, u nás nebylo. Lze ji odvrátiti tím, ž
zaměníme ji vyšším principem filosofickým, t. j. že
naše škola bude čistě nauková. Mathematika, příro-
dopis, filologie jsou speciátní vědy, system všeobec-
ného vzdělání musí však býti založen na filosofii.
královně všech nauk. Filologové tvrdivali, že slov
»Slovan« pochází od jména »sláva, člověk, slovo«,
ale my nebudeme vésti spor, nýbrž přijmeme všechny
tři výklady jako rovnocenné Dale promlouvá o tom
jak si před-tavuje vzornou školu slovanskou.
Novikov
Slovan
Evropa
22
article
Kol. Baran ze Lvova obšírně vykládá zápa
o vysoké školství ukrajinské. Od. r. 1899 vstupuje
ukrajinská mládež v syslem. boj za ukraj. universitu
ve Lvově a boj ten široko je znám jako secesse
studentů Ivovské university r. 1901, demonstrace
z 27. ledna 1907, věznění 10/0 ukraj. studentů i známá
hladovka. Ukrajinci maji právo na samostatnou uni-
versitu pro velký počet ukrajin. studentů, jichž stu-
duje r. 1907--8 ve Lvově na 1100 a na jiných uni-
versitách rak. (ve Vídní a Černovcích) přes 300.
V boji za samost. universitu nestojí ukrajinská
mlád ž proti polské universitě, nechce jim jí upírati
nestojí proli polsvému národu, přeje jim kulturní
i politické zamostatnosti a bojuje a bude pojovau
jen proti vládním kruhům polským, kteří nechtěj
přiznati samostatné universily 3,400.001 Ukrajine
v Haliči a Bukovině. Zřízení ukraj. university závisí
jen od byrokratů polských a proto je povinnosti
pokrokové mládeže polské, aby vlivem svým přiměla
polskou veřejnost k povolnosti v ukrajinské otázee
vůbec a universilní zvláště. Sil profesorských je dost
asi 78 jich pracuje v Rakousku i Rusku a neodmíti
by pozvání na universitu Ivovskou.
Kol Kvitkova z Kyjeva (Ukrajinka) prohlašuje
že inteligentní ukrajioska žena jde spolu s ukr. in
tel gentním mužem a bojuje s ním za práva člověka
Podavá informace o »ukrajinské ženské hromadě-
knihovnách a přednáškách v ukrajinské řeči. V do
rozumění s Poláky, Bělorusy a Rusy protestuje prot
ministerskému nařízení, jímž uzavícají se bezprávně
ženské kursy.
Baran
Ukrajinec
Kvitkův
Polák
Rus
Lvov
Vídeň
Černovec
Halič
Bukovina
Rakousko
Rusko
Kyjev
Ivovský univerzita
univerzita Ivovska
23
article
Kol. R. Pluhafova referovala pak o skad. vzdě
lání učitelů škol obecoých, které jsou základním či
nitelem kulforním
Následovala pak řada referátů, jež pro obšírnos
materiálu můžeme jen stručně výjmenovati. O žá
doucí reformě fakulty filosofické mluvil kol. Kudela.
o zemědělské fakuitě české, založ. r. 1906, kol. Favel
o reformě studia právnického kol. Ilek.
Dale pojednal kol. Teltšík o svobodě vědy a kol
Vyslyd o nedostatcích českých vysokých škol praž
ských, o nichž v českých lislech v poslední dob
s dostatek se psalo. O zaslaralém diseiplinárním řáde
vysokoškolském referoval kol. Rosenzwcig. Požada
vek, aby školství bylo vůbec bezplatné, odůvod
ňoval kol. Kalz; o vysoké škole zvěrolékařské ve
Vídni reforoval kol. Jiskra, přednášeje tyto tři postu-
láty posluchačstva: 1. Vynětí ze správy ministerstva
vojenství; 2. Volba rektora (ne jmenování); 3. Uprav
studijního a zkušebního řádu.
Posléze ještě kol. Kladivo mluvi o odluce theo
logické fakulty, uvádi rozpor moderní vědy, založené
na empírii s iheologií a vyvozuje z toho, že ani fa
kulta theologická nepatří k universitě, ústavu věde-
ckému. Theologie jest nekritická, ona jen odhlasuje
pravdu či nepravdu. Nevědeckost, nekritičnost a proti-
vědeckost jsou rozumové důvody proti theologii a
její lakultě. Mimo to theologická fakulta zasaha do
kompetence fakult jiných; má svoji vlastní fil osofii.
přednáší se tu majetkové právo, patronátní i man-
želské, ovšem zcela protichůdné vědě právnické.
Schůze skončena před 2. hod. odpol.
Dnes v neděli a zejtra v pondělí ko-
nají se plenární schůze v divadelním sále restau-
rantu su Čížků« (v Ječné ulici), vždy po 9. hodině
dopolední.
R Pluhafův
Kudela
Ilek
Jiskra
24
article
Sjezd lidovýchovný.
Sjezd lidovýchovný.
Svazem osvětovým svolaný lidovýchovný sjezd
konán byl za hojné účasti zástupců vzdělavacích
sborů a delegátů vzdělavacích spolků včera v Měšť.
besedě. Sjezdu přitomní byli jmenovitě předseda prof.
dr. Fr. Pastrnek, pí. Renata Tyršová, prof. dr. Schrutz,
prof. Váša z Brna, Drbal z Vídně, dr. Scheiner, dr.
Tobolka, učitel F. V. Moravec, dram. Kamper, aman
J. Emler, red. Hejret, Š. Tröger, uč. Fiala, uč. Mer-
hont, dr. Havelka, stud. Tvrzický, uč. J. Černý, dr.
Volf, uč. Jedlička Brodský, slč. Lašmannova, posl.
Šrámek, kustos F. J. Malý, prof. dr. Frič, uč. Staněk,
uč. Libenská, VI. Hanel, řed F. Macháček, sl. Dědi-
nova, zástupci vzděl., Weinfurter, dále zástupci spolků
učitelských, hasičských, sokolských atd.
Předseda Svazu osvět. prof. dr. Fr. Pastrnek
zahájil sjezd vřelým proslovem, ukázav k potřebě
dohody všech pracovníků na poli lidové osvěty o pro-
gramu, postupu a způsobu vzdělavací práce. Ze sjezdů
lidovýchovných Svazu osvětového rozvine se zajisté
důležitá instituce kuiturní, neboť poskylnuta tak
možn st projednávati nejdůležitější otázky, které tý-
kají se duševního pokroku nejširších lidových vrstev
našich. Přeje si, aby se našlo dostatek horlivých
ochotných pracovníků, kteří by krásné snahy Švazu
osvětového podporovali. (Bouřlivý souhlas.) Když
ještě zvlášť uvítal zástupce svazu moravského
dolnorakouského, rozestoupil se sjezd ve čtyři pra
covní odbory.
V odboru organisačním předsedal dr.
profesor
doktor
Pastrnek
Tyršová
Schrutz
Váša
Drbal
Scheiner
Tobolka
F V Moravec
Kamper
J Emler
Hejret
Š Tröger
Fiala
Havelka
Tvrzický
J Černá
Volf
Jedlička Brodská
Šrámek
Malá
Frič
Staněk
Hanel
F Macháček
Děd
Weinfurter
Francie
Brno
Vídeň
svaz osvěta
lidovýchovný svaz osvětový rozvinout
svaz moravský dolnorakouský
25
article
Scheiner a referoval uč. F. V. Moravec o er-
ganisaci vzdělavací práce. Po obšírném referátě refe-
rentem navržené these jednomyslně přijaty. Bylo
usneseno doporučiti veřejnosti Svaz osvětový k mo-
rální i hmotné podpoře a orgán Svazu osvětového
k hojnému odbírání. Všichní pracovníci lidovýchovní
jakož i obce, spolky a p. mají sdružovati se po
soudních okresech ve vzdělavací sbory, jakožto syu-
dykaty všech vzděl. činitelů okresních. Tyto sbory
mají působiti, aby utvořeny byly po venkově místní
sbory tak, že by užito bylo pracujících organisaci
vzdělavacích, jako na př. hasičských, sokolských a p.
za základ. Sborům okresním přísluší v první řadě
činnost evidenční, organisační a agitační, místním
pak aktivní. Okresní sbory nemají konkurovati se
spolky již pracujícími, ale mají činnost jejich dopl-
ňovati a aktivně vystupovati v oborech zanedbáva-
ných. Mezi sbory a ústředím buď živý styk. Přední
prací přiští doby buď organisování besídek pro mlá-
dež. Když ještě jednáno bylo o finančním zabezpe-
čení S. O. a poměru k sborům podružným, nastala
debata, jíž súčastnili se pp.: Váňa, Tyrzi-
cký, dr. Scheiner, Rotschläger, Machá-
ček, Kozák, Tröger, red Hejret a j.
V sekci knihovní dr. Tobolka zahájil
schůzi vylíčením činnosti knihovního odboru v mi-
nulém roku. P. Šrámek žádal, aby organisační
odbor Svazu na novo zahájil akci za uzákonění na-
šich knihoven. Na to dr. Tobolka přednášel o pro-
středcích proti šíření krvavé literatury. Přednášející
ukázal, že české hnutí proti krvavé literatuře jest
částí hnutí světového pro literatury kulturul. Cha-
rakterisoval krvák jako produkt literární a dovodil,
že krvák je druh literatury, který lid nevychovává.
nýbrž jen dolů k masse jde a hoví pudům massy.
Scheiner
F V Moravec
S O
Váňa
Tyrzi
doktor
Rotschläger
Tröger
Hejret
Tobolka
P Šrámek
Kozák
26
article
Krvák mravně i intelektualně ničí lid, umělecky jej
nepovznáší a ochuzuje lid svojí drahotou. Proti krvá-
kům dle názorů přednášejícího nezmůže mnoho zá-
nezmůže mnoho zvýšení bonorářů literálům,
pořádání přednášek. Krváky musejí se vyřazova
z knihoven a musejí se nadšenými jednollivci, stu-
denty a učitelstvem mezi lidem sbírat a vyměňovat
za četbu dobrou. Krváky musejí se vymitití hro-
madným rozšiřováním dobré a laciné čelby.
Nutno je, aby i naše žurnalistika svojí soudní síní
nehověla pudům širokých mass. Nulno je působit
na nakladatele krváků, aby zanechali svého škod-
ného působení. Po přednášce dra. Tobolky v dlouhé
debatě byla učiněna řada nových dalších podnětů.
Debaty se zůčastnili pp.: posl. Šrámek, kustos
Malý z Plzně, Part! z Č. Budějovic, učitel C.
Merhout. nakl. Springer a Weinfurter,
uč Kubík z Mn. Hradiště, načež přijaty tyto ná-
vrhy: 1. Nepovažujeme za způsobilé proti krvá-
kům cestou zákonitou postupovati. 2. Ani nevěříme,
že tato literatura by se odstranila zvýšením honoráře
spisovatelům. 3. Přimlouváme se za působení ptoti
krvákům přednáškami a tiskem v časopisech (návrh
p. St. Partla). 4. Přimlouváme se za vyřazování
krváků ze všech knihoven a zejména žádáme za
další součinnost učitelstva, studentstva a Sokolstva.
Šrámek
C Merhout
Springer
Weinfurter
Kubík
Mn
Stanislav
Partl
Plzeň
Č . Budějovice
27
article
5. Účinné hromadné šíření dobré četby a to zejmena
malými přenosnými knihovnami (p. dr. Volf a posl.
Šrámek). 6. Vybízíme českou žurnalistiku, aby i
svojí soudní siní působila k povznášení širokých
vratev lidových. 7. Chceme působit na vydavatele
krváků, aby přestali vydavat krvavou literaturu, jmai
je budeme boykotovat
Dr. Voli přednášel o povšechném významu
lidové četby, zřizování čítáren, jejich zařízení,
o správcích knihoven; ukázal na nedostatky, které
dosud u nás panují, ačkoli by bylo možno, při
i menších prostředcích čítárny zařizovati. Zároveň
podal ukázky ze statistiky dotazníků, které Osvětový
sva z rozeslal.
Po debatě, které se účastnili pp. Malý, Šrámek.
Merhaut a Ledeč doporučena ku přijetí akce, aby se
působilo, by při stavbě škol a radnie bylo pamato
váno na lidové čítárny a aby byly častěji pořádány
schůzky knihovníků
doktor
Volf
Šrámek
Malá
Merhaut
Ledeč
28
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Jest to pro mne vždy příjemná chvíle, ho-
vořím-li s vámi, milé čtenářky, a vypravuji vám
o naší Paříži, k níž hledí celý svět, o Paříži,
kterou nazvali zájmem ženy, poněvadž chová
jediná tajemství elegance, jež se odtud širí
mezi všechny ženy a kdykoli mi padne do oka
nějaká novinka, myslím bned na vás.
Řekla jsem vám posledně, že se blíží doba,
kdy elegantní život končí. Po výstavách, gran
prix a květinové slavnosti chystají se všechny
Pařížanky, jako by znaveny přepychem, k od-
jezdu na venkov. Tento odjezd však se každého
roku protahuje: Zima je tak dlouhá a léto tak
krátké! Pařiž je tak krásná v slunci, že se od-
jezd odkládá až na konec července. Není li zá-
hodno nositi nějakou dobu ony velkolepé jarn
toiletty a zpíti se trochu všemi radostmi léta
Žije se však zcela jiným způsobem : ne-
jsou divadla, neboť vělšina jich už je zavřena,
nejsou plesy a večery, poněvadž po grand pri
přestává veškeré přijímání. V každém patře
domů po všech ulicích jsou v několika okneeh
staženy záclony. Naznačuje se tak, že se v ob-
vyklý den již nepřijímá a dvéře zůstávají ote-
vřeny jedině důvěrným přátelům, kteří mohou
přijíti kdykoli.
Pařížanka
Paříž
29
article
Jakmile bude saisona zahájena, sdělím vám
všechny novinky, jež se ukládají dobré hospodyni
v domáenosti. Pařížanka, která touto dobou zů-
stáva z Paříži, činí tak prolo, aby se bavila ben
ohledu na společenské povinnosti a konání neb
přijímání návštěv. Takto se pořádají výlety v auto-
mobilu, diners v lesíkn, kdež feerické osvětlení
vrhá ohnivou záři na koruny stromů a jezírka,
na nichž spí labutě, zatím co hudba zpívá veselé
nápěvy milencům, snícím za noci a avuky housl
rozjařují hodující, kteří pak v šampaňském na
lezají smích a zpěvy.
, jak krásná je Paříž v červnu, neni-
člověk ještě unaven horkem a chce-li žiti na
volném vzduchu. Bohužel máme letos málo krá-
sných dnů, což však nevadí pořádání slavnost
pod širým nebem, jež stále hojněji přicházejí d
mody a konají se v noci. Madame de Rothschild
pořádala v těchto dnech velkolepou slavnost se
střílením holubů.
Pařížanka
Rothschild
Paříž
30
article
Stromy byly osvětleny, vypalovány ohňo-
stroje a podniknuty závody člunů . . . byl to
neslýchaný přepych. Všechny dámy měly velkou
dekoletáž a velké městské klobouky, jak bývá
zvykem při těchto nočních slavnostech, konaných
pod širým nebem.
Večerní úbory jsou stále těsnější a při-
lehavějšl. Nosí se bez šněrovačky a podšivka
musí býti dosti tuhá, aby ji nahradila, udržel
formu těla, ponechávajíc mu jeho pružnost.
Střih jest vždy sám o sobě velmi jedno-
duchý, pruh látky ovinuje boky a vrchní část
těla a spadá v dlouhém šerpovitém laloku o
ramene až ke konci sukně buď v předu nebo
v zadu podle taille. Velmi silná dáma nesmí
nikdy akcentovati své tvary šerpami. Tato moda
může se uplatniti u krásné třicetileté ženy, ježto
nynější úbory mohou nositi jen osoby ne příliš
útlé ani přiliš tělnaté. Velkou novinkou saisony
jest dlouhý rukáv, padající až na ruku a ote-
vřený po celé dělce na tři centimetry zšíři
Kusy rukávu jsou sepjaty buď svázanými šňůr
kami nebo sametovými stužkami. Průstřih mus
však býti povždy na zadní straně ruky v lini
Tyto rukávy dělají se také namnoze u de
lokte.
koletovaných úborů a jsou pak z tylu téže nuanee
jako oděv.
31
article
Na vycházkové oděvy používá se především
látky bílé; sukně s korsetkem nosí se na bluzu
z valenciennských krajek. Dlouhý bílý žakeo
krajkový s applikacemi pošité látky bývá vždy
při této toilettě. Velmi elegantní je olemovati
tento žaket nitěnými třapečky. Pošívání jest
velmi oblibeno v této saisoně. Lze je spatřit
až příliš hojně na oděvech, jež bývají skoro
celé zahaleny, klade se na hedvábí, sukno,
plátno, na slunečníky, tylové vložky, ba i n
klobouky ! Je to hotová manie.
Klade-li se pošívání na cvilínk, piqué nebo
plátno, může býti nitěné, jinak musí býti vždy
z hedvábí a šité v ruce, aby nemělo konfekeio-
nářský ráz, jemuž se elegantní dámy tak vy-
hýbají.
32
article
Velmi oblibený a úhledný jest vycházkový
oděv tailleur z hedvábí a pošitý. Sukně je sklá
daná a krátká, žaket volný. Šerpa ovíjí se ko-
lem pasu, jest asi 30 centimetrů doleji svázána
a spadá v širokých lalocích, zakončených ža-
ludy. Krátká sukně jest nyní připuštěna všude
s podmínkou, že jest velmi bohatá a na velm
pěkné postavě. Bývá ostatně dražší než některé
roby soukenné, poněvadž se vždy hotoví z hed-
vábí, liberty, foulardu anebo tussoru. Krátký
tailleur ranní smi jedině zůstati prostý a kla-
sický. Viděla jsem na dostizích, kde se scház
nejelegantnější svět, krátké sukně z mousselinu,
hedvábí a některé dokonce z tylul
Naše ubohé babičky by nás shledaly málo
spořivými. Za jejich dob dávala se přednost so-
lidnímu oděvu, jenž trval po celý život, nyn
máme zálibu pro efemerní pavučinky, jež vy-
drží jenom několik neděl . ..
Bílá bluza nosí se již velmi málo; jedině
pod žaketem nebo s bílou zcela jednoduchou
sukní. Bývá vždy prostá, s rukávy dlouhými
padajíeími až na ruce. Skladá se obyčejně z plo-
chých záhybů a šitých ručně, položených p
délce na téle bluzy a napřič na rukávech.
V předu jest po celé délce uprostřed přišit
stuha, tvořicí náprsenku a rovněž je stuha n
konci rukávů. Hotoví se výhradně z tylu velm
řidkého, jenž nahražuje bluzy z linonu neb
z krajek.
Toť, milé čtenářky, přehled mody, trochu
šustotu našich milých látek, jež nás činí krás
nými, půvabnými a milovanými . . . látek, je
povždy pletly hlavu ženám — i mužům . ..
Magdeleine Chaumont.
Hotový
Magdeleine Chaumont
33
article
Hudba.
Hudba.
„Spolek pro pěstování písní“ v Praze. P
delších předběžných přípravách ustavil se právěv
Praze na své valné hromadě nový hudební „Spolek
pro pěstování písní“, jehož účelem bude, poládat
písňové koncerty, v nichž pěstovala by se lyrická
píseň s průvodem klavíru, jak od mistrů klassických
tak i cizích modernistů všech škol, se zvláštním
zřetelem ku písni českoslovanské. Nový spolek m
na mysli výchovný účel v tomto směru: chce roz
šířiti známost oboru u nás málo pěstovaného, zdoko-
naliti umění koncertního zpěvu. Z toho důvodu bu-
dou programy jednotlivých večerů zeela zaokrou-
hleny jak provedením skladeb jednotlivých skla-
datelů ve všech oborech jejich tvorby. Kancertům
bude předcházeli úvodní přednáška povolaných od-
borníků. V zájmu ucelenosti bude na jednotlivých
koncertech, jichž má býti deset do roku, účinkovati
zpravidla jeden interpret, mezi něž zvány budou
koncertní veličiny prvého řádu jak domácí tak cizí.
Předplatné k těmto koncertům, které opravňuje i k
členství spokku, činí 8 K ročně a přijímá je pokladní
spolku slč. Anděla Hrdličkova, Jungmannova ul.č.
36 v II. posch. Sedadlo v loži možno si zajistiti jed
nou pro vždy složením 40 K vedle každoročnllao
příspěvku členského
+První kritické vydání librelia „Prodané ne-
věsty“ vyšlo právě ve „Světové knihovně“ jako čís
665.—667. Vydání toto opatřil dr. Z d. Neje dl
Hrdličkův
Praha
Jungmannův ulice
34
article
krilickým aparátem a obsahuje mimo vlastní text
Sabinův obšírný úvod, poznámky a hudební rozbor
opery, provázený přečetnými notovými příklady
Kniha vyšla nákladem J. Otty a pře. značný svůj
objem — o 164 str. — stojí pouhých 60 hal., poštou
65 bal.
Soukromé hudební a pěvecké učiliště řed
Ant. Heřmana (Dvořákeum) v Praze, Ječná ul. 10
(509), uspořádá v sále divadelním v I. patře (bu-
dova ústavu) dva večery historické (IX. a X. večírek
žákovský) a sice 30. června večer starých mistrů
českých a 1. července večer klassiků. Začátek v 7
hod. več. Vstup volný.
i Výroční zkouška hudební školy Josefa Maliny
bude ve středu 1. července o 3. hod. odpol. v di-
vadolní dvoraně Národního domu na Král. Vinohra-
dech. Programy lze obdržeti v hudební škole, Kra-
meriova ulice 11, v Českém lidovém knihkupectvíp
Jos. Springra „Na Valdeku“ a u p. Em. Homolky,
houslare na Král. Vinohradech. Vstup volný.
+ Od 8—11 letem výslavním světem vyšlo prá-
vě pro klavír na 2 ruce. Jest to veselá směs nejrůz-
nějších popěvků, charakterisujících různé výslavní
atrakce případnými melodiemi od kapelníka Jul. Fu-
číka. Rozkošný, v 11 barvách provedený titulní list
akad malíře Šimůnka znázoráuje obrovského slon,
kolem něhož v táhnoucím se toboganu sjiždí pestrá
společnost, vedena rozkošnou Pražkou. Směs stojí
pro klavír 3 K 60 hal., pra velkou dech. hudbu 6 K.
pro malou 4 K 80 h (obé vyjde za týden a lze ji do-
stati v exposici Mojmíra Urbánka na výsiavě,
pavilon grafiky, střed, nebo v závodě v Praze, Jung-
mannova tř. 14, Hlávkův paláe.
Sabinův
J Ott
Antonín
Heřman
Malin
Král
Rozkošná
Šimůnek
Pražka
Urbánek
Jung
Hlávkův
Praha
Ječná ulice
meriov ulice
Springra
Valdek
Homolka
národní dom
35
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Neštěsli v Kruppových závodech. Z Essenu.
27. června. V tavírně Kruppovy slévárny nechal
včera odpoledne jeden dělník z neopatrnosti téci
roztavenou ocel vedle kelímku. Stříkající oceli byli
ostatní dělníci poděženi, upustili své kelímky,
celkem osm na zem, čímž bylo 21 dělníků popáleno,
17 z nich těžce.
= Velký požár. Z Frederichstadtu, 27.
června. (K. k.) Minulou noc zničil požár středn
část západní obchodní čtvrti. 23 největších skladišt
dříví vyhořelo úplně.
Kruppův
Essen
Frederichstadt