3
masthead
28. června 1908. Císlo 177.
5
article
Péče o slepé.
Napssl Boc. r. Chalupegk
Péče o slepé.
Napssl Boc. r. Chalupegk
Vylíčeného vzdělání může nabýti inteligent
ní slepý v období, označeněm svrchu jakožto
stupeň třetí, totiž do svého 15. roku. V Praze
obstará se vzdělání toto zprva v opatrovně
příslušné k ůstavu Klarovu; r. 1905
bylo zde ošetřováno 26 dětí. Školní vzdělání
opatřuje pak zmíněný „ůstav pro vycho-
vání aléčení chudých slepých dětt“
(na Hradčanech, 104-IV.), v němž r. 1906 bylo
83 chovanců, 50 hochů a 33 děvčat (částečně
za plat, částečně na účet nadaeí, nebo bezplatně;
Klarův ústav platil stravné za 16 dětí; zemský
výbor vyplatil ze sirotčího fondu 6800 K. Plný
přispěvek za jednoho chovance je 600 K), Zde
prodlí děti zpravidla do 15. roku (něco přes
15 let bylo jen 13 chovanců), navštěvují školu
dvoutřidní, jejíž první třída má tři oddělení,a
pak docházejí do hodin opakovacích. Mimo
předmětům literním vyučuje se v ústavu od
borně hudbě (na varhany, piano a harmonium.
klarmnet, flétnu, fagot, hoboj, housle, cello, kon
trabas, lesní rohy, citeru; pak zpěvu a laděn
pian). Z ručních prací, mimo obvyklé žensk
práce, jako pletení a háčkování, přstuje se jme
novitě zholovování koberců, vyplelání slaměnýel
židlí a navíjení příze.
Napssl Boc
Chalupegk
Klarův
Praha
Hradčany
6
article
Pravým učením se řemeslným pracím obí
se pak ústav Klarův. Literního a hudeh
ního vzdělání nabývaji zde pouze chovanei
kteří v mládi svém nebyli v ústavu vychováni
Hlavní péče věnuje se kartáčnictví, pletení r
hoží a košů, vyplétání židlí, pracím z dřevěněho
drátu, zhotovování slaměných vložek (na př. n
balení vajec), a nejrůznějším ručním pracín
ženským. Výrobky skutečně někdy až překva-
puji nezasvěceného svou uhledností a provede
ním, i prodáno jich v r. 1905 za 27.419 K.
Ústav Klarův, jenž spravoval r. 1905 celken
jmění 1,672.900 K. poskyu téhož roku peč
110 slepcům, z nichž bylo 42 mužů a 68 žen.
Jak víděti, pojednáváme stále o vyučení
slepých pracím řemeslným, k nimž vlastně
dlužno čítati zde i hudbu, jež slouží jen k
hražení potřeb životních a pouze zřídka snud
umělecké výše dostupuje. Neboť stupně vpravd
uměleckého povede se slepému právě tal-
vzácně dosíci, jako vyniknouti ve vědě. Co do
prvého, třiští se vrozené nadání o nemožnost
sporův.
Klarův
8
article
rá navzdor veškeré laskavostí ná
vždy tížtl
Tody opakujeme: ústavy mohou míti jen úkol
vzdělavací, by opatřily slepým co největší stupet
nezávislosti; čím více si dovede slepý sám po-
moci, tím bude spokojenějším. Pouze individua
vzdělání neschopná, neb invalidní, stářím sklí-
čená a cborobná přísluší do ústovů, na př
do chorobinců, kdež by však měla jim věno-
vána býti péče jich stavu, nevidomosti, přísluš-
ná. Svobodně vychovaný inteligentní slepý tveř
takový kontrast proti tomu, co zvykli jsme ví-
dati u zanedbaných, na dobročinnost odkáza-
ných ubožáků, že zprávy o životě oněch zní ně-
kdy nezasvěcenému až neuvěřitelně. Tak čteme
n př. pověřené zprávy o slepých samostatn
dlouhé cesty konajících (pro něž v Paříži
v Londýně jsou docela i zřízeny zvláštní bo-
stince).
Paříž
Londýn
9
article
Zeela volný, občanský život jest údělem
(nebo byl dle zpráv z r. 1893) kolonie slepců
v italské obci Collbro, na úpatí Alp. Žilo zde
tehdy as 900 obyv., z nichž 16 slepých, přísluš-
ných do několika spřízněných rodin, stížených
dědičně pigmentovou degenerací sítnice. U všech
k úplnému oslepnutí došlo v době dospívání a
všichni přes to žijí úplně volně; někteři provo-
zují budbu, jeden byl zvoníkem, jiní zhotovují
provazy — mimo to vzdělávají sami svá políčka.
chodí sami do sousedních obcí na trhy atd.
O záležitosti obecní jeví živý zájem: když bl
v obci stavěn nový radniční dům, chodili slepí
po tajmu, v nocí, kontrolovali postup prací, mě-
řili zdi, lezouce hbitě po lešeních a vše to jen
za tím účelem, by mohli uplatniti také svůj
vlastní úsudek.
Jest zřejmo, že takovýto stav úplné volnosti
společenské a rovnosti občanské, ve velkém pro-
vedený, byl by ideálním rozřešením otázky péče
o slepé. Jakékoliv zařízení ústavní nezlepšilo by
ničebo, jen by omezilo volnou činnost takto
samostatně postavených slepců!
(V datech slatistických použito: Wagner: B-
träge zur Blindenstatistik 1905, 1906. — Výroční
zprávy Klarova ústavu, i soukromého ústavu na
Hrndčanech. — Co do literatury vlastní viz moj
práci „Z duševního života slepých“, uveřejněnouv
„Revue o neurologii atd. r. 1900)
Wagner
Collbro
Alpy
Klarův ústav
10
article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 26. čísl
přináší tente zajímavý obsah:
I. Práce původní: 1. Prof. dr. J. Thomayer
K diagnostickému významu Chevne-Stokesova dy-
chání. — 2. Dr. K. rytíř Lhoták; O profijedech ná
prstníkových. — 3. Dr. Julius Petřivalský: Ke kliu-
ckým poznatkům o vředu duodenálním. Dokončeni)
— 4. Doc. dr. Fr. Procházka: O reformě úrazovéue
pojišťování. (Dokončení.) — II. Rozhledy: Therapie
— Vnitřní lákařství. — Z nejnovější jiferatury. —
II. Spolky a sjezdy: IV. sjezd českých příradezpytců
a lékařů v Praze od 6. do 10. června 1908. — Zprá-
va o průběhu jednání oddělení pro dermatologiia
syphilis na 79. shromáždění německých přírodozpyt-
cův a lékařů v Prážďanech, — IV. Zprávy. — V.
Receptář. — VI. Fenilleton: Zpráva o poměrecha
zařízeních zdravolních v král. českém za léta 1902
až 1905. — VII. Tiskopisy redakci zaslané.
K číslu přiloženo jest 24. číslo „Věstníku“, orgá-
nu lékařské komory pro království české a lékařské
komory moravské. Dr. Axamit vzdal se místo při
nemacenské pokladně v Žižkově. Tím solidariln lé-
kařská obnovena. Vláda nepřiznala nejmladším léka-
řům v pražské všeobecně nemocnici právo na bez-
platně ošetření pro případ nemoci. Zárodek příštieh
Šachy.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy sdresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostrob, Morava.
Úloha čís. 402. (Tidskrift för Schack).
Alain C. Whitc, Nový York.
profesor
doktor
J Thomayer
Stokesův
Lhoták
Julius Petřivalský
docent
František
Procházka
Axamit
J Rašovský
Ostrob
Alain
Whitc
Chevne
Praha
Prážďany
Žižkov
Morava
Nová York
lékařský komora pro království český a lékařský komora
31
article
Neznámá země.
Neznámá země.
Obrázky a črty ze života Peršanň, napsal s.
Lomnický-Redžep-
Autor, který byl r. 1897 vyslán těžařskou
společností ruskou, aby vyjednával s perskou
vládou stran zužitkování rud v Persii, provádí
čtenáře touto „Zemí vycházejíciho slun-
ce“, která do dnešního dne je nám tak ta-
jemnou, že přísluší ji vším právem název „Nle-
známá země“, způsobem nad míru
poutavým líčí obyčeje a život per-
ského lidu, kteréžto ličení propleteno jest
historkami, jichž autor v zemi té sám zažil.
Čtenář sezná veškeré přednosti
I slabosti, dobré i špatné stránky
obyvatelů Persie, která nachází se
v největším rozkladu, a v níž zá-
pasí o vliv Rusově, Angličané
Němci. Sezná, že Peršané nenávidí křesťany,
avšak Rusům přejí.
mimo úchvatného popisu cele
země, vyličen jest ve spisu tomto
zevrubně Teheran, hlavní město
Persie, kde právě odehrává se tra-
gédie státního převratu-
Jsme přesvědčemi, že čtenář neodloží této
knihy, pokud ji do konce nepřečetl.
Cena knihv této, čítající 480 stran a 40 il-
lustrací, obnáší K 5.40 hrož., K 6.40 vá-
zaná.
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena
nakladatelství E. Beauforta
v Praze, II., Jungmannova 2t.
Rusův
Angličan
Němec
Peršan
Rus
E Beaufort
Persie
Praha
Jungmannův
II
hrož
vá
44
article
64n
i dámy
nechť žádají o zaslání mé
poučné brožury o malé ro-
dině a cenníku hygien. po-
třeb. Zasílá diskretné po
zaslání 40 hal. ve znám
kách H. Auer ve Vída
IX/2, Nussdorferstr. 3—8.
Proknzatelně úřadně op
třuné adresy
všech povoláni a zemik
zasilání ofert se zaruě.
porta v meninár, adras.
kane. Joser fosonzwel a vy-
sevé ve Vidni, I.. Sonnen-
felsgasse, 21, v Badapešti.
V., Nádor utena, 20. Pro-
ea
speksty franko.
Auer
51
article
provedení myšlenek, jmenovitě ovšem v mali-
ství, jež jest vyloučeno, a v sochařství. Mnozi
slepí provozují s poměrným úspěchem modelář-
ství; že i skutečný talent sochařský u slepee
jest možný, dokázal jedenz chovanců vídeů-
ského ústavu, zhotoviv z hlíny modelovací beze
vší pomoci, sám ve svém pokojíku potají velice
zdařilou vlastní podobiznu. K řádnému rezvoji
nepopíratelného nadání však pro nedostatek
zraku nedošlo. Jinak není pochybnosti, že slepý
může býti dobrým básníkom a vůbec literátem.
Podobně mají se věci s vyšším vzděláním; vě
decké studium možné jest jen za pomoci před-
čítatele, pokusné bádání je téměř vyloučeno,
tak že vědami přírodními může slepý zabývati
se jen po stránce theorelické. Dějepis jest stížen
nemožností používati přímo pramenů. Nejlépo
prospívá ještě studjum filosofie a matematiky;
také slepí právníci a obhajcové jsou známi.
Třeba podotknouti, že všecky tyto vývody
dotýkají se individuí od narození slepých, neb
v útlém věku zraku pozbyvších. Později osleplí,
kteří vzdělání nabyli za poměrů normálních,
jsou na tom přece lépe, třebas v prvé době
ztrátu svou boznadějně nesli. Tak známí jsou
profesoři universitní, kteří navzdor ztrátě zraku
dále úřad svůj zastávali; tak na př. architekt,
jenž po oslepnutí věnoval se historii umění
slepý lékař porodník, masseur (oba v Paříži)
jiný lékař zřídil si dobře prosperující vychová-
vací ústav pro slepce a t. d.
Paříž
52
article
Počet druhů zaměstnání, přístupných lidem
brzy osleplým, jest tudiž celkem valně obme-
zený. Provozují pletení rohoží, zhotovují vý-
robky ze slámy, zabývají se prováznictvím, pře-
dením, síťkováním a jinými ženskými pracemi
ručními (i muži), jsou košikáři, kartáčníky
štětkáři, knihaři, obuvníky, modeláři, ba i do
jisté míry truhláři a soustružníky. Pracím těmto
se naučí, někdy velmi pěkně, v dobře řízených
ústavech. Avšak, hlavní vadou celého společen-
ského zařízení jest, že nevidomý po svém vy-
stoupeni z ústavu v naučeném řemesle nesnadno
může pokračovati: nebýváť od mistrů vidomých
do práce přijat, a sám také těžko konkurenci
vydrží. Sice mnohé ústavy starají se, poku
mohou, o své bývalé chovance, odbírajíce o
nich zboži ku prodeji, poskytujíce jim levné
suroviny a p.; tak na př. s ústavem Klarovým
bylo (dle zprávy z r. 1905) ve spojení z vy-
stovplých chovanců 16 kartáčníků a 4 košikáři
(vysvědčení na odehodnou, vydané z ústavu
Klarova, opravňuje totiž k samostatnému vedení
řamesla kartáčnického nebo koštkářského). Vše
to však nestačí; odpomoženo by bylo jen, kdyby
zřízeny byly některých městech
venkovských dílny pro vyučen
slepce, s vidomým stálým dílo-
vedoucím, který by obstarával do-
hled a přesnou dělbu práce. Dilny
tyto musily by býti ústavy veřej-
nými, subyencovanými a podříze-
ny veřejné (nejlépe zemskými úra-
dy prováděné) kontrole.
Klarův
53
article
Jedině timto způsobem bylo by lze správně
fešiti otázku tyflofilie: postarati se o řádné vzdě-
lání a vyučení slepých, a po tom umožniti jim
san. o statný, po případě rodinný živ t
vlastní jich činností, řádným výdělkem, který
by netrpě) vykořisťováním slabšího individua.
ale zase také nepodobal se ponižující almužně
Zařízení ústavů, třeba dobře řízených internátů,
v nichž chováni by byli i dospělí, výdělku
schopní slepci příčí se tužbám jich: ideálem
slepce jest osamostatnění a svobodné uplatnění
sil v živětě rodinném i veřejném, a odpoutání
od dobročinnosti — tím od závislosti. Guil-
beau, známý francouzský učitel slepých, sám
nevidomý, prohlašuje jménem svých soutrpi-
cích: „Toužáme-li vroucně po zraku, není to
proto, bychom těšiti se mohli z milých tváří,
a poznávání barev — ale mnohem spíše prote
tak se děje, abychom byli osvobozeni od tist
cerých nástrah, které slepota všude plodí.
Cheeme uníknouti odvislosti, kte-
54
article
Mat ve 5 tazich
Partie č. 336.
Hrána v mistrovském turnaji v Praze 18. května 1908
Skandinávská hra.
Černý:
Bílý: P. L. Leouhardt.
d7—d5
22. Sc1 —fi
1. e2—64
23. Sf4—e5.
2. etx«d5
Ddsxd5
3. Jb1 —ca
Dd5—a5.
24. d4XKe5
4. b2—b4l
25. De4 —f
Da5pí b4
5. Vat—bí
26. Dí4—f
Db4— d6
27. h5x« ge
6. Jg1—fe
Jgs fe
d2— d4
c7— cs
28. Jfs—ht
P L Leouhardt
Dd
Praha
Sf 4
d 6 27
55
article
8. Sft—ds
b7—be
29. Sd3xe ge
9. 0—0
e7—e6
30. e5x10
10. Dd1—e2
31. Ve1xKe6
Sf8—e7
32. Ve6xcc6
Jfexe4
11. Je3—e4
Dde— ds
33. Jh4xf5
12. De2xkke4
Se7—fe
34. Vdt—d7
13. De4—gt
35. Vd7— d5
Dd5—ds
14. c2— 04
36. V d5xk fo
Jb8—d7
15. Sc1—a3
37. Kg1 — he
Jd7—fs
16. Vf1—c1
38. VÍ5—e5
Dds—e
17. Vb1—dl
39. f2— f4
18. Sa3—cl
Jí8—g6
40. f4—f
19. h2—há
o—0
41. Ve5—e8
20. h4 — bs
Jg6—e7
21. Dg4—e4
g7—g6
Kh6—g5
42. Vc6— ecb)
h6 —rhol
47. Kh2—g3
Vd7—d3
43. Ve6—e7 Kh7—h6 48. Ve8—e7
44. Ve7xd7 VfTXd7 49. Kg3—f2 Kg5xKc le
45. Ves—e7 Vd7—d4 50. Ve7xka7
46. Ve7—e8 Vd4—d7
Dáno za remis.
a) Zabraňuje 32. Vd1—d7 s násl. 33. Vd7—g7- atd.
b) Tah tento umožňuje černému vymaniti se ze stís-
něné situace a zajistiti sí remis 42. g2—g4 což za-
braňovalo příští tah černého, bylo na místě.
Zprávy šachové.
Amsterodam. Sachová rubrika časopisu „Op'te
Hoogte“ vypisuje úlohový turnaj na dvojtažky ve dvou
třidách: A. Úlohy tempové; súčastniti se může každý.
ceny 15, 10 a 5 zlatých. B) Pro komponisty, kteři
před 1. lednem 1908 nedobyli v žádném úlohovém
turnaji ani ceny, ani čestného uznání. Žádají se úloby
s obětí dámy. Čeny: 10, 6, 3 zlaté. Lhůta do 15. září
1908. Adresa: H. Strick van Linschoten, Graven-
hage, Nassau, Dillenburgstraat 19. Podmínky obvyklé.
Soudci : Knyers a van Eelde.
Vd
Jg
Kh
Vc
H Strick Linschoten
Graven
Amsterodam
Nassau
Jd 7
e 8 20
d 4 50
d 7
Knyer
Jfex
04 36
41
e 7 21
Kh 2
VfTXd
kg 5 xKc
56
article
vzbudily největší rozruch a napjetí mezi odbě-
ratelstvem těchto dvou nejlevnějších lidových
sbírek četby zábavné a vzdělávaci
proto do té doby určitě:
1. zaslati předplatné 2 K 20 (s poštovní
zásilkou na každou sbírku)
2. zaslati vyplněné kontrolní kupony pro
vylosování.
vynahraditi si obnos předplatného 2 K
dle prospektu přiloženého v letošníchs
číslech obou sbírek.
63
article
Dívčí oddčlení
Českoslovanské Akademie Obchodní v Praze
jest ústav o čtyřech ročnících.
Do I. ročníku se přijímají: 1. Beze zkoušky přijímací absolventky IV. třídy školy střední (gymnasia, realného
realné školy nebo lycea). 2. Na základé zkonšky přijimaci z počtů, češtiny a z němčiny absolventky III.
měšťanské, které mají na vysvědčení za II. půlletí ze všech hlavních předmětů známku nejméně dobrou-
Doba zápisu, školné a zkoušky přijímací jako na oddělení mužském.
Ke všem dotazům odpoví, jakož i prospekty zasílá ředitelstvo.
V PRAZE, dne 28. června 1908.
Praha
67
article
ve Voticích a Volyni.
Každý kura trvá čtyři neděle. Bližší ohlášeno bude
tištěnými prospekty.
Aby návštěva tohoto učení byla nsnadněna I ne
majetným posluchačům, povolil vys. výbor zemsk ý král
českého 2200 K na stipendla po 60 K, 50 K a 40
jež budou udělena těm
1. Kdo předloží vysvědčení o své aneb svých zi
vitelů nemajetnosti aneb o poměrech majetkových, stv
zené obecním a farním úřadem, c. k. okr. soudem
c. k. okr. hejtmanstvím.
2. Kdo zaplatí ze stipendia 10 K zápisného.
3. Kdo vyhovují jinak podmínkám přijímání, po
drobí se zkoušce závěrečné a účastní se veškerých vý-
konů praktických.
Přednost mají absolventi škol rolnických a zimaaleh
hospodářských.
4. Žádosti, v nichž vykázány věk, rodiště zaměst-
nání a k nimž připojeny žádané průkazy, přijímá pro
kurs ve Voticích: okresní hospodářský spolek ve V -
tinich, pro kurs ve Volyni: ředitelství zimni školy ho-
spodářské ve Volyní do 25. července t. r., nebo pro
oba kursy: ředitelství král. české akademie hospodář-
ské v Táboře do 28. července t. r.
Přiblášky bez nároků na podporu možno učinit
tamtéž až do započetí kursu.
11709
Za správu zem. kursů lukařských na král
české hospodářské akademii v Táboře
prof. Fr. Bolech.
Přibláška
profesor
Bol
Votice
Volyň
Tábor
Francie
okresní hospodářský spolek v Vtinich
český hospodářský akademie
ředitelství král . český akademie hospodář
68
article
Ceskoslovanská Akademie Obchodní v Praze
Ceskoslovanská Akademie Obchodní v Praze
jest ústav o čtyřech ročnících, jehož nemajetní posluchači požívají v nemocech ožetřování i léčení zdarma z nadace Kromb-
holzovy a jehož absolventům sluší právo jednoroční dobrovolné služby v c. k. vojště.
Do l. ročníku se přijímají: 1. Beze zkoušky přijímací absolventi IV. třídy střední školy (gymnasia, realného
gymnasia nebo školy realné), mají-li za II. půlletí vysvědčení aspoň dostatečné (I. třídy). 2. Na základé zkoušky přijímací
z počtů a z češtiny (zkouška z algebry odpadá) absolventi III. neb IV. tř. školy měšťanské, kteří mají na vysvědčení
za II. půlletí z češtiny, zeměpisu i dějepisu a z počtů známku nejméně dobrou.
Do I1. ročníku postupují beze zkoušky absolventi IV. třídy střední školy, mají-li z češtiny, něměiny,
mathematiky a mimo to z některého z ostatních hlavních předmětů, k nimž náleži zeměpis a dějepis, fysika,
chemie, latina a řečtina (u gymnasistů), frančina (u realistů), známku nejméně dobrou-
Žáci škol měšťanských nemohou býti přímo do II. ročníku připuštění ani na základé zkoušky přijímací, kteréž by
se případně chtěli podrobiti. Rovněž žáci specialních kursů při měšťanských školách mohou býti přijati jen do 1. na zá-
kladě zkoušky přijímací. Zkoušky přijímací do I. ročníku konají se dne 16. září o 9. hod. ranní. Zkoušky opravně
a doplňovací konají se dne 17. září. Školného platí se 240 K ročně a 10 K zápisného.
Zápis koná se denně až do 20. července, pak od 10. do 15. září. Písemně (s přiložením vysvědčení, křestního
listu, půlletního školného a zápisného) celé prázdniny.
Ke všem dotazům odpoví ředitelstvo.
Žák
Praha
Kromb
I 1