ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 f78c5b80-771d-11dc-bb7c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 77 celkem · entity: person 63, place 52, org 16, work 15
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28. června 1908. Císlo 177.
5 article Péče o slepé. Napssl Boc. r. Chalupegk
Péče o slepé. Napssl Boc. r. Chalupegk Vylíčeného vzdělání může nabýti inteligent ní slepý v období, označeněm svrchu jakožto stupeň třetí, totiž do svého 15. roku. V Praze obstará se vzdělání toto zprva v opatrovně příslušné k ůstavu Klarovu; r. 1905 bylo zde ošetřováno 26 dětí. Školní vzdělání opatřuje pak zmíněný „ůstav pro vycho- vání aléčení chudých slepých dětt“ (na Hradčanech, 104-IV.), v němž r. 1906 bylo 83 chovanců, 50 hochů a 33 děvčat (částečně za plat, částečně na účet nadaeí, nebo bezplatně; Klarův ústav platil stravné za 16 dětí; zemský výbor vyplatil ze sirotčího fondu 6800 K. Plný přispěvek za jednoho chovance je 600 K), Zde prodlí děti zpravidla do 15. roku (něco přes 15 let bylo jen 13 chovanců), navštěvují školu dvoutřidní, jejíž první třída má tři oddělení,a pak docházejí do hodin opakovacích. Mimo předmětům literním vyučuje se v ústavu od borně hudbě (na varhany, piano a harmonium. klarmnet, flétnu, fagot, hoboj, housle, cello, kon trabas, lesní rohy, citeru; pak zpěvu a laděn pian). Z ručních prací, mimo obvyklé žensk práce, jako pletení a háčkování, přstuje se jme novitě zholovování koberců, vyplelání slaměnýel židlí a navíjení příze.
Napssl Boc Chalupegk Klarův Praha Hradčany
6 article
Pravým učením se řemeslným pracím obí se pak ústav Klarův. Literního a hudeh ního vzdělání nabývaji zde pouze chovanei kteří v mládi svém nebyli v ústavu vychováni Hlavní péče věnuje se kartáčnictví, pletení r hoží a košů, vyplétání židlí, pracím z dřevěněho drátu, zhotovování slaměných vložek (na př. n balení vajec), a nejrůznějším ručním pracín ženským. Výrobky skutečně někdy až překva- puji nezasvěceného svou uhledností a provede ním, i prodáno jich v r. 1905 za 27.419 K. Ústav Klarův, jenž spravoval r. 1905 celken jmění 1,672.900 K. poskyu téhož roku peč 110 slepcům, z nichž bylo 42 mužů a 68 žen. Jak víděti, pojednáváme stále o vyučení slepých pracím řemeslným, k nimž vlastně dlužno čítati zde i hudbu, jež slouží jen k hražení potřeb životních a pouze zřídka snud umělecké výše dostupuje. Neboť stupně vpravd uměleckého povede se slepému právě tal- vzácně dosíci, jako vyniknouti ve vědě. Co do prvého, třiští se vrozené nadání o nemožnost sporův.
Klarův
8 article
rá navzdor veškeré laskavostí ná vždy tížtl Tody opakujeme: ústavy mohou míti jen úkol vzdělavací, by opatřily slepým co největší stupet nezávislosti; čím více si dovede slepý sám po- moci, tím bude spokojenějším. Pouze individua vzdělání neschopná, neb invalidní, stářím sklí- čená a cborobná přísluší do ústovů, na př do chorobinců, kdež by však měla jim věno- vána býti péče jich stavu, nevidomosti, přísluš- ná. Svobodně vychovaný inteligentní slepý tveř takový kontrast proti tomu, co zvykli jsme ví- dati u zanedbaných, na dobročinnost odkáza- ných ubožáků, že zprávy o životě oněch zní ně- kdy nezasvěcenému až neuvěřitelně. Tak čteme n př. pověřené zprávy o slepých samostatn dlouhé cesty konajících (pro něž v Paříži v Londýně jsou docela i zřízeny zvláštní bo- stince).
Paříž Londýn
9 article
Zeela volný, občanský život jest údělem (nebo byl dle zpráv z r. 1893) kolonie slepců v italské obci Collbro, na úpatí Alp. Žilo zde tehdy as 900 obyv., z nichž 16 slepých, přísluš- ných do několika spřízněných rodin, stížených dědičně pigmentovou degenerací sítnice. U všech k úplnému oslepnutí došlo v době dospívání a všichni přes to žijí úplně volně; někteři provo- zují budbu, jeden byl zvoníkem, jiní zhotovují provazy — mimo to vzdělávají sami svá políčka. chodí sami do sousedních obcí na trhy atd. O záležitosti obecní jeví živý zájem: když bl v obci stavěn nový radniční dům, chodili slepí po tajmu, v nocí, kontrolovali postup prací, mě- řili zdi, lezouce hbitě po lešeních a vše to jen za tím účelem, by mohli uplatniti také svůj vlastní úsudek. Jest zřejmo, že takovýto stav úplné volnosti společenské a rovnosti občanské, ve velkém pro- vedený, byl by ideálním rozřešením otázky péče o slepé. Jakékoliv zařízení ústavní nezlepšilo by ničebo, jen by omezilo volnou činnost takto samostatně postavených slepců! (V datech slatistických použito: Wagner: B- träge zur Blindenstatistik 1905, 1906. — Výroční zprávy Klarova ústavu, i soukromého ústavu na Hrndčanech. — Co do literatury vlastní viz moj práci „Z duševního života slepých“, uveřejněnouv „Revue o neurologii atd. r. 1900)
Wagner Collbro Alpy Klarův ústav
10 article
„Časopis lékařův českých“. Dnešní 26. čísl přináší tente zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Prof. dr. J. Thomayer K diagnostickému významu Chevne-Stokesova dy- chání. — 2. Dr. K. rytíř Lhoták; O profijedech ná prstníkových. — 3. Dr. Julius Petřivalský: Ke kliu- ckým poznatkům o vředu duodenálním. Dokončeni) — 4. Doc. dr. Fr. Procházka: O reformě úrazovéue pojišťování. (Dokončení.) — II. Rozhledy: Therapie — Vnitřní lákařství. — Z nejnovější jiferatury. — II. Spolky a sjezdy: IV. sjezd českých příradezpytců a lékařů v Praze od 6. do 10. června 1908. — Zprá- va o průběhu jednání oddělení pro dermatologiia syphilis na 79. shromáždění německých přírodozpyt- cův a lékařů v Prážďanech, — IV. Zprávy. — V. Receptář. — VI. Fenilleton: Zpráva o poměrecha zařízeních zdravolních v král. českém za léta 1902 až 1905. — VII. Tiskopisy redakci zaslané. K číslu přiloženo jest 24. číslo „Věstníku“, orgá- nu lékařské komory pro království české a lékařské komory moravské. Dr. Axamit vzdal se místo při nemacenské pokladně v Žižkově. Tím solidariln lé- kařská obnovena. Vláda nepřiznala nejmladším léka- řům v pražské všeobecně nemocnici právo na bez- platně ošetření pro případ nemoci. Zárodek příštieh Šachy. Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy sdresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostrob, Morava. Úloha čís. 402. (Tidskrift för Schack). Alain C. Whitc, Nový York.
profesor doktor J Thomayer Stokesův Lhoták Julius Petřivalský docent František Procházka Axamit J Rašovský Ostrob Alain Whitc Chevne Praha Prážďany Žižkov Morava Nová York lékařský komora pro království český a lékařský komora
31 article Neznámá země.
Neznámá země. Obrázky a črty ze života Peršanň, napsal s. Lomnický-Redžep- Autor, který byl r. 1897 vyslán těžařskou společností ruskou, aby vyjednával s perskou vládou stran zužitkování rud v Persii, provádí čtenáře touto „Zemí vycházejíciho slun- ce“, která do dnešního dne je nám tak ta- jemnou, že přísluší ji vším právem název „Nle- známá země“, způsobem nad míru poutavým líčí obyčeje a život per- ského lidu, kteréžto ličení propleteno jest historkami, jichž autor v zemi té sám zažil. Čtenář sezná veškeré přednosti I slabosti, dobré i špatné stránky obyvatelů Persie, která nachází se v největším rozkladu, a v níž zá- pasí o vliv Rusově, Angličané Němci. Sezná, že Peršané nenávidí křesťany, avšak Rusům přejí. mimo úchvatného popisu cele země, vyličen jest ve spisu tomto zevrubně Teheran, hlavní město Persie, kde právě odehrává se tra- gédie státního převratu- Jsme přesvědčemi, že čtenář neodloží této knihy, pokud ji do konce nepřečetl. Cena knihv této, čítající 480 stran a 40 il- lustrací, obnáší K 5.40 hrož., K 6.40 vá- zaná. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena nakladatelství E. Beauforta v Praze, II., Jungmannova 2t.
Rusův Angličan Němec Peršan Rus E Beaufort Persie Praha Jungmannův II hrož vá
44 article
64n i dámy nechť žádají o zaslání mé poučné brožury o malé ro- dině a cenníku hygien. po- třeb. Zasílá diskretné po zaslání 40 hal. ve znám kách H. Auer ve Vída IX/2, Nussdorferstr. 3—8. Proknzatelně úřadně op třuné adresy všech povoláni a zemik zasilání ofert se zaruě. porta v meninár, adras. kane. Joser fosonzwel a vy- sevé ve Vidni, I.. Sonnen- felsgasse, 21, v Badapešti. V., Nádor utena, 20. Pro- ea speksty franko.
Auer
51 article
provedení myšlenek, jmenovitě ovšem v mali- ství, jež jest vyloučeno, a v sochařství. Mnozi slepí provozují s poměrným úspěchem modelář- ství; že i skutečný talent sochařský u slepee jest možný, dokázal jedenz chovanců vídeů- ského ústavu, zhotoviv z hlíny modelovací beze vší pomoci, sám ve svém pokojíku potají velice zdařilou vlastní podobiznu. K řádnému rezvoji nepopíratelného nadání však pro nedostatek zraku nedošlo. Jinak není pochybnosti, že slepý může býti dobrým básníkom a vůbec literátem. Podobně mají se věci s vyšším vzděláním; vě decké studium možné jest jen za pomoci před- čítatele, pokusné bádání je téměř vyloučeno, tak že vědami přírodními může slepý zabývati se jen po stránce theorelické. Dějepis jest stížen nemožností používati přímo pramenů. Nejlépo prospívá ještě studjum filosofie a matematiky; také slepí právníci a obhajcové jsou známi. Třeba podotknouti, že všecky tyto vývody dotýkají se individuí od narození slepých, neb v útlém věku zraku pozbyvších. Později osleplí, kteří vzdělání nabyli za poměrů normálních, jsou na tom přece lépe, třebas v prvé době ztrátu svou boznadějně nesli. Tak známí jsou profesoři universitní, kteří navzdor ztrátě zraku dále úřad svůj zastávali; tak na př. architekt, jenž po oslepnutí věnoval se historii umění slepý lékař porodník, masseur (oba v Paříži) jiný lékař zřídil si dobře prosperující vychová- vací ústav pro slepce a t. d.
Paříž
52 article
Počet druhů zaměstnání, přístupných lidem brzy osleplým, jest tudiž celkem valně obme- zený. Provozují pletení rohoží, zhotovují vý- robky ze slámy, zabývají se prováznictvím, pře- dením, síťkováním a jinými ženskými pracemi ručními (i muži), jsou košikáři, kartáčníky štětkáři, knihaři, obuvníky, modeláři, ba i do jisté míry truhláři a soustružníky. Pracím těmto se naučí, někdy velmi pěkně, v dobře řízených ústavech. Avšak, hlavní vadou celého společen- ského zařízení jest, že nevidomý po svém vy- stoupeni z ústavu v naučeném řemesle nesnadno může pokračovati: nebýváť od mistrů vidomých do práce přijat, a sám také těžko konkurenci vydrží. Sice mnohé ústavy starají se, poku mohou, o své bývalé chovance, odbírajíce o nich zboži ku prodeji, poskytujíce jim levné suroviny a p.; tak na př. s ústavem Klarovým bylo (dle zprávy z r. 1905) ve spojení z vy- stovplých chovanců 16 kartáčníků a 4 košikáři (vysvědčení na odehodnou, vydané z ústavu Klarova, opravňuje totiž k samostatnému vedení řamesla kartáčnického nebo koštkářského). Vše to však nestačí; odpomoženo by bylo jen, kdyby zřízeny byly některých městech venkovských dílny pro vyučen slepce, s vidomým stálým dílo- vedoucím, který by obstarával do- hled a přesnou dělbu práce. Dilny tyto musily by býti ústavy veřej- nými, subyencovanými a podříze- ny veřejné (nejlépe zemskými úra- dy prováděné) kontrole.
Klarův
53 article
Jedině timto způsobem bylo by lze správně fešiti otázku tyflofilie: postarati se o řádné vzdě- lání a vyučení slepých, a po tom umožniti jim san. o statný, po případě rodinný živ t vlastní jich činností, řádným výdělkem, který by netrpě) vykořisťováním slabšího individua. ale zase také nepodobal se ponižující almužně Zařízení ústavů, třeba dobře řízených internátů, v nichž chováni by byli i dospělí, výdělku schopní slepci příčí se tužbám jich: ideálem slepce jest osamostatnění a svobodné uplatnění sil v živětě rodinném i veřejném, a odpoutání od dobročinnosti — tím od závislosti. Guil- beau, známý francouzský učitel slepých, sám nevidomý, prohlašuje jménem svých soutrpi- cích: „Toužáme-li vroucně po zraku, není to proto, bychom těšiti se mohli z milých tváří, a poznávání barev — ale mnohem spíše prote tak se děje, abychom byli osvobozeni od tist cerých nástrah, které slepota všude plodí. Cheeme uníknouti odvislosti, kte-
54 article
Mat ve 5 tazich Partie č. 336. Hrána v mistrovském turnaji v Praze 18. května 1908 Skandinávská hra. Černý: Bílý: P. L. Leouhardt. d7—d5 22. Sc1 —fi 1. e2—64 23. Sf4—e5. 2. etx«d5 Ddsxd5 3. Jb1 —ca Dd5—a5. 24. d4XKe5 4. b2—b4l 25. De4 —f Da5pí b4 5. Vat—bí 26. Dí4—f Db4— d6 27. h5x« ge 6. Jg1—fe Jgs fe d2— d4 c7— cs 28. Jfs—ht
P L Leouhardt Dd Praha Sf 4 d 6 27
55 article
8. Sft—ds b7—be 29. Sd3xe ge 9. 0—0 e7—e6 30. e5x10 10. Dd1—e2 31. Ve1xKe6 Sf8—e7 32. Ve6xcc6 Jfexe4 11. Je3—e4 Dde— ds 33. Jh4xf5 12. De2xkke4 Se7—fe 34. Vdt—d7 13. De4—gt 35. Vd7— d5 Dd5—ds 14. c2— 04 36. V d5xk fo Jb8—d7 15. Sc1—a3 37. Kg1 — he Jd7—fs 16. Vf1—c1 38. VÍ5—e5 Dds—e 17. Vb1—dl 39. f2— f4 18. Sa3—cl Jí8—g6 40. f4—f 19. h2—há o—0 41. Ve5—e8 20. h4 — bs Jg6—e7 21. Dg4—e4 g7—g6 Kh6—g5 42. Vc6— ecb) h6 —rhol 47. Kh2—g3 Vd7—d3 43. Ve6—e7 Kh7—h6 48. Ve8—e7 44. Ve7xd7 VfTXd7 49. Kg3—f2 Kg5xKc le 45. Ves—e7 Vd7—d4 50. Ve7xka7 46. Ve7—e8 Vd4—d7 Dáno za remis. a) Zabraňuje 32. Vd1—d7 s násl. 33. Vd7—g7- atd. b) Tah tento umožňuje černému vymaniti se ze stís- něné situace a zajistiti sí remis 42. g2—g4 což za- braňovalo příští tah černého, bylo na místě. Zprávy šachové. Amsterodam. Sachová rubrika časopisu „Op'te Hoogte“ vypisuje úlohový turnaj na dvojtažky ve dvou třidách: A. Úlohy tempové; súčastniti se může každý. ceny 15, 10 a 5 zlatých. B) Pro komponisty, kteři před 1. lednem 1908 nedobyli v žádném úlohovém turnaji ani ceny, ani čestného uznání. Žádají se úloby s obětí dámy. Čeny: 10, 6, 3 zlaté. Lhůta do 15. září 1908. Adresa: H. Strick van Linschoten, Graven- hage, Nassau, Dillenburgstraat 19. Podmínky obvyklé. Soudci : Knyers a van Eelde.
Vd Jg Kh Vc H Strick Linschoten Graven Amsterodam Nassau Jd 7 e 8 20 d 4 50 d 7 Knyer Jfex 04 36 41 e 7 21 Kh 2 VfTXd kg 5 xKc
56 article
vzbudily největší rozruch a napjetí mezi odbě- ratelstvem těchto dvou nejlevnějších lidových sbírek četby zábavné a vzdělávaci proto do té doby určitě: 1. zaslati předplatné 2 K 20 (s poštovní zásilkou na každou sbírku) 2. zaslati vyplněné kontrolní kupony pro vylosování. vynahraditi si obnos předplatného 2 K dle prospektu přiloženého v letošníchs číslech obou sbírek.
63 article
Dívčí oddčlení Českoslovanské Akademie Obchodní v Praze jest ústav o čtyřech ročnících. Do I. ročníku se přijímají: 1. Beze zkoušky přijímací absolventky IV. třídy školy střední (gymnasia, realného realné školy nebo lycea). 2. Na základé zkonšky přijimaci z počtů, češtiny a z němčiny absolventky III. měšťanské, které mají na vysvědčení za II. půlletí ze všech hlavních předmětů známku nejméně dobrou- Doba zápisu, školné a zkoušky přijímací jako na oddělení mužském. Ke všem dotazům odpoví, jakož i prospekty zasílá ředitelstvo. V PRAZE, dne 28. června 1908.
Praha
67 article
ve Voticích a Volyni. Každý kura trvá čtyři neděle. Bližší ohlášeno bude tištěnými prospekty. Aby návštěva tohoto učení byla nsnadněna I ne majetným posluchačům, povolil vys. výbor zemsk ý král českého 2200 K na stipendla po 60 K, 50 K a 40 jež budou udělena těm 1. Kdo předloží vysvědčení o své aneb svých zi vitelů nemajetnosti aneb o poměrech majetkových, stv zené obecním a farním úřadem, c. k. okr. soudem c. k. okr. hejtmanstvím. 2. Kdo zaplatí ze stipendia 10 K zápisného. 3. Kdo vyhovují jinak podmínkám přijímání, po drobí se zkoušce závěrečné a účastní se veškerých vý- konů praktických. Přednost mají absolventi škol rolnických a zimaaleh hospodářských. 4. Žádosti, v nichž vykázány věk, rodiště zaměst- nání a k nimž připojeny žádané průkazy, přijímá pro kurs ve Voticích: okresní hospodářský spolek ve V - tinich, pro kurs ve Volyni: ředitelství zimni školy ho- spodářské ve Volyní do 25. července t. r., nebo pro oba kursy: ředitelství král. české akademie hospodář- ské v Táboře do 28. července t. r. Přiblášky bez nároků na podporu možno učinit tamtéž až do započetí kursu. 11709 Za správu zem. kursů lukařských na král české hospodářské akademii v Táboře prof. Fr. Bolech.
Přibláška profesor Bol Votice Volyň Tábor Francie okresní hospodářský spolek v Vtinich český hospodářský akademie ředitelství král . český akademie hospodář
68 article Ceskoslovanská Akademie Obchodní v Praze
Ceskoslovanská Akademie Obchodní v Praze jest ústav o čtyřech ročnících, jehož nemajetní posluchači požívají v nemocech ožetřování i léčení zdarma z nadace Kromb- holzovy a jehož absolventům sluší právo jednoroční dobrovolné služby v c. k. vojště. Do l. ročníku se přijímají: 1. Beze zkoušky přijímací absolventi IV. třídy střední školy (gymnasia, realného gymnasia nebo školy realné), mají-li za II. půlletí vysvědčení aspoň dostatečné (I. třídy). 2. Na základé zkoušky přijímací z počtů a z češtiny (zkouška z algebry odpadá) absolventi III. neb IV. tř. školy měšťanské, kteří mají na vysvědčení za II. půlletí z češtiny, zeměpisu i dějepisu a z počtů známku nejméně dobrou. Do I1. ročníku postupují beze zkoušky absolventi IV. třídy střední školy, mají-li z češtiny, něměiny, mathematiky a mimo to z některého z ostatních hlavních předmětů, k nimž náleži zeměpis a dějepis, fysika, chemie, latina a řečtina (u gymnasistů), frančina (u realistů), známku nejméně dobrou- Žáci škol měšťanských nemohou býti přímo do II. ročníku připuštění ani na základé zkoušky přijímací, kteréž by se případně chtěli podrobiti. Rovněž žáci specialních kursů při měšťanských školách mohou býti přijati jen do 1. na zá- kladě zkoušky přijímací. Zkoušky přijímací do I. ročníku konají se dne 16. září o 9. hod. ranní. Zkoušky opravně a doplňovací konají se dne 17. září. Školného platí se 240 K ročně a 10 K zápisného. Zápis koná se denně až do 20. července, pak od 10. do 15. září. Písemně (s přiložením vysvědčení, křestního listu, půlletního školného a zápisného) celé prázdniny. Ke všem dotazům odpoví ředitelstvo.
Žák Praha Kromb I 1