2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. května 1904.
5
article
Al-Numán hořce vzdychal a žádal alespoř
jeden den, konečně jen jednu hodinu. Ani to ne
povolil mu kalií.
Chtěl také sám viděti Zubeidu.
Když spatřil Moavia tu krásnou ženu tváři
v tvář, tu vzplanulo jemu samému srdce
v plamen.
Tolik krásy že tu byl nakupil Allah marno
tratnostným?
Žena vrhla se před kalifem na kolena a žá
dala sladkým, prosebným hlasem, aby ji vydal
zpět jejímu manželu.
Kahf ji vyzdvihl a jak pohledl jí do zaslze
ného oka, tu se mu zdálo, že ta kapka slzy jest
mořem, v němž lze utonoutí.
Teď už se nedivil, že Al-Numán doved
v takové kapce vody přetrpěti ztroskotání lodi.
Ale on chtěl zůstati pánem nad mořem
uchopiv ženu za ruku, zavedl ji ke svému trůnu.
„Zapomeň na svého muže, a buď mou
ženou, sdílej se mnou můj trůn.
Žena ueouvla zpět.
„Tvého lesku nejsem hodna, ponech mnev
stínu Abdulláhově.
„Abdullah přišel na mizinu, všecko ztratil.“
„Přišel na mizinu pro mne, pro mne ztrati
vše; jest slušno, abych zůstala jemu.
„Abdulláh je žebrákem.
„Budu mu pomáhati žebrat; dva společn
vyděláme více.“
„Abdulláh jest otrhaný.
„Poněvadž nemá, kdo by mu spravoval
budu-li s ním, nebude otrhaný.
„Abdulláh se zbláznil.
„Poněvadž mi svou duši úplně věnoval; jak
mile se k němu vrátím, vráti se mu i duše.“
Kalifa překvapily Zubeidiny odpovědi.
Moavius
Allah
Al
Abdulláhův
Abdullah
Kalifa
Zubeidina
6
article
Odpor ten zvyšoval jen cenu krásné ženy
Moavia dal rozkaz, aby jeho dvůr dostavil se
do trůnní síně; jeho průvodčí, jeho vůdcové.
vrchní kněži a úřadníci v plné parádě, ve zbroji
On sám oblékl si panovnické roucho, vzal
turban a démantový surgudžal a potom, sednuv
si pod zlatá nebesa trůnu, opět dal k sobě po-
volati Zubeidu.
Krásná žena nezbledla při pohledu na tolik
pompy, ale zbledla veškerá ta pompa při zjevení
se té krásné ženy.
Mezi tím vším leskem byla ona jediná, která
všecky zraky čarovně na se vábila.
Potom byl předveden na pokyn kalifův Ab
dullah.
Šat jeho byl zaprášený a roztrhaný, závitel
jeho turbanu uvolniv se, sesunul se na ramena;
obnažené jeho holeně rozdrásalo trní, jak bloudi
po pustině; pohled jeho byl toužebný, vyděšený
a zmatený.
Kalifa promluvil k Zubeidě:
„Pohleď na mne a pohleď na něho. — Já
jsem král; on žebrák. — Já jsem mužem; on
není ničím. Mou myšlenku plní stotisíc duší;
jeho myšlenku ani jedna, neboť ani své vlastní
nemá. — Mně patří celá říše; jemu jen silnice.
— Nade mnou jest jen Mohamed; pod ním je-
nom pes. — Mně jezdí po moři tolik nákladních
lodi, tolik břemeny obtěžkaných velbloudů, mezků
po pouští, kolik tomuhle červů po jeho těle. —
Vol mezi námi, kterému z nás dvou chceš být
manželkou?
A Zubeida po této otázce přihnala se k že-
brákovi a štkajíc, smějíc se, výskajíc, vrhla se
mu kolem krku a zlíbala mu jeho zpustlý obličej,
jeho otrhané šaty až k rozdrásaným jeho nohám,
tem pak, objavši je, zůstala a šeptala: „Můj pane,
můj milenci!“
A Abdullah nabyl těmito políbky své ztra
cené duše zpět.
dullah
Kalifa
Zubeida
Mohamed
Abdullah
7
article
Kalif byl dojat touto nekonečnou raskou.
Nedal zavolati kata, nýbrž pokladníka. Vydal
rozkaz, že musí se Abdullahovi opět koupiti jeho
ztracený dům, jeho skladiště naplniti látkami,
s nimiž dřive obchodoval; jeho ženě že musí býti
koupeny zpět její klenoty, a pak že mají býti muž
a žena posazeni na neskvostnějšího koně a tak
domů dovezeni. Nechť jsou svými a šťastni!
Avšak, když Zubeidu propouštěl, pravil k ni:
„Svou velikou krásou uvalila jsi veliké ne-
bezpečí na sebe, na svého muže i na jiné nad
vás vznešenější lidi. Jen Allah a jeho andělé bděli
nade mnou, že i mne jsi nedonutila k provedení
největší nespravedlnosti. Od této doby dávejsi
na obličej závoj, vykročiš-li z domu, a svou krásu
odkrývej jenom před svým mužem!“
Aby pak to nebylo pro Zubeidu zahanbu-
jícím, vydal kalif rozkaz, by na příště všecky
ženy vycházely na ulici se zastřeným obličejem
Tak vznikl u věřících žen islamu zvyk nositi
závoj
Abdullah
Zubeid
Allah
8
article
Z maď. přel. Benjamín Košut.
Košut
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
O podivném mecenáši vypravuje Ernest Blum
ve svých Vzpomínkách vaudevillisty. Příčinu k tomu
zavdala mu zpráva jakéhos listu, že Carnegie přibyl
do Paříže. »Carnegie,« praví Blum, »má prý důchod
350.000 franků denně a ačkoliv již značnou část
svého jmění vydal na zakládání knihoven, lidových
universit a na dobročinné podniky, zbývá mu vždy
ještě tolik, že neví co počít se svými penězi. Snad
by si mohl vlídně povšimnouti některých pařížských
divadel, jichž ředitelové by takovéhoto tichého spo-
lečníka uvítali hlučným jásotem a po případě posta-
vili by mu triumfální bránu. Znal jsem kdysi muže
velmi bohatého, jenž sice neměl denně 350.000 fr.
ale přece 4000 nebo 5000 a jenž, aby si získal pří-
zeň hezké, mladé herečky, podporoval ji na její uměle
cké dráze, podporoval divadlo, jemuž náležela. Ředitel.
jenž se tázal, kterak na konci měsíce zaplati gáže a jenž
již se ohlížel po obchodním soudu — odbor: zastavení
platů, spatřil jednoho dne ve své kanceláři pána velmi
elegantně oděného (bohatí lidé bývají vždycky ele-
gantně odění), jenž mu pravil: »Máte snad ještě na
prodej několik akcií svého divadla ?« — Ředitel s ú-
žasem pohlédl na příchozího. Měl na prodej nejen
několik akcif, nýbrž skorem všechny, až na několik
kusů, jež byl za příčinou úspor daroval vrátnému n
místě novoročního zpropitného. Ředitel ovšem vyzval
pána velmi zdvořile, aby usedl a odpověděl: »Mám
náhodou ještě několik akcil, ale ty vám ovšem ne-
mohu dát al pari.« — »To znamená, že chcete mi
je prodat s příplatkem? Dobrá, ustanovte cenu !« —
Blum
Carnegie
Paříž
lidový univerzita
10
article
Řediteli se zdálo, že sní a byl by se málem svalil se
židle. Když pak pán udal svoje jméno, bylo bned ji-
nak. Intelligentní ředitel — všichni divadelní ředite-
lové jsou intelligentní — tušil ihned, jaké má půn
úmysly a dal ještě téhož večera mladé herečce hlavní
úlohu v novém kuse. Den na to bylo jeji jméno na
divadelní ceduli na prvním místě. Bylo to rozčilení
v divadle! Herečka byla mladá a hezká, ale nevládla
gzcela geniálností Sary Bernbardtovy; mimo to ne-
měla až dosud žádnou příležitost osvědčit svůj ta-
Jent v jiných úlohách, leda v úloze komorné, jež
Hůsledně oznamovala, že je prostřeno. Co se týce
Sary Bernbardtův
11
article
millionáře stal se mu život od tohoto dne botovým
peklem — či hotovým rájem, jak se to vezme —
neboť každý v divadle dlužil se od něho peníze. Ře-
ditel ovšem si dal od něho zaplatili dekorace a ko-
stymy nového kusu, ba odebral dokonce svému vrát-
nému akcie, jež mu byl dal k novému roku a prodal
je millionáři. Ten souhlasil se všimi Co dávno již
nebylo vídáno, nastalo: všechen divadelní personál
ploval ve zlatě, napověda měl nový svrchník a mohl
dokonce zaplatit řád v divadelní kavárně. Na neště-
31í — však víte, jak to chodí, když neštěstí proná-
sleduje divadelní ředitelstvo — propadi nový kus,
v němž hlavní úlohu hrála ona mladá a hezká he-
rečka, s největší slávou. Hezká herečka sama libila
se jen tak, tak. Mladá dáma, jež nebyla hloupá,
poznala, že by tu mařila jen čas; vzdala se náhle
myšlenky státi se divadelní hvězdou a uchý-
lila se v soukromí. Millionář ovšem upustil od
další podpory divadlu a prodal svoje akcie
opět řediteli, jenž je velkomyslně koupil —
na úvěr — a několik jich opět daroval svému
vrátnému. Tato malá divadelní kampaň stála milli-
onáře dost peněz a užasl jednoho dne nemálo, když
se dověděl, že v divadle všichni, i napověda, o něm
říkají: »Ačkoli má takové jmění, ani mu nenapadlo
dáti dceři ředitelově věno; je to špinka!« — V di-
vadlech bývají mnohdy nevděčni ! Nepravím to proto,
abych pana Carnegia nadobro odstrašil; jsem do-
konce bezpečen, že kdyby mu napadlo podporovati
divadlo X., byl by mu ředitel na věky vděčen. Za
rok vděčnosti bych se zaručil osobně!“
Carnegio
12
article
= Dětský pomocný den. Z Kodaně se ozna-
muje: Dle anglického vzoru pořádají se zde dne 6.
května po celém městě, ve všech restauracích, ve
všech kavárnách a veřejných místnostech sbírky na
prospěch dobročinných spolků, jež se ujímají chu-
dých nemocných dělí. Utvořilo se 30 místních od-
borů a podniknuta rozsáhlá agitace. Jednak na uli-
cích, jednak v místnostech umístěno v ten den 15
tisíc pokladniček, jež jedna zdejší firma komitétu da-
rovala. Velké obchodní závody věnovaly v tento den
10 procent svého denního příjmu a podařilo se
vzbuditi účastenství pro toto dílo milosrdenství ve
všech kruzích společnosti. Také na městských drá-
hách a na železnicích konány sbírky a dámy nej-
lepší společnosti — rovněž podle vzoru anglického
— vybíraly příspěvky ve hlavních třídách od mimo-
jdoucích. Timto způsobem získány značné sumy
»pomocný komitét dětský« usnesl se, aby tato sbírk
byla na dále opakována každoročně.
= Polární výprava barona Tolla. Do Petrohradu
přibyl těchto dnů z Irkutska inženýr Michaj! J. Bru-
sněv, člen ruské polární výpravy, jemuž byl baron
Toll, když se odebral na ostrov Bennetlův, uložil,
aby mu vyplul vstříc, kdyby se jeho lodi »Zarji« ne-
podařilo, dosíci ostrova Bennettova. Brusněv vyjel
11. února minulého roku z Ustjanska s pěti našinci
a 60 psy. Provázelo ho pět domo rodců a plave
Toll
Bennetlův
Bennettův
Kodaň
Petrohrad
Irkutsk
Michaj
13
article
Tolstov. Dne 1. května dosáhli ostrova Bolšoj Ljachov
a rozdělili se tu ve dva oddíly. Tolstov a tři domo-
rodci odebrali se na ostrov Kotělnyj, Brusněv se
dvěma domorodci na ostrovy Nové Sibiře, kamž při-
byli dne 11. března. Dne 16. března vydal se Bru-
sněv na cestu směrem k ostrovu Bennettovo, nalezl
však 25 verst od Nové Sibiře otevřené moře a byl
nucen, vrátit se. Koncem března a počátkem dubna
byla na severním pobřeží Nové Sibiře a na ostrově
Fadějeva zřízena skladiště zásob a břehy prozkou-
mány, ale nenalezeno nijakých známek, jež by na-
svědčovaly návratu některého člena výpravy Tollovy
Dne 20. dubna přibyla na ostrovy Nové Šibiře vý-
prava Tolstova, jež byla prozkoumala západní a se-
verní břeh ostrova Kotělnyj a severní a severozápadní
břeh ostrova Fadějeva. Očekávaje návrat bar. Tolla,
zůstal Brusněv po celé leto na Nové Sibiři a Tolsto
na ostrově Fadějeva. Dne 31. července přibyl poru-
čík Kolčak a odebral se s oddělením šesti muž ů,
dostav od Brusněva potraviny na sever k ostrovu
Tolstov
Bolšoj Ljachov
Bennettův
Fadějev
Tollův
Toll
Brusněv
Kolčak
Kotělnyj
Nová Sibiř
Br
Sibiř
14
article
Bennettovu. Ačkoliv vzdálenost od Nové Sibíře páčí
se na 170 verst, přece následkem okolností, že moře
bylo prosto ledu a byl příznivý vítr, provedl nebez-
pečnou tu ceslu šťastně ve dvou dnech, kdežto baron
Toll potřeboval k tomu 22 dny. Poněvadž ani tam
nebyl nalezen žádný člen výpravy Tollovy, vydal se
Kolčak, vzav s sebou listiny, zanechané baronem
Tollem, na zpáteční cestu k ostrovům Nové Sibíře a
dosáhl po třech dnech tábor Brusněvův, 25 verst od
mysu Vysokij. Dne 20. srpna vydal se Brusněv ku
prozkoumání břehů Nové Sibíře, ale ani zde nena-
lezl nijakých stop po výpravě. Dle názoru Brusněva
zahynul baron Toll nejspíše mrazem a hladem. Při
příchodu z ostrova Bencttova k Nové Sibíři nalezl
bezpochyby otevřené moře, přes nějž se za temné
a mrazivě pohody, kdy voda byla pokryta tříští, ni-
kterak nemohl dostat. Měl s sebou příliš málo po-
travin, toliko na 14 dnů, také teplého šatstva byl
nedostatek. Rovněž neměl dostatečnou zásobu
paliva, bez něhož nemohl na ostrově Bennettově
přezimovat.
Bennettův
Toll
Tollův
Kolčak
Brusněvův
Bencttův
Sibíř
15
article
= Poeličtí policajti. Z Brusselu se oznamuje .
Antwerpy mají výhodu, že mají dva literárně vzdě
lané policajty, z nichž každý těchto dnů dokonči
divadelní kus. Jeden z nich, Van den Eede, napsa
čtyřaktové drama »Rose van den Molenberg«, druhý
Butsaert, komédii »Ušlé dědictví«. Oba kusy sehraj
členové spolku »Fraternité«, jenž se skládá toliko
z policajtů. Obsahují-li tyto kusy, jak lze očekávat
kriminální elementy, nebude as žádné divadlo světa
s to, provést je tak dokonale realisticky jako jeviště
»Fraternitě«.
= Vodní smršť na Středozemském moři. Geograí
dr. Rudolí Fitzner, jenž se za účelem vědeckých
studií vydal na Středozemské moře, oznamuje, že
o Hod boží velikonoční ráno spozoroval mezi Maltou
a mysem Matapan dvě překrásné vodní smršti.
Zajímavé tyto zjevy přírodní nejsou na Středozem-
ském moři právě časté. V tomto případu táhly
směrem od východu k jihu rychlostí as 20 uzlů. Na
místě, kde zdály se dotýkat se moře, měly průměr as
20 metrů a zužovaly se naboru v tenký pruh, jenž
se dále nahoru opět nálevkovitě rozšiřoval a končil
temným dešťovým mrakem.
Van
Molenberg
doktor
Fitzner
Brusel
Antverpy
16
article
= O hrozné horské strži u Franku oznamují se
z Montrealu následojící podrobnosti: Úřadníky ka-
nadského zeměpisného ústavu bylo nyní nade všechnu
pochybnost zjištěno, že velká horská strž u Franku
(South Alberta) dne 29. dubna 1903 nebyla způso
bena ani zemětřesením, ani výbuchem v uhelných
dolech na úpatí hory Turtle. Vinna tím byla zvláštní
skladba a útvar hory a pórovité kamení, jež bylo
uvolněno vodou z roztálých spoust sněhu. Šřítilo se
as 40,700.000 krychlových vardů čili 90,800.000 tun
kamene. Tvrdí se, že toliko dvě strže, u Elmu (12
millionů krychl. yardů a r. 1806 u Rossbergu 51
millionů krychl. vardů) měly podobné značné roz-
měry. Znalci jsou přesvědčeni, že lze očekávati další
strže s Turtle Mountain a s obavami hledí se do
doby až do konce června, neboť v tu dobu jsou
spousty vod v horách pejsilnější. Obyvatelstvu ve
Franku dána rada, aby se vzdálilo z oné nebezpečné
končiny, čebož také poslechnuto. Mnozí odstěhovali
se do městečka Blairmore, východně od Franku.
kdežto jiní dále na západ založili nové město, Co-
leman, jež čítá již 800 obyvatelů.
Franek
Montreal
Elma
Franca
Blairmore
Turtle Mountain
South Albert
17
article
= Dítě unegeno orlem. Z Londýna se ozna-
muje: Na skotské vysočině událo se v sobotu ne-
štěstí, na štěstí velmi vzácné v oněch končinách
malé děcko bylo uneseno orlem. Děcko, děvčátko
18měsíční, hrálo si před chýží nedaleko železniční
stanice Invershin, když se pojednou objevil velký
orel, uchopil dílě svými spáry a odletěl s nim.
Matka dítěte pekla chléb a když dcerušku volaln
k sobě, nedostalo se jí odpovědi. Hledala děvčátko
po celém domě a když je nenalezla, oznámila to
ihned manželu. Po mnoho hodin hledali oba manželé
v okolí vesničky a záby zúčastnilo se hledání
všechno obyvatelstvo, zejmena hajní. Byla domněnka.
že dítě ukradli cikáni, anebo podobná potulná če-
ládka, ale když konečně již za soumraku zpozoro-
vali v mechu na skalisku střevíček, uhodli ihned, co
se stalo a záhy nalezena mrtvola děvčátka. Pohled
na ni byl hrozný. Obě oči byly vyklovány, z tváře
vytržen byl velký kus masa a také paže a hrdl
byly brozně zohaveny. Na šatech byly patrny stopy
spárů dravce a jedna ručka děcka držela hrst peří
jež bylo nešťastné děcko v malomocném zoufalstv
dravcí vyrvalo.
191/404.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovaký.
Dítě
Cikán
J Rašovský
Londýn
Invershin
21
article
Mat ve 2. tazích
Mat ve 2. tazích
Partie č. 46.
„Praetorie“ na cestě z Hamburku
do Nového Yorku.
Bílí: Lasker, Marshall, Teichmann a Či gorin
Černí: Lawrence, Marco, Schlechter a Janowskl.
— Riceů
gambit. —
1. e2—64
e7—65
21. Kg1—fl
f4—f3
2. 2—f4 e5xKfk
22. Da7—a8-+- Kc8—dv
3. Jg1—f
23. Da8—a4— c7—c6
g7—g5
4. h2—h4
24. Vel—e7--! Kd7ore7
g5—g4
5. Jf3— e5
25. Sd2—g5+ Ke7—d7 h)
Jg8—16
6. Sft—c4
d7—d5
26. Val—d1- Kd7—c
7. e4xd5
Sí8—d6
27. Da4—a5- Kc7— bs
8. 0—0
Sd6xKe5
28. Da5—e5— Kb8—a8
9. Vfl—eí
Dd8 —e7
29. De5xh8-+- Ka8—a7
10. c2—e
Sc8— f5a
30. Dh8—d41- j) b7—b6
11. d2—d4
J18—d7
31. Kf1—e1! f3xg2k
12. d4xKe5
Jí6—h5
32. Sg5—e
c6—c5
13. e5—c6
f7x Ke6
33. Dd4—e5 g2 — g1D-
14. d5xKe6
0—0—0b)
34. Se3gl Dh2xgi-
15. e6xd7-
Vdsxkd7
35. Ke1—d2 Dg1—f2-
16. Ddl—e2.
De7xh4e
36. Sc4—e2 53— g2.
Praetorius
Lasker
Marshall
Teichmann
Černý
Lawrenc
Marco
Schlechter
Janowskl
Rice
gambit
Kd
dh
jít 7
Hamburk
Nový York
+Kce 8
Vela
Val
d 1
Kd 7
Kce 7
xke 5 28
e 5
+Ka
e 7
Vdsxkd 7 35
h 4 24
7 ore 7
e 5 25
c 7
d 6 27
c 2
d 7
c 5 13
22
article
17. De2—f
g4— g3
37. De5—e7++ Ka7—bs
Vds—d3
18. Dř2xa7
38. De7—e3
19. Jb1—d2e) Vd3x« deí.
20. Se1xd2 Dh4-h2-
a černí se vzdali
Poznámky M. J. Čigorina v Nowoje Wremja.
a) Nejlepší obrana Riceova gambitu není ještě stano-
vena. Tahu 10. . . . Sf5 užito bylo v několika kor
respondenčních partiích, nevím s jakým výsledkem
b) Správná oběť jezdce; bílý jest nucen figuru vrátiti
c) Nikdo nepoukázal na následující pokračování 16
..De2 17. SXe2 Vh e8! Bílý neměl nic lepšího
než 18. Sd2 Vd e7 19. c4 VXe2 20. Jes načež je-
dinou naději na remis poskytovala mu ta okolnost,
že černý nemůže zachrániti pěšre f4.
d) Pokračování 17.... Jg3 18. DXf4 Je2+ 19. Sxe2
Dxel+ 20. Dfl ponechává bílému materiální pře-
vahiu.
Jediné !! Černý hrozil 19... Dh2-+- 20. KfI Vf3++- atd.
Černý již nemá dostatečného pokračování. Jestl
19. . . . f3 20. JXf3 VXf8 (20. . .. DXc4 21.
jít 5
jít 7
M J Čigorin
Jg
Černá
Jestl
d 2 e
Sf
e 7 + + Ka 7
dh 4h 2
SX 2 vh e 8
Vd e 7 19
VX 2
dh 2+20
DXc 4 21
23
article
Da8+ Kd7 22. Je3-+ atd.) 21. Da8-+- Kd7 22. Da4-
Kds 23. Sg5+ DXg5 24. Vdl+ a bílý vyhraje. N
19...Dh2- násl. 20. Kfi f3 21. Da8-+ Kd7 22. Sb5-
Kd6 23. Jc4+ a mat v několika tazích. A konečné
po 19. . . . Dh2+ 20. Kfi Dhi+ 21. Dgl Dh4 22
Jfs Vf3 23. RXf g2- 24. DXg2 Jg3-f 25. K t
Vds 26. Sd21 VXd2 27. Ves+ Kd? 28. Sb5-
c6 29. D)«d2+ KXe8 30. Vel+- Kf8 31. Dd6-+-a
bílý vyhraje.
Jestli 23.... Kd6 tu 24. Db4+ Kd7 25. Db5-+- atd
Na 25. . . . Jfo následovalo by 26. Ve1-- Kd7 27
Vd1-- Jd5 28. VXd5+ cxd 29. Sb5-+- atd.
Jestli 28. Ka7 tedy 29. Se3 + b6 30. Da5-+- a ma
ve 2 tazích.
Hrál-li by bílý nyní 30. Se3-+ b6 31. Sb6--, byl
by donucen po Kb7! věčným šachem remisovati
(32. Sa6-- KXb6 33. Db8-+ atd.)
Pro černého již není záchrany. Na 31. . . . Dhi-
32. Sf1 fXg 33. Da4+ KbS 34. Vd8+ Sc8 35.
Vc8+ Kc8 36. DXc6+ dobude bílý péšce be
a g2. Jestli 31. DXg2 tu 32. Sf1 Dc2 (zabraňuje
Da4-) 33. Se3 c5 34. Dd2 De4 35. Dd3 atd. Na
31. . . . c5 násl. 32. Des ! atd.
Dd
Kd
Sb
DXc
Kd 6 23
Jce 4 +
Kfi Dhi + 21
Dgl dh
RXf g 2
Sd 21 VXd 2 27
Vela +Kf
Kb 7
Vc 8 + Kce 8 36
Kd 7
dh 2
Sb 5
dh 2 + 20
DXg 2 Jg 3
Sb 5c 6
d 2 + KX 8 30
Kd 7 25
VXd 5 + cxd 29
Sb 5+atd
b 6 30
KbS 34
35
Dc 2
c 5
25
article
Partie čís. 47.
Hrána v Mnichově 1. května r. 1904
Španělská hra
Bílý: Kürschner.
Černý: dr. Krausold.
16. Vf1 f3! Sf6Xe5
1. 62—e4
67—65
2. Jg1—fs Jb8—c
17. d4xe5 Vf8—e8
a7—a6
18. Jb1—d2! d) Ve8xc ene
3. Sř1 —b5.
Jg8—fe
19. Sf4Xe5 Jd7xe5
4. Sb5—a4
5. 0—0
20. Vf3—h3 Dd8xd2
Jfexe4
Je4—c5
6. Dd1—e2
21. Vat—dl Je5 —f3-
Sf8—e7)
7. Jf3 xKce5
22. Dh5xf3 Dd2—g5
23. Vh3—-hs
d7x« c6b
Dgö—fe
8. Sa4xc
9. c2—c3
24. Df3—e4! h7—he
Jc5—e6
10. f2—f4
25. De4—e8+ Kg8—h7
Je6—c5
11. f4— f5
26. Vdl—d8 Sc8—f5
Je5—d7
12. b2—b4
27. Vdsxa8 b4xec
13. d2—d4 Se7—fe
28. De8—h8++ Kh7—g6
14. Sc1 —fi
26—a5
29. Vh5xh6 !--
15. De2—h5 a5x«b4
a černý se vzdl
Poznámky (dle „Můnch. N. Nach.“):
a) 7. .. . Je5 nebo 7. . . . De7 vyrovnalo by hru
b) Lepší bylo 8. . . . bxe.
c) Ztráta tempa! Silnější bylo ihned 0—0. Bílý získá
nyní silný útok.
d) Nutno; jestli ihned 18. Vh3 tu Jf8 s hrozbou bxc.
e) Nejlépe! Na 18. . . . JXe5 násl. 19. Vh3 h6 20.
Sh6 a černý nemá více dostatečné obrany.
f) Vynuceno! Střelec je odsouzen k nečinnostia
jestli 24. .. . Kf8 tu 25. DXb4+ Kg8 26. De4 Kf
27. Vh7 Kg8 28. Vh5! a černý chtěje zabrániti
mat, musí obětovati střelce
Zprávy šachové.
Černá
doktor
Krausold
Sf
vh
jít 7
Kf
Mnichov
e 7
Sf 8
e 4 ! h
e 8 + kg
DXb 4 + kg 8 26
vh 5
Sb 5
c 5
c 2
c 3 24
b 4 27
Kh 7
28
26
article
V českém mezinárodním korrespondenčním turnaji
ukončeny byly násl. partie
75. Chalupetzky 0 — Motzko
76. Kolb
1 — Nejtek
77. Meszey
o — Chalupetzky
ve
1/2 — Šmaha
78. Mesze
79. Schwarzbach o — Meszey
80. Meszey
1 — Schwarzbacho
81. Šach-Mat 1 — Nejtek
82. Nejtek
o — Šach-Mat
83. Stokláska 1 — Schwarzbacho
Mezi dvěma v Mnichově trvajícími šachovými
kluby „München“ a „Altmünchen“ sehrán byl dne 1.
května t. r. hromadný zápas. Vítězem zůstal klub
„München“, jehož členové 14 partií vyhráli, 12 pro-
hráli a 7 remisovali
Dr. Lasker, tázán byv dopisovatelem „New-
Yorker Staatszeitung“, zdali svolil k odložení matche
s drem. Tarraschem, odvětil, že nikoli. Úmluvu s ním
prohlašuje za zrušenu; hráti jest ochoten jen tehdy,
pakliže jej dr. Tarrasch znovu vyzve. Jak vidno, do-
mněnka naše, že k matchi vůbec nedojde, znějná se
potvrzovati. Malichernou zdála se nám býti výmluva
dra. T., že pro úraz, (jaký ??) v lednu na ledě utr-
pěný nemůže na podzim sehráti match. Myslíme
spíše, že dostal strach před ztrátou reputace a 800
marek.
O průběhu turnaje v Cambridge Springs přinášej
„N. L.“ zprávy v hlavním listě v rubrice „Sport“
Některé partie přineseme během týdne.
Hlasy z obecenstva.
Dobrozdáni
pana prof. dra. Giuseppe Lapponia, tělesného
lékaře Jeho Svatosti papeže, čestného ředitele zdravotn
a hyglenické služby v apoštolských palácích, „primár
ního lékaře Hospital Š. Giovanni Callbita v Řiimě.
Pan J. Serravallo v Terstu.
Serravallovo chinové víno se železem spojujes
chvályhodnou tonickou vlastností výhodu co nejpřes-
nější přípravy. Jelikož kromé toho vyhovuje velice chuti
a velmi snadno se stráví, zasluhuje býti doporučeno
slabým, rušeným zažíváním trpícím, rekonvalescentům
stíženým chorohami čivními a speciálně neurasthenikům
V Římě, 14. června 1903.
9737
Motzko
Kolb
Nejtek
Schwarzbach
80
Stoklásek
Lasker
Tarrasch
profesor
doktor
Giuseppe Lapponio
Š Callbita
J Serravallo
Serravallův
Mata 1
šach
Mnichov
München
New
Cambridge Springs
Řiima
Terst
Řím
Mata 83
Yorker Staatszeitung
46
article
RsOaerov,
RsOaerov,
ze a jedině-
král. srb. dvorní a komorní doďavatelkou ve
i, I., Kohlmarkt 6. vynalezenými a jí sa-
rou upotřebovanými okrašlev. prostředky.
priv., — pro kašdon díma nepostrádatelný, — činí kua
c. k. pat.
Pur avisSane přímo oslnivě bálostnou, zakrývá svým velmi skvostným emailem
po neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a páhyby
všechny nedustatky, jako: doličky
stahuje roztažené pory a čiet hažlý ženský obličej pávahným a ku podivu mladistvým. Jea to je-
diný pudr, po jehož upotřvbení můžeme se mýti, aniž by sensnění působívost zmízela. Cen
kartonu K 3.—
Kohlmarktoria 6
48
article
omlazuje e desítiletí a má ho večer každá dáma upotřebiti
Krém ravissante
Cena tyglíku K 3——
zahraňuje ochrnutí kůže, sílí tato a jent najvýtečnější ze všrch toiletníel
EduaVlSSa vodičak listým výsledkem korunovaných. Cenn láhve KE 5.-
Všechny mé výrebky byly v Pařiži, v Londýně a ve Vídní vyznamenány velkou zlatou nodlail re.
Za podivuhodný výsledek svých připravků se dplné zarněnjí. Nesěetné depisy uznáni z nejvytších krubů
jsou u mne k nahlédnutí. — Každé dámě ce nejlépe doporučitelne
C. k. priv. čelenka k dosažení vrisek presčého, bělostně mramurového čela, kua K 3.— a vý-
borné, krášlici mýdie „Savon ravisssnte“ kns K 1.60 a K 2.40.
Madame Rosa Šehaffer vykouzli srým „KONOOIEM na každém sešedivělém vlnsn původni barvu
mlsdistvou — skvostnou rnsou, kaštanovou nub sarnotově černou — a žádné mytí docíleného odstinu
neodstraní. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3 —, velký K 10.—
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brády. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3k
ROSA SCHAFFER ve Vidni., 1, Kohímarkt 6, v PRAZE u JOS. KAMMELA Na přikopě č.t5
Savon
Schaffer
Kammel
Londýn
Vídeň
Kohímarkt
Praha
Jos
50
article
Cena 3 K. V Německu konfiskováno.
Cena 3 K. V Německu konfiskováno.
Román, jehož hrdinové vzati jsou ze skutečnosti
ostře bičuje intimní život v německých posádkách.
Poutavá ličení nevázaného života vojenského bud u
i naše obecenstvo velmi zajímati
10157
Proces Bilsův vzbudil ohromnou sen-
saci nejen novinářskou polemikou, ale
i vojenským rozsudkem a kabinetním
rozkazem německého císnře, který jindhy
jen v nejtajnějších záležitostech, týka-
jících se obrany země, vydán bývá.
Německo