ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4a421a0-7128-11dc-943e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 37, org 11, person 62, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 15. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 135.
4 article
ka raňní a odpol. list plodplácí ne Praze v administ vinrnse namrt le drojí donáiko
Praha
5 article
kei ako ke
6 article
nrk lrsu ne slalroa- n atnrt jeia drojí sioioii
7 article
lasšní číslo pro Prahu je o 28 stranác. Příští číslo „Národních listů“ vyjde v úterý dne I7. května t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha I 7 . květen
8 article Válka.
Válka. Ze Seulu, 14. kvělna. (C.-B) »Rent. kancelář« sděluje: Zde kolují vy- trvalé pověsti o dalším hro- madění ruského vojska severní Koreji. Guverné hamhenský sděluje, že 2000 mužů rozděleno jest v této provincil a t 450 v Kjönsönu na pobřeží, ostat- ní ve nitru země. Z Nučvanu, 13. kvělna. (C.-B.) Dnies v noci kolovaly zde neustále po- věsti, že sveden byl veliký boj v Liaojanu. Potvrzení zprávy t dosud nedošlo. Z Londýna, 14. května. Cařihrad- ský dopisovatel »Daily Mailu« se dovídá, že Rusko soustřeďuje 120.000 mužů za kavkazským po- hořím. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz- na straně 4.
Seul Korea Londýn Cařihrad Rusko Daily Maila
9 article Památce Jana Kollára.
Památce Jana Kollára. Krásnými slovy ocenil těchto dnů J. M. král uherský vlasteneckou pietu národů k veli- kím mužům dějin svých: »Jsem velice uspo- kojen« — pravil k deputaci města Pešti, — že můj reskript ze dne 18. dubna t. r., jímž jsem nařidil, aby býly do vlasti převe- zeny vcizině odpočívající o sťat ky Prantiška Rákoczya II. vzbudil t živý a vděčný ohlas v celé zemi. Chápu cením lásku, jakou maďarský ná- rod chová k památce vynikajícíc postav dějin svých a proto jsem rád da podnět, abý toto v šeobecné přání, spoči- vajíci na tak šlechetném citu ná- roda, bylo splněno.« — A hle, právě ťaké národ český koná stejně slavný akt piety ku památce velikého syna svého dnes převezeny budou v cizině odpočívající ostatky našeho vznešeného pěvce »Slávy dcery«, našeho Jana Kollára do královské naší
Kollár král Sláva Pešť
10 article
Prahy, aby je zejtra věrná srdce česká s láskou a žehnáním vděčným uložila v tu svatou českou temi, v níž on tak rád po boku našeho Jun manna, Šafaříka, Čelakovského dlíval, po níž toužil jako po nejmilejší otčině, jejíž slávu nučennictví tak nadšeně a tklivě opěvoval sla- viči hymnou svou, až vše ujásala u nás tehda tozkoší a obdiveml Nynější střízlivé pokolení naše sotva si do- rede učiniti ponětí o radostném vzrušení, jaké tpůsobilo dnes před 83 lety první zazvučen strun božské lýry neznámého dosud u nás pěvce tatranského. Ačkoliv krutá censura absolu- tismu Metternichova právě nejohnivější národní s slovanskou myšlenkou prodehnuté znělky ne- nilosrdně až na tři škrtla, vzbudilo nieméně řto kusé torso propuštěných 68 »znělek neb toneltů« prvého pražského vydání r. 1821 svým duchem vlasteneckým jako svou básnickou krásou a cenou v kruzích našich buditelů a probuzenců nevylíčitelný enthusiasm. »Nový básník,« psal Fr. L. Čelakovský příteli, »Slovák jmenem Jan Kollár, zdá se mi vše převyšovati, co posu v básnictví máme . . . až čísti budeš, ó, neb poěiješ!« A nestor naší novodobé literatur
Jun mann Šafařík Čelakovský Metternichův L Čelakovský Slovák Kollár Praha Francie
11 title
ARU
12 article
Josef Jungmann těšil Kollára: »I ten brak cen- surou nechaný je tak utěšený, že sobě ním věčné slávy u Slovanů získáte!« Vlastenci roz- šiřovali opisováním potlačené znělky tajně mezi sebou a tak záhy doplnili si plný básnický prof našeho českého Danta. — A což teprve, když po třech letech vyšlo ve svobodnějším Budině valně rozhojněné druhé vydání o názvu »Sl á vy deera« ve třech zpěvech o 150 znělkách s velkolepým tim »Předzpěvem«, počínající proslulými verši: »Aj, zde leží zem ta, před okem mým smutně slzícím — někdy kolébka. nyní národa mého rakev.« — Po rukopisech Kralodvorském a Zeleno horském nic v takové míře nepůsobilo na roz- nícení mladých srdci českých, jako tato vele- báseň Kollárova, v níž zazněla smělá slova veškerého toho nesmírného hoře, bolesti a hněvu, nastřádaného v duši národa druhdy tak slav- ného a mocného a nyní tak potlačeného, tak zmučeného až k smrti.
Jungmann Kollár Dante Kollárův Slovan
13 article
V Kollárovi jakoby se byla bohem dotknuta vznítila po staletích znovu životní síla česko- slovanského ducha, aby zápalem starověkých věstcův zahřímala proti vrahům a katanům Slovanstva, dovlékajícím po Slovanech polab- ských i národ český již již na pokraj hrobu věčného. — To hluboké hoře nad ztrátou slavné vlasti, nad otročí bidou druhdy svobodných, jemnosti mravů, pilností jako statečností prosiulých syno matky Slávy, kteří nyní sobě vespolek odcizeni, rozdrobení bynou v podruží cizákův a nepřátel úhlavních, to hluboké rozhořčení nad odrodil- stvím vlastních synův národa, kteří stydí se z svůj jazyk i původ slovanský a zradně pomá- hají utlačovatelům kouti okovy na ruce bratr svých: avšak navzdor a navzdor všemu přece zase pevná důvěra, že vzejdou nám lepší doby. že pomine ta mrtvost dočasná a ve všech ná- rodech slovanských zaraší nový život, procitn znovu v hlavách jejich vědomi společného rodu, vědomí, čím bývali a čím opět mohou býti jistě budou, pak-li jen v srdeích jejich zaplane opět svatá účinná láska bratra k bratru, pak-l si podají z vlasti do vlasti pravice ku pospolite osvětné práci národní a pomocí vzájemně v do bách dobrých i zlých: — to vše bylo promlu- veno tehdejším vlastencům a probuzencům če- ským tak z duše, že dojem těchto břitkých. svou citovou hloubkou tak rozněcujících písn našeho barda slovanského byl nemalou silou, ne-li epochální událostí v ději našeho národníh probuzení.
Kollár
14 article
Proti příboji všeněmeckého, záhubou nám hrozlcího moře týčila se tu náhle z vln ozářen vycházejícím sluncem devatenáctého století vele- hora světa slovanského a na temen jejím vlál prapor a zněla polnice. Praport myšlenky vžeslovanské pospolitosti a polnice budící národy slovanské k práci osvobozujíeí. k sebeobraně, k novému sebevědomému životu. To byl Jan Kollár — nadšený ten buditel a proro veliké budoucnosti Slovanstva, tak jako byl Dante věštcem národní jednoty italské. Prot vzor jeho tak působil i na formu velebásně našeho pěvce tatranského. S Danteovským hněvem i on klene peklo plné strastí a muk nesčetným historickým vrahům a škůdcům rodu slovanského a hned zas staví nebe, aby tam vital blahoslavené dobrodince, přátele hrdiny mučedníky, kteří v obraně národův slovanských a jejich věci spravedlivé nasadili životův i stat- kův. Tak zná genius Kollárův jimati obrazo- tvornost, mysl i rozum čtoucích, aby s lahodnou vroueností a opět s důrazem mravokárce na- bádal všechna nezkažená srdce slovanská k činům velikým, k napnutí všech sil za poctivě zaslou- ženou slavnější budoucnost mučednického ná- roda českého i všech ostatních utištěných slo- vanských národů vůkol. Vlast, národ a Slovan- stvo jsou idealem mohutné poesie Kollárovy; — jeho »Slávy dcerou« již neváhal Čelakovský na zvati nejznamenitějším plodem básnickým v pí-
Kollár Dante Kollárův Sláva Čelakovský národní jednota
15 article NILIS
NILIS semnictví českém od času našich Lumírův Zábojův .. . zahájena důstojně nová doba básnictví českého a ražena mocně dráha my- s lence slovanské ve vědomí národa na- šeho, ba v celém již potomním politickém snažení našeho národa. Najisto náleží pěvci »Slávy dcery« na Par nassu oněch šlechetných a vznešených našich idealistů, kteří probouzeli národ náš z dvousto- letého omráčení živou vodou myšlénky slo- vanské, myšlénky to společného původu a ná- rodního bratrství všech slovanských kmenů jedno z míst nejpředněj šcí ch. A jak zdatně myšlénka zapustila kořenů, dokázal jiz r. 1848 krásný náš sjezd slovanský. dokázala r. 1867 pouť Slovanů do Moskvy, účasť všeho Slovanstva při slavnosti husinecké, r. 1869 při zalo- žení Národního divadla, při oslavě památky Pa- Iackého a j. v. Správně napsal již r. 1850 Havlíček ve svém »Slovanu«: »Slovan- stvo zůstalo od té doby hlavním středištěm a základem české po- litíky, a zůstane jím také navždy. protože obsahuje v sobě vel m zdravou a pravdivou myšlénku že národové stejnlého rodu a v stejných těžkých okolnostech po- stavení, nejlépe sobě mohou v zá- jemně pomáhati ke konečnému vl- tězství. .
Nilis Zábojův Sláva Havlíček Moskva Slovan národní divadlo Slovan
16 article
»Rozumíme tedy všeslovanství, slovanské vzájemnosti a jednotě slovanských národů tak. že není žádné jednotvárnosti ani náboženském, ani politickém, ani literárním ohledu zapotřebí k této slovanské jednotě vzájemnosti, nýbrž jenom s plo'l e č ne podpory proti společným neprá- talům a sice té podpory, jakou okolnosti dovolují.« — Podobně pojali myšlěnku slovanskou za kotvu české poliniky i Palacký, i Karel Sladkovský i nás nezapomenutelný dr. Julius Grégr, jenž po slovanské své pouti na Rus r. 1867 napsal: »Počátek sku- tečné solidárnosti slovanské, j esl koncem utrpení národů slovan- ských.« — V tom duchu doprovoďme zejtra svatý popel velikého blahověštce myšténky slo- vánské naší slovanskou Prahou ke věčnému odpočinku v lůně naší posvátné české země, žádajíce ji dnů blažsích a slavnějších jako všemu Slovanstvu!
Palacká Sladkovský doktor Julius Grégr Rus Praha
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. května. (Sto šedesáttř milliony na nová děla a válečne 1o di.) Dnes konečně spadla v Pešti rouška, jež zakrývala tajemství nad obyčej letos četných po- rad společných ministrů se zástupci obou stát- ních ministerstev při stanovení společného roz- počtu. Tušilo se, že spor se točí o nové poža- davky ministra vojenství a udávaly se číslice — od 30 do 50 millionů — proti kterým prý se brá- nili oba státní ministři financí. Konečně za po- slední korunní rady v Pešti nastala dohoda a dnes se dovidáme, že letošní mimořádný poža- davek ministerstva vojenství na nová děla obnáší 88 millionů korun a mimořádný poža- davek správce válečného loďstva 75 millionů, dohromady tedy 163 milliony korun, jež mají obyvatelé soustátí rakousko-uherského r. 1905 přinésti v obět molochu války. Takový jest mimořádný rozpočet, o němž se ve vládních li- stech hlásalo, že se „bude držeti v mezích minu- lého rozpočtu a bude dbáti platebních schop- nestí obou států říše habsburské!“ Společný rozpočet, předložený dne v Pešti oběma delegacím, vykazuje pro r. 1905 potřebu 369,147.882 K (o 1,137.967 K méně než loni). Řádný vojenský rozpočet vykazuje po- třebu 189.3 mill. K, mimořádný rozpočet 19. mill. K; řádný rozpočet námořnický 42.8 mill. k (o 3.4 mill. K více, než loni), mimořádný roz- počet 8.1 mill. K (o 2.4 mill. K méně, než loni) Kromě těchto úvěrů žádá se však dále za mimo řádný příspěvek na další opatřování nových pol- ních děl a odpovídající jim množství výzbroje 88 millionů korun, a na zdokonalení válečného loďstva další úvěr 75.176.000 K.
Praha Pešť mill
18 article
V předloze o mimořádném pří- spěvkuna nová děl a se praví, že celkový náklad na nová polní děla bude obnášeti 165 millionů korun. Na r. 1904 bylo již povoleno 17 millionů; na r. 1905 má se povoliti dalších 50 millionů, tak že v následujících létech bude třeba opatřiti ještě okolo 100 millionů korun. K novým dělům bude však třeba i různé nové výzbroje, která bude státi celkem 67.6 millionů; na r. 1904 žádá se 10 millionů, na r. 1905 dal- ších 28 millionů, tak že by v následujících lé- tech bylo třeba uhraditi ještě asi 29 millionů korun. V předloze o mimořádném př- spěvku na námořnictvo odhaduje se celá potřeba v 120 millionech korun, z nichž 34 millionů jest prý třeba na torpédové loďstvo, 10 millionů na podmořské čluny, 61/2 millionu na ústřední přístav u Fasany nedaleko Pulje. N r. 1904 žádalo se již 121/4 millionu; na r. 1905 žádá se za dalších 62.6 mill., celkem tedy 75.1 mill. korun. Zbytek 45.7 mill. má býti uhražen v příštích létech.
19 article
Úvěr bosensko-hercegovský vy kazuje r. 1905 7,583.000 korun. V Prazo, 14. května. (Polská kritika projevu polského kola.) „Slowo Pol- skie“, rozbírajíc projev polského kola, shledává. že Poláci nevymanili se dosud ze svého bludu jakoby za vlády dra. Körbra bylo jaké pomyšlen na poctivé vyrovnání sporů parlamentních tedy také na uzdravení parlamentu. Jediný pro- středek, který by mohl vésti k uzdravení parla- mentu, jest, aby vláda přinutila německou le- vici k nezbytným ústupkům. Ale — dodává „Sl. Pol.“ ihned — úřadnický kabinet nepohne ani prstem, aby Němce přiměl k ústupkům přese všechny sliby, které dal ve středu parla- mentní komisi polského kola. Nynější kabinet jest kabinet čistě německý, oplrající se jedině o Němce a mající na očich jedině uspokojeni Němcův. Snad to nevidí p. Apolinář Jaworski David Abrahamowicz, ale vidí a dobře to vědi všichni Němci, od Všeněmců až po dra. Kathreina a proto podporují tak horlivě tento svůj německý kabinet. .. Pomoc, které polské kolo udili rakouským ministrům ve jménu stát ních nezbytností, měla přestali v ten okamžik, kdy na křesle ministerském zasedl Němec, dba- jicí jen o blaho Němců, ačkoliv pp. Derschatta. Prade, Kaiser a ostatní důvěrni přátelé Körbrovi dávají každou chvní na srozuměnou, že jim vlastně na Rakousku nezáleži pranic. Kolo pol- ské mohlo se klamati ještě do Velikonocí, ne- vědouc, s kým jest mu činiti. Nyní, po pro- hrané smiřovací akci klamati sehe, byla by hlou- post, klamati jiné, byl by politický zločin.
Polák Körbr Pol Němec Němcův Apolinář Jaworský Abrahamowicz Prade Kaiser Rakousko Slowo Polo
20 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 14. května. Nesmířlivost Vatikánu. Přítel našeho listu píše nám z Říma. : Ko nečně jsme tedy pohrbili všechny do světa odtud hlásané náděje do liberálnosti Pia X- Pius X. liší se od devátého jen tím, že jednička před desítkou schází, jinak je, jak se stále ukazuje, jeho věrnou kopil. Je i u vás v Če- chách známo, jaké naděje skládali stoupen národnostního sjednocení Italie svého času v kardinála Mastai-Ferretta, než se stal — Piem IX. Jako kardinál byl postrachem Vati- kánu — říkalo se, že v domě Mastai Ferrettu jsou liberální i kočky. Kardinál Sarto měl po- dobné renomé, pěstoval okázale dobré styky s královskou rodinou a vykřičeli ho za liberála. Tomu věřilo několik kardinálů a —— rozumí se samo sebou — pan hrabě Goluchowski. Prvn se obávali, že Sarto jako pravý venkovský farái
Pius Sarto Goluchowský Praha Vatikán Řím Pius XPius dům Mastai Ferretta MastaiFerretta
22 article
bude provádět »hlouposti«, což jsou vlastní slova jednoho ze zklamaných papabili, s hrabě Goluchowski se domníval, že Pius X. bude pa- mětliv toho, že se dostal na papežský trůn pomocí rakouského veta a tak umožní císaři rakouskému návštěvu v Quirinále. Pro osoby zdejších poměrů znalé byl spo o rozumné liberálnosti Pla X. rozhodnuttě chvíle, kdy státním sekretářem se stal španělský kardinál Mery de Val, známý zastance jezovit- ské politiky. Dnes je ve vleku jezovitů už zasa celý Vatikán. Nota kardinála Mery de Val, vy- daná o návštěvě Loubetově v Římě, nejen věcné dokazuje, že chce Sarto kráčeti ve šlépějích Pia IX, ale že dokonce bude ho následovati v nemotornostech, jimiž si znepřátelil papež neomylnosti celou Evropu. Všeobecné pravidlo je vysloveno: Katoličti panovníci mají voliti, chtějíli navštíviti Vankán či Quirinál. Ale nej- originálnější je, že se nota ta nevydala před tím, než Loubet do Říma jel. Stalo se to na radu Mery de Val, který poukazoval na to, že by tato nota Loubeta nezdržela od cesty a že by byl Vatikán blamován. Nyní je Vatikán směš- ným — mnoho se tedy nezměnilo. Mery de Val- prohlásil kardinálům, kteří proti notě činili ná- mitky, že je sice na vypovězení konkordátu zcela připraven, že však má naději, že nola povzbudí francouzské katoliky tak, že vláda Combesova návštěvy Loubetovy v Římě dlouho nepřez ije.
Goluchowský Pius jít Val Quirinál Vatikán Řím Evropa mera jít Val mera jít Val
23 article Nová politická organisace burská.
Nová politická organisace burská. V celém T-ansvaalu zřízena má býti Dury všeobecná organisace politická. Bude utvořena podle vzoru známé »afrikandské jednoty kap- ské«, jež jest živlu holandskému v jižní Africe. neobyčejnou oporou. Všechny přípravy jsou ji vykonány K brazilsko-peruanskému konfliktu. Pohraniční spory mezi Peru a Brazilií, jichž příčína byla již v listu našem vyložena, vedly již k několika krvavým bojům, při nich Brazilci podlehli. Brazilie přeje si, aby rozhod- nutí sporu přeneseno bylo na haagský soud smírčí.
Brazilec jižní Afrika Peru Brazílie
24 article Odstranění Marchanda.
Odstranění Marchanda. Většina lístův pařižských zabývá se zná- mým usnešením ministerské rady o propuštění hrdiny fašodského — plukovnika Marchanda — z vojska. Nacionalistické listy útočí zvláště na mimisterského předsedu Combesa, protože pro- sadil, ze zadost Marchandova za propustění byla přijata, ačkoliv ministr vojenství se snažil, záležitost po dobrém vyříditi. »Figaro« tvrdí v celém článku, že Marchand s vědomí m minístrů Delcasséa a Andrěa i se souhlasem inspektora osadních vojsk požádal gen. Kuropatkina za svolení, by směl operace. ruské v Mandžursku sledovati. Combes ale pro- hlásil úmysl Marchandův za nepřipustnýa André následkem toho odepřel, dáti Marchan- dovi svolení. Marchand vyrozuměl Kuropatkina, že jednal bona fide, a sdělil mu také již, z podal žádost za propuštěnou z vojska. Nacionalistické listy frane uzské jsou roz- hořčeny dále také jmenováním plukovníka Va- labregna, jenž na místě odstupujícího generála Gervaise jmenován byl přednostou kabinelní kanceláře Andréovy. Valabregne jest israelitou a příbuzný Deyfusův. Listy zminěné píší výslovně, že André ponechává tak volnou ruku zradě v armádě francouzské. V každém případě ta ni ona změna poměrův ve francouz- ském vojsku neprospěje a pro mír v zemí bude velmi nebla hou. Anglická výprava v Tibelu ohrožena? Situace Angličanů v Gyance zdá se býti po posledním výpadu Tibeťanů, kteří tu, jak
Marchand Marchandův Figaro Andrě André následek Kuropatkin Gervaisa Angličan Virginie Andréův
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 15. května. 6—. (Kronika.) Télesné ostatky Jan Kollára stěhují se do Prahy. Véštba hlasatel tlovanské myšlenky není dosud splněna. Nem nulo ještě 3sto roků«, jež přinesou želaný pře- mat »slávského živlu«, jenž »nu vzor polopy po Evropě »rozšíří svýchi všudy mieze kroků Konečně, co se těch »mezi slávskýchi krokůe dotýče, byly by už rozšířeny a uvolněny dos Jen s ostatním to ještě vázne. Vidina básniko o budoucím rozkvětu slovanské vzdělanosti byl přliš vzletná ! Tak vzletná, že sám nemohl odo- hti a přál býti zrozenu si raděj teprv »v on dobu«, kterou věštil, anebo aspoň potom — vsláti z hrobu Z části se proroctví Kollárovo přece jen vyplnilo. Před osmdesáti lety současníkům pěvc přpadalo smělým, ba směšně přemrštěným nem, co dávno dnes už ve skutek obráceno. Dnes na př. dokonce už nemá zvuk potřešt ného slavomamu, co věští zadní trojverší pro vlalé p. orocké znělky: vědy slavským potekou též žlabem roj, zvyk i zpěv lidu našeho bude módným nad Seinou i Labem Umění slovanské, hudba, zpěv i vědado jislé míry vskutku si podmanily Evropu. Splně nali tak již jedna polovice věštby, má druh už jistě větší naději. Zni arci dosud málem iro tieky, že by ta, kterou měli za otroků jen řeč tzývati se měla příště »pod stropy paláců i úslech samých soků« ! Leč nejen »pochop« n zivislného odpůrce, i střízlivý úsudek zcela, věr sěho syna národa nemůže neviděti, klerak p- měr slovanského jazyka ve vlastním území jeho není dosud panský, nýbrž — poddanský. Kdy tedy uplyne asi věštěná pěvcem lhůt zralosti?
Kollár Kollárův Praha Evropa Jena
26 article
O významu národa nerozhoduje, co náro snad vi nebo jak si dovede hrát nebo z pi- vat, nýbrž jakou váhu a moc dovede po- stavit do služeb své idey. Když proroci, vstávali z hrobů, děla se znamení na nebil Prach a popel hlasatele idey nevrací se vlasti bez průvodu významného dění. Zevním popudem sic přičiněno, však přece jen neklamně se událo: idea pospolitosti právě mocně pohnula hlavami slovanské mládežel Není to — znamení? Půl století nechápána generacemi, starými i mladými, počítána ke bláhovým snům, pomí jena a zapomínána, vrací se idea plna síly Život sám se ujal slova v jejím smyslu, podepřel přesvědčivou mluvou událostí její významl Jsme věru díkem zavázáni rektorovi vi- deňské university! Postavil se urputně naproti požadavkům neněmecké studující mládeže a n ráz to chytlo ve slovanských srdeích ! Nikdo nemohl účinněji roznítiti zápal. Nelze neuznt zásluhu. Nárazem na odpor teprv se křeše v domí síly. A to je, čeho měla zapotřebí idea Čím neustupněji je hájen výlučně národní ráz vídeňských vysokých škol — a bude hájen ! — tím šíře a hlouběji na slovanské straně pro nikne vědomí potřeby vlastní! A na tom sejde, aby proniklo! A potřeba stane se heslem a idea rozžehne svoje světlo. Ne už jen českých, slovinských chorvatských, srbských, maloruských, ale rovnou třeba vysloviti: slovanských škol bude potře b al
Prach
27 article Zcela ve smyslu předvídání velkého věštce .
Zcela ve smyslu předvídání velkého věštce . Stokráte jsem volal, teď už křičím k vám, 6 rozkydani Slávové! Buďme celek a ne drobtové, buďme aneb všecko aneb — ničím Řadami mládeže jihoslovanské, mezi Slo- vinci, Chorvaty a Srby už dnes rozléhá se heslo; ne do Vídně, ne do Štyrského Hradce, d Prahy se obracejme! Dík událostem, příšte značně zhoustnou řady slovanského posluchač stva na vysokém učení pražském. Praha stan se do opravdy, čím prohlašována dosud led řečnickými obraty, skutečným střediskem slovanského cítění a myšlenil Na nás Češích bude, abychom teď pochopi svůj úkol. A úkol zní: ve chvíli velké neobjevits malým! A malé jsou: všecka slepá samolibost, všecko obmezené sobectví. Nesmíme budoucn míti na paměti už jen sebe, jen svůj český, ale v šechen slovanský prospěch. Jsme pouze část celku, který teprv co cele kje schopen vlastního života. A prospěch částije jen ve prospěchu celku. Nelze na ráz z ničeho nic stvořit vysoké školy, které dosud nebyly: novou českou, nové jihoslovanské, novou rusínskou! Lze však dobře a snadno doplniti hotovou vysokou školu če- skou a rozšířiti ji na skutečné veliké učiliště slovanské! Když pak na st jinoslovanského posluchačstva bude shromážděno v posluchárnách pražských, bude nejen spra- vedlivo, ale i účelno a nutno, aby vedle výkladů českým jazykem byla slovanskému stu- dentu dána možnost poslouchati některý vhodný předmět ve svém vlastním, druhém slo- vanském jazyku! Na každé fakultě ten onen šťastně volený, užitečný, praktický předmět, opa- třen bratrsky a účelně svou druhoura třetí j i no- slovanskou stolici a ejhle ! český ústav z dosa- vadního úzkého obzoru své působnosti vyrost znenadání k významu, který mu náleží, jako skutečný představitel budouci jednotné kul turní práce slovanské
Sláva Chorvat Srba Čech Vídeň Štyrský Hradec Praha d Praha
28 article
Je budouenost v tom hnuti mládeže, pro- tože je v něm — síla ! Dokud chceme každý jen na sebe mysliti, býti jen Čechy, Chorvaty, Sln- vinci, jsme a zůstaneme slabi, skloněni v po- měr podružného přisluhování zájmům nesvým. Jenom jedna je možnost, vztýčiti hlavu a slou- žiti zájmům vlastním: možnost slovanská ! Mož- nost proto, že ve slovanství je moment, který rozhoduje: síla, množství, váhal Jedinou překážku třeba překoňati ! A pře- kážka je v kulturním prostředku, který nás drob a dělí: jazyk ! Od té chvile, kdy vzdělanstvo slo- vanské začne mezi sebou se dorozumivati b e pomoci jazyka cizího, od té chvile je svazel uzavřen a přirozená váha živlu nastoupí svoji platnost. A tu byla dosud všecka obliž. Vychovanec staré školy, vzdělaný Čech Slovinec, Chorvat, vyrostlý v nevědomosti své širší podstaty, oetnuv se pozdějí v životě, ať po- voláním či jinou náhodou živola v sousedství pobratimském, zažil na sobě podivnou přeměnu názorů. Probudilo se v něm — slovanství. Všecel udiven se rozhlížel. Jak je to vše blízké, snadné Tak hravě překonatno! V krátkosti se přerodi na nového člověka, osvojil si nový jazyk a stal se tak naráz spolukrajanem několika — mil- lionů nových duší. Kdyby tutéž zkušenost mohl s ním prodělati také ostatní spolunárodovci, kteří zůstali doma! Jaký div náhlého znáso- bení by nastal! Však to právě nešlo! Ostat- ním nepřála náhoda, nezavál je vítr mezi po- bratimy, zůstávají nevědomými, bez zkušenosti a proto nepřistupni myšlénce, nepřesvědčeni, odeizeni. A proto že takto nepřesvědčených, nepřístupných myšlence je veliká většina, trvá
Čecho Chorvat Sln Čechy
29 article
kletba poroby a slabosti dále. Cizí zkušenost Deplati. Což pomohlo, jestli do roka jistý po- čet odrostlých osob, ať-turistů nebo jiných ce- stujících, obchodníků, úřadníků, zřízenců, vojáků, zavadí o slovanský kraj a o slovanskou příleži- tost! Průměrný, odrostlý, praxi života již ode- vzdaný, přivyklý člověk sám sobě ponechán, už stěží o své ujmě se propracuje k novému poznání a ke schopnosti vyvoditi patřičné důsledky idejnéi Jak jinak by bylo, kdyby svoji přiležitost, svoji jazykovou zkušenost mohla zí- skati hned mládež, elastická, lehkovznětlá, zvykem a předsudkem dosud nevázaná, novým dojmům a ponětím snadno přístupná! A zde je význam události! Dnešní hnut mládeže, náležitě pochopeno, povede k takové možnosti — ke zřizení slovanských učilist Pravdu měl vídeňský rektor, německá uni- versita nevzdá se svého nároanihio rázu. Věda a vzdělanost je mezinárodni, ale nemůže býti — beznárodní. Nemůže, proto že v životě vše je organické a v organismu vše souvisí. Jenv poměrech odvislého pokoření mohlo se zrodit chabé heslo beznárodnosti. Národní ráz něme- ckého učení vyvolá národní ráz našeho. A slo- vanská škola přinese — slovanskou vzdělanost. A vzdělanost je moc. Slovanská osvěta teprv zrodí možnost velikého slovanského úspěchu i — v politice. Tak všecko souvisí, jak to líčí věštec da- lekoviden: Všecko máme, věřte, moji drazí zem i moře pod námi se plazí, zlato, střibro, ruky umělé, řeč i zpěvy máme veselé svornost jen a osvěta nám scházíí Dejte nám tu s duchem všesla vosti, a aj, národ máte viděti. jaký nebyl ještě v minulostil