ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f04cb1f0-8f1b-11dd-a2a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 46, person 35, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 23. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 322.
4 article
arannt a večerní llety předplácí se - v Prase v administraete na měslo. na čtvrt ists * dvojí donáškon na mésle- na čtvrt leta . . . . 7 K alh ve úllálkácht KooD na maáslo Poštou na měsle, na čevrt ieta ! . . . 9 k ao a dvoji zásilko na měsle dřei e Stvreo iste
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 20, s přílohou pro venkov o 24 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 24. listopadu v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Maďarská předehra ku dele gační opeře.
Maďarská předehra ku dele gační opeře. Když nedávno těžce onemocněvší vůd- ce maďarské oposice Košut loučil ses ostatními její náčelníky, chystajícími se do Vídně na kampaň delegační, kladl jim tak- řka jako poslední vůli co nejdůtklivěji na srdce, aby vždy hájili stanovisko, že dele- gace uhersko-rakouské jsou pouhými vý- bory jednak uherského sněmu, jednak par- lamentu vídeňského, ale nikdy žádným sa- mostatným zastupitelstvem jednotného mocnářství habsburského pro společné je- ho záležitosti. Tento známý názor maďarských poli- tiků vskutku také hned při zahájení prvn výborové schůze uherské drasticky pode- přen neslýchaným policejním opatřením mi- nisterského předsedy hr. Štěpána Tiszy který poslal do Vídně zároveň s delegáty uherskými také svoji pověstnou parla- mentní stráž zuherské sněmov- ny poslanecké, aby tam v případě potřeby proti oposičním delegátům podob- ně zakročovala, jakoby delegace ta byla pouhým výborem uherského sněmu a ničím více, což snažil se také ve schůzi delegač- ního výboru ledabyle odůvodniti.
Košut Štěpán Tisza Vídeň uherský sněm
7 article
Jsme žádostivi, snese-li delegace r a- kouská tuto demonstraci maďarského nazírání na státoprávní povahu delegaci mlčky, či opře-li se jí náležitě poukazem na základní zákon rakouský o vyrovnání z r. 1867, který výslovně stano- ví, že právo zákonodárné, příslu- šející zastupitelstvům obou říšských polo- vin, vykonává se ve společných záležitostech prostředkem de- legací, čímž označuje tyto zřejmě za sa- mostatný sbor zákonodárný, kteroužto po- dobu delegace vskutku též mají, jednajíce v oboru své kompetence zcela nezá visle bez instrukcí obou svých parlamentů, kteréž naopak jsou oba- pol vázány císařem potvrzen usnesení oboudelegací beze změ- ny přijati a splniti. Byl-li již první výstup uherské dele- gace dosti zajímavý, tož osmihodinná schů- ze její výboru, v nějž dostavila se oposicez obou sněmoven uherských, aby zkriti- sovala balkánskou politiku hr Berchtolda, teprv stala se napínavou introdukcí letožní kampaně delegační. Pře- kvapila veřejnost a tušíme, nejvíce asi hr Berchtolda, který přece v celku na Balkáně řídil svou politiku po chutí a zájmu Maďarů tou měrou, že mohl si činiti nároky na uznání a povděk jejich bez rozdílu stran. Leč zatím maďarské oposici i jejím magná- tům jeví se politika Berchtoldova plna vad, poněvadž nedosáhla za veškeré ohromné oběti národů zdejších těch úspě- chů politických, jakých by si byl Madaři přáli. Nezachránilať jejich mi- láčka Turka od neslýchané porážky a ztrá- ty, nedovedla včas zakřiknouti spolek bal- kánských států a hlavní výtka: nedovedla zdrtiti Srbsko a Černou Horu. Že zamezila Srbsku přístup ke břehům Jaderského mo-
jítlegace Berchtold Maďar Berchtoldův Turek Balkán Srbsko Černá Hora
8 article
ře, že Černohorcům vyrvala Skader a zří- dila samostatné knížectví albanské, to vše jest maďarské oposici příliš málo, pouhý nedočin, ba u poměru k obětem vynalože- ným, holý neúspěch politiky rakouské. Srbové se dostanou přece jen k Jader- skému moři, neboť bratrská Černá Hora jim propůjčí svoje přístavy v něm. A ta ose- kaná Albanie? Z té dostávají maďaršti po- litikové skoro strach, abychom z ní neměl venkoncem vícehoře a škody, než liradosti a užitku. Hr. Michal Karolyi nemohl vůbec v zahraniční politice hr. Berchtolda postih- nouti kouska logiky. „Jednak jsme chtěl chrániti državu Turecka, jednak ale zase jsme nechtěli brániti balkánským spojen- cům v jejich rozpínavosti. Jak se to rý- muje? Princ Ludvík Windischg raet pak resumoval: „Tak stojíme před žalost- nou skutečností, že všickni oni národové balkánští, kteří během minulých zmatků dosáhli výhod, dobyli úspěchů svých proti naší vůli, zatím co všickni ti, které jsme od prvopočátku hleděli podporovati, utr- pěli citelné škody. Však ani v řadách „mameluků“ Tiszo- vých nejsou spokojení, že Rakousko-Uher- sko nevtrhlo vojensky do sandžaku, nýbrž dopustilo, aby se Srbsko s Černou Horou o něj podělilo, a tolikéž zazlívají, že zahra- ničná politika rakouská upustila, byvši osamocena od energického nastupování na revisi bukurešťského míru. Nespokojenosti té propůjčil výrazu vládní stoupenec hrabě Josef Majl a th. Ostře zkritisoval politiku Berchtoldov s maďarského národ. stanoviska hr. Jul.
Černohorec Skader Srba Karolyi Berchtold Windischg Majl Berchtoldov Jula Albánie Hradec Turecko Rakousko Uhry Srbsko Tisza
9 article
Andrassy, ač chtěl buditi zdání, jakoby há- jil spolu i stanovisko rakouské. Zvět- šení a sesílení některých států balkánských není prý pro nás (t. j. pro Maďary) všude výhodným, tak jako se nestalo následkem naší blahovolné podpo- ry. Rumunsko dosáhlo svých úspěchů zrovna proti našim záměrům, ježto jsme hleděli zdržet Rumuny od války s Bulhar- skem a tolikéž Srbsko nabylo tak mnohého kraje, jejž jsme chtěli dopřáti Bulharsku. Nemálo zazlívali maďarští řečníci opo- sice hr. Berchtoldovi, že si nedovedl naklo- niti Francii, ano, že ve své řečí skoro ne- vlídně o ní se zmínil, kdežto Uhry tolik potřebují francouzských pe- něz pro zvelebení své země jako soli. Tal zejména hr. Michal Karolyi přímo úpěnliv zapřísahal francouzský kapitál, aby přišel k nám a vytrhl Uhry z jejich tísně hospo- dářské. Hrabě Apponyi opět nejvíce se zlobil na hr. Berchtolda, že poslal na vyslanecké místo do Rumunska hraběte Otakara Czernína, který svou bro- žurou, před několika lety vydanou, osvěd- čil se býti nepřítelem dualismu a maďar- ského panství nad národy nemaďarskými. a tudíž prý je nebezpečným Maďarům v je- jich zápolení s Rumuny sedmihradskými. Žasnul, kterak mohl Tisza dopustit toto jmenování. Tisza vymlouval se, že zná hraběte Czernína jako kávalíra, který prý zajisté jako vyslanec rakousko-uherský v Bukurešti podřídí své osobní mínění po- vinnostem úřadu svého a nebude dělati tam jinou politiku nežli dle předpisu za- hraničního ministerstva. Hrabě A pponyi však mu vpadl do řeči: „Jmenoval byste mne vrchním županem?“ „Kdybyste o to
Maďar Rumun Bulhar Berchtold Karolyi Uher Apponyi Czernín Tisza Hrabě Rumunsko Srbsko Bulharsko Francie Uhry Tal Bukurešť Tisza
10 article
stál, proč ne?“ odtušil Tisza žertem. Však za to hr. Berchtoldovi nebylo do žertu. Zkoušel vštípit Maďarům svou víru, že z Albanců bude kdys statný národ a když došlo na vysvětlení rakouské politiky vzhledem k Rumunsku a Bul- harsku, vyžádal si — tajnouschůzi. Zajímavá věru ouvertura letošní delegační kampaně.
Tisza Berchtold Maďar Rumunsko Albance
11 article Káranský vodovod.
Káranský vodovod. (Několik slov k úhradě nákladu na vodu.) Veliké dílo, opatření zdravé pitné vody pro Prahu a obce sousedni, blíží se svému uekutečnění. Poměry samy vyvolaly nutnost aby se spojily za tím účelem obce, které ji- nak o sloučení ve Velkou Prahu slyšeti ne- chtějí, poněvadž tato veliká otázka zdravot- nická přímo nutila ke spojení. Od 1. ledna 1914 bude společná vodárna, spravovaná správní radou, do níž vysilá Praha, Smíchov Karlin, Vinohrady a Žižkov svoje zástupce dodávati zúčastněným obcím, a tedy také Praze, vodu. Mluviti o katastrofě káranského vodo- vodu, jak činí list, zápasící o primát sensací je úplně nesmyslno. Je zcela přirozeno, že voda z Káranéh musí býti dražší než voda z Vltavy, poněvadž zúročení a amortisace stavebního nákladu musí býti větší než při vodárnách, které braly vodu z Vltavy, po většině nefiltrovanou, vedly ji z nepoměrné blízkosti. Také výlohy, spo- jené s čerpáním vody, jejím vytlačováním do reservoirů, jsou mnohem větší než při vodě vltavské. Ale za to dostane Praha vodu zdra- vou, kterou odstraní se dosavadní zlořády zdravotní, které působily, že Praha byla vy- hlašována za nejnezdravější město ve středn Evropě.
Karlin Praha Smíchov Vinohrady Žižkov Vltava Evropa
12 article
Po provedení kanalisace, po zaveden zdravé pitné vody uvidíme jasně, jak se zdra- votní poměry v Praže zlepší a to snad zna- mená i národohospodářsky pro obyvatelstvo samo ohromné výhody jednak v úsporách př způsobu života (postradatelností různých mi- nerálních vod stolních, nahražování vody pi- vem pro uhasení žízně může odpadnout tím abstinence se usnadní a pod.), jednak celý ruch turistický, který po provedení zřejmého důkazu o odstranění hygienických závad se rozprouditi může, přinese živnostem i obcho- du nový pramen příjmů. Při tom ani neuvá- díme, mnoho-li národníhé jmění a pracovaí energie bude ušetřeno tin. zešrgienická tato opatření zmenší nakažlivé nemoci, omezí epi- demie a tím způsobí velikou úsporu na výda- jích při nemocech a sníží cifru úmrtnosti.
13 article
To jsou zajisté tak ohromné výhody, ž jen zlý člověk nebo demagog může mluvit o katastrofě káranského vodovodu proto, že voda bude dražší než špinavá kaše, která do- sud tekla do Prahy z Vltavy, nalévána byla v hotelích do umyvadel, tekla do koupele a vzbuzovala u čistotného člověka odpor. Dosud stál obec pražskou jeden kubický metr vody vltavské asi 4 haléře a obec pro- dávala ho za 13 hal., při čemž měla zapla- cenu všechnu potřebu svoji na kropení sadů. ulic i ztrátu vody. V Praze se prodá asi vody, asi 4 spotřebuje se k veřejným úče- lům obce, takže při ceně 13 hal. obec vydě- lávala ca. 80.000 K ročně. Podle výše činžovních grošů bylo usta- noveno, mnoho-li který dům obdrží na vý- měrku vodním, to jest mnoho-li vody smí se v domě spotřebovati, aniž by musila býti zvláště placena. Při tom množství vody takt určené bylo kalkulováno za 13 h. To, o Přežilá, dekadentní společnost! Den ke dni upadá. Majetek přechází do čilejších rukou. Není daleka chvíle, dohraje svoji roli docela. — Nezdá se, že by chvile byla tak blízka. Část šlechty upadá, pozbývá majetku a význa. mu. Ale jiná část? Vede si rozvážlivě, ho- spodaří dobře, ba i s pokrokem času moudře se vyrovnává. A ke všemu, řady šlechty stále se doplňují čerstvými silami! — Odkud pak?
Praha Vltava
14 article
— Z věčného zdroje přírody. Užší vrstvy společnosti rodí se ze širších, vrchnější z dol- ních. Aristokratism, vrozený pud přírody, ko- ná své dílo. Lidičkám se daří, postupují, bo- hatnou, snaží se odlišit, vyniknout. Tlačí s do výše. Někdejší pracovník stává se šosá- kem, demokrat aristokratem! Vrstva se obro- zuje, přirozeně mobutní. — Sobecká, požívačná společnost! Nemá smyslu pro vyšší snahu kulturnou. Odcizena ideálům národa nepěstuje, než své obmezené mezinárodní choutky a potřeby. — A přece z řad šlechtických vyšli nej lepší národovcil — Možná, u jiných národů. U nás mám jiných zkušeností. — U nás jsme byli se vším opoždění Vrstvu za vrstvou leda pomalu jsme dobý- vali. Společnost, obklopená nejtlustší hradbou předsudků, zůstala na konec. Však i tu, ne- klamou-li známky, začíná svítat! — Pozdě! Národ přes tu otázku přeše dávno k dennímu pořádku. Sám si své věc vyřizuje. V životě národa veřejném není už pro šlechtu nikde místa. — Heslo, pravda. Však hesla časem ráda se střídají. Také vrstva nejširší, dělnická, so- ciální svým časem pokládána za ztracenu pro úkoly národní. Považována za slepou, jen me- zinárodním spekulacím přisluhující hmotu. najednou? Z čista jasna se ukáže, jak těsně nutně přimknuty jsou vlastně její řady k věcí národní. Národ, přirozený kulturný celek! C k sobě patří, byť na chvíli odvráceno, zases
15 article
bylo přes toto množství přebráno, bylo placeno 13 hal. za kubický metr. Úhrn těchto výměrků, dále vody přebrané a vody pro stavby a průmysl koupené, tvoří onu jednu třetinu vody prodané. Kdyby nyní stála voda obec 81/% haléře a zůstalo se při tomto dosavadním systému a žádalo se, aby byla opět zaplacena vše- cka spotřebovaná voda, tedy i ony 3/4 vody pro účely veřejné z činžovních grošů a koup vody přebrané a k účelům živnostenským spotřebované, musila by obec prodávati vodu za 26 haléřů čili 8.5 X 3 = 25.5 + 0.5 h n vlastní režií. Kdyby mělo zůstati také při dosavadní úhradě činžovními groši, musily by býti zdvojnásobeny, měl-li by výměrek na dům zůstati stejný. O skutečně spravedlivé a účelné rozře- šení této otázky nyní jde a rozdělení tohote břemene, pokud možno spravedlivě dle pro- spěchu, který má z toho občanstvo. Ve finanční komisí jednalo se o to, jak má býti věc zařízena. Návrh, aby se výměrek vody do domu za činžovní groše dávané zmenšil na polo- vici a činžovní groše se zvýšily o 27%, po- kládáme za řešení nesprávné a ve svých kon- sekvencích za škodlivé.
X 3
16 article
Vývody ob. staršího p. Schillera, dle nichž se v Praze na jednoho obyvatele spo- třebuje 180 litrů, v Žižkově 70 litrů, na Vino- hradech 100 litrů, ve Vídni 89 litrů, v Ber- líně 107 litrů, v Lipsku 98 litrů, neposkytují nijakého osvětlení a to proto, že srovnávás Praha bez předměstí s Berlínem a Vídní, za- hrnujícími v sobě předměstí. Ohromné pro- cento obyvatelstva žižkovského ztráví celý den v práci mimo město většinou v továr- nách a dilnách v Praze, z Vinohradů putuje ráno v proudech úřadnictvo, studentstvo atd. do Prahy, aby zde ztrávilo celý den. A tito konsumenti vody nejsou započítáni do onoho dělitele, jímž určuje se konsum na osobu. Ji- nak vyjádřeno: k cífře 180 litrů dostáváme se v Praze tím, že konsum vody, způsobený obcí, obyvatelstvem Prahy a těmi, kdož ze všech předměstí a okolí zd přes den pracují, dělíme jenom po- čtem obyvatelstva v Praze bydlicího kdežto v předměstích konsum vody, způsobe- ný obcí a obyvatelstvem bez těch, k teři přes den jsou mimo obec, dělím plnou cifrou obyvatelstva v předměstí use- dlého, tedy i těmi, kdož celý den jsou mim obeč v Praza.
Schiller Praha Žižkov Vídeň Lipsko Berlín Vino
17 article
Proto náh cifra 180 litrů na pražského obyvatele neříká, že se v Praze vodou plýtvá, nýbrž že v Praze při její poloze Gako centra obklopeného samostatnými obce- mi, jako města, v němž jsou dvě velké to- vární čtvrti, v nichž pracují ti, kdož ji nd bydlí) platiti musí Praha společně vodárně také vodu, která jest spotřebována obyvatel- stvem ze všech předměstí. Teprve, kdybychom ke srovnání s Vídn a Berlinem vzali spotřebu vody v oblasti, kte- rá rozvrstvením obyvatelstva se rovná asi těm to městům, na př. území budoucí Velké Prahy dostali bychom cifru ke srovnávání způsobilou. Ale také potom bychom musili si spotřebu roz- ložit na část obecenstvem spotřebovanou a část obcí na kropení ulic a sadů vypotřebovanou. abychom viděli, zdali snad příčinou větší spo- třeby v Praze není nedokonalý způsob čištění ulic, nespočívá-li příčina v různosti dlažby (asfalt a jeho lehké čištění proti dlažbě s ne- vyplňovanými spáry, poměrné množství sadů a pod.). Pro spotřebu obecenstva bude záležeti velmi mnoho na tom, mnoho-li je ve městě V drobném prodejle ranní čisle o soba sa s vačern a si Ve nliálkach na venkově ranní člslo sečerní lnseráty plati se hotově Bapřen Předplacení a inserty příjtma sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se těž ředakca, tlskárna a expadiee „Nárolnich Listů? Rukopiay se nevracsi
Bapřit Praha Berlín Velká Praha
18 article
koupelen, jak daleko je proveden splachovací systém na záchodech a záchodcích atd. Není proto naprosto důvodu mluvili o tom, že se v Praze vodou plýtvá. Naopak, zvlášt- ní poměry v Praze, kde nemůžeme dojíti k utvoření Velké Prahy, ukazují, že i v této věci obyvatelstvo pražské trpí velmi těžce ne- rozřešením této důležité otázky a že by bylo svrchovaně nespravedlivé na základě tohoto pochybeného statistického materiálu snižovat výměrek vody pro domy určený. Spravedlivého řešení dociliti by se dalo tím, že by voda neprodávala se jednotlivým obcím a ty ji platily dle své spotřeby, nýbrž že by se dodávala všem a výlohy že by se rozvrhly ve zvláštní stejné přirážce na poplatníky všech obcí společné vodárny, čil že by se udělalo totéž, co by nastalo po cel- kovém sloučení s Prahou. Toho však se asi nedocilí a dlužno hledati jiné cesty. Na prvý pohled je jisto, že by bylo ne- spravedlivo, aby vodu v Praze spotřebovanou platili jenom ti, kdož v Praze bydlí. Je potřebí hledati formu, aby aspoň částečně byla postižena příčína neobyčejné spotřeby vody v Praze. Snížiti výměrek vody je naprosto neodů- vodněno, poněvadž dosud nepoužívalo se vltavské vody k pití a z valné části ani k va- ření. Nyní má se vody z Káraného používati ke všemu, k čemu sloužila voda vltavskáa mimo to k vaření a pití. Kde je zde roz- umný důvod k tomu, aby se výměrek zmen- šoval, když spotřeba přirozeně vzroste?
Praha
19 article
Důsledek by byl prostě ten, že by přebrané vody bylo více a tuto vodu by měl zaplatit ma- jitel domu, který nemůže zjistiti, mnoho-li jednotlivý nájemník vody spotřeboval — ježto vodoměr je pro celý dům — nemůže tento plat spravedlivě rozvrhnouti na nájemníky dle spotřeby a musil by si tedy každý udělati svojí vodní dávku dle činže, svůj činžovní groš, vyvolávati rozpory v domě, že dvou neb tříčlenná rodina nepoměrně mnoho platí proít rodině s několika dětmi atd. Je přirozeno, že by pak hleděno bylo k tomu, aby pro všecku bezpečnost tento příspěvek nájemníků na vodu byl vyměřen co největší, aby se ma- jitel domu kryl proti škodě a tím by bylo pře- sunování nespravedlivo. Od tohoto způsobu mělo by býti upuštěno nejen v zájmu majitelů domů, nýbrž také ná- jemníků. Je to příliš zastaralý způsob, aby výdaj veřejný, aby 34 spotřeby vody ke kro- pení sadů a ulic použité byly prostě — jak shora jsme uvedli — kryty jenjednou vrst- vou obyvatelstva. Z toho, že ulice se čístí a kropí, že sady se udržují v pořádku, ne- mají přece prospěch pouze majitelé domů, aby bylo jim ukládáno břímě rozvrhování ceny vody na nájemniky aneb aby byli donucováni platiti ji ze svého.
20 article
Také zvýšení činžovního groše na dvoj- násobnou míru jest nemožné. Odstraňuje jen samostatné rozvrhování zvětšených výdajů vodních na nájemníky, neodstraňuje však fakt, že v Praze bydlicí občané sami nesou tíhu skutečně zvláštních poměrů tohoto města úpí- cího pod krunýřem předměstí. Aspoň částečné odpomožení poskytlo by řešení, že by část nákladu na opatřování vody byla kryta přirážkou ke všem daním, ne- jen k dani činžovní. Tím přispívaly by k nákladu podniky k veřejnému účtování povinné (ban- ky, továrny a pod.), kde zaměstnáno mnoho personálu bydlícího v předměstích, přispívali by obchodníci a živnostníci, kteří sami bydl a zaměstnávají personál, bydlící na předmě- stích. Část nákladu na vodu potřebnou v zá-
Praha
21 title
FEUILLETON.
22 article
V Praze, 22. listopadu.
Praha
23 article
6— (Kronika.) Časem radostná zpráv ani nezpůsobí rozruch, jaký by měla. Na Orli- ckém panství příště bude úřadováno už jer čistě po česku! — Co dál? — Velká událost! Nejčeštější kraj a do poslední doby zpola tam ještě vládla něm- čina! Na ráz teď bude jinak. Lán světa dobyt národní věci. Řada velkých statků, zámků. dvorů, kanceláří zbavena příznaku někdejšt poroby, očištěna, vrácena cele národnímu ži- votu! Ale námitky se týčí a pochybenstva! Divná věc! Už někde před dvaceti lety. ba více, rozletěla se z Orlíku taková zvěst. Na panství zavedli úřadní češtinu! oznamo- váno. A počítáno a srovnáváno. Kde všude v kraji národní jazyk opět bude uveden do svého práva. Či to byl tenkrát pouhý klam? — Tenkrát učiněn počátek. Některé nižší výkony počeštěny. V ústředně, na vyšších mí- stech, zachován ještě starý úřadní jazyk. Teď teprv i na tu důležitou poslední posic došlo! — Jaká loudavost! Starý orlický pán, děd dnešního dědice, býval přece řízný chlapík Mohl jediným vzmachem dokonat rytířské dí- lo, skolit na místě dravou saň cizáctva! Byii bychom dnes už dále! — Chodí už tak věci na světě. Ne zcela podle přání. Muž staré školy měl své názory. ve kterých vyrostl. Snad si nové poměry ani nedovedl jinak představit.
Lány Orlík
24 article
— Šlechtický předsudek — Ne-li — všelidský! Anebo snad m strozí demokraté, vybavujeme-li se my čiper- něji z objetí svých předsudků? Nejsme-li vlast- ně ještě loudavější? Podívejte se do našich ulie. do veřejných místností, do našich živností obchodů! Je-liž tu tak dokonale už provede- na očista, o které se tolik namluvíme? Je- aspoň jediný obor, vyjma čirou zábavu, kde bychom byli opravdu a docela svoji? — Proč ne? Školství na příklad. To u máme docela čistol — A slavné správy našich pyšných ústa- vů, jakže stilisují své relace nahoru? A kde jaký činitel, puzený ambicemi směrem vyšších příček na žebřiku, kterým pak jazykem provo- zuje svoji korespondenci vzhůru — To už také bohda dorazímel — Bohda! Ještě však nedorazili. Uzná- váme leda a pravíme si, že je to všecko ne- smysl, že by mohlo být jinak. Víme dokonce zcela dobře, jak vlastně by mělo a mohlo být Víme, že by zcela nepatrný malý článek sta- čilo vsouvnouti do složení dosavadního stroje a že by bylo vyhráno. Ale článek se nevsouvá Mlčky zůstáváme při starém. A zcela po stilu starého předsudku se těšíme: nejde to tak rychle! Očistná práce tak jen znenáhla postupuje V kulturném sadě jako v jiném. Staleté bejl přes noc nevypleješ.
Bohda Mlček
25 article
Očistné heslo mladého velmože v povltav- ském kraji má svůj ještě druhý význam. Kolik ještě panství a panstvíček po Čechách, kde hanebný předsudek nejen straší dosud, ale kde krutě hatí a poškozuje národní rozvoj? Jasný příklad osvědčí dojista svou strhující sílu, orlický počin nezůstane bez následovni- ků. Byly časy, kdy kolem Orlíka kupilo se horlivě, co tehdy slulo českou šlechtou. Ne- vime, jak je dnes. Jisto je pouze, podnět idej- né statečnosti má svůj elektrický účin. Ve společnosti na pohled odumřelé, ztracené pro věc, mohl by znamenat — nový seřad. — Šlechta! Kdož pak dnes ještě počítá s tou odbytou vrstvou! Je přežitkem dávno překonaných dob. Vzdálena veřejného života, cizá pokroku .. — Kterak nepočítat s vrstvou, která po- dnes vládne víc než polovinou národního ma jetku?
Šlechta Čechy Orlík
26 article
k sobě najde. A nikdy není pozdě, aby zasvit do temnot zářný paprsek! — Obory národní práce jsou už zaujaty místa obsazena. Obešli jsme se až dosud bea šlechty, i nadále se obejdeme. — Obsazeno! A zatím tolik nářků na všech stranách! Dílo tak chabě pokračujel Starost o denní potřebu hmoty překáží, mata kroky, zatemňuje, odvádí mysli. A žaloby se množí. Liché zdání vítězí, klamný povrch a mam. Za hesiem na oko ideálným tají se touha po osobním prospěchu a zisku. Není čisté služby idejné! Lidičky slouží národu, jen pokud při tom ukojí své sobectví a ihned povolují ve své horlivosti, jakmile odjinu pokyne prospěch. Všecka idejná snaha tím způsobem je podlomena, porušena, úsilí ná- roda zdemoralisováno ... — Zákon života! Věčný zápas idey s bíd- nou hmotou. — Jak by tu mohl přijít k duhu živel, je muž podmínky životné by dovolovaly pěsto- vati kult idey národa zcela čistý! — Dnes těžko najít víry v ideálnost lid ské povahy! — A přec bylo tolik únosného v tradie staré francouzské šlechty, jak svému při- slušníku dovedla vdechnouti schopnost nej- těžší osobní oběti heslem — noblesse oblige
27 article
Konečně i nedůvěra má slovo. Bývají ra- dosti někdy předčasny. Úřadní jazyk na šlech- tických panstvích, je-li už také hned jazyl — šlechty? Přizpůsobit správu statku potře- bám kraje a lidu! Prostě, opatření zdravého rozumu, snad i pouhého sobectví. Znáte cizo- pasníky nikterak nezaujaté pro věc národa snad i přímo nepřátelského smýšlení a jsou ma- jitely závodů na povrch docela národně vede- ných. Osobní prospěch ukládá někdy takovou přetvářku. Možno-li, aby věrný národovec mě domácnost a rodinu nenárodní? A to je přec známo, jak stojí věci v domácnostech a rodi-
28 article
nách naší šlechty. Jaký duch a jazyk tam pa- nuje! Ženský dorost se tu svěřuje péči cizích rukou. Vyrůstá a soustavně se utvrzuje ve smý- šlení národu nepříznivém. Možno-li pak mlu- vit o nějaké národní šlechtě? — Máme svoji potíž s našimi dámami! Hol- dují ještě hrozným předsudkůml odpovídá ku přímému dotazu mladý národovec modré krve. — Třeba se snažit, přesvědčovat! Nelekat se odporu! — Nelekáma se. Těžko však přesvědčo- vat takovou princezku nebo kontesku, že by měla se cítit stejné národnosti se svojí ko- mornou a kuchařkou! A dokonce ve své spo- lečnosti užívati téhož jazyka! — A což urozené dámy v Anglii, v Francii, ba i v Německu? Nemají-li tam stejný osud? — O to je právě u nás potíž větší. Vedle stavovského máme ještě národní předsudek na krku. — Třeba s ním zápolit. — Snažíme se. Je nás už malý kroužek, dali jsme si slovo. Přistupujme k damám po česku. — A ony? — Zpravidla ohrnou nosík, odvrátí se, ne- odsekne-li ta která přímo štiplavě. — Nedat se odstrašitl — Nedáme se. Jsou už některé, že jim čeština při čtverylce nevadí. Časem, doufáme, půjde to dále. Na příkladu vše sejdel Jako všude. Příklad strhyje. Což bývalo v naší občanské společnosti jinak? Ženský svět, záchovný živel. Lpí na přijatém mravu a zákonu houževnatě. Však jednou získán, stává se obhajcem svého tím houževnatějším. Jak pak dlouho tomu, nestačili jsme domlou- vat našim paničkám a slečinkám, aby nám před světem svými zobáčky netropily ostudu? Nu, a pomalu začínáme být se svým ženským dorostem spokojeni. Obrodný proces má už takový postup! Pohlaví za pohlavím, pokolení za pokolením. A od vrstvy k vrstvě. České be-
Anglie Francie Německo Český be