2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
23. listopaďu 1913. Číslo 322.
4
article
jmu veřejném byla by ve všeobecné při-
rážce uložena všem poplatníkům Prahy, ať již
zde bydlí čili nic, a tím by všichni přispívali
k tomu, z čeho mají prospěch, z čistoty města
a oddechu v sadech. Zde možný jest tedy jen
systém smíšený: těm, kdož mají přímý, osobní
prospěch z toho, že dodává se jim voda, uložit
onu část nákladu ve formě zvýšení činžovních
grošů neb zvýšené přirážky k dani činžovní
část nákladu uložiti všem poplatníkům zvýše-
ním přirážky ke všem daním, poněvadž obec
čistíc ulice a udržujíc sady, slouží veřejnému
prospěchu všech občanů.
Proto návrh ob. staršího Židlického je bliž
ší k sociální spravedlnosti a vede také k tomu.
nač upozornil ob. starší Neumann, že nebudou
činže enormně zvyšovány a stěhování na pe-
riferii živeno a podporováno.
Nejde o katastrofu káranského vodovodu
Jde však o to, aby náklad na výbornou, zdra-
vou pitnou vodu byl spravedlivě rozvržen na
poplatnictvo. A k tomu při dobré vůli se dojde
ke spokojenosti občanstva pražského.
O současném stavu akce
vodocestné.
(Přednáška říš. posl. dvor. rady J. Vlad. Hrá s ké-
ho ve Spolku arch. a inž. v král. Českém 21. listo-
padu.)
Židlický
J Vlad
Ing
Praha
5
article
Spolek architektů a inženýrů konal v pátel
večer svou pravidelnou týdenní schůzí v Obecním
domé, která byla neobyčejně četně navštívena.
Předseda prof. dr. Klír zahájil ji vřelou vzpomín-
kou zemřelému členu představenstva spolkap.
inž. Ot. Novákovi, hornímu inspektoru a do-
centu české techniky. Sdělil dále, že J. Exc. pae
ministr veř. prací dr. Trnka přistoupil za zaklá-
dajícího člena spolku věnováním obnosu 1000
což shromáždění přijalo se sympatickým projevem
Po delších sděleních spolkových zahájil přednášku
pan dvorní rada prof. Hráský
Současný stav vodocestné akce jest napro-
sto neutěšený — jest to výsledek mnoha ne-
blahých příčin minulých i trvajících.
Vláda ponechává jednání o novele vodocestné
volný průběh, nijak se pro ni neexponuje a lidov
parlament ve většině své jest její odpůrcem.
Odpor vůči vodocestné novele v poslanecké
sněmovně má své politické příčiny, kteréž
nelze sice věcnými či odbornými vývody a důkazy
vyvrátiti, jimž však hospodářské či techni-
cké slabiny podníku vodocestného jsou víta-
nou pomůckou a posilou.
Pohříchu česká veřejnost odborná i li-
cká poskytla proti podniku vodocestnému jeho
odpůrcům tu a tam telik materiálu a již zpracove-
ných pomůcek, že bylo by divu, aby po nich pro-
stě nesáhli.
Snad v žádném jiném státě evropském neza-
hnízdil se zlozvyk tou měrou, veškeré o tázky
kulturní a hospodářské jen s hledis ka
politického řešiti či odpravovati jako právě
v Rakousku.
profesor
doktor
Klír
Ing
Otakar
Novák
Trnka
Hráská
Rakousko
spolek architekt
obecní domý
6
article
Při průplavní debatě v německé ří-
ši rozestoupily se názory o potřebě nových cest
vodních ve dvě přirozené skupiny, pro zastoupen
obchodu a průmyslu, proti zastoupení agrárnícl
zájmů.
V Rakousku seznáváme v příčíně té neuvěři-
telný nelad — máme mezi zástupci obchodu, prů-
myslu i zemědělství a adšené zastánce záko.
na vodocestného právě tak, jako ve všech těchěe
skupinách i nejrozhodnější odpůrce jeho.
Z toho jest zjevno již úvohou zcela všeobecnou, že
argumenty proti předloze nemohou býti věcně ne-
námitné povahy a že celý odpor v podotatě své za-
kládá se na hospodářském separatismu jed-
notlivých zemí, jednotlivých národ.
Rakousko v pravdě nikdy uebylo státem
jedaotným a nemůže jim býti, jelikož záleží
útvarů, kteréž nejen státoprávně, nýbrž i hospo-
dářsky, kulturně a národnostně do té míry se liší
že na splynutí pomýšleti nelze; bylo by již značným
úspěchem hospodářským, kdyby alespoň idea há-
jení společných hospodářských, celostát-
ních zájmů vůči cázině mobla v Rakousku
proniknouti.
Rakousko
8
article
Ani pro tuto základní linii státně-hospodářské
politiky není všude a dosti porozumění, nerci-l
pro jedotlivé její složky — z nichž nikoliv bezvý-
znamnou jest právě akce vodocestná.
Když vláda novelu vodocestnou pa
lamentu předložil a mělo o ní jednáno být
tu buď usneseními výkonných výborů, buď zprá-
vamí časopiseckými, aneb v debatách v poslaneck
sněmovně, různé politické strany k n
své stanovisko prohlásily.
Především němečtí poslanci z alpských zem
prohlásili, že novela vodocestná značné zatížen
státní pokladny způsobí, aniž by všeobecný
potřebám prospěla — poukaz Čechů a Po-
láků, že zákon vodocestný byl junktimem
protivahou alpským dráhám, neuznávají již a před-
kládají vládě (Stürgkhově) memorandum o zařízen
všeobecného vodohospodářského fond
Alpští Němci, ač chtějí jakousi všeobecnou
akci přece jen postavili se na stanovisko h o spe
dářského separatismu a zapomněli, že
právě do alpských zemí na úpravu řek Dunaje
Innu, Salice, Rýna, Adyže, Sávy, Drávy, Mury atn
na zhrazení bystřin nesmírných milionů vydáno by
lo — aniž to jakého všeobecného užítku přineslo
Jen když to bylo pro něl
že byla dohoda v příčině alpských drah uza-
vřena, jest dokumentováno jednáním parlamentním
a zejména usnesením sněmovny poslanecké, že by
vodocestný zákon bez prvého čtení výboru přiká
zán, jakož i uvádí fakt junktimu i ofřciální zpráve
ministerstva obchodu z r. 1910 o stavu akce vod
cestné na stránce 4., odst. 3.
Čecho
Stürgkhův
Němec
Dunaj
Inn
Sáva
Dráva
Mura
Salice , Rýn
Adyže
9
article
Avšak celé to někdejší jednání o zákoně vodo-
cestném jest nyní pro nás dosti lhostejne
my nežádáme, aby nynější strany a politické osob
nosti byly těchže názorů jako jich předchůdcové
my žádáme jen, aby parlament dbal dosu
platných zákonů a vláda aby jim
průchod zjednal.
Nejde nyní o nové zásadní projedná
vání zákona vodocestného, nýbrž pouze o po
volení dalších, resp. konečných úvěrů po smysl
§ 9. zákona z roku 1901.
To bylo z kardínálníchchyb zákona vo-
docestného, že nepovolen jím veške
rý potřebný úvěr — ten nejslibnější zákor
investiční bez zajištění úvěrového nemá ceny.
Jak naproti tomu hladce odbyta akce alp
ských železnic — stavba nerušeně dokonče
na, rozpočet překročen o 100 proc., celkový ná
klad dosáhl výše 723,000.000 K, naproti tomu by
rozpočet pro vodocestný podnik odhadnut
750,000.000 K, a sotva 250.000.000 K bylo zákonne
do konce roku 1912 povoleno, z čehož však jer
část skutečně vydána byla.
10
article
Proti požadavku alpských Němců na zří
zení fondu vodohospodářského nemáme ničeho
namitání, bude-li to ve formě ústavně přípustné
akce všeobecná pro úpravu toků k využití jie
vodní sdly, k vůli melioracím pozemkovým parallel-
ní ku akci meliorační — ovšem nesmí touto ake
zdržena a do kolise uvedena býti ustanovení záko
na vodocestného a zemských zákonů regulačních
Vždyť i sám zákon vodocestný v § 5. takovou pa
rallelní akci regulační pro ony toky, kteréž ne
spadají do zájmového dosahu zákona tohoto, pře
Když dne 17. ledna 1911 předseda ministerský
baron Bienerth svou fřetí vládul představoval
v prostovu svém mluvil již o programu pr
všeobecnou akci vodohospodář
skou — byl to však jeho labutí zpěv, za půl roke
nebylo ho na presidentském stolci více.
Když za vádu Stürgkhovu J. E. ministr
dr. Trnka doprovázel novelu vodocestnou vý-
kladem, zdůraznil potřebu akce na využití vodních
sll v zemích alpských a 40 mil. korun, zařa-
děšých do novely vodocestné pro kulturně techni
olé podníky, jim a Dalmactí přiřkn ul.
Vidno z toho, že vlády rakouské seč mohou
snaží se hájiti zájem zemí alpských — avšak dů-
kazu nezvratného, že se to soustavně praktikuje
dává průvodní zpráva novely vodocestné.
Podle zprávy té vydáno do království Če-
ského z titulu „vodních cest“ od roku 1901 do
inel. r. 1910 celkem 36,333.000 K, odečteme-li o
toho správní výlohy, kteréž u následujících pod-
vidá.
Němec
Bienerth
Stürgkhův
Trnka
11
article
niků též nejsou přičteny: 4.300.000 K, zbývá sku-
tečně na stavby vynaložených 32,000. 000 K
Naproti tomu uvádí táž zpráva, že za tutéž do-
bu vydáno bylo na vodobospodářské investice.
aniž by to bylo zváštními zákony stanoveno, pouz
zařaďováním do mimořádných položek úvěrových
na Horní Rakousy 26,000.000 K. na Tyroly a Vor-
ariberg 21.000.000 K. dohromady 47.000.000 K, te-
dy o 50% více než do král. Českého, navzdor toli-
kráte vyčítanému zákonu vodocestnému.
Celý výdaj na vodní stavby v Rakousku v ob-
dobí 1901—10 byl 2661/2 mil. K, z toho připadá n
investice dle zákona vodocestného skutečně vypla-
cených 72 mil. K.
Srovnejme nyní opětně alpské země se sever
ními.
Do alpských zemí dána želez. investice 723
mil. korun a na vodní dráhy do severních zem
sotva 72 mil. K, tedy ani ne celých 10%% obnosu
onoho, ale vedle toho na vodní stavby v zemic
alpských asi 80,000.000 a pak se nám prý nadržo-
valol
Při prvém čtení vodocestné novely vyslovil se
německo-nacionální svaz jak proši polském
kanálu, tak proti kanalisaci středního La-
be a Vltavy co nejrozhodněji.
Proší polskému kanálu proto, že by vy-
žadoval bezpočetných milionů a že by dopomoh
k zprůmyslnění Haliče na ujmu německé industrie
Německo-nacionální svaz však spřetelí se s my
šlenkou dunajsko-oderského průpla
vu, jelikož přispěje k zjednání celní aobchod-
ní jednoty s říší německo u.
Práce kanalisační na Labi a Vltav ě dle
přání něm. národ. svazu mají býti zastaveny
aby doprava z německých překladišť u Rozběsel
Ústí a Laube nepřecházelu čím dál tím více do če-
ských přístavů.
Laub
Horní Rakousy
Tyroly
Rakousko
Vltava
Halič
Rozběsel Ústí
12
article
Nehledě k tomu, že německé krajiny nemaj
žádného výsadního práva na překladiště labská
není tvrzení, že by z příčin kanalisace labské ujmy
doznávaly, správné, předně tvoří si každé nové
překladiště svůj atrakční obvod a pak do-
Pravní sazby železniční konstruovány
jsou tak, aby všemožné výhody skýtaly přístavům
v kraji německém.
Poklesnutí dopravy v dolní trati lab-
ské má hlovní příčinu svou v poklesnutí vý-
vozu hnědého uhlí přes hranice.
Celá doprava přes hranice byla v roce 1903
3.100.000 t, pak klesala, až v roce 1912 byla pouze
2,300.000 t. čili zmenšila se o 25 %.
Z toho doprava hnědého uhlí v roce 1903
2.400.000 t, v roce 1912 1,700.000 t, čili zmenšení
téměř 30%.
Vývoj překladišt situovaných nad Ústím nad
Labem jest velmi pomalý — úhrnem obnáši jen a
5%, kdežto na dolní část připadá 95%% celé do-
pravy vodní. Poměry ty se nezmění, doltud něme-
cké plavební společnosti dosavadní tarifní od-
boj vůči česárým překladíštím provozovatí budou
moci.
Ústí nad Labe
13
article
Hlavní příčinou poklesnutí vodní dopravyv
Čechách jest vytlačování hnědého uhlí
z bývalé jeho domeny v Německu kamenným
uhlím z vestfolské a slezské pánve, což stálým
zdokonalováním tamních vodních drah soustavě
postupuje a přímo k tomu vede, aby zjednáním
nových domácích odbytišt zabráněno
bylo úpadku tězby hnědouhelné — k čemuž opětně
třeba levné dopravy, zejména vodní — proto
uplavnění středného Labe a Vltavy nejen pro če-
ské, nýbrž i německé zájmy význam má.
Má-li býti zlepšena plavba po
Ústím n. Lab. v řečišti, na malou vodu
upraveném, pak nezbývá, než program vodo-
cestný i v příčině úprav přítoků a zvětšení malých
stavů vodních na Labi do krajnosti provéali.
Dosud jsou plavební poměry na dolním Lab
velice nevýhodné, ze 300 plavebních dnů sotva
4/2 poskytuje možnost plného nákladu 770 tunových
lodic — kdežto polovinný či třelinový náklad i po
6 měsíců trvá v roce 1908 po 195 dnů.
Kdyby při úpravě na malou vodu pro 770
lodice polovinný náklad dopravován býti měl v do-
bě čtyřměsíčního sucha, jak tomu bylo v roce
1904 — musela by průtočnost ze 64 na 90 v. m,
čili o 26 m, za vteřinu zvýšena býti.
O této otázce podal zajímavou studií p. stav
rada B. Müller pro plavební kongres ve Phiiladelf
Müller
Čechy
Německo
Vltava
Laba
rada B
14
article
Pomyslíme-li, že dosti vynikajících i v cizlně
uznaných českých odborníků technických jest ve
státní stavební službě zaměstnáno, nemůžeme se
ubrániti podivení svému nad tím, že jim nebyla dá-
na možnost věcné a místní znalosti své v průvodn
zprávě k novele vodocestné uplatniti, že nebyla též
zemská regulační komise vyzvána, aby o statí re-
gulace se tknoucí, své názory a návrhy předložila
Postrádáme v průvodní zprávě k vodocestné
novele náležité vysvětlení otázek technicko-ko-
merčních, technicko-hospodářských, vyvrácení růz-
ných námitek podniku veřejně přednesených —
místo toho obsahuje průvodní zpráva i text zákona
povrchnosti a nesprávnosti.
Na celém elaborátu jest zřejmá několikerá
kompilace různých nám nepřejících referentí
z různých zúčastněných odborů
Z něm. národní svaz byl též poslancem
stav. radou Heinem ve výboru vodocestném ve-
den útok na podstatu akce vodocestné vůbec, na
užilí soustavy kanalisační a přímo uvedl, že se opí-
rá o vývody zde směrodatného odborníka, před-
nosty navigace, Čecha pana vrch. stav. rady Ma-
chulky, kterýž ve spolku arch. a inž. v král. če-
ském v přednášce dne 12./4. 1912 soustavu kana-
lisační po zásluze odsoudil. Dále uváděl kde ja-
kou závadu, jež se při manipulaci jezové přihodila
čímž prý volná trať labská i plavba na ni různých
poruch doznala.
(Dokončení.)
Hein
Ing
spolek arch
Machulka
15
article
Hnutí v učitelstvu.
Hnutí v učitelstvu.
Manifestační schůze učitelské vzbudily vše-
obecný zájem o učitelskou otázku. Dostali jsme
z přemnohých těch schůzí referáty, které všechny
svědčí, že učitelstvo je do krajní míry roztrpčeno
a že jednosvorně obviňuje vládu z neochoty a ne-
dostatku přízně. Učitelstvo manifestovalo všude
naprostou jednomyslnost, úplnou solidaritu a slav-
nostně všude se zavázalo poslechnouti na slov
všech příkazů svého ústředního výkonného komi-
tétu pro případ, že bude dáno heslo k zahájení
trpného odporu.
Některé momenty z těchto vzrušujících
vskutku imponujících schůzí jsou zvlášť pozoru-
hodny. Je to v první řadě úplný souhlas zástupců
autonomních, živnostenských i obchodních kruhů
s požadavky učitelskými. Ani na jediné schůzi ne-
ozval se sebe slabší odpor proti desideratům spo-
jeného učitelstva, ba všude z nejvážnějších a nej-
poplatnějších stran zdůrazňována naprostá nutnost
brzké pomoci učitelstvu, které je na pokraji hmot-
né katastrofy. Rádi to konstatujeme, poněvadž
tím padá stará tradice, jakoby prý otázka úprav
platů učitelských nebyla v široké veřejnosti po-
pulární. Hmotný stav učitelstva vlivem německé
obstrukce a stálými tak průtahy řešení otázky
úpravy platů, dospěl bohužel stadia, kdy již nen
nikoho, a kdyby nakrásně pro učitele nehoroval
— kdo by neuznal, že nynější stav je neudržitelný
a že učitelstva je v plném právu domáhá-li se
konečně pomoci třeba i cestou nejráznější.
16
article
Jiný zajímavý moment vyniká z manifestací
několikerým, věru pozoruhodným prohlášením zá-
stupců dělnických a maloživnostenských tříd, že
totiž je v lidu pevný úmysl, vyvoditi z eventuelní
pasivní resistence učitelské důsledky, vyvoláním
všeobecné školní stávky. Občanstvo
vlivem tisku a schůzí manifestačních počíná
uvědomovati význam a dosah pasivního odporu
učitelského a nabývá přesvědčení, že mají býti
děti školní jakýmsi objektem trpného odporu,a
tu je arci zcela pochopitelno, že rodičové počínaji
vážně uvažovati o tom, mají-li vůbec svoje děti
posflati potom do školy, když učitelé budou učení
pravém slova smyslu naznačovati, odbývati a
kdy celý aparát školní bude sice v zdánlivém po-
hybu, ale bez positivních výsledků. Proto již na
schůzích prohlásili někteří zástupci vrstev lido-
vých, že by vůbec po dobu pasivní resistence děti
do školy neposílali. Tak by zcela bez při-
člnění a agitace učitelské, vyvolán byl kulturní
škandál v nejpožehnanější zemi této říše, o jakém
dosud nikdy v Evropě se nikomu ani nezdálo.
Že by tento rozvrat a ostrý čin byl dost ve
shodě s taktikou některých vrstev lidových a že
tedy není hrozba školskou stávkou planým ge-
stem, pochopí každý, kdo zná, že široké vrstvy
lidové ochotně revoltujících hesel poslouchávají.
A v tomto případě by vlastně stávka nebyla
než přirozeným důsledkem nečinno-
sti školy a ostrým zakročením veřej-
nosti, aby konečně byl zjednán po-
řádek v oboru tak důležitém, jakým
je školství.
Evropa
17
article
Proto nadějeme se, že vláda, jíž není ostré
hnutí německé tajno a která zajisté ví, že by resi-
stence učitelská došla hlavně u dělnictva největš
podpory, učiní co nejdříve, čeho třeba, aby učitel-
ští vůdci mohli hnutí resistenění zastaviti.
Proskočila novinami zpráva, že bude v den
2. prosince v Praze veliká manifestační schůze
všeho učitelstva českého i německého. Doptali
jsme se u vedoucích osobností a zvěděli, že sice
v učitelstvu byla zřejmá nálada již 2. prosince
jednodenní stávkou ohlásiti trpný odpor, ale že nic-
méně podařilo se výkonnému komitétu českýc
organisací — poukazem k původnímu heslu zahá-
jení resistence až od 1. ledna — odvrátiti venkov-
ské učitelstvo od ostentativního a tuze sensačního
vystoupení ve dni 2. prosince. Přes to bude veliký
sjezd učitelstva v Praze konán a to jako závěreční
manifestační schůze a protestní tábor nejspíše dne
8. prosince t. r. Ke schůzi konají se pilné připravy
a sejde se k ní prý učitelstvo z celých Čech.
Praha
Čechy
18
article
Nyní počinají se konati schůze žen učite-
lů. První taková manifestace, při níž ozvou s
pravé trpitelky, ženy učitelů, bude konána zítra
Ústi n. Orl. Je to věru žalostné, že musí i žen
angažovány býti v zápase hmotném a veřejně na
odiv stavěti finanční rozvrat svých domácností
žalostnou bídu svých rodin. Až k těmto koncům
dohnal běs německého vzdoru a pasivnost vlády
učitelstvo této zeměl
Z mnohých míst docházejí nás projevy měst
obcí i místních školních rad a pod. žádajicí, aby
konečně učitelstvu bylo pomoženo. Tak na příklad
místní školní rada v Něm. Brodě i městské zastupi-
telstvo tamní na popud posl. dra. E. Šubrta, za-
stupitelstva města Pelhřimova, Litomyšle
Smiřic. obce Kněžiček a j.v
Projevy jsou pádýnmi dokumenty, že si občan-
stvo úpravy platů učitelských přeje a my vítáme
je s radostným uspokojením, ačkoliv litujeme, že
musí ještě dosud vláda býti urgována ve věci tak
samozřejmé a kde sama by měla míti vlastní inicia-
Otázka učitelská musí býti býti stůj co stůj co
nevidět rozřešena. Tento stav zápasu, rozčilování,
roztrpčení je velmi na škodu školní práci i mláde-
ži. Právě v nynějším období má býti a bývá školská
práce nejintensivnější. Bude-li učitelstvo pořád
nejistotě a v přípravách k silnému odporu, dozná
škola již nyní veliké pohromy. Že by vláda a roz-
hodující činitelé dali dospěti věcem až k temu sta-
vu, že by musili učitelé sáhnouti k odporu, t omu
zdráháme se věřiti. Avšak i tak je škole
již potřebí klidu. A proto s důrazem žádá-
me, aby již již zjednáno bylo jasnoa
dáno závazné ujištění, že učitel-
stvu pomoženo bude
tivu.
E Šubrt
Německo
Pelhřimov
Litomyšl Smiřice
Kněžičky
19
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Němci z Čech proti národnostnímu výboru
poslanecké sněmovny.
Z kruhů německých říšských poslanců
z Čech píše se pražské „Bohemii“, že němečtí
poslanci z Čech, kteří jsou členy národnostní-
ho výboru, zúmyslně zavinili jeho neschopnost
k usnášení. Výbor ten, dosazený sněmovnou
poslanců původně, aby projednal osnovyo
úpravě jazyků při státních úřadech a kraj-
ských vládách v Čechách, předložené bar.
Bienerthem, ztratil prý své oprávnění, ježto
nástupci Bienerthovi těchto předloh už neob-
novovali. Žádost s české strany, aby se vý-
bor sestoupil, znamená zjevný výpad proti ně-
meckým stranám, neboť návrhy Biňovcův na
změnu zákona o sčítání lidu a Staňkův o men-
šinovém školství, přikázané národnostnímu
výboru, musí vyvolati nejrozhodnější odpor
Němců. Ostatně zanášejí prý se předlohy tyto
záležitostmi, spadajícími vlastně v obvod če-
sko-německého sporu, o kterýchž se musí obě
národnosti v Čechách dříve dorozuměti. Po-
hrůžek Pernerstorferových, že bude od příštího
dne svolávati národnostní výbor na každý den
a že proti scházejícím členům zakročí podle
jednacího řádu, prý se němečtí členové výbo-
ru nelekají. Nedají prý se donutiti k jednáním
bezúčelným a nevčasným, kteráž nemají za
účel než porady poslanecké sněmovny o ma-
lém finančním plánu co nejcitelněji mařiti.
Takoví jsou naši Němci, spravedlivýa
vědecky i politicky účelný zákon o sčítání
lidu a ochrana školství menšin je jim tolik, co
čertu kříž, a svou fakciosní oposicí proti ná-
rodnostnímu výboru dokazují jenom, že oba
návrhy ohrožují německou nacionální državu,
která není ničím jiným než zcizeným majet-
kem v Čechách a všude jinde v Rakousku.
Německo-rakouská poradna pro blaho
Němec
Bienerth
Biňovcův
Staňkův
Pernerstorferový
Čechy
Rakousko
poslanecký sněmovna
Bohemia
21
article
Němci v Rakousku právě uvádějí v život
novou organisaci pod názvem „Německo-rakouské
poradny pro blaho lidu“ [„Deutsch-oesterreichische
Beratungsstelle für Volkswohlfahrt"), jejímž úče-
lem bude dosíci co možno nejvyšší míru tělesné
i duševní důkladnosti německého národního kme-
ne v Rakousku: mimo jiné činnost její má se za-
bývati péčí o kojence, ochranou matek, plemen-
nou hygienou, potíráním alkoholismu a nakažli-
vých nemocí, politikou ostdlení, stěhování a obý-
Němec
Deutsch
Rakousko
Německo
22
article
sedy a čtverylky před půlstoletím pomáhaly
dobývat českou rodinu občanskou. Dnes tedy
byla by ta obrodná abeceda dospěla pomalu
ke dveřím šlechtických salonů. Pomalu
snad i na české vychovatelky tu dojde.
Od malicherností života vzhůru za vzle-
tem ducha, pěkný vzestup! Bývaly doby, kdy
na českých hradech a zámcích nejšlechetnějšt
srdce dmula se ideou národa. Či by bylo tak
na škodu věci, kdyžby ta posice znovu pyšně
byla vydobyta?
23
article
Kapitela z pánské módy.
Kapitela z pánské módy.
Kdyby mi byl přede dvěma neb třemi měsící
někdo řekl, že ještě v tomto roce koloběh mody
zavede nás do dob, kdy na štitu Francie zářile
ještě bělostná lilie, znak Bourbonů, do dob Ludvi-
ka XV. a XVI., byl bych se usmál a pokládal bych
dotyčného proroka za nějakého přemrštěnce.
Bohužel dnes musil bych naříkati nad vlastní
neprozíravostí. Ve dvou právě minulých týdnech
oživl mi obraz Richelieuů, Taverneyů a těch ostat-
ních kavalírů, jichž životem nesmrtelný Dumas nás
tak upoutati znal
A není třeba dvou týdnů! Za jediný večer pře-
svědčím každého, kdo by se odvážil odporovati
Scházejí nynějším chevalierům sice „culottes
i hedvábné punčochy, střevíce s démantovými spo-
nami i péry zdobené klobouky, leč mají to hlavní
— frak.
Nu, budete se tázati, co je na tom divného
Frak dnes potřebuje každý společenský člověk
Ano, potřebuje. Mám však na mysli ony doby
kdy jiného kabátu nebylo, kdy rozdíl mezi večer-
ním a denním, promenádním a cestovním frakem
vyznačoval se pouze látkou a barvou.
Spějeme zvolna k témuž cíli. Dnes stal se frak
universálním kabálem. Není sice ještě rozdílu v jeho
barvách, ani nešije se posud z hedvábí. Leč nos
se všude.
Naši pánové vynýtili ze své garderoby smo-
king jako postrádatelný. Nač smoking. když mám
frak? A může se vám polom přihoditi následující-
Čtete, že * cercle pořádá „soirée“. Nemyslice
na nic zlého, s čistým, klidným svědomím oblékne-
te smoking a nepomyslíte vůbec, že by na „soirée)
oblékl kdo co jiného. Jdete.
A nyní nastává dvojí možnost:
1. Projdete bez závady špalírem výborů
vstoupíte do sálu. Brzy dostaví se u vás nepří-
jemný pocit, který v nás vzbuzuje upřený pohle
mnoha očí. A vskutku, vše se točí po vás. ukazuji
si na vás, smějí se. Zprvu nechápele, proč. Ale
znenáhla, odtrhnuv zrak od půvabných našich
Bourbon
Richelieu
Taverney
Dumas
Francie
24
article
dam, pochopite příčinu této laskavě vám věnované
pozornosti. Jste jediný pán ve smokingu.
A nejste-li jako kámen tvrdý a neústupný, bude
po tomto poznání vaší přítomnosti v pohostinném
sále na mále.
2. Druhá možnost jest velíce jednoduchá: Ně-
který z kavalírů, v bezvadném fraku, s páskou na
ruce, přistoupí k vám, a se zarmoucenou tváří vám
sdělí, že vás nemůže dovnitř vpustit, jeliko
nemáte patřičný úbor. Tableauí
Jiné „kluby a „cercles“ hlásají dokonce na
pozvánkách a vstupenkách k „večírkům“ drakoni-
cky: Úbor výbradně plesový.
A kdo, či co jest toho příčinou? Jsou to páni
kteří zasedají ve všech těch výborech, zvacích ko-
misích atd.
Několik mezi nimi smolingu nemá, ti snadno
přemluví ostalní, že bude soirče více „nóbl“, kdyi
se vezou fraky a plenum výboru se usnese na „ú-
boru výbradně plesovém
Byl bych opravdu vděčen tomu, kdo by m
poradil nový nějaký střih na plesový kabát.
Příčisemi, dokumentevati tu slav-
nostní plesovou náladu kabátem tak
otřepaným, tak všedním, jako je dnes
frak.
Naše „jeunesse dorše“ nosí frak i do tanečníct
a nedivil bych se nikterak, kdybych spatřil jed-
noho dne Iraky v některém z tanečních lokálů na
periferii matičky Prahy ..
Irák
Praha
25
article
Vzíti si do divadla cutaway nebo smoking. t
je naším pánům mnoho. Na to stačí třebas i světle-
žedivé sakko.
A jaké komposice s frakem můžeme na tako-
vém soirée vidětil Působí to takřka futuristicky
Frak, tennisovou košili, černou vestu a „vixova-
né“ boty. Nebo smoking, dlouhou úzkou černou
kravatu, šedivé kalhoty a — 6 hrůzo — žluté boty
Nepřeháním nikterak. Viděl jsem tyto a ještě
mnoho jiných nechutností minulého týdne ve Sme-
tanově sále.
Kdo by mne podeztral z přehánění, tomu jsem
ochoten v soukromí udati i jména dotyčných „ele-
dánů“, ovšem pod pečetí diskretnosti.
Nebudu se dále šířiti o předmětu, který se mi
ž dávno protiví, podotýkám prostě, že timto způ-
sobem odhalují naši pánové (neminím ovšem všech-
nyl elonu, která road dovd vakrývala nedostatel
jich krasochuti, ubohost jich vlusu a absolutní ne-
znalost taktu.
Na soirée, jakožto intimni zábavu
nevezme gentleman nic jiného, ne
smoking. Frak náleži plesům a offl
cielním slavnostem.
Pobled na společnost, jak jsem ji viděl v mi
nulých dnech, vabuzuje soucit, útrpnost
Kindl.
Kindl
Sme
26
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
„A Brutus zajisté je hodný muž.
Antonius.
Tak si myslím v těchto dnech, kdy pro
slulý psychiatr z Karkulíkova procesu a spe-
cialista pro paranoiu, konkurent Kraft-Ebbin-
ga a Lombrosa, znamenitý hypnotiseur Vers-
bacha z Hadamaru, nejnovějí Sherlock Hol-
mes na pražské radnici atd. atd., denně má
sólo, že věčná je škoda, že Shakespeare ho
neznal! Přese všechny rozdíly Boučkovy a
Shakespearovy angličiny byli by se snad do-
mluvili německy, a Shakespeare z vděčnosti
za tuto známost jistě byl by vložil do ús
Antoniových místo Bruta — Boučka... ne-
boť: „Bouček zajisté je hodný muž.“
Vím, že pohněvám si všechny jeho ne-
přátele, celou radnici, ale nemohu jinak, než
říci o něm doslova totéž, co napsal Vrchlický
o Augustu Vacqueriovi. „Je povaha ryzí, u-
šlechtilá a především rytířská. Co jednou
uzná za pravé a zač oštěp zasadí, to je mu
vůdčí hvězdou a zářným ideálem proti všem
a přes všecko. Stává se často i jednostranným
i příkře polemickým — jen k vůli věci, již
si hájiti umínil. Slovem — je pravý kavalí
ducha, hodný epitheta Barrěsova „Rolan
romantismu“. Tyto divy u něho tvoř
síla přesvědčení...“ — —
Brutus
Antonius
Karkulíkův
Kraft Ebbin
Sherlock
Shakespeare
Boučkův
Shakespearův
Antoniův
Bouček
Vrchlický
Augusta Vacqueri
27
article
Pravím — nikdy neshledal jsem případ-
nější charakteristiku pro dra. Boučka nad tuto
Žádné palmare, žádná osobní reklama, žádná
závist — jen „síla přesvědčení“ řídí vždy
ve všem jeho kroky. Tak tomu bylo při hájení
Kestranka, tak tomu bylo při aféře svato-
václavské záložny — tak tomu je i při michel-
ské plynárně. Jeho duše čistá jako sníh ne-
dostupného alpského ledovce, nesnese prostě.
když někdo druhý — ať advokát nebo „po-
mocná síla — chce se obohatiti špinavým způ-
sobem, když někdo druhý pracuje úplatky
když někdo druhý shání protekci. Tyto nízké
prostředky se mu z duše hnusí a proto je bez
únavy, bez oddechu a bez ohledu na seb
stíhá.
Měl jsem bezpočtukráte příležitost po-
znati činnost našeho anglo- a vůbec sel
Bouček
28
article
made mana, a proto velmi se zlobím, když
najdou se v úzkých poměrech našich lidé, kteří
o této hybné síle všeho jeho počínání — míním
„sílu přesvědčení“ — pochybují a tvrdí, že t
„síla“ dá se přizpůsobiti různým vlivům a
okolnostem jako vosk. Příznávám sice, že dr.
Bouček „sílu svého přesvědčení“ někdy do-
vedl přehlušiti — ale když se tak stalo, stalo
se to z motivů vyšších ideálů, jimž lidé
všední, neanglomani, negentlemani nikdy ne-
porozumí. To se nesmí posuzovat jako „oto-
čení na čtyráku“, nýbrž jako velkolepý ma-
névr — „jen k vůli věci“ provedený ...
Vzpomínám takových několika případů
ze života „selí made mana“. Bylo to v roce
1905, kdy realistická strana konala soud nad
Herbenem pro pár mizerných, někde založe-
ných stovek... „Dr. Bouček na sjezd důvěr-
níků přinesl — jak líčí účastník sjezdu dr.
doktor
Bouček
Herben
29
article
Chalupný — celou literaturu trestního práva
a obšírně dokazoval, že kdyby věc byla bý-
vala udána soudně dřív než bylo zaplaceno
dr. Herben by dle panující praxe soudní jistě
býval pro zločin zproněvěry odsouzen. „Ale
— pokračoval dr. Bouček z čista jasna — „á
se nechci stavět na stanovisko soudu, nýbrž
obhájce“... a navrhl, aby k vůli Masarykovi
a svornosti se věci udělal smírný konec ...
Dr. Chalupný uvádí tento obrat dra.
Boučka očividně jako povahový kotrmelecí
já ale vidím v tom něco jiného. Náš angloman
zabil v sobě juristu — docela jako Vacquerie
— „jen pro věc“... z motivů vyšších ideálů —
— „k vůli Masarykovi a svornosti...“ Tak
se musí na to koukat, očima, jež dovedous
dívat kolem rohu.
Jindy, zle bylo vyčítáno dru. Boučkovi
že ve svém právnickém listě rozšlapával
pathologický případ příčin rozvodu ... až do
toho kanárka, jehož bylo k jistým věcem tře-
ba. Také tu zabil v sobě „jen pro věc“ dr
Bouček juristu a stal se pomocí Kraft-Ebbin-
ga medikem, jemuž síla přesvědčení kázala
rozpitvat oba rozváděné manžele před veřej-
ností, rozpitvat prof. Slavíka i celou lékař
skou fakultu a každého, kdo mu příišel pod
nůž.
Chalupná
Herben
Bouček
Masaryk
doktor
Kraft Ebbin
Slavík
Jindo
30
article
„Ale Bouček zajisté je hodný muž.“
Jako „síla přesvědčení“ kázala mu s ve-
řejností sdělití do nejmenších detailů případ
rozvedených manželů i s jmény, tak „síla pře-
svědčení“ kázala mu zatajiti jména osob
u nichž v záležitosti abolice pro členy výboru
Svatováclavské záložny ve Vídni jednal. V tom
vidím jeho gentlemanstvíl Také v tomto pří-
padě docela dobře mohl ve svém orgánu se
rozepsat s uvedením plných jmen o tom, kdo
byla ona jistá dáma, jež byla příbuznou ji-
stého sekčního chéfa, který ochotně vy-
hověl a cenné služby konal, kdo byl onen
jistý člen panské sněmovny a onen jistý
tajný rada atd. — zkrátka, kdo byli ti jistí
jeho pomocníci, kteří mu pomáhali ... ale dr.
Bouček byl gentleman a ví, kdy smí a kdy ne-
smi jmenovat. Jeho „síla přesvědčení“ mu
praví: „Jestliže pomocné síly pracují po
mým dozorem—je vše v pořádku a
není třeba žádného jmenování jich; jakmile
však „pomocné síly“ pracují beze mne, není
něco v pořádku a proto ven s nimi z přítmí!“
Tak třeba chápat mravní rozhořčení dra.
Boučka, nařčení o aspoň desíti zlodějích na
radnici a udání u soudu. Kdyby on býval měl
dozor nad pomocnými sílami pracujícímiv
Michli, jako pracoval s nimi ve Vídní — bylo
jistě vše v nejlepším pořádku —
„neboť Brutus zajisté je hodný muží
Zevloun.
Bouček
doktor
Zevloun
Vídeň
Michle
svatováclavský záložna
panská sněmovna
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Red. Valter Steinthal, který byl odsouzen
nedávno pro urážku hl. intendanta král. divadel
pruských na rok do vězení, onemocněv, byl na
kauci 20.000 mk. propuštěn z vazby
= Sňatek hluchoněmých. Z Pešti, 22. listop.
Před správcem matriky v 9. okrese v Pešti konal
se dnes zajímavý sňatek. Princ Jindřich Ghika
ženil se se slě Terezií Rothayovou. Oba jsou
hluchoněmí a seznámili se na sjezdu hlucho-
němých. Tlumočníkem mezi hluchoněmými snou-
benci a správcem matriky byl tajemník peštského
rumunského hlavního konsulátu August Paul
I, škola pro ošetřováni nemocných byla
otevřena včera ve všeobecné nemocnici vídeňské.
Valter Steinthal
Ghik
Rothayová
Pešť