2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
23. listopadu 1913. číslo 322.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 22. listopadu 1913.
Koho vedla obchodní nebo zábavní cest.
Brodem nad Sávou do Sarajeva, tomu n
prvni ráz byla zřejma neudržitelnost doprav
ních poměrů bosenských. A kdo dopravoval
větší zásilky zboží z Čech do některého bo-
senského města, tomu bylo ještě více jasno.
že dosavadní dopravní soustava t. zv. zabra-
ných zemí nepříbližuje je k nám obchodně.
nýbrž spíše rozlučuje. Měli jsme opětněa
opětně příležitost čísti pamětní spisy různých
odborných korporací, ve kterých poukazo-
váno, že ten či onen předmět ee dopravuje do
Sarajeva anebo Mostaru dráže, nežli do Indie.
na Levantu a pod. A v posledních létech stále
hlasitěji se ozývaly stižnosti, že uherské vlády
všemožně využívají oproti rakouským tova-
rům své dopravní výsosti v náš neprospěch.
Soutěžní zápas proti nám, kus plánu spojiti
obě země trvale i státoprávně s korunou sv
Štěpána.
Štěpán
Praha
Brod nad Sáva
Sarajevo
Čechy
Mostar
Indie
6
article
Stížnosti tyto nejsou nové a z kruhů dal-
matských poslanců i poslanců průmyslových
zemí severu podávány opětně návrhy, aby
konečně tomuto stavu učiněna byla přitrž
Jest známo, že před několika léty pokus ta-
kovýto v Rakousku se stal. Narazil však na
prudký odpor Uher, jež nechtěly se vzdáti do-
savadního svého velmi výhodného postavení
že totiž jediné spojení s Bosnou a Hercego-
vinou vede územím uherským a doprava jes
tedy závisla na správě uherských drah stát-
ních. Úzkokolejnou dráhu na Metkoviče nelzo
pokládati za dráhu, způsobilou pro dopravu
tovarovou. A tak na Bosně a Hercegovině
nejlépe i docházel výrazu systém rakouské
obchodní politiky. Země, oddělené od moře
úzkým pruhem Dalmacie, nemají žádného spo-
jení se svým přirozeným pobřežím, které ma
řadu dobrých přístavů. A pobřeží zase ne-
může se opříti o pozadí pevninové. Vše jen
proto, poněvadž v Pešti si nepřejí, aby vznikly
intensivnější vztahy hospodářské mezi Srbo-
chorvaty, obývajícími veškerá tato území
Pešťskému „divide et impera“ a imperialismu
obětovány byly nejpřirozenější a nejspravedli-
vější zájmy obyvatelstva těchto zemí.
Srba
Rakousko
Uhry
Bosna
Metkovič
Boseň a Hercegovina
Dalmacie
Pešť
7
article
Ale nejen to. Nespokojenost hospodářská
jest špatnou půdou pro vzrůst spokojenosti
politické a oné oddanosti k říši, která se tak
často na jižních Slovanech důrazně žádá. Lá-
ska za lásku, sympatie za sympatie.
A pak: dráhy až dosud Bosnu a Hercego-
vinu probíhající jsou drahami úzkokolejnými
Zbytek z dob okupačních, kdy na rychlo bylo
nutno stavěti dráhy a kdy volen byl tento
typus z důvodů dvojích: jednak proto, že stav-
ba úzkorozchodné dráhy se zdála býti lehčí
vzhledem ku překážkám terrainním, které s
speciálně dopravě ze Sarajeva na Mostar
staví v cestu, a jednak proto — a jest to zase
jeden z hlavních typických důvodů, kterým
obyčejně rakouská hospodářská správa bývá
vedena — že bylo možno ve větším množstvi
okamžitě více si opatřiti materiálu pro úzko-
kolejnou trať, nežlí pro dráhu normálně-
rozchodnou. O přeměně nynější železnice bo-
senské v normálně rozchodnou bylo jednáno
opětně v delegacích i parlamentě, po dlouhých
řečech nesčíslněkráte uznáno to i z vládních
lavic, ale nedošlo dále k ničemu. Stačí si jen
představiti obtíže, které se naskytají nejen
při dopravě osob, ale hlavně při dopravě
zboží: každý, kdo do Bosny jede, jest nucen
přesedati, veškeré zboží z Rakouska anebo
Uher do Bosny dopravované nutno pře-
kládati. Tím doprava se zdražuje, zboží po-
škozuje, nehledě ani na ztrátu času, která jest
hutným důsledkem této nemožné soustavy
Bosna
Sarajevo
Mostar
Rakousko
Uhry
8
article
Požadavky, které kladeny byly do spojen
s Bosnou, shrnouti lze v to, aby jednak vy-
budováno bylo účelné spojení mezi dalmatský-
mi přístavy a mezi Bosnou i Hercegovinou
aby toto spojení mělo pokračování v draháck
srbských a tím způsobem aby Bosna a Herce-
govina veklíněny byly i dopravně v balkánské
obvody obchodní, jednak aby zlomen byl mo-
nopol dosavadního jedinečného spojení říše
se zeměmi těmito po uherské, resp. chorvat-
sko-slavonské půdě, dále aby dráhy bez ohle-
du na čistě strategické důvody doplněny byly
tratěmi, probíhajícími bohatšími obvody resp
kraji, kde se hlásí počátky průmyslového
uplatnění a aby konečně definitivně opuštěr
byl v Bosně a Hercegovině málo šťastný sy-
stém úzkorozchodných drah.
Jest známo, jaký odpor kladla Pešť prot
spojení Sarajeva a Mostaru s Dalmacií, jak
také přese všecko vlídné posuzování tohoto
požadavku ve Vídni přece jen z politických
důvodů nepřáli této myšlence. O úpravě bo-
senských drah mlčela vláda již po několik let.
A nebylo by se zajisté v této otázce hnulo
ani prstem, kdyby nebylo posledních událesl
balkánských. Mobilisace v Bosně a Hercego-
vině a doprava velikých oddílů vojsk ze se-
veru měly za následek, že vynikly nedostatky
bosenských drah velmi pronikavě. Jen s na-
pětím sil vyhovovaly zvýšeným požadavkůn
a velmi důrazně se hlásila myšlenka, jak as
by dráhy tyto mohly stačiti a bezvadně fun-
govati v době, kdy by skutečně došlo k dů-
sledkům nejvážnějším. Vojska, stojící na hra-
nicích bosensko-srbských, resp. bosensko-
černohorských, byla by spojena s pozadím
tratí, která končí hodně daleko od hranic.
Bosna
Boseň a Hercegovina
Pešť
Sarajevo
Mostar
Dalmacie
Vídeň
Boseň
9
article
Obavy, které v tomto ohledu se vynořily
v dobách posledních dějů balkánských, pro-
mluvily k nám i z předlohy, kterou vlády v
plném slova smyslu překvapily jak parlament
vídeňský, tak pešťský: z předlohy o výstavbě
bosenských drah Bylo již řečeno v parlamen-
tě velmi důrazně a bylo to opakováno prů-
myslovými kruhy, že bohužel u nás vešker
politika i hospodářská se řídí výhradně hl.
disky potřeb vojenských a že při tom zájmy
hospodářské bývají zatlačeny velmi důkladně
v pozadí. Platí to o nové bosenské předloz
v plném slova smyslu. A ještě zvýšeně, po-
něvadž předloha tato jest i jakýmsi takýmsi
kompromisem se stanoviskem uherským, kte-
ré bylo asi pešťskou vládou velmi intensivné
hájeno a které tkvi v tom, aby i po přeměně
bosenských trati v normálně rozchodné za-
chován byl primát uherský a Uhry byly hlav-
ním dopravištěm pro Bosnu a Hercegovinu
Předlohy parlamentům projektují jednal
výstavbu některých nových normálně-roz-
chodných trati, jednak ponechání části dosa-
vadních tratí úzkokolejných a konečně vý-
stavbu některých nových tratí úzkorozchod-
ných. Z toho jest nejlépe zřejmo, jak nedoko-
nalou jest tato osnova, jak nebere zřetele ku
přáním, aby konečně i dopravně Bosna a Her-
cegovina příčleněna byla účelně k říši jednot-
nou sítí normálně-rozchodných drah a aby
speciálně zemím severním, které přece nesou
celou tíhu břemene zdaňovacího, bylo umož-
něno výhodně do Bosny vyvážeti a tam sou-
těžiti. Jest to požadavek tak přirozený, že
se téměř stydíme stále a stále ho zdůrazňo-
vati. Jest zajisté více než samozřejmou po-
vinností státu umožňovati občanům, aby
jeho obvodu mohli prodávati své zboží a byli
alespoň částečně odškodnění za oběti, ke
kterým jsou právě vzhledem k mocenskému
postavení říše na jihu tak frvale a vydatně
nuceni.
Uhry
Bosna a Hercegovina
Bosna
10
article
Ale nejen to. Na výstavbu nových bosen-
ských drah má přispívati Předlitavsko ročně
61/2 miliony korunami, Uhry 4 miliony koru-
nami. Při tomto rozvrhu úhradovém mohli by
chom žádati alespoň rovnoprávnost co do vý
pravy tratí. Požadavek rovnoprávnosti jes
vlastně při větších břemenech něčím, což ne-
lze než nazvati nemístnou skromností. V Ra
kousku člověk naučí se býti skromným, hlav-
ně ve věcech, které odpovídají normálnímu
rozumu. Jako vždy má nésti tedy Předlitav-
sko většinu obětí a Uhrám se dostati většiny
prospěchu.
Mají býti postaveny dvě normálně-roz-
chodné trati. Jedna končiti má v Brčce a
druhá vyúsťovati má v Dobarlinu. Obě trati
nové maji tedy končiti u uherských hranica
míti svoje pokračování v Uhrách. Normálně-
rozchodná trať nemá býti postavena do žád-
ného dalmatského přístavu, jen aby dopravní
primát Uher byl zachován. Požadavek tohoto
spojení ponechává se teprve do druhého dilu
stavebního programu, o kterém má býti
s Uhry teprve sjednána zvláštní úmluva. Tím
mají býti utišeni interesenti rakouští... Snad
po létech se můžeme těšiti na jediné možné
pro nás upravení těchto poměrů. Difficile
non seribere satyram. Jediné výhody, které
se má nám dostati, jest zřízení úzkokolejné
dráhy ze Splitu na Bugojno. Dosavadní úzko-
rozchodná trať z Bosenského Brodu na Sara-
jevo má býti zachována a rovněž i její pokra-
čování sarajevo-mostarské. Teprve v budou-
cnu má býti uvažováno o eventuelních pře-
stavbách.
Uher
Předlitavsko
Uhry
Split
Bugojno
bosenský Brod
Sara
11
article
Kdo čte tyto projekty, které vypracovány
byly v Uhrách za pomocí zástupců armády
a kdo si vzpomene na přání našeho obchodu
tomu maně na mysli vyvstane starý ironický
výrok, že otevření přístavu srbského v Alba-
nii bylo by vlastně největší hospodářskou vý-
hodou pro Předlitavsko, poněvadž by konečně
náš obchod dostal přímé spojení se zeměmi
balkánskými a nebyl odkázán na milost i ne-
milost Uher. A skoro mají tehdejší glossátoři
pravdu. Kdyby dnes mělo Srbsko přístav n
Adrii a kdyby byl s pozadím spojen dobře po-
stavenou drahou, bylo by konečně možno, aby
naše zboží Terstem pronikalo na Balkán bez
šikán a zatěžování uherskou správou želez-
niční a nalezlo by cestu, po které tak dlouho
touží.
Bude-li vládní projekt přijat tak, jak vy-
praven, utrpíme novou hospodářskou úhonu.
Adrie
Uhry
Předlitavsko
Terst
Balkán
12
article
Roku 1917 má býti provedena revise obchod-
ních poměrů rakousko-uherských. Již dnes
v Uhrách se toho domáhají, aby připravována
byla rozluka a speciálně se klade na tarifn
politiku při tom nejintensivnější váha. Jí maj
býti jednak emancipovány od nás Uhry hospo-
dářsky a jednak má býti Bosna a Hercegovina
vyřaděna z naší zájmové oblasti ekenomické
Nová předloha dává Uhrám do ruky trumíy
všechny a nenechává Předlitavsku žádných
Jest to přímo nepochopitelno, jak něco tako-
vého mohlo se zroditi za spoluúčinnosti zod-
povědných hospodářských zástupců tohoto
státu.
A pak: lze si představiti, že normálně ho-
spodářsky myslící člověk může souhlasiti s tím.
aby nové normálně rozchodné trati končily asi
40 km od moře a aby spojení s ním nebylo vy-
budováno? Projektuje-li se stavba několika seh
kilometrů, jest trať o 40 km k moři něčím ne-
možným? Maďaři nechtěli, aby Dalmnacie byla
spojena se svým přirozeným pozadím a ve
Vídni se tomu, snad také z politických důvodů,
podřídili. Jsme zvědavi, jakým způsobem se
k této bezhlavé politice zachová parlamenta
jaké stanovisko zaujmou Němci, kteří jsou pře-
ce na obchodním spojení s Dalmacií tak silně
interesováni.
Uher
Maďar
Němec
Uhry
Bosna
Hercegovina
Předlitavsko
Vídeň
Dalmacie
km
13
article
Bylo své doby řečeno, že při konečné vý-
stavbě bosenských drah bude nutno míti na
mysli ještě jeden moment: spojení s Datmacií
a s pozadím balkánským vůbec, tedy také —
v prvé řadě — se Srbskem. Bylo to ovšem ja-
kési „nolli me tangere“, poněvadž dle názorů
peštských, anebo i dokonce vídeňských snad
mohlo se dokonce státi, že by se v Dalmacii
dověděli, že jsou také jinde Srbochorvaté. Pro-
to snad nové předlohy se dotýkají této stránky
poněkud stydlivě. Při spojení se Srbskem po-
čítalo se jednak se spojením na severu, Mitro-
vicí, jednak se spojením na jihu, Úžicí. Toto
druhé spojení padalo by nejvíce na váhu, po-
něvadž by tudy probíhal hlavní obchod Srb-
ska. Předpokládá to ovšem, že Srbsko odhodlá
se k výstavbě dráhy mezi Paračinem a Stola-
cem. o kterém v Srbsku se již delší dobu mlu-
ví. Kdyby zřízeno bylo spojení Úžice na nejvý-
chodnější bod úzkokolejné bosenské dráhy
vznikla by arci příční úzkokolejná trať, která
by spojovala Timok Srbskem a Bosnou se Spli-
tem. Dostali bychom tedy jakousi příčnou
úzkorozchodnou trať, jakésí embryo budoucího
spojení Bosny a Hercegoviny s pozadím srb-
ským a Balkánem vůbec. Může-li takovéto spo-
jení však sloužiti potřebě trvalé, jest otázkou
jinou. Úzkokolejné trati, odkázané na překlá-
dání veškerého zboží, které by rozváženo býti
mělo po Balkánu, potřebám velikého obchodu
vyhovovati nemohou a dříve či později stane
se aktuální otázka jich přestavby ve trati nor-
málního rozchodu a řádně vypravené a s vel-
kým novým nákladem.
Srbochorvat
Srb
Srbsko
Dalmacie
Úžice
Bosna
Hercegovina
Balkán
14
article
V dobách, kdy jednalo se o zřízení srb
ského obchodního přístavu na Adrii, bylo uvá-
děno, že by Rakousko mohlo v nejvlastnějším
svém hospodářském zájmu otevříti Srbsku ně
který přístav v Dalmacii a tím způsobem str-
hnouti na se důležitou roli v průvozním ob-
chodu srbském vůbec. Nyní se dovídáme, v ja-
ké formě se to má státi a jak tedy Srbsko má
býti poněkud intensivněji připoutáno k říši. P
všem tom, co ve Vídni i v Pešti podniknutov
balkánské politice, tento krok věru nepře-
kvapí. Snad by nepřekvapil ani návrh, aby ci-
telné potřebě tohoto spojení bylo vyhověno
zřízením jakési autobusové linie a postavena
byla proto nějaká nová silnice. Quem deus ..
Takovým tedy způsobem řeší se důležité
hospodářské otázky v tomto státu. Tak šlape
se přímo po nejzákladnějších potřebách našeho
obchodu a našeho průmyslu, tak pracuje se
stůj co stůj ve prospěch Uher, tak zacháze
se s penězi, které mají býti rychle pro stavby
bosenských drah opatřeny. Jedná se celkemo
267 milionů, s kterýmžto obnosem přirozeně
při těžkém terrainu podnikatelství stavební
vystačiti nemůže a který bude podstatně pře-
kročen. Nutno se tedy připraviti nejméně na
300 až 350 milionů, jež vlastně našemu obcho-
du a průmyslu nepřinesou prospěchu žádného
Jak s tíží se opatřují peníze na nejprimitivnějš
hospodářské a kulturní věci v této říši, nemusí-
me doličovati. Jak rychle a snadno se spotřebí
vidí také každý, že se při tom nemyslí na sku-
tečné potřeby produktivních tříd této říše, jest
při tom věcí nejsmutnější. Čeho možno se za
lohoto stavu nadíti při oněch jednáních, která
záhy vedena budou o otázce budoucí úpravy
hospodářského poměru obou států této říše?
Adrie
Rakousko
Dalmacie
Srbsko
Vídeň
Pešť
Uhry
15
article
Podzimní stíny a mlhy přinášejí hojně chmur.
Na peněžních trzích se v tomto týdnu n
základním usuzování nezměnilo ničeho. Ale
přece jen ohlašují se prvé známky nesmělé ná-
pravy. V ústavech, sloužících nejširším vrst-
vám lidovým. Vyšší nebo menší počet vkladů
vykazovaný pražskými peněžními ústavy, ne-
může při posuzování celkové situace padati na
váhu. Nesluší zapomínati, že v Praze nastá-
vají následkem řady výhod, poskytovaných ně-
kterými ústavy při úrokové míře, ve vkladech
častější přesuny, které nemohou býti výrazem
větší nebo menší pohotovosti kapitálové
Lepším ukazatelem jsou tu ústavy, které širším
vrstvám slouží a s nimi souvisí. V tom směru
velmi zajímavou statistiku vydala Jednota zá-
ložen, která konstatuje v posledním čísle svého
orgánu, že vklady u okresních hospodářských
záložen, jakož i u občanských záložen v Če-
chách stouply v posledním měsíci o 730.000
korun.
Toto číslo jest výrazem vzrostlé pohotovo-
sti širokého obecenstva, a dokladem, že letošní
dobrá sklizeň umožňuje našemu lidu opětně do
jisté míry tvořiti úspory. To jest potěšitelným
znamením, které by ukazovalo, že snad doba
nejkrajnější nouze peněžní mezi obecenstvem
naším jest aspoň do jisté míry překonávána.
Činiti jiný, optimističtější závěr, nebylo by
správno, poněvadž skutečný stav bude
zřejmým teprve v počátcích příštího roku. Ale
těchto znamení nutno si pilně všímati, poně-
vadž poslední doba mohla nás poučiti, že ve
svých kapitálových potřebách jsme odkázáni
sami na sebe a že tedy větší nebo menší stav
pohotovosti našeho obecenstva jest základem
naší pohotovosti vůbec.
Praha
Jednota zá
16
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu:
22. XI. 15.(X.
Živnostenská banka . . . . . 265.50 263.75
Česká průmyslová banka . . . 436.50
436.—
Pražská úvěrní banka . . . . 647.—
645.—
Česká banka . . . . . . . . 406.—
406.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 421.—
420-5
Pozemková banka . . . . . . 422.—
422.—
Česká zajišťovací banka . . . 251.—
250.—
Kolíaská chemická továrna . .
Alpská montanní společnost . . 797.50
Kolínská továrna na kávové ná-
hražky .
. . . 450.50
Čes. pivovar v Budějovicích . . 1000.—
Česka cukerní společnost . . . 326.—
Elektrotechnická dříve Kolben. —.—
Akc, spol. stroj. dř. Daněk a spol. 413.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 174.—
Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75
Kom. úp. Zem. banky (v K) 49%
83.60
Král
Daněk
Maršner
Hradec
Budějovice
X . živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
17
title
Z vídeňské bursy.
18
article
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
-n. Celková nálada zdejší bursy byla v uply-
nulém týdnu zdrželivá. Živější účast na bursov-
ních transakcích, která objevila se ke konci před-
cházejícího týdne, neměla tedy dlouhého trvání.
ježto vyskytly se některé momenty, které bránily
vývoji bursovní tendence. Zvlášté přiostřen
poměrů mexiekých účinkovalo nepřizni-
vě nejen na trh zdejší bursy, nýbrž i všech za-
hraničních a ježto nebylo žádného podnětu, který
by na zlepšení trhu působil, pohyboval se po cel
týden obchod v rozměrech minimálních. Vzestupné-
mu vývoji bránily také realisační prodeje, jakož
značnější prodeje pro účet kontreminy.
Stav Řakousko-uherské banky se dle posled-
ního výkkazu zlepšil a dosti uspokojuje; pouze lom-
bard vykazuje ještě číslice abnormálně vysoké.
Řakouskýuherský banka
19
article
Oplimisté nepřestávají pozbývati naděje, že by ne-
mělo dojíti k lepšímu obratu a ačkoliv panují ještě
stále na trhu peněžním napjaté poměry
předpovídají brzkž uvolnění peněžní, čímž zajisté
vymaněn bude nejen obchod, nýbrž i průmysl n
těžkého jařma vysoké sazby úrokové. Zlevnění pe-
něz očekávají dokonce ještě ke konci t. r., k čemui
však, jak se podobá, nedojde. Jisto však jest, že
opatřování peněz děje se velice lehce, což dáva
také naději na pravděpodobné zavládnutí normál-
nějších poměrů na peněžním trhu. Také v Berlině
došlo ke snížení soukromé diskontní sazby: zvý-
šení soukromého diskontu v Londýně dosti roz-
ladovalo. Nejvýznačnějším vlivem na celkovou ten-
denci trhu působily události z trhu železářského.
Na trhu železářských hodnot, které
stále zaujímají stanovisko vůdčích hodnot zdejší
bursy, využitkovány jsou i nadále nejvíce všechny
zprávy: ovšem že na každý kursový vzestup podni-
kány jsou ze strany kontreminy značné útoky.
Vzestup cen prutového železa v Německu dobře
působil na vývin kursů železářských hodnol, avšal
zlepšení nemělo dlouhého trvání, ježto se vyskyšly
pověsti o prasknulí vyšoké pece Alpské báňské
společnosti, které však záhy ukázaly se bezpod-
statnými. Stále špatná konjunktura, jevící se zejmé-
na z říjnového odbytového výkazu, neukazuje stále
ještě na zlepšení a tím i naděje na lepší trh v bu-
doucnu jest seslabena. Zprávy o zastavení práce at
na nejautnější u Pražské železářské společnosti
znatelny byly i na ústupcích kursových akcií jme-
nované společnosti; zprávy o sloučení Alp
Oplimista
Berlín
Londýn
Německo
20
article
ské báňské společnosti s Pražskou
železářskou společností působily pře-
chodně, ježto se záhy dokázalo, že jsou nepravdi-
vy. Dle kursu jmenovaných akcií řídil se i trh o-
statních hodnot do této skupiny náležejících. Také
i kurs akcií horní a důlní společnosti byl tisněn
povšechnou tendencí železářského trhu, ačkoliv
dosti neprávem, ježto společnost vykazuje velmi
dobrou těžbu uhlí.
Na trhu dopravních hodnot nebylo
rovněž žádného zvláštního ruchu. Větších obratů
docíleno v akciích Jižní dráhy, což souviselo s vý-
sledky porad sanačních, avšak celkovou náladou
utrpěly a končí kursy slabšími. Akcie státní dráhy
přes příznivějši výsledek za uplynulé obdob
končí rovněž níže. Dopravní výkaz Dunajské paro-
plavební společnosti neuspokojoval. Uklidnění na
Balkáně dobře působilo na poptávku po akcifch
Východní dráhy, neboť otázka jmenované dráhy
dostává se značně do popředí.
Kursy, poněkud oslabené, vykazují i ban-
kovní hodnoty, což motivováno bylo po-
všechnou mdlou tendencí bursy. Zájem udržoval se
pouze pro akcie Živnostenské banky, kter
za stoupajicích kursů brány byly z trhu.
K očekávanému zvýšení cen v průmyslu liho
varském nedošlo, neboť vznikla obava před uher
skou konkurencí. Tím také lihovarské hod
noty cilelněji se oslabily. Zejména akeie Mlado-
boleslavského lihovaru končí níže.
Balkán
živnostenský banka
21
article
Z ostatních papírů kupovány byly akei
továrny na fezy, neboť zprávy o zaměstnanosti
objednávkách následkem klidu na Balkáně mluvily
ve prospěch těchto. Také akcie Rak. všeob. ply-
nárenské společnosti byly kupovány za rostoucíeh
kursů, neboť se proslýchalo, že ve valné hromadě
která má býti konána v prvé volovině prosince.
stanovena bude dividenda na 60 korun a přikro-
čeno bude ku částečnému splacení akciového kapi-
tálu, vyplácením 340 korun na akcii. Akcie turecké
tabákové režie a turecké losy získaly uklidněním
na Balkáně.
Zotavení se kursů renta ukládacích pa-
pírů, které s velkým uspokojením sledováno bylo
ke konci předchozího týdne, nemělo dlouhého lrvá-
ní: následkem zanedbanosti ukládací hodnoty sotva
udržovaly svoje kursy a renty končí níže.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledur
22 /XI. 14./Xl.
Rakouská korunová renta: . . 81 .65
81.90
Rakouská zlatá renta . . . . 103.95
104.50
Uherská korunová renta . . . 87 .65
98.8
Uherská zlatá renta . . . . . 98.80
624. 50
Rakouský úvěrní ústav. . . . 622. —
Uherská úvěrní banka . . . . 814.50
817.—
2061.—
Rakousko-uherská banka . . . 2052.—
253.25
Živnostenská banka . . . . . 256.25
436.—
Česká průmyslová banka . . . 436.50
Pražská úvěrní banka . . . . 647.—
642.—
Balkán
Rakousko
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
22
article
Státní dráha . . . . . . . . 694.50
695.50
107.—
. . . . 105.—
Jižní dráha
890.—
Buštěhradská dráha lit. B. . . 895.—
616.—
Rakouský Lloyd . . . . . . 613.—
343.—
Kralodvorská cementárna . . . 343.—
Alpská báňská společnost. . 798.25
804 —
Poldina hut
. . . 777.—
785.—
2663.—
Pražská železářská společnost . 2674.—
954.—
.953.—
Zbrojovka
893.—
Mostecká uhlářská společnost . 885.—
. . 786.—
škodovy závody
790.25
935.—
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 977.—
1180.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1195.—
24.12
Londýnská devisa . . . . . . 24.13.
117.6
Říšské marky
. . . . . . . 111.56
Lloyd
Poldin hut
23
article
České textilní závody, společnost s ruče-
ním obmezeným, dříve Karel A. Tuček v Ho-
řících. Dne 21. listopadu t. r. konala se
ustavující valná hromada této nově utvo-
řené společnosti za účasti všech podílníků
zastupujících kapitál 500.000 K a sice pánů
kom. rady F. Matouše, továrníka v Semi-
lech, Aloise ryt. Menčika, velkoprůmysl-
níka z Vrchlabí, kom. rady Bedřicha ryt
šlechty, továrníka z Lomnice nad Pop., cís
r. Karla A. Tučka, továrníka z Hořic a Ol-
dřicha Čerycha, velkoprůmyslníka z Jose-
fova v zastoupení Záložního úvěrníh
ústavu v Hradci Králové. Do jedna-
telského výboru zvoleni pánové: O. Čerych
za předsedu, Alais ryt. Menčík a c. r. Karel
A. Tuček. Nová společnost vytkla si dle sta-
nov následující činnost: „Společnost utvář
se za účelem koncentrace výroby
prodeje v tkalcovnách vlastních i najatých
má právo tudíž nabývati, zřizovati a najímati
podniky textilní všech oborů a živnostensky
pak provozovati výrobu v těchto.“ Sídlem
společnosti stanovena Praha.
K valné hromadě Rakousko-uherské ban-
ky v únoru 1914. Česká společnost národo-
hospodářská v Praze upozorňuje česke
akcionáře Rakousko-uherské banky, že
lhůta, do kdy složeny musí býti akcie buďu
ústředí ve Vídní nebo kterékoli filiálky Ra-
kousko-uherské banky pro zajištění účasti na
příští valné hromadě banky, končí již dne
29. listopadu t. r. Je záhodno, aby pokud
možná všichni akcionáři čeští možnos
účasti této si co nejdříve zajistili.
Karel
Tuček
Alois
Bedřich
Čerych
Alais
Menčík
Se
Vrchlabí
Lomnica nad Pop
Hořice
Ola
Jos
Hradec Králové
Praha
Rakousko
Vídeň
Rakouskýuherský banka
24
article
Subskripce pražské městské půjčky. Dle
„Zeitu“ konati se bude subskripce na 59%
půjčku města Prahy v částce 25 mil. koru
dne 25. prosince. Upisovací kurs
stanoven pro volné kusy na 95.50 a pro kusy
se 6měsíční vázanosti na 95.25.
Z trhů peněžních, 22. listopadu. V zahranič-
ních kruzích finančních cirkulují pověsti, že
banka francouzská co nejdříve přistoup
ke snížení diskontu na 3 proc. U banky
francouzské je v platnosti sazba 4% již od 31. října
min. roku. — Stav řišské banky německé
doznal od 15. t m. dle mezivýkazu k 18. t. m. dal-
šího zlepšeni. Kovem nekrytých bankovek cirku-
lovalo toho dne 230 mil. marek proti 596 mil. ma-
rek loni, tak že nynější stav říšské banky je j iž
o 366 mil. mareklepší než loni. Dne 15. t. m.
činilo toto zlepšení proti loňsku 340 mil. marek.
Praha
25
article
Vídeň. Příznivější vyhlídky na trhu peněž-
ním a ještě více z Německa došlé zprávy o zvý-
šení cen železa způsobily, že báňské akeie dostaly
nový podnět a následkem toho celá bursa přívěti-
vější ráz. V popředí nalézaly se Alpinky, ve kle-
rých došlo k čilým obratům, jichž přičinou byly
převážně koupě úhradní. Toto hnutí bylo podpo-
rováno souběžným hnutím německých hodaot
železářských. Mimo Alpinky soustředil se za dal-
šího průběhu čilejší zájem na akcie společnosti
Státní dráhy. Pařížské zprávy o příznivém stano-
visku majitelů priorit k sanačnímu plánu a dohoda
o otázce kotování neměla vlivu na hodnoty Jižní
dráhy. Ve šraňku pokračovaly akcie tabákové
vlivem ustavičného zvyšování příjmů intensivně
ve hnutí vzestupném a zvýšily se celkem o 10 K.-
Akcie terstské plynárny získaly z vyplacení ji-
stého obnosu z reservního fondu, které nalézá se
na denním pořádku valné hromady. (Jak se praví.
70 K dividendy a 30 K z reservního fondu na akcii.)
Renty se nezměnily. Devisy a valuty byly tiché.
našich papírů obchodovány České cukerní z
K 327.50, Chorvatské za K 1345.—, Daňkovky
umistěny za K 414.25. Kolbenky za K 482.—, zá-
padočeské kaolinky za K 752.— a v živnosten-
ských došlo k obchodům za K 275.75. Na trhu
eskomplném byl stav peněz nezměněný. Sazby z
první akcepty bankovní činily 534—51/aa 92.
Petrohradská bursa. Petrohradský a moskev-
ský trh bursovní byl v uplynulém týdnu postižen
novou realisační vlnou, která kursovou úroveř
téměř všech dividendových papirů opět velmi ci-
Vídeň
Německo
státní dráha
26
article
799.50
450.—
1000.—
172.—
88.75
28
article
Z Vídně, 22. listopadu.
Vídeň
30
article
telně snížila. Příčina neutěšené situace na ruských
trzích spočivá hlouběji a jest v první řadě důsled-
kem nezdravé ažiotáže a spekulativní horečkyv
předešlých letech. Pokles papírů průmyslových má
svůj věcný důvod pouze u takových podniků, které
nemají svého vlastního uhlí, po případě které ne-
vyráběji surové železo. Nynější rok nalézá se ve zna-
mení drahého uhli a nalty, jakož i drahého železa
vzhledem k vysokým ochranným clům. Následkem
toho podniky — a to týká se nejvíce strojíren —
kupující železo a uhli, doznaly ve své kalkulaci
značného zklamání v uzavřených dříve dodávkách
a kontraktech namnoze nebylo počítáno s letošníní
podražením těchto surovin. Naproti tomu vysoké
pece, disponující svými uhelnými doly, po připadě
vlastním koksem, budou vesměs vykazovati zna-
menitý rok a mohou i v přištích letech počítati s
příznivým výsledkem. Bezprostřední příčinou ny-
nějšího úpadku na trhu ruských hodnot jest těžká
zituacenatrhupeněžním, která se v Rusku
víc a vice v nepříznivém smyslu uplatňuje. Zahra-
niční peněžní prostředky, které dříve s oblibou
byly v Rusku ukládány, tentokráte vůbec zmizely
a ani z Paříže nelze za těžší podmínky kapitály
obdržeti. Tou dobou jest v obilních obchodech v
Zahra
Rusko
Paříž
31
article
Rusku investován ohromný kapitál a situace jest
ještě tím stižena, že následkem poklesu cen obj í
prodej vázne a ohromné miliony budou dle všeho
ještě na delší dobu vázány. Ze železárena
strojíren dotkl se velmi citelně ústup akcii Ma--
covských závodů, ve kterých na nově odhady divi-
dendové ve výši 10 r. proti 17 r. za rok předešlý
konány nové realisace, jež byly přioatřeny exekuě-
ními prodeji; kurs byl stržen o plných 40 r. až na
264 a zotavil se posléze na kryti pařížské kontre-
miny na 285. Ve stejné době klesly Petrohradské
metaličské o 8 r. na 267. Kolomma ustounily o 7 r.
na 143, Putilovské kolísaly mezi 138 a 135 a uhájilv
na konec kurs 139. Nikopolské klesly o 8 r. na 275
a končí 279. Doněcko-jurjevské ustouoily o 9r.
na 278 a končí 283, za Lessner placeno 290 až 280
a končí 285. Sulinské byly přechodně stlačeny
6 r. na 160, Parviajnen ustoupily se 178 na 170, ale
uhájily posléze zvýšený kurs, Nobless ustoupilyo
10 r. na 160 a Bogoslovosk po zlevnění na 214 končí
218. Hartmannské po nepravidelném kolísání konči
o 8 r. níže na 243. Brianské kolfsaly kolem 181
a za Taganrog placeno 250 až 242. Na trhu ban-
kovním zlevnily akcie Mezinárodní banky o 6 r.
na 496.— a končl zotaveným kursem 499.—, akcie
Sibiřské banky byly stlačeny o 7 r. na 565.—a
končí 567.—, Azovsko-donské ustoupily o 6 r. na
595.— a končí 597.—; ostatní papiry vykazují, ne-
hledě k přechodnému zlevnění, přibližné záznamy
jako v týdnu předešlém. Na trhu hodnot prům v-
slových převládaly vesměs značnější realisace.
Parviajnen
Rusko
Ma
Doněcko
Taganrog
mezinárodní banka
32
article
Vlivem Paříže stlačen byl kurs akcií Baku přechod-
ně o 12 r. na 708.— a končí 720.—, Kaspijské koli-
saly kolem 3250.—, Nobelova nafta byla stlačena
o 30 r. na 1015.— a končí opět 1038.—, podíly zlev-
nily ze 20.500.— na 19.600.—, za Mantaševské bylo
placeno 742.— až 728.—, Lianozov přechodně ustou-
pily se 273.— na 265.—
Francouzská půjčka. Rozpočtová komise fran-
couzské sněmovny proti očekáváni vládou poža-
dované zmocnění k 3procentní půjčce v nom.
obnosu asi 1500 mil. franků s efektivním výnosem
1300 mil, franků snížila na emisi renty s elektiv-
ním výnosem 900 mil. franků. Půjčky má se dle
usnesení rozpočtového výboru použíti výlučně
k úhradě mimořádných vojenských opatřenía
pravidelné a zbývající výdaje mají býti hrazeny
daněmi. K tomu účelu vyslovil se rozpočtový
výbor pro zavedení dědické daně, jež má slou-
žití jako umořovací fond a záruka pro novou
půjčku. Roapočtová komise již tuto daň zásadně
schválila a sazby oproti návrhům vlády zvýšila.
Ještě v jiném ohledu došlo ke sporu mezi vládou
a rozpočtovou komisí. Aby se zajistil úspěch
3proc. renty, chtěl ministr financí, aby zákonem
byly od chystané důchodové daně sproštěnv
i staré emise, nejen nová renta. Vlivem bývalého
předsedy ministerstva Caillauxe, autora daňové
předlohy, ve které se francouzská renta výslovně
podrobuje dani, byl však článek zákona o nové
půjčce, týkající se osvobození od daně, v roz-
počtovém výboru škrtnut. Těmito usneseními
oddálí se asi opět emise renty, chystaná na po-
čátek prosince.
První rakouský ústav pro úřadnický úvěr
konal 21. t. m. mimořádnou valnou hromadu, ve
které dosavadní náměstek vrch. kuratora dr. Otto
Philipp byl jednomyslně zbaven své
funkce.
Nobelův
doktor
Otta Philipp
Paříž
Bak
ministerstvo Caillaux
33
article
J. L. Bayer, akc. spol. pro průmysl tiskařský
a papírnický v Praze. Dividenda na kupon č. 2
za období 1912-13 počne se vypláceti počínaje
dnem 1. prosince t. r. u ústřední pokladny
Pozemkové banky v Praze.
Akciová továrna na cukrovínky a čokoláduv
Olomouci prodala za říjen t. r. svých výrobků za
98.581 K 47 h, tedy o 19.139 K více než v témže
měsíci roku předcházejícího. Továrna „Zora“ iv
roce letočním za okolností tak nepříznivých vyka-
zuje další celkový vzestup výroby a odbytu a jest
zejména touto dobou plně zaměstnána.
Prodej dvora. Pan Jarolím Filip, kníž. Fürsten-
berský správce v Bělči a majitel realit v Přílepech
a Kněževsi u Rakovníka, se svojí chotí Amalií
koupil prostřednictvím Agrární banky v Praze, fil.
v Čes. Budějovicích, od pp. manž. Josefa a Josefy
Iglerových dvůr Libnič u Čes. Budějovic ve výměře
527 měr za cenu 214.000 K
Jubileum. Pan Rudolf Syka, ředitel c. k. od-
borné školy tkalcovské v Jilemnici, dovrái
dne 21. listopadu čtyřicátý rok v úřadě učitelském
a v řízení téhož ústavu. Jmenovaný je z prvních
průkopníků v odborném školství pro tkalcovství.
neboť jemu svěřeno bylo vedení školy, když se
tkalcovské školy počaly zřizovati. Tehdy nebylo
ještě pomůcek a odborných knih, jakých je dnes.
Hlavní snahou jeho bylo, aby místnímu průmyslu
textilnímu prospěl co nejvíce; o jebo rozkvět získal
si také skutečně značných zásluh. I jinak byl vše-
stranně činným. Podporoval hmotně i činně řadu
dobročinných a národních spolků. Svojí laskavostí
získal si přízně sboru učitelského i veškerého
žactva, takže v den jeho čtyřicátého jubilea bylo
blahopřání, jemu projevené, skutečné upřímné a
srdečné.
Bayer
Jarolím Filip
Amalia
Josef
Josef Iglerový
Libnič
Syka
Praha
Bělč
Kněževes
Rakovník
Čes . Budějovice
Jilemnice
pozemkový banka
Zora
34
article
Návštěva argentinského vyslance v Pražské
akciové strojirně dříve Ruston, Bromovský a Ring-
holfer na Smichově. J. Ex. dr. Fernando Perez,
vyslanec argentinský ve Vídni, s generálním kon-
sulem Perezem a vicekonsulem Fischerem
navštívili včera dopoledne v průvodu pp. dra.
Falla a dra. Mayera z pražské Obchodní a živno-
stenské komory nové dílny a novou ústřední admi-
nistrační budovu Pražské akciové strojírny. Pánové
byli za nepřitomnosti řídícího správního rady kom.
rady Sohra uvítáni generálním ředitelem A stíal c-
kem, správním radou drem. Bromovským, ře-
diteli Veverkou a Bollmannem a vrchním
inž. Fejálem a prohlédli dílny závodu, kde
mj, v kovárně práce velkého hydraulického rychlo-
běžného lisu pro kování o 250 tunách tlaku, v me-
chanických dílnách velké obráběcí štroje obzvlášt-
ní zájem budily. Pak byla prohlédnuta moderní
elektrická centrála, kde náhodou právě konaly se
zkoušky konsumní na 1000 k. s. parní turbíně, kte-
rou firma sama postavila. Zájem vyvolala též vý-
roba briket ze železných pilin. Po prohlidce slé-
várny a různých blahodárných zařízení pro dělni-
ctvo, o kterých hosté s obzvláštní pochvalou se
vyslovili, navštívili pánové administrační budovu,
na jaře otevřenou, která svými, všem moderním
požadavkům vyhovujícími zařízeními vzbudila
velkou pozornost. Po prohlidce zúčastnili se pá-
nové společné snídaně, při které vyslovili svoii
spokojenost se vším, co viděli, a podotkli, že ne-
jen dílny, nýbrž i celá organisace firmu praedesti-
nují v cizině zavésti se ještě lépe než čoposud.
Ruston
Bromovský
Ring
doktor
Perez
Fischer
Falla
Mayer
Sohr
Veverka
Bollmann
Vídeň