ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 8 0566e530-9091-11dd-bbda-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 8
Chunky — 34 celkem · entity: person 45, place 96, work 4, org 17
1 masthead
Strana8.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
23. listopadu 1913. číslo 322.
4 title
Národní hospodář.
5 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 22. listopadu 1913. Koho vedla obchodní nebo zábavní cest. Brodem nad Sávou do Sarajeva, tomu n prvni ráz byla zřejma neudržitelnost doprav ních poměrů bosenských. A kdo dopravoval větší zásilky zboží z Čech do některého bo- senského města, tomu bylo ještě více jasno. že dosavadní dopravní soustava t. zv. zabra- ných zemí nepříbližuje je k nám obchodně. nýbrž spíše rozlučuje. Měli jsme opětněa opětně příležitost čísti pamětní spisy různých odborných korporací, ve kterých poukazo- váno, že ten či onen předmět ee dopravuje do Sarajeva anebo Mostaru dráže, nežli do Indie. na Levantu a pod. A v posledních létech stále hlasitěji se ozývaly stižnosti, že uherské vlády všemožně využívají oproti rakouským tova- rům své dopravní výsosti v náš neprospěch. Soutěžní zápas proti nám, kus plánu spojiti obě země trvale i státoprávně s korunou sv Štěpána.
Štěpán Praha Brod nad Sáva Sarajevo Čechy Mostar Indie
6 article
Stížnosti tyto nejsou nové a z kruhů dal- matských poslanců i poslanců průmyslových zemí severu podávány opětně návrhy, aby konečně tomuto stavu učiněna byla přitrž Jest známo, že před několika léty pokus ta- kovýto v Rakousku se stal. Narazil však na prudký odpor Uher, jež nechtěly se vzdáti do- savadního svého velmi výhodného postavení že totiž jediné spojení s Bosnou a Hercego- vinou vede územím uherským a doprava jes tedy závisla na správě uherských drah stát- ních. Úzkokolejnou dráhu na Metkoviče nelzo pokládati za dráhu, způsobilou pro dopravu tovarovou. A tak na Bosně a Hercegovině nejlépe i docházel výrazu systém rakouské obchodní politiky. Země, oddělené od moře úzkým pruhem Dalmacie, nemají žádného spo- jení se svým přirozeným pobřežím, které ma řadu dobrých přístavů. A pobřeží zase ne- může se opříti o pozadí pevninové. Vše jen proto, poněvadž v Pešti si nepřejí, aby vznikly intensivnější vztahy hospodářské mezi Srbo- chorvaty, obývajícími veškerá tato území Pešťskému „divide et impera“ a imperialismu obětovány byly nejpřirozenější a nejspravedli- vější zájmy obyvatelstva těchto zemí.
Srba Rakousko Uhry Bosna Metkovič Boseň a Hercegovina Dalmacie Pešť
7 article
Ale nejen to. Nespokojenost hospodářská jest špatnou půdou pro vzrůst spokojenosti politické a oné oddanosti k říši, která se tak často na jižních Slovanech důrazně žádá. Lá- ska za lásku, sympatie za sympatie. A pak: dráhy až dosud Bosnu a Hercego- vinu probíhající jsou drahami úzkokolejnými Zbytek z dob okupačních, kdy na rychlo bylo nutno stavěti dráhy a kdy volen byl tento typus z důvodů dvojích: jednak proto, že stav- ba úzkorozchodné dráhy se zdála býti lehčí vzhledem ku překážkám terrainním, které s speciálně dopravě ze Sarajeva na Mostar staví v cestu, a jednak proto — a jest to zase jeden z hlavních typických důvodů, kterým obyčejně rakouská hospodářská správa bývá vedena — že bylo možno ve větším množstvi okamžitě více si opatřiti materiálu pro úzko- kolejnou trať, nežlí pro dráhu normálně- rozchodnou. O přeměně nynější železnice bo- senské v normálně rozchodnou bylo jednáno opětně v delegacích i parlamentě, po dlouhých řečech nesčíslněkráte uznáno to i z vládních lavic, ale nedošlo dále k ničemu. Stačí si jen představiti obtíže, které se naskytají nejen při dopravě osob, ale hlavně při dopravě zboží: každý, kdo do Bosny jede, jest nucen přesedati, veškeré zboží z Rakouska anebo Uher do Bosny dopravované nutno pře- kládati. Tím doprava se zdražuje, zboží po- škozuje, nehledě ani na ztrátu času, která jest hutným důsledkem této nemožné soustavy
Bosna Sarajevo Mostar Rakousko Uhry
8 article
Požadavky, které kladeny byly do spojen s Bosnou, shrnouti lze v to, aby jednak vy- budováno bylo účelné spojení mezi dalmatský- mi přístavy a mezi Bosnou i Hercegovinou aby toto spojení mělo pokračování v draháck srbských a tím způsobem aby Bosna a Herce- govina veklíněny byly i dopravně v balkánské obvody obchodní, jednak aby zlomen byl mo- nopol dosavadního jedinečného spojení říše se zeměmi těmito po uherské, resp. chorvat- sko-slavonské půdě, dále aby dráhy bez ohle- du na čistě strategické důvody doplněny byly tratěmi, probíhajícími bohatšími obvody resp kraji, kde se hlásí počátky průmyslového uplatnění a aby konečně definitivně opuštěr byl v Bosně a Hercegovině málo šťastný sy- stém úzkorozchodných drah. Jest známo, jaký odpor kladla Pešť prot spojení Sarajeva a Mostaru s Dalmacií, jak také přese všecko vlídné posuzování tohoto požadavku ve Vídni přece jen z politických důvodů nepřáli této myšlence. O úpravě bo- senských drah mlčela vláda již po několik let. A nebylo by se zajisté v této otázce hnulo ani prstem, kdyby nebylo posledních událesl balkánských. Mobilisace v Bosně a Hercego- vině a doprava velikých oddílů vojsk ze se- veru měly za následek, že vynikly nedostatky bosenských drah velmi pronikavě. Jen s na- pětím sil vyhovovaly zvýšeným požadavkůn a velmi důrazně se hlásila myšlenka, jak as by dráhy tyto mohly stačiti a bezvadně fun- govati v době, kdy by skutečně došlo k dů- sledkům nejvážnějším. Vojska, stojící na hra- nicích bosensko-srbských, resp. bosensko- černohorských, byla by spojena s pozadím tratí, která končí hodně daleko od hranic.
Bosna Boseň a Hercegovina Pešť Sarajevo Mostar Dalmacie Vídeň Boseň
9 article
Obavy, které v tomto ohledu se vynořily v dobách posledních dějů balkánských, pro- mluvily k nám i z předlohy, kterou vlády v plném slova smyslu překvapily jak parlament vídeňský, tak pešťský: z předlohy o výstavbě bosenských drah Bylo již řečeno v parlamen- tě velmi důrazně a bylo to opakováno prů- myslovými kruhy, že bohužel u nás vešker politika i hospodářská se řídí výhradně hl. disky potřeb vojenských a že při tom zájmy hospodářské bývají zatlačeny velmi důkladně v pozadí. Platí to o nové bosenské předloz v plném slova smyslu. A ještě zvýšeně, po- něvadž předloha tato jest i jakýmsi takýmsi kompromisem se stanoviskem uherským, kte- ré bylo asi pešťskou vládou velmi intensivné hájeno a které tkvi v tom, aby i po přeměně bosenských trati v normálně rozchodné za- chován byl primát uherský a Uhry byly hlav- ním dopravištěm pro Bosnu a Hercegovinu Předlohy parlamentům projektují jednal výstavbu některých nových normálně-roz- chodných trati, jednak ponechání části dosa- vadních tratí úzkokolejných a konečně vý- stavbu některých nových tratí úzkorozchod- ných. Z toho jest nejlépe zřejmo, jak nedoko- nalou jest tato osnova, jak nebere zřetele ku přáním, aby konečně i dopravně Bosna a Her- cegovina příčleněna byla účelně k říši jednot- nou sítí normálně-rozchodných drah a aby speciálně zemím severním, které přece nesou celou tíhu břemene zdaňovacího, bylo umož- něno výhodně do Bosny vyvážeti a tam sou- těžiti. Jest to požadavek tak přirozený, že se téměř stydíme stále a stále ho zdůrazňo- vati. Jest zajisté více než samozřejmou po- vinností státu umožňovati občanům, aby jeho obvodu mohli prodávati své zboží a byli alespoň částečně odškodnění za oběti, ke kterým jsou právě vzhledem k mocenskému postavení říše na jihu tak frvale a vydatně nuceni.
Uhry Bosna a Hercegovina Bosna
10 article
Ale nejen to. Na výstavbu nových bosen- ských drah má přispívati Předlitavsko ročně 61/2 miliony korunami, Uhry 4 miliony koru- nami. Při tomto rozvrhu úhradovém mohli by chom žádati alespoň rovnoprávnost co do vý pravy tratí. Požadavek rovnoprávnosti jes vlastně při větších břemenech něčím, což ne- lze než nazvati nemístnou skromností. V Ra kousku člověk naučí se býti skromným, hlav- ně ve věcech, které odpovídají normálnímu rozumu. Jako vždy má nésti tedy Předlitav- sko většinu obětí a Uhrám se dostati většiny prospěchu. Mají býti postaveny dvě normálně-roz- chodné trati. Jedna končiti má v Brčce a druhá vyúsťovati má v Dobarlinu. Obě trati nové maji tedy končiti u uherských hranica míti svoje pokračování v Uhrách. Normálně- rozchodná trať nemá býti postavena do žád- ného dalmatského přístavu, jen aby dopravní primát Uher byl zachován. Požadavek tohoto spojení ponechává se teprve do druhého dilu stavebního programu, o kterém má býti s Uhry teprve sjednána zvláštní úmluva. Tím mají býti utišeni interesenti rakouští... Snad po létech se můžeme těšiti na jediné možné pro nás upravení těchto poměrů. Difficile non seribere satyram. Jediné výhody, které se má nám dostati, jest zřízení úzkokolejné dráhy ze Splitu na Bugojno. Dosavadní úzko- rozchodná trať z Bosenského Brodu na Sara- jevo má býti zachována a rovněž i její pokra- čování sarajevo-mostarské. Teprve v budou- cnu má býti uvažováno o eventuelních pře- stavbách.
Uher Předlitavsko Uhry Split Bugojno bosenský Brod Sara
11 article
Kdo čte tyto projekty, které vypracovány byly v Uhrách za pomocí zástupců armády a kdo si vzpomene na přání našeho obchodu tomu maně na mysli vyvstane starý ironický výrok, že otevření přístavu srbského v Alba- nii bylo by vlastně největší hospodářskou vý- hodou pro Předlitavsko, poněvadž by konečně náš obchod dostal přímé spojení se zeměmi balkánskými a nebyl odkázán na milost i ne- milost Uher. A skoro mají tehdejší glossátoři pravdu. Kdyby dnes mělo Srbsko přístav n Adrii a kdyby byl s pozadím spojen dobře po- stavenou drahou, bylo by konečně možno, aby naše zboží Terstem pronikalo na Balkán bez šikán a zatěžování uherskou správou želez- niční a nalezlo by cestu, po které tak dlouho touží. Bude-li vládní projekt přijat tak, jak vy- praven, utrpíme novou hospodářskou úhonu.
Adrie Uhry Předlitavsko Terst Balkán
12 article
Roku 1917 má býti provedena revise obchod- ních poměrů rakousko-uherských. Již dnes v Uhrách se toho domáhají, aby připravována byla rozluka a speciálně se klade na tarifn politiku při tom nejintensivnější váha. Jí maj býti jednak emancipovány od nás Uhry hospo- dářsky a jednak má býti Bosna a Hercegovina vyřaděna z naší zájmové oblasti ekenomické Nová předloha dává Uhrám do ruky trumíy všechny a nenechává Předlitavsku žádných Jest to přímo nepochopitelno, jak něco tako- vého mohlo se zroditi za spoluúčinnosti zod- povědných hospodářských zástupců tohoto státu. A pak: lze si představiti, že normálně ho- spodářsky myslící člověk může souhlasiti s tím. aby nové normálně rozchodné trati končily asi 40 km od moře a aby spojení s ním nebylo vy- budováno? Projektuje-li se stavba několika seh kilometrů, jest trať o 40 km k moři něčím ne- možným? Maďaři nechtěli, aby Dalmnacie byla spojena se svým přirozeným pozadím a ve Vídni se tomu, snad také z politických důvodů, podřídili. Jsme zvědavi, jakým způsobem se k této bezhlavé politice zachová parlamenta jaké stanovisko zaujmou Němci, kteří jsou pře- ce na obchodním spojení s Dalmacií tak silně interesováni.
Uher Maďar Němec Uhry Bosna Hercegovina Předlitavsko Vídeň Dalmacie km
13 article
Bylo své doby řečeno, že při konečné vý- stavbě bosenských drah bude nutno míti na mysli ještě jeden moment: spojení s Datmacií a s pozadím balkánským vůbec, tedy také — v prvé řadě — se Srbskem. Bylo to ovšem ja- kési „nolli me tangere“, poněvadž dle názorů peštských, anebo i dokonce vídeňských snad mohlo se dokonce státi, že by se v Dalmacii dověděli, že jsou také jinde Srbochorvaté. Pro- to snad nové předlohy se dotýkají této stránky poněkud stydlivě. Při spojení se Srbskem po- čítalo se jednak se spojením na severu, Mitro- vicí, jednak se spojením na jihu, Úžicí. Toto druhé spojení padalo by nejvíce na váhu, po- něvadž by tudy probíhal hlavní obchod Srb- ska. Předpokládá to ovšem, že Srbsko odhodlá se k výstavbě dráhy mezi Paračinem a Stola- cem. o kterém v Srbsku se již delší dobu mlu- ví. Kdyby zřízeno bylo spojení Úžice na nejvý- chodnější bod úzkokolejné bosenské dráhy vznikla by arci příční úzkokolejná trať, která by spojovala Timok Srbskem a Bosnou se Spli- tem. Dostali bychom tedy jakousi příčnou úzkorozchodnou trať, jakésí embryo budoucího spojení Bosny a Hercegoviny s pozadím srb- ským a Balkánem vůbec. Může-li takovéto spo- jení však sloužiti potřebě trvalé, jest otázkou jinou. Úzkokolejné trati, odkázané na překlá- dání veškerého zboží, které by rozváženo býti mělo po Balkánu, potřebám velikého obchodu vyhovovati nemohou a dříve či později stane se aktuální otázka jich přestavby ve trati nor- málního rozchodu a řádně vypravené a s vel- kým novým nákladem.
Srbochorvat Srb Srbsko Dalmacie Úžice Bosna Hercegovina Balkán
14 article
V dobách, kdy jednalo se o zřízení srb ského obchodního přístavu na Adrii, bylo uvá- děno, že by Rakousko mohlo v nejvlastnějším svém hospodářském zájmu otevříti Srbsku ně který přístav v Dalmacii a tím způsobem str- hnouti na se důležitou roli v průvozním ob- chodu srbském vůbec. Nyní se dovídáme, v ja- ké formě se to má státi a jak tedy Srbsko má býti poněkud intensivněji připoutáno k říši. P všem tom, co ve Vídni i v Pešti podniknutov balkánské politice, tento krok věru nepře- kvapí. Snad by nepřekvapil ani návrh, aby ci- telné potřebě tohoto spojení bylo vyhověno zřízením jakési autobusové linie a postavena byla proto nějaká nová silnice. Quem deus .. Takovým tedy způsobem řeší se důležité hospodářské otázky v tomto státu. Tak šlape se přímo po nejzákladnějších potřebách našeho obchodu a našeho průmyslu, tak pracuje se stůj co stůj ve prospěch Uher, tak zacháze se s penězi, které mají býti rychle pro stavby bosenských drah opatřeny. Jedná se celkemo 267 milionů, s kterýmžto obnosem přirozeně při těžkém terrainu podnikatelství stavební vystačiti nemůže a který bude podstatně pře- kročen. Nutno se tedy připraviti nejméně na 300 až 350 milionů, jež vlastně našemu obcho- du a průmyslu nepřinesou prospěchu žádného Jak s tíží se opatřují peníze na nejprimitivnějš hospodářské a kulturní věci v této říši, nemusí- me doličovati. Jak rychle a snadno se spotřebí vidí také každý, že se při tom nemyslí na sku- tečné potřeby produktivních tříd této říše, jest při tom věcí nejsmutnější. Čeho možno se za lohoto stavu nadíti při oněch jednáních, která záhy vedena budou o otázce budoucí úpravy hospodářského poměru obou států této říše?
Adrie Rakousko Dalmacie Srbsko Vídeň Pešť Uhry
15 article
Podzimní stíny a mlhy přinášejí hojně chmur. Na peněžních trzích se v tomto týdnu n základním usuzování nezměnilo ničeho. Ale přece jen ohlašují se prvé známky nesmělé ná- pravy. V ústavech, sloužících nejširším vrst- vám lidovým. Vyšší nebo menší počet vkladů vykazovaný pražskými peněžními ústavy, ne- může při posuzování celkové situace padati na váhu. Nesluší zapomínati, že v Praze nastá- vají následkem řady výhod, poskytovaných ně- kterými ústavy při úrokové míře, ve vkladech častější přesuny, které nemohou býti výrazem větší nebo menší pohotovosti kapitálové Lepším ukazatelem jsou tu ústavy, které širším vrstvám slouží a s nimi souvisí. V tom směru velmi zajímavou statistiku vydala Jednota zá- ložen, která konstatuje v posledním čísle svého orgánu, že vklady u okresních hospodářských záložen, jakož i u občanských záložen v Če- chách stouply v posledním měsíci o 730.000 korun. Toto číslo jest výrazem vzrostlé pohotovo- sti širokého obecenstva, a dokladem, že letošní dobrá sklizeň umožňuje našemu lidu opětně do jisté míry tvořiti úspory. To jest potěšitelným znamením, které by ukazovalo, že snad doba nejkrajnější nouze peněžní mezi obecenstvem naším jest aspoň do jisté míry překonávána. Činiti jiný, optimističtější závěr, nebylo by správno, poněvadž skutečný stav bude zřejmým teprve v počátcích příštího roku. Ale těchto znamení nutno si pilně všímati, poně- vadž poslední doba mohla nás poučiti, že ve svých kapitálových potřebách jsme odkázáni sami na sebe a že tedy větší nebo menší stav pohotovosti našeho obecenstva jest základem naší pohotovosti vůbec.
Praha Jednota zá
16 article
Důležitější kursové variace na pražské burse v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu: 22. XI. 15.(X. Živnostenská banka . . . . . 265.50 263.75 Česká průmyslová banka . . . 436.50 436.— Pražská úvěrní banka . . . . 647.— 645.— Česká banka . . . . . . . . 406.— 406.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 421.— 420-5 Pozemková banka . . . . . . 422.— 422.— Česká zajišťovací banka . . . 251.— 250.— Kolíaská chemická továrna . . Alpská montanní společnost . . 797.50 Kolínská továrna na kávové ná- hražky . . . . 450.50 Čes. pivovar v Budějovicích . . 1000.— Česka cukerní společnost . . . 326.— Elektrotechnická dříve Kolben. —.— Akc, spol. stroj. dř. Daněk a spol. 413.— Továrna orient. cukr. dř. Maršner 174.— Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75 Kom. úp. Zem. banky (v K) 49% 83.60
Král Daněk Maršner Hradec Budějovice X . živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka
17 title
Z vídeňské bursy.
18 article (Původní zpráva „Národních Listů“.)
(Původní zpráva „Národních Listů“.) -n. Celková nálada zdejší bursy byla v uply- nulém týdnu zdrželivá. Živější účast na bursov- ních transakcích, která objevila se ke konci před- cházejícího týdne, neměla tedy dlouhého trvání. ježto vyskytly se některé momenty, které bránily vývoji bursovní tendence. Zvlášté přiostřen poměrů mexiekých účinkovalo nepřizni- vě nejen na trh zdejší bursy, nýbrž i všech za- hraničních a ježto nebylo žádného podnětu, který by na zlepšení trhu působil, pohyboval se po cel týden obchod v rozměrech minimálních. Vzestupné- mu vývoji bránily také realisační prodeje, jakož značnější prodeje pro účet kontreminy. Stav Řakousko-uherské banky se dle posled- ního výkkazu zlepšil a dosti uspokojuje; pouze lom- bard vykazuje ještě číslice abnormálně vysoké.
Řakouskýuherský banka
19 article
Oplimisté nepřestávají pozbývati naděje, že by ne- mělo dojíti k lepšímu obratu a ačkoliv panují ještě stále na trhu peněžním napjaté poměry předpovídají brzkž uvolnění peněžní, čímž zajisté vymaněn bude nejen obchod, nýbrž i průmysl n těžkého jařma vysoké sazby úrokové. Zlevnění pe- něz očekávají dokonce ještě ke konci t. r., k čemui však, jak se podobá, nedojde. Jisto však jest, že opatřování peněz děje se velice lehce, což dáva také naději na pravděpodobné zavládnutí normál- nějších poměrů na peněžním trhu. Také v Berlině došlo ke snížení soukromé diskontní sazby: zvý- šení soukromého diskontu v Londýně dosti roz- ladovalo. Nejvýznačnějším vlivem na celkovou ten- denci trhu působily události z trhu železářského. Na trhu železářských hodnot, které stále zaujímají stanovisko vůdčích hodnot zdejší bursy, využitkovány jsou i nadále nejvíce všechny zprávy: ovšem že na každý kursový vzestup podni- kány jsou ze strany kontreminy značné útoky. Vzestup cen prutového železa v Německu dobře působil na vývin kursů železářských hodnol, avšal zlepšení nemělo dlouhého trvání, ježto se vyskyšly pověsti o prasknulí vyšoké pece Alpské báňské společnosti, které však záhy ukázaly se bezpod- statnými. Stále špatná konjunktura, jevící se zejmé- na z říjnového odbytového výkazu, neukazuje stále ještě na zlepšení a tím i naděje na lepší trh v bu- doucnu jest seslabena. Zprávy o zastavení práce at na nejautnější u Pražské železářské společnosti znatelny byly i na ústupcích kursových akcií jme- nované společnosti; zprávy o sloučení Alp
Oplimista Berlín Londýn Německo
20 article
ské báňské společnosti s Pražskou železářskou společností působily pře- chodně, ježto se záhy dokázalo, že jsou nepravdi- vy. Dle kursu jmenovaných akcií řídil se i trh o- statních hodnot do této skupiny náležejících. Také i kurs akcií horní a důlní společnosti byl tisněn povšechnou tendencí železářského trhu, ačkoliv dosti neprávem, ježto společnost vykazuje velmi dobrou těžbu uhlí. Na trhu dopravních hodnot nebylo rovněž žádného zvláštního ruchu. Větších obratů docíleno v akciích Jižní dráhy, což souviselo s vý- sledky porad sanačních, avšak celkovou náladou utrpěly a končí kursy slabšími. Akcie státní dráhy přes příznivějši výsledek za uplynulé obdob končí rovněž níže. Dopravní výkaz Dunajské paro- plavební společnosti neuspokojoval. Uklidnění na Balkáně dobře působilo na poptávku po akcifch Východní dráhy, neboť otázka jmenované dráhy dostává se značně do popředí. Kursy, poněkud oslabené, vykazují i ban- kovní hodnoty, což motivováno bylo po- všechnou mdlou tendencí bursy. Zájem udržoval se pouze pro akcie Živnostenské banky, kter za stoupajicích kursů brány byly z trhu. K očekávanému zvýšení cen v průmyslu liho varském nedošlo, neboť vznikla obava před uher skou konkurencí. Tím také lihovarské hod noty cilelněji se oslabily. Zejména akeie Mlado- boleslavského lihovaru končí níže.
Balkán živnostenský banka
21 article
Z ostatních papírů kupovány byly akei továrny na fezy, neboť zprávy o zaměstnanosti objednávkách následkem klidu na Balkáně mluvily ve prospěch těchto. Také akcie Rak. všeob. ply- nárenské společnosti byly kupovány za rostoucíeh kursů, neboť se proslýchalo, že ve valné hromadě která má býti konána v prvé volovině prosince. stanovena bude dividenda na 60 korun a přikro- čeno bude ku částečnému splacení akciového kapi- tálu, vyplácením 340 korun na akcii. Akcie turecké tabákové režie a turecké losy získaly uklidněním na Balkáně. Zotavení se kursů renta ukládacích pa- pírů, které s velkým uspokojením sledováno bylo ke konci předchozího týdne, nemělo dlouhého lrvá- ní: následkem zanedbanosti ukládací hodnoty sotva udržovaly svoje kursy a renty končí níže. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledur 22 /XI. 14./Xl. Rakouská korunová renta: . . 81 .65 81.90 Rakouská zlatá renta . . . . 103.95 104.50 Uherská korunová renta . . . 87 .65 98.8 Uherská zlatá renta . . . . . 98.80 624. 50 Rakouský úvěrní ústav. . . . 622. — Uherská úvěrní banka . . . . 814.50 817.— 2061.— Rakousko-uherská banka . . . 2052.— 253.25 Živnostenská banka . . . . . 256.25 436.— Česká průmyslová banka . . . 436.50 Pražská úvěrní banka . . . . 647.— 642.—
Balkán Rakousko úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka
22 article
Státní dráha . . . . . . . . 694.50 695.50 107.— . . . . 105.— Jižní dráha 890.— Buštěhradská dráha lit. B. . . 895.— 616.— Rakouský Lloyd . . . . . . 613.— 343.— Kralodvorská cementárna . . . 343.— Alpská báňská společnost. . 798.25 804 — Poldina hut . . . 777.— 785.— 2663.— Pražská železářská společnost . 2674.— 954.— .953.— Zbrojovka 893.— Mostecká uhlářská společnost . 885.— . . 786.— škodovy závody 790.25 935.— Haličsko-karpatská petrolej. sp. 977.— 1180.— Mladoboleslavský lihovar . . . 1195.— 24.12 Londýnská devisa . . . . . . 24.13. 117.6 Říšské marky . . . . . . . 111.56
Lloyd Poldin hut
23 article
České textilní závody, společnost s ruče- ním obmezeným, dříve Karel A. Tuček v Ho- řících. Dne 21. listopadu t. r. konala se ustavující valná hromada této nově utvo- řené společnosti za účasti všech podílníků zastupujících kapitál 500.000 K a sice pánů kom. rady F. Matouše, továrníka v Semi- lech, Aloise ryt. Menčika, velkoprůmysl- níka z Vrchlabí, kom. rady Bedřicha ryt šlechty, továrníka z Lomnice nad Pop., cís r. Karla A. Tučka, továrníka z Hořic a Ol- dřicha Čerycha, velkoprůmyslníka z Jose- fova v zastoupení Záložního úvěrníh ústavu v Hradci Králové. Do jedna- telského výboru zvoleni pánové: O. Čerych za předsedu, Alais ryt. Menčík a c. r. Karel A. Tuček. Nová společnost vytkla si dle sta- nov následující činnost: „Společnost utvář se za účelem koncentrace výroby prodeje v tkalcovnách vlastních i najatých má právo tudíž nabývati, zřizovati a najímati podniky textilní všech oborů a živnostensky pak provozovati výrobu v těchto.“ Sídlem společnosti stanovena Praha. K valné hromadě Rakousko-uherské ban- ky v únoru 1914. Česká společnost národo- hospodářská v Praze upozorňuje česke akcionáře Rakousko-uherské banky, že lhůta, do kdy složeny musí býti akcie buďu ústředí ve Vídní nebo kterékoli filiálky Ra- kousko-uherské banky pro zajištění účasti na příští valné hromadě banky, končí již dne 29. listopadu t. r. Je záhodno, aby pokud možná všichni akcionáři čeští možnos účasti této si co nejdříve zajistili.
Karel Tuček Alois Bedřich Čerych Alais Menčík Se Vrchlabí Lomnica nad Pop Hořice Ola Jos Hradec Králové Praha Rakousko Vídeň Rakouskýuherský banka
24 article
Subskripce pražské městské půjčky. Dle „Zeitu“ konati se bude subskripce na 59% půjčku města Prahy v částce 25 mil. koru dne 25. prosince. Upisovací kurs stanoven pro volné kusy na 95.50 a pro kusy se 6měsíční vázanosti na 95.25. Z trhů peněžních, 22. listopadu. V zahranič- ních kruzích finančních cirkulují pověsti, že banka francouzská co nejdříve přistoup ke snížení diskontu na 3 proc. U banky francouzské je v platnosti sazba 4% již od 31. října min. roku. — Stav řišské banky německé doznal od 15. t m. dle mezivýkazu k 18. t. m. dal- šího zlepšeni. Kovem nekrytých bankovek cirku- lovalo toho dne 230 mil. marek proti 596 mil. ma- rek loni, tak že nynější stav říšské banky je j iž o 366 mil. mareklepší než loni. Dne 15. t. m. činilo toto zlepšení proti loňsku 340 mil. marek.
Praha
25 article
Vídeň. Příznivější vyhlídky na trhu peněž- ním a ještě více z Německa došlé zprávy o zvý- šení cen železa způsobily, že báňské akeie dostaly nový podnět a následkem toho celá bursa přívěti- vější ráz. V popředí nalézaly se Alpinky, ve kle- rých došlo k čilým obratům, jichž přičinou byly převážně koupě úhradní. Toto hnutí bylo podpo- rováno souběžným hnutím německých hodaot železářských. Mimo Alpinky soustředil se za dal- šího průběhu čilejší zájem na akcie společnosti Státní dráhy. Pařížské zprávy o příznivém stano- visku majitelů priorit k sanačnímu plánu a dohoda o otázce kotování neměla vlivu na hodnoty Jižní dráhy. Ve šraňku pokračovaly akcie tabákové vlivem ustavičného zvyšování příjmů intensivně ve hnutí vzestupném a zvýšily se celkem o 10 K.- Akcie terstské plynárny získaly z vyplacení ji- stého obnosu z reservního fondu, které nalézá se na denním pořádku valné hromady. (Jak se praví. 70 K dividendy a 30 K z reservního fondu na akcii.) Renty se nezměnily. Devisy a valuty byly tiché. našich papírů obchodovány České cukerní z K 327.50, Chorvatské za K 1345.—, Daňkovky umistěny za K 414.25. Kolbenky za K 482.—, zá- padočeské kaolinky za K 752.— a v živnosten- ských došlo k obchodům za K 275.75. Na trhu eskomplném byl stav peněz nezměněný. Sazby z první akcepty bankovní činily 534—51/aa 92. Petrohradská bursa. Petrohradský a moskev- ský trh bursovní byl v uplynulém týdnu postižen novou realisační vlnou, která kursovou úroveř téměř všech dividendových papirů opět velmi ci-
Vídeň Německo státní dráha
26 article
799.50 450.— 1000.— 172.— 88.75
27 title
83.60
28 article
Z Vídně, 22. listopadu.
Vídeň
30 article
telně snížila. Příčina neutěšené situace na ruských trzích spočivá hlouběji a jest v první řadě důsled- kem nezdravé ažiotáže a spekulativní horečkyv předešlých letech. Pokles papírů průmyslových má svůj věcný důvod pouze u takových podniků, které nemají svého vlastního uhlí, po případě které ne- vyráběji surové železo. Nynější rok nalézá se ve zna- mení drahého uhli a nalty, jakož i drahého železa vzhledem k vysokým ochranným clům. Následkem toho podniky — a to týká se nejvíce strojíren — kupující železo a uhli, doznaly ve své kalkulaci značného zklamání v uzavřených dříve dodávkách a kontraktech namnoze nebylo počítáno s letošníní podražením těchto surovin. Naproti tomu vysoké pece, disponující svými uhelnými doly, po připadě vlastním koksem, budou vesměs vykazovati zna- menitý rok a mohou i v přištích letech počítati s příznivým výsledkem. Bezprostřední příčinou ny- nějšího úpadku na trhu ruských hodnot jest těžká zituacenatrhupeněžním, která se v Rusku víc a vice v nepříznivém smyslu uplatňuje. Zahra- niční peněžní prostředky, které dříve s oblibou byly v Rusku ukládány, tentokráte vůbec zmizely a ani z Paříže nelze za těžší podmínky kapitály obdržeti. Tou dobou jest v obilních obchodech v
Zahra Rusko Paříž
31 article
Rusku investován ohromný kapitál a situace jest ještě tím stižena, že následkem poklesu cen obj í prodej vázne a ohromné miliony budou dle všeho ještě na delší dobu vázány. Ze železárena strojíren dotkl se velmi citelně ústup akcii Ma-- covských závodů, ve kterých na nově odhady divi- dendové ve výši 10 r. proti 17 r. za rok předešlý konány nové realisace, jež byly přioatřeny exekuě- ními prodeji; kurs byl stržen o plných 40 r. až na 264 a zotavil se posléze na kryti pařížské kontre- miny na 285. Ve stejné době klesly Petrohradské metaličské o 8 r. na 267. Kolomma ustounily o 7 r. na 143, Putilovské kolísaly mezi 138 a 135 a uhájilv na konec kurs 139. Nikopolské klesly o 8 r. na 275 a končí 279. Doněcko-jurjevské ustouoily o 9r. na 278 a končí 283, za Lessner placeno 290 až 280 a končí 285. Sulinské byly přechodně stlačeny 6 r. na 160, Parviajnen ustoupily se 178 na 170, ale uhájily posléze zvýšený kurs, Nobless ustoupilyo 10 r. na 160 a Bogoslovosk po zlevnění na 214 končí 218. Hartmannské po nepravidelném kolísání konči o 8 r. níže na 243. Brianské kolfsaly kolem 181 a za Taganrog placeno 250 až 242. Na trhu ban- kovním zlevnily akcie Mezinárodní banky o 6 r. na 496.— a končl zotaveným kursem 499.—, akcie Sibiřské banky byly stlačeny o 7 r. na 565.—a končí 567.—, Azovsko-donské ustoupily o 6 r. na 595.— a končí 597.—; ostatní papiry vykazují, ne- hledě k přechodnému zlevnění, přibližné záznamy jako v týdnu předešlém. Na trhu hodnot prům v- slových převládaly vesměs značnější realisace.
Parviajnen Rusko Ma Doněcko Taganrog mezinárodní banka
32 article
Vlivem Paříže stlačen byl kurs akcií Baku přechod- ně o 12 r. na 708.— a končí 720.—, Kaspijské koli- saly kolem 3250.—, Nobelova nafta byla stlačena o 30 r. na 1015.— a končí opět 1038.—, podíly zlev- nily ze 20.500.— na 19.600.—, za Mantaševské bylo placeno 742.— až 728.—, Lianozov přechodně ustou- pily se 273.— na 265.— Francouzská půjčka. Rozpočtová komise fran- couzské sněmovny proti očekáváni vládou poža- dované zmocnění k 3procentní půjčce v nom. obnosu asi 1500 mil. franků s efektivním výnosem 1300 mil, franků snížila na emisi renty s elektiv- ním výnosem 900 mil. franků. Půjčky má se dle usnesení rozpočtového výboru použíti výlučně k úhradě mimořádných vojenských opatřenía pravidelné a zbývající výdaje mají býti hrazeny daněmi. K tomu účelu vyslovil se rozpočtový výbor pro zavedení dědické daně, jež má slou- žití jako umořovací fond a záruka pro novou půjčku. Roapočtová komise již tuto daň zásadně schválila a sazby oproti návrhům vlády zvýšila. Ještě v jiném ohledu došlo ke sporu mezi vládou a rozpočtovou komisí. Aby se zajistil úspěch 3proc. renty, chtěl ministr financí, aby zákonem byly od chystané důchodové daně sproštěnv i staré emise, nejen nová renta. Vlivem bývalého předsedy ministerstva Caillauxe, autora daňové předlohy, ve které se francouzská renta výslovně podrobuje dani, byl však článek zákona o nové půjčce, týkající se osvobození od daně, v roz- počtovém výboru škrtnut. Těmito usneseními oddálí se asi opět emise renty, chystaná na po- čátek prosince. První rakouský ústav pro úřadnický úvěr konal 21. t. m. mimořádnou valnou hromadu, ve které dosavadní náměstek vrch. kuratora dr. Otto Philipp byl jednomyslně zbaven své funkce.
Nobelův doktor Otta Philipp Paříž Bak ministerstvo Caillaux
33 article
J. L. Bayer, akc. spol. pro průmysl tiskařský a papírnický v Praze. Dividenda na kupon č. 2 za období 1912-13 počne se vypláceti počínaje dnem 1. prosince t. r. u ústřední pokladny Pozemkové banky v Praze. Akciová továrna na cukrovínky a čokoláduv Olomouci prodala za říjen t. r. svých výrobků za 98.581 K 47 h, tedy o 19.139 K více než v témže měsíci roku předcházejícího. Továrna „Zora“ iv roce letočním za okolností tak nepříznivých vyka- zuje další celkový vzestup výroby a odbytu a jest zejména touto dobou plně zaměstnána. Prodej dvora. Pan Jarolím Filip, kníž. Fürsten- berský správce v Bělči a majitel realit v Přílepech a Kněževsi u Rakovníka, se svojí chotí Amalií koupil prostřednictvím Agrární banky v Praze, fil. v Čes. Budějovicích, od pp. manž. Josefa a Josefy Iglerových dvůr Libnič u Čes. Budějovic ve výměře 527 měr za cenu 214.000 K Jubileum. Pan Rudolf Syka, ředitel c. k. od- borné školy tkalcovské v Jilemnici, dovrái dne 21. listopadu čtyřicátý rok v úřadě učitelském a v řízení téhož ústavu. Jmenovaný je z prvních průkopníků v odborném školství pro tkalcovství. neboť jemu svěřeno bylo vedení školy, když se tkalcovské školy počaly zřizovati. Tehdy nebylo ještě pomůcek a odborných knih, jakých je dnes. Hlavní snahou jeho bylo, aby místnímu průmyslu textilnímu prospěl co nejvíce; o jebo rozkvět získal si také skutečně značných zásluh. I jinak byl vše- stranně činným. Podporoval hmotně i činně řadu dobročinných a národních spolků. Svojí laskavostí získal si přízně sboru učitelského i veškerého žactva, takže v den jeho čtyřicátého jubilea bylo blahopřání, jemu projevené, skutečné upřímné a srdečné.
Bayer Jarolím Filip Amalia Josef Josef Iglerový Libnič Syka Praha Bělč Kněževes Rakovník Čes . Budějovice Jilemnice pozemkový banka Zora
34 article
Návštěva argentinského vyslance v Pražské akciové strojirně dříve Ruston, Bromovský a Ring- holfer na Smichově. J. Ex. dr. Fernando Perez, vyslanec argentinský ve Vídni, s generálním kon- sulem Perezem a vicekonsulem Fischerem navštívili včera dopoledne v průvodu pp. dra. Falla a dra. Mayera z pražské Obchodní a živno- stenské komory nové dílny a novou ústřední admi- nistrační budovu Pražské akciové strojírny. Pánové byli za nepřitomnosti řídícího správního rady kom. rady Sohra uvítáni generálním ředitelem A stíal c- kem, správním radou drem. Bromovským, ře- diteli Veverkou a Bollmannem a vrchním inž. Fejálem a prohlédli dílny závodu, kde mj, v kovárně práce velkého hydraulického rychlo- běžného lisu pro kování o 250 tunách tlaku, v me- chanických dílnách velké obráběcí štroje obzvlášt- ní zájem budily. Pak byla prohlédnuta moderní elektrická centrála, kde náhodou právě konaly se zkoušky konsumní na 1000 k. s. parní turbíně, kte- rou firma sama postavila. Zájem vyvolala též vý- roba briket ze železných pilin. Po prohlidce slé- várny a různých blahodárných zařízení pro dělni- ctvo, o kterých hosté s obzvláštní pochvalou se vyslovili, navštívili pánové administrační budovu, na jaře otevřenou, která svými, všem moderním požadavkům vyhovujícími zařízeními vzbudila velkou pozornost. Po prohlidce zúčastnili se pá- nové společné snídaně, při které vyslovili svoii spokojenost se vším, co viděli, a podotkli, že ne- jen dílny, nýbrž i celá organisace firmu praedesti- nují v cizině zavésti se ještě lépe než čoposud.
Ruston Bromovský Ring doktor Perez Fischer Falla Mayer Sohr Veverka Bollmann Vídeň