Dne 12. dubna 19i4.

95. čisto. Strana 3.

vativní strana stojí neochvějně pevně na vyznaní evangelickém, vědouc, že mezi Wittembergem a Římem není možno vyrovnání, nýbrž dán jest boj.“ A podobně na- pfcal orgán téže strany „Kreuzzeitung" : „Konservativní strana je skutečně stranou evangelickou a to „positivně e- van g e 1 i ck o u,“ která musí si vytknouti za positivní úlohu, chrániti evangelické církve a jejích zájmů.“ Jaký to rozdíl mezi konservativci německými a mezi mlhavými zásadami konservativen našich. Kdo upírá práva, aby se strana opírala o zásady katolické a dle nich důsledně jednala a se i jmenovala, musí důsledně upírati téhož práva kterémukoli vyznání positivnímu a ocitá se tam, kde nechtěl býti, — u negace, mezi volnomyšlen- k á ř i. Dle takových názorů by však ani katoličtí virilisté nemohli ve sborech zákonodárných jednati — katolicky. Velikonoční slavnosti připomněly nám nekonečnou lásku Syna Božího к lidstvu. Kéž pochopí ji lidstvo a vzchopí se, aby milovalo Boha a církev Jeho nade všecko a bližního svého jako sebe samého. Pak to bude Alleluja ceny trvalé.

POLITICKÝ PŘEHLED Kam se to řítíte, Němci? Tak hřmí do duše Němcům, kteří nemají chuť do vyrov- (nám s Cechy, posi. Zenker. Pravil ve Warns- dorfě: „Němci podporují zahraničnou politiku, která uvalila na nás rakouský státní dluh, jenž vzrostl od r. 1902—1913 do mil- liardy. Rakousko nemůže ani doma zjednati pořádek. V Rakousku není více právo, které by nebylo porušeno, není článku, jehož by nebylo zneužito. Dohoda mezi Čechy, a ÍNěm- ci jest otázkou, která musí býti vyřízena, má-li stát trvati jako moderní stát dále. A nyní nechávají si Němci oktroyovati vládou dohodu, jejíž zásaoy ještě před nemnoha dny popírali. — Takových kárných hlasu bylo slyšeno již několik, ale ještě nepronikly. Všeslovanské strachy. Protestantský Němec Bethmann-Hollvveg a kalvínský Maďar hr. Tisza bojí se stejně před slovanstvím. Německý kancléř ffředpovídá boj světa germánského se slovanským na život a na smrt a uherský ministerský předseda hrozí válkou Rusku, když v listu svém „ígaz Mondo“ píše: „S potěšením můžeme konstatovali, že stanovisko Ruska v posledních měsících poukazuje na převládnutí správné politiky Ruska. Nelze však zamlčovali, že v ruském národě mohutně se vzmáhá všeslovanské linutí, které namířeno je proti samým životním zájmům mocnářství rakousko-uher- ského i maďarského národa a nelze zamlčovali, kdyby v politice ruské říše, čemuž Bůh račiž zabránili, tento všeslovanský směr převládl, že by to znamenalo válečné nebezpečí, proti kterému naše říše hledala a nalezla ú- točiště v trojspolku/ ‘ Schůze ministrů. Ministři zahraničních záležitostí, italský a rakouský, sejdou se v Opatiji к poradě. Má se za to, že porada tato dotkne se otázky albánské, epirské a poměru Rakouska a Italie v moři Jaderském. Schůze v Opatiji má býti doplňkem návštěvy Viléma II. ve Vídni, Benátkách a Miramare.

Císař Vilém a církev. „Sonntagsblatt“ cituje „Münchener N. Nachrichten“, kde jest zpráva o audienci, kterou měl lir. Hoens- broech roku 1896 u císaře Viléma. Audience trvala Iv* hodiny a císař se radil s Hoens- broechem, jak by se měl chovati к papeži a biskupům. Když Vilém II. Hoensbroecha propouštěl, řekl mu milostivě: „Buďte ujištěn, milý hrabě, že jsem protiklerikálním 3ž do kosti a jaký jsem já, taková bude má vláda.“ — To dobře pociťují Poláci na svém národním i náboženském těle. A proto také velká nelibost pruské vlády ku katolickému centru, které chce miti rovná občanská práva i pro Poláky. Francouzsko-turecká smlouva. Ku fran- couzsko-turecké smlouvě se oficielně sděluje, že Francie poskytne Turecku mimo SOOmillionovou půjčku, vydanou 24/m. m., ještě další půjčku v nominálním obnosu tří millionu, která bude vydána koncem tohoto roku. Z výnosu první půjčky zbude turecké vládě po zaplacení nezaložených dluhů asi 120 millionů, jichž použito bude na zaplacení různým dodavatelům a zadržených ú- řednických platů. Obnos 10 millionů bude věnován na zamýšlené železniční stavby. Ani nejnepatrnějšího zlomku výpůjčky nebude použito ku připravení útoku na některý cizí stát. Z druhé půjčky, která vynese asi 240 millionů, použito bude polovice na veřejné práce, druhá polovice zbude tureckému státnímu pokladu. Francie svoluje s výhradou souhlasu ostatních velmocí ku 40onímu zvýšení cel, к zavedení potravní daně, daní a monopolů na cukr, líh, cigarety, petrolej, hrací karty a zápalky, к rozšíření příjmové daně z cenných papírů na cizozemce, ku zavedení kolkových poplatků a zavedení oktro- je ve velkých městech. Celkový výnos těchto nových daní odhaduje se na 80 millionů.

Na konec obsahuje dohoda také prohlášení francouzské vlády, že se nevzpírá změně cel dle hodnoty ve eia speciální t. j. cla dle kusůi nebo váhy a nebude miti zásadních námitek proti zrušení poštovních úřadů v Turecku. Anglie nechce spolek. Londýnský dopisovatel „Tempsu“ oznamuje: Některými ruskými časopisy uveřejněná zpráva, že petrohradský kabinet navrhl anglické vládě, aby dosavadní dohoda přetvořena byla ve spolek, jest přehnaná. Jest možno, že v neúředních rozhovorech byla učiněna podobná zmínka. Ale každý, kdo zná jen trochu Anglii, musí považovati takový plán za trochu absurdní. Jestliže Anglie přes výtečný poměr ku Francii a přes Sympathie mezi oběma zeměmi se vždycky vzpouzela přetvořit! cordiale entente ve spolek, měl by takový spolek, pokud se týče Ruska, ještě méně vyhiíd- ; ky na úspěch. Demokratická vláda anglická ; jest povinna brati zřetel na veřejné mínění. <

Basiti progaeanda a Ba- ! boasiiu. i Jako německé „Pryč od Ríma!“ rozhodili po Čechách Prušáci ze spolku Gustava Adolfa, tak po východní Haliči rozhodili Rusové „orthodoxii“ mezi Ukrajinci a všemi j prostředky ji podporuje Rusko. V poslední době zvolili к tomu i román Gogolův „Taras Bulba“, aby tak roznítili oheň pro orthodoxii a cara. V tisících exemplářích se šíří román Gogolův, jenž líčí katolické náboženství jako víru násilných Poláků, a proto se sesměšňuje. Román Gogolův jedná v době rozmíšek náboženských v XVI. a XVII. století. Ukrajince, kteří se stali katolíky, líčí jako ctižádostivce, kdežto ty, kdož vytrvali, při orthodoxii a carovi, jako hrdiny a mučedníky. Přiznati se ovšem musí, že mnohý polský šlechtic nejednal s Ukrajinci spravedlivě a proto nenávist proti Polákům a — katolické církvi — stala se inventářem ruských spisovatelů. Zejména Gogol v té době horlil pro orthodoxii až příliš. Sám Ukrajinec rodem zdědil i tuto nenávist к Polákům, kteří utratili ohněm některé z kozáků, již se dali do boje s Turky bez královského svolení. Gogol, sám velice zbožný a věřící muž, byl velice blízek církvi katolické, již poznával za svého pobytu v Římě. Celé dny trávíval v kostelech římských, rád se zdržo- I val v Jerusalemě, příliš štědře rozdával almužnu chudým a zemřel v pravoslavném mysticismu. Kdyby byl našel duchovní po- j moc, snad by byl zemřel v katolické církvi, jako přemnozí z jeho krajanů. Román tohoto klassika Gogola zvolen za agitační pro- : středek mezi Ukrajinci a proti Polákům & ! Rakousku. M,

Druhým prostředkem agitace jsou stu- ! dentské domy mezi Ukrajinci, kdež mladíci ses j vychovávají po rusku: cvičí se v ruštině Л] ruské literatuře. Zde ovšem nelze protirakou- skou agitaci provádět, nicméně duch této vrstvy Ukrajinců dal se poznati při výslechu soudním, kde někteří ani rusínsky odpovídati nechtěli, nýbrž žádali za výslech ruský. Zjištěny byly peněžité podpory z Ruska. Celá snaha směřuje к tomu, aby z těchto ruských horlivců se udělali mučedníci ortho-: : doxie. К nepochopení jest, že sv. synod má 1 dosti času věnovali síly i Ukrajincům v Rakousku, vždyť měl by se svými sektami více než dost co činiti; intelligentní kruhy ruské, ! stojí takřka buď na prahu katolické církve, ; nebo na prahu atheismu. Sám sv .synod ústy ! Sablerovými ve výroční zprávě za rok 1913 j si stěžuje, že do vnitra Ruska vniká katolická i propaganda a že jsou zde katoličtí Rusové. Ruská vláda, která netrpí ani volný styk j biskupů s Římem, chce miti volnou ruku na naší půdě. j . i i i i i ,

ШдаШаШтргаоц. Nový ruský dok. Ze Sevastopole, 11. dubna. (P. t. a.) Car položil dnes za přítomnosti velkokněžen ON gy a Taťany, jakož i ministra námořnictvy základní kámen к doku. „Car Mikuláš II.* |, Kritická situace Španělů z Torreonu. j,; Z Madridu, 11. dubna. Dle úředmícH* zpráv, které obdržel zdejší kabinet z EL Pasa, nachází se asi tisíc Španělů: z Torreonjt vypuzených, v kritické situaci. Ministr záležN tosti zahraničních požádal dopoledne velevy*' slance Spojených Států za intervenci wa-, shingtonského kabinetu na jejich prospěcli,;

В situaci na Balitini. Albánské hranice. Z Vídně, 11. dubna. Do Skadru přibyl ochranný sbor pro mezinárodní komisi, stanovící hranice severního a severó-východ-: ního Albánska; sbor jest složen ze 60 matŤť« pěšího pluku č. 97, jimž velí nadporujčík Alfons Martin, a z vozatajského oddflu. Ra- kousko-uherská komise, jíž velí plukovník Augustin Mietzel, odebere se odtud dot kraje prizrenského. Práce rozhraničovací komise potrvají patrně do podzim«. | ; Nepokoje v Albánii. ; Z Ríma, 11. dubna. „Agenzia Stefani'* oznamuje z Dráče: V okolí Biklisty zničilo 350 řeckých pravidelných vojáků,, tor-: movaných v čety, dvě albánské vesnice a: dopustilo se při tom ukrutností. Postupují nyní na Koricu, kamž vyslány byly oddíly četnictva. Albánský postup. Ze Soluně, 11. dubna. Dle zpráv semi, došlých opustili hierolochiti Hodiestu, protože tam Albánci postupují, a také řecké ö-‘ byvatelstvo prchlo směrem к Biglistě. AI-' bánci vtrhli pak do Hodiesty a slíbili části o- byvatelstva, tam zůstavší, chránit jeho život' a majetek. Hierolochiti ustoupili к Lampa- nici. Zdejší výbor pro boj v Epiru požádal telegraficky krále a předsedu ministerstva' Venizela za podporu obyvatelů v Korid. Opatření pro jižní Albánsko. Z Dráče, 11 .dubna. Preok Bib Dodá sem přijel. Generál de Weer a Essad ,paša