Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10

2

NARODNI LISTY

3

20 září 1903

4

Čísla 257

5 article

„Za takových okolností,“ pokračoval vrchn ředitel, „obrací se přirozeně veškerá moje dů- věra k vám, pane Kovácsi. „Jsem vám velikým díkem zavázán, pan řediteli. Račte býti přesvědčen, že se ve mně nězklamete. „Jsem o tom přesvědčen, vždyť znám vaši přesnost a píli. Slibujete mi ledy, že povedete účetní oddělení bez přerušení, jakoby nám ani pan Mayer nechybil? „Ano, slibuji. „A ručíte mi za to, že mi počátkem březn předložíte úplně bezvadnou bilanci? „Ručím.- „Dobře, pane Kovácsi. Já pak vám za t ručím, že, učinite-li zadost mému očekávání učiním vás po bilanci vrehním účetním s přísluš nými důchody. Druhý účetní byl by býval rád své ne změrné blaženosti dal výraz slovy nadšenými, leč vrchní ředitel mírným pokynutím hlavy na- značil, že audienee je u konce.

Kovács Mayer

6 article

Cestu nevlidnými úřadními světnicemi ban- Eovními, od vrchního ředitele až do účtárny, vy konal druhý účetní tak, jakoby byl ploval. Plo valť a tonul v samé blaženosti. Až do této doby nikdy nebýval sdilným, nyní však u každého stolu, který mu do cesty příšel, s očividnou ra- dosti oznamoval: „S chudákem panem Mayerem už je konee. De kanceláře již nikdy nepřijde. Ačkoliv to byo nemilosrdný tyran, já ho přece upřímně lituji.“ Když příšel konečně do oddělení účetního, zvěstoval všem pánům, že přejímá definitivně vrehní vedení, a měl v prvním návalu horli- vosti ten nejpevnější úmysl, všecky kníhy dů- kladné revisi podrobiti, aby udělal s nimi nějak velikolepý zázrak, který by banku na nejvyšš stupeň povznesl a ředitele v pravý úžas uvedl Leč v několika minutách přišel ku poznání, že dnes nejen k dělání zázraků, ale i k té nejobyčej- nější práci jest úplně neschopen. Byl radostí celý rozechvěn, ani se do své vlastní kůže vejit nemohl; srdce jeho přeplněno bylo různými city tou měrou, že si je musil konečně také vylíti na místě příslušném.

Pla Mayer

7 article

Příslušným pak místem k tomu byla jeho nevěsta, hodná, švarná dívka, která už několik let toužebně čekala na okamžik, kdy její pedan- tický, obozřetný Polda přijde do takového po- stavení, aby se mohl ženiti. Druhý účetní poprvé ve svém životě odběhl z kanceláře v úřadních hodinách a hnal se ke své nevěstě. „Všecky hodiny jdou nám špatně,“ zvolal divka, když její ženich vstoupil. „Všecky uka- zují za pět minut čtvrt na pět, ale, když Polda přichází, musí už býti přesně šest hodin.) „Nikoli, drahá Lujzo, dnes právě nejdou hodiny špatně, ale já přicházím dobře. Pospí- chám sem proto, abych ti pověděl, že letošní bi- lanci dělám už já sám. Počátkem března ji ode- vzdám a tento první triumí svého života che oslaviti naší svatbou. Lujza, jakož i celé rodina Lujzina, byla právě tak šťastna, br snad ještě šťastnější, než sám druhý účetní. Věru, kdyby byli všichni tak velice nemilovali toho hrozivě úzkostlivého Poldu, byli by mu už dávno zarazili cestu do rodiny. Neboť on, jakožto řádný ženich, s účet- nickou přesností byl vypočítal, že nynější jeho služné jest právě o 291 zl. a 31 kr. menší, než ona suma, které je potřebí k založení rodiny I vyjádřil se upřímně a nezvratně, že dotud ne může býti svatba, pokud jeho roční přijmy ne zvětší se aspoň o 291 zl. 31 kr. No, konečně teď, po půlčtvrtaletém zasnoubení, vědí, že po čátkem března i tato překážka bude odstraněna Chvála budiž bohu i vrchnímu řediteli, nebo těm sluší děkovati, že svatba bude moci se slaviti hned prvního března.

Lujza Lujzin Chvál

8 article

„Ano, ano, hned prvního března,“ schva- loval druhý účetní v největším nadšení, „At počne v den účetnického triumfu mého i rodinná blaženost naše. Do března bylo ještě skoro půl roku. Nikdy ještě nepracovali v účtárně bankovní tak mnoho a tak dobře jako v této době, kdy místo hřmot- ného a roztahovačného vrchního účetního přejal vedení tichý a skromný druhý účetní. Sám pan vrchní ředitel šel se osobně podívati na tu ho livou, čistou a přesnou práci a dal svému úpl- nému uspokojení výraz slovy: bravo Ko- vácsil Toto „bravo Kovaesi“ ještě týž den večen přesně o šesté hodině zaznělo v příbytku Lujzině a uchvátilo celou rodinu. Lujza zapsala si na přímé vybídnutí svého ženicha tento milostivý výrok vrchního ředitele ještě před spaním do svého denníku, kdežto pravidolně do denníku nic nezapisovala, poněvadž pozdě do večera šila si výbavu a při té práci obyčejně usnula. Ba, Luj- zin otec, jenž byl celním úřadníkem, zanesl ono ředitelské „bravo Kováesí“ do celního paláce; matka její donesla je všem sousedkám a ještě k tomu na trh; její bratři a sestry donesli pak je do různých chlapockých a dívčích škol. Zkrátka, druhý den v poledne už po celém městě bylo roz- šířeno ono ředitelské „bravo Kovácsi!“ S jakou přesností přicházel ženích Polda každý večer o šesté hodině do domu své ne- věsty, s toutéž přesností odtud se vracel každý večer o půl deváté Leopold Kovács, bilancí děla- jící druhý účetní. Přesně o deváté hodině každý večer už zase byl v kanceláří, aby znova až de půl noci a mnohdy i déle počínal svoje zápolen s nesčíslnými legiemi čísel, vepsaných do veli- kých a tlustých svazků.

Kovaesi Lujzin Lujza Kováese Kovács ko Luj

9 article

Konečně jednoho večera ke konci února. přesně o šesté hodině, vstoupil ženich se zářícím obličejem ke své nevěstě a pravil: „Hrubá bilance jest hotova!“ Lujza sice nevěděla, má-li se hrubá bilanee ještě teď péci nebo vařiti, ale proto také se rado vala a vesele zvolala do druhého pokojei „Tatínku, maminko, děti, hrubá bilane jest hotova! „Hrubá bilance jest hotova! Hrubá bilane jest hotova!“ volala radostně celá rodina. Dět pak si k tomu ještě zatančily. A skutečně, hrubá bilance i se všemi mož- nými a potřebnými přílohami, doklady, poznám- kami ležela už v železné skříni účetní místnosti. Vznešená podstata dvojitého účetnictví ni- kdy tak jasně nezazářila v lidských očích, jako se to stalo nyní druhému účetnímu, Leopoldu Kovácsovi v tom okamžiku, když z chaosu čísel po srovnání součtů položek, „Dal“ a „Má dáti“ vyloudil harmonický akkord závěrečný. Druhý den vlil druhý účetní výsledek do oné obvyklé formy, v níž na poslední stránce

Lujza Kovács Dal

10 article

úřadních a neúřadních novin vyhlašuje se sláva banky a mistrovská dovednost účetního. Potom donesl své mistrovské dílo osobně panu vrch- nímu řediteli a, ač si byl úplně jist své věci, po- ložil je přece a třesoucí se rukou na stůl svého mocného představěhého. Vrchní ředitel posadil si na nos skřipec a ihned pohroužil se do čistého moře čísel. Ko- nečně pohledl vlídně na druhého účetního: „Bravo, Kovácsi! Jest to velice dobré. Te už žádám vás jen o jednu věc. Zde pozname- návám těchto několik čísel — tuto část musíme trochu pozměniti. Nepřeji si, aby tyhle obchodní výtěžky byly v tomto roce započitány. Ty po- necháme si až na příští obchodní rok, jehož kon junktur ovšem předvídati nelze. „Jak poroučí pan vrchní ředitel,“ odpovědě úslužně druhý účetní, ačkoli toto přání ředite lovo udělalo do jeho radosti notnou díru. I ucho pil mistrné své dílo pod paží a rychle odešel aby vykonal, co mu bylo poručeno. Vždyť to není konečně tak hrozné neštěstí těšil sám sebe. Zasednu-li k tomu s některým obratným praktikantem, bude celá práce za ně kolik hodin hotova. Do devíti hodin ranních prvního března, na kteroužto dobu určena byla svatba, mám ještě právě čtyřicet hodin, čtyřice pět minut a čtyři vteřiny.

Kovács ko

11 article

Téhož dne přesně o šesté hodině přišel opě ke své nevěstě, ale zůstal u ní jen malou chvíli Nemělť žádného klidu, pospíchal zpět do kance- láře a zasedl k nové úpravě své práce. Přehlednutí knih a přepracování příloh a do- kladů stalo se ještě téže noci a to s největš péčí a obezřetností. Posledního února ráno vzal si k ruce nej obratnějšího účetního praktikanta, malého Morice Löwyho, německého žida, který měl tu krásnou vlastnost, že pracoval neobyčejně rychle, ale také neobyčejně správně. Konečné výsledky diktoval mu praktikant on pak sám vpisoval nová čísla na místo oněch která červeným inkoustem podtržena byla. No, konečně je to hotovo. A teď druhý účetní dychtivě čeká nový, harmonický akkor závěrečný. Ale pane bože, co to? Nová bílance nesouhlasl! Je difference 18 kr. r. m., slovem osmnáee krejcarů. Znovu! Musíme chybu nalézti, a sice hned 1 počala zuřivá honba na 18 krejcarů. Znova prohledli provedené změny. Výpisy jsou úplně správné, přesné, součty i odečítání jsou v úplném pořádku. 18 kr. však je pryč.

Löwy krejcar

12 article

Zpráva o differenci rozšířila se bleskurychle po celé bance. Staří úřadníci posměšně si pobru- čovali: no, to jsme to vyvedli! Povedení kumpáni neopomněli při té příležitosti připomenouti, že jistě starému Mayerovi něco podobného se nikdy nepřihodilo. Chtěl-li on, aby bilance se shodovala, vždycky to hned udělal tak šikovně, že do po- sledního krejcaru všecko souhlasilo. Jeden mladý lehkomyslný úřadník pak vrazil do účtárny, kde nešťastný druhý účetní v potu tváři praeovala hrabaje se v kapse pravil: „No, Poldo, chybí-li ti jen 18 krejearů, z toho si nic nedělej! Tady je máš, já ti je nahradím. Tichý, ale svědomitý druhý účetní po těchto slovech zařval jako raněný lev. Praštil perem o zemi a vyběhl na čerstvý vzduch. Jak zde při procházce, tak i později při obědě stále mu vrtal mozkem ta nevysvětlitelná záhada, kde by asi mohla býti chyba. Oběda sotva se dotekl, ježto následkem na pjatého přemýšlení ztratilo se mu z oboru my. šlenkového vše, co leželo na blízku a bylo jedno duchým a myslil jen na to, co bylo vzdáleným a komplikovaným. Snad byla naposled ta první hrubá bilanee chybna? Odpoledne prohledli původní položky a vý kazy. Tato revise a sčítání celé spousty čísel trvalo několik hodin. Ale nikde nebylo ani chy bičky. A přece 18 krejearů chybělo.

Mayer

13 article

Bylo tři čtvrti na šest. Poslední večer před svatbou přece nemůže učiniti, aby přesně o šest hodině neobjevil se u své nevěsty „V osm hodin budeme pokračovati,“ pravi druhý účetní praktikantovi. Přesně o šesté hodině byl už u své nevěsty ktorá starostlivě se ho tázala, co se mu stalo. „Nie Snad nepoděsí tu roztomilou bytosť vyzná ním, že bilance — nesouhlasí. Najednou však, jakoby se byl jinak roz- myslil, obrátil se ke své nevěstě s touto bizarrn otázkou: „Řekni mně, Lujzo, dovedla bys milovat účetního, jenž má 18 kr. difference?? „Proč pak nel“ odpověděla Lujza udiveně. Druhý účetní pak podíval se na hodiny, prudce objal svou nevěstu, blábolil něco o strašlivén návalu práce a hnal se od udivené dívky do kan- celáře k té nenáviděné bilanci. Cestou pozastaví se na okamžik nad tím, jak povrchním děvčetem je ta jeho Lujza. Bez všech rozpaků dovedla by milovati takového účetního, jenž má 18 kr. dif. ference! Solidní dívka nedovolila by si takově projádření. Lujza měla k tomu dodati aspoň pří davek: „ale v té naději, že onen účetní tu diffe- renci 18 kr. nalezne — potom ano. V kanceláři pak opět započal s malým prakti- kantem zuřívou honbu po 18 kr. — ale marně O třetí hodině ráno byl už praktikant úplně vy sílen a nemohl dále. Byl tak ospalý, že už ani neviděl, ani neslyšel. Druhý účetní zlostně vyhnal ho domů a sám zůstal v kanceláři při žlutém světle plynovém s těmi svými legiemi chybných čísel.

Lujza

14 article

Jak dlouho se už potýkal s těmi nešťastnými legiemi — o to se ani nestaral. Ani potuchy o tom neměl, nezbylo mu času pohlednouti na hodiny ale také si toho nepřál, pokud chybu nenajde Ostatně — dnes poprvé — zapomněl hodiny na táhnouti. Zdálo se mu najednou, jako by byl úřadn sluha otevřel dvéře do jeho světnice a jakoby byl pln úžasu pohledl na plynovou lampu. On však hrubě se na něj osopil, aby ho nevytrhoval, a za vřel zevnitř dvéře. A konečně, konečně, když už i světlo slu neční pohledlo mu do oken, tu jakoby i v jehc hlavě počalo nové, jasnější světlo se objevovati „Musí přece jen býti chyba v těch změně- ných položkách.“ Teď už tady praktikant nebyl, a proto musil sám celou tu změněnou čásť přehlednouti. Znov sečítal položky a porovnával je s položkami bi lance. A zde, zde mezi úroky běžného účtu, zdo jest jedna položka !. .. Čísla jsou totožná zde tam, leč pořadí čisel je zde jiné, tam také jině. Ano, v nové bilanci je položka“ X. zl. 13. kr. ve hrubé bilanci však X. zl. 31 kr. Jednotkaa trojka změnily svá místa: 31 — 13 = 18. Už to mám — tady je chyba. „O, praktikante, praktikante! Ty's to způ- sobil! Ty zatracený Němčiku! Ovšem, ve tvé mateřštině říká se druhé číslo napřed a ty jsi př maďarském diktování tvrdošijně zaměnil „ein un dreissig“ za „třináct“. A tím zaviněno celé ne- štěstí, to je to proklaté číslo!“ Teď už bylo tedy všecko v pořádku, bilance byla hotova a úplně dokonalá. Souhlasí do po- sledního krejearu.

15 article

„Ilej, sluho, Jánoši, doneste tu bilanci k panu vrchnímu řediteli a položte ji na jeho stůl. Dejte ale pozor, abyste z toho nic neztratil. Já už ne- mohu ji osobně předložiti. Mám dnes svatbu, mu- sím si pospíšiti. V tom okamžíku otevřely se z druhéh pokoje dvéře a nějaký hlas počal hněvivě volati To je skandál, to je potupa, to je ostuda pro celou bankul „Co? Co?“ vykřikl uděšeně druhý účetní. „Co jste provedl s tou nebohou dívkou a tou řádnou rodinou,“ zařval na něj s opovržením je- den mladý úřadník, který až dosud byl jeho do- brým přítelem. „Fujl utéci před svathou. Vždyť svatba n byla“ — hulákal jiný úřadník. Druhý účetní teprve nyní pohledl na visae- hodiny a ihned všecko pochopil. „Ježiš Maria! Tři čtvrti na deset a svatb určena byla na devátou hodinu. Zmateně vyrazil z kanceláře a cestou po- tkával své kollegy, kteří s roztrpčením vraceli se do kanceláře. Všichni totiž odešli nejdříve na jeho svatbu — jen on ne. Na smrt bledý, celý udýchaný a uplakaný přihnal se ke své nevěstě, která právě odkládala závoj slzami porosený. Celá rodina lomila rukama, plakala a hubovala. „Lujzo, drahá Lujzo, odpusť mi! Já tě zbožňuji... a bilance souhlasí! Ale teprv hodinu. Miluji tě ... a 18 kr. už jsem konečně našel. Ale teprv hodinu. Já nejsem nevěrným, já nejsem věrolomným, já, já — jsem jen účetním I. .. Ostatní slova na vysvětlenou, která chtě ještě promluviti, udusilo srdcervoucí štkání. Ale pelibky, jimiž zasypal svoji nevěstu a svatební její roucho, nejvýmluvněji promluvily za odpu- štění. A Lujza všemu porozuměla a všecko od pustila. Jednala moudře, neboť se z ní stala řádn a šťastná paní vrchní účetní. Z maďarštiny přel. M. Kovář,

Jánoš Marius Lujza M Kovář

16 title

Různé zprávy.

17 article Výnosná trestnická práce.

Výnosná trestnická práce. Z Londýna se oznamuje: Před nějakou do- bou byl propuštěn z jednoho z anglických vězení jakýs Charles Filer, mechanik. První, co podnikl, bylo, že prodal svoje patontní výsady pro Anglii na šicí stroj, který byl výnalezl v době svého trestu, za 15.000 I. st. Týž stroj jest ještě ve třiceti jiných zemích jednak již patentován, jednak ohlášen ku patentování a tak jest snadno nožno, že propuštěnému trestanci vynese jeho vynález ještě dalších 15.000 1. st. Filer tu ne- provedl myšlenku, již se zanášel po několik let, teprve v žaláři, nýbrž děkuje svoje bohatství pouze okolnosti, že byl uvězněn a ve své vazbě přidělen ku práci ve vězeňské krejčovské dílně. Tím teprve byl upozorněn na mechanismus šicíhe stroje, jímž se byl před tím nikdy nezabýval Bude to jeden z oněch trestanců, jenž nikdy ne- bude litovati svého trestného činu. Mnohem větší úlevy pro osvědčení a zužit kování svých schopností mají trestanci v ameri- ckých vězeních a to as je příčinou, že ku podivu značný počet prakticky potřebných a výnosných vynálezů vzniká ve vězení. Bývalý obchodník s bicykly, odsouzený pro krádež vloupáním na mnoho let do vězení, učinil ve vězení vynález, o němž se z počátku očekávalo, že způsobí do- konalý převrat v celém obehodu s koly. Vynález také zakoupen syndikátem za 20.000 dollarů, ale nesplnil očekávání a obecenstvo se o něm takřk nedovědělo. Jestliže však přinesl málo zisku syn- dikátu, byl základem štěstí bývalého trestance, jenž oněch 20.000 dol. použil k tomu, aby znovu započal obchod. Byl ve svém novém podniku ne obyčejně šťasten a později hojně nahradil všem jež byl okradl, jejich škody.

Filer Londýn Anglie

18 article

Ve známé americké trestnici a polepšovně „Elvira“ vynalezl před delší dobou tamní cho vanec několik originálních mechanických hraček. jichž patenty jednak prodal, jednak sám některé z těchto hraček vyráběl a pravi se, že jediná z těchto hraček vynesla mu přes 8000 dollarů Méně šťastný byl jiný trestanec, jakýs Wan ston, jenž ve vězení Tombs vynalezl stroj, jenž prý umožňoval vyráběti tkanice do střevíců o po- lovici levněji než za posavadní výrobní cenu. Vy- jednával rovněž u syndikátu, ale vyjednávání se rezbilo, poněvadž Wanston, jako mnohý jiný vy- nálezce, považoval vynález svůj za mnohem cen- nější, než vskutku byl. Zamital pyšně jednu na- bídku po druhé, až se konečně nikdo o něho nestaral a celý jeho vynález zůstal nezužitkován. Na smrtelné posteli zničil prý na konec model svého stroje. Nejoriginálnější vynález však pocházel od Angličana, jakéhos Thurella, jenž vynalezl ši- benici, na níž později sám byl oběšen. Stal se jaksi obětí vlastního svého důmyslu. U šibenice, kterou vynalezl, spoutá se odsouzenec obvyklým způsobem na nohou a na rukou, pak navléknou mu kolem hrdla oprátku a přes hlavu kukli, načež se sklopí propadliště, na němž stojí a delinkvent klesne do hloubky několika stop, tak že svědkove tělo oběšencovo nespatří. Tento způsob popravy jest dosud v Anglii obvyklý, tak že vzpomínk na Thurtella žije dosud aspoň v úzkém kroužku. Rovněž v anglickém vězení vynalezl vra Wainwright stroj na výrobu kartáčů a sice v době od svého odsouzeni do popravy. Z příčin snadn pochopitelných nebylo mu dopřáno, požívati ploda svého důmyslu, jako Thurtellovi a pracoval tedy vlastně pro svoje dědice, kteří vynález jeho do- vedli jak náleží zužitkovati. Konečně dlužno se zmíniti o tom, že spat světlo světa v žalářích velký počet vynálezo,

Elvíra Wanston Angličan Thurell Anglie

19 article

nichž se patentní úřad nikdy ničeho nedoví, po něvadž jsou určeny k účelům zločinným. Jsou t nástroje ke vloupání — mnohdy vynálezy velm podivuhodné a umělé, vzdorující veškeré obra- nosti a veškerému důmyslu zámečníků. Tyto vynálezy nepřihlašují se ku patentování a tak se neprodávají syndikátům aneb akciovým spo- lečnostem, nýbrž vynálezci vyrábějí je ve většině případů sami a mají při tom mnohdy znamenitý obchod, poněvadž zpráva o takovéto novince šíří se bez nejmenší reklamy ve společnosti zločinců rychlostí přímo úžasnou. = Napoleonské musoum Z Pařiže se oznamuje V rozkošném zámečku Malmaisonu, jehož historie jest tak úzce spojena se životem Joseliny a Bona- parla, bude zřízeno museum napoleonské. Zámek jest již od několika let majetkem známého millionáře a mecenáše p. Osirisa, jenž jej zachoval ve stavu ne- změněném a naplnil napoleonskými relikviemi. Již několikráte nabidl p. Osiris slátu zámek ke zřízení napoleonského musea, ale vždycky zhatilo se daro- vání o nedostatek prostředků na udržování zámku další rozšiřování sbírek státem. Překážky ty, jak oznamuje »Atheneum«, jsou nyní odstraněny, dat p. Osirisa bude záhy zařaděn mezi veřejná musea francouzská. Zámek Malmaison má dlouhou a zají mavou historii; již roku 1867, když byl ještě majet kem Napoleona III., chtěla jej tehdejší císařovna pro- měnit v napoleonské museum.

Osiriso Osiris Napoleon III Malmaison

20 article

= Značný nález minci. Ze Štokholmu se ozna muje: Ve vsi Stige, obec Indal v severním Švědsku učinil těchto dnů selský synek J. A. Norman velký a nanejvýš zajímavý nález mincí. Objeveno byl přes 300U stříbrných mincí. Velký počet mincí jest původu staroanglického a pochází ze druhé polovie 9. slolelí, někleré pocházejí z doby pozdější. Dále nalezeny byzancké mince ze středověku, dále kusy z doby německých císařů Oity I., II. a III. z let 93 až 1002. Mimo to obsahuje nález velký počet min říše starořímské, mince původu arabského, kus s guthskými a anglosaskými runami, čtyrhranné kusy. jichž dokonalé provedení ukazuje na starý Iran neb Hindostan atd. Konečně nalezeny pruty a desky, jichž patrně užíváno jako platíva a od nichž usekávány potřebné kusy. Celý nález vzal prozatím v opatro vání místní úřad. = Dejmy tonoucího než naslane bezvědomí, lič se obyčejně jako obraz nejdůležitějších událostí ži- vola, vynořující se před duševním zrakém, načež po envilkových oblížích dýchání nastává stav nikoli ne- příjemný. Avšak toto ličení nikterak nepotvrzuje člá- nek v »Semaine Mědicale«, kde lékař dr. J. A. Lov- son, jenž sám byl blízek smrti ulonutím, popisuje, c při tom pocítil. Při plavbě do Columbie narazila lod, na níž se dr. Lowson nalézal, na skalisko a potopila se. Lékař meškající na paluhě smeten vlnou přes pa- lubu a stržen vírem potápějícího se vraku do hlu- biny. Marně snažil se dostat se nad povrch vody.

Norman Dejm doktor lovson Lowson Columbia Semaine Mědicale

21 article

Toto úsilí značně zmenšilo zásobu vzduchu v plicích. takže dr. Lowson po 10 až 15 vleřinách byl nucen vdechnout, což ibned způsobilo prudkou stísněnost Pronikavá bolest, již při tom pocilil, ze všech pocil nejvíce se mu vliskla v paměť. Tonoucí měl pocit, jakoby byl čím dál tím více tisknut svěrákem, až se zdálo, že hrudník, páteř a žebra pro- lomí. As po deseti pokusech vdechování stávaly se obtíže při polykání vždy častějšími, tak že vše- chna naděje mizela. Pak zdálo se, že stísněnost dosáhla vrchole, ale bolesti s tím spojené ubývalo tou měrou, čím více se k selina uhličitá hromadila v krvi. Zároveň se stávaly pokusy vdechování polykání s tím spojené vždy vzácnějšími. Kdykoli chtěl vydechnout, naplnila se mu ústa vodou, tak že. jakmile záklopka, hrtanová přitiskla se k hrtanu, voda spolknula. Zdálo se, že záklopka hrtanu zveda se toliko při krátkém vydechnutí, následujícím na vdechnuti. Duševní slav tonoucího byl pak ovšem takový, jakoby měl příjemný sen. Jak dlouho byl pod vodou, nemůže dr. Lowson pověděti, myslí však. že to trvalo as dvě minuty. Když se vzpamatoval, byl opět na povrchu vody a as tucetkrát z hlubok dechl. Podařilo se mu, dostat se na břeh, kdež se ihned dostavilo dávení; z průdušek nebyla při tom vyvržena žádná voda.

Lowson doktor

22 article

= Balonem přes Allaniský cceán. Tři známí francoazští učenci, geograf prof. Reclus, docent Sor- honny Beiget a aeronaut Capazza hodlají přeletět s ba- loem Atlantský oceán. Dle jejich výpočtu potřebo vali by k tomu balon v objemu 13.000 krychlových melrů. Balon má ve svém koši pojmout šest osoba vzhledem k možnosti, že by bylo nutno, sestoupit na širém moři, bude mít s sebou záchranný člun, jejž budou obsluhovati dva plavci. Tři budatelé vyzkoušeli bedlivě poměry větru na Atlantském cceánu a do spěli ku přesvědčení, že by bylo nejlépe podniknoutí vzlet v květnu z Kanarských ostrovů. Osvědčí li se jejich odhed, přistáli by na ostrově Trinidad před ve- nezuelským pobřežím, as 5000 km od místa vzletu Domnívají se, že při silném větru, jenž na jaře pa- nuje nad Atlantským oceánem, bude cesta trvati jen čtyři až pět dnů. = Nového draka k účelům vědeckým vynalen prof. Graham Bell, jak známo, jeden z prvních vy- nálezců telefonu, jejž popisuje následovně vykládaje při tom důkladně všechny fysické zákony, o něž tu jde. Nový drak uchyluje se v jedné věci zásadně ode všech tvarů, jež tomuto přístroji, užívanému od nepa- mětných dob jako hračka, byly kdy dány. Skládá se totiž z jednollivých menších součáslí, jež jsou vesmě téhož tvaru a zrobeny podle stejných zásad. Původní draci, jaké si dosud děti robívají, jsou jak všeobecně známo, ploché rámce určitého tvaru, polepené pa- pírem. Teprve od několika, nanejvýše as deseti let, stal se pokus dalšího vývoje tvaru draka, poněvadž v něm poznán prostředek, upotřebiti ho laké k účelům vědeckým. Nejprve objevil se ve Spojených státech drak Hongraveňv, jenž má tvar čtyřhranné krabice.

profesor Reclus Graham Bell Trinidad spojený stát drak docent Sor Hongraveňv km

23 article

Má hořejší a dolejší nosnou plochu, jež jsou spojeny rámcem z kohných a vodorovných hůlek. Pomocí to- hoto draka podařilo se dosíci úspěchů, jež ještě před deseti léty považovány za nemožny. Od té doby, ce meleorologové užívají draků ke zkoumání temperatu ve vyšších vrstvách vzduchu, dosaženo výšek mnohem více než jednoho kilometru drakem, obtíženým do- konce měřícími přístroji a meteorologické a aeronau- tické observaloře v různých zemích vypouštějí každo- denně tyto draky, aby získaly nového podkladu pro spolehlivé předpovídání pohody. Jest každému zřejmo. že drak stoupá a lelí lím lépe, čím větší plochy posky- tuje vzduchu. Naproti tomu jest patrno, že prosté zvětšení draka nemůže vésti k lepším výsledkům, po- něvadž váhy draka přibývá více než jeho plochy. Graham Bell chtěl tedy poříditi draka tím, že by obešel fysikální zákon a mohl ho tudíž užívat takřka v každé libovolné velikosti. Sestrojil především buňku tvaru čtyřstěnného, jejíž dvě přiléhající plochy polepeny byly látkou. Tato jednoilivá cela má hodnotu tří aero- planů. Z této cely jakožlo prvku možno skládati libo volná velká létadla, při čemž váhy a nosné plochy příbývá toliko v jednoduchém poměru k počtu cel.

Graham Bell

24 article

Čtyři cely spojí se tak, že uvnitř zůstane volný prostor osmistěnný. Čtyři takověto skupiny cel dají pak opět čtyřstěn dvojnásobné velikosti a datším opakováním tohoto opatření dostanem čtyřstěn ze 64 cel, jenž jest osmkráte tak veliký, jako jednotlivá cela. Toť prin- cip Grahama Bella, jejž dává k disposici k dalším po- kusům. Spočívá prozatím na theoretických úvahách, jež však, jak se zdá, slibují úspěch, zejmena, jeliko se tím poskytuje příležitosti, dáti draku nejen jakou- koli žádanou velikost, ale také různé tvary. Že drak Bellův dovede více než posavadní létadla toho druhu možno očekávat již dle posavadních pokusů, nebo takovýto drak následkem nárazu větru vyzvedl dv muže na hodnou chvíli do vzduchu a jiný přetrhl hlad ce silné lano z manilského konopí. = Poklael pírátů. Poslední pokus, nalézti bohalý poklad zlata, stříbra a klenotů, zakopaný na Kokoso- vém ostrově v Tichém oceánu, skončil jako předešlé pokusy nezdarem. Ostrov s pokladem nalézá se ne celých 500 mil jihozápadně od Panamy. Podle zpráv z Welingtonu na Novém Zélandě vydala se americká výprava vypluvší na škuneru „Hermanu“ na pátrán po domnělých pokladech v ceně několika minlionů. zakopaných na ostrově Kokosovém nebo jiném blíz- kém ostrově. Prozkoumáno dvacet ostrovů, ale n konec prohlásil ředitel výpravy, že polohu ostrova s pokladem nezná. Již dříve podniknuty čelné pokusy nalézti zakopané milliony. V listopadu 1897 podnik dokonce generál Palliser na britské válečné lod

Graham Bell Bellův Herman Panama Nový Zéland

25 article

„lmperieuru“ výpravu za tím účelem. Ve Viktoriiv britské Kolumbii seznámil se s jakýmsi Hartfordem, jenž tvrdil, že zná místo, kde poklad jest skryt, a vzal jej s sebou na loď. Palliser na ostrově přistál se ste námořníků, kteří na místech, jež Hartford měl na- značena na své mapě, kopali hluboké rovnoběžné příkopy ve vzdálenosti šesti stop od sebe, ale nenaje- zeno ničeho. Pak ukázal námořníkům jeskyni, jejíž vchod byl trhán dynamitem, ale také tam neobjeveno slopy pokladu. Prudké lijáky záhy naplnily příkopy vodou a konečně vzdal se Palliser pátrání a vrátil se na sever. Dle prospektu akciové společnosti, jež se sestoupila v prosinci 1901 ve Viktorii k nalezení po- kladu, sestává poklad ze dvou částí. As kolem roku 1821 byla první část pokladu složena britskou lodl, jež se byla stala lodí pirátskou. Úřadní prameny po- dávají zprávu o zajetí a procesu námořních lupičí, popravení náčelníků a žalařování mužstva. Pokla byl velmi pečlivě ukryt, ale nebylo pranic udáno, kde se nalézá, ba i snahy propuštěných námořních lupičů byly úplně bez výsledku. Druhý poklad uložen kolem roku 1835 britskou škunerovou barkou „Mary Dier- na Kokosovém ostrově. Byl svěřen jodi v Callau peru- ánskou vládou, poněvadž městu hrozilo bombardování chilským vojskem. Pro mužstvo škuneru bylo to po- kušení veliké; přemohlo v noci peruánskou stráž, pře- talo kotevní lano a dopravilo poklad na jedenácti člu- nech na Kokosový ostrov. Většina mužstva byla po- zději Peruany chycena a postřílena. Jakýs Geissler,

Pokl Maro Dier Geissler Kolumbie Hartford Viktoria Callao

26 article

Němec, hledal na témž ostrově déle než dvanáct let poklad, jenž tam r. 1820 ukryl španělský námořní lu- pič, kapitán Benito. Skládal prý se z několikr trn stříbra, 733 zlatých prutů, 273 šavlí se zlatými ruko- jetěmi, šperků a několika kotlíků plných zlata. Jak vidět, jsou to údaje velmi přesné. Ale přese všechny posavadní nezdary pátrání bude zajistě pokračován v dalších pokusech, tak lákavých. od 60 kr. do zl. 11.35 za metr. — Poslední novinky!—Vyplacené a již vyciené dodá se do domu. Bohatý výběr vzorků obratem. Hennebergova továrna na hedvábí, Curych 19732

Němec Benita Hennebergův Curych

27 article Hedvábí na bluzy

Hedvábí na bluzy Zasláno. Ferd. Sázavský, na Král. Vinohradech, ob- chod s modním zbožím pro dámy, upozorňuje velect. dámy na půvabnou novinku na damské šaty „Perlu“. 20821 (Zasláno.) Ohchod s dřívím Jana Černohorského v Praze, Pod skali č. 387—Il., opatřen jest přistroji na řezání a šti- páni hnanými elektrickou silou, může tudíž posloužiti co nejrychleji drobným a suchým palivovým dřívím každém množství. Ceny mírné. Telefon č. 1823. 20261

Sázavský Král Černohorský Praha