Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI

2

V Praze, v neděli dne 20. září 1903.

Praha

3

Číslo 257.

4 article

Na ranní a odpol. Hinty předp láeí se v Praze v adnlnislrani na přslc . . . . . . na čtvrt leta . . s dvojí donáškou na měsíe na čtvit lota . . . . 7 K 00 vs slislkách: a K soh na měsíe . . . Peštont 3kei na čtvrt leta . . . s dvojí zisilkeu na čtvrt leta

Praha

5 article

nn měsí

6 title

Dnsšní číslo pro Prahu je o 24 stranácl.

Praha

7 article Trefila kosa na kámen.

Trefila kosa na kámen. Ani všechen oslňující lesk, jímž insceno- vána návštěva německého císaře Viléma II. ve Vídni, nestačil odvrátit veřejnou pozornost o náhlého svrchovaně naplnajícího zauzlení ma- darsko vojenské činohry. Vše jest zvědavo na odpověď Maďarstva Po tom, eo řekne neb neřekne cislajtáns ký parlament ke dni 23. t. m. svolaný, živá duše se netáže. Nechť hučí německo-centrali- stický měch sebe šumněji a hrozněji, politický svět, znající dávno jeho prázdnotu, nechá ho bez povšimnutí hučet, ale za to je svrchovaně zvědav, jak promluví a co učiní sněm uherský, jehož svolání právě vynucuje ma- darská opposice s Košutem v čele připisem předsedovi dolní sněmovny hraběti Apponyovi, v němž praví: »Zodpovědná vláda uherská podala de- missi. Tato demisse byla Jeho Veličenstvem přijata, Krise však doposud nerozřešena. Zem nemá žádné odpovědné vlády. Z této dlouhé krise vydal společný ministr vojen- ství výnos, jímž pozdržuje pod prapory ony vojíny, kteří svá plná tři léta dosloužili. Tento výnos zasahuje hluboce ve veřejné právo naše.« »Dnem 16. záři pak vydal nejvyšší vojska pán armádní rozkaz ke své armádě, kterýž uherskou ústavu v dalekosáhlých vzta- zích poškozuje. Následkem toho stalose okamžité svolání říšského sněmu uherského nutným.« Podle jednacího řádu sněmovny uherské musí předseda takové žádosti vyhovět, jakmile ji podepsalo aspoň 20 poslanců. Podpisů je pod žádostí třikráte tolik a proto musí hr. Apponyi svolati sněmyvnu uherskou bez prodlení, za nejpovážlivějšiho rozčile ní v národě maďarském, jaké se jen my- sliti dá.

Vilém II Košut Appony Vídeň dolní sněmovna řád sněmovna

8 article

Domníval-li se snad kdo z povolaných rádcův koruny, že pod dojmem lapidární mluvy armádního rozkazu ze 16. záři t. r. mocné vzedmuté vlny úsilí maďarského po národníei reformách v armádě rázem ulehnou a nastane »vystřízlivění duchův«, při němž veřejné mínění nahlédne, že jest na ten čas marno domáhati se nedosažitelného cíle tužeb národních, dnes již tušíme, že rádcově ti asi poznávají z mluvy neodvislého národního tisku maďarského, jako z přímých projevů obecních zastupitelstev ma- darských, zastavujlcích všeliké vy- birání daní, že nálada v Uhrách nikterak neukazuje na bezvětří tiché, poddajné resignace, ale spíše na periodu velice váž- ného, velicetuhého a vytrvalé h odporu sebevědoměho a štítem mohutné samosprávy ozbrojeného národa, k jehož citu právnímu a k jehož hrdosti národní mluví dnes nejpopulárnější vůd- cové jeho neodolatelným ohném košutovské rhetorické síly; nevyzývají k odporu bouřnému, naopak ke klidně zákonné obrané, ale j a kl Slyšme pro příklad závěrečné věly článku nadepsaného »Ultimatum«, z péra poslance Mikuláše Barthy: »Toto ultimatum není s to, aby nás přivedlo z rovnováhy naší. Čím jistěji jest právo na naší straně, tím více sluší nám klid. My bojovali po tak dlouho proti sobě, pokud bylo bojiště ohraničeno ústavou. Nyní však král vykročil z rámce ústavy a uhodil na svůj meč. My nemáme žádného meče. My ode- vzdali meč svůj v bezmezné své důvěře králi Nevěřím, že by ho chtěl obrátit proti nám.

Barth Uhry

9 article

A proto jen klid. Třeba že nemáme meče, máme meméně svůj zákon. To jest výborný. osvědčený náš štít. Nelze ho prorazit ani bo- dákem, ani kulí. On neselli v žaláři a nezhyne na popravišti. Tento zákon zajišťuje nám právo povolovat rekruty a daně. Tou zbraní vládneme i nad klíčem situace. Konečně tážeme se »Kdože povoli po všem tom peněz a rekrute pro armádu, postavenou proti ústavě uherského národa? Nikdo nepovoli ničeho!« — Taká mluva jest velice na pováženou. »Ten hudee ví, kde Maďar srdce má.« Nedivíme se proto, že německo-centralisti eký tisk po svém 24hodinném přebujném rouši a zpupném bramarbasování proti všem ne německým národům dnes jeví už ji- stou ochablost mysli a malou naději na výhru velkého losu německého, již troufal si mít po 16. září takořka již v hrsti. S jakou imperti- nentní drzostí troufal si ještě včera obracet hrol armádního rozkazu elsařského — proti právua snahám našeho národal »Pro nás« — jásal v pátek i ten mizerný drzoun v zdejším »Prager Tagblattu« — »stvo řuje armádní rozkaz každým způsobem situnci jaká může býti každému Rakušanu jen vítanou Co znamená pro mocnářství (»Kaiserstaat«) jed notná armádní řeč, to znamená pro Ra kousko státní řeč.

Maďar Prager Rakušan

10 article

Vyslovuje-li císař svou odhodla- nost, že nedá viklati organisací armády, davá tím na srozuménou, jaký zásadn význam má jazyk a to německý jazyk i pro správu Rakouska. Z a mádního rozkazu vyznívá také proti po- žadavkům po českém úřadním ja- zyku rázné: »Až potud a nic dále I je-li opravdu zásluhou Körbro- vou, že v radě koruny bojoval za něme- ckou armádní řeč, pak musí z toh odvoditi pro německou státní řeč v Rakousku logické a neodbytné důsledky.« Tak, hle, opovažovali se již ti »hrdinové za děly« rozvazovat proti nám, doufajíce,že jest uherský gordický uzel již rázem a deflni- tivně rozťat! Ale velkoněmecké, vílězoslavné jejich »Hurrah!« uvízlo jim v hrdle po ne- vlídných zprávách z Pešti. Jak že? Maďaři neodhazují ani nyní ještě ručnicdo žita? Nemají se ke kapitulaci, nýbrž naopak strojí se teprve nyní ku pořádnému odporu boji? »Gordický uzele není tedy ještě rozťat, nýbrž naopak teprv povážlivě zadrhnut? — Toho se panstvo věru nenadálo! Co nyní? Maďaři mohou se ve svém zoufalém boji státi naposled bezohlednými; a jako již Polonyi zle prozradil spády německých nacio- nálů, může býti naposled i loyalita německých pokrokářů neblaze dolů kompromito- vána svědectvím Maďarů, jak obětovaliv trojím vyrovnání bmotný prospěch i vlastního lídu Maďarům, jen aby si tu zajistili své stran- nické panství. Krátká byla tudíž radost německých hege monův. Dnes už mají hlavu jako střep, však do týdne, kdy sejde se rajehsrát a zástupci ná- roda českého dostanou se v něm k slovu, může je teprv bolet. Rozhodně jim musi býti ta je jich chuť po německé staatssprache v Rakousku zahnána odezvou českou už jednou tak důkladně, jako to Maďaři znají.

Hurrah Maďar Rakousko Pešť Körbrova

11 article

VI. sjezd svazu německo-rakonsko-uherského pro plavbu vnitrozemí v Mannbelmu. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Praví se, že zájem pro obdobné kongresy ustupuje, letošní sjezd mannheimský svým pře- hojným účastenstvím 600 zájemníků z německé říše a z rakouského mocnářství tomu nena- svědčuje. Ovšem zvolil sobě sjezd ke svému VI. za- sedání místo v ohledu plavby vnitrozemní nad míru zajímavé. V Mannheimu lze seznati, jaký blahodärný účinek má spolupůsobení velké obce s vládou, povinnosti svě dbalou. Výsledek jev se ve velkolepých přístavech a překladištích, jejichž obrat zboží vzrostl od roku 1875 do roku 1902 ze 7,709.000 q na 57,300 000 vedle obratu železničního ze 7,700.000 q n 43,600 000 Mannheim a protilehlý Ludvigshafen, jenž tvoří společnou jednotku obchodní, znujímá první místo v dopravě vodní vnitrozemní mezi hlavními městy německými (éhož druhu, totiž 73,520000 q, vůči Berlinu 59,540 000 Hamburku 53.850.000 q (horní doprava lab- ská), Magdeburku 9,070.000 q. Bremám 6,070 000, Duisburgu 66,210.000, Ruhrorlu 63,317 000 a Frankfurtu nad M. 12,730.000a Hlavní obrat děje se ve zboží obilním, mouč ném, rýžovém, cementovém, uhelném, železném, tabákovém, solném, dřevčném a petrolejovém Od roku 1870 do 1902 vzrostl v Mann- heimu počet obyvatelstva z 39 606 osob na 145 800, státní daně z 864 442 m. na 6,618.961 m., doprava poštovní z 8 millionů na 53 milliony psani, obrat žírový ze 455 mil- lionů m. na 4907 millionů m., celní poplatky od roku 1889 do 1902 z 15 millionů na 34 milliony m., poplatný kapitál z 315 millionů na 773 milliony m. Akciový kapitál v mannheimských bankách a průmyslo vých závodech umistěný dosahuje výše 227 millonů m., t. j. 63 proc. veškerého akciového kapitálu v Badensku.

Mannheim Ludvigshafen Berlín Hamburk Magdeburk Duisburg Frankfurt nad M Manna Badensko svaz německýrakonský

12 article

Vše to jsou výsledky účelné, sebevědomé, neúmorné práce obce, obchodu a průmyslu. podporované poetivě vládou badenskou. Zračí se to nejlépe v novém, městském přístavu průmyslovém, kterým získala obec na 3 milliony čtver. metrů plochy pro překladiště a závody průmyslové, nad nejvyšší vodu podě přístavu položených, na kterých již nyní 40 t- váren v krátké době tři roků povstalo. Za takových poměrů nemůže býti s podi vením, že sjezd plavební nalezl pro své porady půdu velmi vděčnou. Účastenství z královs tví českého na sjezdu bylo velmi četné. Obec pražská byla za- stoupena náměsikem inž. Neuberte m arch. Gregorem, komise pro kana li- sováni Vltavy a Labe: posl. inženýrem Kaftanem, v. st. r. Rytíře m, bar Spensem, řed. Rubínem, spolek ar cb a inž. professorem Hráským, iaž. D lou- hým a Zimmlerem, mimo to dostavili se prof. Petrlík, tajemník obchodní komory dr Gruber a j., zástupei c. k. ministerstva orby, obchodu, vnitra, války pp. dr. Deul seh, dr Kautzký, Franz a ryt. Moor, Oel wein a j. Z Uher doslavili se zástupeové vlády: prof Kovácz, Zsák, Gonda, Hospodzky, Egan a Kri stukovich. Po skvělém uvítaeím večírku v obrovském sále městské »Festhalle« byl sjezd dne 10. t. m- v aule městského reálného gymnasia zahájen tajným radou Wittingem, jenž vidí ve skvělém a četném shromáždění živý důkaz obrovského hospodářského a kulturního významu plavby vnitrozemní. Potom uvital jménem badenské vlády ministn dr. Schenkel sjezd vřelým proslovením.

Neubert Gregor Kaftan Ing Hráská Zimmler profesor Petrlík doktor Deul seh Kautzká Franz Moor Oel Zsák Gonda Hospodzky Egan Kri stukovich Schenkel Vltava Uhry Spens spolek ar cb obchodní komora doktor Gruber Witting profesor Kovácz

13 article

Pruský podsekretář Schulz dotknuv se veli- kých úspěchů předlohy průplavní v Rakousku. ujistil jednání kongresu sympatiemi své vlády. ke konci slavil vrchní purkmistr mannheimský dr. Beck vzletnými slovy význam plavby pro blahobyt zemí a národů Po těchto řečech vstoupil sjezd do projed nání programu. O dosavadním stavu snah, smě- řujících k zvelebeníplavby na řeká ch a průplavech v Německu, Rakouskua Uhrách podali stručnou zprávu pp. gen. sekr. Rägoczy, Oelwein a Krisztinkovich, načež pro- mluvili dr. Brand a syndikus obchodní komory mannheimské dr. Emminghaus o společ- ných zájmech železnic a vodních cest. Dr. Krásný, sekretář min. železnič- ního, o vyvlastňovacím řízení při dráhách vod- ních, bavorský stav. rada Faber o zlepšení pla- vební dráhy dunajské v Bavořích. Odpoledne bylo věnováno prohlídkám při stavu průmyslového, loděnicím, stro jírnám a státního přístavu porýnského. Večer konala se slavnostní hostina ve vel- kém sále městské Festhalle, při níž pronesl před- seda Witting přípitek na císaře rakouského a německého. Mimo jiné přípitky pronesl posl. inž. Kaftan, jenž ku pozvání předsedy zaujal místo u „čestně tabule“, jménem zástupeů če- ských přípitek občanstvu a purkmistrovi města Mannheimu, připomenuv, že již před 15 léty předseda plavebního kongressu frankfurtského dr. Miquel nazval při slavnostní hostině Mann- heim perlou měst rýnských. Výrok tento slušt doplniti, této perli dostalo se novým přístavem překladištěm zlaté obruby, jež z ní utvořila drahocenný šperk pro celou říši.

Schulz doktor Beck Krisztinkovich Brand Emminghaus Krásná Faber Ing Kaftan Miquel Rakousko Německo Bavory Mannheim Manna Rakouskua Uhry

14 article

Zde lze sledovati blahodárný účinek svor- ného spolupůsobení státu a obce, hlavní zásluha přísluší však statečnému a pilnému občanstvu Mannheimu a jeho vrch. purkmistrovi. Po pří- pitku tom, jenž byl bouřlivě akklamován, roz- proudila se až pozdě do noci živá zábava. V pátek dne 11. t. m. bylo v rokování po- kračováno. Bylo zahájeno referátem inženýra Abshofí z Hanoveru o poměru vodního hospo- dářství k zemědělství. Řečník líčil vý- hody jednotného vodního hospodářství pro země- dělství, zahrazování bystřin, zalesňování holýel strání v prameništi vodotoků, podotknuv, že ná- klady na úpravu vodstva hradí z největší části města a průmysl. Posl. inženýr Kaftan dotýká se obav na šeho zemědělství vůči novým dráhám vodním z ohledu na cizí konkurenei plodin zeměděl- ských, kteréžto nevýhody však, způsobené svě- tovou konkurencí, jsou vyváženy mnohonásobně blahodárným účinkem levné dopravy vodní na vznik a rozkvět živností a průmyslu domácího tohoto nejlepšího odběratele vý robků hospodářských. Poukázav na neblahé následky katastrof po vodňových v království českém pro zemědělství naléhá, by se tomuto se strany povolaných či- nitelů přicházelo co možná vstřie a zejmena by se práce ochranné, tedy zahrazování bystřin zalesňování, zřizování velkých nádrží vodnich v pohoří urychlily. Tam, kde takové práce skýtají prospěch též sousedním státům, jako ve Slezsku, v Krko- V drobném prodfejit naaní číslo o sobě . . . n za 2h oddpoladlní Ve slialkich na veskově- ranní čílo. . . . . . . . 10 . . . . . . . 3h odpolední Inseráty plati ze hetově rapěe. Předplaconí a inserty přijímá vdmini- strace v Marianské ulici č.z. Tana nacházejí, se téš redakne tiskirna s erpešité „ Násodrich Listě- Balepisy so navracejí.

Abshofí Posl Kaftan Mannheim Hanover Slezsko Krka

15 article

noších a j., měly by se prováděti na společný náklad obou států, podobně, jak přispěla říše ně- mecká obnosem 20 millionů marek a Italie 40 millionů lir na stavbu dráhy gothardské. Pro- vedení prací jmenovaných spočívalo by na inter- nacionálním dohodnutí. Myšlénka tato nalezla na sjezdu hlučného souhlasu a bude komisi dopravně-technické ulo- ženo, pro příští sjezd dotýčné návrhy vypra- covati. Odpoledne přednášel p. prof. inž. S mr ček velmi poutavě o průplavu pardubicko-pře- rovsko-krakovském a o jeho sou- vislosti se sousedními průplavy, zejmena s průplavem dunajsko- o derským, vytknuv jeho výhody, poměrně snadné technické provedeni, což by ovšem vy- žadovalo změnu dosavadního generálního pro- jektu. Prof. Oelwein snaží se opraviti některé pronesené náhledy o změně navržené trati, vy- týká nové trati, že by se uchýlila od větších měst, v obvodu průplavu ležicích. Posl. inž. Kafťan ohražuje se proti tomu, aby na místech rozhodujících bylo spojení Du- naje s Vltavou a Labem soustavně stlačováno na místo druhé, a aby spojení Dunaje s Odrou, která v Pruském Slezsku jest splavnou toliko pro menší lodi, a s Vislou a s Dněstrem bylo na úkor prvého spojení urychlováno. V zákoně o dráhách vodních nečiní se rozdílu, dle toho má býti stavba českých dráh vodních jako průplavů moravských a haličských v roce 1904 za- hájena.

profesor Ing Oelwein Posl Vltava Dunaj Odra Slezsko Visla Dněstr

16 article

Dřívější provedení oderského průplavua průplavu odersko-labského a odstrčení průplavu dunajsko-vltavského a kanalisování Vltavy z Bu- dějovie do Prahy znamenalo by obejiti Prahy a zanedbání českého jihu, beztak kafastrofami živelními krutě postiženého. Spojení Dunajes Vltavou bude tvořiti skutečnou mezinárod- ni dráhu vodní, jejíž význam hospodářský pro království české a říši rakouskou jest ne- dozírný. (Hlučný souhlas.) Po této zprávě líčil mag. rada Dithorn z Řezna význam dunajské vodní dráhy pro do- pravu petroleje rumunského. Večer uspořádaly spojené společnosti pla- vební projíždku na Rýně a skvělé osvěllení břehů a velkolepý ohňostroj, jenž účastníky z Čech upomínal na večerní slavnost sv.-janskou. V sobotu pojednával způsobem energickým ředitel dr. Vosberg-Rekov o působen dopravních prostředků do dál96 ká- ral dosavadní nedokonalou organisaci dopravní v Německu, zejmena směrem k Rusku, vysloviv politování, že v Prusku politiku dopravní nedělá ministr obchodu, nýbrž ministr financí. Jemu výdatné přizvukoval post. říšského sněmu bán- ský rada Gothein- Po něm podával prof. Hráský velmi za- jimavou zprávu o jednotnosti techni ckého řešení pro vodní dráhy a pro meliorace sousedícího obvodu.

doktor Vosberg Rekov Hráská Vltava Praha Řezno Rýn Čechy Německo Rusko Prusko

17 article

Pan referent poukázal k ustanovení čl. 5. ř. zákona o vodních dráhách z r. 1901, dle něhož má býti dle možnosti vzato zření k melioracím pozemků sousedních a vykládá, jakým způ- sobem by se zejmena u řek kanalisovanýchv nížinách tohoto účelu dosíci dalo. To vyžaduje svědomité vyšetření hydrologických poměrů, ze- jmena poměrů spodních vod v obvodu vodotoků. Také stavba průplavů nalézá se v souvislosti s meliorací půdy a musí býti již při zřizování na- pájecích nádržek hleděno k tomu, aby zbylo pro zavlažování pozemků dostatečného množství vody, a aby nejen pohromy povodňové od zaří-

18 title

FEUILLETON.

19 article

V Praze, 19. září.

Praha

20 article

6— (Kronika.) Zpráva z letního pobytu náleží už k prázdninovým povinnostem nás per natců. Náladová líčení od mořských břehů i alp ských jezer, turistické dojmy z výstupů a pře chodů velehorských už pomalu u čtenářstva po zbyly půvabu novoty. Zbývala by leda nějaká ta zpráva z lázní. Dopis z Luhačovic, řekněme Tedy ze skutečných českých lázní. To bud přece novinka! Luhačovice vskutku vyrůstají na lázeňské místo většího stylu, nejen tak lázničky pokoutní, o jednom »složení«, o jednom nájemei, jedné restauraci — z pravidla, ach, nikoli vzorně — a o jednom doktoru, který ob čas odněku z městečka dojíždí, nejen místečka pro občerstve- nou, jakých už dnes konečně dosti naseto po če ském kraji!. Ale opravdovské, lázeňské lázně, léčebné místo, jako velký podník, kde to už šumí hlučnějším životem, kde úpravné budovy rostou ze země jako houby, kudy bezpečně táhne velký proud obecenstva, kde je soustředěna spekulace všeho druhu a čilým závoděním sil vzniká tep se- sílené životní energie společenské. Takového něco chtějí a začínají už dnes do opravdy býti Luha- čovice! Už dnes vedle závodů vlastní lázeňské správy najdeš zde řadu soukromých hotelů a pod- niků soutěžících mimo pěknou osadu vill a leto- hrádků pro usídlení lázeňských hostů zřízených.

Luhačovice Luha

21 article

Červené střišky a vížky, arkýře a vikýře veselých do- mečků a zámečků čiperného krajového slohu jen zpívají po zelených stráních pěkného lesnatého údoli. A pořád ještě nové a nové budovy ze země rostou! Letošní sěsona byla vlastně docela jen přechodní, ačkoliv tu bylo hodně živo, bai jistá nouze o byty panovala ! Na všech stranách ještě trčela lešení do výše, klepalo se a tesalo, cihly se snášely a vápno se hasilo. Jako motýl pestrého vzezření klube se nová lázeňská osada z bývalé neúhledné své kukly. Tu tam uvízly ještě zbytky a cáry staré podoby, ale už proniká obrys a barva příštího pyšného vzorku. Co není od zá- kladů nově zřízeno, je aspoň nově se vkusem upraveno, bývalé hlavní objekty klesly leda na postranní snad výpomocné přístavky, na místě jich zvedají se úpravné, skoro nádherné novostavby a mezi tím proudí to šumným lázeňským živo- tem. Mezi záhony před kolonádou, kolem hudeb- ního pavillonu je tu v lázeňských hodinách rušno a hlučno jako kdekoli u proslulých »vod«. Všeho druhu lázeňské typy od skromného, ostýchavého maloměšťáka až po hrdě vztýčenou postavu elegantní mondainy odšlapují si tu v předepsa- nou hodinu své veliké či malé »kolo« s povin- nou skleničkou v ruce graciosně balancovanou nebo na řetízku u pasu zavěšenou, jak se na řádně lázeňské hosty sluší. A když večer zazáří elektřina a povoz váš právě snad zastavil n prostranstvi mezi hlavní restaurací a lázeňským domem, kde je soustředěno všecko proudění lá- zeňské společnosti, přimhouřite trošinku zrak mále zcela omamujíci dojem miniatury některých sebe světovějších lázní. Jenom ten český hovor na všech stranách v lak nezvyklém ovzduší je vám trošičku nápadný!

22 article

Na mou věru! Před vámi veliké hemžení obecenstva a všecko mluvi česky! Skoro všecko To dá přece nezvyklý dojem! Čtyřiadvacet hodin už se tu procházíte, zevlujete, vyhlídáte a přece ani živánka známého jste nepotkali! Arci tu mluvi většina sladkým moravsko uherským náře- čím! Tedy, cizí lidě! A přece naši ! Rostem. holenku ! Přece jen rostem Na první ráz jste hned příjemně zaujat jedním pozorováním: lázně jsou patrně ven uvnitř nepochybně naše! Jsou v našich rukou a presentují se dost okázale po česku. Co tu tam snad dosud zůstalo nenašeho, je zbytek sta- rých časů, stopa utkvělého předsudku, již obje víte teprv po bližším přihlédnutí. Lázně jsou české, to hned napadne, ale straší tu ve zcela specificky české formě onen zvlášní pojem »me- zinárodnosti« lázeňského života.

23 article

Lázně, pravda, nejsou pravé místo pro ná- rodnostní štvanice. V léčebném místě ať co možná panují mír a mezinárodní slušnost. Za- jisté! Ale té slušnosti mezinárodní třeba také zase dobře rozuměti, aby se nezvrhla v pravý opak, snad v hotové poškozování zájmů národ- nosti vlastní. A o to tu vlastně běží! V lázních třeba každému hosti, také cizinci, vyjíti vlídně v ústrety, věnovati všemožnou péči jeho poho- dlí, jeho blahobytu a spokojenosti, zajisté ! Budsi Němec nebo Francouz, Maďar nebo Japonec třeba se postarati, aby mu pobyt byl co možná usnadněn a zpříjemněn. Všude v lázních bývá postaráno, aby potřebné orgány byly po ruce aby obsluha byla pokud možno znalá cizích ja zyků a cizímu navštěvovateli aby usnadněno bylo dorozumění. V tom záleži mezinárodní povinnos lázeňského místa. Té však nesmí se rozumět tak, aby pod její heslem provozováno bylo — odnárodňování domácího majetku, aby města a okolí zbavována byla práva národní svéráznosti. Dvojjazyčnost veřejných nápisů, veřejných ozná- mení a pouček neznamená už lázeňský interna cionalism, nýbrž přeochotné zříkání se práva na vlastní svěbylnost a rovnocennost. A to už nen slušnost, ale — něco jiného! Mezi lázeňským obecenstvem zaslechneš, pravda, tu tam i něme- cký hovor, ale místo je české. Ti Němci, kteř tu jsou, vědí dobře, že jsou v lázních českých hlavní tlum obecenstva, lid, okolí jsou české a proto ty dvojjazyčné orientační tabulky na ná- rožích a rozcestích zanechávají tak ubohý dojeml

Němec Francouz Maďar Japonec

24 article

Německý lázeňský host, který si vyjde na procházku do lesa, neutrpí jistě nikterak ani na svém osobním, ani na národním blahobytu, do- zví-li se z návěští u cesty, že se ubírá »do Gá- borky«, jako neutrpí naskytlý host Maďar nebo Španěl. Náleží už k půvabům cizineckého po- bytu, že si v cizém městě první dobu pocvičíš trochu paměť drobnými nesnázemi cizotvárného jménosloví. Je-li k nápisu přidán jiný druhým jazykem, třeba menšími literami: do Gáborky — in die Gabriel-Schlucht, k Lomu — zum Stein- bruch, ku Slamovce — zur Strohhütte atd., není to už mezinárodní slušnost, nýbrž hamižné olu- pování vlastního kraje o jeho svéráznost. Stojí-li na hostinské jídelně z venčí nápis »Restaurace« je cizomluv s českou koncovkou jistě už dosta- tečná poklona obchodnímu internacionalismu. Opatřovati nápis z opatrnosti ještě druhou for- mou slova »Restaurant« jako protějškem není to už leda směšný doklad známé ekvilibristiky na- šich nedostižných zhotovitelů štílův a malířo písma. Význam nápisu »Kavárna« odhadne si cizinec-turista jistě na první pohled. Zapamatuje si za jediný den, že v místnosti tak označene

Maďar Španěl Stein Gá Lom in die GabrielSchlucht

25 article

neprodávají petrolej ani prášek proti hmyzu. Při- pojka »eafé« může leda vysvětlovati, že sna uvnitř misto dobroty nápoje a obsluhy chtěli by hosta přilákati raději národním obojetnictvím. Novější stavby luhačovické nadepsány jsou skoro výhradně česky. Roztomilé domečky se zahrád kami, ty různé Vesny, Vladimírky, Světlany, Mi lice, pod jichž národopisným českým krovem se lázeňský host i nejkovanější Němec jistě zna- menitě vyspí. V první řadě obrací tu k sobě po- zornost právě dostavěný hotel brněnských Augu- stiánů v krásné poloze, s úpravou zevnějšku okázale národní. Tím malicherněji vyjímá se to pouličné slovnikaření jiných objektů. Čtete jako ve školní knižce: Červená villa — Rothe Villa, Villa pod lipami — Lindenvilla, Villa růžová — Rosenvilla ald. Domácl rozhodujíeí činitelé měl by tu přispěti svojí troškou mravního nátlaku.

Vladimírek Světlana Němec Rothe Villa Lindenvill Villa růžový brněnský Aug Villa pod lípa

26 article

Slyšíte nářky, prý hlavně židě pěstují tu obojet- nickou neřesť! Ale věčný stesk do »našich židů« není než laciná výmluva. Židé jsou jistě živel velmi pružný, který tempu i povaze svého ovzduší zná se rychle přizpůsobiti. Pozoruje-li kolem sebe statečnost a silné chtění určitým směrem, nezůstane dlouho na rozpacích. V opačném případě ovšem rád si žid osvojuje právo, nastupovati cestu, jakou právě uznává za prospěšnu — sobě. A to právo mu, konečně, patří! Luhačovice mají dnes rozhodně rozděláno na pěknou budoucnost: Všecky podminky šťast ného rozvoje jsou dány, Správa je v uvědomě lých našich rukou. Bude jen záležeti, aby roz košnému údolí moravské Slovače zajištén by každoroční velký proud obecenstva. A ten velky proud lze očekávati jenom — s české strany Němci mají svých vlastních lázeňských míst dostatek. S té strany — o tom netřeba se kla- mati —— na velké účastenství počítati nemůžeme. Německý host, který dnes ještě se obrací do českého místa, nepřichází tam k vůli německé podšívce, která snad je někde připojena k české etiketce, nýbrž dojista přichází z jiných, svému osobnímu zájmu nejbližších příčin. Hojnosti če- ské návšlěvy může však společenský podnik dnes už jen v tom případé se naditi, nebude-li

Němec Luhačovice

27 article

našinec žádným nechutenstvím vyplašován z vě- domí, že by se tu jednou mohl cítiti tak radostně zcela ve svěm. Objeví se tu zku- šenost jako s našimi výstavami. Když s Ju- bilejní propukl známý spor, nastaly obavy, zda něco svedeme bez Němců. A zatím právě osa- mostatněním probuzena osobitá síla a schopnost. Dnes pořádají venkovská naše města svoje vý- stavy s rozsahem a ruchem — viz jen pardu- bickou! — na jaké by si byla před patnácti lety netronfala ani sama Praha. Máme dnes už silu obecenstva, toužícího ročně po příjemném letním pobytu. Ptejte se známých, kteří se vra- cejí z prázdnin, kolik že zase Čechů bylo letos nahoře na březích Baltu, v Tatrách, u alpských jezer, na Bledu, na březích Quarnera ! Co rok tam všude valem přibývá českých hosti. Velká část raději by seděla blíže, někde příjemně ve svém, kdyby byla zaručena potřebná lahoda po- bytu! Konečně by se našlo něco »svého«, ale po bližším seznání shledáte, že to přece jenom není zcela — naše.

Němec Čecho Praha Balt Tatry Bled

28 article

— Mám si na každém kroku nechat při- pomínat naší otročinu, naše područí, naši ne- schopnost samostatnosti? řekne si našinec. To raději si zajedu za humna a hraju tam s plným požitkem roli úplného cizince ! . .. Nemá našinec pravdu Pořiďte jen směle exkvisitní věc, čistě če- skou, zcela naši! Uhlídáte, jak to náhle zavíři v české účasti! Máli se náš člověk cítit, chce si plně a radostně uvědomovat svoji bytost. O správě luhačovských lázní není pochyby, že má rozhodnou vůli stvořiti něco našeho. Zbývá tedy jen překonati poslední zbytky před- sudku. Jedno třeba míti na paměti: Luhačovice buď přiznají úplně barvu a získají pověsť jako první větší skutečně české lázeňské mi- sto a strhnou tím k sobě radostný zájem všeho našeho světa, stanou se letním střediskem če- ské společnosti, jež každý našinec bude chtět shlídnout, kde bude každý chtět jednou si po- být — anebo si ustrnou na své milé obojetnosti a spokojí se s účastí klientely nějaké průměrná stanice a chorých rekonvalescentů z nejbližšího okolí.

Luhačovice